Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Uvažujete o doktorském studiu na 2. LF UK? Uvažujete o doktorském studiu na 2. LF UK? Je doktorské studium pro mne? Proč potřebuji doktorský titul? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v článku prof. Jana Trky, proděkana pro vědu, výzkum a doktorské studium. více Přihlášky k doktorskému studiu lze podávat do 30. dubna 2018. Podrobnosti včetně odkazu na elektronickou přihlášku naleznete zde. Je doktorské studium pro mne? Ano, pokud chcete po promoci pracovat na klinice v jakémkoli oboru. V
akademické medicíně je vědecká příprava nezbytná jak formálně, tak fakticky. Proč potřebuji doktorský titul, když už jeden mám? Nepotřebujete další titul, potřebujete se naučit základům vědecké práce. Jak si hledat a číst odbornou literaturu, abyste jí opravdu rozuměli. Porozumět vědeckým metodám, které se používají ve vašem oboru. Naučit se, jak si vymyslet a provést vlastní experiment nebo pacientskou studii. Naučit se základům biostatistiky. Naučit se (nebo spíš aspoň se začít učit, protože tomuto umění se vědec učí celý život), jak napsat odbornou publikaci. Naučit se presentovat své výsledky formou přednášky či posteru na vědecké konferenci. Titul Ph.D. samozřejmě také užijete: pomůže vám při hledání zajímavějšího pracovního místa i při akademickém kariérním postupu. Bez Ph.D. se dnes nestanete ani docentem či profesorem. Co je nejdůležitější krok, když už se pro doktorské studium rozhodnu? Samozřejmě se musíte rozhodnout pro ten správný obor, který vás bude bavit. Existují ale i jakési generické možnosti: postgraduál v molekulární genetice, imunologii nebo třeba fyziologii můžete uplatnit v téměř libovolném odvětví medicíny ano, i v chirurgii nebo gynekologii. To nejdůležitější rozhodnutí vás ale teprve čeká. Musíte si vybrat svého budoucího školitele. Školitel je totiž ta vůbec nejdůležitější osoba ve vaší další kariéře. Školitel pro vás vymyslí kvalitní projekt, školitel musí zajistit peníze na experimenty či studii, ale i na váš plat nechcete přece být živi ze sedmitisícového stipendia... Aby všechny tyto úkoly mohl vůbec splnit, musí splňovat jednu základní podmínku musí být skutečný aktivní vědec. Tedy člověk, který vědecky pracuje, svá data pravidelně publikuje v mezinárodních časopisech s impact factorem (IF). Pravidelně znamená, že musí publikovat kvalitní článek jednou za rok, či alespoň dva. Kvalita článku se dá posuzovat v podstatě snadno, čím vyšší je IF časopisu, tím lepší a důležitější je článek pro svůj obor. Je možné se
orientovat i podle pořadí časopisu v dané kategorii, v zásadě je opět možné říct, že časopisy nad mediánem IF oboru jsou ty dobré. Nenechte se ošálit různými výmluvami, proč nebylo možné v posledních letech publikovat či proč nebyl článek přijat do lepšího časopisu. Vám totiž v okamžiku dokončování doktorského studia a obhajoby disertační práce také podobné výmluvy nepomohou. Budete muset prokázat svou získanou vědeckou erudici právě kvalitou vašich prvoautorských článků. A to je ještě poslední připomínka nenechte se oslnit velkými publikacemi v těch super sexy časopisech s nejvyššími IF, pokud váš potenciální školitel není prvním či posledním/korespondujícím autorem. Pouhé spoluautorství v těchto případech nesvědčí o zásadním autorském, rozumějte vědeckém, přínosu. Zajímavým údajem, který najdete na našich webových stránkách v sekci doktorského studia, je i to, kolik studentů danému školiteli z naší fakulty Ph.D. úspěšně dokončilo a kolik v průběhu studia odpadlo. Samozřejmě, občas to z různých důvodů nemusí vyjít, ale pokud někomu nedokončilo už třeba pět studentů, je to více než varující. Kdo mne bude v průběhu doktorského studia živit? Podobná otázka se vynořila v článku o starostech šesťáků. Odpověď na ni je jednoduchá a opět zní váš školitel. Ze sedmitisícového stipendia živi nebudete, šance získat grant GAUK a výrazně si se stipendiem přilepšit je podle průměrné úspěšnosti 25 % (a téměř jistě ne na začátku studia). Váš školitel musí mít jiné prostředky, ze kterých vás slušně zaplatí typicky je to výzkumný grant, kde už pamatoval na stipendium nebo poloviční úvazek pro svého budoucího studenta. Může mít i peníze z institucionální podpory výzkumu fakulty i nemocnice nebo z jiných zdrojů třeba nadace podporující vědecký výzkum. Ale musí peníze mít předem zajištěné. Pokud vám někdo nabízí, že dostanete ke stipendiu úvazek 0,05 a zbytek si můžete přivydělat na službách, nejedná se o seriózní nabídku doktorského studia. Je to typický příklad zneužívání absolventů i systému doktorského studia. Na
takovou nabídku přistupte pouze tehdy, pokud vám o skutečné doktorské studium nejde a doufáte, že tímto způsobem získáte místo na klinice. Nestěžujte si ale pak na systém sami ho pomáháte udržovat. Co budu potřebovat, abych studium úspěšně dokončil? Váš vědecký projekt by vám měl přinést tak kvalitní a zajímavé výsledky, abyste je mohli publikovat alespoň ve dvou odborných článcích v časopisech s IF. Dále budete muset splnit studijní plán, který vám školitel sestaví. A nakonec budete muset složit státní rigorózní zkoušku (ano, nikdy to se zkouškami neskončí...) a obhájit před komisí výsledky své vědecké práce. Učit se a skládat zkoušky z medicíny umíte více než dobře nejdůležitější jsou tedy originální vědecké výsledky. Chci se současně s doktorským studiem připravovat na atestaci. Jde to? Jednoduchá odpověď zní ano, rozvitá ano, ale je to obtížné. Asi víte, že FNM rozvíjí ve spolupráci s fakultou tzv. MD, PhD program. Hned si řekněme, že to skutečný MD, PhD program není ten vypadá v USA zcela jinak, tam se jedná o velmi náročnou formu studia medicíny, v průběhu kterého získáváte i vědeckou praxi, a tím titul Ph.D. V našich podmínkách se jedná o kombinaci předatestační přípravy a regulérního (tedy spíše regulérního ) doktorského studia. Bohužel, když chcete zkombinovat dohromady dvě věci s protichůdnými požadavky (tedy časově náročnou vědeckou práci a časově náročnou klinickou přípravu), vznikne kočkopes. Když pracujete na klinice, váš vědecký projekt nepostupuje, a ztrácí tím na zajímavosti, když děláte vědu, služby a nesplněné klinické povinnosti vás distrahují a zdržují. Snaha natlačit klinickou i vědeckou přípravu do co nejkratšího období vede logicky k nízké kvalitě obojího. Jistě existují i výjimky, kdy v rámci MD, PhD programu vznikly či vznikají kvalitní vědecké práce, ale v poslední době jsme při posuzování uchazečů viděli spíše ošizené neambiciózní projekty, z nichž čišela formálnost vědecké části MD, PhD studia. Existují však čestné výjimky a vybraná
pracoviště, kde systém MD, PhD funguje! Zajímavé je, že hovoříte-li se špičkovými lékaři ze Západní Evropy nebo USA, zjistíte velmi často, že se skutečnou klinickou medicínou začínali velmi pozdě až poté, co absolvovali postgraduální studium, a následně ještě vědecký postdoc pobyt. Ona vám totiž klinická práce nikam neuteče, než půjdete do penze, užijete si jí v každém případě ažaž... Nejsou všechny tyto informace spíš odrazující? Možná spíše varovné. Doktorské studium by mělo být určeno pro ty nejlepší nejen uchazeče, ale i nejlepší vědecké týmy. V dobrém vědeckém týmu, s dobrým školitelem a přiměřenou snahou studium dopadne dobře a titul Ph.D. i potřebnou průpravu získáte. prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D. proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium URL zdroje (upraveno 23. 4. 2018-9:02): https://www.lf2.cuni.cz/taxonomy/term/27/uvazujete-o-doktorskem-studiu-na-2-lfuk