Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9.třída Rozšířená Dějepis ČSR 50.léta procesy, kolektivizace Mgr. Aleš Homan, Ph.D.
Československo v letech 1948 1953 politické procesy, kolektivizace V této kapitole se dozvíte: O budování totalitního komunistického režimu po únoru 1948 O přípravě tvrdých zásahů proti odpůrcům nového režimu O nejznámějších vykonstruovaných procesech O přeměně venkova během kolektivizace Budete schopni: Popsat praktiky komunistického režimu Vysvětlit příčiny a cíle velkých procesů Vysvětlit pojmy kolektivizace, JZD Klíčová slova této kapitoly: Zákon na ochranu republiky, StB, teror, třídní nepřítel, vykonstruované procesy, Heliodor Píka, Milada Horáková, Rudolf Slánský, JZD, Babice Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny Československo v letech 1948 1953, teror, politické procesy, kolektivizace 1. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky nástroj na potlačení odpůrců režimu 2. Vykonstruované procesy 3. Kolektivizace Ad1) Zákon na ochranu republiky Hned po únoru 1948 přistoupili komunisté k budování totalitního režimu veškerá moc se soustředila do rukou úzké skupiny vedoucích funkcionářů KSČ Okamžitě proběhly čistky v politice, hospodářství a kultuře desetitisíce lidí (nekomunisté) byly zbavováni důležitých pozic a nahrazováni komunisty (i neodborníky, hlavním kritériem byla příslušnost ke KSČ) Jeden z posledních protestů proti komunistickému režimu se uskutečnil během Všesokolského sletu v červnu 1948 během průvodu Prahou se sokolové hlásili k Edvardu Benešovi a 2
vyjadřovali nesouhlas s jeho nástupcem Klementem Gottwaldem; ještě během průvodu zatkla policie několik desítek sokolů a komunisté okamžitě zahájili v této tělovýchovné jednotě čistku K dalším protestům došlo v září 1948 během pohřbu E.Beneše, následně došlo k dalšímu zatýkání a vyšetřování Komunisté na tyto protesty ostře zareagovali byl schválen tvrdý postup proti všem odpůrcům režimu, komunisté připravili zákon na ochranu republiky, který by umožnil pronásledovat, věznit a popravovat všechny odpůrce režimu nebo pro komunisty nepohodlné občany v říjnu 1948 schválilo Národní shromáždění zákon č. 231 na ochranu lidově demokratické republiky Teror byl namířen proti: katolické církvi příslušníkům bývalých nekomunistických stran příslušníkům nekomunistického odboje za okupace vojákům, kteří za války bojovali proti nacistům na Západě (např.čs.letci v Anglii) živnostníkům a soukromým podnikatelům tzv. kulakům bohatým sedlákům na venkově Byly zřízeny tábory nucené práce sem posíláni tzv. třídní nepřátelé mezi nejznámější pracovní tábory patřil tábor Vojna u Příbrami, další tábory byly např. na Jáchymovsku (vězni museli pracovat v uranových dolech); těmito tábory prošlo přes 20 000 lidí Byly zřízeny pomocné technické prapory (PTP) zvláštní vojenské oddíly, do kterých byli zařazováni politicky nespolehliví muži; říkalo se jim černí baroni a místo vojenského výcviku pracovali na stavbách, v hutích, dolech Ad 2) Vykonstruované procesy Po únoru 1948 začaly politické procesy se skutečnými nebo pouze domnělými odpůrci komunismu procesy (často vykonstruované uměle vytvořené státní bezpečností) vedla KSČ za pomoci statní bezpečnosti, od roku 1949 za účasti sovětských poradců; StB připravila provokaci, vynucovala po obviněných přiznání (nátlak, mučení), soud podle předem připraveného scénáře udělil tvrdé tresty obviněným Procesy: a) vojenské proti bývalým i současným důstojníkům československé armády (snaha vyměnit důležité pozice v armádě a očernit bývalé důstojníky; nejznámější byl proces s divizním generálem Heliodorem Píkou; Píka byl za 1.světové války důstojníkem čs.legií v Rusku a ve Francii, za 2.světové války působil jako náčelník čs.vojenské mise v SSSR, v letech 1945 1948 byl zástupcem náčelníka hlavního štábu; ihned po únoru 1948 byl spolu s dalšími 26 generály propuštěn z čs.armády; v květnu 1948 byl zatčen a obviněn ze špionáže a vlastizrady. Sovětská zpravodajská služba měla o proces s generálem velký zájem Sovětům vadilo, že generál velmi dobře znal fakta o sovětské zpravodajské službě, bylo rozhodnuto, že generál musí být zlikvidován následoval vykonstruovaný proces, generál byl usvědčen z vlastizrady a odsouzen k trestu smrti, popraven byl v červnu 1949 ve věznici na Borech v Plzni (rehabilitován byl až v prosinci 1968); StB připravila v následujícím období další vykonstruované procesy s bývalými armádními 3
důstojníky (např. vykonstruovaný proces s divizním generálem Karlem Kutlvašrem) b) církevní proti katolické církvi a jejímu vlivu na společnost; pro komunisty byla katolická církev velký nepřítel, protože měla silný vliv na lidi, zejména na venkově KSČ si chtěla podřídit církev nejprve chtěla postavit biskupy katolické církve proti Vatikánu; když se komunistům nepodařilo získat loajalitu církve k režimu, nastalo období provokací a pronásledování komunisté zakázali katolický tisk, věznili kněze, rušili kláštery Nejznámější provokace a procesy: V červnu 1949 narušili agenti StB mši v chrámu sv.víta, po mši byl pražský arcibiskup Josef Beran zatčen a internován na Hradčanech, byl zde držen do roku 1951 a pak na různých místech ČSR až do roku 1965 Prosinec 1949 Čihošťský zázrak - StB chtěla zlikvidovat spojení katolických biskupů s Vatikánem k tomu využila tzv. zázraku v Čihošti u Ledče nad Sázavou. Tam se při adventní mši během kázání pátera Josefa Toufara několikrát vychýlil křížek směrem k západu. Farář si toho nevšiml, ale pohyb kříže viděli věřící, kteří o této události mluvili a zpráva se rozšířila po celém okolí. StB pátera Toufara uvěznila a mučila měl se přiznat, že zázrak uskutečnil on pomocí soustavy drátků a na pokyn Vatikánu. Josef Toufar na následky krutého bití ve vězení zemřel. Vedení KSČ rozhodlo, že se tento případ má co nejvíce využít ke kampani proti Vatikánu. Duben 1950 proběhla akce K likvidace všech mužských řádů a řeholí; bylo násilně vyklizeno 247 klášterů tímto zásahem postiženo 2376 řeholníků (byli uvězněni nebo odesláni do táborů nucených prací); v dubnu byl vydán výnos o rušení klášterů v ČSR Srpen 1950 proběhla akce proti ženským klášterům, 1073 řeholnic bylo internováno StB měla od konce roku 1949 za úkol vybrat významné církevní představitele a připravit s nimi velký proces, který by zastrašil věřící. Tento vykonstruovaný proces se konal od 31.března do 4.dubna 1950, obžalovaní byli obviněni ze špionáže pro Vatikán, přechovávání zbraní, nenávisti vůči komunistickému režimu a z přípravy převratu, výsledkem pro devět obžalovaných bylo 1 doživotní trest a pro ostatní celkem 132 let vězení Další procesy proti katolickým kněžím například v listopadu - prosinci 1950 proces proti vysokým církevním hodnostářům - bylo obžalováno 21 vysokých církevních hodnostářů všichni dostali vysoké tresty (nejnižší trest byl 10 let odnětí svobody) c) politické proti bývalým funkcionářům nekomunistických politických stran největší politický proces s tzv. Direktoriem čs.odboje 31.5. 8.6. 1950; 13 obžalovaných (většina z nich byli členové národně socialistické strany), za hlavního viníka byla označena JUDr. Milada Horáková (bývalá poslankyně Národního shromáždění za Čs.stranu národně socialistickou); proces byl připravován několik měsíců (na přípravě se podíleli sovětští poradci), obžalovaní byli obviněni z nenávisti vůči lidově demokratickému režimu a z přípravy 4
protistátního spiknutí; proces byl na žádost KSČ pozorně sledován sdělovacími prostředky a KSČ požadovala, aby se proti obžalovaným vyjadřovali také dělníci v závodech a požadovali pro obžalované tvrdé tresty, tím byla ve společnosti vytvořena atmosféra nenávisti, dělnické kolektivy posílaly rezoluce a žádaly tresty smrti; výsledkem tohoto vykonstruovaného procesu byly 4 tresty smrti (Horáková, Buchal, Pecl, Kalandra), 4 tresty doživotí, 5 trestů odnětí svobody na 15 20 let; na tento proces navazovaly desítky dalších procesů z nich 14 trestů smrti a 52 doživotních trestů d) hospodářské proti živnostníkům a maloobchodníkům, kteří se snažili i nadále soukromě podnikat, e) s vnitřním nepřítelem za pomoci sovětských poradců byli hledáni nepřátelé uvnitř komunistické strany i na vysokých postech StB a sovětští poradci připravili velký proces s tzv. vnitřním nepřítelem vybrali za vůdce protistátního spiknutí generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského; v září 1951 byl Slánský odvolán z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ, následně byl zatčen, spolu s dalšími, mezi zatčenými převažovaly osoby židovského původu; StB nejprve nátlakem donutila obžalované k přiznání, potom se museli naučit zpaměti věty, které měli odříkávat před soudem; proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s dosavadním generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským trval 8 dní (20. 27.11. 1952), rozhlas vysílal proces v přímém přenosu, dělnické kolektivy po celé zemi požadovaly pro obviněné tvrdé tresty; o výši trestů rozhodl ÚV KSČ na schůzi, ze které nebyl pořizován zápis; na základě tohoto rozhodnutí soud vynesl 11 trestů smrti Teror polevil až po Stalinově a Gottwaldově smrti v roce 1953 Ad 3) Kolektivizace V roce 1949 byl přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD), to znamenalo, že soukromí zemědělci museli převádět svůj majetek do JZD; komunisté připravovali kolektivizaci podle sovětského vzoru rolníci do družstev nechtěli vstupovat proto proběhlo v letech 1949 1953 násilné združstevňování, zemědělci byli nuceni vstoupit do družstva (nátlak, násilí) nově vytvořená družstva nefungovala podle původních představ zemědělec nepracoval na svém a neměl tak pevný vztah k půdě a práci na ní neúspěch kolektivizace vyvolal ještě větší represe komunistického režimu proti zemědělcům proběhly desítky procesů, zemědělcům byl zabavován majetek, mnozí byli uvězněni StB připravovala velký proces pro zastrašení zemědělců k tomu se jí hodily události, ke kterým došlo v Babicích Červenec 1951 v Babicích na Třebíčsku byli zavražděni 3 členové místního národního výboru, brutální vražda se tak stala pro StB ideální příležitostí rozpoutat štvanici proti vesnickým boháčům Při akci SNB v polích nedaleko Babic byli 2 útočníci zabiti a 2 zatčeni (dodnes otázka, zda velitel teroristů byl agent StB) V červenci 1951 se konal velký proces s 13 obžalovanými, 2 byli obviněni za spáchání vraždy, ostatní jako členové ilegální teroristické organizace, padlo 7 trestů smrti, ostatní vysoké tresty (20 let doživotí) 5
V listopadu 1951 proběhl ještě jeden proces se skupinou pomahačů vrahů z Babic 17 obžalovaných, vysoké tresty Shrnutí kapitoly V roce 1948 se k moci v Československu dostali komunisté a začali ihned budovat totalitní režim. Došlo ještě k několika ojedinělým protestům proti režimu (např. během Všesokolského sletu v Praze nebo při pohřbu E.Beneše). Komunisté na tyto protesty tvrdě zareagovali byl přijat zákon č.231 na ochranu republiky, který umožnil pronásledovat, věznit a popravovat skutečné či domnělé odpůrce komunistického režimu. Komunistický teror začal hned po únoru 1948 a vyvrcholil na začátku 50.let, kdy probíhaly největší vykonstruované procesy (uměle vytvořené státní bezpečností). Procesy běžely v režii ÚV KSČ, vykonavatelem byla státní bezpečnost (připravila provokaci, vynucovala po zatčených doznání násilím i mučením) a soudy, které postupovaly podle předem připraveného scénáře. Mezi nejznámější procesy patřil proces s divizním generálem Heliodorem Píkou (trest smrti), proces s tzv. Direktoriem čs.odboje (JUDr. Milada Horáková trest smrti), procesy proti představitelům katolické církve, procesy s tzv. vnitřním nepřítelem (s tzv. spikleneckým centrem s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským, trest smrti). Tyto procesy byly pečlivě připraveny a komunisté navíc prostřednictvím rozhlasu podněcovali nenávist lidí k obviněným (např. dělnické kolektivy z továren posílaly k soudu požadavky pro trest smrti obviněným). Další procesy byly spojeny s kolektivizací venkova, která byla realizována podle sovětského vzoru. Zemědělci byli nuceni vstoupit do družstva (odevzdat svůj majetek družstvu), ale na venkově byl ke kolektivizaci velký odpor. Komunisté odpor zlomili tvrdými tresty a násilnými zásahy. Jednou záminkou k násilí se stal případ v Babicích na Třebíčsku, kde byli teroristickou skupinou zabiti tři členové místního národního výboru. StB případu využila k rozpoutání velkého procesu proti vesnickým boháčům. Teror ustal až po Stalinově a Gottwaldově smrti v roce 1953. 6