DIVADLO J. K. TYLA 13. ROČNÍK 2/ PLZEN.CZ

DIVADLO J. K. TYLA 13. ROČNÍK 2/2015 WWW.DJKT PLZEN.CZ LAUREÁTI CEN THÁLIE 2014 NOVĚ NA REPERTOÁRU JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY, SBORISTÉ, CALIGULA, ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO, ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA, SMRT V BENÁTKÁCH KONCERTY BIG BAND A TOMÁŠ SAVKA, PAMĚTI VRBY PREMIÉRY HELLO, DOLLY!, PROBUZENÍ JARA, LIBUŠE, MOZART A SMRT, ŠKODA! JUBILEA MOZAIKA

Jana Kubátová (Simeonka), Pavel Pavlovský (Prokopi) SBORISTÉ

OBSAH LAUREÁTI CEN THÁLIE 2014 IVANA VEBEROVÁ, RICHARD ŠEVČÍK 2 NOVĚ NA REPERTOÁRU JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY 6 SBORISTÉ 8 CALIGULA 10 ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO 13 ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA 14 SMRT V BENÁTKÁCH 16 KONCERTY PAMĚTI VRBY, BIG BAND A TOMÁŠ SAVKA, MATINÉ 18 PREMIÉRY HELLO, DOLLY! 19 PROBUZENÍ JARA 20 LIBUŠE 22 MOZART A SMRT 24 ŠKODA! 25 EVA URBANOVÁ, MIROSLAV DVORSKÝ A NOC OPERY 26 14. DIVADELNÍ PLES 27 JUBILEA PETR KOFROŇ, JEVHEN ŠOKALO, DALIBOR TOLAŠ 28 MOZAIKA 29 BALET V OBCHODNÍM CENTRU, VÝSTAVA V NOVÉM DIVADLE, SVĚTOVÝ DEN POROZUMĚNÍ AUTISMU PROGRAM KVĚTEN ČERVEN 2015 32 KONTAKTY Ředitelství Odd. prodeje a služeb Palackého nám. 30, 301 00 Plzeň tel.: +420 378 038 048 Sedláčkova 2, 30100 Plzeň tel.: +420 378 038 185, 378 038 186 Foto na titulní straně: Martin Šinták (Gustav von Aschenbach), Kristián Pokorný (Tadzio) SMRT V BENÁTKÁCH Foto na zadní straně obálky: Ema Landová (Aschenbachova dcera), Zuzana Hradilová (Aschenbachova manželka), Miroslav Hradil (Gustav von Aschenbach) SMRT V BENÁTKÁCH Pokladna předprodeje Denní pokladny (hodinu před začátkem představení) Odd. propagace a marketingu Zahraniční a tuzemské zájezdy Sedláčkova 2, 30100 Plzeň tel.: +420 378 038 190 Velké divadlo Smetanovy sady 16, 30100 Plzeň tel.: +420 378 038 128 Nové divadlo Palackého nám. 30, 301 00 Plzeň tel.: +420 378 038 059 Palackého nám. 30, 301 00 Plzeň tel.: +420 378 038 181 Bezručova 26, 30100 Plzeň tel.: +420 378 038 183 DIVADLO JOSEFA KAJETÁNA TYLA vychází 4 ročně Vydává: Divadlo J. K. Tyla, příspěvková organizace, Palackého nám. 30, 301 00 Plzeň IČO 078051 za podpory MK ČR a Plzeňského kraje Ředitel: MgA. Martin OTAVA, Ph.D. Zřizovatel DJKT: město Plzeň Odpovědná redaktorka: Mgr. Eva Ichová Fotografie: Pavel Křivánek, archiv DJKT (není-li uvedeno jinak) Grafické zpracování: Jaroslav Mašek Sazba: Luboš Bejček Tisk: Typos, tiskařské závody, s.r.o. MK ČR E 14075 1

PLZEŇŠTÍ LAUREÁTI THÁLIE 2014 V posledním, již 22. ročníku udělování prestižních Cen Thálie zaznamenalo Divadlo J. K. Tyla dosud největší úspěch. Se třemi přímými nominacemi bylo po pražském Národním divadle druhým nejžhavějším kandidátem na ceny v jednotlivých oborech. O hlavní cenu se ucházela Jana Foff Tetourová svým výkonem v roli Amneris v inscenaci Verdiho Aidy, Ivana Veberová jako Mařenka v Prodané nevěstě a Richard Ševčík v titulní roli Chačaturjanova baletu Spartakus. Bohužel ze dvou plzeňských sólistek mohla Thálii získat pouze jedna, laureáty Cen Thálie se stali Ivana Veberová a Richard Ševčík. (Příznivci DJKT si tak při sledování letošního slavnostního ceremoniálu mohli připomenout dvojitý úspěch z r. 2003, kdy si skleněnou sošku odnesli Stáňa Topinková Fořtová a za celoživotní mistrovství Jiří Žalud.) Důvod k hrdosti je pro Plzeňany o to větší, že oba novopečení držitelé Thálie ke svým oceněným vrcholným výkonům dorostli na zdejších divadelních prknech, ve svém prvním angažmá, kdy diváci mohli rok za rokem sledovat jejich vývoj a umělecké zrání. Ivana Veberová byla za tu dobu v širších nominacích na Ceny Thálie již třikrát, Richard Ševčík jednou, ale už před čtyřmi lety se svým výkonem v roli Quasimoda v baletu Zvoník od Matky Boží o cenu ucházel přímo. VYHLÁŠENÍ CEN THÁLIE 2014 V NÁRODNÍM DIVADLE 28. BŘEZNA 1 Ivana Veberová a Richard Ševčík jako šťastní laureáti Cen Thálie 2 Moderátor Antonín Procházka s držitelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství Josefem Zímou 3 Přehlídka těch nejlepších (Foto Hana Smejkalová) CENY THÁLIE 2014 2

IVANA VEBEROVÁ: NETUŠILA JSEM, KOLIK LIDÍ MI FANDÍ Jana Foff Tetourová, Richard Ševčík, Ivana Veberová při nominační tiskové konferenci v Národním divadle Na jevišti Národního divadla jste při vyhlašování Cen Thálie nestála poprvé. Jaké byly ty předchozí příležitosti? Zpívala jsem tam v rámci festivalu OPERA už dvakrát, ve Hrách o Marii a v Její pastorkyni. Jak jste prožívala celý ten výjimečný den 28. března, kdy jste dosáhla zatím nejvyšší mety ve svém profesionálním životě? Nejdřív řekla bych poněkud hekticky, nepočítala jsem s tím, že u kadeřnice strávím přes dvě hodiny. Dovedu si představit, že zkrotit takovou rusalčí hřívu nějaký čas zabere! Pak jsem sebou musela hodit, abych dojela do Prahy včas na zkoušku od tří hodin, ale nakonec se to stihlo. Potom byly zase trošku nervy, přijeli mi rodiče od nás z Lišova u Českých Budějovic problém kde zaparkovat, najít v hledišti místečka pro naše, pak kde se sejít čím víc lidí si člověk pozve, tím víc starostí má. Pak jsem měla co dělat, abych se stihla převléknout a doběhnout na jeviště. Možná i díky bohu na nervozitu nebyl čas. A pak už veliká radost Samozřejmě, nejen všech příbuzných, i přátel a známých, co mi drželi palce. To se pak projevilo zahlcením telefonu i mailu a face booku zprávami a gratulacemi. To bylo příjemné, ani jsem netušila, kolik lidí mi fandí. U operní divy by člověka nepřekvapila jistá dávku excesů, ale vy působíte nezvykle pohodově a vyrovnaně. Cítíte se tak i při představení? Řekla bych, že ano. To je asi vrozená povaha. V jednom rozhovoru jste řekla, že vaše sny dramaturgie plzeňské opery většinou naplňuje. Mařenka patří do mladodramatického oboru a vy postupně směřujete k dramatickému sopránu. Jaké role byste na té cestě chtěla potkat? Určitě by se našly ve wagnerovských operách, takže třeba Isolda. Ale už příští sezonu chystáme Lady Macbeth, ta by tam myslím také zapadla. Občas se stává, že zpěváci odmítnou roli, protože se na ni necítí zralí, mají dojem, že by jejich hlasu v daném stádiu uškodila. Vám to vychází trefují se nabízené role do vaší představy osobního pěveckého rozvoje? Plzeňské divadlo mi ještě vesměs nenabídlo roli, která by pro mě byla nevhodná. Poprvé se to stalo až teď, když mi nabídlo v Libuši roli Krasavy. Já samozřejmě napřed zjišťuji u své paní profesorky Antonie Denygrové, jestli jí ta role přijde pro mě vhodná. Nad Krasavou se tentokrát pozastavila a nedoporučovala mi ji. Sama ji zpívala v Národním divadle, takže ji dobře zná. Samozřejmě zná i můj hlas a je přesvědčena, že pro tuhle roli není ještě dost vyzrálý. Doporučila mi domluvit se se šéfem, abych ji nezpívala. Libuše že by se nebála, ta je pro můj hlas vhodná. Pan šéf mi vyšel vstříc, nakonec vypadlo jedno obsazení Libuše a já jsem ji dostala. Tudíž budete alternovat s Evou Urbanovou, která má za sebou už Libuši v Národním divadle. Tedy poté, co jste se s ní setkala na jevišti v představení Její pastorkyně, budete s ní konfrontována nyní ve stejné roli. Téhle výzvě už jsem čelila vlastně v Giocondě, kde ovšem jsme se střídaly ještě s Petrou Šimkovou Alvarez. Po deseti letech s Mařenkou je to další, možná největší smetanovská role. Těšíte se na ni? Je to role, kterou jsem si vždycky přála zpívat, protože už když se řekne Libuše, člověk má pocit, že to je slavnostní opera, krásná role. Jsem ráda, že to přišlo. Ani jsem nečekala, že to bude takhle brzy, ale stalo se to ve správný okamžik. Když jsem si poprvé zkoušela Libuši zpívat, měla jsem z toho prima pocit, že tahle role mi docela sedí. Ještě uvidíme, jak budou vypadat režijní zkoušky. Těch se trochu obávám, protože tahle opera je hlavně o muzice. Dramatický děj tam sice je, ale neodehrává se na jevišti, spíš se tam o tom pořád zpívá. Je těžké režírovat tuto operu tak, aby diváka upoutala. Proto právě bude inscenace Libuše umístěna na Novou scénu. Vím, že se inscenátoři chystají bohatě využít nové technologie, takže jsou dobré předpoklady pro úspěšné představení. Má na váš prožitek role režie podstatný vliv? Myslím, člověk by se neměl tou postavou zaobírat příliš dopředu a vytvářet si na ni pevný názor. Když ji pak režisér nahlíží jinak, je už těžké přistoupit na kompromis. Já raději poslouchám nahrávky, dívám se na všechny možné kolegyně, které to zpívaly přede mnou, utvářím si takový obzor, ale nedělám si vyhraněný názor, jak bych to chtěla zpívat já. Většinou počkám a snažím se vyjít vstříc režisérově představě, vyvážit v sobě to, co požaduje on, a co bych do toho ještě chtěla vložit sama, abych pochopila hloubku té bytosti. V Plzni jste poprvé zpívala před deseti lety. Co na svém angažmá zejména oceňujete? Je fajn, když člověk dělá s lidmi, které dobře zná od dirigentů po kolegy. V prostředí domovské scény jsem sebejistější, uvolněná, mohu na sobě soustředěně pracovat. Thálie potvrzuje, že to pro váš start bylo prospěšné. Ovšem každému svědčí něco jiného Určitě i vy jste otevřená novým možnostem. Samozřejmě. Teď alespoň už máte trochu představu, kolik lidí vám při tom bude držet palce! Eva Ichová CENY THÁLIE 2014 3

Svatopluk Sem, Ivana Veberová, Jana Foff Tetourová, Aleš Briscein RICHARD ŠEVČÍK: SNAŽÍM SE DÁT DIVÁKOVI MAXIMUM CENY THÁLIE 2014 Slavnostní vyhlašování Cen Thálie jste na prknech Národního divadla zažil letos podruhé. V jakých kuse jste si tu už zatancoval? Vzpomínám si na Coppélii, Annu Kareninu nebo Šípkovou Růženku. Jak jste ten 28. březen prožíval? Celý den byl strašně příjemný. Už při první nominaci mi ten den strašně utekl, protože jsem nevěděl, do čeho jdu. Teď už jsem věděl, takže jsem si to chtěl užít. Ráno jsem šel do rozhlasového Toboganu, spolu s dalšími nominovanými jsme měli pěkné povídání s panem Cibulkou a to člověka krásně nakopne. Odtud jsem se šel naobědvat a od tří hodin jsme měli generálku, kde jsme všechno vyzkoušeli. Za mou kategorii jsem tam byl sám, Matěj Šust i Alexandr Katsapov měli zkoušku. Pak jsem si šel zase dát něco k jídlu a kafe, a poté se už v klidu připravoval na večer. Je to zvláštní, hezký pocit: přijdete tam, oblékáte se do toho saka už se to začíná blížit, ale ještě tomu nevěříte Tentokrát jsme čekali v zákulisí asi 40 minut, než na nás přišla řada. Při Quasimodovi jsme seděli celou dobu na jevišti a můžu říct, je to lepší, člověk se snáz uklidní, je víc v pohodě než takhle, kdy sotva dosednete a už, už je ta chvíle očekávání, srdce tluče Pro mě byla krásná už ta nominace, a jak jsme si řekli s klukama, je jedno, který z nás to získá. Vyšlo to mně neskutečné, to se nedá popsat. Hrozně jsem to prožíval, tím spíš, že cenu předával šéf baletu ND pan Petr Zuska a Ondřej Vinklát, s kterými jsem tady spolupracoval na Karenině. Potom lidi, kteří mi to přáli to jsou úžasné, silné emoce. Měl jste tam rodinu? Ano, nejbližší rodina držela palce v hledišti, rodiče kvůli tomu přijeli ze Slovenska. Bylo to strašně hezké, jejich podpora, ale i podpora od lidí z divadla. Kdo vás pro tuto příležitost tak krásně oblékl vaše žena nebo jste se byl poradit v divadelní krejčovně? Žena, samozřejmě. Pořídil jsem si pro tuto příležitost novou košili. Původně jsme k ní koupili i fialovou kravatu, ale pak jsme se se ženou shodli, že lépe vypadá bílá. Takže nakonec mi přinesla štěstí kravata, v které jsem se ženil. Talisman ze svatby, to je hezké. A jak jste oslavoval? Nechtěl jsem to přeslavit, ani se opít, protože člověk je ještě v šoku a pořád si říká, jestli je to pravda. Na raut, který následoval, jsem vzal bratra se ženou, a vychutnával si setkání s lidmi, kteří s námi pracovali a mají také podíl na mém úspěchu, jako například s Liborem Vaculíkem, Jiřím Horákem a mnoha dalšími. Pořádná oslava ještě přijde, v Plzni, s kolegy. Sezona 2014/2015 je desátou sezonou vaší profesionální dráhy a také desátou v DJKT. A všechny byly bohatě naplněné prací, kdy jste se cílevědomě vypracovával jako tanečník a posléze i choreograf. Zažil jste někdy období pochybností o sobě, o volbě povolání či výběru angažmá? V divadle na takové přemýšlení není čas, práce je spousta. Občas si člověk položí otázku, zda by neměl podstoupit nějakou změnu, zkusit zahraničí nebo jiný soubor. Ale nakonec se vždycky našel nějaký nový titul, na který jsem se těšil. Vždy se snažím dát divákovi maximum. Já totiž plzeňské diváky zbožňuju od Labutího jezera, kdy mě jako nováčka, který do toho vlítnul po hlavě po třech měsících angažmá, uvítali nádherným způsobem. Vím, že mají rádi dějový balet a dokáží ocenit dobré provedení. Za rok 2014, který vám vynesl i tu Thálii, máte až neuvěřitelnou bilanci: dvě titulní role Spartakus a Freddie Mercury, choreografie muzikálu (Sugar) i opery (Voják a tanečnice). Spolu s Jiřím 4

Pokorným jste dělali choreografii Koček a na Malé scéně jste úspěšně uvedl Obraz Doriana Graye jako balet. Co k tomu dodat? Rok 2014 byl opravdu velmi zajímavý. Ani teď jste si nevydechl, týden po Tháliích měla premiéru Smrt v Benátkách, kde tančíte Alfreda. Nicméně je to završení určité etapy a nastává otázka jak dál? Jaké další plány, výhledy, touhy? Já doufám, že rolí bude ještě spousta, chtěl bych tančit, dokud to půjde. Určitě bych chtěl dál i choreografovat, to mě velmi naplňuje. A moc se těším na naši další premiéru, dvojtitul Kill de Bill a Jakstohoven, což bude s námi dělat kamarád Viktor Konvalinka. Spolu jste vlastně soupeřili při vaší první nominaci na Thálii. My máme spolu dobrý vztah a na práci s ním se hrozně těším. Zrovna tak i na Romea a Julii s Liborem Vaculíkem. Pak nás čeká Carmen Mária Radačovského, zase to bude něco zajímavého, nového. Pak má být Labutí vyhlídky jsou krásné. Nezbývá než doufat, že se někdy ještě objeví i Don Quijote. Basil je po Spartakovi další moje vysněná role a zatím jsem ji tancoval jenom na galakoncertech. À propos kdy jste se to vůbec stačil oženit? Stihli jsme to během divadelních prázdnin v létě 2013. Vaše žena Kateřina je baletka a kolegyně ze souboru. Jak se vám takové propojení práce a soukromí osvědčuje? Své ženy si velice vážím, myslím, že na té bilanci roku 2014 má ohromnou zásluhu nejen tím, že mi dokáže vytvořit zázemí, ale i profesně. K Dorianovi napsala libreto a vydatně mi pomáhala i svým názorem. Já ten svůj potřebuju s někým konfrontovat. To samé při Kočkách: protože jsme si tak blízcí, jen ona mi vše řekne upřímně a bez okolků.. Pomáhá mi i při klasickém tréninku, zná mé možnosti a vidí, co můžu zlepšit. Je úžasné, že tohle pro mě dělá. Přeji vám, aby vám to takhle klapalo i nadále doma, na baletním sále i na jevišti. Eva Ichová PŘEDSTAVENÍ SPARTAKA SE NESLO VE SLAVNOSTNÍM DUCHU Při představení 8. dubna šéf baletního souboru Jiří Pokorný, držitel dvou prestižních Cen Thálie, veřejně blahopřál svému následovníku. Diváci, kteří byli svědky oceněného výkonu Richarda Ševčíka v roli Spartaka, na vlastní oči spatřili i pověstnou skleněnou cenu, vytvořenou podle návrhu arch. Bořka Šípka. Velký zájem provázel i následující laureátovu autogramiádu. NOMINOVANÝM DIVADELNÍKŮM PODĚKOVAL PRIMÁTOR MĚSTA PLZNĚ MARTIN ZRZAVECKÝ spolu s náměstkem Martinem Baxou a vedoucí odboru kultury Květuší Sokolovou. Setkání se zúčastnil i ředitel DJKT Martin Otava, šéf baletu Jiří Pokorný a šéf opery Tomáš Pilař. (Fotografie poskytl Magistrát města Plzně) CENY THÁLIE 2014 5

JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY NOVĚ NA REPERTOÁRU NOVĚ NA REPERTOÁRU JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY Antonín Procházka Klára Krejsová (Tamara), Marek Adamczyk (MUDr. Otakar) Štěpánka Křesťanová (Simona), Antonín Procházka (Jiří) Petr Šmíd (Ondřej), Štěpánka Křesťanová (Simona) JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY? ADEPT NA HIT SEZONY K publiku se v Jednotce intenzivní lásky dostala čistokrevná komedie s vtipně zpracovaným netradičním tématem, která neztrácí ani na okamžik dech. Je to hra s výborně vystavěnou dějovou linkou, která má žádoucí zvraty, potřebnou gradaci a závěrečnou přesvědčivě vypracovanou optimistickou pointu. Se vzácně vyváženou mírou situační komiky, s vtipným textem, který nesklouzává k podbízivosti a kýči. Byť autor prakticky stále naráží i na témata více či méně lechtivá, nikdy neklesne k vulgaritě či banalitám. Stará pravda, že nikdy není pozdě začít znovu, že na život po životě je vždycky dost času, nezní u Procházky ani otřepaně, ani jako klišé, ale naopak jako příjemná pobídka, laskavé zamyšlení s humorným podtextem. Herci dokáží svým postavám dát nejen komiku, ale zároveň přesvědčivě vytvořit i charaktery. Ústřední dvojici výtečně ztvárnili Antonín Procházka jako umění oddaný režisér Jiří a Štěpánka Křesťanová v roli prostitutky Simony. Antonín Procházka si dokázal udělat laskavou legraci ze své herecké i režisérské profese, jeho satiře neujdou ani rádoby moderní, pseudointelektuální přepracovávání klasiků. Štěpánka Křesťanová skvěle využila své komediální vlohy, dala postavě nakažlivou bezprostřednost, zdravý nadhled a přímočarost se zvláštním odstínem duše, který začíná být blíž nezemskému bytí. Role Renaty, Jiřího ženy, využívající manželova kómatu ve prospěch svého mladého obdivovatele Arnošta, padla Monice Švábové jako ulitá. Michal Štěrba jako Arnošt a Zdeněk Rohlíček v roli Jiřího syna Patrika zvládali velmi dobře komediální polohu stejně jako Kamila Šmejkalová v roli Valentiny, jež Patrika vytrvale svádí. Marek Adamczyk jako MUDr. Otakar dokázal v komediální rovině bez přehrávání zachytit muže, u něhož se lékařský odstup mění na obdiv k Simoně upoutané na lůžku, a jehož vnímání světa a jeho možností se začíná měnit. Ostatně jako u všech postav hry s výjimkou ošetřovatelky Tamary v podání Kláry Krejsové, jejíž zájem nemíří nikam jinam, než k mužské polovině lidstva. A že i obsazení menších rolí výbornými herci je důležité, potvrdila Zorka Kostková jako rázná Simonina matka a Petr Konáš v roli Ondřeje, její bývalé lásky. Aleš Valášek vyřešil scénu vtipně a nápaditě. Zcela nenásilně se dík jednoduchému zatažení závěsu přesouváme z JIP do ložnice jakéhosi konspirativního bytu a později změnou proporcí jeviště i k pomyslné nebeské bráně. Velmi dobře volené jsou i kostýmy Šárky Hejnové, které zdařile charakterizují jednotlivé postavy. Jednotka intenzivní lásky je zkrátka výborné představení s výbornými hereckými výkony v hlavních rolích. Gabriela Špalková, MF DNES 9. 3. 2015 6

Monika Švábová (Renata), Michal Štěrba (Arnošt) Světová premiéra 21. února 2015 v Novém divadle Režie Antonín Procházka Scéna Aleš Valášek Kostýmy Šárka Hejnová Dramaturgie Marie Caltová Pohybová spolupráce Jarmila Dycková Z. Kostková (Matka), Š. Křesťanová (Simona) Antonín Procházka (Jiří), Kamila Šmejkalová (Valentina), Zdeněk Rohlíček (Patrik) Klára Krejsová (Tamara), Michal Štěrba (Arnošt) NOVĚ NA REPERTOÁRU JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY 7

SBORISTÉ NOVĚ NA REPERTOÁRU Nicolaj Penev, Dimitar Sabov Světová premiéra 7. února 2015 v Novém divadle Překlad Stojan Černodrinský Režie Nikolaj Penev Dramaturgie Klára Špičková Scéna Milan David Kostýmy Aleš Valášek Choreografie Nikolaj Penev Hudba Georgi Georgiev Ondřej Rychlý (Petr) NOVĚ NA REPERTOÁRU SBORISTÉ SBORISTÉ STOJÍ NA HERECKÝCH VÝKONECH Sboristé přinášejí komický satirizující pohled na dobu komunistického totalitního režimu v Bulharsku, vše se točí kolem snahy žáků i učitelů jet na kulturní přehlídku do Československa. Hra je řadou satirických výstupů, výborně vystavěných komediálních scének, gagů, skečů s prvky crazy komedie. Sboristé se odehrávají na nápaditě koncipované scéně Milana Davida vybavené celou řadou vtipných a trefných detailů odkazujících na dobu totalitního systému, v níž se vypínala elektřina, banány a pomeranče byly vzácností a z jedné látky (když jste ji sehnali) se doma ušilo pánské pyžamo, dámské šaty i ubrus. Přináší i pohled do domácnosti, v níž se skladují všechny téměř vysloužilé přístroje pro strýčka příhodu, co kdyby se někdy něco z toho ještě hodilo? Vše podtrhují výborně zvolené kostýmy Aleše Valáška. V rychlém sledu se střídají scény ve školní třídě, v domácnosti Prokopiho a Simeonky a jejich dvou synů Petra a Radoje. A v kanceláři vysokého stranického funkcionáře Dudekova a jeho dvou patolízalských přisluhovačů Řezačkové a Kutajeva. Celá řada scén je skutečně hereckými koncerty. Ať je to Pavel Pavlovský jako charismatický Prokopi, idealistický vynálezce holdující alkoholu a krásným ženám, kterému zkušený herec dal svým projevem charakterovou hloubku i citlivým zvýrazněním až dětské naivity. Nebo excelentní Jana Kubátová v roli upracované Simeonky. Vynikajícím způsobem se uvedl Ondřej Rychlý jako jejich teenagerovský syn Petr. Nejenže dokázal ztvárnit roli tak, že mu jeho náct stoprocentně věříte, ale za svou zápasnickou kreaci, v níž musí na přání Dudekova zápasit sám se sebou, si vysloužil bouřlivý aplaus. Jakub Zindulka jako ředitel školy Nožarov výtečně vystihl obě polohy muže, který velí učitelskému sboru a současně se ponižuje před komunistickým pohlavárem. Muž dvou tváří se vším všudy i s příslušnou dávkou komediálního nádechu. Přechody mezi oběma polohami dokázal publiku předvést zcela suverénně. Zuzana Ščerbová jako učitelka literatury Kolibarovová a Martin Stránský v roli učitele zpěvu výborně dotvářeli kolorit hry. Stejně jako mile nemotorný, ale škole oddaný školník Penko v podání Miloslava Krejsy. A v plejádě komunistických manipulátorů excelovali Josef Nechutný jako Dudekov, Andrea Černá jako Řezačková s Janem Plouharem v roli Kutajeva. Na své si přišlo publikum i v opilecké scéně sovětského delegáta Vinokurova v podání Zdeňka Muchy. Gabriela Špalková, MF DNES 12. 3. 2015 8

Pavel Pavlovský (Prokopi), Ondřej Rychlý (Petr), Jana Kubátová (Simeonka) Andrea Mohylová (Galja), Petr Konáš (Radoj), Ondřej Rychlý (Petr) O. Rychlý (Petr), M. Stránský (Colev), Z. Ščerbová (Kolibarovová) Jan Plouhar, Josef Nechutný, Andrea Černá, Jakub Zindulka Z. Ščerbová (Kolibarovová), Z. Mucha (Vinokurov), J. Nechutný (Dudekov) Martin Stránský (Colev), Jakub Zindulka (Nožarov) Martin Stránský (Colev), Jakub Zindulka (Nožarov) Miloslav Krejsa (Strejc Penko), Jakub Zindulka (Nožarov), Ondřej Rychlý (Petr) NOVĚ NA REPERTOÁRU SBORISTÉ 9

CALIGULA NOVĚ NA REPERTOÁRU Albert Camus Premiéra 28. března 2015 ve Velkém divadle Překlad Jaroslav Král Režie Natália Deáková Dramaturgie Johana Součková Scéna Lukáš Kuchinka Kostýmy Andrijana Trpković Hudba Jakub Kudláč PLZEŇSKÝ CALIGULA JE CALIGULA CAMUSŮV -milenky, snad pocitem nekonečné moci, snad veden snahou konat to, co chce, aby se cítil svobodný a osvobodil od malých tužeb i ostatní lidi, uzákoní, aby všichni lidé vydědili své děti a peníze odkázali státní pokladně; vždyť jeho ministr financí řekl, že státní pokladna je to naprosto nejdůležitější!!! Kolikrát to slýcháme z televizní obrazovky z úst současných politiků! A Camus domýšlí pomocí Caliguly tento názor do konce: naše společnost obětuje pokladně lidi sociálně slabší, Caligula demokraticky všechny. Na takovýchto principech je vybudováno celé drama. Jde o velké drama s klasickou výstavbou, s antickým námětem, s tragickým vyústěním. A všichni inscenátoři toto plně ctí. Scéna je velmi moderní: blýskavé plexisklové dlaždice asociují mramor nekonečných síní vládců. Žádné obyčejné antické sloupy Plzeňská činohra uvádí opět jedno velké drama. Drama, které vyžaduje od diváka něco víc než televizní seriál vnímání myšlenky. Je to Caligula. Ale pod názvem, mnohé diváky lákajícím na římského císaře známého pácháním zvrhlostí všeho druhu tak, jak jej líčí kdekterý historický film, jde v tomto případě o filozofické podobenství Alberta Camuse, dodnes nadčasového filozofického myslitele dvacátého století. Camus si vybral historickou postavu Caliguly pro ztvárnění svých myšlenek o hledání způsobu, kterým člověk může vnímat svobodu ve svých činech, způsobu, kterým se absurdně snaží o překonání-převýšení své lidskosti. Hra nevyžaduje předchozí znalost existenciálních názorů, je jejich prezentací, učí diváka existenciálně se zamýšlet nad životem. Tak Caligula, šílený možná smrtí své sestrytu nenajdeme; místo nich jsou v řadě reflektory vrhající sloupy světla. Žádné antické bílé tógy; všichni, kromě hlavních postav, jsou v černé s určitými antickými prvky. Vše je o nadčasovosti, ne o antickém vyprávění. A přesně v duchu klasického-antického provedení, žádná násilná, či tragická scéna se neodehraje přímo před divákem: žádné erotické scény s milenkou Caesonií, ona jen přijde v částečně průsvitném odění, které jasně mluví o její ženské deklasifikaci, žádné znásilňování na scéně senátorova žena je odvedena za scénu tak nenásilně, že následné bušení do zdi musí leckterému divákovi podat důkaz toho, co se uskutečňuje za scénou. Ani Caesonii neuvidíme vražděnou, ale až zavražděnou. A Caligulu na konci neuvidíme ani padnout. Samozřejmě. Camusův Caligula je princip patologického vnímání moci, svobody cokoli činit a ten přece bohužel žije mezi lidmi dál. NOVĚ NA REPERTOÁRU CALIGULA 10

sonie (Apolena Veldová), mužský milec Scipio (Ondřej Rychlý) a filozofický senátor Chaerea (Jan Holík). Ostatní senátoři zastupují nejen politickou mašinérii, tak podobnou i dnešní době, ale i malá lidská přání jako přežít cokoli, včetně vlastního ponížení, mít lásku, rodinu, peníze, klid ano jsou zde i hodnoty, které chtějí všichni obyčejní lidé; ale umějí je opravdově naplnit? tak se ptá Camus ústy Caliguly. Zde to je především patolízal Helikón Michala Štěrby, správce pokladny Jakuba Zindulky, penězchtivý Metellus Pavla Pavlovského, Herecké výkony mne naprosto přikovaly do křesla. Lze říci, že zde není malých rolí. Ale popořádku. Ačkoli jsem klasický filolog, rozhodně mi nevadil tento nadčasový Caligula starší než ten historický; již jsme řekli, že zde nejde o historii. Výkon Martina Stránského vévodí představení: je šílencem, je filozofem, je vrahem, je bytostí, která neví, co si počít s opravdovou láskou to všechno najednou a opravdově. Myslím, že předchozí role Macbetha mu byla velmi dobrou průpravou. Zdatně mu sekunduje ženský protipól, milenka Caestařičký Senectus Viktora Vrabce, ale i všichni ostatní dotvářející sondu celou společností. Společností nikoli antickou, ale tou naší. Camusův Caligula v podání plzeňské činohry dokazuje, že velká dramata nepřivedl na scénu pouze Shakespeare, ale i dvacáté století. Dokazuje, že divadlo má co říct také dnešními ústy dnešku. Ilona Gruberová, MF DNES 9. 4. 2015 NOVĚ NA REPERTOÁRU CALIGULA 11

Martin Stránský (Caligula), Viktor Vrabec (Senectus) Andrea Mohylová, Martin Stránský, Michal Štěrba, Marek Adamczyk Jan Maléř (Mucius), Jan Holík (Cherea) NOVĚ NA REPERTOÁRU CALIGULA Martin Stránský (Caligula), Ondřej Rychlý (Scipion) Pavel Pavlovský (Metellus), Viktor Vrabec (Senectus), Marek Adamczyk (Lepidus) 1 2

ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO NOVĚ NA REPERTOÁRU Leoš Janáček Tomáš Kořínek (Leoš Janáček), Monika Pešavová (Zdeňka Janáčková) Tomáš Kořínek (Leoš Janáček), Jana Schweitzerová (Inspirace) Jana Foff Tetourová (Kamila Stösslová) Premiéra 21. února 2015 na Malé scéně Nového divadla Hudební nastudování a klavírní doprovod Jan Snítil Scénář, režie a výprava Martin Otava Choreografie Richard Ševčík Režijní spolupráce Michal Lieberzeit Audio mix Ondřej Urban NOVĚ NA REPERTOÁRU ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO 13

ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA NOVĚ NA REPERTOÁRU Emmerich Kálmán Premiéra 7. března 2015 ve Velkém divadle Opereta o třech dějstvích Libreto Leo Stein a Bela Jenbach Překlad hudebních čísel Eva Bezděková Překlad dialogů Zbyněk Brabec Hudební nastudování a dirigent Jiří Petrdlík Režie a dramaturgie Zbyněk Brabec Scéna Ondřej Zicha Kostýmy Josef Jelínek Sbormistr Tvrtko Karlovič II. dirigent Jakub Zicha Choreografie Petra Parvoničová ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA PŘINÁŠÍ NÁDHERNÉ MELODIE A VKUSNOU ZÁBAVU NOVĚ NA REPERTOÁRU ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA Anna Klamo (Sylva Varescu) Michal Bragagnolo (Boni Káncsiánu) Jaroslav Březina (Feri von Kerekes), Michal Bragagnolo (Boni Káncsiánu) Zbyněk Brabec, režisér, dramaturg i popularizátor opery, má k operetě vřelý vztah. Čardášové princezně se snažil ponechat klasický ráz; libreto je jen lehce vykrácené a očištěné od patosu, scény působí velmi dynamicky, zůstaly i osvědčené zpěvní texty Evy Bezděkové, na něž jsou posluchači zvyklí. Scénograf Ondřej Zicha vytvořil velmi sugestivní atmosféru klubu Orfeum, budapešťské obdoby Moulin Rouge. Přenádherné róby pro sólisty i sbor vytvořil přední český kostýmní výtvarník Josef Jelínek. Lví podíl na úspěšném provedení nové Čardášky má bezesporu Jiří Petrdlík, jeden z mála mladých českých dirigentů, který se operetě věnuje s láskou a na mezinárodní úrovni. Operní orchestr neúnavně vedl k žádoucí operetní lehkosti. Pohybové nároky naplnila vrchovatě choreografka Petra Parvoničová. Tance mají náboj, humor i švih. Výborně se dařilo Jakubovi Hliněnskému v postavě Boniho z Káncsiánu. Nový asistent režie opery rozhodně patří na jeviště a do operety! Předvedl výborný zpěv, mimiku i tanec. Sázkou na jistotu je pak Radka Sehnoutková coby komtesa Stázi, pěvkyně vybavená pěkným mladodramatickým sopránem, temperamentem i elegancí. Ve správné operetě nechybí ani tzv. starokomický pár. Zde jde o Edwinovy rodiče, knížete Leopolda a kněžnu Marii-Luisu. Dalibor Tolaš s nehasnoucí hvězdou operety Pavlou Břínkovou byli podle očekávání skvělí, zejména díky nim třetí dějství neztrácelo dech. Podobnou pěveckou jistotu stále prokazuje i Jan Ježek, jemuž je výborně rozumět a hlasově by stále zvládl i první obor. Herecky je zcela jiným Ferim Bácsim než těžko překonatelný Karel Tišnovský v inscenaci předešlé, stárnoucí elegán a bonviván se vším všudy. Nové nastudování Čardášové princezny pohladí po duši příznivce klasické operety, bezesporu půjde o vděčnou a obchodně úspěšnou inscenaci. Vítězslav Sladký, Internetový magazín MUSICAL OPERETA 2. 4. 2015 14

Jan Ježek (Feri von Kerekes) Radka Sehnoutková (Komtesa Stázi), Jakub Hliněnský (Boni Káncsiánu) Luisa Albrechtová (Sylva Varescu), Jakub Turek (Edwin Ronald) Pavla Břínková (Kněžna Marie-Luisa) Josef Moravec (Edwin Ronald), Anna Klamo (Sylva Varescu) Anna Klamo (Sylva Varescu) NOVĚ NA REPERTOÁRU ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA 15

SMRT V BENÁTKÁCH NOVĚ NA REPERTOÁRU Thomas Mann / Ondrej Šoth Česká premiéra 4. dubna 2015 v Novém divadle Současné taneční divadlo Choreografie a režie Ondrej Šoth Libreto Zuzana Mistríková, Ondrej Šoth Scéna a kostýmy Andrii Sukhanov Hudba Ludovico Einaudi, Philip Glass, Masato Hatanaka, Gustav Mahler, Mantovani, Wim Martens, Arvo Pärt, Stelladrone Martin Šinták (Gustav von Aschenbach), Kristián Pokorný (Tadzio) Miroslav Hradil (Gustav von Aschenbach), David Lampart (Tadzio) SMRT V BENÁTKÁCH. ŽIVÝ OBRAZ V ČERNÉM RÁMU Na tanečníky klade inscenace velké nároky. Plzeňský balet má ovšem výborné představitele, kteří skvěle dostáli typu netradiční inscenace. Miroslav Hradil dal Aschenbachovi pohybovou jistotu i potřebný výraz. Podobně jako grácii, eleganci a krásu vtiskla postavě jeho ženy Zuzana Hradilová. Manželům Hradilovým, dlouholetým členům baletního souboru DJKT, je také celá inscenace věnována. Velký závěrečný aplaus tak ocenil nejen jejich premiérový výkon, ale byl i vyjádřením díků za všechny nezapomenutelné role, které na plzeňské scéně dosud ztvárnili. Výtečným výkonem na sebe upozornil v roli Tadzia Kristián Pokorný. Má zjevně silný cit pro hudbu. Mladý tanečník svůj precizní, procítěný výkon podtrhl i bezprostředností svého projevu. V dalších rolích vynikli především Richard Ševčík, Martina Diblíková a Grzegorz Mołoniewicz. Až půjdete na Smrt v Benátkách, je třeba zapomenout na cokoliv, co o předloze a podobách jejího ztvárnění víte. A přistupovat k ní ne jako k baletu, ale jako k pohybové kompozici. Smrt v Benátkách je totiž živým obrazem. Živým obrazem v černém rámu. Obrazem, který pozorujeme, u něhož dlouze stojíme. V němž hledáme. A který nás může přitahovat. Pátrat po jeho skrytém obsahu ale musí každý na vlastní pěst. Gabriela Špalková, MLADÁ FRONTA DNES 13. 4. 2015 NOVĚ NA REPERTOÁRU SMRT V BENÁTKÁCH Kristián Pokorný (Tadzio), Martin Šinták (Gustav von Aschenbach) David Lampart (Tadzio), Miroslav Hradil (Gustav von Aschenbach) 16

Miroslav Hradil, Zuzana Hradilová (Aschenbachova manželka) Martin Šinták (Gustav von Aschenbach) Kristián Pokorný (Tadzio), Grzegorz Mołoniewicz (Polský chlapec) Jarmila Dycková (Aschenbachova manželka) NOVĚ NA REPERTOÁRU SMRT V BENÁTKÁCH 17

KONCERTY PAMĚTI VRBY 12. KVĚTNA NA MALÉ SCÉNĚ Muzikálový soubor uvede v úterý 12. května od 19 h reprízu koncertu Paměti vrby na Malé scéně Nového divadla. Cyklus písní s texty Václava Bárty a hudbou plzeňského skladatele, hudebníka a dirigenta Dalibora Bárty je proložen úryvky z knihy Kozí válka Václava Bárty. Instrumentaci orchestru tvoří smyčcové kvarteto, jemuž vévodí přední houslistka Jana Vonášková Nováková, dále pak trio hráčů, kteří střídají několik dechových nástrojů od flétny přes saxofon až k basklarinetu (P. Hrubý, J. Tarantík, M. Špelina) a rytmika s vynikajícím perkusistou a hráčem na indická tabla Tomášem Reindlem. Převážná většina muzikantů jsou členové orchestru muzikálu a operety DJKT. Paměti vrby mají obsahově nejblíž k World Music, ale díky skvělým sólistům a instrumentalistům přesahují hranice žánrů. Role vypravěčky se ujme Stanislava Topinková Fořtová, zpívat bude opět Věra Křížková. Hostem večera bude tentokrát zpěvák a kytarista Miloš Novotný. Žije v Třemošné u Plzně, hudbě se věnuje od dětství. Jeho největším úspěchem v hudební kariéře bylo účinkování v soutěži Hlas Česko Slovenska a postup do grandfinále, kde se umístil na 4. místě jako nejúspěšnější v mužské kategorii. Miloš Novotný BIG BAND A TOMÁŠ SAVKA Hostem Big Bandu Divadla J. K. Tyla při jeho březnovém koncertu na Malé scéně byl Tomáš Savka, který se o dva týdny později stal držitelem Ceny Thálie 2014 za roli Che v muzikálu Evita v inscenaci Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. NEDĚLNÍ MATINÉ VE FOYER VELKÉHO DIVADLA Gabriela Fritschová, Alexander Khistianov a Olga Jelínková Jan Čmelák, Romana Neumannová, Jitka Kubištová, Zdeněk Kubík K O N C E R T Y CHANSON SE ŠPETKOU OPERY namíchalo 25. ledna 2015 GOA TRIO ve složení Gabriela Fritschová, Olga Jelínková a Alexander Khistianov z děl M. Ravela, F. Loeweho, J. Brela, M. Monnotové, C. Debussyho, B. Smetany, J. Strausse, L. Delibese a dalších. MUSICA VAGANTIUM vystoupením 8. března oslavila své dvacetileté jubileum. V podání jejích členů zněla duchovní i světská hudba ze 12. 16. století, provozovaná na středověké nástroje jako niněra, šajtholt, trumšajt, mandola, fidula, šalmaj, různé flétny i kravské rohy. 18

HELLO, DOLLY! PREMIÉRA Jerry Herman, Michael Stewart Premiéra 26. dubna 2015 ve Velkém divadle Hudba a texty písní Jerry Herman Libreto Michal Stewart Překlad a české texty Ivo Osolsobě a Alexander Kozák Režie Tomáš Juřička Dirigenti Pavel Kantořík / Dalibor Bárta Choreografie Zuzana Krištofová Scéna Václav Vohlídal Kostýmy Ivana Brádková DOLLY & SPOL. DOSUD VE ZKUŠEBNĚ Protože premiéra slavného muzikálu bude až po uzávěrce časopisu, přinášíme zatím alespoň soubor fotografií z přípravy inscenace ve zkušebně Nového divadla. Že do hry nevstupují s plným nasazením pouze herci, ale zejména režisér, dokládá fotografie, na níž Tomáš Juřička přesvědčuje útlou představitelku Ermengardy, že do připraveného kufru se dokáže poskládat i robustnější postava. L. Ondruš, K. Herčíková, M. Šefl, T. Juřička Bára Štěpánová, Inka Brendlová Zbyněk Brabec, Michal Mušinský Tomáš Juřička, Pavel Kantořík Zuzana Krištofová (Dolly) Tomáš Juřička Lucie Zvoníková, Jana Kalinská, Kristýna Bečvářová Pavel Režný, Adam Rezner, Jan Ježek, Václav Kolář Jaroslav Buďárek, Zdeněk Sudek Ivana Jirešová, Marie Grafnetterová Zuzana Krištofová, Miluše Kupcová Ivana Jirešová (Dolly) PREMIÉRY HELLO, DOLLY! 1 9

PROBUZENÍ JARA PREMIÉRA Libreto a texty písní Steven Sater, hudba Duncan Sheik Premiéra 31. května 2015 na Malé scéně Nového divadla Probuzení jara (Spring Awakening) je uváděno na základě zvláštního ujednání s Music Theatre International (MTI). Všechny autorizované podklady rovněž dodává MTI. 421 West 54th Street, New York, NY 10019, telefon: 212-541-4684, fax: 212-397-4684, www.mtishows.com Muzikál podle hry Franka Wedekinda Překlad a české texty Jiří Josek Režie Roman Meluzín Dirigent Jiří Petrdlík Choreografie Lukáš Vilt Scéna Jiří Karásek Kostýmy Helena Tavelová Wendla Bergmanová Petra Vraspírová / Karolina Gudasová Melchior Gabor Pavel Režný Moric Stiefel Aleš Kohout / Adam Rezner Otto Majer Lukáš Ondruš Georg Zimmer Jan Fanta Jenda Rilke Jozef Hruškoci Ernst Richard Pekárek Thea Lucie Zvoníková Anna Veronika Zelníčková Marta Besselová Kateřina Falcová Elsa Neumanová Eva Staškovičová Profesorka Zubatá a další Stanislava Topinková Fořtová Ředitel Kostohryz a další Radek Štědronský Shejbal Orchestr muzikálu a operety DJKT MUZIKÁL ZRAŇUJÍCÍ I OČISTNÝ PREMIÉRY PROBUZENÍ JARA PROBUZENÍ JARA OČIMA REŽISÉRA ROMANA MELUZÍNA Probuzení jara je mezi všemi tituly, které jsme dosud hráli, zvláštní svou závažností očekáváme tedy trochu jiný sled diváků, než obvykle chodí na naše produkce. Ačkoliv se muzikál překvapivě brzy a úspěšně prosadil na Broadwayi, provokativností námětu se zdál být předurčen spíše pro off-off-brodwayské produkce. My jsme k němu mohli sáhnout díky tomu, že v souboru i mezi stálými hosty máme silnou generaci mladých interpretů, schopných pravdivě zahrát složité postavy mladých lidí: není totiž nic složitějšího než přechod mezi dětskostí, mládím a dospělostí, kdy člověk hledá sám sebe, snaží se nějak ukotvit ve světě. Bezprostřední kontakt s diváky v prostoru Malé scény vyžaduje stoprocentní pravdivost, což je herecky nejnáročnější. Naturalistickým detailům v erotických scénách se záměrně vyhýbáme. Naštěstí jedním z vyjadřovacích prostředků muzikálu je tanec, umožňující stylizované ztvárnění vnitřních pocitů rozervanosti, tužeb a bolesti. Otevírá prostor pro divákovu fantazii, a pak už je jen otázkou jeho přemýšlení o světě, jak se s tím zkonfrontuje. Wedekind vytvořil nelítostný obraz střetu mladé generace a generace dospělých, která není k mladým otevřená, z mnoha důvodů jim určité věci zatajuje a dokonce jim lže. Ale i ty dospělé je třeba pochopit, protože kolikrát za jejich necitlivostí může být nějaký nedosněný sen, vlastní bolest a zklamání, trauma z toho, že sami prošvihli dobu, kdy oni mohli být těmi rebely, mysleli si něco odlišného a báli se to říct nahlas. Pak už začali dělat jenom kompromisy, ty je semlely, a oni jsou na sebe naštvaní a chovají se, jak se chovají. Život přece není vůbec jednoduchý. Není nepodstatné, že do hry vstupuje také náboženství a mnoho dalších komponentů. Motivických linií je hodně už proto, že pochopit základní téma toho konfliktu je strašně těžké. Je to obrovský komplex problémů, kde rozhodně není možné říct: ti jsou dobří a ti jsou zlí. A nám o to ani nejde, chceme co možná nejpravdivěji otevřít tuto problematiku, ukázat konzervativnost na jedné straně a proti ní velkou touhu něco poznat, být sám sebou, osvojit si svět, být dějinným subjektem a ne objektem Obrovský svár mladé duše, která tápe, hledá, snaží se cosi pochopit a někdy je to pochopení za cenu nejvyšší, cenu života. Základní sdělení, trvale platné, je v muzikálu umocněno strhující hudbou. I ta je jiná, než jsme zvyklí poslouchat, protože v tomto díle, které tenduje k jádru lidské duše, není vůbec žádné revuální číslo. Songy jsou zveřejněné vnitřní monology jednotlivých postav, a v protikladu s jejich jednáním v určitých situacích představují dva póly jejich postoje, což vytváří základní dramatický konflikt, o němž jsem mluvil. Ta hudba je velmi komorní, soustředěná, má v sobě obrovský citový náboj. Ne v nějaké melancholické lacinosti, ale v hloubce bolesti, kterou lidská duše prochází. Ozvláštňuje příběh a přináší ještě jinou rovinu, než jaká je jenom v textu. Hudba promyšlená a současná, dává jasně najevo, že celá ta problematika je problematikou každé generace že to je něco, čím musí projít každý. Někoho to zocelí, někoho poznamená na celý život, někdo tu neobyčejnou tíhu neunese. To všechno patří k zázraku, který se jmenuje život. Nesmírně cenný je pro mne fakt, že titul si vybrali sami mladí členové našeho souboru. Když se pro nás otevřel nový prostor Malé scény a řešili jsme jeho dramaturgii, mladí se spontánně shodli, že by tu chtěli hrát Probuzení jara. Já jsem návrh uvítal, protože si myslím, že divadlo našeho typu má povinnost takové tituly nabízet. Jistě jsme tu proto, abychom diváky pobavili, ale také abychom probourávali nějaké myšlenkové a estetické bariéry koneckonců já o to usiluji už celých patnáct let. Inscenační tým jsme omladili o dva studenty, kteří právě teď absolvují katedru scénografie, a mladého choreografa, aby do inscenace vnesli svůj autentický generační pocit, protože období, kdy oni prožili to, co ztvárňují, v jejich životě je předevčírem. Čímž nechci říct, že já si na to nepamatuju. Pamatuju. Právě konfrontace mého vidění filtrovaného přes letitou zkušenost a toho jejich, dosud zjitřeného, mě velmi zajímá. Myslím, že tenhle v dobrém slova smyslu svár může přinést novou kvalitu v objektivitě a vrstevnatosti sdělení celého tématu. 2 0

Kostýmní návrhy Heleny Tavelové MLADÍ HERCI O VOLBĚ TITULU A O SVÝCH ROLÍCH EVA STAŠKOVIČOVÁ (ELSA): ALEŠ KOHOUT (MORIC): PETRA VRASPÍROVÁ (WENDLA): Probuzení jara jsme si vybrali s bývalými spolužáky, protože do toho muzikálu jsme se zamilovali už během studií na JAMU, kdy nám ho paní Hoggard předložila na teorii muzikálové tvorby. Písničky nám pouštěla samozřejmě v angličtině, ale velmi dbala na to, abychom opravdu porozuměli, o čem to je a co se tam děje. Strašně nás to nadchlo už v tom druháku, byla to nádherná hudba, nadčasová, a problémy z konce předminulého století, které se tam ventilují, jsou (bohužel) živé i dnes. Potom uvedlo Probuzení jara Městské divadlo Brno, takže jsme se k tomu dostali i v češtině, a myslím, že od té doby každý z nás toužil to dělat. Teď se nám tedy plní sen Moje postava, Elsa, je hodně drsná i když se nedá říct, že by měla nejhorší osud. Každý tam má svoji bolest a jak se dá poměřovat bolest, která má tolik podob? Elsa, otcem bitá a znásilňovaná, vyhnaná či uprchnuvší z domova, zjišťuje, že celý svět je stejný, ne-li horší a vrací se do míst svého dětského utrpení. I když to všechno je naprosto mimo moji zkušenost, s rodiči a rodinou mám nádherný vztah, tak se mě téma zneužívání silně dotýká, bolí mě a rozrušuje. Vyrovnat se s tím bude pro mne tvrdý oříšek, abych si to nebrala moc osobně. Herec si musí nastavit mantinely, když něco takového hraje, aby se z toho nezbláznil. Je to úplně nová zkušenost, ale zatím je to krásná práce. Pro mě je tenhle muzikál naprosto spjatý s postavou, kterou hraju. Už na JAMU, když jsme se o něm učili, na mě jeho téma silně působilo. Líbí se mi i Wedekindova hra, ve své době pro diváky naprosto šokující, hlavně tím, jak nemilosrdně demaskuje společnost nejen tehdejší. Dokáže šokovat i dnes, protože pořád existuje maloměšťáctví à la co tomu řeknou ostatní, místo aby ti lidé drželi při sobě. A pro mě je to hodně spjaté ještě s tím Moricem, podle mého nejkouzelnější postavou celého muzikálu. Ač každá z postav má silný příběh, tak Moric ho má jako jeden z mála uzavřený, ten okruh dojde do konce, do naplnění. Musím říct, že jsme si s Moricem hodně podobní. Moric je jak o něm jedna postava říká melancholický, rozervaný, věčně zasněný, což o mně platilo v jeho věku dvojnásob. Spojuje nás i zvláštní urputnost, s níž se snažíme získat to, po čem toužíme. Zatímco jemu se to nedaří, protože nemá oporu ve své rodině, mně se to díky bohu nějak povedlo. Jeho ta urputnost a nízké sebevědomí nakonec dostávají na kolena a on proti sobě namíří zbraň. Já nechci otvírat nějakou třináctou komnatu, ale také za sebou nemám nejjednodušší život, jen proti Moricovi jsem našel odvahu se neřešitelným situacím postavit, abych tohle nemusel udělat. Takže jeho příběh se mě hodně dotýká a jsem neskutečně vděčný, že jsem byl obsazen zrovna do téhle role. Snil jsem o ní od chvíle, kdy jsem se o tomto muzikálu dozvěděl. Při výběru titulu jsme my všichni pod třicet měli volnou ruku, snažili jsme se udělat si jakýsi přehled o možnostech vzhledem k novému komornímu prostoru. Ale za Probuzením jsme stáli, protože to je nádherná věc. Známe ho z Brna a známe i broadwayskou verzi, která je mimochodem na internetu je to věc, která je pro nás srdcová, proto jsme do toho chtěli jít, že to je hrozně lidské a pravdivé. O Wendle si myslím, že její příběh je vlastně tragický až tím koncem, kdy ji matka donutí k potratu, jinak je vlastně hrozně upřímný a dojemný. Zažije první milování s chlapcem, kterého má ráda, a přitom zůstává nevinná, netuší nic o sexualitě, neví, co se děje jejím tělem. Není pro mě lehké se do ní vcítit, i když si myslím si, že určitá naivita v nás stejně zůstává, ať je nám čtrnáct nebo pětadvacet. A to navzdory míře informovanosti, která se s tou ve Wedekindově době nedá srovnat. Situování inscenace na Malou scénu nám určitě pomůže, protože ta hra je tak intimní a její atmosféra se na malém prostoru udrží líp, než kdyby se to rozostřilo mezi pět set diváků na velké scéně. Věřím, že tady budeme mít od diváků větší odezvu, budeme si vzájemně předávat energii tím, že emoci, kterou my jim dáme, oni zpracují a vrátí nám ji zpět. A na tom se dá krásně stavět. Myslím, že to je dobře, že jim budeme takhle vydáni napospas Zaznamenala Eva Ichová PREMIÉRY PROBUZENÍ JARA 2 1

LIBUŠE PREMIÉRA Bedřich Smetana Premiéra 9. května 2015 v Novém divadle Slavnostní opera o třech dějstvích Libreto Josef Wenzig Český překlad Ervín Špindler Hudební nastudování a dirigent Oliver Dohnányi Režie Martin Otava a Tomáš Pilař Scéna Daniel Dvořák Kostýmy Tomáš Pilař Scénické projekce Petr Hloušek Dramaturgie Zbyněk Brabec Sbormistr Tvrtko Karlovič II. dirigent Jiří Štrunc Libuše Eva Urbanová / Ivana Veberová Přemysl Martin Bárta / Vratislav Kříž Chrudoš Adam Leftwich / Jiří Přibyl / František Zahradníček Šťáhlav Tomáš Černý / Valentin Prolat Lutobor Jevhen Šokalo / Pavel Vančura Radovan Jiří Hájek / Jiří Kubík Krasava Lívia Obručník Vénosová / Ivana Šaková Radmila Eliška Weissová / Jana Foff Tetourová Sbor a orchestr opery DJKT, externí sbor Balet DJKT Začátek premiéry, kterou bude 9. května vysílat ČT v přímém přenosu, je ve 20 h. Další představení Libuše budou vzhledem k délce trvání této opery začínat vždy v 18 h. Na partituře Libuše pracoval Bedřich Smetana v l. 1971 72, avšak na své první provedení čekala tato jeho čtvrtá opera plných devět let. Skladatel při komponování vycházel z představy mnohem větší scény, než jakou disponovalo Prozatímní divadlo. Hrdinskou operu, jež měla posilovat víru národa ve šťastnou budoucnost, určil pro velké divadlo Národní a takřka manifestačně tak projevil svou důvěru v jeho brzké otevření. Libuše v něm měla premiéru 11. června 1881. Slavnostní představení Libuše otevíralo 27. září 1902 také Nové divadlo královského města Plzně (Velké divadlo). Novou moderní divadelní budovu na začátku této sezony otevřela sice Smetanova Prodaná nevěsta, přenesená pro tuto příležitost z historické budovy, avšak Libuše bude první operou, nastudovanou na Nové scéně. Ani nyní se nezpronevěřuje svému určení provázet výjimečné okamžiky v životě českého národa. Její již dvanáctá inscenace v plzeňském divadle je věnována Plzni Evropskému hlavnímu městu kultury 2015 a její premiéra se uskuteční v průběhu oslav 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou. Monumentalita Smetanovy Libuše je pro režisérskou dvojici, již tvoří ředitel DJKT Martin Otava spolu s mladým šéfem opery Tomášem Pilařem, a pro scénografa Daniela Dvořáka výzvou k prověření uměleckého potenciálu technických i prostorových dispozic Nové scény. DANIEL DVOŘÁK: VĚŘÍM, ŽE SE NÁM PODAŘÍ VRÁTIT LIBUŠI Z MUZEA VOSKOVÝCH FIGURÍN NA SOUDOBÉ OPERNÍ JEVIŠTĚ PREMIÉRY LIBUŠE Jako scénograf slavných Koček jste byl jedním z prvních, kdo měli příležitost prověřit inscenační možnosti plzeňské Nové scény. Jak na vás jako architekta působí její prostorové dispozice? Premiéra Koček byla odložena ze září na prosinec. Své sehrála i skutečnost, že se obsluha zařízení v podstatě zaučovala za pochodu. Prostorové, lépe řečeno prostorotvorné možnosti samotného jeviště, které jsou velmi dobré, jsme tak nemohli využít naplno. To, že inscenace, soudě podle ohlasů, dopadla výborně, je zásluhou neobyčejně a nezlomně kreativního přístupu režiséra Romana Meluzína. A jak hodnotíte coby divadelní praktik s četnými tuzemskými i zahraničními zkušenostmi její jevištní techniku? Klady jsou zjevné a četné: soustava jevištních stolů, dělené tahy, kazetová točna pendlující mezi zadním a předním jevištěm, sestava stranových vozů a mohl bych pokračovat. Každý z těchto prvků v sobě ukrývá celou paletu možností. V rámci pokusu o objektivní pohled je ale nutné i zmínit, že ne vše je navrženo se znalostí jevištní praxe, a realizační vrásky nám přidělávají i technické aspekty jako rychlost a hlučnost pohybu, limity řídících jednotek jednotlivých skupin a podobně. Potvrzuje se tak stará pravda, kterou nám na UMPRUM vštěpoval prof. Svoboda, že jevištní technologie, která není dokonale vymyšlená, a tím není řečeno, že musí být nutně superdrahá, odčerpává do budoucna podstatnou část tvůrčí energie inscenátorů a koneckonců i nezanedbatelnou část finančních prostředků na inscenace. Prof. Josef Svoboda byl scénograf světového renomé máte tedy tu nejlepší školu. V praxi jste ale jistě mnohdy pocítil rozpor mezi svými představami a realizačními možnostmi. Jak se teď naopak vyrovnáváte s nepřebernými možnostmi, které otevírá nová technika? Stačí invence, nebo je třeba i odvahy? Dobrý profesionál takový rozpor nemůže pocítit, protože inscenaci připravuje s vědomím konkrétních podmínek. Jestliže scénograf narazí na něco, co nelze vyrobit Ak. arch. Daniel Dvořák, vedoucí umělecko-technického provozu Jan Baxa 2 2

nebo realizovat, tak to jednoduše vymyslel špatně. Svoboda nás doslova mořil s technikou a technologiemi. Jeho první otázka vždy byla, jak a z čeho se to vyrobí. Běda když nedostal uspokojivou odpověď. Pro soudobou pokročilou techniku platí to samé, co tvrdím léta: teprve její ovládnutí nám dává umělecká křídla. Kdo jí neporozumí, dostane se do jejího vleku nebo mu ztrpčuje život a na výsledku inscenace je to znát. Řekla bych, že zrovna Libuše, u níž je jistá míra monumentality a patosu neodmyslitelná, je prubířským kamenem značného kalibru. Oč se bude vaše scénografické řešení principiálně opírat? Opírám se především o režijní výklad Martina Otavy a Tomáše Pilaře. K mé obrovské radosti konečně prolomili inscenační praxi jánošíkovských opasků a dalšího pseudoslovanského balastu, zaklínající se tu Mikolášem Alšem, onde Alfonsem Muchou. Zdůrazňují téma mýtu, rituálu, historické nezřetelnosti. Libuše není historická postava. Prosákla zřejmě do naší mytologie ze starších zdrojů. Plútarchos uvádí jako první věštkyni v Delfách Libyssu, dokonce jako Diovu dceru. Z Plútarcha čerpal kde kdo. Shakespeare například. Naše inscenační prostředí se inspirovalo spíše megalitickou architekturou. Smetanova hudba je nesmírně živá a barvitá. Z ní vychází i odpovídající dynamika scény a režijní akce. Oba režiséři důsledně prosazují noblesní scénickou důstojnost a nehmotnou monumentalitu plynoucí z umělecké závažnosti díla. Pro nudu a statičnost vydávané obvykle za naplnění Smetanova přídomku slavnostní tabló tu není místo. Skladatel také ještě totiž uvedl, že se jedná o hudebně dramatické uživotnění. To je náš klíč. Zatím jen při jednom představení na festivalu Divadlo jsme zažili závratný pocit z toho, když se scénický prostor v mžiku kardinálně promění člověku přímo před očima. Je to možné i při Libuši? Pokud technika nezradí, tak v inscenaci uvidíme zatím nejkomplexnější využití zdejší jevištní technologie. Věřím, že se nám podaří vrátit Libuši z muzea voskových figurín na soudobé operní jeviště, kam podle našeho názoru patří. Souhlasíte, že prostorový i technický potenciál nového plzeňského divadla je pro divadelníky velkou výzvou? Ano, říkáte to velmi přesně. Toto divadlo přináší na českou scénu neobvyklý potenciál. Prostorotvorně a technologicky nadstandardní jeviště nového plzeňského divadla má opravdu šanci stát se úchvatným nástrojem s mnoha rejstříky. Je to otázka technické fantazie a schopností inscenátorů. Pro příměr zaskočme do světa mobilních telefonů. Pro někoho je to nástroj, kterým lze bezmála řídit zeměkouli. Jiný je rád, že se dovolá Chtěl byste této výzvě v budoucnu znovu a opakovaně čelit? Už čelím! (smích) A my se těšíme na výsledek. Eva Ichová PREMIÉRY LIBUŠE 2 3

MOZART A SMRT PREMIÉRA Nikolaj Rimskij-Korsakov / Sergio Rendine Premiéra 13. června 2015 ve Velkém divadle Hudební nastudování a dirigent Francesco Ledda Režie Tomáš Pilař Scéna a kostýmy Aleš Valášek Dramaturgie Zbyněk Brabec II. dirigent Jan Pellant Nikolaj Rimskij-Korsakov: MOZART A SALIERI Opera o dvou obrazech na libreto A. S. Puškina Nastudováno v ruském originále Mozart Michal Bragagnolo / Tomáš Kořínek Salieri Marc Labonette / Jevhen Šokalo / František Zahradníček Orchestr opery DJKT Sergio Rendine: VÝZNAMNÉ TAJEMSTVÍ (česká premiéra) Opera buffa o jednom dějství Libreto Lorenzo Arruga Nastudováno v italském originále Rossini Jiří Hájek / Luboš Skála Mozart Michal Bragagnolo / Tomáš Kořínek Průvodkyně Jana Foff Tetourová / Gosha Kowalinska / Jana Piorecká Isabella Colbran Puja Andrea / Radka Sehnoutková / Vanda Šípová Padre Mattei, Návštěvník Pavel Horáček / Dalibor Tolaš Orchestr opery DJKT DVĚ VERZE MOZARTOVA ŽIVOTNÍHO PŘÍBĚHU VE DVOU OPERNÍCH AKTOVKÁCH životopisných románů. Tato díla mají pochopitelně svůj smysl, mají především poutavou formou přiblížit uměleckou osobnost široké veřejnosti. Život zázračného salcburského dítěte samozřejmě lákal k literárnímu zpracování už dávno před Shafferem a Formanem. Už v roce 1856, sto let po skladatelově narození, napsal německý romantický spisovatel Eduard Friedrich Mörike novelu Mozartova cesta do Prahy, líčící, jak udává její název, Mozartovu cestu do Prahy na premiéru opery Don Giovanni na podzim roku 1787. Novela byla také později zfilmována, ostatně o Mozartovi bylo natočeno více filmů, např. Koho bozi milují v roce 1942. V roce 1830 napsal významný ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin tzv. Malé tragédie, což jsou čtyři jednoaktová dramata, mezi nimiž je i hra Mozart a Salieri, v níž básník zpracovává tehdy tradovanou skutečnost, že italský skladatel Antonio Salieri Mozarta ze žárlivosti nad jeho talentem otrávil. Všechny čtyři Puškinovy malé tragédie byly později zhudebněny jako opery. Mozarta a Salieriho vytvořil významný ruský skladatel, člen Mocné hrstky, Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844 l908). Jeho zhudebnění se vymyká jeho ostatní operní tvorbě, když píše opery na námět z ruské historie nebo z ruských pohádek bylin. I hudba této jednoaktovky je jiná, jakoby Rimskij-Korsakov chtěl vytvořit hudbu v klasicistním slohu ve stylu Mozartově. Mozart a Salieri je komorní jednoaktová opera pro pouhé dva zpívající mužské hlasy. V opeře, poprvé uvedené v roce 1898 v Petrohradě, umírá Mozart ve shodě s Puškinovou předlohou následkem jedu, který mu do číše nasypal Salieri. Opera Mozart a Salieri bude doplněna operou současného italského skladatele Sergia Rendineho (1954) Významné tajemství neboli Namáhavé stáří, která byla poprvé uvedena v Monte Carlu s Barbarou PREMIÉRY MOZART A SMRT Nikolaj Rimskij-Korsakov Když přišel v roce 1984 do kin později slavný a mnoha Oscary ověnčený film Miloše Formana Amadeus, strhla se obrovská vlna zájmu o život a dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Lidé kupovali nahrávku Mozartova Requiem a poslouchali jeho hudbu. Film ovšem vedle nadšení davů vyvolal i kritické hlasy znalců Mozartova života a díla, kteří nesouhlasili s pojetím Mozarta ve filmu a se zkreslením řady historických skutečností. Amadeus ovšem není životopisným filmem o slavném skladateli, ale zfilmovanou hrou anglického dramatika Petera Shaffera, která pochopitelně s historickými fakty nakládá volně a postupuje především podle zákonů dramatické tvorby. Ostatně takto zkreslených životopisných filmů nejen o skladatelích, ale i jiných umělcích najdeme celou řadu, stejně jako různých Sergio Rendine Fritoli v hlavní ženské roli a pod taktovkou dirigenta Gianluigiho Gelmettiho 6. března 1992. Sergio Rendine patří k nejvýznamnějším, nejplodnějším a nejhranějším skladatelům dnešní Itálie. Narodil se v hudebnické rodině v Neapoli, studoval v Římě a Pesaru. Jeho díla zazněla v provedení světových prestižních orchestrů i operních divadel. Rendine je autorem osmi oper, z nichž vedle Významného tajemství jsou nejznámější rozhlasová opera Alice (1989) a opera Romanza (2002), v níž o premiéře v Římě vytvořil hlavní tenorovou roli italský tenorista Vittorio Grigolo. V opeře Významné tajemství vystupuje několik skutečných historických osobností vedle skladatele W. A. Mozarta také Gioacchino Rossini, významný italský pedagog Padre 2 4

Stanislao Mattei a operní pěvkyně Isabella Colbranová. Opera je také fikcí, podle níž Mozart ve svých 35 letech nezemřel, ale unaven před světem uprchl do Itálie do školy slavného Padre Matteiho. Tam se seznámil s naprosto netalentovaným chlapcem jménem Gioacchino Rossini, jenž mu slíbil, že se o něj do konce života postará, pokud bude Mozart pod jeho jménem psát opery. Mozart se, alespoň v této opeře, dožije 73 let, a když zemře, Rossini se po premiéře opery Vilém Tell také odmlčí a do konce života žádnou další operu nenapíše. Vždyť přece nemá talent, Mozart je mrtev a není, kdo by za něj v komponování oper pokračoval! Projektem Mozart a smrt pokračuje plzeňská opera ve spolupráci s mezinárodním operním festivalem Armel v Maďarsku. V Budapešti v červenci letošního roku také nově nastudované jednoaktovky uvede. Vedle našich sólistů v inscenaci vystoupí i finalisté této mezinárodní pěvecké soutěže. Ředitel DJKT Martin Otava a režisér Tomáš Pilař nad scénickými návrhy Zbyněk Brabec ŠKODA! PREMIÉRA Tomáš Vůjtek Premiéra 13. června 2015 v Novém divadle Příběh jednoho snu Režie Thomas Zielinski Dramaturgie Klára Špičková, Tomáš Vůjtek Scéna Pavel Svoboda Kostýmy Jana Smetanová Hudba Ivan Acher Pohybová spolupráce Jana Burkiewiczová Emil Škoda Jan Maléř Jan Škoda Pavel Pavlovský Josef Škoda Antonín Procházka František Škoda Michal Štěrba Sedlák, Veleba Zdeněk Mucha Venca, Bankéř Marek Adamczyk Pepa, Bankéř Marek Mikulášek Tonda, Bankéř Ondřej Vacke / Adam Rezner Jaroušek Ondřej Rychlý Balcar Jakub Zindulka Žofka Klára Krejsová Vendula Kamila Šmejkalová Václav Mirwald Miloslav Krejsa Premonstrát, Inženýr Petr Konáš Sládková Monika Švábová Bláha, Sedlák, Generál Josef Nechutný Johann Hahnekamm, Sedlák Viktor Vrabec Johanna Škodová Štěpánka Křesťanová Lékárníková Jana Kubátová Císařovna Sisi Andrea Mohylová Hermína Hahnekammová Škodová Zuzana Ščerbová Emil Škoda se synem Karlem PŘÍBĚH JEDNOHO SNU Jak už sám název napovídá, poslední činoherní premiérou v této sezóně je hra psaná přímo pro naše divadlo. Vychází ze slavné i neslavné historie města Plzně. Představí se v ní legendární rodina Škodů. A protože je jeden z jejích členů spojen i se vznikem Měšťanského pivovaru, najde v ní na scéně místo i proslulý zlatavý mok. Vždyť právě tenkrát se podařilo poprvé uvařit pivo, které by bylo pitelné! A jež založilo slávu města sahající za jeho provinční hranice. Podobně tomu bylo s velkým parním snem Jana Škody. Bohatě jej rozvinul, naplnil a pro někoho i zneužil vnuk Emil. V nedávné anketě o největší osobnost Plzeňského kraje přesto i po více než sto letech od svého úmrtí zvítězil právě Emil Škoda. Po dědovi zdědil podnikatelské vlohy, po otci rytířský titul a jeho strýc mu věnoval milión zlatých jako vstupní kapitál. Nebyl-li spokojen s něčí prací, přetáhl ho holí. Jeho věrným průvodcem mu byl pes Čert. Jak by byl asi dnes spokojen s námi? Odnesl by nás Čert do pekla? Víme to? Nevíme? Škoda! Autor historické humorné fresky a leporela plzeňských osobností je Tomáš Vůjtek. Divadelní kritici se shodují, že umí psát. Prvky kabaretního a dokumentárního divadla jsou v jeho tvorbě dominantní. Dějiny jsou největší divadlo, říká dramatik. V Komorním divadle Aréna v Ostravě, kde působí také jako dramaturg, uvedli jeho veleúspěšnou hru Brenpartija. Tragikomickým způsobem v ní líčí fungování státu Halda. V první polovině dvacátého století jej založili bezdomovci, kteří se hřáli, pili a přežívali u ostravských struskových hald. Tomáš Vůjtek už za své texty obdržel tři ceny Alfréda Radoka. Za hru o manželce popraveného tajemníka Komunistické strany Československa Rudolfa Slánského S nadějí, i bez ní získal jak zmiňovaného Radoka (2009), tak zvláštní cenu Hvězd na vrbě (2013). Hra je první částí volné trilogie, která mapuje moderní dějiny a snaží se tak odhalit kořeny našich dnešních problémů. Ve druhé hře trilogie Smíření se Češi smiřují s tím, jak vyhnali Němce. Třetí hra Slyšení je zase příběhem Adolfa Eichmanna. Vypráví o židovských transportech. Eichmann se chce potkat s Bohem a říct mu svoji verzi. Ten ale nepřichází PREMIÉRY ŠKODA! 2 5

Emil Škoda Emil Škoda s komisí při předávání děl na střelnici v Doudlevích Fotografie poskytl Archiv města Plzně K režijní realizaci inscenace Škoda! pozvala umělecká šéfka činohry Natália Deáková Thomase Zielinského. Jako host zde režíruje poprvé. Narodil se v roce 1972, vyrůstal nejdřív v Berouně, pak v Aténách a v Chicagu. Dospěl ale ve Frankfurtu. Do rodné země se vrátil až jako student režie na DAMU. Do Německa nicméně pravidelně jezdí učí na vysoké umělecké škole v Ludwigsburgu a režíruje. Dějiny Plzně a obří vzmach Škodových závodů ho zaujaly. I jeho život je, jak sám říká, obrovská logistická firma. Místy dokumentární ráz textu pro něj není problematický. Přesto si uvědomuje, že české publikum je z podstaty konzervativní. Svou roli nepochybně hrálo i těch čtyřicet let, v nichž vzkvétala nejrůznější zájezdová, tetičkovská představení pro JZD v duchu hesla Hrajeme pro všechny! Tam interpretace nemohla být nijak odvážná, protože by jí polovina publika neporozuměla. Tak se sázelo na jistotu udělá se jednoduchá inscenace s pochopitelným příběhem. A spousta divadel na tuhle jistotu sází dodnes, podotýká v rozhovoru pro Novinky.cz. Hra o rodině Škodů, líně provinční a vzápětí dynamicky světové Plzni bude podle něj však čitelná i pro starší studenty. Fanoušci historie by mohli ocenit bohatství dobových detailů a narážek. Pro občany Plzně by to měla být povinná záležitost. Znají opravdu svou minulost? Znají své město? Vědí, že se tu kdysi vařilo pivo, které se vylévalo v sudech před radnici, protože se nedalo pít? Klára Špičková EVA URBANOVÁ, MIROSLAV DVORSKÝ A NOC S OPEROU Operní koncert souboru opery a orchestru Divadla J. K. Tyla s hosty Evou Urbanovou a Miroslavem Dvorským pod otevřeným nebem v nově zrekonstruovaném amfiteátru na Lochotíně NOC S OPEROU / PREMIÉRY ŠKODA! Koncert Noc s operou pořádáme pro všechny příznivce opery i pro ty, kteří královně mezi divadelními žánry zatím nepodlehli. Na koncert do amfiteátru si můžete přijít vychutnat nejznámější árie ze světových oper v podání špičkových pěvců, kvalitního orchestru a sboru DJKT a třeba se tak seznámit s tímto žánrem nenásilnou formou. Podmanivá atmosféra Noci s operou bude kromě kouzelné hudby umocněna speciálními světelnými efekty na jevišti v průběhu koncertu. V programu uslyšíte árie z Prodané nevěsty, Rusalky, Toscy, Carmen a dalších slavných oper. Začátek programu 20:00. Předpokládána délka 2h 50min včetně přestávky. Cena vstupenky 300 Kč. Vstupenky jsou v prodeji od 1. května 2015 v distribuční síti www.plzenskavstupenka.cz, nebo předprodeji DJKT. www.nocsoperou.cz 2 6

14. DIVADELNÍ PLES Ples v Měšťanské besedě 27. února zahájili náměstek primátora Martin Baxa, Zuzana Ščerbová a ředitel DJKT Martin Otava Tomáš Kořínek, Radka Sehnoutková Účastníci plesu při pořizování pamětní fotografie Operní orchestr DJKT s dirigentem Jiřím Štruncem Půlnoční kankán Soňa Hanzlíčková Borková a Pavel Režný Helena Knížová, Martin Otava DIVADELNÍ PLES 2 7

JUBILEA PETR KOFROŇ (*15. 8. 1955) Petr Kofroň se dožívá významného jubilea a mně, jako jednomu z jeho nástupců v čele plzeňské opery, se honí hlavou myšlenka, jak co nejlépe navázat na otisk, který zde zanechal. V první řadě musím vzpomenout na svoji spolupráci s ním když jsme vloni připravovali společnou inscenaci Martinů Vojáka a tanečnice. Tuto spolupráci lze shrnout slovy otevřená a bezbřeze imaginativní. Petr Kofroň vnáší do tvůrčí práce prvky z těch nejvzdálenějších inspiračních zdrojů, nebojí se experimentovat, cílí na jinotaje, a to vše ve velice uvolněném a komunikativním duchu. Myslím, že pro svoji snovou a kaleidoskopickou režijní koncepci jsem přiléhavějšího dirigenta nemohl nalézt. Když se však odpoutám od této zkušenosti, poznávám výraznou stopu jeho působení mimo jeho obor totiž mimo Petr Kofroň Dalibor Tolaš Jevhen Šokalo dirigování: Petr Kofroň měl v Plzni velmi šťastnou ruku při volbě režisérů. Za jeho působení tak v Plzni vznikaly nesmírně progresivní inscenace režisérů rekrutujících se mimo okruh zavedených operních stálic. Mezi nimi například i Jiří Heřman nebo Jan Antonín Pitínský. Vyžadovalo to od něj jako od šéfa zajisté mnoho odvahy, šlápnout mimo vychozenou pěšinu, ale výsledek za to rozhodně stál. Kromě toho, že Petru Kofroňovi přeji do dalších let vše dobré, přeji plzeňské opeře, aby zde to dobré z jeho otisku zůstalo viditelné co nejdéle. Tomáš Pilař DALIBOR TOLAŠ (*19. 7. 1960) Narodil se v divadelní rodině v Ostravě, kde otec působil jako sólista opery a později operety. Po krátkém angažmá v Ústí nad Labem se stal v roce 1990 sólistou opery DJKT v Plzni, kde vytvořil celou plejádu prvooborových barytonových rolí. Za všechny vzpomeňme na jeho Scarpiu, Marcela, Rigoletta, Germonta, Figara, Papagena, Dona Giovanniho, Voka, Vladislava, Kalinu a Tomše. Dalibor Tolaš není jenom výborným pěvcem, ale též skvělým hercem, který dokáže z každé postavy vytvořit živou a do detailů propracovanou kreaci. Proto také nachází uplatnění v operetách i muzikálech. -zb- JEVHEN ŠOKALO (*20. 8. 1960) Pochází z ukrajinského Lvova, kde vystudoval Hudební akademii. Debutoval v kyjevské Národní opeře, ale od roku 1993 působí v České republice, kde nejprve přijal angažmá v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Pokorného pěvce s nezaměnitelným hlasem si záhy všimly další naše operní scény. V roce 1998 se stal sólistou opery DJKT v Plzni, kde vytvořil řadu vynikajících rolí, např. Gremina, Bartola, Dona Pasquala, Končaka, Timura, Vodníka, Purkrabího a mnoho dalších. Jako málokterý zahraniční basista se může pochlubit, že má v repertoáru téměř všechny basové role ve Smetanových operách, které často vytvořil i v několika inscenacích. Jeho Kecal má humor, bodrost i pěveckou suverenitu. Často hostuje v Brně nebo v pražském Národním divadle. -zb- OPERA 2015 OPERA 2015 / JUBILEA 12. ročníku festivalu pořádaného Jednotou hudebního divadla s podporou MK ČR a Hlavního města Prahy se zúčastnily všechny české a moravské operní soubory se svými nejlepšími inscenacemi z posledních dvou let, program doplnila také tři slovenská operní divadla. Plzeňský soubor představil na scéně Národního divadla zdařilou inscenací málo uváděné opery Bohuslava Martinů Voják a tanečnice v režii Tomáše Pilaře a pod taktovkou Jiřího Štrunce. Mezi nominovanými na Cenu za mimořádnou interpretaci role, kterou uděluje porota emeritních sólistů pražského Národního divadla, byl také Jiří Brückler jako Pseudolus.. 2 8

MOZAIKA KVĚTNOVÉ DERNIÉRY ČINOHRY TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU Nové divadlo 2. května Andrea Černá (Lucette), Antonín Procházka (Bouzin) LHÁŘI Nové divadlo 30. května Jan Maléř, Michal Štěrba, Marek Adamczyk HRÁČ Nové divadlo 16. května M. Adamczyk, J. Nechutný, M. Stránský, J. Zindulka SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ Velké divadlo 27. května Monika Švábová (Violet Westonová), Jakub Zindulka (Deon Gilbeau) ČERVNOVÉ DERNIÉRY OPERY A MUZIKÁLU HOFFMANNOVY POVÍDKY Velké divadlo 14. června David Szendiuch (Coppélius) POLIBEK PAVOUČÍ ŽENY Nové divadlo 26. června Petr Jeništa (Molina) MOZAIKA / DERNIÉRY 2 9

NOVÉ TVÁŘE V MUZIKÁLOVÝCH INSCENACÍCH Jan Kříž (Leo Bloom), Oldřich Kříž (Max Bialystock) Jan Kříž (Leo Bloom), Petr Šudoma (Marks) Źofie Dařbujánová (Bára), Ondřej Černý (Myslivec) V březnu se poprvé na jevišti plzeňského divadla sešli otec a syn Křížové poté, co byl operní pěvec a režisér Oldřich Kříž v inscenaci muzikálu Producenti doobsazen do role vykutáleného broadwayského producenta Maxe Bialystocka. Jeho syn Jan Kříž exceluje jako akurátní účetní Leo Bloom. V Producentech také převzal role účetního Markse a Carmena Ghii Petr Šudoma, známý již z titulů Footloose (Rocker Bob) a Divá Bára (Pavel). V Divé Báře se nově představil v roli Myslivce Ondřej Černý, absolvent pražské DAMU a bývalý člen muzikálového souboru. SVATÝ GRÁL NALEZL ŽOKEJ JOSEF VÁŇA Dne 26. 2. 2015 při 74. představení muzikálu Monty Python s Spamalot se zasloužil o nalezení svatého grálu proslulý žokej Josef Váňa, který seděl ve Velkém divadle na sedadle 0101. Bylo to velké překvapení pro všechny účinkující i diváky, kteří slavnou osobnost odměnili dlouhotrvajícím potleskem. A také první dárek k blížícímu se výročí této inscenace: 6. března tomu bylo již 5 let, co je tento muzikál na repertoáru Divadla J. K. Tyla, na 22. březen pak připadla jeho pětasedmdesátá repríza. Pořízení společné fotografie šťastného nálezce s králem Artušem a jeho rytíři je tradičně součástí představení. Snímek pořídil Patsy alias Jan Kaštovský. Vladimír Pelech SEDLÁK A KOMEDIANTI S ITALSKÝMI HOSTY V mimořádném představení slavných veristických oper vystoupili 12. února 2015 dva pozoruhodní hostující pěvci: povozníka Alfia v Mascagniho Sedláku kavalírovi a Tonia v Leoncavallových Komediantech zpíval barytonista Carlo Maria Cantoni, v roli principála Cania v Komediantech vystoupil tenorista Paolo Lardizzone. HOMO URBANUS EUROPEANUS VE FOYER NOVÉHO DIVADLA Jean Marc Caracci V březnu a v dubnu t. r. měli návštěvníci Nové scény možnost seznámit se s tvorbou Jeana-Marca Caracciho. Francouzský fotograf zde představil působivé velkoformátové černobílé fotografie, na nichž jsou lidé konfrontováni s anonymním prostorem moderních velkoměst. Autor se otevření své výstavy, pořádané ve spolupráci s EHMK Plzeň 2015, osobně zúčastnil. M O Z A I K A Účastníci vernisáže 9. března ve foyer Nového divadla Radovan Kodera a Jean Marc Caracci 3 0

BALET V OBCHODNÍM CENTRU U příležitosti premiéry tanečního dramatu Smrt v Benátkách připravil baletní soubor DJKT originální happening v prostorách OC Plaza. Manipulaci s velkým prknem si mohli po vzoru tanečníka Miroslava Hradila vyzkoušet i diváci a v soutěži o správný odhad váhy této obří rekvizity vyhrát vstupenky na představení. PREMIÉROVÁ SETKÁNÍ SVĚTOVÝ DEN POROZUMĚNÍ AUTISMU Modrým nasvícením obou divadelních budov 2. dubna DJKT vyjádřilo podporu této celosvětové akci. O týden později proběhl na Malé scéně doprovodný program V kůži autisty ve spolupráci s občenskými společnostmi Motýl a Elements. Proslulý režisér Dominik Neuner, Martin Otava Gustav Skála a Tomáš Pilař Slavomir Jakúbek, Tomáš Rudolfer, Oliver Dohnányi Ředitel DJKT M. Otava s režisérem M. Chudovským Vlastimil Harapes a choreograf Ondrej Šoth J. Petrdlík, T. Karlovič a Z. Brabec při děkovačce M O Z A I K A 3 1

PROGRAM KVĚTEN VELKÉ DIVADLO NOVÉ DIVADLO PROGRAM KVĚTEN 2015 01. Pá nehraje se 02. So PRODANÁ NEVĚSTA opera 03. Ne POLSKÁ KREV opereta 04. Po nehraje se 05. Út SPARTAKUS balet V5 06. St HELLO, DOLLY! muzikál N2 07. Čt CALIGULA 11:00 činohra zadáno SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ činohra KMD 08. Pá CALIGULA činohra V12 09. So HELLO, DOLLY! muzikál 10. Ne HELLO, DOLLY! muzikál N17 11. Po nehraje se 12. Út LAKOMEC 11:00 činohra zadáno 13. St CALIGULA činohra V2 14. Čt ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA opereta V3 15. Pá CALIGULA činohra V4 16. So MONTY PYTHON S SPAMALOT muzikál 17. Ne SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ 16:00 činohra Z 18. Po nehraje se 19. Út PRODUCENTI muzikál S3 20. St ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA opereta V6 21. Čt CALIGULA činohra S7 22. Pá LOV ZAČÍNÁ činohra V8 23. So ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA opereta 24. Ne POPELKA 14:00 balet 25. Po nehraje se 26. Út SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ činohra M 27. St SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ činohra naposledy 28. Čt AIDA opera/-tit- V7 29. Pá BENEFIČNÍ VEČER Nadace pro transplantaci kostní dřeně 30. So POLSKÁ KREV opereta 31. Ne HOFFMANNOVY POVÍDKY 14:00 opera/-tit- O1 MALÁ SCÉNA 02. So OBRAZ DORIANA GRAYE balet 03. Ne PUSH UP (CESTA VZHŮRU) činohra pro seniory 05. Út BŮH MASAKRU činohra 06. St ŽIVÁ VODA 10:00 činohra zadáno 08. Pá OBRAZ DORIANA GRAYE balet 09. So PŘÁTELÉ GENERACE X činohra 10. Ne ENIGMATICKÉ VARIACE činohra U oper nastudovaných v originále je použito titulkovací zařízení s českým překladem (-TIT-). Změna programu vyhrazena. 01. Pá nehraje se 02. So TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU činohra naposledy 03. Ne DIVOTVORNÝ HRNEC 14:00 muzikál O2 04. Po nehraje se 05. Út SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ muzikál N5 06. St JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY činohra taneční 07. Čt FREDDIE THE KING OF QUEEN muzikál 08. Pá SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ muzikál N12 09. So LIBUŠE 20:00 opera premiéra/p 10. Ne LIBUŠE 18:00 opera V17 11. Po nehraje se 12. Út DIVÁ BÁRA 11:00 muzikál zadáno SBORISTÉ činohra N9 13. St LIBUŠE 18:00 opera V10 14. Čt SBORISTÉ činohra N7 15. Pá DIVÁ BÁRA 11:00 muzikál zadáno SMRT V BENÁTKÁCH balet N8 16. So HRÁČ činohra naposledy taneční 17. Ne FREDDIE THE KING OF QUEEN muzikál 18. Po nehraje se 19. Út FREDDIE THE KING OF QUEEN balet 20. St POLIBEK PAVOUČÍ ŽENY muzikál S4 21. Čt KOČKY 16:30 muzikál zadáno 22. Pá KOČKY muzikál 23. So GALAVEČER MUJERES EHMK 24. Ne FLAMENDR činohra pro seniory 25. Po nehraje se 26. Út EDITH VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ balet 27. St LIBUŠE 18:00 opera V14 28. Čt JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY činohra N3 taneční 29. Pá FREDDIE THE KING OF QUEEN muzikál S2 30. So LHÁŘI činohra S9/naposledy 31. Ne nehraje se 12. Út PAMĚTI VRBY muzikál 13. St ŽIVÁ VODA 11:00 činohra zadáno 14. Čt ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO 11:00 opera zadáno 15. Pá ŽVANIVÝ SLIMEJŠ 10:00 opera/děti zadáno 20. St ŽIVÁ VODA 10:00 činohra zadáno 23. So SVĚT KABARET KABARET SVĚT muzikál 31. Ne PROBUZENÍ JARA muzikál premiéra Předprodej vstupenek na květnová představení DJKT od středy 15. dubna 2015, Sedláčkova 2, Plzeň. 3 2

PROGRAM ČERVEN VELKÉ DIVADLO NOVÉ DIVADLO 01. Po nehraje se 02. Út ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA opereta V5 03. St SPARTAKUS balet V10 04. Čt AIDA opera/-tit- V3 05. Pá ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA opereta V4 06. So AIDA opera/-tit- 07. Ne nehraje se 08. Po nehraje se 09. Út HELLO, DOLLY! muzikál N5 10. St HELLO, DOLLY! muzikál N6 11. Čt AIDA opera/-tit- V11 12. Pá SPARTAKUS balet V12 13. So PETER PAN HOST 14. Ne HOFFMANNOVY POVÍDKY 14:00 opera/-tit- O2, naposledy 15. Po nehraje se 16. Út SPARTAKUS balet V1 17. St HELLO, DOLLY! muzikál N10 18. Čt LOV ZAČÍNÁ činohra S5 19. Pá LOV ZAČÍNÁ činohra S6 20. So MOZART A SMRT opera/-tit- premiéra, P 21. Ne MOZART A SMRT opera/-tit- V17 22. Po nehraje se 23. Út HELLO, DOLLY! muzikál N9 24. St CALIGULA 11:00 činohra zadáno MOZART A SMRT (ARMEL) opera/-tit- V6 25. Čt SEDLÁK KAVALÍR, KOMEDIANTI opera/-tit- 26. Pá CALIGULA činohra V8 27. So VYSTOUPENÍ BALETNÍ ŠKOLY 16:00 VYSTOUPENÍ BALETNÍ ŠKOLY 28. Ne nehraje se 29. Po nehraje se 30. Út nehraje se MALÁ SCÉNA 02. Út SVĚT KABARET KABARET SVĚT muzikál 03. St PROBUZENÍ JARA muzikál 07. Ne PŘÁTELÉ GENERACE X činohra 09. Út PUSH UP (CESTA VZHŮRU) činohra 12. Pá ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO 11:00 opera zadáno 14. Ne ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO opera Předprodej vstupenek na červnová představení DJKT od 15. května 2015, Sedláčkova 2, Plzeň. 01. Po nehraje se 02. Út SBORISTÉ činohra N1 03. St JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY činohra N2 04. Čt DIVOTVORNÝ HRNEC muzikál KMD 05. Pá SBORISTÉ činohra N12 06. So SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ muzikál S8 07. Ne SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ 16:00 muzikál Z 08. Po nehraje se 09. Út LIBUŠE 18:00 opera V9 10. St LIBUŠE 18:00 opera V2 11. Čt SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ muzikál N7 12. Pá SUGAR ANEB NĚKDO TO RÁD HORKÉ muzikál N8 13. So ŠKODA! činohra premiéra, A 14. Ne nehraje se 15. Po TANEC PRAHA EHMK 16. Út nehraje se 17. St nehraje se 18. Čt nehraje se 19. Pá EUROVIZNÍ SOUTĚŽ TV PŘENOS EHMK 20. So EUROVIZNÍ SOUTĚŽ EHMK 21. Ne SMRT V BENÁTKÁCH balet N17 22. Po nehraje se 23. Út ŠKODA! činohra N13 24. St DIVOTVORNÝ HRNEC muzikál zadáno ŠKODA! činohra N14 25. Čt DIVOTVORNÝ HRNEC muzikál zadáno ŠKODA! činohra N3 26. Pá POLIBEK PAVOUČÍ ŽENY muzikál naposledy 27. So KOČKY muzikál 28. Ne FREDDIE THE KING OF QUEEN 29. Po nehraje se 30. Út nehraje se taneční muzikál 17. St BŮH MASAKRU činohra 19. Pá SVĚT KABARET KABARET SVĚT muzikál 21. Ne ENIGMATICKÉ VARIACE činohra 23. Út ŽVANIVÝ SLIMEJŠ 10:00 opera/děti ŽVANIVÝ SLIMEJŠ 11:30 opera/děti 24. St PROBUZENÍ JARA muzikál Není-li uvedeno jinak, představení začínají v 19 hodin. PROGRAM ČERVEN 2015 3 3

Evropská sezóna současného divadla a tance Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 Ryoji Ikeda digitální instalace Test Pattern [N 7] Ryoji Ikeda, přední japonský vizuální umělec, performer a skladatel elekronické hudby, vystavuje v nejprestižnějších galeriích světa. Prostřednictvím své hudební tvorby a zvukově vizuálních instalací zkoumá základní charakteristiky reality a zvuku. Velmi často používá tóny a hluky na okrajích frekvencí vnímatelných lidským sluchem; o některých se posluchač dozví až chvíli po jejich odeznění. Vizuálně a rytmicky jsou jeho instalace, které představují zvláštní obrazová a zvuková haiku, neuvěřitelně pestré, plné diskrétních šumů, bleskových prostřihů a záplav binárních vzorů. Svou nejnovější audiovizuální instalací s názvem Test Pattern [N 7] zkoumá absolutní limity výkonu nejen současných digitálních technologií, ale i vnímání lidského vědomí. Swedish Ballet a Royal Danish Ballet. Nové divadlo Black Box 2. 7. 1. 8. 2015 vernisáž 1. 7. v 17.00 Vstupenky za 100 Kč

Tanec Praha 2015 v Plzni Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla Místa konání: DEPO2015, Proluka v Křižíkových sadech, Papírna, centrum města 15 25/6 2015 Renomovaný mezinárodní festival TANEC PRAHA, který do ČR již od roku 1989 přiváží špičky světové taneční a pohybové scény, opět zavítá i do Plzně. Naváže na bohatou nabídku předchozích ročníků a poprvé v západočeské metropoli uvede i tzv. Událost sezóny, která představuje nejvýznamnější osobnosti současného tance ze všech koutů světa. Letos bude událostí sezóny proslulý německý soubor Sasha Waltz & Guests, který představí svou legendární inscenaci Travelogue I Twenty to Eight. Tradičně festival uvede i sérii představení pro děti. Festival zavítá také do dalších měst Plzeňského kraje Kladrub, Klatov, Nečtin a Šťáhlavic. 15/6 20.00 / Sasha Waltz & Guests (DE): Travelogue I Twenty to Eight / 190 390 Kč Německá choreografka Sasha Waltz ráda využívá věci každodenní potřeby a čerpá z prostých situací všedního života s jeho komickými zvraty i emocemi. Travelogue se odehrává v prostředí kuchyně, která je zrcadlem, v němž se odrážejí zvyky a vzorce chování všech pěti aktérů. Ti se stávají svými vlastními hrdiny, takoví, jací jsou: nedokonalí, oškliví, a přece tak krásní, jak to jen lze. 17/6 19.00 / Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & DAMÚZA: One Step Before the Fall DEPO2015 / Malý sál / 120 190 Kč Hypnotická hlasová a zvuková vlna v podání zpěvačky Lenky Dusilové a silový tanec Markéty Vacovské se v jediném momentu střetávají uprostřed boxerské arény. Multižánrový projekt ověnčený řadou cen tematizuje motiv boje, vyčerpanosti, projevů Parkinsonovy choroby a kolapsu. Věnováno Muhammadu Alimu a všem bojovníkům kolem nás. 16/6 + 17/6 17.00 Yukio Suzuki (JP): Licking the Dust Městské sady Mlýnská strouha ZDARMA Vrstvy různosti, transformující se hustota těla, tělesná masa obracející se v zem, v popel, v prach. Společný projekt předního japonského tanečníka a choreografa s českými umělci, který ve svém přístupu k tělu a pohybu originálním způsobem vychází ze základů butó, ale přetavuje ho v dynamický tvar současného tance. Představení vzniklo ve spolupráci s českými tanečníky v rámci festivalu TANEC PRAHA. Akce se koná v rámci Japan Fest 2015. bytosti. Čas situaci nezměnil, smysl celé té hry na dobrý dojem a jedinou pravdu se recykluje dodnes. Inscenace rovněž tematizuje pocity jedince, který neustále mění svoje záměry a touhy a nedokáže se sám se sebou ztotožnit, trpí pocitem neustálého rozpadu a předstíráním spokojeného života na místě, kam nepatří, čímž se vlastně dopouští podvodu. Pořadatel Tanec Praha 23/6 + 24/6 20.30 / Micha Purucker (DE): news garden/private echoes místo bude upřesněno / ZDARMA V jasně osvícené výkladní skříni stojí hlasatel zpráv, jak jej známe z televize. Emoce tanečníků, stejně jako jejich vnitřní čistota, vytvářejí silný kontrast k netečnosti zpravodajského vysílání. I přesto, že tanečníci nijak neinterpretují obsah televizních zpráv, během choreografické instalace vznikají zřetelná propojení mezi vizuální a zvukovou složkou představení. Autorská taneční instalace mnichovského choreografa Michy Puruckera pro deset tanečníků a dva herce z České republiky kombinuje rozdílné světy: jazyk a pohyb, aktuální dění ve zpravodajství a zcela soukromé emoce. Instalace bude k vidění po dobu cca dvou hodin. 25/6 Alexandra Karabelas (DE): Zoes Bios Box 2. Episodes about Who We Are DEPO2015 kavárna / ZDARMA Taneční projekt Alexandry Karabelas ve spolupráci s berlínským dramaturgem Christopherem Klimkem a českými i německými umělci sleduje podstatu identity dnešních Čechů a Němců. Interakce mezi performery a diváky v kavárenském prostoru nabízí cestu do nové, imaginární země, díky níž mohou účastníci sami v sobě objevit pocity vlastenectví. Gesta, práce s prostorem, společná práce s tichem, hry a příběhy míst v obou zemích v kombinaci s autentickou hudbou a videem tvoří choreografii střetů v pravém slova smyslu. 25/6 20.00 / Cie Mossoux-Bonté (BE): Histoire de l imposture 190 390 Kč / DEPO2015 Postavy této inscenace jsou důkazem, že měl Kafka pravdu, když tvrdil, že všechno je řízeno skrytou silou odněkud z pozadí. Celé dějiny lidstva jsou dějinami předstírání, hry rafinovaných společenských rolí a masek, které nás (dnes více než kdykoli před tím) mění v konformní, prefabrikované

Les Ballets Bubeníček Nové divadlo / 18. + 19. 7. 2015 / 20.00 1 200 Kč (1. 15. řada) a 900 Kč (16. a vyšší řady) Bratři Jiří a Otto Bubeníčkovi patří mezi mezinárodně uznávané tanečníky, opravdové mistry ve svém oboru. Oba v sobě mají neobyčejnou vitalitu, hravost a otevřenost vůči novým impulsům. V roce 1993 oba vstoupili do hamburského souboru Johna Neumeiera, což nastartovalo jejich hvězdnou kariéru. Jiří Bubeníček se rozhodl po třinácti letech odtančených v Hamburku změnit angažmá, v roce 2006 přešel jako první sólista do Semperoper v Drážďanech. Dvě silné umělecké individuality se nyní opět spojily při přípravě společných projektů v souboru Les Ballets Bubeníček, pro které Jiří choreografuje a Otto se stará o výtvarnou stránku a komponuje pro některá bratrova díla hudbu. Oba k tomu ještě ve svých uměleckých počinech tančí a vy tak budete mít skutečně neobyčejnou možnost obdivovat celé spektrum jejich tvůrčích sil, koncentrované do několika desítek minut. Program: 1. část večera Preludes and Fugues 12 min duet Kateřiny Plaché a Jóna Vallejo L heure bleue 25 min vystupují Jiří a Otto Bubeníčci a šest dalších tanečníků 2. část večera Piano 75min tančí tanečníci z Dortmundu a Drážďan Les Indomptés 6 min tančí Jiří a Otto Bubeníčci www.plzen2015.cz Carros De Foc: Obří loutky v ulicích Plzeň / 28. 30. 8. 2015 Plzeňané jsou právem pyšní na tradici plzeňského loutkářství, se kterým jsou spojováni velikáni Josef Skupa a Jiří Trnka. Španělé jsou zase právem pyšní na divadelní skupinu Carros De Foc, která již dvě desetiletí oživuje obří loutky, s nimiž na konci srpna zavítá do Plzně! V rámci projektu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 se Carros De Foc poprvé vypraví do regionu střední Evropy a při této příležitosti oslní publikum v západočeské metropoli! Těšte se s námi na jedinečné představení plné snových loutek, obřích marionet a unikátního létajícího ptáka, originální hudby, propracované akrobacie a velkého svícení. Těšte se na tuze kouzelný a zároveň trochu tajemný příběh hraček, které ožijí ve snu malého děvčátka.

SEZÓNA NOVÉHO CIRKUSU Přijměte pozvání do plzeňské manéže, jíž se během letošního roku prožene celá řada těch nejpružnějších akrobatů a sošných akrobatek, které divákům na různých místech v Plzni vezmou dech nečekanými, avšak dokonale propracovanými akrobatickými čísly. Pojďte se nechat unášet rytmy nového cirkusu, který vám vezme vítr z plachet a dokonale vás odzbrojí neotřelým humorem! Bêtes de Foire Plovárna Hradiště 17. 21. 6., 24. 6. 28.6. 20.00 290 Kč/145 Kč S Bêtes de Foire se můžete těšit na trojrozměrný zážitek, představení tohoto cirkusu totiž bude procházet hned několika smysly. Zvukové prožitky doplní prožitky vizuální a celá řada emocí smích i strach z prázdnoty, nejisté rovnováhy či nemožného pohybu. V rytmu cirkusového představení uvidíte sled úžasných kousků, které vás zatlačí do sedačky a vyrazí vám dech! Přímý přenos Eurovizní soutěže tanečníků z Nového divadla Nové divadlo 15. 20. 6. 2015 / přímý přenos 19. 6. 2015 Česká republika bude v roce 2015 vůbec poprvé v historii hostit Eurovizní soutěž Eurovision Young Dancers. Tradice soutěže, která trvá již od roku 1956, přilákala naposledy k obrazovkám přes milión diváků napříč všemi zeměmi, a těší se stále větší popularitě. Mladí hudebníci a tanečníci si svůj prostor každoročně vyměňují, přičemž v roce 2015 přichází na řadu tanec. Soutěže se zúčastní tanečníci ve věku od 16 do 21 let z patnácti členských zemí Evropské vysílací unie a představí své sólové tance i skupinová vystoupení, která nacvičí přímo v Plzni a následně je uvedou v prostorách Nového divadla. Cirque Aïtal: Pour le meilleur et pour le pire Borský park 24. 27. 9., 29. 9. 1. 10. 17.00/19.00 390/195 Kč Francouzsko-finská dvojice Victor Cathala a Kati Pikkarainen tvoří soubor Cirque Aïtal, jehož název vychází z oksitánštiny a překládá se: Je to tak, jak to je. Mladý pár, který spolupracuje od roku 2004, předvádí dechberoucí představení plné propracovaných akrobatických čísel okořeněných slušnou dávkou humoru. Dae Men: Losers Nové divadlo 22. 10. / 20.00 350 Kč (1. 15. řada), 250 Kč (16. a vyšší řady) Hravé a odvážné představení o pěkných, silných a trochu neohrabaných mužích, dvou osudových ženách a letušce, která jako chameleon mění role a rozehrává koncert zvuků a písní pro rozptýlení cestujících na trase Praha Barcelona. Cestujícími jsou sami diváci, které na výletě doprovází sled bravurních akrobatických čísel a pohybových pasáží v režii a choreografii Jarka Cemerka a hudební doprovod muzikanta, zpěváka a beatboxera En.Drua.