Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
|
|
|
- Ilona Pokorná
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 02 Reprodukční vývoj Indukce kvetení doc. RNDr. Jana Řepková, CSc.
2 1. Indukce kvetení a tvorba květů 2. Tvorba reprodukčních orgánů a gamet 3. Opylení, oplození a embryogeneze 4. Klíčení zárodku a vegetativní vývoj 5. Generativní vývoj Reprodukční vývoj rostlin
3 Indukce kvetení Přenos signálu zprostředkovaného světlem Arabidopsis thaliana Dlouhý den 16 hod. fotoperioda 9 listů/23 dní do kvetení Krátký den 29 listů/47 dní do kvetení
4 Morfologická podstata indukce kvetení Přeměna vegetativního meristému v meristém květenství
5 Fáze přechodu do generativního stavu 1. Přepnutí z neorganizovaného vegetativního růstu do organizovaného generativního růstu. Nastartování dalších změn. 2. Přeměna vegetativního meristému v meristém květenství. 3. Přeměna meristému květenství v květní meristém. Tvorba prekurzorů květních orgánů a jejich diferenciace. 4. Funkční fáze, zrání reprodukčních orgánů, opylení a oplození.
6 Geny kódující regulaci vývoje květů 1. Geny regulující přechod z vegetativního růstu do generativního 2. Geny podmiňující zakládání meristémů květenství 3. Geny regulující tvorbu a identitu květních orgánů 4. Geny regulující růst květních orgánů a jejich zrání
7 Geny reglující přechod z vegetativního stavu do generativního Exprese CO a AP2 transkripční faktor Krátký den exprese CO
8 1. Autonomní dráha Identifikováno více než 80 lokusů, které řídí dobu do kvetení. Klonované geny: FLC FLOWERING LOCUS C supresor kvetení pozdní kvetení Geny aktivátory rané kvetení FCA FLK FLOWERING LOCUS KH DOMAIN FLM FLOWERING LOCUS M LD LUMINIDEPENDENS FY, FPA FLD FLOWERING LOCUS D
9 2. Vernalizační dráha FRI FRIGIDA pozdní kvetení, regulace kvetení podle chladového působení Genotyp rostlin FRI Vliv vernalizace chladového působení Geny VRN1, VRN2, VIN3 VERNALIZATION1, 2 VERNALIZATION INSENSITIVE3 Vernalizace mimo jiné způsobuje metylaci cytosinů histonu H3, aktivace exprese dalších genů ovlivňujících kvetení.
10 Mechanizmus regulace FLC COLD INDUCED LONG ANTISENS INTRAGENIC RNA COLD ASSISTED INTRONIC NONCODING RNA (10 dní od začátku vernalizace)
11 3. Délka dne - fotoperioda Signály zprostředkované světlem (fotoreceptory) 1. Fytochromy: PHYA, PHYB, PHYC, PHYD, PHYE nm, červené a dlouhé červené světlo 2. Kryprochromy: CRY2, CRY nm, modré a UV světlo 3. Fototropiny: PHOT1, PHOT2 modré světlo, UV-A 4. Fotoreceptory pro UV-B spektrum světla neidentifikované
12 Struktura a funkce fytochromů Tetrapyrolový chromofor = pigmentoproteinový komplex 2 stejné polypeptidy kd 2 kinázové domény na C konci Absorpční spektra Reverzibilní změny při fytochromové aktivitě
13 Funkce genů pro fytochromy Geny PHYA a PHYB regulují dobu do kvetení Mutant phyb je raně kvetoucí PHYB zpožduje kvetení. PHYA urychluje kvetení prostřednictvím světelných signálů
14 Klasifikace fotoreceptorů A. thaliana a jejich funkce Vnější signál světlo Fotoreceptory Pozitivní a negativní regulace morfogeneze světlem Geny pro pozitivní regulaci Promotory mají motivy LRE (light regulatory elements) Geny pro negativní regulaci fotomorfogeneze COP CONSTITUTIVE PHOTOMORPHOGENIC DET DE/ETHIOLATED FUS FUSCA Klíčová složka fytochromové signalizační kaskády Current Opinion in Plant Biology 2003, 6,
15 Regulace genu CONSTANS Krátký den Dlouhý den GIGANTEA Regulace transkripce CO DAY NEUTRAL FLOWERING FLAVIN BINDING, KELCH REPEAT, F-BOX1 CYCLING D OF FACTOR1 Supresor CO Posttranskripční regulace CO
16 4. Kontrola růstovými hormony Kyselina giberelová (GA), cytokininy aktivují kvetení GA1 GA REQUIRING1 aktivátor rané kvetení v podmínkách krátkého dne GA je limitující pro kvetení v podmínkách krátkého dne Mutanti ga1 3 deficientní, v podmínkách dlouhého dne kvete stejně jako standard, nekvete za krátkého dne GID1A, GID1B, GID1C aktivátor GAI GA INSENSITIVE supresor GNC, GNL supresory
17 Molekulární mechanizmy regulace indukce kvetení Geny zeleně Proteiny žlutě Cellular and Molecular Life Sciences 2011, 68, p
18 Geny podmiňující tvorbu meristémů květenství LFY (LEAFY) blokuje vegetativní růst a zakládání listových primordií Mutantní fenotyp: částečná přeměna květních meristémů v listy, bohaté květenství. Květy zelené TFL (TERMINAL FLOWER) zachování meristému květenství Mutantní fenotyp: přeměna meristému květenství v květní meristém
19 leafy Exprese 35S::LFY
20 AP1 (APETALA1) 1. Zakládání květních meristémů 2. Přeměna květních primordií v determinované struktury Mutantní fenotyp: tvorba axilárních květů homeotická přeměna sepal v listy Mutace ap1 (i ap2) zvyšují fenotyp lfy LFY + AP1 + TFL rané funkce ve specializaci květního meristému
21 Geny regulující tvorbu a identitu květních orgánů AP1, AP2 Mutantní fenotyp: homeotická přeměna sepal v listy a petal v tyčinky AP3 Mutantní fenotyp: homeotická přeměna petal a tyčinek PI PISTILLATA Mutantní fenotyp: homeotická přeměna petal a tyčinek AG AGAMOUS Mutantní fenotyp: homeotická přeměna tyčinek a pestíků Vliv na strukturu květ. orgánů vždy ve 2 květních kruzích SUP SUPERMAN
22 MCM1 kvasinek Agamous rostlin Deficiens rostlin SRF savčí Časová a prostorová regulace genové exprese během vývoje květu
23 Homeostaze vývoje květů Prostorová regulace genové exprese během vývoje květů ABC model Exprese genů ve dvou sousedních kruzích 1.Exprese genů B je nezávislá na genech A, C 2. Fenotypy mutantů bez funkčních genů C mají zvýšenou funkci genů A a naopak. Geny A a geny C fungují antagonisticky.
24 Antagonismus mezi geny A a C agamous AP2 PI AG apetala2 Revize modelu ABC 1. SUP negativní regulátor funkce genů B (PI, AP3). Expanduje tvorba tyčinek do 4. kruhu. Epigenetická regulace hypermetylace SUP = mutace sup 2. Neznámý gen X skupina A pistilata apetala3
25 Podobné geny se podílejí na tvorbě zcela odlišných květů Arabidopsis thaliana x Antirrhinum majus
26 Geny regulující růst květních orgánů a jejich zrání Geny kódující samičí gametofyt Zakládání a vývoj vajíček 12 lokusů, regulace buněčné diferenciace ANT AINTEGUMENTA BEL1 BELL1 ATS ABERRANT TESTA SHAPE Megasporogeneze MAC1 meióza probíhá jen u 1 mateřské buňky megaspóry
27 Pozdější fáze SIN1 SHORT INTEGUMENTS1 Megagametogeneze Determinace tvorby zralého embryonálního vaku identifikace řady mutantů Mutace fem2 zastavení vývoje ve stadiu jedné buňky Mutace gfa centrální jádra nesplývají Oplození SIN1 normální průběh embryogeneze
28 Geny kódující samčí gametofyt Mikrosporogeneze a mikrogametogeneze APT ABORTIVE POLLEN DEVELOPMENT AT ANTHERLESS
29 CMS a geny pro obnovu fertility 150 druhů rostlin kukuřice, slunečnice, rýže, petúnie, fazol Geny pro CMS mitochondriální genom, CMS-T systém u kukuřice, gen T-urf13, protein URF-13 Geny obnovy Rf1, Rf2 jaderný genom, dominantní alely redukce proteinu URF-13 (tvoří aldehydy toxické pro mitochondrie) Rf2 tvorba alkoholdehydrogenázy odstraňuje toxické látky
30 CMS a geny pro obnovu fertility
31 Výukovou pomůcku zpracovalo Servisní středisko pro e-learning na MU
MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu
2015 2) Reprodukce rostlin 1 a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu Životní cyklus rostliny 2 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování
MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu
MBR1 2016 4) Reprodukce rostlin 1 a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu Životní cyklus rostliny 2 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování
Životní cyklus rostliny. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu. a) Indukce kvetení
MBRO 208 4) Reprodukce rostlin Životní cyklus rostliny 2 a) Indukce b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF
2) Reprodukce rostlin
2010 1 2) Reprodukce rostlin a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu 2 Životní cyklus rostliny 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 03 Reprodukční vývoj apomixie doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz 1. Pohlavní amfimixis megasporogeneze megagametogeneze mikrosporogeneze mikrogametogeneze
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 05 Pohlaví rostlin doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Klasifikace květů a rostlin podle rozmístění pohlavních orgánů Klasifikace skupiny rostlin podle
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 04 Inkompatibilita doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Inkompatibilní systémy vyšších rostlin Neschopnost rostlin tvořit semena Funkční gamety zachovány
Detlef Weigel ( )
VORF-8 2015 Detlef Weigel (15. 12. 1961) 1 Max Planck Institute for Developmental Biology Department of Molecular Biology Spemannstrasse 37-39 D-72076 Tübingen Germany http://www.weigelworld.org/ Max Planck
3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
2014 3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) Reakce rostlin zprostředkované fytochromy 1 Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
2015 6) Vývoj květu a kontrola kvetení 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění 2 d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví
Genetika pohlaví Genetická determinace pohlaví Způsoby rozmnožování U nižších organizmů může docházet i k ovlivnění pohlaví jedince podmínkami prostředí (např. teplotní závislost pohlavní determinace u
Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce
Univerzita Palackého v Olomouci Bakalářská práce Olomouc 2013 Magda Sumarová Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra buněčné biologie a genetiky Identifikace genů indukujících kvetení
MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
MBR1 2015 4) Reprodukce rostlin 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny 2 Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
Přechod rostliny do generativní fáze. Fotomorfogeneze, fotoperiodismus, vernalizace, regulace kvetení, vývoj květu
Přechod rostliny do generativní fáze Fotomorfogeneze, fotoperiodismus, vernalizace, regulace kvetení, vývoj květu Vnímání světla Fotomorfogeneze Fotoperiodismus Přechod do generativní fáze Indukce kvetení
P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
2) Reprodukce rostlin
1 2) Reprodukce rostlin 2015 2 d) Vznik gamet d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze 3 Vývoj samčího gametofytu - mikrosporogeneze
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Dostupnost živin jako faktor utvářející morfologii kořenů (trofomorfogeneze) Vliv dusíkatých látek, fosfátů, síranů a iontů železa
Dostupnost živin jako faktor utvářející morfologii kořenů (trofomorfogeneze) Vliv dusíkatých látek, fosfátů, síranů a iontů železa Co je ovlivněno? Primární kořen Laterální kořen Kořenové vlásky (tvoří
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.
2012/2013 Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol. Místo konání: Viničná 7, 2. patro, B7, Zoologická posluchárna, 14:50-17:15 No. Téma: Přednášející CZ: Datum 1 Formování
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 09 Genetické modifikace pro zlepšení výţivy člověka doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Nový trend zlepšení výţivy lidí Výţiva a zdraví člověka Prevence
RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované
RŮST A VÝVOJ Růst nevratný nárůst hmoty způsobený činností živé protoplasmy hmota a objem buněk, počet buněk, množství protoplasmy kvantitativní změny Diferenciace rozlišování meristematických buněk na
MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ
MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ METYLACE DNA Metylace DNA Adice metylové skupiny (CH 3 ) na 5. uhlík cytosinu Obvykle probíhá pouze na cytosinech 5 vůči guanosinu (CpG) Cytosin NH 2 5-Metylcytosin NH
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
MBR1 2016 4) Reprodukce rostlin 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny 2 Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
MBRO1 2018 4) Reprodukce rostlin 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF UP v Olomouci a ÚEB AVČR d) Vznik gamet Životní
2) Reprodukce rostlin
2010 2) Reprodukce rostlin 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění Speciální číslo Plant Cell, vol. 216 (June 2004) Supplement, pp. S1 S245, zaměřené na Plant Reproduction
EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Epigenetické mechanismy u rostlin
Epigenetické mechanismy u rostlin Úvod srovnání rostlin a živočichů Klasické epigenetické systémy: transpozony, paramutace, nikleolární dominance Transgeny a viry zprostředkované umlčování genů Epigenetika
4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin
SFR 1 2018 4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF UP v Olomouci a ÚEB AVČR 2 Vývoj organismu regulují signály (faktory) Vnitřní Vnější
9) Fotomorfogeneze RVR. Schäfer E, Nagy F (eds) (2006) Photomorphogenesis in Plants and Bacteria, 3rd ed., Springer
2015 9) Fotomorfogeneze a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) Reakce rostlin zprostředkované fytochromy c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární mechanismus funkce fytochromů 1 Briggs
12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, FOTOPERIODISMUS
12. ONTOGENEZE II : KVETENÍ, 12.1 REGULACE PŘECHODU Z VEGETATIVNÍ DO REPRODUKTIVNÍ FÁZE Přechod od vegetativního růstu ke kvetení je zásadní změnou růstu a organogeze. Představuje ukončení opakované tvorby
Rekapitulace. Rostlina vládne buňkám, ne(jen) buňky rostlině.
Rekapitulace Rostliny jsou od živočichů tak daleko, jak jen lze ( univerzální outgroup ). Mnohobuněčnost vznikla vícekrát tj. u rostlin a u živočichů nezávisle. Charakteristické rysy rostlinného organismu:
Úloha genu COP1 v rostlinné fotomorfogenezi a tumorogenezi u živočichů
1 Úloha genu COP1 v rostlinné fotomorfogenezi a tumorogenezi u živočichů a) Fotomorfogeneze b) Úloha COP1 ve fotomorfogenezi rostlin c) COP1 a tumorogeneze Martin Fellner 2015 2 a) Fotomorfogeneze Briggs
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin
SFZR 1 2016 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
MFPSB 1. b) Úloha COP1 ve fotomorfogenezi rostlin c) COP1 a tumorogeneze
1 Úloha genu COP1 v rostlinné fotomorfogenezi a tumorogenezi u živočichů a) Fotomorfogeneze b) Úloha COP1 ve fotomorfogenezi rostlin c) COP1 a tumorogeneze Martin Fellner Martin Fellner 2010 2 a) Fotomorfogeneze
Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin
SFZR 1 2015 6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF UP v Olomouci a ÚEB AVČR SFZR 2 Vývoj organismu regulují signály (faktory) Vnitřní Vnější
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Vztah genotyp fenotyp
Evoluce fenotypu II Vztah genotyp fenotyp plán? počítačový program? knihovna? genotypová astrologie (Jablonka a Lamb) Modely RNA - různé vážení: A-U, G-C, G-U interakcí, penalizace za neodpovídající si
1) Úloha světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
S 2018 1) Úloha světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) eakce rostlin zprostředkované fytochromy c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární
Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u
Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
Příběh pátý: Auxinová signalisace
Příběh pátý: Auxinová signalisace Co je auxin? Derivát tryptofanu Příbuzný serotoninu a melatoninu Všechny deriváty přítomny jak u živočichů, tak u rostlin IAA Serotonin Serotonin: antagonista auxinu Přítomen
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
2) Reprodukce rostlin
1 2015 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen MBR 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2017-2018 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu. Školitel Mgr.
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Semenné sady systém reprodukce a efektivita
Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin
1 2014 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály
Chromatin. Struktura a modifikace chromatinu. Chromatinové domény
Chromatin Struktura a modifikace chromatinu Chromatinové domény 2 DNA konsensus 5 3 3 DNA DNA 4 RNA 5 ss RNA tvoří sekundární strukturu s ds vlásenkami ds forms 6 of nucleic acids Forma točivost bp/turn
4) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
1 2010 4) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární mechanismus funkce fytochromů Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory
Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
11. Období dospělosti vznik další generaci sporofytu redukčně dělí megaspory mikrospory megagametofyty mikrogametofyty gametofyty gametám stárnutí
1 11. Období dospělosti V období dospělosti je rostlinný jedinec schopen dát vznik další generaci. Specializované buňky dospělého sporofytu se redukčně dělí a vznikají megaspory a mikrospory. Jejich mitotickým
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Regulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
Genová etiologie nemocí
Genová etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 2. Mutace genů v germinativních a somatických buňkách 3. Molekulární fyziologie genu 4. Regulace aktivity genu (genové exprese)
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis Mikrotubuly Formace heterodimerů α/βtubulinu Translace α a β -tubulin monomerů chaperonin c-cpn správný folding α-tubulin se váže na TFC B a β na TFC
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Signalizace a komunikace. Rostlinná cytologie - signalizace, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Signalizace a komunikace Annu. Rev. Plant Biol. 2008.59:67-88 Development, 117 (1993), pp. 149 162 Meristémy trvale dělivá pletiva Periklinální dělení Antiklinální dělení http://www.mun.ca/biology/desmid/brian/biol3530/devo_07/ch07f05.jpg
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. rostlina jednoletá rostlina
2) Reprodukce rostlin
1 2010 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen Speciální číslo Plant Cell, vol. 216 (June 2004) Supplement, pp. S1 S245, zaměřené na Plant Reproduction (Reprodukce rostlin)
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Anatomie, histologie a embryologie
Anatomie, histologie a embryologie Témata: - Embryogeneze a sexuální rozmnožování rostlin - Vegetativní a generativní cykly semenných rostlin - Základní strukturní a funkční organizace generativních orgánů
3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
1 2014 3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin c) Ekologické funkce fytochromů d) Buněčný a molekulární mechanismus funkce fytochromů Whitelam GC, Halliday KJ (eds) (2007) Light and Plant
Deoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE
13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE 13.1. VÝVOJ KVĚTU Při vývoji květních orgánů nastávají ve vrcholech podstatné změny organogeneze a růstu orgánů. Listový nebo pupenový původ květních orgánů je sice patrný
Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících
Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících Rozmnožování Nepohlavní amixis, bez zvýšení genotypové proměnlivosti Pohlavní amfimixis střídání 2n a n fáze, zvýšení genotypové proměnlivosti Hermafrodité:
4) Reprodukce rostlin
MBR 1 2015 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka 2 buňky Meristém
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV 1 Vladimír Špunda, 2 Otmar Urban, 1 Martin Navrátil 1 Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy?
Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy? Paralelismus v recepci auxinů a jasmonátů SCF-komplex Receptor = F-box protein Struktura SCF komplexu SCF komplex = RING-BOX1 + Skp1 + Cullin + F-box protein
Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód
Obecná a srovnávací odontologie Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2018-2019 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu Školitel Mgr.
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)