The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buněčné jádro a viry

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Exprese genetické informace

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Bílkoviny a rostlinná buňka

Exprese genetické informace

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Antivirotika. Včetně léčby AIDS

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Schéma průběhu transkripce

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Diagnostika a epidemiologie HIV. Vratislav Němeček, Marek Malý NRL pro HIV/AIDS, Státní zdravotní ústav, Praha

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č. 6.

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

ZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

CHŘIPKOVÉ VIRY STRUKTURA, REPLIKACE, ANTIGENY, GENETICKÉ ZVLÁŠTNOSTI EMIL PAVLÍK

1 Biochemické animace na internetu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

G i r y - nositelé nových virových vlastností. Vladislava Růžičková 2017

Cytologie. Přednáška 2010

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Obsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Struktura a funkce biomakromolekul

REPLIKACE A REPARACE DNA

Molekulární diagnostika

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

9. Lipidy a biologické membrány

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Stavba virové částice virionu: -nukleová kyselina JEN 1 TYP (1- či 2-řetězcová RNA nebo DNA) -ochranný proteinový obal = kapsida Velikost nm

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Vývoj vakcín proti horečkám dengue, chikungunya a Zika

Příslušníci čeledi Retroviridae mají neobvyklou, komplexní strukturu. Částice měří v průměru nm. Mají lipidový obal, na jehož zevní straně

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

RNDr K.Roubalová CSc.

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

CHŘIPKA. Mgr. Marie Vilánková. Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Cytosin Thymin Uracil

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Transkript:

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková

Historie 1802 George Zinke vzteklina může být přenosná ze slin vzteklého psa na psa zdravého a tak způsobit nemoc Pierre Victor Galtier prokázal přenos vztekliny z jednoho zvířecího druhu na jiný 1885 Luis Pasteur vyvinul první vakcínu proti vzteklině (z míchy nakažených králíků)

Statistiky Rok 2007 40 000 70 000 mrtvých/rok 40 % infikovaných jsou děti Zdroj: The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain, Nature (8): 53

Virus vztekliny - struktura Rod Lyssavirus, rodina Rhabdoviridae Neurotropní virus Malá negativně polarizovaná jednovláknová RNA o velikosti 12 kb, kóduje 5 proteinů RNP Polymerázový komplex (PC) fosfoprotein + polymeráza Glykoprotein + matrixový protein

Zdroj: The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain, Nature (8): 55

Klinické projevy U člověka 2 formy zuřivá (klasická) x tichá (paralytická) Zuřivá forma: u 80% infikovaných; křeče svalů, nemožnost polykat (hydrofobie), halucinace, deprese, u zvířat extrémní agrese Tichá forma: u 20% infikovaných; slabost, paralýza U obou případů se člověk dožívá max. 7 dní

3 fáze Životní cyklus 1. fáze: vazba virové částice na receptor hostitelské buňky, vstup do hostitelské buňky endocytózou, fúze virové a endozomální membrány a uvolnění virového genomu do cytoplazmy 2. fáze: zahrnuje transkripci, replikaci a syntézu proteinů 3. fáze: sestavení viru, transport do místa pučení, uvolnění zralého viru

Receptory Vazby na receptor hostitelské buňky se účastní glykoprotein Není zcela jasné jaké receptory se účastní této vazby nachr, NCAM, p57ntr Další kandidáti: karbohydráty, lipidy, gangliosidy

Zdroj: The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain, Nature (8): 57

Intracelulární transport viru Interakce fosfoproteinu a dyneinu Transport prostřednictvím endozomálního váčku, pro vstup do vezikuly důležitý glykoprotein určuje směr a hnací sílu transportu Různé kmeny viru vztekliny = různé receptory

Replikace, traskripce, proteinová exprese V tělech neuronů, v Negriho tělíscích Zdroj: http://training.seer.cancer.gov/anatomy/ner vous/tissue.html Zdroj: http://pixgood.com/negribodies.html

Negriho tělíska obsahují HSP70 a ubikvitinylované proteiny funkční struktury replikace Používány jako diagnostický marker Tvorba Negriho tělísek závisí na receptoru TLR3, který ovlivňuje jejich umístění v buňce

Transkripce RNA vlákna začíná na 3 konci vznik krátké lerna, poté syntéza čepičky a poly(a) konce mrna Model start stop: Polymerázový komplex zastaví transkripci na signální sekvenci, přeskočí IGR oblasti, poté reiniciace transkripce Počet nukleotidů v IGR ovlivňuje výslednou mrna

Pokud je v buňce nasyntetizováno dostatečné množství proteinů, přepne se transkripce ve prospěch replikace Matrixový protein je důležitý faktor translace inhibuje translaci mrna Zdroj: The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain, Nature (8): 55

Skládání virionů a jejich uvolnění z hostitelské buňky Samosestavování kapsidy umožněno strukturou matrixových proteinů. Motivy bohaté na prolin + globulární doména sousedního matrixového proteinu + zabalovací motivy navázání na genom viru. Ribonukleoprotein obklopen cytoplazmatickou membránou - matrixové proteiny a glykoproteiny.

Vrozená imunitní odpověď hostitelské buňky na infekci virem vztekliny Zdroj: The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain, Nature (8): 57

Způsobuje virus vztekliny apoptózu? Atenuované kmeny - glykoproteiny apoptóza. Patogenní kmeny - proteiny ovlivňující homeostázu hostitelské buňky a fúzi synaptických vezikul nezpůsobují apoptózu.

Má indukce syntázy NO vliv na patogenicitu viru vztekliny? Pravděpodobně indukce syntázy NO snižuje patogenicitu permeabilizace hematoencefalické bariéry - usnadněn vstup imunitních buněk do mozku.

Závěr Díky poznatkům o interakcích mezi virem vztekliny a hostitelskou buňkou mohou být vyvinuty nové terapeutické přístupy.

Děkujeme Vám za pozornost.