Hrubý Jeseník: Velká kotlina (jediná lokalita)



Podobné dokumenty
Květena České republiky

Příloha č. 1: Tabulka endemitních rostlin ČR české názvy. Zpracování autorka,

Vypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová

Rostlinný endemismus a endemity české květeny

Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328. Endemitní rostliny ČR. (projekt)

Krajní body. Česká republika

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/10. Název materiálu: Povrch České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracoval: Pavel Šulák

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

Česká republika geomorfologické členění

Kde rostou naše endemity

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Identifikátor materiálu: EU Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Malakozoologie. Clausiliidae

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Ostřece různoklasé subg. Carex - ostřice

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu. Základní škola Sokolov, Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784

Gymnázium a obchodní akademie Mariánské Lázně. Autor materiálu - Mgr. Lukáš Kučera

Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca druhů)

Ohrožené druhy ostřic v ČR. Jana Holečková Bohdana Orlová

Eragrostis N. M. Wolf - milička

Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd.

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/14

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/37

VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 3. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.

Rostliny v Hrádníkách

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách

Endemické jeřáby perly mezi českými dřevinami

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne 2016

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Čechy Učební pomůcky:

Abiotické faktory. Krátká vegetační perioda. S.O.S.!!! UV záření. Chlad. Podklad. Vlhkost. Teplotní extrémy. Vítr. Sníh

očekávaný výstup ročník 9. č. 14 název

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Kraje ČR VY 12 INOVACE_PRV

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

I. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika

Mgr.J. Mareš TESTY EU-OP VK VY_32_INOVACE_660

Koloběžky Český ráj Malá Skála Dolánky Kozákov Frýdštejn Kopanina Besedice Jíčín Železný Brod

Ověření výskytu upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) na lokalitě Šlapsy v k.ú. Uherčice

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Ochrana přírody-radek Častulík

povrch, členitost a pohoří

Vybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky

VODSTVO ČR pracovní list

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Ochrana krajiny ČR (geografické cvičení)

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Zeměpis Česká republika. ČR fyzicko geografická část test

Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

KARPATY Карпати - Munții Carpați. Radim J. Vašut

Ostřice stepí a vysychavých stanovišť

Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES. AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ OHROŽENÉ ROSTLINY

Česká republika. ZEMĚPISNÁ ORIENTACE Prima - Kvarta

Citlivá mozaiková seč v PR Šévy na Bučovicku (východní Morava).

Mechorosty (nejen) krkonošské tundry. Jan Kučera Katedra botaniky

Botanické zvláštnosti projektového území

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna

Přehled zrušených 199 finančních úřadů k a jejich nástupnických 14 krajských finančních úřadů od

Kameny a voda. Geobotanika

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Jan S u d a Přehled pedagogické činnosti

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY

MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 2. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.

Mapování a monitoring evropsky významných druhů cévnatých rostlin v soustavě Natura 2000 Finanční zdroj - EHP fondy a Norské fondy

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

EKOSYSTÉMY LOUKY A PASTVINY

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. Pořadové číslo projektu:* Šablona:* Sada:* Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída: Datum:

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Příloha F - Fotodokumentace

Přílohy. Seznam příloh

Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín

Kraj Jihočeský kraj Kód stanoviště Název stanoviště kód a název EVL, rozloha stanoviště

Pořadí v oblasti podnikatelské prostředí na základě 25 kritérií (50 % hodnocení)

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

Příloha č. 1 Nálezy druhu Polycnemum majus uložené v herbáři katedry Botaniky, Přírodovědecké fakulty UK v Praze (PRC)

Česká republika. ČR: Je tranzitní zemí (vysvětlete) - Patří mezi demokratické země Patří mezi vyspělé státy. Popište:

Přidělené dotace na regionální funkce v roce 2004

VY_32_INOVACE_Z8 14. Téma: Řeky ČR. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Regiony České republiky

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály

Trochu terminologie na úvod. Biom tundry Záludnosti názvosloví tundrového biomu Rozdílný svět polární a alpínské tundry

Přehled matrik současných FÚ a jejich nástupnických krajských FÚ od

Úplný název pracoviště ÚFO

Transkript:

Tab. 2. Endemické a téměř endemické druhy cévnatých rostlin české květeny SKUPINA TAXON SOUČASNÝ VÝSKYT STANOVIŠTĚ POZNÁMKA Endemity sudetských pohoří (s výjimkou zástupců rodů Hieracium a Sorbus) Hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus) Chrastavec rolní krkonošský (Knautia arvensis subsp. pseudolongifolia) Jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica) Kontryhel tupý lichoběžníkový (Alchemilla obtusa subsp. trapezialis) Kuřička krkonošská (Minuartia corcontica) Lipnice jesenická (Poa riphaea) Ostřice krkonošsk (Carex derelicta) Pampeliška krkonošská (Taraxacum alpestre) Pupava Biebersteinova sudetská (Carlina biebersteinii subsp. sudetica) Svízel sudetský (Galium sudeticum) Všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica subsp. sudetica) Hrubý Jeseník: Velká kotlina : hřbítek mezi Velkou a Malou Kotelnou jámou (jediná Hrubý Jeseník: Velká kotlina Předhůří Jizerských hor a Krkonoš (celkem zhruba 75 lokalit) : Studniční hora, Čertova zahrádka a Čertova rokle Hrubý Jeseník: Petrovy kameny : Velká Kotelná jáma : Sněžka, Luční a Studniční hora Hrubý Jeseník: Malá kotlina (větší počet lokalit) (větší počet lokalit) 2 a skály, 1 160 1 340 m na vápencovém podkladu, 1 320 1 400 m a skály, 1 250 1 400 m Vlhké louky, luční prameniště, olšiny Skalnaté svahy, 1 100 1 250 m Skalní štěrbiny, 1 440 m Subalpínská prameniště a vlhká místa na skalách, 1 320 m Skály a lehce narušená místa v subalpínských trávnících, 1 400 1 600 m Alpínské trávníky na skalnatých svazích, 1 250 1 320 m Rozvolněné subalpínské trávníky na skalách a sutích v karech, 1 200 1 300 m Prameniště a vlhká místa v subalpínských trávnících, (800 )1 150 1 450 m Apomikt Kdysi též na dalších třech lokalitách v karu Obřího dolu. Kdysi též na Tabulových skalách a ve Velké Kotlině. Kdysi též ve Velké kotlině. Kdysi též ve Velké kotlině v Hrubém Jeseníku. Tradičně uváděn také z hadců Slavkovského lesa, tamější rostliny jsou však odlišné. V minulosti znám z velkého počtu lokalit, dnes se vyskytuje jen na zlomku z nich.

Zvonek český (Campanula bohemica) (velký počet lokalit) Druhově bohaté horské louky a subalpínské trávníky, 800 1 500 m (většinou nad 1 200 m) Patrně se kříží se z. okrouhlolistým (C. rotundifolia). Zvonek jesenický (Campanula gelida) Hrubý Jeseník: Petrovy kameny Štěrbiny skal, subalpínské trávníky, 1 440 m Zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), Hrubý Jeseník (celkem zhruba 12 lokalit) Vrcholové skály a sutě Endemity nížin a středních poloh (s výjimkou zástupců rodů Hieracium, Rubus a Sorbus) Hvozdík moravský (Dianthus moravicus) Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) jihozápadní Morava: údolí řek Želetavka, Rokytná, Jihlava a Dyje (celkem 8 lokalit) Roudnice nad Labem: Kleneč Skály a příkré skalní svahy, 240 460 m Rozvolněné suché trávníky na písčitém podkladu, 200 220 m Někdy udáván i výskyt v přilehlém Rakousku. Kdysi též u Vražkova. Vzácně zaznamenáni kříženci s h. kartouzkem (D. carthusianorum). Ladoňka dvoulistá vzácná (Scilla bifolia subsp. rara) Znojemsko: les Purkrábka mezi obcemi Suchohrdly a Těšetice Vlhký opadavý les, 310 m Lomikámen trsnatý vlnatý (Saxifraga rosacea subsp. steinmannii) Údolí Labe jižně od Ústí nad Labem a okolí Semil Skály a sutě v zaříznutých říčních údolích, 150 350 m Pampeliška domácí (Taraxacum indigenum) Jižní a východní Čechy (dnes jen 3 lokality: Proudnický rybník v Polabí, Rovná na Strakonicku a rybník Šatlavy na Třeboňsku) Slatiny a slatinné louky, 180 420 m V minulosti pravděpodobně více rozšířená. Prstnatec český (Dactylorhiza bohemica) Českolipsko: mezi Jestřebím a Starými Splavy Slatiny a vlhké louky, 260 m Vzácně zaznamenáni kříženci s p. májovým (D. majalis) a p. plamatým (D. maculata). Pupalka moravská (Oenothera moravica) JZ Morava, nejčastěji okr. Třebíč (celkem 5 lokalit, mj. Mohelno a Oslavany, pravděpodobně však častější) Okraje cest, 220 630 m Tučníce obecná česká (Pinguicula vulgaris subsp. bohemica) Českolipsko: mezi Jestřebím a Starými Splavy (dnes jediná Slatiny, 260 m Kdysi na dalších zhruba 10 lokalitách ve středním Polabí a v okolí Jestřebí. Příležitostně se kříží s t. o. pravou (P. v. subsp. vulgaris). 3

Hadcové endemity Kuřička hadcová (Minuartia smejkalii) JV Čechy: okolí Bernartic a Mladé Vožice Hadcové skalky a otevřené hadcové bory, 380 480 m Kdysi též u Šelmberku, Kraborovic a Borku. Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) Slavkovský les: okolí obcí Prameny, Sítiny a Mnichov (celkem zhruba 13 lokalit) Lesní prameniště a okraje lesních cest na hadcovém podkladu, vzácně též hadcové skalky, 750 880 m Často se kříží s r. rolním (C. arvense), na výslunných stanovištích hybridi dokonce převládají. Endemické apomiktické jestřábníky (Hieracium) Jestřábník bledý různolistý (H. schmidtii subsp. diversifolium) Jestřábník bledý Winklerův (H. schmidtii subsp. winkleri) Ústí nad Labem: Kozí vrch a Mariánský vrch České středohoří, střední Povltaví, Plzeňsko (Manětín, Plasy) 150 350 m Skalní výchozy, 250 590 m Jestřábník černavý (H. nigrescens) společenstva, 800 1 550 m Jestřábník černoblizný (H. nigrostylum) společenstva, 1 180 1 560 m Jestřábník černohlavý (H. melanocephalum) vrcholech, 1 000 1 580 m Jestřábník draslavý (H. asperulum) (západní) 1 300 1 430 m Jestřábník chudolistý (H. riphaeum) společenstva, 900 1 500 m Jestřábník kadaňský (H. callimorphoides) Okolí opuštěné obce Pastviny u Kadaně a České Lípy Rozvolněné pastviny a louky, 350 550 m Nezvěstný Jestřábník kopisťolistý (H. fritzei) (převážně západní) 1 170 1 450 m 4

Jestřábník krkonošský (H. corconticum) Jestřábník krušnohorský (H. pseudocalodon) Jestřábník labský (H. albinum) Jestřábník licholabský (H. pseudalbinum) Jestřábník lomikamenovitý Čelakovského (H. saxifragum subsp. celakovskianum) Jestřábník podyjský (H. chamaedenium) Jestřábník popelavý (H. tephrophyton) Jestřábník Purkyňův (H. purkynei) Jestřábník Rohlenův (H. rohlenae) Jestřábník Schneiderův (H. schneiderianum) Jestřábník Schustlerův (H. m schustleri) Teplice: Bohosudov (jediná Znojemsko: údolí Dyje u obce Konice Znojmo: Kraví hora (jediná : Lysá hora, Kotel (zejména východní) a Hrubý Jeseník společenstva, 1 000 1 400 m 250 m Nezvěstný Subalpínské louky a otevřená keříčková společenstva na horských 1 050 1 300 m společenstva, 995 1310 m 1 100 1 420 m 220 m Nezvěstný Suché trávníky, 300 m, 1 350 m společenstva, 920 1 570 m Subalpínské louky 1 100 1 580 m vrcholech, 1 000 1 520 m Nezvěstný Vyhynulý 5

Jestřábník sněžnický (H. nivimontis) Králický Sněžník vrcholech, 1 380 1 423 m Jestřábník stopkatý (H. pedunculare) společenstva, 800 1 500 m Jednou nalezen zavlečený v Jizerských horách. Jestřábník špičkatý (H. apiculatum) 920 1 450 m Jestřábník trubkovitý (H. tubulosum) společenstva, 980 1 580 m Jednou nalezen zavlečený v Jizerských horách. Jestřábník Uechtritzův (H. uechtritzianum) (zejména východní) a Králický Sněžník společenstva, 920 1 520 m Jestřábník zelenohlavý (H. chlorocephalum) a Hrubý Jeseník 1 100 1 350 m Jednou nalezen zavlečený v Jizerských horách. Jestřábník zlatoblizný (H. chrysostyloides) Hrubý Jeseník a Králický Sněžník vrcholech, 1 400 1 450 m Jestřábník žlázkozubý (H. glandulosodentatum) vrcholech, 1 000 1 550 m Endemické apomiktické jeřáby (Sorbus) Jeřáb barrandienský (S. barrandienica) Český kras: východně od Berouna (celkem zhruba 10 lokalit) Teplomilné opadavé lesy na vrcholech kopců, 340 450 m Jeřáb český (S. bohemica) České středohoří (celkem zhruba 30 lokalit) Teplomilné lesy a křoviny na vrcholech kopců, 280 620 m 6

Endemické apomiktické ostružiníky (Rubus) Jeřáb džbánský (S. gemella) Jeřáb krasový (S. eximia) Jeřáb labský (S. albensis) Jeřáb manětínský (S. rhodanthera) Jeřáb milský (S. milensis) Jeřáb olšolistý (S. alnifrons) Jeřáb opominutý (S. omissa) Jeřáb soutěskový (S. portae-bohemicae) Jeřáb sudetský (S. sudetica) Ostružiník brdský (Rubus brdensis) Ostružiník český (Rubus bohemiicola) Ostružiník Holubův (Rubus josholubii) Ostružiník kokořínský (Rubus vratnensis) Džbánsko: mezi obcemi Třeskonice, Břínkov a Pochvalov (celkem 7 lokalit s 20 mikrolokalitami) Český kras: jižně od Berouna (4 lokality) České středohoří: severně a západně od Litoměřic (celkem 12 lokalit) Plzeňsko: Chlumská hora u Manětína České Středohoří: vrch Milá Znojemsko: Moravský Krumlov, okolí hradu Templštejn (1 lokalita s 2 mikrolokalitami) Údolí Vltavy severně od Prahy České Středohoří: soutěska Porta Bohemica (Brána Čech) severně od Lovosic : Kotelné jámy, Labské jámy a Obří důl jihozápadní Čechy, zejména Brdy Střední, J a V Čechy Střední, SV a vzácně Z Čechy SZ Čechy Otevřené teplomilné doubravy a bory, často na skalních výchozech, 350 480 m Teplomilné a mezické doubravy, 350 460 m Teplomilné lesy a křoviny na svazích, 180 540 m Otevřené dubohabřiny na čedičovém podkladu, 570 650 m Teplomilné lesy a křoviny na čedičovém podkladu, 385 490 m Otevřené habrové lesy, 330 350 m Doubravy na skalnatých svazích údolí, 200 290 m Rozvolněné svahové doubravy, 210 290 m Lavinové dráhy, otevřená keříčková společenstva a subalpínské trávníky, 1 050 1 350 m Jehličnaté lesy a lesní lemy, 300 600 m Lesní lesy a paseky, 300 685 m Lesní lemy a paseky, 210 600 m Lení lemy, paseky a křoviny, 200 500 m 7

Ostružiník středočeský (Rubus centrobohemicus) Střední Čechy Smíšené a jehličnaté lesy, paseky a lemy, 300 600 m Jeřáb dubolistý (Sorbus quernea) Praha: Bílá skála a Jabloňka Dubohabřiny a křoviny, 230 250 m Apomikt. Může se jednat o zplanělý západoevropský j. Mougeotův (S. mougeotii). Taxonomicky sporné endemity vyžadující další studium Kruhatka Matthiolova moravská (Cortusa matthioli subsp. moravica) Mochna pískomilná (Potentilla psammophila) Moravský kras: propast Macocha Českolipsko: Doksy a Bezděz Zastíněná vlhká mechovitá místa na vápencových skalách, ca 400 m Písčité otevřené bory, 270 450 m Populace sterilní Apomikt. Současný stav populací neznámý. Prstnatec bělokarpatský (Dactylorhiza carpatica) Bílé Karpaty: obec Březová u Uherského Hradiště (jediná Pěnovcové prameniště, 520 m Pravděpodobně se kříží s dalšími druhy prstnatců. Prvosenka vyšší krkonošská (Primula elatior subsp. corcontica) : Malá a Velká Kotelná jáma, 1 220 1 350 m V minulosti na mnoha dalších lokalitách, též v nižších polohách (až do ca 800 m). Světlík krkonošský (Euphrasia corcontica) : Sněžka, Rudník a skály, 1 100 1 500 m Vyhynulý. Možná shodný se s. nejmenším (E. minima). 8