Číslo 450. Ročník 45. Květen 2016 Glandulicactus uncinatus LH 832, San Francisco, SLP (foto FF)
Z naší činnosti První pondělí v dubnu 4. 4. 2016 k nám přijel vzácný host z Frýdku - Místku, Ing. Jaromír Chvastek, aby představil své zážitky z jeho poslední cesty po Argentině, Brazílii a Uruguayi. První část přednášky zamířila do jižní Brazílie a Uruguaye, kde rostou především notokaktusy, fraileje či gymnokalycia. Viděli jsme např. Notocactus ottonis a jeho variety, N. calvescens, mammulosus, albigemmatus, sellowii, langsdorfii, crassigibbus, mueller-moelerii, buiningii, rauschii, fuscus, spinibarbis, ritterianus, linkii a další. Dále jsme viděli Frailea pumila, aureicentra, castanea, phaeodisca, purumbilicata, pygmea, lepida, horstii, nebo Gymnocalycium mesopotamicum, uruguayense, denudatum, horstii apod. V druhé části nám přednášející představil argentinské gymnokalycia, ale i jiné známé rostliny rodů Parodia, Pyrrhocactus, Echinopsis, Pterocactus, Setiechinopsis. Vše bylo doplněno krásnými obrázky z přírody a skvělým vypravěčským uměním. Děkujeme přednášejícímu za vynikající večer. Jubilejní 450. číslo Ostníku Roky běží a Ostník nepřetržitě vychází už 45 let, dnes dostáváte do rukou mimořádné, rozšířené 450. číslo. Když slavíme toto malé jubileum, připomeňme si pro osvěžení alespoň několik základních dat. V březnu 1971 vyšlo první číslo Ostníku, zpočátku zpravodaj nevycházel každý měsíc, ale už v následujících letech vycházel v počtu 10 čísel ročně. Při různých jubileích vycházelo dokonce mimořádné nebo rozšířené číslo. Prakticky všechno měl na bedrech MUDr. Vladimír Plesník, který sháněl blány (tehdy dobře hlídané), vše napsal na psacím stroji, nakonec přinesl a odnesl do tisku. První ročníky vycházely bez titulního loga, od roku 1974 se všechno mění a Ostník získává typický vzhled, jehož logo nás s malými změnami doprovází dodnes. Měnil se i podtitul v tiráži, podle toho, jak se měnil název organizace, kroužku, klubu, kam nás kaktusáře zrovna vedoucí činitelé zařadili. Nebyli to jen komunisti, co nám nařizovali změny, ale děje se to i v současné době. Např. právě nyní se musí Kluby znovu přeregistrovat. Ani po pádu komunismu, nemáme svobodu, jak bychom si představovali. S novými pány, přichází nová nařízení a příkazy co dělat a co nedělat. Pěkně to napsat na internetu 14. 3. 2016 Václav Klaus ml., kde se mi líbil už nadpis jeho článku v Novinkách.cz: Můžeš si to myslet, ale běda ti, když to budeš někde prezentovat. Prakticky od bitvy na Bílé Hoře v roce 1620 musíme stále držet huby a musíme poslouchat ty, kteří jsou právě u moci. Mít vlastní názor, se v Česku prostě nevyplácí. Ale vraťme se zpět k Ostníku. Od roku 1993 vychází první číslo ve zmenšeném rozměru A5 v sešitové úpravě, psané stále na psacím stroji. Od roku 1996 se začíná psát Ostník na počítači a vzniká několik grafických úprav. Prvních deset let psal a staral se o vydávání nepřetržitě MUDr. Plesník, který i potom psal do Ostníku články a překlady ze zahraničního časopisu až do jeho úmrtí. V lednu 1982 přejímá štafetu redaktora Ing. Jaromír Chvastek, který se věnuje vydávání Ostníku tři roky. Roku 1985 se ujímá funkce redaktora Ostníku Lumír Král a jak se dá lehce spočítat, uplynulo již víc jak 30 let, co se věnuje o jeho vydávání. Nebylo to však vždy tak jednoduché, aby Ostník vycházel na čas a byl k dispozici na každé schůzi s novými informacemi. Není to jednoduché ani dnes, stále se potýkáme s nedostatkem autorů, kteří by přispívali svými články, nedaří se sehnat spolehlivého překladatele ze zahraniční literatury apod. Dnes Ostník vychází už 45 let, doufám, že se s ním budeme setkávat i nadále, třeba při čísle 500. KL
Čtyřistapadesátý Ostník Vážení přátelé, máte před sebou již čtyřistapadesáté číslo našeho neperiodického zpravodaje. Byl jsem požádán, abych k této události napsal něco oslavného. Ano je obdivuhodné, že Ostník má již 450 čísel. Jeho první číslo vyšlo již v březnu roku 1971. Dá se říci, že mě Ostník provází celým mým kaktusářským životem, jako mnoho z nás. Nevím, jestli jsem ten nejpovolanější, který vzpomíná, hodnotí a nastiňuje světlé zítřky Ostníku. Domnívám se, že málokterý a možná, že žádný kaktusářský spolek u nás i ve světě se nemůže pochlubit takovým objemem informací předaných svým členům. O historii Ostníku bylo hodně napsáno již v květnu 2011, kdy vyšlo čtyřsté číslo. MUDr. Vladimír Plesník, první redaktor Ostníku a Lumír Král, tehdejší i současný redaktor Ostníku, napsali mnoho zajímavého z historie a já bych jen opisoval, to co již bylo napsáno. Když už jsem jmenoval dva redaktory, nemohu zapomenout ani na toho třetího Ing. Jaromíra Chvastka, který redaktoroval jen v letech 1982 1984. Slovo jen jsem dal do uvozovek ne proto, že bych neoceňoval jeho úsilí při tvorbě Ostníku, ale proto, že prvně jmenovaní mají, jako redaktoři, odslouženo podstatně více. MUDr. Plesník 10 let a Lumír Král dokonce více než 30 let. Škoda, že si nikdo z nás na takové výročí nevzpomněl. Tak alespoň dodatečně přijmi, náš předsedo a redaktore, poděkování a věř, že všichni oceňujeme to, co jsi musel při tvorbě Ostníku sehnat, vymyslet a udělat, abychom na každé schůzce měli pokaždé čerstvé číslo. Zesnulý MUDr. Plesník si ve čtyřstém čísle přál, aby se vždy našly obětavé osobnosti, které udrží vysokou úroveň Ostníku co nejdéle. Je to i moje přání. Když se slaví, tak by mělo být veselo, měli bychom lehce poukázat na dosavadní nedostatky a optimisticky vidět budoucnost. Pokusím se o to. Jak jsem se dozvěděl, název Ostník vznikl jako zkratka: Ostravský neperiodický informátor kaktusářů. Hezká zkratka, ale má-li vyjadřovat vztah ke kaktusům, přísný botanik nám vysvětlí, že takhle tedy ne. Je to něco obdobného (ale opačně) jako rčení není růže bez trní. Růže nemá trny a kaktus nemá ostny. Morfologicky vzato je osten pouhý výrůstek z pokožky (epidermis) a trn vznikl přeměnou listů nebo postranních výhonů. Trochu teorie nikoho nezabije, a proto navrhuji redaktorovi změnu názvu. Škoda, že mě to nenapadlo 1. dubna, aby to bylo aprílově stylové. Abychom byli in přejmenujme Ostník na Trník. Odůvodnění je nejen botanické, ale dá se vyjádřit i slovy: Tradiční neperiodický informátor kaktusářů. 450 čísel, to už je nějaká tradice! Hodně vytrvalosti, invence, dobrých nápadů a příspěvků, to je mé první přání. A to druhé? Až vyjde tisící číslo Ostníku, chtěl bych být při tom. Jaroslav Vích Melocactus peruvianus Vaupel Bot. Jahrb. Engler 50: Beibl. 111. 28, 1913. (Not Cactus peruvianus Linnaeus 1753) Jestliže vzpomínáme 450. číslo Ostníku, chtěl bych připomenout i mé začátky s psaním a vydáváním našeho zpravodaje. Prakticky jsem byl dosazen do funkce redaktora Ostníku v roce 1985 a zůstal jsem v ní až do dnešních dnů, tj. přes 30 let. První články jsem však už psal od roku 1982 a další poznámky o kaktusech jsem měl OSTNÍK květen 2016... 67
v šuplíku. Tyto jsem použil hned v na začátku mého redaktorování, když jsem uvedl seriál o rodu Melocactus. Za 30 let se hodně změnilo, takže by chtělo opět o melokaktusech něco napsat. Nehodlám však znovu probírat celý rod, zaměřím se jen na Melocactus peruvianus a jeho variabilitu. Melokaktusy jsou rozšířeny v několika oblastech od Mexika, na ostrovech v Karibiku, Venezuele, až po východní Brazílii či Peru. Loni se mi splnil dávný sen, abych viděl růst melokaktusy v přírodě na jejich nalezištích. V březnu a dubnu roku 2015 jsem podnikl s kamarády cestu do Peru, kde se melokaktusy vyskytují, a právě v Peru roste Melocactus peruvianus. Na úvod je třeba říct několik slov o celém rodu, během let bylo popsáno několik nových druhů, provedeny revize rodu, nalezeny staré historické tisky apod. Podívejme se, jak se v záplavě názvů nyní orientovat: Melocactus Link & Otto 1827 212 platných i neplatných názvů (tučně označené jsou platné názvy) Melocactus acispinosus Buining & Brederoo 1975 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus actinacanthus Areces 1976 : Melocactus matanzanus Melocactus acunae Leon 1934 : Melocactus harlowii Melocactus acunae subsp. lagunaensis Mesc 1977 : Melocactus harlowii Melocactus acutus Link & Otto ndat :? Melocactus amethystinus Buining & Brederoo 1972 : Melocactus bahiensis subsp. amethystinus Melocactus ammotrophus Buining, Brederoo & Brecht 1984 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus amoenus (Hoffmanns.) Pfeiff. 1837 :? Melocactus amstutziae Rauh & Backeb. 1957 : Melocactus peruvianus Melocactus andinus R.Gruber ex N.P.Taylor 1991 Melocactus antonii (Britton) F.M.Knuth 1935 : Melocactus intortus subsp. intortus Melocactus arcuatispinus Brederoo & Eerkens 1983 : Melocactus zehntneri Melocactus atrosanguineus Pfeiff. ndat :? Melocactus axiniphorus Buining & Brederoo 1976 : Melocactus concinnus Melocactus azulensis Buining, Brederoo & J.Theun. 1977 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus azureus : Melocactus azureus subsp. azureus Buining & Brederoo 1971 Melocactus azureus subsp. ferreophilus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor 1991 Melocactus azureus var. krainzianus (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 :? Melocactus bahiensis : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis (Britton & Rose) Luetzelb. 1923 Melocactus bahiensis fma. acispinosus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor 1991 :? Melocactus bahiensis fma. inconcinnus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor 1991 :? Melocactus bahiensis subsp. amethystinus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor 1991 Melocactus barbarae Antesberger 1988 : Melocactus macracanthos Melocactus bardleyi Suringar ndat :? Melocactus bellavistensis : Melocactus bellavistensis subsp. bellavistensis Rauh & Backeb. 1957 Melocactus bellavistensis subsp. onychacanthus (F.Ritter) N.P.Taylor 1991 Melocactus besleri Link & Otto ndat :? Melocactus borhidii Meszaros 1977 : Melocactus harlowii Melocactus bozsingianus Antesberger 1989 : Melocactus macracanthos Melocactus brederooianus Buining 1972 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus broadwayi (Britton & Rose) A.Berger 1926 Melocactus caesius H.Wendl. 1840 : Melocactus curvispinus subsp. caesius Melocactus canescens F.Ritter 1979 : Melocactus zehntneri Melocactus canescens var. montealtoi F.Ritter 1979 :? Melocactus caroli-linnaei N.P.Taylor 1991 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto 1827 : Melocactus intortus subsp. intortus Melocactus concinnus Buining & Brederoo 1972 OSTNÍK květen 2016... 68
Melocactus conoideus Buining & Brederoo 1973 Melocactus coronatus (Lam.) Backeb. 1960 : Melocactus intortus subsp. intortus Melocactus crassicostatus Lem. 1838 :? Melocactus crassispinus Salm-Dyck ndat :? Melocactus cremnophilus Buining & Brederoo 1972 : Melocactus oreas subsp. cremnophilus Melocactus croceus Suringar ndat :? Melocactus curvicornis Buining & Brederoo 1972 : Melocactus zehntneri Melocactus curvispinus : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Pfeiff. 1837 Melocactus curvispinus subsp. caesius (H.Wendl.) N.P.Taylor 1991 Melocactus curvispinus subsp. dawsonii (Bravo) N.P.Taylor 1991 Melocactus dawsonii Bravo 1965 : Melocactus curvispinus subsp. dawsonii Melocactus deinacanthus Buining & Brederoo 1973 Melocactus deinacanthus subsp. florschuetzianus (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus deinacanthus subsp. longicarpus (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 : Melocactus ernestii subsp. longicarpus Melocactus deinacanthus subsp. mulequensis (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 :? Melocactus delessertianus Lem. 1839 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus depressus Hook. 1838 : Melocactus violaceus subsp. violaceus Melocactus dichroacanthus Miq. ndat :? Melocactus diersianus Buining & Brederoo 1975 : Melocactus levitestatus Melocactus douradaensis Hovens & Strecker 1984 : Melocactus zehntneri Melocactus ellemeetii Miq. 1859 : Melocactus violaceus subsp. violaceus Melocactus ernestii : Melocactus ernestii subsp. ernestii Vaupel 1920 Melocactus ernestii subsp. longicarpus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor 1991 Melocactus erythracanthus Buining & Brederoo 1973 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus estevesii P.J.Braun 1989 Melocactus eustachianus Suringar ndat :? Melocactus evae Meszaros 1977 : voir Melocactus harlowii Melocactus ferreophilus Buining & Brederoo 1973 : Melocactus azureus subsp. ferreophilus Melocactus florschuetzianus Buining & Brederoo 1975 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus fortalezensis Rauh & Backeb. 1957 : Melocactus peruvianus Melocactus gardenerianus Booth ndat :? Melocactus giganteus Buining & Brederoo 1973 : Melocactus zehntneri Melocactus gladiatus Link & Otto ndat :? Melocactus glaucescens Buining & Brederoo 1972 Melocactus glauxianus Brederoo & Brecht 1984 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus grengelii J.Forbes ndat :? Melocactus griseoloviridis Buining & Brederoo 1974 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus griseus H.Wendl. 1841 :? Melocactus guaricensis Croizat 1950 : Melocactus neryi Melocactus guatemalensis Gürke & Eichlam 1908 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus guitartii Leon 1934 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus harlowii (Britton & Rose) Vaupel 1912 Melocactus havanensis Miq. ndat :? Melocactus helvolilanatus Buining & Brederoo 1976 : Melocactus zehntneri Melocactus hispaniolicus Vaupel 1919 : Melocactus lemairei Melocactus holguinensis Areces 1976 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus hookeri Suringar ndat :? Melocactus huallancaensis Rauh & Backeb. 1958 : Melocactus peruvianus Melocactus humilis Suringar 1889 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus inclinatus Antesberger 1995 : Melocactus macracanthos Melocactus inconcinnus F.Ritter 1979 :? Melocactus inconcinnus Buining & Brederoo 1975 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus inconcinnus var. brederooianus (Buining) F.Ritter 1979 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus interpositus F.Ritter 1979 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus intortus : OSTNÍK květen 2016... 69
Melocactus intortus subsp. intortus (Mill.) Urban 1919 Melocactus intortus subsp. domingensis Areces 1997 Melocactus intortus var. antonii (Britton) Backeb. 1960 : Melocactus intortus subsp. intortus Melocactus jakusii Meszaros 1977 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus jansenianus Backeb. 1933 : Melocactus peruvianus Melocactus krainzianus Buining & Brederoo 1975 : Melocactus azureus subsp. azureus Melocactus lamarckii G.Don ndat :? Melocactus langsdorfii DC. ndat :? Melocactus lanssensianus P.J.Braun 1986 Melocactus laui Antesberger 1991 : Melocactus macracanthos Melocactus lehmanni Miq. ndat :? Melocactus lemairei (Monv. ex Lem.) Miquel ex Lem. 1840 Melocactus lensselinkianus Buining & Brederoo 1974 : Melocactus bahiensis subsp. bahiensis Melocactus levitestatus Buining & Brederoo 1973 Melocactus linkii Suringar ndat :? Melocactus lobelii Suringar 1896 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus loboguerreroi Cardenas 1967 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus longicarpus Buining & Brederoo 1974 : Melocactus ernestii subsp. longicarpus Melocactus longispinus Buining, Brederoo & J.Theun. 1977 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus macracanthoides Miq. ndat :? Melocactus macracanthos (Salm-Dyck) Link & Otto 1827 Melocactus macracanthus Link & Otto ndat :? Melocactus macrocanthus Miq. ndat :? Melocactus macrodiscus Werderm. 1932 : Melocactus zehntneri Melocactus macrodiscus Rizzini 1982 :? Melocactus macrodiscus var. minor F.Ritter 1979 :? Melocactus mamillaris W.T.Aiton ndat :? Melocactus margaritaceus Rizzini (Nom. inval.) 1982 : Melocactus violaceus subsp. margaritaceus Melocactus margaritaceus var. disciformis Rizzini (Nom. inval.) 1982 :? Melocactus margaritaceus var. salvadorensis Rizzini (Nom. inval.) 1982 :? Melocactus matanzanus Leon 1934 Melocactus maxonii (Rose) Gürke 1908 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus maxonii subsp. sanctae-rosae (L.D.Gomez) Elizondo 1986 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus maxonii var. sanctae-rosae L.D.Gomez 1977 :? Melocactus mazelianus Riha 1981 Melocactus melocactoides (Hoffmanns.) DC. 1828 : Melocactus violaceus subsp. violaceus Melocactus melocactoides var. itaipuassuensis Rizzini 1982 :? Melocactus melocactoides var. natalensis Rizzini 1982 :? Melocactus melocactoides var. violaceus (Pfeiff.) Rizzini 1982 :? Melocactus melocactus H.Karst. ndat :? Melocactus meonacanthus Link & Otto ndat :? Melocactus microcephalus Miq. ndat :? Melocactus miquelii Lehm. ndat :? Melocactus monoclonos Steud. ndat :? Melocactus montanus F.Ritter 1979 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus mulequensis Buining & Brederoo 1976 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus nagyi Meszaros 1977 : Melocactus harlowii Melocactus neomontanus Heek & Hovens 1984 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus neryi K.Schum. 1901 Melocactus nitidus F.Ritter 1979 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus oaxacensis (Britton & Rose) Backeb. 1960 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus obtusipetalus Lem. 1838 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus ocujalii? Null :? Melocactus onychacanthus F.Ritter 1966 : Melocactus bellavistensis subsp. onychacanthus Melocactus oreas : Melocactus oreas subsp. oreas Miq. 1840 Melocactus oreas fma. erythracanthus (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 :? Melocactus oreas subsp. bahiensis (Britton & Rose) Rizzini 1982 : Melocactus bahiensis subsp. OSTNÍK květen 2016... 70
bahiensis Melocactus oreas subsp. cremnophilus (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 Melocactus oreas subsp. ernestii (Vaupel) P.J.Braun 1988 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus oreas subsp. rubrisaetosus (Buining et al.) P.J.Braun 1988 : Melocactus oreas subsp. oreas Melocactus oreas var. azulensis (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 :? Melocactus oreas var. longispinus (Buining et al.) P.J.Braun 1988 : Melocactus ernestii subsp. ernestii Melocactus oreas var. submunitis Rizzini 1840 :? Melocactus pachyacanthus : Melocactus pachyacanthus subsp. pachyacanthus Buining & Brederoo 1975 Melocactus pachyacanthus subsp. viridis N.P.Taylor 1991 Melocactus parthoni Miq. 1841 :? Melocactus paucispinus Heimen & Paul 1983 Melocactus pedernalensis M.Meija & R.Garcia 1997 : Melocactus intortus subsp. intortus Melocactus pentacentrus Lem. 1839 :? Melocactus perezassoi Areces 1993 Melocactus peruvianus Vaupel 1913 Melocactus peruvianus var. amstutziae (Rauh & Backeb.) Rauh & Backeb. 1958 : Melocactus peruvianus Melocactus peruvianus var. canetensis Rauh & Backeb. 1958 :? Melocactus peruvianus var. lurinensis Rauh & Backeb. 1958 :? Melocactus placentiformis DC. ndat :? Melocactus portoricensis Suringar ndat :? Melocactus praerupticola Areces 2000 Melocactus pruinosus Werderm. 1934 : Melocactus concinnus Melocactus pruinosus var. concinnus (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 :? Melocactus pyramidalis Link & Otto ndat :? Melocactus radoczii Meszaros 1977 : Melocactus harlowii Melocactus robustispinus Buining, Brederoo & J.Theun. 1977 : Melocactus concinnus Melocactus roraimensis P.J.Braun & Esteves 1991 : Melocactus smithii Melocactus rubrisaetosus Buining, Brederoo & Theunissen 1977 : Melocactus oreas subsp. oreas Melocactus rubrispinus F.Ritter 1979 : Melocactus levitestatus Melocactus ruestii K.Schum. 1896 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus ruestii subsp. cintalapensis Elizondo 1986 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus ruestii subsp. maxonii (Rose) Elizondo 1986 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus ruestii subsp. oaxacensis (Britton & Rose) Elizondo 1986 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus ruestii subsp. sanctae-rosae (L.D.Gomez) Elizondo 1986 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus salmianus Link & Otto ndat :? Melocactus salvador Murillo 1897 : Melocactus curvispinus subsp. curvispinus Melocactus salvadorensis Werderm. 1934 Melocactus saxicola L.Diers & Esteves 1984 : Melocactus zehntneri Melocactus schatzlii H.Till & R.Gruber 1982 Melocactus schlumbergerianus Lem. ndat :? Melocactus schulzianus Buining & Brederoo 1974 : Melocactus neryi Melocactus securituberculatus Buining & Brederoo 1976 : Melocactus levitestatus Melocactus smithii (Alexander) Buining ex G.D.Rowley 1976 Melocactus spatangus Pfeiff. ndat :? Melocactus trujilloensis Rauh & Backeb. 1957 : Melocactus peruvianus Melocactus trujilloensis var. schoenii Rauh & Backeb. 1957 :? Melocactus uebelmannii P.J.Braun 1985 : Melocactus levitestatus Melocactus unguispinus Rauh & Backeb. 1957 : Melocactus peruvianus Melocactus violaceus : Melocactus violaceus subsp. violaceus Pfeiff. 1835 Melocactus violaceus subsp. margaritaceus N.P.Taylor 1991 Melocactus violaceus subsp. natalensis P.J.Braun & Esteves 1997 : Melocactus violaceus subsp. OSTNÍK květen 2016... 71
violaceus Melocactus violaceus subsp. ritteri N.P.Taylor 1991 Melocactus viridescens Nutt. ndat :? Melocactus warasii E.Pereira & R.Buenecker 1977 : Melocactus levitestatus Melocactus wendlandii Miq. ndat :? Melocactus X albicephalus Buining & Brederoo 1973 Melocactus X horridus Werderm. 1934 Melocactus xanthacanthus Miq. ndat :? Melocactus zehntneri (Britton & Rose) Luetzelb. 1923 Melocactus zehntneri subsp. canescens (F.Ritter) P.J.Braun 1988 : Melocactus zehntneri Melocactus zehntneri subsp. robustispinus (Buining et al.) N.P.Taylor 1988 : Melocactus concinnus Melocactus zehntneri var. ananas Rizzini 1982 :? Melocactus zehntneri var. curvicornis (Buining & Brederoo) P.J.Braun 1988 : Melocactus zehntneri Melocactus zehntneri var. viridis F.Ritter 1979 :? Melocactus zuccarinii Miq. ndat :? Zmínku o melokaktusech můžeme najít již v nejstarší literatuře o kaktusech pod různými názvy jako: Meloncactos, Echinomelocactos a jiné, v překladu to znamená melounový bodlák. První zmínky o melokaktusech se dají najít v cestopisném pojednání z roku 1547 Historia natural y general de las Indias, které napsal Gonzales Hernandez de Ovideo y Valdes. Brzy vyšly další díla, dokonce monografie o celém rodu Melocactus, a nové publikace vychází dodnes. V padesátých letech prováděli sběry v Peru, Rauh a Backeberg. V sedmdesátých letech zkoumali brazilské kaktusy Horst, Übelmann, nové popisy uvádí Buining a Brederoo. Následovali nové objevy ve Venezuele, Kubě, o pár let znovu v Brazílii, a stále je co objevovat. Např. v Peru můžeme najít v každém údolí jinou formu Melocactus peruvianus. Vždy to přineslo módní pěstitelskou vlnu, kdy se ve sbírkách objevilo větší množství meláků. Ještě nedávno bylo uváděno asi 10 peruánských druhů, dnes jsou uznávané jen dva druhy Melocactus peruvianus a M. bellavistensis, vše ostatní jsou vedeny jako synonyma. Dokonce Joël Lodé v Taxonomy of the Cactaceae 2015, uvádí jen jeden druh se třemi varietami: Melocactus peruvianus var. amstutziae, canetensis, lurinensis. Kde však hledat staré popisy, to si můžete najít v následujících citacích: Melocactus aciculosus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 23. 1901 Melocactus aciculosus var. adauctus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 33. 1901 Melocactus acispinosus Buining & Brederoo -- Kakteen (H. Krainz) 62: CVld. 1975 Melocactus actinacanthus Areces -- Ciencias (Havana), Ser. 10 9: 4, figs. 1976 Melocactus acuatus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. 417. t. 23, 1827 Melocactus acunai León -- Mem. Soc. Cub. Hist. Nat. "Felipe Poey" 8: 205, pl. 10, fig. 2. 1934 Melocactus acunai var. flavispinus Mészáros -- Acta Bot. Hung. 22: 138. 1976 Melocactus acunai León subsp. lagunaensis Mészáros -- Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 22(1-2): 138. 1977 Melocactus acunai subsp. lagunaensis Mészáros -- Acta Bot. Hung. 22: 138. 1976 Melocactus albicephalus Buining & Brederoo -- Kakteen. 52: CVId. 1973 Melocactus albispinus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 446. 1889 Melocactus albispinus f. quadrispina Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 446. 1889 Melocactus alex-bragai P.J.Braun & Esteves -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 80(5): 252 (251-253; figs.). 2008 Melocactus ambiguus hort. ex Pfeiff. -- Allg. Gartenzeitung (Otto & Dietrich) 1: 364. 1833 Melocactus amethystinus Buining & Brederoo -- Kakteen (H. Krainz) Lief. 50: CVId, fig. 1972 Melocactus ammotrophus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 63: 34, fig. 1984 Melocactus amoenus Hoffmanns. -- Preiss-Verzeichn. Pflanzen. ed. VII. (1833) 22; et ex Pfeiff. Enum. Diagn. Cact. 43. Melocactus amstutziae Rauh & Backeb. -- Descr. Cact. Nov. 36. 1956 Melocactus andinus R.Gruber ex N.P.Taylor -- Bradleya 9: 63 (figs.). 1991 Melocactus andinus R.Gruber ex N.P.Taylor subsp. hernandezii (Fern.Alonso & Xhonneux) N.P.Taylor -- Cactaceae Syst. Init. 16: 14 (11 Oct. 2003). OSTNÍK květen 2016... 72
Melocactus andinus subsp. soatensis Fern.Alonso & Xhonneux -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 355 (fig. 1A). 2002 Melocactus angusticostatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 188. 1886 Melocactus antonii (Britton) F.M.Knuth -- Kaktus-ABC [Backeb. & Knuth] 342. 1936 Melocactus appropinquatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 20. 1901 Melocactus approximatus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 187. 1885 Melocactus arcuatispinus Brederoo & Eerkens -- Succulenta (Netherlands) 62(5): 97. 1983 Melocactus arcuatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 450. 1889 Melocactus argenteus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 439. 1889 Melocactus argenteus var. tenuispina Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 439. 1889 Melocactus armatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 458. 1889 Melocactus atrosanguineus Hort.Berol. ex Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 44. 1837 Melocactus atrovirens Hort.Berol. ex C.F.Först. -- Handb. Cacteenk. [Förster] 279, nomen. 1846 Melocactus axiniphorus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 55(10): 194. 1976 Melocactus azulensis Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 28(7): 154. 1977 Melocactus azureus Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 22(6): 101. 1971 Melocactus azureus Buining & Brederoo subsp. ferreophilus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 40. 1991 Melocactus azureus Buining & Brederoo var. krainzianus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 94. 1988 Melocactus baarsianus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 448. 1889 Melocactus bahiensis (Britton & Rose) Luetzelb. -- Estud. Bot. Nordeste Braz. iii. 111 (1923) [Insp. Fed. Obras Secc. Publ. 57];cf. Gray Herb. Card Cat., Issue 151. Melocactus bahiensis (Britton & Rose) Luetzelb. f. acispinosus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 28, 1991 Melocactus bahiensis f. acispinosus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 28. 1991 Melocactus bahiensis f. amethystinus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 30. 1991 Melocactus bahiensis (Britton & Rose) Luetzelb. subsp. amethystinus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 30, 1991 Melocactus bahiensis f. inconcinnus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 30. 1991 Melocactus barbarae Antesb. -- cf. Repert. Pl. Succ. (I.O.S.) 39: 7 (1988 publ. 1990) Melocactus barbarae Antesb. -- Kakteen Orch. Rundschau 13(2): 13 19 (1988), as 'barbarensis' Melocactus bargei Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 9. 1901 Melocactus bellavistensis Rauh & Backeb. -- Descr. Cact. Nov. 36. 1956 Melocactus bellavistensis Rauh & Backeb. f. minor Rauh & Backeb. -- Descr. Cact. Nov. 36. 1956 Melocactus bellavistensis subsp. onychacanthus N.P.Taylor -- Bradleya 9: 66. 1991 Melocactus besleri Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. 420. t. 21, 1827 Melocactus besleri-affinis hort. ex Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 60. 1837 Melocactus borhidii Mészáros -- Acta Bot. Hung. 22: 135, fig. 1976 Melocactus bozsingianus Antesb. -- Kakteen Orch. Rundschau 14(2 3): 17 23, 1989 Melocactus bradleyi Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 5(3): 23. 1896 Melocactus bradypus Lehm. ex Steud. -- Nomencl. Bot. [Steudel], ed. 2. 2: 122. 1841 Melocactus braunii Esteves -- Brit. Cact. Succ. J. 21(3): 140 (137-142; figs.), 2003 Melocactus brederooanus Buining -- Succulenta (Netherlands) 51(2): 28. 1972, as 'brederooianus' Melocactus broadwayi (Britton & Rose) Backeb. -- Cactaceae (Backeberg) iv. 2586, 1960 Melocactus broadwayi A.Berger -- Entwicklungslin. Kakt. 78, fig. 63. 1926 Melocactus brongnartii Hildm. -- Monatsschr. Kakteenk. 2: 90. 1892 ( Melocactus brongniartii Lem. -- Cact. Aliq. Nov. Desc. 12. Melocactus buysianus Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 38. 1901 Melocactus caesius H.L.Wendl. ex Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 184. 1841 Melocactus caesius H.L.Wendl. -- Monogr. Melocacti 104. 1840 Melocactus caesius H.L.Wendl. subsp. lobelii (Suringar) Guiggi -- Cactology 2: 5. 2010 Melocactus calderianus Eerkens -- Succulenta (Netherlands) 83(4): 166 (-167; photo). 2004 Melocactus canescens F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 134. 1979 Melocactus canescens F.Ritter var. montealtoi F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 134. 1979 Melocactus capillaris Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 442. 1889 Melocactus caroli-linnaei N.P.Taylor -- Bradleya 9: 78. 1991 Melocactus cephalenoplus Lem. -- Hort. Univ. ii. 128. Melocactus cephalonoplus Lem. ex C.F.Först. -- Handb. Cacteenk. [Förster] 279, nomen. 1846 Melocactus cephalophora Salm-Dyck -- Cact. Hort. Dyck. ed. II. 137. Melocactus citrispinus Antesb. -- Kakteen Orch. Rundschau 1: 15. 1990 Melocactus columna-trajani Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 46. 1837 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto -- Verh. Vereins Beford. Gartenbaues Konigl. Preuss. Staaten 3: 417 (t. 11). 1827 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto var. conicus Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 43. 1837 OSTNÍK květen 2016... 73
Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto var. grengelii Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 43. 1837 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto var. havannensis Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 43. 1837 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto var. laniferus Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 43. 1837 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto var. macrocephalus Link & Otto -- Verh. Vereins Beford. Gartenbaues Konigl. Preuss. Staaten 3: 418. 1827 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto var. oblongus Link & Otto -- Verh. Vereins Beford. Gartenbaues Konigl. Preuss. Staaten 3: 418. 1827 Melocactus communis (W.T.Aiton) Link & Otto var. viridis Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 42. 1837 Melocactus compactus Suringar. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 444. 1889 Melocactus concinnus Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 23: 7. 1972 Melocactus concinnus Buining & Brederoo subsp. axiniphorus (Buining & Brederoo) P.J.Braun & Esteves -- Schumannia 3: 188. 2002 Melocactus conicus Lawr. -- in Loudon, Gard. Mag. xvii. 319, 1841 Melocactus conoideus Buining & Brederoo in Krainz -- Kakteen (H. Krainz) CVld. 1973 Melocactus conoideus Buining & Brederoo subsp. braunii (Esteves) Guiggi -- Atti Soc. Ital. Sci. Nat. Mus. Civico Storia Nat. Milano 147(2): 338. 2006 Melocactus conoideus Buining & Brederoo in Krainz subsp. braunii (Esteves) Guiggi Succulentes (4): 19, 2004 Melocactus contortus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 445. 1889 Melocactus cordatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 5, 37. 1910 Melocactus cornutus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 191. 1885 Melocactus coronatus (Lam.) Backeb. -- Cactaceae (Backeberg) 4: 2569. 1960 Melocactus coronatus Cels ex C.F.Först. -- Handb. Cacteenk. [Förster] 279, nomen. 1846 Melocactus crassicostatus Lem. -- Cact. Gen. Sp. Nov. 1: 13. 1838 Melocactus crassispinus Salm-Dyck -- Allg. Gartenzeitung (Otto & Dietrich) 8: 10. 1840 Melocactus cremnophilus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 44: 3. 1972 Melocactus cremnophilus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 44(1): 3. 1972 Melocactus croceus Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 5(3): 40. 1896 Melocactus curvicornis Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 23(2): 33. 1972 Melocactus curvispinus Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 46. 1837 Melocactus curvispinus Pfeiff. f. caesius (Wendland) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 75, 1991 Melocactus curvispinus subsp. caesius (H.L.Wendl.) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 75, 1991 Melocactus curvispinus Pfeiff. subsp. cucutensis Xhonneux & Fern.Alonso -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 356, 2002 Melocactus curvispinus Pfeiff. subsp. dawsonii (Bravo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 77, 1991 Melocactus curvispinus Pfeiff. subsp. koolwijkianus (Suringar) G.Thomson -- Bradleya 20: 38, 2002 Melocactus curvispinus f. lobelii (Suringar) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 76. 1991 Melocactus curvispinus Pfeiff. subsp. lobelii (Suringar) Fern.Alonso & Xhonneux -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 356, 2002 Melocactus curvispinus subsp. loboguerreroi (Cárdenas) Fern.Alonso & Xhonneux -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 356, 2002 Melocactus curvispinus Pfeiff. subsp. obtusipetalus (Lem.) Xhonneux & Fern.Alonso -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 357, 2002 Melocactus curvispinus Pfeiff. subsp. saravianus Fern.Alonso & Xhonneux -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 357, 2002 Melocactus cylindricus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 19, 39. 1910 Melocactus dawsonii Bravo -- Cact. Suc. Mex. 10: 28, fig. 1965 Melocactus dawsonii subsp. dawsonii (Bravo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 77. 1991 Melocactus deinacanthus Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 24(10): 217. 1973 Melocactus deinacanthus Buining & Brederoo subsp. florschuetzianus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 94, 1988 Melocactus deinacanthus Buining & Brederoo subsp. longicarpus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 94, 1988 Melocactus deinacanthus Buining & Brederoo f. mulequensis (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 94, 1988 Melocactus delessertianus Lem. ex Labour. -- Monogr. Cact. 19. 1853 Melocactus depressus Hook. -- Bot. Mag. 65: t. 3691. 1838 Melocactus depressus Salm-Dyck ex DC. -- Prodr. [A. P. de Candolle] 3: 463. 1828 Melocactus dichroacanthus Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 147. 1841 Melocactus diersianus Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 26(8): 169. 1975 Melocactus diersianus Buining & Brederoo f. rubrispinus (F.Ritter) P.J.Braun -- Bradleya 6: 94. 1988 Melocactus dilatatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 454. 1889 Melocactus douradaensis Hovens & Strecker -- Succulenta (Netherlands) 63(1): 3. 1984 Melocactus eburneus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 447. 1889 Melocactus eburneus Suringar f. plurispina Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 447. 1889 Melocactus elegans hort. ex Pfeiff. -- Allg. Gartenzeitung (Otto & Dietrich) iii. 244, 1835 OSTNÍK květen 2016... 74
Melocactus ellemeetii Miq. -- Ned. Kruidk. Arch. 4(3): 336. 1858 Melocactus elongatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 451. 1889 Melocactus ernestii Vaupel -- Monatsschr. Kakteenk. 30: 8. 1920 Melocactus ernestii subsp. longicarpus (Buining & Brederoo) N.P.Taylor -- Bradleya 9: 26. 1991 Melocactus erythracanthus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 45(5): 223. 1973 Melocactus erythracantus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 45: 223, figs. 1-5. 1973 Melocactus estevesii P.J.Braun -- Kakteen And. Sukk. 41(1): 9 (1990 publ. 1989). Melocactus euryacanthus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 447. 1889 Melocactus eustachianus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. Sec. 2, 5, no. 3: 37. 1896 Melocactus evae Mészáros -- Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 22: 135 (-136), fig. 1976 Melocactus evertizianus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 190. 1885 Melocactus excavatus hort. ex G.Don -- Hort. Brit. [Sweet], ed. 3. 282, nomen. 1839 Melocactus extensus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 442. 1889 Melocactus ferox Pfeiff. ex C.F.Först. -- Handb. Cacteenk. [Förster] 519. 1846 ; et ex Labour. Monog. Cact. 16. Melocactus ferox Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 185. 1885 Melocactus ferreophilus Buining & Brederoo -- Kakteen (H. Krainz) Lief. 52. 1973 Melocactus ferus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 446. 1889 Melocactus firmus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 17. 1901 Melocactus flammeus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 457. 1889 Melocactus flavispinus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 453. 1889 Melocactus flexilis Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 453. 1889 Melocactus flexus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 441. 1889 Melocactus florschuetzianus Buining & Brederoo -- Ashingtonia 2(2): 25. 1975 Melocactus fortalezensis Rauh & Backeb. -- Descr. Cact. Nov. 36. 1956 Melocactus gardenerianus Booth. ex C.F.Först. -- Handb. Cacteenk. [Förster] 277. 1846 Melocactus giganteus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 45(5): 227. 1973 Melocactus gilliesii hort. ex Otto -- Allg. Gartenzeitung (Otto & Dietrich) 1: 364. 1833; et ex Pfeiff. Enum. Diagn. Cact. 50. Melocactus gilvispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 28. 1901 Melocactus gilvispinus Valck.Sur. var. planispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 30. 1901 Melocactus gladiatus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. t. 17, 1827 Melocactus glaucescens Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 44(4): 159. 1972 Melocactus glauxianus Brederoo & C.A.L.Bercht -- Succulenta (Netherlands) 63: 56, figs. 1984 Melocactus goniodacanthus Lem. -- Cact. Aliq. Nov. Desc. 11. Melocactus gracilis Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 16, 39. 1910 Melocactus grandis Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 11, 38. 1910 Melocactus grandispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 12, 39. 1910 Melocactus grengelii hort. ex Forbes -- Hort. Tour Germ. 151, nomen. Melocactus griseus H.L.Wendl. ex Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 185. 1841 Melocactus grisoleoviridis Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 25(5): 98. 1974 Melocactus guanensis Xhonneux & Fern.Alonso -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 359, 2002 Melocactus guaricensis Croizat -- Noved. Ci., Ser. Bot. No. 1, 1 (1950); cf. Gray Herb. Card Cat. Melocactus guatemalensis Gürke & Eichlam -- Monatsschr. Kakteenk. 18: 37. 1908 Melocactus guitarti León -- Mem. Soc. Cub. Hist. Nat. "Felipe Poey" 8: 207, pl. 10, fig. 4. 1934 Melocactus harlowii Vaupel -- Monatsschr. Kakteenk. 22: 66. 1912 Melocactus harlowii Vaupel subsp. borhidii (Mészáros) Kunte -- Kaktusy (Brno) 49(Special 1): 27. 2013 Melocactus harlowii Vaupel subsp. evae (Mészáros) Guiggi -- Cactology 3(Suppl. 4): 3. 2013 Melocactus harlowii Vaupel subsp. perezassoi (Areces) Guiggi -- Atti Soc. Ital. Sci. Nat. Mus. Civico Storia Nat. Milano 147(2): 337. 2006 Melocactus havannensis (Pfeiff.) Miq. -- Monogr. Melocacti 64. 1840 [Sep 1840] ; alt. publ.: Nova Acta Phys.- Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(suppl. i): 144. 184 Melocactus helvolilanatus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 55(12): 262. 1976 Melocactus hernandezii Fern.Alonso & Xhonneux -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 359, 2002 Melocactus hexacanthus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 185. 1885 Melocactus hispaniolicus Vaupel -- Monatsschr. Kakteenk. 29: 121. 1919 Melocactus holguinensis Areces -- Ciencias (Havana), Ser. 10 10: 3. 1976 Melocactus hookeri Lawr. -- in Loudon, Gard. Mag. 1841, xvii. 319. Melocactus hookeri Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 5(3): 31. 1896 Melocactus hookerianus Forbes ex C.F.Först. -- Handb. Cacteenk. [Förster] 279, nomen. 1846 Melocactus horridus Werderm. -- Notizbl. Bot. Gart. Berlin-Dahlem 12: 227. 1934 Melocactus huallancaensis Rauh & Backeb. -- Beitr. Kennt. Peruan. Kakteenveg. 538. 1958 Melocactus humilis Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 459. 1889 Melocactus hystrix Parment. ex Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 138. 1841 OSTNÍK květen 2016... 75
Melocactus inclinatus Antesb. -- Bradleya 13: 14, 1995 Melocactus inconcinnus Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 26(9): 193. 1975 Melocactus inconcinnus var. brederooianus (Buining) F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 137. 1979 Melocactus incurvus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 441. 1889 Melocactus inflatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 454. 1889 ( Melocactus ingens Karw. ex Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 54. 1837 Melocactus intermedius Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 192. 1885 Melocactus intermedius Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. 3rd ser. 2: 192. 1886 Melocactus intermedius var. laticostatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 15. 1901 Melocactus intermedius var. rotundatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 9, 38. 1910 Melocactus intermedius var. tenuispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 17. 1901 Melocactus interpositus F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 140 (-141). 1979 Melocactus intortus (Mill.) Urb. -- Repert. Spec. Nov. Regni Veg. 16: 35. 1919 Melocactus intortus (Mill.) Urb. var. antonii (Britton) Backeb. -- Cactaceae (Backeberg) 4: 2575. 1960 Melocactus intortus (Mill.) Urb. subsp. broadwayi (Britton & Rose) Guiggi -- Atti Soc. Ital. Sci. Nat. Mus. Civico Storia Nat. Milano 147(2): 338 ["340"]. 2006 Melocactus intortus (Mill.) Urb. subsp. domingensis Areces -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 69(5): 246. 1997 Melocactus intricatus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. t 24, 1827 Melocactus inversus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 19. 1901 Melocactus jakusii Mészáros -- Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 22: 134, fig. 1976 Melocactus jansenianus Backeb. -- Kakteen-Freunde 2: 54. 1933 Melocactus koolwijkianus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 184. 1885 Melocactus koolwijkianus Suringar var. adustus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 438. 1889 Melocactus koolwijkianus Suringar f. plurispina Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. Ser. 3, 6: 439. 1889 Melocactus koolwijkianus Suringar f. quadrispina Valck.Sur. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. Ser. 3, 6: 438. 1889 Melocactus krainzianus Buining & Brederoo -- Kakteen (H. Krainz) 62: CVld. 1975 Melocactus lamarckii G.Don -- Gen. Hist. 3: 160. 1834 Melocactus langsdorffii DC. -- Prodr. [A. P. de Candolle] 3: 461. 1828 Melocactus lanssensianus P.J.Braun -- Succulenta (Netherlands) 65(2): 26. 1986 Melocactus lasyacanthus hort. ex Sprenger -- in Gartenfl. xli. 248, 1892 Melocactus latispinus hort. ex Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 56. 1837 Melocactus laui Antesb. -- Fl. Wriezen 63: 241 (-243), figs. 1991 Melocactus laui Antesb. -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 63(5): 241. 1991 Melocactus lehmannii Miq. -- Linnaea 11: 642. 1837 Melocactus lemairei Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 192. 1841 Melocactus lemairei Lem. -- Hort. Universel 1: 286. 1840 Melocactus lemairei Lem. subsp. praerupticola (Areces) Guiggi -- Atti Soc. Ital. Sci. Nat. Mus. Civico Storia Nat. Milano 147(2): 337 (-338). 2006 Melocactus lensselinkianus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 53(4): 68. 1974 Melocactus leopoldii hort. -- Gard. Chron. I. 603, 1876 Melocactus leucacanthus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 454. 1889 Melocactus leucaster Hoffmanns. -- Preiss-Verzeichn. Pflanzen. ed. VII. 22, 1833 Melocactus levitestatus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 45(6): 271. 1973 Melocactus levitestatus Buining & Brederoo f. securituberculatus (Buining & Brederoo) P.J.Braun & Esteves -- Schumannia 3: 188. 2002 Melocactus limis Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 440. 1889 Melocactus linkii Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 5(3): 39. 1896 Melocactus lobelii Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 5(3): 7. 1896 Melocactus loboguerreroi Cárdenas -- Cact. Suc. Mex. 12: 58 (figs.). 1967 Melocactus longicarpus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 46(4): 191. 1974 Melocactus longispinus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 56(6): 138. 1977 Melocactus lutescens Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 13, 39. 1910 Melocactus macracanthoides Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 173. 1841 Melocactus macracanthos (Salm-Dyck) Link & Otto -- Verh. Vereins Beford. Gartenbaues Konigl. Preuss. Staaten 3: 418 (t. 12). 1827 Melocactus macracanthos (Salm-Dyck) Link & Otto subsp. stramineus (Suringar) Guiggi -- Cactology 2: 35. 2010 Melocactus macrocanthus Miq. -- Linnaea 11: 157. 1837 Melocactus macrocanthus f. elegans Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. 3rd ser. 2: 191. 1886 OSTNÍK květen 2016... 76
mapka navštívených 17 lokalit rodu Melocactus Melocactus peruvianus, Sucre, 2110 m, KL15-047, pohled na cefálium s květy i plody
Ukázka variability Melocactus peruvianus na několika lokalitách. V každém údolí roste jiná forma, proto může být často uváděn pod různými názvy (viz obrázky níže). vlevo: Melocactus peruvianus, před Huallhua, 1492 m, KL15-006 uprostřed: Melocactus peruvianus, Raquia, 1810 m, KL15-042 vpravo: Melocactus peruvianus, Sucre, 2110 m, KL15-047 vlevo: Melocactus peruvianus var. ferox, Chasquitambo, 588 m, KL15-041 uprostřed: Melocactus peruvianus var. ferox, est. Chuquicara, 460 m, KL15-048 vpravo: Melocactus peruvianus var. ferox, Tablones, 350 m, KL15-049 vlevo: Melocactus canecensis, Zuňiga, 914 m, KL15-003 uprostřed: Melocactus trujilloensis, Simbal, 636 m, KL15-052 vpravo: Melocactus jansenianus, Simbal, Rio Sinsicap, 1033 m, KL15-051
květy Melocactus peruvianus forma, Caraz, Rio Malvas, 590 m, KL15-059 Melocactus peruvianus var. trujilloensis, Simbal, 636 m, místo plné rostlin, ani není kde stoupnout
Melocactus canecensis, Zuňiga, 914 m, KL15-003 Melocactus canecensis, před Huallhua, 1492 m, KL15-006 Melocactus peruvianus, Rio Tablachaca, KL15-056, plody Melocactus peruvianus, Ancos, KL15-058 Lama vikuňa (Vicugna vicugna), Puente Torro Murto, Ayachucho
Melocactus macrocanthus var. miacanthus Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 30. 1901 Melocactus macrocephalus Lawr. -- in Loudon, Gard. Mag., xvii. 319, 1841 Melocactus macrodiscus Werderm. -- Repert. Spec. Nov. Regni Veg. Sonderbeih. C t. 47. 1932 Melocactus macrodiscus Werderm. var. minor F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 133. 1979 Melocactus mammillariiformis Salm-Dyck -- Allg. Gartenzeitung (Otto & Dietrich) 4: 148. 1836 Melocactus margaritaceus Rizzini -- Melocactus no Brasil 76, 1982 Melocactus margaritaceus Rizzini var. salvadoranus Rizzini -- Melocactus no Brasil 78, 1982 Melocactus martialis Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 443. 1889 Melocactus matanzanus León -- Mem. Soc. Cub. Hist. Nat. "Felipe Poey" 8: 206, tab. 10, fig. 3. 1934 Melocactus matanzanus León subsp. actinacanthus (Areces) Guiggi -- Atti Soc. Ital. Sci. Nat. Mus. Civico Storia Nat. Milano 147(2): 337. 2006 Melocactus maxonii Gürke -- Monatsschr. Kakteenk. 18: 93. 1908 Melocactus maxonii var. sanctae-rosae L.D.Gómez -- Brenesia 10/11: 128, figs. 1977 Melocactus mazelianus Říha -- Kakteen And. Sukk. 32: 217, figs. 1981 Melocactus mazelianus Říha subsp. andinus (R.Gruber ex N.P.Taylor) Guiggi -- Cactology 2: 7. 2010 Melocactus mazelianus Říha f. guanensis (Xhonneux & Fern.Alonso) Guiggi -- Cactology 2: 7. 2010 Melocactus mazelianus Říha subsp. schatzlii (H.Till & R.Gruber) Guiggi -- Cactology 2: 7. 2010 Melocactus melacactoides f. civitatis Rizzini -- Melocactus no Brasil 81, 83, 1982 Melocactus melocactoides DC. -- Prodr. [A. P. de Candolle] 3: 461. 1828 Melocactus melocactoides DC. var. depressus (Hook.) Rizzini -- Melocactus no Brasil 82, 1982 Melocactus melocactoides DC. f. exsanguis Rizzini -- Melocactus no Brasil 83, 84, 1982 Melocactus melocactoides DC. var. itaipuassuensis Rizzini -- Melocactus no Brasil 82, 84, 1982 Melocactus melocactoides DC. var. natalensis Rizzini -- Melocactus no Brasil 82, 84, 1982 Melocactus melocactoides DC. f. perspinosus Rizzini -- Melocactus no Brasil 82, 1982 Melocactus melocactoides DC. f. sanctaritae Rizzini -- Melocactus no Brasil 82, 83, 1982 Melocactus melocactoides DC. var. violaceus (Pfeiff.) Rizzini -- Melocactus no Brasil 81, 1982 Melocactus melocactus H.Karst. -- Deut. Fl. (Karsten) 888. 1882 Melocactus meonacanthus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. I. 15. 1827 Melocactus microcarpus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 3, 36. 1910 Melocactus microcephalus Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 157. 1841 Melocactus microcephalus Miq. var. olivascens Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 461. 1889 Melocactus miquelii Lehm. -- Del. Sem. Hort. Hamburg (1838); ex Miq. in Nov. Act. Nat. Cur. xviii. Suppl. i. 149. 1841 Melocactus monoclonos DC. ex Steud. -- Nomencl. Bot. [Steudel], ed. 2. 2: 122. 1841 Melocactus montanus F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 141. 1979 Melocactus monvillianus Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 133. 1841 Melocactus mulequensis Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 55(3): 46. 1976 Melocactus nagyii Mészáros -- Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 22: 137. 1976 Melocactus nanus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 441. 1889 Melocactus negryi K.Schum. -- Monatsschr. Kakteenk. 11: 168. 1901 Melocactus neomontanus Van Heek & Hovens -- Succulenta (Netherlands) 63: 78. 1984 Melocactus neomontanus Van Heek & J.Hovens -- Succulenta (Netherlands) 63(4): 78. 1984 Melocactus neryi K.Schum. -- Monatsschr. Kakteenk. 11: 171 (-172). 1901 Melocactus nitidus F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 139 (-140), fig. 1979 Melocactus oaxacensis (Britton & Rose) Backeb. -- Cactaceae (Backeberg) 4: 2587. 1960 Melocactus obliquus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 440. 1889 Melocactus obliquus Suringar f. quadrispina Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 440. 1889 Melocactus obovatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 453. 1889 Melocactus obtusipetalus Lem. -- Cact. Aliq. Nov. 11. 1838 Melocactus obtusipetalus var. crassicostatus (Lem.) Lem. ex Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.- Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 136. 1841 Miquel, Monogr. Gen. Melocacti Melocactus octogonus hort. ex Forbes -- Hort. Tour Germ. 151, Melocactus onychacanthus F.Ritter -- Succulenta (Netherlands) 46: 40. 1967 Melocactus onychacanthus var. albescens F.Ritter -- Kakteen Südamerika 4: 1308. 1981 Melocactus onychacanthus F.Ritter subsp. albescens (F.Ritter) Guiggi -- Cactology 3: 8. 2012 Melocactus onychacanthus var. conicus F.Ritter -- Kakteen Südamerika 4: 1308. 1981 Melocactus oreas Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 192. 1841 Melocactus oreas f. azulensis (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 95. 1988 Melocactus oreas Miq. subsp. bahiensis (Britton & Rose) Rizzini -- Melocactus no Brasil 52, 53, 1982 Melocactus oreas subsp. cremnophilus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 95. 1988 Melocactus oreas subsp. ernestii (Vaupel) P.J.Braun -- Bradleya 6: 95. 1988 Melocactus oreas f. erythracanthus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 95. 1988 OSTNÍK květen 2016... 77
Melocactus oreas var. longispinus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 95. 1988 Melocactus oreas Miq. var. rubrisaetosus (Buining & Brederoo) Rizzini -- Melocactus no Brasil 52, 53, 1982 Melocactus oreas subsp. rubrisaetosus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 95. 1988 Melocactus oreas Miq. var. submunitus Rizzini -- Melocactus no Brasil 54, 1982 Melocactus orthacanthus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. I. 18. 1827 Melocactus ovatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 456. 1889 Melocactus pachyacanthus Buining & Brederoo -- Kakteen And. Sukk. 27(1): 1. 1975 Melocactus pachyacanthus subsp. viridis N.P.Taylor -- Bradleya 9: 40, plate 16. 1991 Melocactus pachycentrus Suringar -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 28. 1901 Melocactus parthoni hort. ex Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 190. 1841 Melocactus parvispinus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 183. 1885 Melocactus parvispinus DC. -- Prodr. [A. P. de Candolle] 3: 463, in syn. 1828 Melocactus patens Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 190. 1885 Melocactus paucispinus G.Heimen & R.Paul -- Kakteen And. Sukk. 34(10): 229, 1983 Melocactus pedernalensis M.M.Mejía & R.G.García -- Moscosoa 9: 12, fig. 1997 Melocactus pentacanthus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 445. 1889 Melocactus pentacentrus Lem. -- Cact. Gen. Sp. Nov. 108, 1839 Melocactus perezassoi Areces -- Phytologia 74: 421 (-423), fig. 1. 1993 Melocactus peruvianus Vaupel -- Bot. Jahrb. Syst. 50(2-3, Beibl. 111): 28. 1913 Melocactus peruvianus var. amstutziae Rauh & Backeb. in Rauh -- Sitzungsber. Heidelberger Akad. Wiss., Math.- Naturwiss. Kl.(1): 531. 1958 Melocactus peruvianus Vaupel var. canetensis Rauh & Backeb. -- Beitr. Kennt. Peruan. Kakteenveg. 533. 1958 Melocactus peruvianus Vaupel var. canetensis Rauh & Backeb. in Rauh -- Sitzungsber. Heidelberger Akad. Wiss., Math.-Naturwiss. Kl.(1): 533, 1958 Melocactus peruvianus Vaupel var. lurinensis Rauh & Backeb. -- Beitr. Kennt. Peruan. Kakteenveg. 533. 1958 Melocactus peruvianus Vaupel var. lurinensis Rauh & Backeb. in Rauh -- Sitzungsber. Heidelberger Akad. Wiss., Math.-Naturwiss. Kl.(1): 533, 1958 Melocactus pescaderensis Xhonneux & Fern.Alonso -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 362, 2002 Melocactus pinguis Suring. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk. 8: 11. Melocactus pinguis Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 11. 1901 Melocactus pinguis Valck.Sur. var. areolosus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 7, 37. 1901 Melocactus pinguis Valck.Sur. var. laticostatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 19, 38. 1901 Melocactus pinguis var. planispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 15, 37. 1901 Melocactus pinguis var. tenuissimus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 20, 38. 1901 Melocactus placentiformis DC. -- Prodr. [A. P. de Candolle] 3: 460. 1828 Melocactus platyacanthus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. t. 14. 1827 Melocactus poliacanthus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. t. 16. 1827 Melocactus portoricensis Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 9: 408. 1892 Melocactus praerupticola Areces -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 72(1): 27 (-30, figs. 1-3). 2000 Melocactus praerupticola Areces -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 72(1): 27. 2000 Melocactus prolifer hort. ex Otto & A.Dietr. -- Allg. Gartenzeit. i. 364. 1833 Melocactus pruinosus Werderm. -- Notizbl. Bot. Gart. Berlin-Dahlem 12: 228. 1934 Melocactus pruinosus var. concinnus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 95. 1988 Melocactus pulvinosus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 458. 1889 Melocactus pusillus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 192. 1885 Melocactus pycnacanthus Cels ex Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 200 b. 1841 Melocactus pyramidalis Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. 419. t. 25. 1827 Melocactus pyramidalis var. compressus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 4, 37. 1910 Melocactus radiatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 446. 1889 Melocactus radoczii Mészáros -- Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 22: 136 (-137), fig. 1976 Melocactus rectiusculus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 187. 1885 Melocactus recurvus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. 419. t. 20. 1827 Melocactus reticulatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 453. 1889 Melocactus reversus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 187. 1885 Melocactus robustispinus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 56(5): 116. 1977 Melocactus roraimensis P.J.Braun & Esteves -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 63(1): 12. 1991 Melocactus roseus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 439. 1889 Melocactus rotifer var. angustior Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 14, 39. 1910 OSTNÍK květen 2016... 78
Melocactus rotula var. angusticostatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 8, 37. 1910 Melocactus rotula var. validispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 10, 38. 1910 Melocactus rubellus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 184. 1885 Melocactus rubens hort. ex Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 145. 1841 Melocactus rubens Pfeiff. -- Enum. Diagn. Cact. 43. 1837 Melocactus rubrisaetosus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 56(7): 162. 1977 Melocactus rubrispinus F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 135 (-136). 1979 Melocactus rudis Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 442. 1889 Melocactus ruestii subsp. centalapensis Elizondo -- Cact. Suc. Mex. 31: 54, fig. 1986 Melocactus ruestii subsp. cintalapensis Elizondo -- Cact. Suc. Mex. 31(3): 54, 1986 Melocactus ruestii subsp. maxonii (Rose) Elizondo -- Cact. Suc. Mex. 31: 53. 1986 Melocactus ruestii subsp. oaxacensis (Britton & Rose) Elizondo -- Cact. Suc. Mex. 31: 52. 1986 Melocactus ruestii subsp. sanctae-rosae (L.D.Gómez) Elizondo -- Cact. Suc. Mex. 31: 54. 1986 Melocactus rufispinus Bertol. -- Novi Comment. Acad. Sci. Inst. Bononiensis iii. 322. t. 26. 1839 Melocactus rufispinus f. aplanatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 35. 1910 Melocactus rufispinus f. crassispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 28. 1910 Melocactus rufispinus f. curvispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 32. 1910 Melocactus rufispinus f. elongatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 30. 1910 Melocactus rufispinus f. laticostatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 29. 1910 Melocactus rufispinus [infrasp.unranked] paucispinus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 32. 1910 Melocactus rufispinus f. pluriareolatus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 31. 1910 Melocactus rustii K.Schum. -- Monatsschr. Kakteenk. 6: 116. 1896 Melocactus salmianus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. (1827) 423. t. 13; et ex Salm-Dyck, Hort.Dyck. 345. Melocactus salmianus var. aciculosus Suringar Melocactus salmianus var. adauctus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 460. 1889 Melocactus salmianus var. spectabilis Valck.Sur. -- Verh. Kon. Ned. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 8(1): 22. 1901 Melocactus salvador L.Murillo -- Circular 1897 Melocactus salvadorensis Werderm. -- Notizbl. Bot. Gart. Berlin-Dahlem 12: 228. 1934 Melocactus saxicola Diers & Esteves -- Kakteen And. Sukk. 35: 200 (-201), fig. 1984 Melocactus schatzlii H.Till & R.Gruber -- Kakteen And. Sukk. 33: 70, figs. 1982 Melocactus schatzlii H.Till & R.Gruber subsp. chicamochae Fern.Alonso & Xhonneux -- Revista Acad. Colomb. Ci. Exact. 26(100): 362, 2002 Melocactus schlumbergerianus Lem. -- Ill. Hort. viii. Misc. 32. 1861 Melocactus schulzianus Buining & Brederoo -- Succulenta (Netherlands) 53: 86, figs. 1974 Melocactus securituberculatus Buining & Brederoo -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 48(1): 38. 1976 Melocactus sellowii Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. (1827) t. 22; et DC. Prod. iii. 461. Melocactus sergipensis N.P.Taylor & Meiado -- Bradleya 32: 102. 2014 Melocactus smithii (Alexander) Buining ex G.D.Rowley -- Repert. Pl. Succ. 25: 11. 1976 Melocactus smithii (Alexander) Buining -- Succulenta (Netherlands) 53(5): 92, 1974 Melocactus sordidus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 451. 1889 Melocactus spatanginus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 193. 1885 Melocactus spatanginus f. tenuispinus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. 3rd. ser. 2: 194. 1886 Melocactus spatangus Hort.Berol. ex Pfeiff -- Enum. Diagn. Cact. 45. 1837 Melocactus stellatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 452. 1889 Melocactus stramineus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 185. 1885 Melocactus stramineus Suringar f. pluricostatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. 3rd. ser. 6: 448. 1889 Melocactus tenuispinus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. I. 19. 1827 Melocactus tenuissimus Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 6, 37. 1910 Melocactus tephracanthus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. t. 16. 1827 Melocactus townsendianus Backeb. -- Neue Kakteen 44 (1931), in obs.; Backeb. in Cact. & Succ. Journ. Amer. iii. 130, 1932 OSTNÍK květen 2016... 79
Melocactus trachycephalus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 455. 1889 Melocactus trichacanthus Suring. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 2: 186. 1885 Melocactus trigonaster Valck.Sur. -- Verh. Kon. Akad. Wetensch., Afd. Natuurk., Sect. 2. 16(3): 4, 36. 1910 Melocactus trigonus Suringar. -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 456. 1889 Melocactus trujilloensis Rauh & Backeb. -- Descr. Cact. Nov. 36. 1956 Melocactus trujilloensis var. schoenii Rauh & Backeb. -- Descr. Cact. Nov. [1]: 36. 1956 Melocactus tuberculatus Link & Otto -- in Verh. Preuss. Ver. Gartenb. iii. t. 26. 1827 Melocactus uebelmannii P.J.Braun -- Kakteen And. Sukk. 36: 236, figs. 1985 Melocactus uncinatus Suringar -- Verslagen Meded. Afd. Natuurk. Kon. Akad. Wetensch. ser. 3, 6: 450. 1889 Melocactus unguispinus Backeb. -- Neue Kakteen 44 (1931), in obs.; Backeb. in Cact. & Succ. Journ. Amer. iii. 130, 1932 Melocactus unguispinus Backeb. -- Descr. Cact. Nov. 36. 1956 Melocactus violaceus Pfeiff. -- Allg. Gartenzeitung (Otto & Dietrich) 3: 313. 1835 Melocactus violaceus Pfeiff. subsp. margaritaceus N.P.Taylor -- Bradleya 9: 57, 1991 Melocactus violaceus Pfeiff. subsp. natalensis P.J.Braun & Esteves -- Cact. Succ. J. (Los Angeles) 69(2): 71. 1997 Melocactus violaceus Pfeiff. subsp. ritteri N.P.Taylor -- Bradleya 9: 57, 1991 Melocactus viridescens (Torr. & A.Gray) Nutt. ex Teschem. -- Boston J. Nat. Hist. 5: 293. 1845 Melocactus viridis Lawr. -- Gard. Mag. & Reg. Rural Domest. Improv. 17 (n.s., 7): 319. 1841 Melocactus warasii E.Pereira & Buenecker -- Bradea 2(30): 213. 1977 Melocactus wendlandii Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 146. 1841 Melocactus xanthacanthus Miq. -- Nova Acta Phys.-Med. Acad. Caes. Leop.-Carol. Nat. Cur. 18(Suppl. 1): 169. 1841 Melocactus zehntneri (Britton & Rose) Luetzelb. -- Estud. Bot. Nordeste Braz. iii. 111 (1923) [Insp. Fed. Obras Secc. Publ. 57];cf. Gray Herb. Card Cat., Issue 151. Melocactus zehntneri (Britton & Rose) Backeb. -- Cactaceae (Backeberg) iv. 2575, 1960 Melocactus zehntneri (Britton & Rose) Backeb. var. ananas Rizzini -- Melocactus no Brasil 64, 1982 Melocactus zehntneri (Britton & Rose) Luetzelb. subsp. arcuatispinus (Brederoo & Eerkens) P.J.Braun & Esteves -- Schumannia 3: 188. 2002 Melocactus zehntneri subsp. canescens (F.Ritter) P.J.Braun -- Bradleya 6: 98. 1988 Melocactus zehntneri var. curvicornis (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 98. 1988 Melocactus zehntneri (Britton & Rose) Luetzelb. f. douradaensis (Hovens & Strecker) Delanoy -- Cactus & Co. 8(4): 262 (267). 2004 Melocactus zehntneri subsp. robustispinus (Buining & Brederoo) P.J.Braun -- Bradleya 6: 98. 1988 Melocactus zehntneri var. viridis F.Ritter -- Kakteen Südamerika 1: 132. 1979 Melocactus zuccarinii Miq. -- Linnaea 11: 645. 1837 Systematikové uvádí mezi vývojově nejvyspělejší kaktusy, kaktusy s cefaliemi. Mezi ně patří melokaktusy, které mají základní znak cefalium. Rostliny jsou jednotlivé, jen výjimečně rozvětvené, kulovité, někdy válcovité nebo ploché s žebry většinou rovnými a ostrými nebo zakulacenými. Mají zelenou, namodralou, někdy až modrou barvu pokožky. Trny jsou většinou tuhé, rovné nebo zahnuté, světlé nebo tmavé, většinou červenohnědé barvy, jsou dlouhé zpravidla od 2-10 cm. Cefalium se začne vyvíjet, jakmile rostlina dospěje, ta už pak neroste, roste jen cefalium. Cefalium je zvláštní vatový plstnatý orgán se štětinkami zpravidla zbarvenými do červena nebo hnědé barvy. Cefalium roste na temeni rostliny a je plochého, kulovitého nebo válcovitého tvaru. Jakmile začne růst cefalium, začne rostlina kvést. Květy a plody jsou velmi podobné jako u mamilárií. Vyvíjí se však z nejmladších areol a nikoliv z axil, nejsou tedy s mamiláriemi příbuzné. Květy jsou malé, trubkovité, z větší části ukryté přímo ve vatovém cefaliu, jen konce okvětních lístků vyčnívají. Barva je od světlé růžové přes červenou až po fialovou. Plody jsou světlé, růžové většinou však červené, obuškovitého tvaru s několika semeny a jsou holé. Semena jsou velká, černá a lesklá. Hilum je bazální, světlejší krémové, korkové barvy s výstupkem (funikulum) a mikropylární jamkou. Struktura buněk na testě by se dala rozdělit do pěti skupin, podle hladkosti a vypouklosti. Melokaktusy rostou na málo výživných zeminách nebo spíše píscích, někdy hodně prosolených, ve spárách a štěrbinách skal, někdy v trávě mezi křovinami. Melokaktusy pocházejí z teplých oblastí Ameriky, kde teploty neklesají pod 20 C, OSTNÍK květen 2016... 80
některé horské rostliny mohou mít výjimečně 10-15 C. Tomu by mělo odpovídat i přezimování melokaktusů ve sbírkách. Nejvhodnější jsou teploty kolem 20 C. Pokud se rostliny při nízkých teplotách nachladí, zůstávají na pokožce škaredé světlé skvrny, které na rostlině zůstávají a nikdy se neztratí. Vraťme se však hlavnímu tématu tohoto článku a tím je Melocactus peruvianus. Jak už název napovídá, nachází se v Peru, kde je poměrně hodně variabilní. Proto se nesmíme divit, že se objevilo hned několik dalších názvů. I když se dnes razí názor jednoho peruánského druhu, kaktusáři běžně užívají některé staré názvy variet, aby rostliny od sebe rozlišily. Uvádím jen nejčastěji používané názvy, které bývají často uváděné jako variety Melocactus peruvianus: Melocactus peruvianus Vaupel 1913 Syn.: Cactus townsendii Britton & Rose, The Cactaceae III: 234, 1922 Melocactus peruvianus var. canetensis Rauh & Backeb. 1958 Melocactus peruvianus var. lurinensis Rauh & Backeb. 1958 Melocactus amstutziae Rauh & Backeb. 1957 Melocactus bellavistensis Rauh & Backeb. 1957 Melocactus fortalezensis Rauh a Backbg. 1956 Melocactus huallancaensis Rauh & Backeb. 1958 Melocactus jansenianus Backeb. 1933 Melocactus onychacanthus F. Ritter 1966 Melocactus trujilloensis Rauh & Backeb. 1957 Melocactus unguispinus Rauh & Backeb. 1957 Melocactus peruvianus Vpl. 1913 Rostliny pocházejí z Peru mezi Limou, Oroyou a Baku, u Chosica v údolí Caňate, Lurin, Eulalia,v nadmořské výšce 800-900 metrů. Roku 1753 K. Linné uvádí tyto rostliny jako Cactus peruvianus. Rauh a Backeberg roku 1958 uvádějí několik jeho variet: Melocac. peruvianus var. caňetensis, var. lurinensis, var. amstutziae, nebo též var. jansenianus, var. schoenii, var. ferox či var. trujilloensis. Liší se především ve tvaru, výšce a otrnění. Tělo je široce kulovité, až lehce pyramidálně kuželovité, šedozelené. Žeber bývá 12-14, ostrohranné. Okrajových trnů je 10, někdy i méně, jen 7, nahoře kratší asi 1,5 cm a dolní delší až 3 cm, velmi silné, paprsčitě rozložené, píchavé, červenohnědé. Střední trn je jeden nebo žádný. Je dlouhý 2-4 cm, šikmo nahoru vztyčený. Cefálium je až 8 cm vysoké, asi 6,5 cm v průměru. Má četné píchací načervenalohnědé štětiny až 5 cm ven vyčnívající. Květy jsou tmavě růžové, ploché a širší. Plod červený, semena černé, lesklé. Melocactus peruvianus var. canetensis Rauh a Backbg. 1958 Rostliny ze středního Peru, z údolí Caňate. Tělo je nízké, kulaté asi 15 cm vysoké a stejného průměru, s tuhými krmínově červenými, později hnědo červenými štětinami prostoupené. Květy jsou karmínově červené. Melocactus peruvianus var. lurinensis Rauh a Backbg. 1958 Rostliny ze středního Peru, z údolí Lurin a Eulalia. Tělo je široce kulovité, 10 cm vysoké a stejného průměru. Trny jsou rozcuchané, zploštělé, silné a ohnuté. Dále jsou ohnuté až skoro nabroušené, jeden z nich je trochu slehlý, pomačkaný, u báze hnědý. Květy a plody jsou karmínové. Melocactus amstutziae Rauh a Backbg. 1956 Rostliny pochází z Peru z údolí Rimac. Přivezli je odtud Rauh a Backeberg. Roku 1958 rostlinu přeřadili jako varietu M. peruvianus v. amstutziae Rauh a Backbg. tělo je kuželovité až 11 cm vysoké u báze 13 cm v průměru a u temene 9 cm v Ø, šedozelené barvy. Žeber je asi 13. Zpravidla bývá 3-4 okrajových trnů, více méně k tělu zahnuté až 2,5 cm dlouhé, vrchní strana je silně zploštělá, skoro hranatá. OSTNÍK květen 2016... 81
Střední trn není, výjimečně někdy jen jeden. Trny jsou tmavě hnědé barvy. Cefálium je okrouhlé, vysoké, 5-6 cm dlouhé asi 7 cm v průměru, prorostlé červenými štětinami. Květy jsou karmínově červené. Melocactus bellavistensis Rauh a Backeberg 1956 Rostliny pochází ze severního Peru, mezi Chamaya Jayen u Bellavista, v nadmořské výšce 500 m. podle tohoto naleziště dostal i své jméno. Tělo je později kuželovitého tvaru až 50 cm dlouhé a 40 cm v průměru, modrozelené. Žeber je 12-20 více nebo méně s ostrými hranami. 5 okrajových trnů jsou 1,2 cm dlouhé, zahnuté, šedé, načervenalé. Dále bývá jeden kratší nahoře a jeden delší dole. Střední trny chybí. Cefálium je válcovitě rostoucí až 30 cm dlouhé v Ø 10 cm, bílé vlnaté, temeno má shora lehce přesahující červené štětiny. Květy mají průměr 0,5 cm, světle karmínově červené barvy. Melocactus fortalezensis Rauh a Backbg. 1956 Rostliny pocházejí z Peru od Rio Fotaleza v nadmořské výšce 700-1000 m. Tělo je až 20 cm vysoké o průměru 10 cm, šedozelené. Žeber je 9-12 dalo by se říci tupě hranaté. Okrajových trnů je až 10, dlouhé 4-6 cm mírně zahnuté. Střední trn je jeden, někdy až 3, dlouhé až 6 cm, zpravidla jeden z nich je mírně vzhůru zahnutý. Mladé trny jsou načervenalé, později černé, velmi tuhé, u báze zesílené. Květy mají asi 1 cm průměr, ploché, u vrchu širší, karmínové barvy. Plody stejné barvy. Melocactus huallacaensis Rauh a Backbg. 1958 Rostliny tohoto druhu pochází ze severního Peru u Huallanca v údolí Salta a nadmořské výšce 2100 m. Tělo je konicky zúžené, až 8 cm vysoké, 13 cm v průměru, modrošedě zelené. Žeber je 14. Okrajové trny bývají 4, až 2 cm dlouhé, jeden z nich horní, vzpřímený, 1 cm dlouhý, jeden z nich dolní je 1,5 cm dlouhý. Střední trn je jeden, mírně ohnutý, poněkud tužší. Všechny trny jsou elastické, bělavé až více bledě načervenalé, jsou ostré a u báze tmavší. Cefálium je až 3 cm vysoké o průměru 6,5 cm s malými nahnědlými nebo červenými štětinami. Květy jsou červené, vysoce vystouplé, jenom málo otevřené, skoro vzpřímené. Plody jsou červené až 2 cm dlouhé. Melocactus jansenianus Backbg. 1933 Nachází se na pobřeží v Peru ve státě Liberdad. Rostlina je někdy uváděna jako Mel. peruvianus var. jansenianus. Ritter ji měl pod polním číslem FR 132a. Tělo je kulovité až 20 cm v průměru, šedozelené. Žeber je 10, později zploštělé. Okrajových trnů je 10, mírně k tělu zahnuté, vrchní jsou kratší, spodní delší. Střední trn bývá jeden, někdy až 3, dlouhé 2-3 cm, mírně zahnuté. Trny jsou silné, nahnědlé, později černé, především vespod. Cefálium válcovité, dlouhé rostoucí až do 20 cm výšky o průměru 8 cm. Je hustě prostoupeno nahnědlými štětinami. Květy jsou velmi malé, zářivě červené. Plody jsou dlouhé 2,5 cm, červené. Melocactus onychacanthus Ritt. 1966 Rostliny z Peru u Balsas, a hory Calla-Calla v nadmořské výšce 1600 m. F. Ritter uvádí ještě další variety: M. onychacanthus var. conicus a var. albescens Ritt. Melocactus trujilloensis Rauh & Backeb. 1957 Nachází se nedaleko města Trujillo, rozdíly nejsou až tak výrazné. Melocactus unguispinus Rauh & Backeb. 1957 Rostliny vyskytující se na severu, kde vystupuje až do 1300 m n. m. Hradba hor a průsmyk 3000 m n. m. však brání proniknutí dále na východ. Melocactus ferox Pfeiff. ex C. F. Först. 1846 Nevyjasněný starý název, užívaný pro rostliny se silnými, tuhými trny, viděli jsme je např. u Chasquitambo, 588 m, est. Chuquicara, 460 m, Tablones, 350 m. Rostliny jsou zcela jiné, než typový druh. OSTNÍK květen 2016... 82
Od typu odlišných druhů nebo spíše forem, lze v Peru najít snad v každém údolí. Variabilita Melocactus peruvianus je velká, takže se nesmíme divit nad spoustou názvů. Nejlepší je řídit se popisem typové lokality, k tomu by mohla pomoci následující tabulka. I zde je vidět, že jsou ještě rostliny, které nemají žádný název, možná se někdy dočkáme nových popisů. I my jsme našli meláky, které se trochu lišily od všech ostatních. Jestli se v budoucnu bude někdo věnovat studiu peruánských melokaktusů, má nejlepší předpoklady při cestách po Peru, něco zajímavého najít. Na závěr se podívejme na typové lokality popsaných variet: Melocactus peruvianus var. peruvianus Rio Santa Valley, Chosica, 1150 m Melocactus peruvianus var. albispinus Huinco, Rio Eulalia, 1200 m Melocactus peruvianus var. amstutziae Rio Rimac Melocactus peruvianus var. canetensis Rio Canete Valley, 800-1600 m Melocactus peruvianus var. cantaensis Rio Chillon, 1000 m Melocactus peruvianus var. elegans Rio Zana (Sana), 1200-1500 m Melocactus peruvianus var. fortalezensis Panamericana, km 64, 1220 m, Rio Fortaleza, Huaraz, Raquia, 1585 m Melocactus peruvianus var. ferox Chuquicara, Tablones Melocactus peruvianus var. huallancaensis Huallanca Melocactus peruvianus var. chalaensis Chala, jih Peru Melocactus peruvianus var. churinensis Churin, 1200-1800 m Melocactus peruvianus var. jansensianus Rio Casma, 700 m, Lerdo, 200-250 m Melocactus peruvianus var. lurinensis Rio Lurin, střední Peru Melocactus peruvianus var. minimus Rio Eulalia, 1200 m Melocactus peruvianus var. pyramidalis Casma, Wueste, 1200 m, sever Peru Melocactus peruvianus var. trujilloensis Trujillo, 1000 m, Rio Chicama Melocactus peruvianus var. trujilloensis f. schoenii Laredo, 600-800 m Melocactus peruvianus var. unguispinus Olmos, u hranic s Equádorem Melocactus peruvianus var. unguispinus f. Talara, 500 m Melocactus peruvianus var. unguispinus f. Sechura, 800 m Melocactus peruvianus sp. Chilete, 970 m Melocactus peruvianus sp. Chepen, 200 m Melocactus peruvianus sp. Maychil, 565 m Melocactus peruvianus sp. Piura Melocactus peruvianus sp. Chala Melocactus peruvianus sp. Trujillo Lumír Král Poznámkový notes 2015-7. část KL deník z velkého vandru po Peru 5. 3. 2015-11. 4. 2015 Pátek 3. 4. 2015 Ráno vstáváme před svítáním. Na obloze krouží několik kondorů, přišli se na nás podívat a pěkně nám pózují, udělal jsem pár obrázků. Jirka se dal do vaření, balíme, společné foto a v 8.30 hodin vyrážíme směr BARRANCA. Asi po 20 km za noclehem stavíme na lokalitě, kde roste Mila maritima (KL15-060), ale jestli to je, musím zjistit doma. Rostliny jsou v dezolátním stavu, je vidět, že dlouho nedostaly vodu. Před BARRANCA byly starobylé stavby kultury CHIMO, které byly nádherné. OSTNÍK květen 2016... 83
Haageocereus tenis na lokalitě Panamericana, patník 118 km, (KL15-061) Prošli jsme se za 10 sol až na vrchol pyramidy. Rozhodli jsme se, že si uděláme odpočinkový den někde v kempu u moře, v BARRANCA má být kempů několik. Vyjíždíme v 11. hodin hledat místo na regeneraci. Dojeli jsme na pobřeží ve městě a zašli na oběd. Ryba Macho s tradiční rýží a bramborem, nevím, jestli už nemám z rýže šikmé oči. Bylo to však velmi dobré. Pak jsme se celé odpoledne váleli v jemném písku na pláži. Vlny byly obrovské a vytvářely na pobřeží opar, vhodná rehabilitace pro havíře, lepší než v Karlové Studánce. Voda s jemným pískem není zrovna čistá, plavat se kvůli velkým vlnám nedá, smočili jsme jen nožičky, které jsou poštípané od komárů ještě z předešlých dnů. Musíme koupit něco na jídlo, už nemáme žádné zásoby. Kluci se šli zeptat na hostal, něco našli v 18. hodin. Stav tachometru 50 201 km při ukončení cesty. Večer jsme šli na večeři, kachna na pivě, rýže, brambor, byla skvělá. Na náměstí tančili lidové tance holky ze souboru, bylo to pěkné, na chvíli jsme se dívali, dokonce nás chtěli usadit na židličky jako do divadla nebo nás zapojit do tancování. My však šli po pár tanečních kouscích dále. Lumír Král OSTNÍK květen 2016... 84
Gymnokaktusy v přírodě 3 Gymnocactus, o kterém dnes píši, má zajímavou historii. Spíše tu nedávnou, protože byl, od svého prvního nálezu, celých 61 let ve sbírkách zcela neznámý. Pamatuji si, že mi někdy v roce 1992 sdělil Ing. Jaromír Chvastek, že našel Gymnocactus ysabelae. Byla to zpráva, která mi vyrazila dech. Gymnocactus ysabelae byl pro nás něco mytického. Byl nalezen Arturo F. Möllerem v roce 1931. A. F. Möller bydlel v San Pedro (Coahuilla) v Mexiku a o něm samotném toho mnoho nevíme. A. F. Möller poslal nalezenou rostlinu paní Ysabel Wright do USA. U Ysabel Wright viděla novou rostlinu paní Käthe G. Schlange. Také o ní nevíme téměř nic. Snad měla být nějakou úřednicí, pověřenou dohledem nad sběrem kaktusů. Tak usuzuji z jedné poznámky, kterou jsem našel na internetu, ověřeno to však nemám. Každopádně Käthe G. Schlange byla v roce 1934 autorkou prvního popisu. Současně popsala i var. brevispina. Dnes je var. brevispina považována za synonymum k Gymnocactus ysabelae. Pro přehled ještě uvádím, jak se v průběhu let vyvíjely taxonomicko-nomenklatorické názory na zařazení rostliny: Thelocactus ysabelae K. G. Schlange, 1934 Gymnocactus ysabelae (Schlange) Backeberg 1961 Turbinicarpus ysabelae (Schlange) John & Říha, 1983 Neolloydia knuthiana (Boed.) F. M. Knuth v. ysabelae (Schlange) A. T. Powell, 1995 Pediocactus ysabelae (Schlange) Halda 1998 Turbinicarpus saueri ssp. ysabelae (Schlange) Lüthy, 1999 Dvacet čtyři roky, které uplynuly od znovunalezení této rostliny, potvrdily, že se skutečně jedná o Gymnocactus ysabelae. Rostlina se rozšířila do sbírek a její pěstování vyžaduje to, co ostatní mexické kaktusy. Roste dobře i na vlastních kořenech pokud je rostlina v propustném substrátu a jsme opatrní se zálivkou v tom smyslu, že zaléváme nárazově, spíše z jara a kořeny nemají rády několikadenní přemokření. Ve vytápěném skleníku kvete již v březnu. Gymnocactus ysabelae na stanovišti OSTNÍK květen 2016... 85
Úvodem jsem slíbil trochu informací k obnovenému nálezu Gymnocactus ysabelae. Ve dnech 21. 3. - 27. 4. 1992 uskutečnili pánové Tadeáš Ramík, Zdeněk Ježek, Pavel Senft (nekaktusář, herpetolog) a zmíněný Jarda Chvastek výpravu do Mexika. Jarda se během cesty od svých spolucestovatelů oddělil a cestoval sám. Cíleně se dostal se do městečka Tula ve státě Tamaulipas. Zasvěcení vědí, že u Tuly se nalézá stanoviště jak Ariocarpus kotschoubeyanus var. albiflorus, tak Ariocarpus agavoides. Na kopci nad městečkem, kde procházely desítky kaktusářů, našel mytický Gymnocactus ysabelae. Možná si položíte otázku, jak je možné, že objev čekal až na něho? Vysvětlení je pravděpodobně jednoduché. Stanoviště Ariocarpus agavoides je na stejném kopci jako stanoviště Gymnocactus ysabelae. Jenže v jiné výšce. Ariocarpus agavoides má stanoviště ve výšce cca 1 225 m.n.m., kdežto Gymnocactus ysabelae roste cca o 40 výškových metrů výše. A tam se asi nikomu, kromě Jardy, nechtělo. Obě populace se neprolínají, takže náznaky, že by něco rostlo výše, nebyly a proč lézt do obtížného kopce, když už jsme Ariocarpus agavoides našli! Člověk je tvor pohodlný a líný. A Jarda nebyl ani pohodlný, ani líný. Takže objev Gymnocactus ysabelae nad Tulou patří jen jemu. Od té doby navštívilo stanoviště mnoho československých kaktusářů a já jsem měl to štěstí, že jsem byl mezi nimi. Jaroslav Vích Naši jubilanti V dubnu oslavil padesátku náš pokladník, pan Ota Ostravský. S přáním přicházíme sice opožděně, ale je to od srdce. Náš dlouholetý člen, který pěstuje snad všechny zajímavé rostliny, nejvíce se snad věnuje koryfantám, eskobariím apod. Ota vráčí do druhé půlky života, co dodat dobrému kamarádovi, snad jen vše nej, nej, nej. Ota Potyka na vánoční schůzce, 11. 12. 2015 V květnu oslaví 80 let náš dlouholetý člen, pan Otakar Potyka. Kdo by neznal jeho pěstitelské umění, snad každý má ve své sbírce rostliny namnožené od Oty. Výsevy zvládá, jak se říká, levou rukou. Skvělé úspěchy má rovněž s roubováním kaktusů, takže vzácné rostliny nebo novinky dovede rychle namnožit a rozšířit mezi kaktusáře. Kromě kaktusů pěstuje i jiné sukulenty, vše má v několika sklenících. Jeho kytičky obdivují všichni návštěvníci výstav, za které byl mnohokrát oceněn. Přejeme našemu oslavenci do dalších let hlavně pevné zdraví, štěstí a radostí se svými oblíbenými rostlinami, aby mu ještě dlouho dělaly radost. OSTNÍK květen 2016... 86
Informace --- přednáška 6. 6. 2016 Ing. Jaroslav Vích: to nejlepší z Mexika --- 27. - 29. 5. 2016 zájezd na jižní Slovensko, odjezd v pátek od DK Vítkovic v 7. hodin --- 8. - 10. 6. 2016 výstava kaktusů, Stanice přírodovědců v Ostravě-Porubě --- 20. - 22. 5. 2016 Otevírání kaktusové sezóny 2016 ve Dvoře Králové nad Labem --- 24. - 26. 6. 2016 KAKTUSY V POBESKYDÍ 2016 --- Schůzky pěstitelů kaktusů a jiných sukulentů s promítáním obrázků a přednáškou se konají každé první pondělí v měsíci (mimo letních prázdnin) v 17. hodin, ve Stanici přírodovědců v Ostravě-Porubě (Čkalova ulice, u zimního stadionu). Přijďte mezi nás. --- Informace týkající se činnosti Klubu kaktusářů v Ostravě i příspěvky do Ostníku zasílejte na adresu předsedy: lumir.kral@seznam.cz --- Aktualizované informace najdete na internetových stránkách Klubu: www.pavko.cz/kko --- Informace na naše www stránky zasílejte administrátorovi na e-mail: klouda@iol.cz --- Osobní stránky Lumíra Krále, kde najdete také aktualizované informace o činnosti našeho kaktusářského Klubu: www.lumirkral.webnode.cz Obrázky našich členů Glandulicactus uncinatus (Galeotti) Backeberg 1939. Jedná se o zajímavou rostlinu, především díky hnědé barvě květů, které mohou být od světlé až po tmavě hnědé, někdy až skoro černou s nádechem purpurové. Druhou zajímavostí u Glandilicactus uncinatus je přítomnost nektarotvorných žlázek na areole. Upoutá i tuhý střední trn s háčkem. Tento kaktus prošel několika revizemi, takže jej můžeme vidět pod různými rodovými názvy jako Ancistrocactus, Echinocactus, Echinomastus, Ferocactus, Sclerocactus, Thelocactus. Rostliny pochází z Mexika, SLP. (foto František Frýdl) Gymnocactus ysabelae (Schlange) Backeberg 1961. Ariocarpus agavoides (Castaneda) E. F. Anderson 1962. Thelocactus tulensis Britton & Rose 1923. Všechny obrázky na zadní straně Ostníku pořídil Ing. Jaroslav Vích v Mexiku a doplňují jeho článek pod názvem Gymnokaktusy v přírodě 3. Adresy autorů: Král Lumír, e-mail: lumir.kral@seznam.cz Vích Jaroslav Ing., e-mail: jaroslav.vich@gmail.com OBSAH KVĚTEN 2016 Z naší činnosti 66 Jubilejní 450. číslo Ostníku 66 Čtyřistapadesátý Ostník 67 Melocactus peruvianus Vaupel 67 Poznámkový notes 2015-7. část 83 Gymnokaktusy v přírodě 3 85 Naši jubilanti 86 Informace 87 Obrázky našich členů 87 OSTNÍK Vydavatel: Klub kaktusářů v Ostravě, květen 2016 Šéfredaktor: Lumír Král, O. Synka 1815, 708 00 Ostrava Poruba, tel.: 605058070. Objednávky a distribuce: Ing. Skoumal Vladimír, M.Bayera 6038, 708 00 O.-Poruba, mobil: 724137021
Gymnocactus ysabelae na lokalitě vlevo: pohled na městečko Tula, vpravo: stanoviště Gymnocactus ysabelae vlevo: Ariocarpus agavoides s květem, vpravo: Thelocactus tulensis roste spolu s Ariocar. agavoides