ONTOGENETIC TRANSITIONS (Leyser and Day Chap.9B)

Podobné dokumenty
MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

2) Reprodukce rostlin

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Rekapitulace. Rostlina vládne buňkám, ne(jen) buňky rostlině.

Životní cyklus rostliny. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu. a) Indukce kvetení

7) Dormance a klíčení semen

růstu a buněčného dělění

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Detlef Weigel ( )

Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění

Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Regulace růstu a vývoje

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Existence trade-offs záleží na proximátních mechanismech ovlivňujících znaky

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Znak Stupnice hodnocení Hodnoty / Values Descriptor Evaluation scale Poznámka / Note. EVIGEZ č. deskr. /Desc. no. Poř.

Laboratoř na čipu. Lab-on-a-chip. Pavel Matějka

Database systems. Normal forms

Aktivita CLIL Chemie I.

2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

GUIDELINES FOR CONNECTION TO FTP SERVER TO TRANSFER PRINTING DATA

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Just write down your most recent and important education. Remember that sometimes less is more some people may be considered overqualified.

2) Reprodukce rostlin

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Gymnázium, Brno, Slovanské nám. 7 WORKBOOK. Mathematics. Teacher: Student:

12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, FOTOPERIODISMUS

Litosil - application

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

4) Reprodukce rostlin

Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin

Ustavování polarity a os listu

2) Reprodukce rostlin

Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging

Jan F. Humplík Laboratoř růstových regulátorů & Oddělení chemické biologie a genetiky, CRH, ÚEB AV ČR

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

4) Reprodukce rostlin

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Introduction to MS Dynamics NAV

WORKSHEET 1: LINEAR EQUATION 1

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

PART 2 - SPECIAL WHOLESALE OFFER OF PLANTS SPRING 2016 NEWS MAY 2016 SUCCULENT SPECIAL WHOLESALE ASSORTMENT

Automatika na dávkování chemie automatic dosing

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

PC/104, PC/104-Plus. 196 ept GmbH I Tel. +49 (0) / I Fax +49 (0) / I I

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

3) Růst a vývoj. a) Embryogeneze a cytokineze b) Meristém a vývoj rostliny c) Vývoj listů a kořenů KFZR 1

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované

Popisné deskriptory u zahradního mečíku - Characterisation and evaluation descriptors Gladiolus L. (Petr Novák, VÚKOZ Průhonice 2004)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

Dostupnost živin jako faktor utvářející morfologii kořenů (trofomorfogeneze) Vliv dusíkatých látek, fosfátů, síranů a iontů železa

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

II_ _Listening Pracovní list č. 2.doc II_ _Listening Pracovní list č. 3.doc II_ _Listening Řešení 1,2.doc

DATA SHEET. BC516 PNP Darlington transistor. technický list DISCRETE SEMICONDUCTORS Apr 23. Product specification Supersedes data of 1997 Apr 16

Zubní pasty v pozměněném složení a novém designu

PITSTOP VY_22_INOVACE_26

Téma: FYTOHORMONY. Santner et al Praktikum fyziologie rostlin

Chromosomy a karyotyp člověka

Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy?

Mechanika Teplice, výrobní družstvo, závod Děčín TACHOGRAFY. Číslo Servisní Informace Mechanika:

STORAGE PROTEINS AND ABSCISIC ACID IN ZYGOTIC EMBRYOGENESIS OF PEA (PISUM SATIVUM L.)


Nová éra diskových polí IBM Enterprise diskové pole s nízkým TCO! Simon Podepřel, Storage Sales

Růst a vývoj rostlin

Prostředí je vždy důležité při formování fenotypu

Configuration vs. Conformation. Configuration: Covalent bonds must be broken. Two kinds of isomers to consider

TechoLED H A N D B O O K


18.VY_32_INOVACE_AJ_UMB18, Frázová slovesa.notebook. September 09, 2013

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Název společnosti: VPK, s.r.o. Vypracováno kým: Ing. Michal Troščak Telefon: Datum:

MOŽNOSTI VYUŽITÍ BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK PŘI MOŘENÍ OSIVA SÓJI

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU

SOIL ECOLOGY the general patterns, and the particular

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

THE GROWTH OF COTYLEDONARY BUDS OF PEA (Pisum sativum L.)

Tkáňové kultury rostlin. Mikropropagace

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

M-LOCK Magnetický zámek pro křídlové sklněné dveře. M-LOCK Magnetic lock for glass swing doors

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Transportation Problem

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Transkript:

ONTOGENETIC TRANSITIONS (Leyser and Day Chap.9B)

Often supported by the increase in GAs.

EMF EMF embryonic embryonicflower

Repression of many developmental programmes (often on the level of chromatin conformation) is the major regulatory mechanism in development.

Transition from embryonic to postembryonic ABA supports dormant state (some mutants are viviparous) GAs help to move into germination gibberellic acid 1 mutants (unable to synth. GAs) germinate only upon GAs addition (remember effects of light on germination ) GAs inactivate/supress embryogenic develop. programme allowing progression into juvenile phase

leafy cotyledon 1 LEC1

LEC1 leafy cotyledon 1 low level of storage proteins and dessication sensitive. excised embryos in vitro develop trichoms on the cotyledons CCAAT-box TF

LEC1 is necessary to promote cotyledon identity and storage subst. Works in embryos = mature plants of lec1 look like WT!!

OX - LEC1

Transition to post-embryon. dev. requires inactivation! of LEC1 action. brought about by

PKL pickle mutant accum. higher amount of storage products, in small plantlets accum. of storage lipids/oil bodies in roots able to produce calluses and somatic embryos

LEC1 je TF příbuzný rodině CCAAT-box bílkovin. PKL je členem CHD3 rodiny regulátorů chromatinu. by pkl mutant LEC1 expression stops, but starts again PKL keeps LEC1 suppressed

PKL is expressed throughout the plant and ontogenesis

U pkl mutanta je LEC1 exprimován i po klíčení. Pkl vykazuje giberelinový fenotyp tmavě zelené listy, menší a pozdně kvetoucí (1d zpoždění)s akumulací giberelinů. pkl looks like GAs mutants dark green late flowering PKL je expr. konstitutivně tedy regulace gibereliny probíhá na úrovni bílkoviny. pkl, gai dvojitý mutant kvete o 33 dní později

pkl and GAs double mutants have additive phenotypes pkl flowers 1 day later gai (GAs insensitive) flowers 3 days later double pkl x gai1 flowers 33d later!

Phase transitions in postgermination development

Morphology of phytomer changes from juv. to adult to flowering.

bolting stem

Some cauline leaves are initiated before flowering.

Vývojové přechody během vývoje po vyklíčení Juvenilní (trichomy jen adaxiálně) a dospělé fytomery Arabidopsis se vyznačují absencí dlouživého růstu stonku. Podpůrné listeny květenství byly pravděpodobně založeny (anlage) již před přechodem do kvetení. Změny ve stavbě fytomer při vývojových přechodech.

CHANGES IN AXILLARY SAMs

1.Úžlabní pupeny zakládány dodatečně Akropetálně. 2.Simultánní zakládání listu a pupene basipetálně. 3. Úžlabní květní pupen je podepřen přechodně residuem listové anlage (ex- Prese AS1).

1.Úžlabní pupeny zakládány dodatečně Akropetálně. 2.Simultánní zakládání listu a pupene basipetálně. 3. Úžlabní květní pupen je podepřen přechodně residuem listové anlage (ex- Prese AS1).

1.Úžlabní pupeny zakládány dodatečně Akropetálně. 2.Simultánní zakládání listu a pupene basipetálně. 3. Úžlabní květní pupen je podepřen přechodně residuem listové anlage (ex- Prese AS1).

Identita květenství a květů Floral meristem identity = FMI př. geny

LEAFY --lfy lfy je je dominantní regulátor/udržovatel identity květního meristému A --mutant mutant vytváří vytváří místo místo květů květů listovité listovité sekundární sekundární výhony výhony B --35S::LFY 35S::LFY exprimuje exprimujelfy Lfy konstitutivně konstitutivně a vytváří vytváří květy květy místo místo sekundárních sekundárních výhonů výhonů z z růžice. růžice.

LEAFY --lfy lfy je je dominantní regulátor/udržovatel identity květního meristému A --mutant mutant vytváří vytváří místo místo květů květů listovité listovité sekundární sekundární výhony výhony B --35S::LFY 35S::LFY exprimuje exprimujelfy Lfy konstitutivně konstitutivně a vytváří vytváří květy květy místo místo sekundárních sekundárních výhonů výhonů z z růžice. růžice.

Mutant phenotype becomes less severe (also in ap1) in older nodes. however lfy x ap1 double = almost complete conversion of flowers into shoots (i.e. they can partially compensate each other)

lfy plant spec. TF místo květů výhony ap1 - (MADS-box homl.)- podobně, ale místo kalicha listeny, v jejichž úžlabí vznikají sekundární květy cal (MADS-box homl.)- = WT phen. ap1 cal místo květů opakovaně se zakládající mristémy květenství. tfl1 - květenství předčasně ukončeno koncovým květem. ap1x lfy - úplná konverze květů ve vegetativní výhony

cal homozygot je bez genotypu ap1 cal dvojitý mutat zakládá na místě květů opakovaně sekundární meristémy

BoCAL Locus in Broccoli, Cauliflower, and Purple Cauliflower Fig 1a. De Cicco, broccoli B. oleracea v. italica Fig 1b. Yeh Erh Fu, cauliflower B. oleracea v. botrytis Fig 1c. Violet Queen, purple cauliflower B. oleracea v. italica

LFY je TF specifický pro rostliny CAL a AP1 jsou MADS-box homology TFL1 je podobný inhibitoru RAF kináz (RKIP).

Jen LFY je exprimován ve veget. fázi slabě v listových primordiích. 24h po květní indukcí se LFY exprese přesouvá do SAM a sílí. Až po 72h se objevuje exprese AP1 a CAL.

Exprese AP1 je silně zpožděna a oslabena u lfy. LFY se váže do AP1 promotoru. Podobně reguluje CAL. LFY expression is very low in ap1 x cal double mutants. AP1 a CAL zase pozitivní zpětnou vazbou zesilují syntézu LFY.

POSITIVE FEEDBACK LOOP

lfy plant spec. TF místo květů výhony ap1 - (MADS-box homl.)- podobně, ale místo kalicha listeny, v jejichž úžlabí vznikají sekundární květy cal (MADS-box homl.)- = WT phen. ap1 cal místo květů opakovaně se zakládající mristémy květenství. tfl1 - květenství předčasně ukončeno koncovým květem. ap1x lfy - úplná konverze květů ve vegetativní výhony

TFL1 blokuje expresi FMI genů v meristému květenství TFL1 expr. slabě pod veget. SAM TFL1 expr.silně pod meristémem květenství. U mutantů lfy a ap1 cal je expr. i v pův. květních meristémech. WT TFL1 je inhibován jejich WT alelami. Jak vypadá AP1 či LFY 35S::overexpresor?

LEAFY --lfy lfy je je dominantní regulátor/udržovatel identity květního meristému A --mutant mutant vytváří vytváří místo místo květů květů listovité listovité sekundární sekundární výhony výhony B --35S::LFY 35S::LFY exprimuje exprimujelfy Lfy konstitutivně konstitutivně a vytváří vytváří květy květy místo místo sekundárních sekundárních výhonů výhonů z z růžice. růžice.

FMI genes initiate transcription of ABC genes of flower organ identity

TFL1 as an inhibitor of phytomere progression Architektura květenství je řízena přetlačováním mezi TFL1 a geny květní identity (FMI geny). TFL1 celkově zpomaluje přechod a průchod generativní fází. Evolučně původní se zdá být květenství ukončené terminálním květem jako u tfl1.

Neukončená květenství se zdají být evolučně odvozená Homolog u hledíku CEN (CENTRORADIALIS) byl rekrutován evolučně nezávisle. Není expr. ve vegetativní fázi, ale v generativní funguje jako TFL1.

The SELF-PRUNING gene of tomato regulates vegetative to reproductive switching of sympodial meristems and is the ortholog of CEN and TFL1 Lilac Pnueli1, Lea Carmel-Goren2, Dana Hareven1, Tamar Gutfinger1, John Alvarez3, Martin Ganal4, Daniel Zamir2 and Eliezer Lifschitz1,* 1Department of Biology, Technion-Israel Institute of Technology, Haifa 32000, Israel 2Department of Genetics and Field Crops, Faculty of Agriculture, Hebrew University, Rehovot 70700, Israel 3Department of Biological Sciences, Monash University, Clayton, Victoria 3168, Australia 4Institute for Plant Genetics, Corrensstrasse 3, D-06466 Gatersleben, Germany Development 125, 1979-1989 (1998) 1979 SUMMARY Vegetative and reproductive phases alternate regularly during sympodial growth in tomato. In wild-type indeterminate plants, inflorescences are separated by three vegetative nodes. In determinate plants homozygous for the recessive allele of the SELF-PRUNING (SP) gene, sympodial segments develop progressively fewer nodes until the shoot is terminated by two consecutive inflorescences. We show here that the SP gene is the tomato ortholog of CENTRORADIALIS and TERMINAL FLOWER1, genes which maintain the indeterminate state of inflorescence meristems in Antirrhinum and Arabidopsis respectively. The sp mutation results in a single amino acid change (P76L), and the mutant phenotype is mimicked by overexpressing the SP antisense RNA. Ectopic and overexpression of the SP and CEN transgenes in tomato rescues the indeterminate phenotype, conditions the replacement of flowers by leaves in the inflorescence and suppresses the transition of the vegetative apex to a reproductive shoot. The SELF-PRUNING gene is expressed in shoot apices and leaves from very early stages, and later in inflorescence and floral primordia as well. This expression pattern is similar to that displayed by the tomato ortholog LEAFY and FLORICAULA. Comparison of the sympodial, day-neutral shoot system of tomato and the monopodial, photoperiod-sensitive systems of Arabidopsis and Antirrhinum suggests that flowering genes that are required for the processing of floral induction signals in Arabidopsis and Antirrhinum are required in tomato to regulate the alternation between vegetative and reproductive cycles in sympodial meristems. Key words: Growth habit, Reproductive switching, Sympodial shoot, Determinate meristem, SELF-PRUNING (SP), CENTRORADIALIS (CEN)/TERMINAL FLOWER1 (TFL1), Tomato

Indeterminate and determinate shoots of tomato. (A) Indeterminate (SP) shoot: One full-size sympodial segment is shown. It consists of three leaves and a terminal inflorescence. The third leaf of such a unit (No. 3) appears above the inflorescence because it is united with the new, fast growing sympodial unit. Arrows indicate three consecutive inflorescences. The insert features a scorpioid (zigzag) tomato inflorescence. (B) Determinate (sp/sp) shoot. Only one nodal leaf separates the first two inflorescences. Arrows mark the terminal inflorescence (TI) and an axillary shoot (AS) developing below the older inflorescence. (C) Shoot of an sp double mutant. Note the distance between inflorescences and the termination of the shoot just as in the determinate, (sp/sp) plants, in B.

SIGNAL INTEGRATION IN FLORAL TRANSITION

GRAFTING EXPERIMENTS IN ARABIDOPSIS

CO sám o sobě není florigen. Je exprimován a působí výhradně v doprovodných buňkách floemu aktivací FT. FT je exprimován v různých pletivech a aktivován různými drahami.je pravděpodobné, že působí buněčně neautonomě (23kDa). Že by součást florigenu? CO působí ještě přes další FT nezávislou dráhu.

Síť integrované signalizace

Fytochrom FytochromB zpožďuje zpožďuje nástup nástup kvetení kvetení proto proto mutant mutant kvete kvete časněji časněji než než WT. WT. Fytochrom FytochromA naopak naopak urychluje urychluje nástup nástup kvetení. kvetení.

4 x signalling pathways integrated

AGL20=SOC1

Autonomní dráha kvetení Geny zjišťovány jako mutanti, kteří kvetou normálně za induktivních podmínek, ale později v neindukt. podmínkách. Př. FCA RNA vaz. bílkovina; LD TF. Působí přes inhibici inhibitoru FLC tj. mutace nepůsobí zpoždění kvetení u flc.

AGL20=SOC1

K integraci drah fotoperiodické, vernalizační a autonomní dochází na úrovni genů FT a AGL20=SOC1 Integrace signalizační Integrace na úrovni promotoru INTEGRATION OF PATHWAYS ON THE PROMOTOR LEVEL.

Vliv giberelinů ga1 (silně postižená syntéza giberelinů) kvete i na LD pozdě. spindly (spy WT je tetratrikopept. rep. bílkovina) s konstitutivně aktivní giberelinovou dráhou kvete dříve. Gibereliny zřejmě stimulují všechny ontogenetické vývojové přechody.

Je izolována řada recesivních mutantů s velmi časným kvetením - dráha aktivně inhibující kvetení embryonic flower 1 a 2 (emf) - TF a VRN2 homolog early flowering 1 a 2 (elf). terminal flower2 (tfl2, homol. heterochromatin 1) často regulátory chromatinu OFTEN CHROMATIN REGULATORS

EMF EMF embryonic embryonicflower

O regulaci přechodu z juvenilní do dospělé (schopnost přejít do generativní f.) fáze vegetativního vývoje se ví, že je částečně! regulována faktory přechodu do generativní fáze (světlo, gibereliny,co,fca). hasty (hst) mutant komplementárně k např. 35S::LFY (méně dospělých listů, stejně juven. jako WT) tvoří méně juvenilních listů než WT, ale stejný počet dospělých. Tedy je inhibitorem přechodu do dospělé fáze.

JUVENILE AND ADULT PHASES ARE DISTINGUISHED BASED ON COMPETENCE TO FLOWER

SHOOT BRANCHING

Větvení vegetativního výhonu úžlabní pupeny - většinou iniciují několik listů a zastavují vývoj.

Apikální dominance a IAA Transgenní (mutantní) rostliny s vyšší konc.iaa mají snížené větvení a naopak. axr1 se sníženou citlivostí k IAA je více větvený - má nižší apikální dominanci.

AND CYTOKININS

úloha cytokininů zvýšená hladina stimuluje růst postranních pupenů

biosyntéza cytokininů probíhá silně v kořenech. je stimulována dostatkem dusíku tak růst postraních výhonů je spoluregulován dostupností živin v půdě IAA z nadzemníčásti naopak podporuje růst postranních kořenů

Dekapitace u hrachu vede k náhlému vzrůstu transportu cytokininů z kořenů do nadzemního výhonu. Inhibice transportu cytokininů není ovšem hlavním účinkem IAA - dekapitace funguje i u rostlin oddělených od kořenů. IAA ALSO INHIBITS SYNTHESIS OF CYTOKINS

Mutants Arabidopsis max (more axillary growth) Pea rms (ramosus) Petunia dad (decreased apical dominance)

Mutace ramosus (rms) u hrachu je jich známo 5. Původně nejstudovanější je rms1. Dekapitovaný rms1 nereaguje na bloček s IAA - tato funkce je níže v regulaci apikální dominance (pod IAA).

RMS1 homol. to MAX4 and DAD1

RMS1 se podílí na vzniku akropetálně transportovaného signálů (z kořenů do nadzemí) WT podnož působí WT větvení na rms1 roubu. WT roub je neovlivněn rms1 podnoží. Kousek WT stonku uprostřed upraví větvení jen nad ne pod. u rms1 je 15x nižší transport cytokininů - tj. RMS1 nepůsobí přes cytokininy.

Koordinace růstu rostliny vnitřním a vnějším prostředím.

MAX4 (more axillary branching) je homolog MAX3(RMS1)

Fig. 1. Branching phenotype of 35-d-old WT Arabidopsis and max4 mutant.

max3 nemá podstatně změněny hladiny IAA a ABA. max3 má chloroplastový lokalizační signál - transitní peptid.

a je importován do plastidů a hromadí se ve stromatu

HPLC GC induk. induk. Bakterie exprimující MAX3 štěpí karotenoidy

also rice got MAX homologues

Model Ottoline Leyser 2007

Fig. 2. Model for MAX pathway function through the regulation of auxin transport capacity. In WT stems the MAX pathway down-regulates auxin transporters; thus auxin transport capacity in the stem is limited and saturated by apically-derived auxin. Buds are unable to export auxin; therefore they cannot outgrow. In max mutants there is more auxin transport capacity in the stem, and this means that the buds are able to export auxin and outgrowth (indicated by the yellow arrow). Green squares represent auxin transporters and the arrows represent auxin that is being carried down the stem. 70 Ongaro and Leyser April

Fig. 3. Model for the hormonal control of shoot branching in Arabidopsis. Auxin is transported down the stem in the polar transport stream. The capacity of the stream is regulated by the MAX pathway, in which MAX3, MAX4, and MAX1 act in the synthesis of a novel upwardly mobile hormone that regulates PIN1 levels through MAX2. For bud activation, buds must be able to export auxin and thus MAX-limited auxin transport capacity in the stem prevents bud outgrowth. In addition, the concentration of auxin in the polar transport stream is monitored by the AXR1/AFB pathway to regulate cytokinin synthesis. High auxin down-regulates cytokinin synthesis, inhibiting bud activation. The model predicts, rather paradoxically, that because of the increased capacity for auxin transport in the stem of max mutants, there will be high auxin and thus low cytokinin in the stem, but none the less increased branching, because of the high transport capacity (see Fig. 2). Orthologues of the MAX genes in pea (RMS) and petunia (DAD) are written in brackets.

Závěry kap. 9 Setrvalá produkce fytomer tvořících rostlinný organismus je umožněna neukončeností vývoje meristémů; to je předpokladem vývojové plasticity rostlin. Tato neukončenost souvisí s udržováním dynamické rovnováhy mezi tvorbou a diferenciací buněk v meristému. Typ fytomer je ovlivněn vývojovým stádiem rostliny. Vývojové, fyziologické a vnější procesy rozhodují o tom kolik fytomer vznikne a kdy dojde k přechodu do nové vývojové fáze (z vegetativní do generativní).

Srovnání vývoje rostlin a živočichů

vývoj květu odpovídá mechanismu založenému na kaskádách transkripčních faktorů. vývoj rostlinného embrya již podstatně méně. není podobnost mezi embryogenezí živočichů a vývojem květu důkazem pokračující embryogeneze u rostlin?

U živočichů i rostlin hraje klíčovou roli represe genové exprese na úrovni chromatinu (polycomb - např. CLF).

Diferenciace založená na asymetrickém dělení buňky

Diferenciace založená na mezibuněčné signalizaci Mechanismy tvorby uspořádání jsou vždy založeny na zpětnovazebných regulačních obvodech, které zesilují počáteční malé rozdíly.

U živočichů hraje důležitou roli tkáňová kompartmentalizace (závislá na mezibuněčné adhezi), která zabraňuje nepatřičným migracím. BOUNDARIES AGAINST MIGRTIONS

ektopická lokalizace anteriorních buněk v posteriorní zóně s morfogenem WG značí nové místo překryvu s DPP a novou špičku křídla DPP=decapentaplegic anterior - poster. grad. WG=wingless dorso-vetral grad.

Pro přežívání živočišných buněk jsou důležité tzv. "přežívací signály" od okolních buněk. Jinak nastupuje PCD. Apoptóza působená nedostakem "přežívacích signálů" je hlavním rysem morfogeneze/vývoje živočichů.

rostliny mají různé cesty získávání živin a energie.

Totipotence Totipotencea neukončená neukončenáembryogenese embryogenese rostlin rostlin

Závěr Přes nezávislý vznik mnohobuněčnosti a nezávislou evoluci mají mechanismy regulující vývoj mnohobuněčných rostlin a živočichů důležité společné rysy na molekulární úrovni v určování buněčného vývojového osudu a na teoretické/biokybernetické úrovni při vzniku pravidelných uspořádání. Jsou mezi nimi ovšem také fundamentální rozdíly vyplývající z odlišnosti vývojových constrains vyplývajících z přisedlosti a autotrofie rostlin. Tím nejdůležitějším rysem odlišujícím vývoj rostlin a živočichů je kontinuální (celoživotní) organogeneze rostlin na rozdíl od omezené terminální organogeneze živočichů. Tím je umožněna nesrovnatelně větší morfologická plasticita rostlin.

http://www.plantsci.cam.ac.uk/ Haseloff/teaching/MCBPart1B/ Lecture1.html