Vyjádení k žádosti o vydání integrovaného povolení Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. V Praze, 8.8.2007
Zadavatel: Krajský úad Moravskoslezský kraj Odbor životního prostedí a zemdlství 28. íjna 117, 702 18 Ostrava I: 70 69 6 06 92 Kontakt: posta@kr-moravskoslezsky.cz, Zpracovatel: CENIA, eská informaní agentura životního prostedí Úsek technické ochrany životního prostedí Litevská 8, 100 05 Praha 10 I: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232.j.: 6799/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, editel úseku technické ochrany životního prostedí Kontroloval: Ing. Milena Drašáková, vedoucí oddlení IPPC a EIA Odborný garant: Vypracoval: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D Ing. Václav Hettenberger Archivní výtisk. 1 CENIA, eská informaní agentura životního prostedí, 2007
Obsah 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAÍZENÍ... 4 2. ÚDAJE O ZAÍZENÍ... 4 2.1. Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy. 1... 6 2.2. Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy. 1... 6 2.3. Pímo spojené innosti... 8 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 8 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAÍZENÍ... 9 4.1. Ovzduší... 9 4.2. Voda... 17 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záení... 17 4.4. Nakládání s odpady... 18 4.5. Opatení k vylouení rizik po ukonení innosti... 18 4.6. Ochrana zdraví lovka, zvíat a životního prostedí... 18 4.7. Hospodárné využití surovin a energie... 19 4.8. Opatení pro pedcházení haváriím... 19 4.9. Opatení týkající se situací odlišných od podmínek bžného provozu... 19 4.10. Dálkové pemísování zneištní a zajištní vysoké úrovn ochrany životního prostedí jako celku... 19 4.11. Další podmínky... 19 4.12. Kontrola a monitorování... 20 4.13. Postup vyhodnocování plnní podmínek integrovaného povolení... 20 5. VYPOÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PIPOMÍNKAMI ÚASTNÍK ÍZENÍ... 20 6. STANOVENÍ BAT... 21 6.1. Dokumenty použité k porovnání zaízení s BAT... 21 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT... 23 7.1. Použití nízkoodpadové technologie... 23 7.2. Použití látek mén nebezpených... 23 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek... 24 7.4. Srovnatelné procesy... 24 7.5. Technický pokrok... 24 7.6. Charakter, úinky a množství emisí... 24 7.7. Datum uvedení zaízení do provozu... 25 7.8. Doba potebná k zavedení BAT... 26 7.9. Spoteba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická úinnost... 26 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopad emisí na životní prostedí a rizik s nimi spojených na minimum... 26 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopad emisí... 26 8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY... 27 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 28
1. Identifikaní údaje provozovatele zaízení Název zaízení: Provozovatel zaízení: Slévárna šedé a tvárné litiny výroba odlitk (dále Slévárna) Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. Adresa sídla: Adresa místa podnikání: Hluínská 41, 747 22 Dolní Benešov Slévárna Dolní Benešov, s.r.o., Hluínská 41, 747 22 Dolní Benešov I: 46 96 29 13 Prmyslové innosti dle pílohy. 1 zákona. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: 2.4. Slévárny železných kov o výrobní kapacit vtší než 20 tun denn 43 lánku a) zákona. 76/2002 Sb. Umístní zaízení: Kraj Moravskoslezský, okres 3806 Opava, obec 506702 Dolní Benešov, k. ú. 628638 Dolní Benešov, parcel.. viz píloha. XVIII žádosti 2. Údaje o zaízení Slévárna Dolní Benešov, s.r.o., vyrábí odlitky ze šedé a tvárné litiny. Jedná se o malý typ slévárny zamené na výrobu odlitk o hmotnosti 50 až 2 500 kg pro zákazníky z R a EU. Pro zahraniní trhy je ureno cca 70 % produkce. Slévárna vyrábí pevážn odlitky s vysokou složitostí a kvalitou. Projektovaná roní kapacita slévárny iní 21 t/den. Hlavními ástmi slévárny jsou výrobní stediska 100 Tavírna, 200 Formovna a jaderna, 300 Úpravna kemiitého písku regenerace formovací smsi, 400 Cídírna, 500 Modelárna, 600 Expedice, 700 Údržba, 800 Vzduchotechnika a 900 Lakovna základování odlitk. Výroba ve slévárn je organizována dle výrobního úseku ve dvou až tech smnách. Tavírna je osazena 2 stedofrekvenními elektrickými indukními pecemi (EIP) fy Inductoelphiac, každá vybavená kelímkem o objemu 4 t. Projektovaná kapacita tavícího výkonu je 4,1 t kovu/h. Tavící kelímky dodávají tekutý kov stídav, v jednom kelímku se vsázka natavuje, ve druhém kelímku se udržuje natavený kov. Pro výrobu odlitk se používají jako vsázkové suroviny surové železo, tídný ocelový šrot, litinový šrot, vratný materiál ze slévárny, nauhliovadlo a feroslitiny. Tekutý kov je z pecí odebírán do pepravních pánví a odvážen dopravním koridorem vysokozdvižným vozíkem dle poteby slévárny k licímu poli. Teplota tekutého kovu pro odlévání odlitk ze šedé litiny je 1 430 1 520 o C, pro odlévání odlitk z tvárné litiny 1580 o C. Pro modifikaci šedé litiny na tvárnou se používá pelévací metoda. Do pánve o objemu 2 000 kg s pipraveným množstvím modifikátoru pekrytém ocelovými plíšky se vylévá tekutý kov z pece. Modifikovaný kov se peváží do slévárny k licímu poli. Souástí tavírny je pánvové hospodáství s ohevem hoáky na zemní plyn s výkonem 2 x 50 kw t (malý zdroj), kde se pánve opravují, suší a pedehívají k dalšímu použití. 4
Formovna bez udání projektované kapacity slouží pro výrobu pískových forem z furanových smsí pro jedno použití. Samotuhnoucí smsi s furanovým pojivem se mísí ve 4 prbžných mísiích typ Wöhr s výkonem 8 15 t/h, AMDR 8 s výkonem 8 10 t/h, a GFA s výkonem 15 t/h. Formovací rámy jsou zaplnny formovací smsí, složené z ostiva 90 95 % regenerátu a 5 10 % nového kemiitého písku, 0,8 1 % furanové pryskyice a 0,4 0,6 % aktivátoru. Po vytvrzení je forma opatena lihovým nátrem, jsou založena písková jádra, forma je složena, následn je na licím úseku odlita, ponechána na licím poli a po vychlazení je pesunuta na vytloukací rošty, kde je odlitek oddlen od písku. Zaízení jsou odsávána a vzdušina filtrována ve tkaninových filtrech. Jaderna je situována na 2 místech. Pro pípravu smsí slouží S mísi o projektovaném výkonu 5 t/den. V I. a II. lodi slévárny se vyrábí velká jádra z furanových smsí, která po vytvrzení jsou opatena lihovým nátrem a pipravena na založení do formy. Tato jádra obsahují mimo erstvého kemiitého ostiva i sms z regenerace. V jadern umístné mezi slévárnou a údržbou jsou malá jádra do objemu 25 l vyrábna na vstelovacích strojích Vgi 5.0 a Röper H 25 metodou Cold Box. Po vytvrzení plynným aminem jsou opatena lihovým nátrem a pipravena na založení do formy. Tato jádra jsou tvoena pouze z nového kemiitého ostiva. Odsátý vzduch s obsahem aminu a tuhých zneišujících látek je ištn v cyklónovém odluovai a v kyselinovém absorbéru se 30 % roztokem H 2 SO 4. Úpravna kemiitého písku regenerace formovací smsi o projektované kapacit 9 12 t/h zajišuje regeneraci vytluené formovací smsi magnetickou separací Fe podíl, odtídním nevyužitelných hrubých a jemnozrnných podíl, pidáním nového písku, ochlazení této regenerované smsi a dopravu do akumulaních a denních zásobník. Zaízení jsou odsávána a vzdušina filtrována ve tkaninových filtrech. Cídírna o projektované kapacit 21 t/den je urena pro dokonalé oištní odlitk od formovacího písku. Povrch odlitk je tryskán v brokových tryskaích typ OWD 1000, TKM 10.35 a broušen na bruskách. Tato zaízení jsou odsávána a vzdušina filtrována ve tkaninových filtrech. Z odlitk jsou odstranny nálitky a vtoková soustava. Lakovna s projektovanou roní kapacitou 5 000 t slouží k nanášení oištných a obroušených odlitk základními nátry. Pro máení (3 vany) a stíkání (1 stíkací box) jsou používány vodou editelné a rozpouštdlové barvy s organickými edidly. Roní spoteba organických rozpouštdel iní 0,793 t (údaj z roku 2005). Pro zachycení tkavých látek budou nové filtry vybaveny patronami s aktivním uhlím. Po vysušení jsou odlitky expedovány do skladu odlitk. Expedice slouží ke kontrole a pekládce odlitk do expediních pepravních beden a palet. Expedovaná dávka je opatena prvodními doklady a odlitky jsou pipraveny k odvozu k externímu zákazníkovi. 5
2.1. Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy. 1 Slévárna šedé litiny s projektovanou kapacitou 21 t/den, zamená na výrobu složitých a kvalitních odlitk o hmotnosti 50 2 000 kg s dále uvedenými zaízeními. PS 100 Tavírna šedé a tvárné litiny s EIP 1 a EIP 2 stedofrekvenní elektrické indukní pece fy Inductoelphiac, každá s kelímkem o objemu 4 t. Projektovaná kapacita tavícího výkonu je 28,6 t/den. Pro modifikaci na tvárnou litinu se používá pelévací metoda. Souástí tavírny je pánvové hospodáství s ohevem hoáky na zemní plyn s výkonem 2 x 50 kw t (malý zdroj), kde se pánve opravují, suší a pedehívají k dalšímu použití. Tavící pece jsou odsávány a vzdušina je ištna ve tkaninovém filtru F 1 Cipres typu CARM GH 15 a vypouštna komínem. 101 do ovzduší. 2.2. Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy. 1 PS 200 Formovna a jaderna ást formovna bez udání projektové kapacity zajišuje výrobu pískových forem z STS furanových smsí v zaízeních: 2 ks kontinuální mísie WÖHR s projektovanými výkony 8 10 t/h a 15 t/h kontinuální mísi AMDR 8 s projektovaným výkonem 6 10 t/h kontinuální mísi GFA s projektovaným výkonem 15 t/h Mísie jsou odsávány a vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 3 Cipres typu CARM GH 15, filtru A 1 s náplní aktivního uhlí a vypouštna do ovzduší komínem. 201. Po odlití, vychlazení a vytluení forem je sms po regeneraci ukládána do zásobník: Zásobníky. 1 až 5 kemiitého ostiva jsou odsávány, vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 4 Unifo (zásobník. 1), vypouštna do ovzduší komínem. 210 a ve filtrech F 2 a F 3 Cipres typ CARM GH 10 a CARM GH 15, filtru A 1 s náplní aktivního uhlí (zásobníky. 2 až 5) a vypouštna do ovzduší komínem. 201. PS 200 Formovna a jaderna ást jaderna zajišuje výrobu pískových jader pro formovnu s projektovaným výkonem 5 t/den v zaízeních: S mísi (CBA) s projektovanou kapacitou 5 t/den slouží pro pípravu malých jader pouze ze smsi erstvého kemiitého ostiva do objemu 25 l smsi pro technologii Cold Box Amin Vstelovací stroj Vgi 5.0 Vstelovací stroj Röper H 25 Vstelovací stroje jsou odsávány a vzdušina zneištná dimetylisopropylaminem (DMIPA) je ištna v kyselinových adsorpních jednotkách Sand Team C 1 a A 2 a poté vypouštna do ovzduší komínem. 220. Velká jádra jsou pipravována s podílem vratné furanové smsi na zaízení formovny. PS 300 Úprava kemiitého písku regenerace formovací smsi s projektovanou kapacitou regeneraních jednotek 9 12 t/h slouží k recyklaci formovací a jádrové smsi pro PS 200 Formovna. Regeneraní jednotka 1 (1 3. lo) Chladnika písku (3. lo) Ob zaízení jsou odsávána, vzdušina ištna ve tkaninových filtrech F 5 a F 6 Cipres typu CARM GH 10 a vypouštna do ovzduší komíny. 310 a 311. Regeneraní jednotka 2 (2. lo) Zásobník regenerátu (2. lo) 6
Ob zaízení jsou odsávána, vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 7 Cipres typu CARM GH 10 a vypouštna do ovzduší komínem. 312. Regeneraní jednotka 3 (4. lo) Jednotka je odsávána, vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 8 Cipres typu CARM GH 10 a vypouštna do ovzduší komínem. 314. Nová regeneraní jednotka 4 (5. lo) s projektovanou kapacitou 10 t/h bude uvedena do provozu ve 4. tvrtletí roku 2007 spolen s novým vytloukacím roštem. Jednotka bude odsávána a vzdušina ištna ve tkaninovém filtru. PS 400 Cídírna s projektovanou kapacitou 21 t/den zahrnuje dle návrhu provozního ádu Slévárny (viz píloha. IX žádosti) vytloukací rošty, tryskací stroje a brusky odlitk. Vytloukací rošty 1 až 4 (vetn roštu nové regeneraní jednotky 4) Kyvadlová bruska Zaízení jsou odsávána, vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 9 typu FTK 200 a vypouštna do ovzduší komínem. 401. Tryskací stroj TKM 10 Brousící stl ANDROMAT Zaízení jsou odsávána, vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 10 typu FTK 200 a vypouštna do ovzduší komínem. 410. 2 x tryskací stroje OWD 1000 3 x kotouové brusky a runí broušení Zaízení jsou odsávána, vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 11 typu FTK 200 a vypouštna do ovzduší komínem. 420. Tryskací stroj TS 1000 (mimo provoz) Zaízení je odsáváno, vzdušina ištna ve tkaninovém filtru F 12 typu FTK 5 a vypouštna do ovzduší komínem. 440. PS 500 Modelárna bez uvedení kapacity slouží k výrob model a jaderník pro poteby slévárny a jaderny. Zahrnuje devoobrábcí stroje stolárny a strojovny modelárny. Devoobrábcí stroje modelárny (fréza, brusky, pily, srovnávaka a protahovaka) jsou odsávány, vzdušina ištna v cyklónu a vypouštna komínem. 500 do ovzduší. Devoobrábcí stroje stolárny (pily, bruska a protahovaka) jsou odsávány, vzdušina ištna v cyklónu a vypouštna komínem. 510 do ovzduší. PS 900 Lakovna s roní projektovanou kapacitou odlitk 5 000 t obsahuje 3 namáecí vany na menší odlitky a stíkací box pro nanášení antikorozních nátr na vtší odlitky vodoueditelnými a syntetickými barvami s roní spotebou organických rozpouštdel 0,793 t (údaj z roku 2005). Stíkací box a máecí vana 1 jsou spolen odsávány, vzdušina ištna na filtraních roštech a vypouštna do ovzduší komínem. 901. Máecí vany 2 a 3 jsou odsávány, vzdušina je bez ištní vypouštna do ovzduší komínem. 900. PS 600 Expedice zajišuje skladování a balení finálních odlitk pro zákazníky. PS 700 Údržba zajišuje veškerou údržbu zaízení slévárny. PS 800 Vzduchotechnika provádí vtrání a klimatizaci objekt slévárny a istírny vetn servisu zaízení na odsávání a zachycování škodlivin na filtrech. 7
2.3. Pímo spojené innosti Skladování pevných surovin obsahuje objekty sklad pro vsázkové suroviny tavírny (šrotišt, boxy pro legury, vyzdívky) a vlastní slévárnu. Tepelná úprava surovin zahrnuje chlazení vratných písk z regenerace v chladnice. Skladování kapalných surovin a nebezpených látek je provádno v originálních obalech ve skladu holavin a v píruních skladech. Skladování, transport zahrnuje pedevším objekt expedice odlitk a jeho logistiku. ízení výroby je provádno dispeerským zpsobem. Nakládání s odpadními vodami je omezeno pouze na nakládání se splaškovými vodami. Ve slévárn žádné technologické odpadní vody nevznikají. Nakládání s odpady pedstavuje shromažování odpad ve vylenných místech a prostedcích, vetn smluvního pedávání odpad ze zákona oprávnným odbratelm za úelem jejich využití nebo odstranní. Poznámka: Doporuujeme zaadit do kapitoly 2.3 vyjádení v žádosti chybjící innosti Plynová kotelna ZP 231 kw t, obsahující 3 plynové kotle na zemní plyn o tepelných výkonech 3 x 77 kw t, (stední zdroj zneišování ovzduší), Vytápní formoven a jádrovny 324 kw t, s 8 ks instalovaných infrazái na zemní plyn o tepelných výkonech 8 x 30 kw t a 2 ks plynových generátor o výkonu 2 x 40 kw t (stední zdroj zneišování ovzduší). Dále doporuujeme do kap. 2.3 vyjádení doplnit Monitoring a mení, obsahující systém zjišování koncentrací emitovaných škodlivin zneišujících ovzduší a vody, odpady, mení škodlivého hluku v nejbližší obytné bytové zástavb. Popis zaízení a s ním pímo spojených inností vychází z kapitol 5.1.1 5.1.3 žádosti. Popis jednotlivých zaízení a pracoviš je souástí žádosti o vydání IP. Pesné technické parametry jsou obsaženy v kapitole 5.2 žádosti o vydání IP. 3. Stanovisko k žádosti Na základ požadavku,.j. MSK 73230/2007, ze dne 9.5.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP spolenosti Slévárna Dolní Benešov, s.r.o., pro zaízení Slévárna šedé a tvárné litiny. Doporuujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zaízení. 8
4. Návrh závazných podmínek provozu zaízení Pokud u jednotlivých podmínek není uvedeno jinak, platí závazný termín jejich dosažení od data nabytí právní moci IP. Závazné podmínky byly stanoveny pouze pro zdroje, které jsou uvedeny v kap. 5.1 žádosti o vydání IP. 4.1. Ovzduší Kategorizace jednotlivých zdroj zneišování ovzduší byla provedena provozovatelem a je uvedena tak, jak je definována v píloze. 1, bodu 2.4, naízení vlády. 615/2006 Sb., v 4 odst. 4 zákona. 86/2002 Sb. a v rozhodnutí IŽP OI Ostrava o kategorizaci zdroj (viz píloha. II žádosti). Poznámka: provozovatel pedložil v píloze. II žádosti rozhodnutí IŽP OI Ostrava, zn. 9/OO/08554/03/Se, ze dne 4.11.2003, o kategorizaci zdroj ve Slévárn Dolní Benešov, s.r.o. a rozhodnutí KÚ MSK, odboru ŽPZ,.j. MSK 120931/2006, ze dne 25.7.2006, o schválení zmny provozního ádu Slévárny (vytloukací rošt nové regeneraní jednotky). provozovatel pedložil v píloze. IX žádosti revizi provozního ádu Slévárna železných kov z bezna roku 2007, vetn seznamu a kategorizace všech zdroj zneišování ovzduší, žádost na KÚ MSK, odbor ŽPZ, o schválení a vydání tohoto revidovaného provozního ádu, vetn oznámení o zámru instalace nové regeneraní jednotky ve 4. tvrtletí roku 2007. provozovatel dále v píloze. XV žádosti pedložil evidenní list zaízení na využívání odpad katalog.. 17 04 02, 17 04 05 a 17 04 06 jako vsázky druhotných surovin do EIP. Návrh závazných emisních limit je dále uveden pro zdroje uvedené žadatelem v kap. 5.1 žádosti o vydání IP. 1) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách 9
Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limit pro PS 100 Tavírna šedé a tvárné litiny stedofrekvenní elektrické indukní kelímkové pece (EOP) Inductoelphiac 2 x 4 t Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) 101 EIP 1 102 EIP 2 (tkaninový filtr F 1 Cipres typu CARM GH 15) Komín. 101 TZL 75 1) (do 31.12.2009) 20 (vztažné podmínky A) Velké zdroje zneišování ovzduší (EIP) 20 1) (od 1.1.2010) 1) naízení vlády. 615/2006 Sb., píloha. 1, bod 2.4. Specifický emisní limit pro TZL platný do 31.12.2009 znamená koncentraci píslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek (vztažné podmínky C), limit platný od 1.1.2010 znamená koncentraci píslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (vztažné podmínky A). Jednorázové autorizované mení TZL bude provádno 1 x za kalendání rok, ne díve než po uplynutí 6 msíc od data pedchozího mení. Zaízení spadá dle bodu (1) 17 vyhlášky. 356/2002 Sb. mezi jmenovit urené zdroje. Povinnost mit další zneišující látky je dána bodem (2) 17 vyhlášky. 356/2002 Sb. Pro tyto látky jsou navrženy obecné emisní limity. Pi jednorázovém autorizovaném mení zneišujících látek Cd, Hg, As, Pb, Zn, PCB, PAH, PCDD a PCDF je zjišována koncentrace píslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, nkdy s udáním referenního obsahu nkteré látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku) pi vztažných podmínkách B. etnost mení látek dle bodu (2) 17 vyhlášky. 356/2002 Sb. bude 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. 10
Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limit pro PS 200 Formovna a jaderna ást formovna (furanová sms) Emisní zdroj Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) Mísie 201, 202 Kontinuální mísie Wöhr 203 Kontinuální mísi AMDR 8 204 Kontinuální mísi GFA (tkanin. filtr F 3 typu CARM GH 15 a filtr A 1 s náplní aktivního uhlí) TZL 100 1) 20 Spolený komín. 201 Zásobníky kemiitého ostiva zásobník. 1 (tkaninový filtr F 4 typu Unifo) Komín. 210 210 až 214 zásobníky. 2 až 5 (tkanin. filtry F 2 a F 3 typu CARM GH 10, CARM GH 15 a filtr A 1 s náplní aktivního uhlí) Spolený komín. 201 VOC jako TOC 50 2) (pro celkovou hmotnostní koncentraci tchto látek) 30 Stední zdroje zneišování ovzduší 1) naízení vlády. 615/2006 Sb., píloha. 1, bod 2.4. Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci píslušné látky za obvyklých provozních podmínek, nkdy s udáním referenního obsahu nkteré látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové mení emisí TZL bude provádno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. Obecný emisní limit pro VOC jako TOC znamená koncentraci píslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované mení emisí VOC bude provádno 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. 11
Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limit pro PS 200 Formovna a jaderna ást jaderna (Cold Box Amin) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) 220 S mísi (bez odsávání) 221 Vstelovací stroj Vgi 5.0 222 Vstelovací stroj Röper TZL 100 1) 20 (kyselinové absorbéry aminu C 1 a A 2 typu Sand Team) Komín. 220 Stední zdroje zneišování ovzduší VOC jako DMIPA 20 2) (pi hmotnostním toku vyšším než 0,1 kg/h) 20 1) 2) naízení vlády. 615/2006 Sb., píloha. 1, bod 2.4. vyhláška. 356/2002 Sb., píloha. 1, skup. 6 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci píslušné látky za obvyklých provozních podmínek, nkdy s udáním referenního obsahu nkteré látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové mení emisí TZL bude provádno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. Obecný emisní limit pro VOC jako DMIPA znamená koncentraci píslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované mení emisí VOC bude provádno 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. 12
Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limit pro PS 300 Úprava kemiitého písku regenerace formovací smsi Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné Emisní zdroj emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 310 Regenera. jednotka 1 311 Chladnika písku (tkaninové filtry F 5 a F 6 typu CARM GH 10) Komíny. 310 a 311 312 Regenera. jednotka 2 313 Zásobník regenerátu (tkaninové filtry F 7 typu CARM GH 10) Komín. 312 314 Regenera. jednotka 3 (tkaninové filtry F 8 typu CARM GH 10) Komín. 314 TZL 100 1) 20 315 Regenera. jednotka 4 (budoucí zdroj) (filtrace ve tkanin. filtru) Komín nedefinován Stední zdroje zneišování ovzduší 1) naízení vlády. 615/2006 Sb., píloha. 1, bod 2.4. Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci píslušné látky za obvyklých provozních podmínek, nkdy s udáním referenního obsahu nkteré látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové mení emisí TZL bude provádno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. 13
Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limit pro PS 400 Cídírna Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné Emisní zdroj emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 401 až 403 Vytloukací rošty Vytloukací rošt budoucí regeneraní jednotky 4 404 Kyvadlová bruska (tkaninový filtr F 9 typu FTK 200) Komín. 401 410 Trysk. stroj TKM 10 411 Brousící stl ANDROMAT (tkaninový filtr F 10 typu FTK 200) Komín. 410 421, 422 Tryskací stroje OWD 1000 423 až 426 Kotou. brusky (3 x) a runí broušení (tkaninový filtr F 11 typu FTK 200) Komín. 420 TZL 100 1) 20 440 Tryskací stroj TS 1000 (tkaninový filtr F 12 typu FTK 5) Komín. 440 Stední zdroje zneišování ovzduší 1) naízení vlády. 615/2006 Sb., píloha. 1, bod 2.4. Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci píslušné látky za obvyklých provozních podmínek, nkdy s udáním referenního obsahu nkteré látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové mení emisí TZL bude provádno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. Obecný emisní limit pro VOC jako TOC znamená koncentraci píslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované mení emisí VOC bude provádno 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. 14
Tabulka 4.1.6. Návrh závazných emisních limit pro PS 500 Modelárna Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné Emisní zdroj emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 501 až 508 Devoobrábcí stroje strojovny modelárny (cyklón) Komín. 500 511 až 516 Devoobrábcí stroje stolárny (cyklón) Komín. 510 TZL 50 1) 50 Stední zdroje zneišování ovzduší 1) naízení vlády. 615/2006 Sb., píloha. 1, bod 6.8 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci píslušné látky za obvyklých provozních podmínek, nkdy s udáním referenního obsahu nkteré látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové mení emisí TZL bude provádno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. Tabulka 4.1.7. Návrh závazných emisních limit pro PS 900 Lakovna Galatek Emisní zdroj 901 Stíkací box 902 Máecí vana 1 (filtraní rošty) Komín. 901 903, 904 Máecí vany 2 a 3 (odsávání bez filtrace) Komín. 900 Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) TZL 3 1) 3 VOC (jako TOC) 50 1) 50 Limitní mrná výrobní emise TOC 90 g/m 2 1) 90 g/m 2 Stední zdroj zneišování ovzduší Fugitivní emise 20 % 1) 20 % 1) vyhláška. 355/2002 Sb., píloha. 2, bod 4.2.8.3 ve znní vyhlášky. 509/2005 Sb. Specifické emisní limity pro TZL a TOC znamenají koncentraci píslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, nkdy s udáním referenního obsahu nkteré látky v odpadním plynu (vztažné podmínky B). Jednorázové mení emisí TZL a TOC bude provádno 1 x za 3 kalendání roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. 15
Tabulka 4.1.8. Návrh závazných emisních limit pro PS 001 Kotelna plynová ZP 231 kw t (3 x 77 kw t ) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) 001 Kotel 1 002 Kotel 2 003 Kotel 3 Spolený komín. 001 Stední zdroj zneišování ovzduší TZL 50 1) 20 NO x jako NO 2 200 1) 200 SO 2 35 1) 35 CO 100 1) 100 1) naízení vlády. 352/2002 Sb., píloha. 4, bod 1.1.4 Specifické emisní limity pro TZL, NO 2, SO 2 a CO, znamenají koncentraci píslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A) pi referenním obsahu O 2 3 %. Jednorázové autorizované mení emisí TZL, NO 2, SO 2 a CO bude provádno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky. 356/2002 Sb.1 x za 3 kalendání roky. Poznámka: Emisní zdroj. 020 Vytápní formoven a jádrovny 324 kw t (8 ks instalovaných infrazái na zemní plyn o tepelných výkonech 8 x 30 kw t a 2 ks plynových generátor o výkonu 2 x 40 kw t - stední zdroj zneišování ovzduší) nemá stanoveny emisní limity z dvodu technických možností jejich mení. Emise TZL, NO 2 a CO budou zpoplatovány bilann dle roní spoteby ZP na základ hodnot emisních faktor, uvedených v píloze. 5 naízení vlády. 352/2002 Sb. Snížení emisních limit vychází z posouzení namených hodnot koncentrací škodlivin, uvedených v protokolech autorizovaného mení, s hodnotami zákonných limit, z BAT parametr pro danou technologii, typu koncového ištní vzdušiny, vetn porovnání s obdobnými technologiemi v R, návrhu závazných podmínek pro ovzduší, uvedených v kapitole 13.1 žádosti. V prbhu ízení bude schválen aktualizovaný Soubor technických provozních parametr a technickoorganizaních opatení (provozní ád) ve smyslu 11 odst. 2 zákona. 86/2002 Sb. pro velký zdroj zneišování ovzduší, zpracovaný dle pílohy. 10 vyhlášky. 356/2002 Sb. Aktualizovaný provozní ád bude odsouhlasen OI IŽP, vetn kategorizace jednotlivých zdroj zneišování ovzduší. V provozním ádu budou zapracovány podmínky IP. 16
4.2. Voda Poznámka: Provozovatel má zpracován Plán opatení pro pípad havarijního zhoršení jakosti vod pi skladování a manipulaci se závadnými látkami v objektech spolenosti Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. (Havarijní plán), zpracovaný ve smyslu vyhlášky. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, zpsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodování a odstraování jejich škodlivých následk, který bude schválen ízením o vydání IP. Provozovatel žádá KÚ Moravskoslezského kraje, odbor životního prostedí, o povolení k nakládání s podzemními vodami, k odbru podzemní vody z vlastní studny, umístné v areálu závodu v max. množství 1,0 l/s. Podzemní voda bude využívána pro doplování vody v chladícím okruhu indukní pece. Žádost o povolení k odbru je v píloze. VII žádosti (vetn hydrogeologického posouzení a souhlasu Povodí Odry, s. p.) a bude projednána v rámci ízení o vydání IP. Prmyslová voda pro chlazení i voda pro sociální úely je odebírána z vodovodu pro veejnou potebu prostednictvím spolenosti MSA, a.s., na základ obchodní smlouvy, uzavené mezi odbratelem MSA Slévárna, s.r.o. a dodavatelem MSA, a.s. ást vody je využívána pro sociální úely a ást vody je využívána pro doplování vody v chladícím okruhu indukní pece. Pípojka pitné vody je na vstupu do objektu osazena vodomrem. Splaškové vody jsou odvádny (na základ smluvního vztahu) do stávající kanalizace závodu MSA a.s. a do OV MSA a.s. Po vyištní jsou vody odvádny do potoka Opusta. Množství odpovídá množství spotebované pitné vody pro sociální úely, jelikož z výrobní technologie nejsou produkovány žádné prmyslové odpadní vody. Dešové vody jsou odvedeny samostatnou kanalizací do vodního toku Opusta. Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záení a) Hluk Obytná území (nejbližší chránné prostory) jsou cca 150 m od slévárny a jsou oddleny dalšími objekty a zelení. Hladina akustického tlaku na hranicích pozemku nebyla mena. 1) Dodržovat nejvyšší pípustné hodnoty hluku stanovené v naízení. 148/2006 Sb. Denní doba 50 db (6,00 až 22,00) Pro noní dobu 40 db (22,00 až 6,00) 2) V termínu do 31.8.2007 spolenost zabezpeí vypracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv zaízení na chránný venkovní prostor staveb a bude obsahovat termínovaný pehled konkrétních technických opatení, která budou realizována ke snížení zátže v obytné zástavb. 3) Hluková situace v chránném venkovním prostoru, bude kontrolována pravidelným mením ve dvouletých intervalech, na mících místech stanovených po dohod s KHS MSK. 17
4) K 31.12. každého roku (poprvé k 31.12.2007) bude na KHS MSK podána zpráva o výsledcích mení. b) Vibrace Závazné podmínky nejsou navrženy. c) Neionizující záení Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.4. Nakládání s odpady Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona.185/2001 Sb., ve znní zákona. 106/2005 Sb. o odpadech a jeho provádcích pedpis. Poznámka: Provozovatel má udlen souhlas k nakládání s nebezpenými odpady (viz píloha. XV žádosti) rozhodnutím Mstského úadu Hluín, odboru ŽP a komunálních služeb, zn. OŽPaKS/19406/2006/MA, ze dne 15.5.2006. Provozovatel vypracoval Plán odpadového hospodáství pro spolenost Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. (viz píloha. XV žádosti). Kladné vyjádení ke zpracovanému POH od KÚ MSK, odboru ŽPZ, je obsahem téže pílohy žádosti. Provozovatel svou produkcí nebezpených odpad nenapluje podmínku 15 odst. 1 zákona o odpadech o jmenování odpadového hospodáe spolenosti. Provozovatel pedložil v píloze. XV žádosti Osvdení o vylouení nebezpených vlastností odpadu katalog.. 10 09 08 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod. 10 09 07. Souhlasy budou nahrazeny ízením o vydání IP. K ústnímu jednání provozovatel mže aktualizovat seznam N odpad, které budou zahrnuty do IP. Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.5. Opatení k vylouení rizik po ukonení innosti Ti msíce ped ukonením provozu bude pedložen povolovacímu orgánu Plán postupu ukonení provozu podléhající schválení všemi dotenými orgány. 4.6. Ochrana zdraví lovka, zvíat a životního prostedí Závazné podmínky nejsou navrženy. Poznámka: Všechny bezpenostní listy nebezpených chemických látek a pípravk musí odpovídat požadavkm vyhlášky. 231/2004 Sb. a 23 zákona. 356/2003 Sb. Podle zákona. 356/2003 Sb. je teba oznait používané chemické látky a chemické pípravky, skladované nebezpené chemické látky a pípravky. Povená osoba nakládající 18
s nebezpenými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpenostní listy všech chemických látek. Pi periodickém školení obslužného personálu zdrazovat i hlediska související s ochranou zdraví a životního prostedí. 4.7. Hospodárné využití surovin a energie Poznámka: Provozovatel nenapluje zákonné ustanovení 9 odst. 3, písm c) zákona. 406/2000 Sb. a 10 odst. 2 vyhlášky. 213/2001 Sb. o povinnosti vypracování energetického auditu. Dle údaj uvedených provozovatelem v kap. 7.4.1 žádosti iní jeho celková roní spoteba energie 33 658 GJ (údaj z roku 2005), výhled pro rok 2007 iní 34 455 GJ. Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.8. Opatení pro pedcházení haváriím Poznámka: Provozovatel pedložil v píloze. XVII žádosti o vydání IP ve smyslu 4 odst. 8 zákona. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií protokolární oznámení o hodnocení rizikovosti a zaazení objektu nebo zaízení do skupiny A i B, ze kterého vyplynulo, že objekty zaízení, v nichž jsou umístny i využívány nebezpené chemické látky a pípravky, nesplují podmínky pro limitní množství dle tabulky I i tabulky II pílohy. 1 zákona a také souty jejich pomrného množství jsou menší jak 1. Stanovisko KÚ MSK, odboru ŽPZ, k výše uvedenému oznámení nebylo k žádosti doloženo. Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.9. Opatení týkající se situací odlišných od podmínek bžného provozu Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.10. Dálkové pemísování zneištní a zajištní vysoké úrovn ochrany životního prostedí jako celku Dle pedložených podklad zaízení není zdrojem dálkového penosu zneištní (viz kap. 3.1 žádosti). Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.11. Další podmínky V oblasti zvýšení úrovn ŽP, úspor a zlepšení využití energie, surovin a materiál jsou provozovatelem plánována následující závazné opatení: 1) Zvýšení podílu materiálov využitelných složek komunálního odpadu (katal.. 15 01 01, 15 01 02 a 15 01 07) o 50 % oproti souasnému stavu. T: postupn do 31.12.2010. 19
2) Dokonení zavedení zptného odbru výrobk na bázi dosud evidovaných odpad katalog.. 13 02 08, 16 06 01 a 20 01 21. T: postupn do 31.12.2010. 3) Snížení pomru vstupních surovin a mrné produkce rozhodujících technologických odpad (katalogových.. 10 09 03 Pecní struska a 10 09 08 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod. 10 09 07). T: postupn od roku 2006 do 31.12.2010. 4.12. Kontrola a monitorování Viz. kapitola 4.1., 4.2. a 4.13 4.13. Postup vyhodnocování plnní podmínek integrovaného povolení Provozovatel zaízení je povinen podle píslušných právních pedpis: pedložit dílí roní zprávu plnní podmínek IP KÚ MSK, odboru životního prostedí a zemdlství, ke 30. 4. bžného roku, ohlásit KÚ MSK, odboru životního prostedí a zemdlství, plánovanou zmnu zaízení, neprodlen hlásit doteným orgánm všechny mimoádné situace, havárie zaízení a havarijní úniky zneišujících látek ze zaízení do životního prostedí. 5. Vypoádání se stanovisky a pipomínkami úastník ízení KÚ Moravskoslezkého kraje, odboru ŽPZ, byla doruena vyjádení k žádosti o integrované povolení od: Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostrav, Na Blidle 7, 702 00 Ostrava, zn.: HOK/OV-4379/13:5/07/002, ze dne 4.6.2007. Vypoádání s pipomínkami Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Po zhodnocení souladu pedložené žádosti s požadavky pedpis v oblasti ochrany veejného zdraví, vydává KHS MSK jako dotený správní úad toto vyjádení: S vydáním IP spolenosti Slévárna Dolní Benešov, s.r.o., pro zaízení Slévárna šedé litiny a tvárné litiny výroba litiny souhlasí s podmínkami: 1. V termínu do 31.8.2007 spolenost zabezpeí vypracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv zaízení na chránný venkovní prostor staveb a bude obsahovat termínovaný pehled konkrétních technických opatení, která budou realizována ke snížení zátže v obytné zástavb. 2. Hluková situace v chránném venkovním prostoru, bude kontrolována pravidelným mením ve dvouletých intervalech, na mících místech stanovených po dohod s KHS MSK. 20
3. K 31.12. každého roku (poprvé k 31.12.2007) bude na KHS MSK podána o výsledcích mení zpráva. Zohlednno v kapitole 4.3 6. Stanovení BAT Zpracovatel žádosti v kapitolách 5.4; 7.1.5; 8.9 a 10.12 žádosti o vydání IP zpracoval posouzení parametr zaízení s nejlepšími dostupnými technikami. Posouzení BAT bylo vypracováno vcn a obsahov správn s použitím níže uvedených BREF. 6.1. Dokumenty použité k porovnání zaízení s BAT Pro porovnání stávajícího provozu s nejlepší dostupnou technikou (BAT) byly použity: BREF (BAT Reference List) Reference Document on Best Available Techniques in the Smitheries and Foundries Industry, vydaný European IPPC Bureau v Seville v kvtnu 2005 Referenní materiál nejlepších dostupných technik pro kovárny a slévárny (kvten 2005, peklad Svaz sléváren R) Návrh referenního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro povrchovou úpravu používajících organická rozpouštdla, záí 2005 Píloha. 3 zákona. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Tabulka 6.1.1. Pedmt porovnání Skladování a manipulace se surovinami Skladovací prostedky pro chemická pojiva Použití istého kovového šrotu pro tavení a odstranní smsi z vratného materiálu Plnní jednotlivých ukazatel BAT technologie Technologické nebo Nejlepší dostupná technické ešení za. technika (skutenost) BAT Vsázkový materiál je skladován v kryté surovinové hale v betonových bunkrech. Jednotlivé suroviny jsou dsledn roztídny dle složení a navzájem od sebe oddleny pepážkou. Bezpené skladování surovin. Druhování vstupních surovin, nákup tídného šrotu bez rzi a jiných neistot. Krytý sklad a zpevnné úložišt kovového šrotu vetn použití oddlených box. Skladování zajištno na ovtraných stanovištích chránných proti povtrnostním vlivm. Tavení istého kovového šrotu zabrauje riziku pechodu neželezných slouenin do strusky. Plnní hlediska Hledisko BAT je plnno. Hledisko BAT je plnno. Hledisko BAT je plnno. 21
Interní recyklace vratného kovového materiálu Optimalizace provozu SF indukních pecí Interní recyklaní tok (nálitky, vtoky, mížky, zmetky) 100% recyklace Je používán jen kvalitní vsázkový materiál, je využívána optimální velikost vsázky a kovového šrotu. Interní kovový vrat vzniká pi odstraování vtok a nálitk. Optimální zpsob dávkování surovin, životnost vsázky. Hledisko BAT je plnno. Hledisko BAT je plnno. Tabulka 6.1.2. Plnní jednotlivých ukazatel BAT energie Pedmt porovnání Technologické nebo technické ešení za. (skutenost) Nejlepší dostupná technika BAT Elektrické indukní stedofrekvenní pece max. využití instalovaného výkonu pecí min. studených start min. ekacích as pi odlévání. Snížená specifická spoteba elektrické energie. Plnní hlediska Hledisko BAT je plnno. Tabulka 6.1.3. Pedmt porovnání Snížení unikajících emisí Zpsoby snižování emisí Plnní jednotlivých ukazatel BAT emise Technologické nebo technické ešení za. (skutenost) BAT Emise jsou zachycovány v míst vzniku pokud je to technicky možné. Jsou používány suché odluovae emisí. Nejlepší dostupná technika Odlévací pole, peprava formovacích smsí jsou pro snížení emisí vybaveny odtahovými ventilátory a ásten zakrytovány, emise jsou odsávány. Pro ištní shromáždných plyn z odtahu se užívá všech zpsob odstraování prachu a emisí. Plnní hlediska Hledisko BAT je plnno. Hledisko BAT je plnno. 22
Prevence a snižování emisí v lakovn Pro snížení škodlivých emisí se jsou v lakovn používány vodou editelné nátrové hmoty, ze kterých vznikající emise jsou minimální. Pro zachycování škodlivin z rozpouštdlových nátrových hmot budou instalovány patrony s aktivním uhlím. Pro snížení emisí jsou doporuovány vodou editelné ekologicky šetrné nátrové hmoty. Tkavé složky jsou odsávány z pracovišt BAT lakoven nebyl doposud v R zveejnn. Hledisko BAT je plnno ásten. 7. Souhrnné hodnocení BAT 7.1. Použití nízkoodpadové technologie Veškeré kovové podíly z technologie jsou vraceny do procesu tavení, vetn zmetkových výrobk a výrobních zbytk. Pískové formy pro jedno použití jsou ve Formovn vyrábny z furanových smsí. Po vytvrzení je forma opatena lihovým nátrem, jsou založena písková jádra. Jaderna se skládá ze dvou ástí. V jedné ásti se vyrábí velká jádra z furanových smsí, která po vytvrzení jsou opatena lihovým nátrem a pipravena na založení do formy. Ve druhé ásti jsou jádra vyrábna metodou Cold Box. Úpravna kemiitého písku zajišuje regeneraci formovacích smsí, pidání nového písku, ochlazení této regenerované smsi a dopravu do akumulaních a denních zásobník. Hledisko je plnno. 7.2. Použití látek mén nebezpených Ke všem chemikáliím a nebezpeným látkám jsou k dispozici bezpenostní listy. Na základ údaj a podmínek v bezpenostních listech je s tmito látkami nakládáno, zárove slouží jako podklad pi zpracovávání provozních ád pracoviš, kde musí být podmínky nakládání s nimi zahrnuty. Nakládání s nebezpenými odpady je v provoze omezeno na jejich shromažování odvoz a odstraování jsou zajištny odborn zpsobilými firmami. Nebezpené látky a pípravky podle zákona. 356/2003 Sb. a závadné látky podle zákona. 254/2001 Sb., jako oleje a tuky, jsou používány pro provoz a údržbu. S tmito látkami je nakládáno tak, aby nedošlo ke kontaminaci vod a nestaly se nebezpenými lidskému zdraví a životnímu prostedí. Hledisko je plnno 23
7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek Ke zhodnocení a recyklaci je využíván vratný materiál (vtoky, zmetky), ocelový odpad, litinový odpad komodity se opakovan dávkují do vsázky spolu se surovým železem, nauhliovadly a legujícími písadami. Slévárna nakupuje speciální suché slévárenské písky, které tvoí spolu se základními písadami sms pro výrobu forem. Slévárenské písky se mísí s rznými pojivy a dalšími písadami. Formovací rámy jsou zaplnny formovací smsí, složené z ostiva 90 95 % regenerátu a 5 10 % nového kemiitého písku, 0,8 1 % furanové pryskyice a 0,4 0,6 % aktivátoru a následn vytvrzeny. Produkované odpady jsou pedávány externím firmám oprávnných k nakládání s nimi, u nichž je zajištno v souladu s legislativními pedpisy prioritn jejich využití, pípadn odstranní. Hledisko je plnno 7.4. Srovnatelné procesy Hlavními ástmi Slévárny Dolní Benešov, s.r.o., jsou Tavírna (osazena 2 indukními pecemi se dvma kelímky), Formovna a Jaderna, Úpravna kemiitého písku regenerace formovací smsi, Cídírna, Modelárna, Lakovna základování odlitk, Expedice a Údržba. Tato zaízení jsou ve svtovém slévárenství naprosto bžná. Zaízení jsou srovnatelné s podobnými zaízeními v R i ve svt. Hledisko je plnno. 7.5. Technický pokrok Provozovatel sleduje technologický vývoj innosti týkající se problematiky slévárenství. Získané poznatky se vedení Slévárny Dolní Benešov, s.r.o., snaží zavádt do praxe v rámci stedních a generálních oprav technologického zaízení a pi modernizaci technologií v rámci investiní výstavby. Hledisko je plnno. 7.6. Charakter, úinky a množství emisí a) Emise do ovzduší Provozovatel disponuje zaízením na dobré technické úrovni z hlediska snižování emisí škodlivých látek do ovzduší. Veškeré rozhodující technologické uzly jsou vybaveny odsáváním a ištním vzdušiny v suchých tkaninových odluovaích. Porovnání emisních parametr dosahovaných na zaízení s doporuenými hodnotami BAT je žadatelem uvedeno v kap. 8.9 žádosti. 24
Tabulka 7.6.1 Porovnání emisí ze zaízení Slévárna s hodnotami BAT Látka nebo ukazatel Parametr BAT (mg/m 3 ) Parametr zaízení (mg/m 3 ) Zdvodnní rozdíl Hledisko je plnno Tavící pece EIP TZL 5 20 1,3 Vyhovuje BAT Formovna TZL 5 20 1,7 Vyhovuje BAT Jaderna TZL 5 20 1,0 Vyhovuje BAT Úpravna kemiitého písku regenerace TZL 1,0 Vyhovuje BAT Cídírna (tryskae) TZL 5 20 14,8 Vyhovuje BAT b) Emise do vody Splaškové vody jsou odvádny (na základ smluvního vztahu) do stávající kanalizace závodu MSA a.s. a do OV MSA a.s. Po vyištní jsou vody odvádny do potoka Opusta. Množství odpovídá množství spotebované pitné vody pro sociální úely, jelikož z výrobní technologie nejsou produkovány žádné prmyslové odpadní vody. Dešové vody jsou odvedeny samostatnou kanalizací do vodního toku Opusta. Hledisko nelze zohlednit c) Emise hluku Hledisko nelze zohlednit d) Emise vibrací nerelevantní e) Emise neionizujícího záení nerelevantní 7.7. Datum uvedení zaízení do provozu Tavírna Indukní pec se dvma kelímky 1995 Formovna a jaderna 1999-2000 Úpravna kemiitého písku Regenerace 2000 C9dírna 1984 Modelárna 1964 Lakovna 1999 Expedice 1995 25
7.8. Doba potebná k zavedení BAT Provoz je standardním provozem se standardními technologiemi v dané lokalit. Hledisko je plnno 7.9. Spoteba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická úinnost Hospodárné využívání surovin, paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických tok. Ve Slévárn Dolní Benešov, s.r.o., mezi vstupní materiály patí hematit-surové slévárenské železo, ocelový odpad, litinový odpad, šrot Cu, feroslitiny, struskotvorné písady, kemiité písky, pojiva pro výrobu forem a nátrové hmoty. Mezi vstupy paliv patí elektrická energie, nákup tepla a zemního plynu. Suroviny jsou používány v množství daném technologickým pedpisem. Slévárna Dolní Benešov, s.r.o., nemá zpracován Energetický audit. Hledisko nelze posoudit 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopad emisí na životní prostedí a rizik s nimi spojených na minimum Spolenost nemá zaveden a certifikován systém EMS dle normy ISO 14 001. Je zaveden systém ízení kvality podle ISO 9001:2001. Jsou zpracovány provozní a manipulaní ády, zahrnující i požadavky na pedcházení havarijních stav zaízení. V souladu s požadavky zákona. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií bylo zjištno, že slévárna nenapluje podmínky pro zaazení do skupiny A ani B (nemusí tedy zpracovávat Bezpenostní zprávu ani Bezpenostní program). Hledisko je splnno 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopad emisí Provozovatel zaízení bude tento požadavek plnit pravidelnou revizní inností na zaízeních, provádním oprav podle schválených plán a pravidelnou údržbou. Postup pi jednotlivých innostech je specifikován v interních pedpisech spolenosti. Hledisko je splnno 26
8. Seznam použité legislativy Dokument íslo Název o integrované prevenci a o omezování zneištní, o integrovaném zákon 76/2002 Sb. registru zneišování a o zmn nkterých zákon (zákon o integrované prevenci) o prevenci závažných havárií zpsobených vybranými zákon 59/2006 Sb. nebezpenými chemickými látkami nebo chemickými pípravky a o zmn zákona. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis, a zákona. 320/2002 Sb., o zmn a zrušení nkterých zákon v souvislosti s ukonením innosti okresních úad, ve znní pozdjších pedpis (zákon o prevenci závažných havárií) zákon 86/2002 Sb. o ochran ovzduší a o zmn nkterých dalších zákon (zákon o ochran ovzduší) Zákon 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí a o zmn nkterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prostedí) zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon zákon 106/2005 Sb. úplné znní zákona. 185/2001 Sb. zákon 254/2001 Sb. o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon) zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a o zmn nkterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích) naízení vlády 352/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdroj zneišování ovzduší zákon o chemických látkách a chemických pípravcích a o zmn 356/2003 Sb. nkterých zákon zákon 359/2003 Sb. kterým se mní zákon. 406/2000 Sb., o hospodaení energií zákon 406/2000 Sb. o hospodaení energií naízení vlády 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách pípustného zneištní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech naízení vlády 615/2006 Sb. O stanovení emisních limit a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdroj zneišování ovzduší naízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru zneišování naízení vlády 148/2006 Sb. o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu vyhláška 231/2004 Sb. kterou se stanoví podrobný obsah bezpenostního listu k nebezpené chemické látce a chemickému pípravku vyhláška 355/2002 Sb. kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdroj zneišování ovzduší emitujících tkavé organické látky z proces aplikujících organická rozpouštdla a ze skladování a distribuce benzinu 27
vyhláška vyhláška vyhláška vyhláška vyhláška vyhláška kterou se mní vyhláška MŽP. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních 509/2005 Sb. zdroj zneišování ovzduší emitujících tkavé organické látky z proces aplikujících organická rozpouštdla a ze skladování a distribuce benzinu kterou se stanoví seznam zneišujících látek, obecné emisní limity, zpsob pedávání zpráv a informací, zjišování množství vypouštných zneišujících látek, tmavosti koue, pípustné míry 356/2002 Sb. obtžování zápachem a intenzity pach, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdroj zneišování ovzduší a podmínky jejich uplatování. kterou se stanoví Katalog odpad, Seznam nebezpených odpad a seznamy odpad a stát pro úely vývozu, dovozu a tranzitu 381/2001 Sb. a odpad a postup pi udlování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad) 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, 554/2002 Sb. rozsah a zpsob jejího vyplnní kterou se stanoví forma a zpsob vedení evidence podklad 572/2004 Sb. nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru zneišování 9. Seznam použitých zkratek BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) BREF Referenní dokument BOV Biologická istírna odpadních vod BL Bezpenostní list IŽP OI eská inspekce životního prostedí oblastní inspektorát HMÚ eský hydrometeorologický ústav OV istírna odpadních vod EIA Posuzování vliv na životní prostedí EMAS Systém ízení podnik a auditu z hlediska ochrany životního prostedí EMS Systém environmentálního managementu HP Havarijní plán IP Integrované povolení IPPC Integrovaná prevence a omezování zneišování (Integrated Pollution Prevention Techniques) KHS Krajská hygienická stanice KÚ MSK, odbor ŽPZ Krajský úad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostedí a zemdlství k. ú. Katastrální území p.. Parcelní íslo PS Provozní soubor MŽP Ministerstvo životního prostedí ŽP Životní prostedí 28