DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Podobné dokumenty
Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD TVORBA ORTOFOT. Ing. Karel Brázdil, CSc

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Letecké laserové skenování Nový výškopis ČR. Petr Dvořáček

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Letecké laserové skenování Nový výškopis ČR. Petr Dvořáček

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Nový výškopis ČR již existuje. Ing. Karel Brázdil, CSc., Ing. Petr Dvořáček

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

Základní způsoby snímání mikrovlnné části spektra

NOVÝ VÝŠKOPIS ÚZEMÍ ČR JIŽ EXISTUJE

PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

(zejména na tocích a v příbřežních zónách)

Využití optických a radarových dat DPZ v dopravě

PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

GIS - DMR XV 2013/2014

DPZ - IIa Radiometrické základy

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Minimalizace dopadů radiační kontaminace na krajinu v havarijní zóně JE Temelín. Petra Hesslerová a kol.

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus

Ing. Milan Lazecký V 11 VYUŽITÍ DRUŽICOVÉ RADAROVÉ INTERFEROMETRIE PRO MONITOROVÁNÍ POKLESŮ VLIVEM PODDOLOVÁNÍ

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS)

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Představení produktů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Petr Dvořáček

Topografické mapování KMA/TOMA

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

Využití obrazové korelace leteckých měřických snímků pro potřeby aktualizace budov v ZABAGED

DZDDPZ3 Digitální zpracování obrazových dat DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Využití radarové interferometrie v inženýrské geologii a hydrogeologii

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Grafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník LASEROVÉ SKENOVACÍ SYSTÉMY

RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÝ VÝŠKOPIS ČESKÉ REPUBLIKY

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

Topografické mapování KMA/TOMA

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

Fakulta stavební. Katedra mapování a kartografie. Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Lena Halounová, CSc.

Fyzikální podstata DPZ

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník DMT DIGITÁLNÍ MODEL TERÉNU DMR DIGITÁLNÍ MODEL RELIÉFU DMP DIGITÁLNÍ MODEL POVRCHU

CO SE DOZVÍTE ČÚZK - ZÁKLADNÍ STÁTNÍ MAPOVÁ DÍLA ČÚZK - KATASTRÁLNÍ MAPA ČÚZK - KATASTRÁLNÍ MAPA. ZDROJE PROSTOROVÝCH DAT přednáška

Fotogrammetrie Laserové skenování. Geodézie Přednáška

57. Pořízení snímku pro fotogrammetrické metody

Připravované výškopisné mapování

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Digitální fotogrammetrie

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Faktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]

Lom světla na kapce, lom 1., 2. a 3. řádu Lom světla na kapce, jenž je reprezentována kulovou plochou rozhraní, je složitý mechanismus rozptylu dopada

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ

Hodnocení vlivu interpolace při koregistraci radarových snímků

Geoinformatika ve vodohospodářství. a krajinném inženýrství

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

Katedra fyzikální elektroniky. Jakub Kákona

2014, Brno Ing. Tomáš Mikita, Ph.D. Využití GIS a DPZ pro krajinné inženýrství přednáška č.8

REKONSTRUKCE KRAJINY ZALOŽENÁ NA KARTOGRAFICKÝCH PRAMENECH A APLIKACI METOD GEOMATIKY

Optika pro mikroskopii materiálů I

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

Vypracoval: Datum: Název projektu (oblast, číslo mapy) Závěrečná zpráva

Zdroj:

VŠB-TU Ostrava Referát do předmětu GIS Zpracoval: Petr Heinz DIGITÁLNÍ FOTOGRAMMETRIE

3D MAPY V ČEM JSOU FAJN A PROČ OBČAS NEFUNGUJÍ. Mgr. Radim Štampach, Ph.D. Geografický ústav Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita

Digitální model reliéfu (terénu) a analýzy modelů terénu

Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

Stručně k radarové interferometrii

Mapové podklady Ortofoto Vyhodnocené ortofoto Výškopis Základní mapy Mapa OB Další produkty Kombinace podkladů Kde co a jak získat?

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Topografické mapování KMA/TOMA

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie. Katedra mapování a kartografie DIPLOMOVÁ PRÁCE

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Digitální učební materiál

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

dipól: tlustý bočníkově napájený dipól s bočníkem skládaný

Družicová radarová interferometrie pro sledování deformací

Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

Rastrová reprezentace geoprvků model polí Porovnání rastrové a vektorové reprezentace geoprvků Digitální model terénu GIS 1 153GS01 / 153GIS1

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

PB169 Operační systémy a sítě

Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

GIS a pozemkové úpravy. GEODATA (digitální modely terénu)

Systémy pro využití sluneční energie

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Geografická data pro podporu rozhodování veřejné správy

Technologie radaru. Princip a technologie radaru oblasti použití význam pro GIS. Petr Ličman

ŽELEZNIČNÍ PŘECHOD (PŘEJEZD)

NOVÝ VÝŠKOPIS ČR JIŽ EXISTUJE

Úloha č.9 Měření optických kabelů metodou OTDR (Optical Time Domain Reflectometry)

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

- Ideálně koherentním světelným svazkem se rozumí elektromagnetické vlnění o stejné frekvenci, stejném směru kmitání a stejné fázi.

Žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

Transkript:

DPZ10 Radar, lidar Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

RADAR

SRTM Shuttle Radar Topography Mission. Endeavour, 2000 Dobrovolný

Hlavní anténa v nákladovém prostoru, 2. na stožáru 60 m Dobrovolný

Kolář

Prostorové rozlišení SLAR Příčné rozlišení kontroluje délka pulsu. Dva objekty lze odlišit, pokud jejich šikmá vzdálenost > DP/2. Pro rozlišení na zemském povrchu (horizontální) se musí přepočítat s pomocí depresního úhlu. Podélné rozlišení (azimutální) kontroluje šířka antény. R a =L*β kde L je vzdálenost od osy letu na Zemi, β úhlová šířka paprsku

2 stejně vzdálené body lze rozlišit blízko letadla, ale ne ve větší vzdálenosti (1-2 x 3-4) Dobrovolný

Příčné rozlišení SLAR Objekty A a B nelze rozlišit, protože jejich šikmá vzdálenost <PL/2 Kolář

Družicová radarová interferometrie vstupní data - dvou gridy v SAR souřadnicích hodnoty v řádcích odpovídají směru družicového letu (směr azimut), zatímco hodnoty ve sloupcích odpovídají měření ve směru radarového pohledu kolmém k dráze letu (range). Měřená veličina - intenzita odrazu, příp. přijatá frakce (fáze) vyslaného mikrovlnného záření SAR interferogram - obraz znázorňující interferenci SAR nosné vlny v jednotlivých buňkách SAR rozlišení snímaného prostoru. 2 SAR snímky určitého území vytvořené s časovým odstupem při mírně odlišné poloze družic při snímání, jako rozdíl fázové složky vyslaného a přijatého radarového signálu. fázový rozdíl obsahuje informaci o časových změnách pixelu (např. o výškové změně v tomto pixelu ve sledovaném období) a současně vzhledem k rozdílům v poloze družice při obou snímáních obsahuje fázový rozdíl i stereoskopický jev, tedy je možné z interferogramu odvodit digitální výškový model (DEM).

Družice se SAR využívají signál radiové vlny v mikrovlnných pásmech X (2,5-3,75 cm), C (3,75-7,5 cm) anebo L (15-30 cm). Fázová složka SLC snímku odpovídá zlomku periody radiové vlny. Z toho vyplývají základní omezení metody - nejistota při vyhodnocení deformací přesahujících velikost vlnové délky za sledované období a citlivost na pohyb objektů velikostně srovnatelných s vlnovou délkou radaru (tudíž i citlivost na pohyb vegetace v případě krátkých vln).

Radarová vlna se odráží od objektů srovnatelných s její délkou: vlna pásma X o délce 3,1 cm bude odrážena od listů vegetace, vlna pásma C o délce 5,5 cm se odrazí od větví stromů, vlna pásma L o délce 23,6 cm prochází vegetací a zohlední poklesy terénu (a) Envisat (11.3.-15.4.2008), pásmo C - není detekován pokles v zalesněném území (b) Alos (27.1.-13.3.2008) pásmo L - viditelné poklesové kotliny (c) TerraSAR-X (25.11.-28.12.2013), pásmo X - pohyb mimo zalesněné území díky snímání v zimním období vegetačního klidu Území v okolí Stonavy je na ortofotosnímku (d).

Metody interferometrického zpracování Diferenční metoda DInSAR kombinuje dva SAR snímky a pokouší se o filtrování veškerých nepotřebných fázových složek (jako je vliv topografie, zakřivení Země, systematické chyby, šum a v případě existence vhodných dat i vliv zpoždění signálu atmosférou). Výsledný obraz interferogramu zachycuje terénní změny. Vícesnímkové metody MT-InSAR využívají celé sady interferogramů DInSAR z mnoha SAR snímků kombinovaných se společným referenčním snímkem (metoda PS-InSAR a její modifikace) či kombinovaných v jiné síti založené především na minimalizaci časového odstupu mezi snímky a minimální vzdálenosti mezi pozicemi družic při snímání (kolmá základna, B perp ) např. metody SBAS či Quasi PS-InSAR.

vybrané stabilně odrážející body Metoda PS pevné body Metoda Quasi PS - výpočtu celkových poklesů na základě vážených a filtrovaných interferometrických kombinací snímků, které formují konzistentní síť, kterou je možné vztáhnout vyhodnocené hodnoty poklesů mezi jednotlivými vazbami k referenčnímu snímku váženým výpočtem metodou nejmenších čtverců, kde vahou je hodnota průměrné koherence daného interferogramu Spíše horší výsledky

Průměrná rychlost pohybu PS bodů v okolí vybraných LÚC za období 10/2014-08/2016 (hodnoty jsou převedeny z LOS do vertikálního směru).

Mapování ČR lidarem (LLS) začátek 15.10.2009, konec 2014. Výšková chyba cca 18 cm až 0,5m. 95 mil. (ČUZK, armáda, Povodí) Výška letu nad terénem 1200 1500 m průměrný překryt sousedních skenovacích pásů 40-50 %, čímž bude dosažena hustota bodů minimálně 1bod/m 2 Po zpracování dat vzniknou tyto 3 realizační produkty: Digitální model reliéfu území České republiky 4. generace (DMR 4G) - v síti 5 x 5 m s úplnou střední chybou výšky 0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu. Konec 2012. Digitální model reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - TIN s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu. 2015. Digitální model povrchu území České republiky 1. generace (DMP 1G) - TIN s úplnou střední chybou výšky 0,4 m pro přesně vymezené objekty (budovy) a 0,7 m pro objekty přesně neohraničené (lesy a další prvky rostlinného půdního krytu). 2015.