Smrk ztepilý (Picea abies /L./ Karst.) v podmínkách globálnízměny klimatu Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Smrk ztepilý (Picea abies /L./ Karst.) v podmínkách globální změny klimatu Vliv zvýšené vzdušné koncentrace CO 2 - příspěvek k poznání růstové strategie smrku jako podklad pro jeho pěstební perspektivy Radek Pokorný
Kultivační lamelové sféry Bílý Kříž 5000 ks/ ha 10000 ks/ ha UK Praha, 28/01/2003
A sat (µmol m -2 s -1 ) A (µmol m -2 s -1 ) Fyziologické odezvy smrku na působení CO 2 fotosyntéza 8 6 AC EC 4 2 0 35 30 25 AC EC a -2 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 Čas (h) Rychlost asimilace 20 15 10 5 0 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 b Čas (h) Asimilační kapacita Asimilační kapacita = rychlost asimilace CO 2 za podmínek saturační ozářenosti ( 1200 μmol m -2 s -1 ) a saturační koncentrace CO 2 (1500 μmol mol -1 ). Upraveno dle Špunda a kol. 2005.
Rozdílné působení CO 2 na slunný a stinný asimilační aparát potvrzení počáteční hypotézy: dlouhodobé působení CO 2 stimuluje fotosyntetickou produkci stinných letorostů průkazně vyšší denní průběh asimilace CO 2 při ozářenostech nad 250 mmol m -2 s -1
Střídání aklimační deprese v průběhu vegetační sezóny: jaro - stimulace asimilace CO 2 ( 35%) podzim - výrazný pokles asimilační kapacity ( 35%) řízeno aktivitou uhlíkových sinků
Teplotní závislost Amax Předběžné výsledky: Urban 2011 (projekt CzechTerra) 30 25 AC EC A max ( mol CO 2 m -2 s -1 ) 20 15 10 5 Fagus sylvatica Picea abies 0 10 20 30 40 10 20 30 40 T leaf ( C)
R L (µmol m -2 s -1 ) 4 3 Fyziologické odezvy smrku na působení CO 2 fotorespirace a respirace AC EC 2 1 0 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 Čas (h) Fotorespirace (RL) Upraveno dle Špunda a kol. 2005. Temnotní respirace (RD) (dle Šigut 2011)
Ψ (MPa) G S (mmol m -2 s -1 ) Fyziologické odezvy smrku na působení CO 2 0:00 6:00 12:00 18:00 0:00 6:00 0,0-0,5 120 100 AC EC 80-1,0 60-1,5 40-2,0 Čas (h) AC EC 20 0 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 18:00 21:00 Čas (h) Vodní potenciál letorostů (ψ) Upraveno dle Kupper a kol. 2006. Vodivost průduchů (GS) Upraveno dle Špunda a kol. 2005.
Transpirační proud (l h -1 ) Fyziologické odezvy smrku na působení CO 2 - transpirace 0,6 0,5 AC EC 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 29.6.02 30.6.02 1.7.02 2.7.02 3.7.02 Datum
0:00 10:00 20:00 6:00 16:00 2:00 12:00 22:00 8:00 18:00 4:00 14:00 0:00 10:00 20:00 6:00 16:00 2:00 12:00 22:00 8:00 18:00 4:00 14:00 0:00 10:00 20:00 6:00 16:00 Spec. transpirační proud (l hod -1 cm -2 ) Půdní vlhkost (%) Fyziologické odezvy smrku na působení CO 2 40 36 32 AC EC 0,06 0,05 0,04 EC AC 28 24 20 12.6 14.6 16.6 18.6 20.6 22.6 Datum 0,03 0,02 0,01 0 Čas (h)
Terciární fyziologické odezvy na působení CO 2 růstové reakce Fenologie Den roku Den roku rašení pupenů délkový přírůst letorostů konečná délka letorostů (Pokorný a kol. 2010)
Morfologie letorostu a jehlic 2003 NN - počet jehlic v letorostu L - délka jehlice LA - projekční plocha jehlic SLA - specifická listová plocha (+ 13 %) (+ 14 %) ( - 11 %) Lwb - mírně stimulována (+ 20%) Nwb mírně stimulován (+ 3 19%) Přeslen (počítáno od vrcholu) Pokorný a kol. 2011
H increment [cm] D increment [mm] Růst, dendrometrické parametry D_ přírůst (mm) 16 12 8 4 0 As a Es Ad b Ed H _přírůst (cm) 100 80 60 40 20 0 As Es 100 150 200 250 300 350 DOY 2000 H a D přírůst c Ad Ed 100 150 200 250 300 350 DOY 2000 d - po krátkodobé kultivaci - při kultivaci v hustém sponu + po dlouhodobé kultivaci v řídkém sponu ++ po pěstebním zásahu
Tloušťkový přírůst a kvalita dřeva 28 26 24 22 A average = 2.7411E-14*exp(0.3118*x) E average = 1.4108E-14*exp(0.3191*x) 20 18 [mm] 16 14 12 10 8 6 4 Dt0 Dt1 Dt2 Dt3 Dtz thickness of interw horl section A E Tloušťkový přírůst (Dt0 = 2003, Dt1 = 2002.) Kvalita dřeva Janouš a Pokorný 1999
Biomasa průměrného stromu (kg) Nadzemní biomasa 12 10 8 AC_02 EC_02 AC_04 EC_04 6 4 2 0 Listoví Větve Kmen Biomasa celkem
Hmotnost kořenové biomasy (g) Podzemní biomasa 140 120 100 sekundární kořeny rostoucí v místě kořenového krčku sekundární kořeny rostoucí na místě primárních primární kořeny 80 60 40 20 0 AC_I EC_I AC_II EC_II AC_III EC_III AC_IV Varianta_tloušťková třída EC-IV AC_V EC_V Tloušťkové třídy (I - 0 1 mm, II - 1 2 mm, III - 2 5 mm, IV - 5 20 mm, V > 20 mm)
Podzemní biomasa Podzemní biomasa celkem + 37% (nadzemní + 12%) Podíl podzemní/ nadzemní biomasa (AC 1:0,4; EC 1:0,7) Biomasa primární struktury ±10% Biomasa sekundární struktury + 58% Počet kořenů primární i sekundární struktury (+ 8-10 %) Biomasa kořenů (i délka) - nejjemnějších (+ 62 %).
Shrnutí Širší ekovalence vůči světlu Nástup rašení neovlivněn Stimulace růstu primární struktury Výrazná stimulace růstu kořenů Schopnost vytvářet alternativní sinky Výrazná stimulace přírůstu jedince po pěstebním zásahu Efektivní využívání vody Ústup z chudých a suchých stanovišť Ohrožení biotickými škůdci
Děkuji za pozornost..
1) Urban, O., Janouš, D., Pokorný, R., Marková, I., Pavelka, M., Fojtík, Z., Šprtová, M., Kalina, J., Marek, M.V.: Glass domes with adjustable windows: A novel technique for exposing juvenile forest stands to elevated CO2 concentration. Photosynthetica 39: 395-401, 2001. 2) Marek, M.V., Urban, O., Šprtová, M., Pokorný, R., Rosová, Z., Kulhavý, J.: Photosynthetic assimilation of sun versus shade needles under long-term impact of elevated CO2. Photosynthetica 40: 259-267, 2002. 3) Urban, O., Pokorný, R., Kalina, J., Marek, M.V.: Control mechanisms of photosynthetic capacity under elevated CO2 concentration: evidence from three experiments with Norway spruce trees. Photosynthetica 41(1): 69-75, 2003 4) Janouš, D., Pokorný, R., Brossaud, J., Marek, M.V.: Long-term effects of elevated CO2 on woody tissues respiration of Norway spruce studied on opentop chambers. Biol. Plantarum. 43 (1): 41-46, 2000. 5) Acosta M., Pokorný, R., Janouš, D., Marek, M.V. Stem respiration of Norway spruce trees under elevated CO2 concentration. Biol. Plantarum 54 (4): 773-776, 2010 6) W.I.J. Dieleman, S. Luyssaert, A. Rey, P. De Angelis, C.V.M. Barton, M.S.J. Broadmeadow, S.B. Broadmeadow, K.S. Chigwerewe, M. Crookshanks, E. Dufrêne, P.G. Jarvis, A. Kasurinen, S. Kellomäki, V. Le Dantec, M. Liberloo, M. Marek, B. Medlyn, R. Pokorný, G. Scarascia-Mugnozza, V.M. Temperton, D.Tingey, O. Urban, R. Ceulemans and I.A. Janssens. Soil [N] modulates soil C cycling in CO2-fumigated tree stands: a meta-analysis. Plant, Cell and Environment 33: 2001-2011, 2010. 7) Kupper, P., Sellin, A., Klimánková, Z., Pokorný, R., Puertolas, J.: Water relations in Norway spruce trees growing at ambient and elevated CO2 concentrations. Biol. Plantarum 50 (4): 603-609, 2006.
8) Pokorný, R., Šalanská, P., Janouš, D.: Growth and Transpiration of Norway Spruce Trees in Atmosphere with Elevated CO2 Concentration. Ekológia (Bratislava) 20 (1): 14-28, 2001. 9) Pokorný R., Tomášková I., Drápelová I., Kulhavý J., Marek M. V. Long term effects of [CO2] enrichment on bud phenology and shoot growth patterns of Norway spruce juvenile trees. Journal of Forest Science 56 (6): 251-257, 2010. 10)Tomášková I., Pokorný R., Marek M.V. Influence of stand density, thinning and elevated CO2 on stem wood density of spruce. Journal of Forest Science 53 (9): 400-405, 2007. 11)Janouš, D., Pokorný, R.: Response of a Norway spruce wood anatomy to elevated CO2 concentration. The Beskids Bulletin. 12: 77-80, 1999.. 109 12)Pokorný R., Tomášková I., Marek M.V. The effect of elevated atmospheric CO2 concentration on Norway spruce needle parameters (Acta hysiologiae Plantarum, 33: 2269-2277, 2011) 13)Tomášková I., Pokorný R., Cudlín P., Marek M.V. Response of Norway spruce root system to elevated atmospheric CO2 (submitted to European Journal of Forest Research) 14)Pokorný R., Tomášková I., Slípková R. The effect of air elevated [CO2] on Norway spruce crown architecture and aboveground biomass (accepted to Baltic Forestry) 15)Urban, O., Pokorný, R.: Tree growth under the impact of elevated CO2 concentration and some practical assessments. Anale I.C.A.S. 46: 93-98, 2004. Celkem: 4 x první autor, 7 x druhý autor, 4 x další
Calamagrostis x Luzula
Aklimace fotosyntézy (I) 10 10 8 Calamagrostis arundinacea 8 Luzula sylvatica A (umol CO 2.m-2.s-1) 6 4 2 0 AC EC AC fit EC fit A (umol CO 2.m-2.s-1) 6 4 2 0 AC EC AC fit EC fit -2 0 200 400 600 800 1000 1200 1400-2 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 PAR (umol.m -2.s -1 ) PAR (umol.m -2.s -1 ) rozdílná strategie využití světla studovanými druhy trav (citlivost k zastínění), biku je v porovnání s třtinou druh stín velmi dobře snášející nízká hodnota kompenzační ozářenosti, vysoká účinnost využití světla, nízká saturační ozářenost pozitivní vliv EC se u biky projevuje při ozářenostech 150 μmol m -2 s -1, kdežto u třtiny až při ozářenostech 600 μmol m -2 s -1 závěr: pozitivní efekt EC je patrný u stín-snášejících druhů rostlin již při nižších ozářenostech v přirozeném prostředí nejčastější ozářenost v rozsahu 200 400 μmol m -2 s -1
Změny v tvorbě biomasy 0.45 0.40 třtina rákosovitá Calamagrostis arundinacea 0.45 0.40 Luzula sylvatica bika lesní SLA (cm 2 mg -1 ) 0.35 0.30 0.25 0.20 ambient elevated SLA (cm 2 mg -1 ) 0.35 0.30 0.25 0.20 0.15 ambient elevated 0.15 5 6 7 8 9 10 Time (month) 5 6 7 8 9 10 Time (month) SLA specifická listová plocha (projekční plocha listů/ sušina), typický pokles v EC (elevated) variantě obou druhů v porovnání s AC (ambient) svědčí o vyšším ukládání asimilátů v listech nárůst biomasy v případě biky vyšší v porovnání s třtinou C. arundinacea vyšší akumulace asimilátů v listech pouze na jaře okolní stromy neolistěné, ozářenosti 600 μmol m-2 s-1 možné ovlivnění SLA rozdílnou strategií růstu studovaných druhů listy různého stáří, preference ukládání vytvářených asimilátů do nadzemní či podzemní biomasy rostlin, 0.10
Tvorba biomasy - podrost