Již v 17. století se od časného rána přidávají k obchodníkům mlékaři (jejichž kozí mléko bylo ještě teplé), parapláři s náručí barevných deštníků, ale také popelářky s nůšemi na zádech, v nichž za pár šupů vynášejí všechen odpad a popel z domácností. K polednímu se pak přišourá vetchý staroušek, má pytel přes rameno a do sešité režné látky strčí vše, co občan už nepotřebuje a čeho se chce zbavit - tj. městský odpad. Odpady v rozvíjející se průmyslové společnosti Velkým mezníkem pro odpadové hospodářství je 19. století Do té doby se stále rostoucí města, která se už jen velmi obtížně zbavovala zvětšujících se hromad odpadu, potýkala s obrovskými epidemiemi cholery a dalších nemocí. Rostoucí průmyslová výroba byla rovněž významným zdrojem nebezpečných odpadů. Nastal zlom v produkci odpadů a bylo třeba začít řešit, co s odpady dále dělat. V té době byla postupně objevena souvislost mezi hygienou, včetně čistoty prostředí a nemocností, resp. úmrtností, což byl první krok k hledání funkčních systémů nakládání s odpady. Pro pevné odpady začaly za městy vznikat skládky odpadů, uvnitř města byl zaveden systém sběrových nádob a svozu odpadů za město. Kupříkladu v Praze existuje nádobový systém od roku 1923. Začaly být také budovány první spalovny odpadů. Na území dnešní ČR byla první spalovna postavena v roce 1905 v Brně. Tato spalovna byla provozována až do roku 1941. Druhá spalovna byla postavena ve 30. letech v pražských Vysočanech. Ta byla ale v roce 2003 zbourána. V současné době se na území ČR nacházejí tři velké spalovny komunálního a kolem 30 spaloven nebezpečného odpadu, které mají regionální význam. Pamětníci by nám potvrdili, že odvoz domovních odpadků byl za první světové války a ještě krátce po ní (1914-1918) prováděn oním systémem "vyzváňka". Občané, zaslechnuvší hlas zvonku, sami z domů vynášeli odpadky v nejrůznějších nádobách a obecní zřízenec, zaměstnanec města je sypal do vozu. Odtud, z ulic, se pak hromadně odvážely na dvě desítky smetišť, umístěných na periférii velkoměsta. Odpady ve druhé polovině 20. století Druhá polovina 20. století byla na území ČR poznamenána socialismem, který ochranu životního prostředí příliš neřešil. Hlavním způsobem odstraňování odpadů bylo skládkování na nezabezpečených skládkách. Každé město a vesnice měly svou vlastní skládku, kde byly koncentrovány odpady z jejich území. Na výstavbu a provoz skládky neexistovaly normy, a tak z odpadů unikaly nebezpečné látky, kontaminovaly povrchovou vodu a půdu a dostávaly se i do vody podzemní. Mimo to končilo na skládce mnoho odpadů, které by se daly opětovně využít recyklovat. Průmyslové odpady byly ukládány přímo v areálech podniků nebo byly ukládány do odkališť v jejich blízkosti. Odpady v současnosti Současnost je charakteristická rychlým rozvojem společnosti a technologií. S tím souvisí i produkce odpadů. Dnešní životní styl přináší nesčetné možnosti a vytváří nové segmenty spotřeby. Se zvyšující se spotřebou však postupně ubývají zdroje primárních surovin a současně narůstá objem odpadů. Společnost, která si je vyčerpatelnosti zdrojů a zvětšujících se hor odpadu vědoma, proto obrací svou pozornost k jejich využití. Rozvíjejí se nové technologie zaměřené především na recyklaci, tj. opětovné využití odpadů jako druhotné suroviny pro další výrobu. Velmi perspektivním směrem podporovaným nedostatkem zdrojů a rostoucí cenou surovin je energetické využití odpadů. Velkým rozvojem prošla oblast úprav odpadů a technologií zbavujících odpady nebezpečných vlastností. Takto upravené odpady lze pak ve většině případů uložit na skládky, kde neohrožují životní prostředí tak jako v minulosti. Přísun nových technologií vybudoval z odpadového hospodářství za posledních 20 let moderní obor, který zná hodnotu odpadu a využívá nejnovější postupy v nakládání s ním. Přesto je nutné říci, že např. naprostá většina komunálního odpadu je stále odvážena na skládky odpadů. Je to totiž stále ten nejlevnější způsob, jak s tímto odpadem nakládat. svoz odpadu na konci 19.stol. svoz odpadu na začátku 20. stol. svoz odpadu v 60..letech 20.stol.
A návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad náměstí Práce s podzemnímy kontejnery - květen 2014 náměstí Práce s nadzemními kontejnery - listopad 2013 B návrh lokalit pro systém krytí nádob a kontejnerů pro separovaný a domovní odpad ulice Mlýnská - Malenovice - systém krytí kontejnerů, r. 2013
Návrh míst je proveden na výřezu z dokumentu OŽPaZ Ekomapa Odpady - sada na tříděný odpad s označením stávajících stanovišť nádob a kontejnerů 1-16 návrh umístění podzemních kontejnerů na odpad 01-015 návrh pro systém krytí nádob a kontejnerů pro separovaný a domovní odpad stávající rozmístění odpadových nádob a kontejnerů
Zásadní motivací pro návrh umístění podzemních kontejnerů na odpady je odstranění tohoto v důsledku negativního prvku z významnějších veřejných prostranství Zlína, které je z velké části městskou památkovou zónou. Je to vhodná forma, jak zvýšit kapacitu sběrných odpadních míst, aniž by byl dále narušován vzhled a funkce veřejných prostranství. V neposlední řadě je to cesta, jak co nejvíce zabránit problémům s čistotou a vandalismem u povrchových odpadních nádob a kontejnerů. Princip podzemních kontejnerů spočívá v umístění sběrné nádoby pod zemí, sběrná nádoby je s povrchem spojena odpadkovým košem beze dna, odpad propadává do sběrné nádoby, která může mít různě velkou kapacitu podle potřeb dané lokality. Tento způsob odpadového hospodářství začala v republice využívat již řada měst. Průkopníkem v umístění podzemních kontejnerů bylo Brno, které v roce 2006 zahájilo provoz prvních dvou stanovišť na Obilním trhu a na rohu Moravského náměstí a Joštovy ulice, následovala Praha 3, Tábor, již nějakou dobu jsou instalovány např. v Českém Krumlově, Písku a Strakonicích, v Uničově a v Olomouci, kde jejich počet postupně zvyšují. Jedná se především o historické části měst, kde je estetický vjem nedílnou složkou prezentace města. Ve Zlíně byly instalovány podzemní kontejnery poprvé v roce 2014 v rámci rekonstrukce podchodu na nám. Práce a revitalizace parku Komenského na ul. Školní a Sadová. Analytická studie OUaA si klade za cíl vytipovat veřejná prostranství ve městě, jeho místních částech, tedy reprezentativní části města, kde je povrchové umístění nádob a kontejnerů pro separovaný a domovní odpad překážkou vzhledu či revitalizace těchto prostorů. Jedná se o prostory náměstí, ulic, předprostory občanských zařízení, tedy prostory převážně podél pěších tahů a hlavních dopravních tepen ve městě. Vytipování míst je provedeno zdokumentováním nejvíce zasažených veřejných prostorů na základě dokumentu OŽPaZ Ekomapa Odpady - sada na tříděný odpad. V tomto dokumentu se uvádí, že do konce roku 2007 bylo na území města Zlína rozmístěno 256 sad kontejnerů (tj. 801 nádob na třídění, přičemž kompletních sad je 223). Každá sada je tvořena třemi barevně rozlišenými nádobami: zelené nádoby na sklo, modré na papír a žluté na plasty. Nádoby jsou označeny nálepkami s popisem, jaké odpady je možno do nich odkládat. Nádoby jsou jednou až třikrát v týdnu vyprazdňovány a sváženy na dotřiďovací linku Technických služeb Zlín, s. r. o. Každý druh odpadu je svážen samostatně. V lokalitách Jižní Svahy, Malenovice a Obeciny bylo rozmístěno 68 ks bílých zvonů na sběr bílého skla. Na dotřiďovací lince jsou papír a plasty následně dotřiďovány na jednotlivé druhy. Papír se třídí do několika tříd (nejčastěji karton a lepenka, noviny a časopisy a směsný papír). Plasty se dotřiďují na PET lahve dle barev, dále folie, tvrdé a měkké plasty. Na lince jsou z tříděných odpadů odstraněny veškeré nežádoucí příměsi. Takto dotříděné suroviny jsou následně lisovány do standardních balíků a dále expedovány k jednotlivým zpracovatelům. Je zřejmé, že budování podzemních kontejnerů bude investičně náročná akce, která bude muset být řešena etapově. Proto jsou OUaA dle jeho uvážení vytipovány zatím jen některé, nejvíce zasažené a viditelné lokality. Dále jsou analyzována i některá místa, kde by bylo vhodné provést alespoň vizuální krytí kontejnerů a nádob ocelovými typizovanými prvky, které byly poprvé použity v rámci regenerace panelového sídliště Malenovice. Dalšími prvky, které mají vliv na vzhled města, jsou prvky městského mobiliáře, jeho součástí jsou i odpadkové koše. Studie se krátce dotýká i této problematiky, nastiňuje koncepci výběru typů a barevnosti těchto prvků. Pro zdárné řešení problému umísťování a krytí odpadních nádob a kontejnerů je především nutná součinnost Technických služeb s.r.o a OŽPaZ včetně dalších dotčených odborů MMZ tak, aby byla pro jednotlivé lokality podrobně zjištěna potřebná kapacita sběrných míst, i výhledově, a určeno co nejvhodnější umístění podzemních kontejnerů z hlediska manipulace, dopravy, vedení inž. sítí, majetkových vztahů, docházkové vzdálenosti, apod. Především je nutné vyčíslit ekonomickou náročnost investice a stanovit závaznou koncepci řešení tohoto typu odpadového hospodářství. Toto jsou údaje, které zpracovaná fáze studie neřeší, sestavení těchto údajů by bylo další nutnou etapou v rámci předprojektové přípravy jednotlivých staveb. Prioritní místa v centru města pro řešení podzemních kontejnerů jsou z pohledu OUaA u památkově chráněného Kolektivního domu, za budovou Čedokem, na Tržišti, v předprostoru Malé scény a v areálu škol na Štefánikově ulici. Pokud bude rozhodnuto o realizacei podzemních kontejnerů, doporučujeme přednostně řešit tyto lokality, aby mohlo dojít k následnému zpracování architektonických studií a posléze projektů a realizací revitalizace dalších veřejných prostorů ve městě.
Fotoukázky typů podzemních kontejnerů instalovaných ve veřejném prostoru českých měst Uničov Šumperk Hradec Králové Znojmo Šternberk Tábor
Fotoukázky typů podzemních kontejnerů instalovaných ve veřejném prostoru měst v zahraničí Španělsko Kypr Francie ukázka svozu odpadu v Kotoru v Černé Hoře
A návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad Analytická studie vytipovala v první fázi 16 lokalit ve městě, kde je vhodné v budoucnu řešit nově umístění podzemních kontejnerů pro odpad. Tyto lokality jsou součástí centra města a významných veřejných prostranství, kde nádoby a kontejnery na separovaný a domovní odpad negativně ovlivňují jejich vzhled. Ve Zlíně byly první podzemní kontejnery instalovány roce 2014 v prostoru před Tržnicí a na ul. Školní a Sadová, které jsou do studie zahrnuty. Jako podklad slouží výřez z dokumentu OŽPaZ Ekomapa Odpady - sada na tříděný odpad s označením stávajících stanovišť nádob a kontejnerů..
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 1. umístění: náměstí Práce veřejný prostor před Tržnicí vlastník pozemku: SMZ stávající stav: realizovány podzemní kontejnery pro odpad 05/2014 Realizace a projekt revitalizace podchodu a části náměstí Práce s umístěním podzemních kontejnerů
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 2. umístění: park Komenského ulice Sadová vlastník pozemku: SMZ stávající stav: realizovány podzemní kontejnery pro odpad 09/2014 Projekt revitalizace parku Komenského a ulice Školní s umístěním podzemních kontejnerů
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 3. umístění: veřejný prostor - okolí Kolektivního domu vlastník pozemku: SMZ stávající stav: nádoby a kontejnery na odpad v předprostoru objektu Architektonická studie revitalizace venkovních prostor Kolektivního domu s návrhem umístěním podzemních kontejnerů
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 4. umístění: areál škol ulice Štefánikova vlastník pozemku: SMZ stávající stav: nádoby a kontejnery pro odpad v areálu škol Projekt řešení nové výstavby ve školském areálu s okolními úpravami parteru bez návrhu umístění kontejnerů
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 5. umístění: veřejný prostor - Tržiště vlastník pozemku: SMZ stávající stav: velkokapacitní kontejnery pro odpad podél silně vyžívané pěší zóny Tržiště z roku 1974
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 6. umístění: veřejný prostor - před kostelem sv. Filipa a Jakuba a podél tř. T. Bati vlastník pozemku: SMZ stávající stav: kontejnery pro odpad u parkoviště a podél tř. T. Bati
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 7. umístění: veřejný prostor - Zámecký park (pro zámek i budovu bývalého soudu ) vlastník pozemku: SMZ stávající stav: kontejner pro odpad u zámku v památkově chráněném parku
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 9. umístění: veřejný prostor - před Malou Scénou na ul. Štefánikově vlastník pozemku: SMZ stávající stav: nádoby a kontejnery pro odpad u památkově chráněném objektu občanské vybavenosti městského významu
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 10. umístění: veřejný prostor - autobusové nádraží vlastník pozemku: SMZ stávající stav: kontejnery pro odpad podél pěšího tahu
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 13. umístění: obchodní centrum Januštice - Zálešná I vlastník pozemku: SMZ, Jednota stávající stav: nádoby a kontejnery pro odpad u občanské vybavenosti místního významu Projekt řešení parkoviště u prodejny Januštice bez umístění komntejnerů
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 14. umístění: veřejný prostor u polikliniky vlastník pozemku: SMZ stávající stav: kontejnery pro odpad u občanské vybavenosti městského významu
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 15. umístění: veřejné prostranství u UTB, ulice Čiperova vlastník pozemku: SMZ stávající stav: nádoby a kontejnery pro odpad u občanské vybavenosti nadměstského významu
Návrh lokalit pro umístění podzemních kontejnerů pro odpad 16. umístění: veřejné prostranství - ulice Štefánikova, Tř. T. Bati vlastník pozemku: SMZ stávající stav: kontejnery pro odpad na frekventované ulici v centru
Příklady typů výrobců podzemních kontejnerů