Plán péče o přírodní památku Cínovecký hřbet na období 2018 2027 N Á V R H 1
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční číslo ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční číslo: ------ Kategorie ochrany: Managementová kategorie IUCN: Název: Přírodní památka IV řízená rezervace Cínovecký hřbet 1.2 Údaje o vyhlášení Druh právního předpisu: ------ Vydal: ------ Číslo předpisu: ------ Datum platnosti a účinnosti předpisu: ------ 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec: Katastrální území: Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Ústecký Teplice Teplice Dubí Cínovec není není přírodní park Východní Krušné hory CHOPAV Krušné hory Mokřad mezinárodního významu Krušnohorská rašeliniště (dle Ramsarské úmluvy) Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita: CZ0421005 Východní Krušné hory CZ0424127 Východní Krušnohoří 2
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Navrhovaná PP Cínovecký hřbet se nachází na katastrálním území Cínovec [617741]. Katastrální území Parcelní číslo Druh pozemku Způsob využití PP Cínovec, ZCHÚ - k. ú. Cínovec Číslo listu vlastnictví Vlastník Výměra parcely celková [m²] Výměra parcely v ZCHÚ [m²] st. 332 zastavěná plocha a nádvoří - 164 Severočeská vodárenská společnost a. s., Přítkovská 1689/14, Trnovany, 41501 Teplice 75 75 Cínovec [617741] 696 lesní pozemek 700/2 lesní pozemek 794/2 lesní pozemek 794/5 lesní pozemek 826/1 lesní pozemek 826/2 lesní pozemek 841 865 880 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek 1195/1 ostatní plocha - 56-56 - 56-56 - 56-56 - 56-56 - 56 silnice 252 Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové Ústecký kraj, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem-centrum, 40001 Ústí nad Labem 29030 29030 2302 2302 453034 66490 1740 1740 9308 6950 223 223 105212 65555 42045 42045 77806 77806 38258 4290 1233 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 10001 Město Dubí, Ruská 264/128, 41701 Dubí 1803 312 1235 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 56 Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové 54 54 3
Ochranné pásmo PP Cínovecký hřbet k. ú. Cínovec Katastrální území Parcelní číslo Druh pozemku Způsob využití Číslo listu vlastnictví Vlastník Výměra parcely celková [m²] Výměra parcely v OP [m²] Cínovec [617741] 695/1 695/3 trvalý travní porost trvalý travní porost - 222-222 HS Cínovec s.r.o., Cínovec 89, 41501 Dubí HS Cínovec s.r.o., Cínovec 89, 41501 Dubí 43492 43492 16885 16885 Katastrální mapa se zákresem vymezení plochy přírodní památky Cínovecký hřbet a jejího ochranného pásma tvoří Přílohu č. 2. 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra navrhované rezervace je 30,1162 ha, ochranné pásmo má rozlohu 6,0377 ha. Druh pozemku ZCHÚ [ha] OP [ha] Lesní pozemky (včetně bezlesí) 29,6431 Vodní plochy 0,0366 Způsob využití pozemku [ha] Koryto vodního toku přirozené nebo upravené ZCHÚ [ha] 0,0366 Trvalé travní porosty 0,0000 6,0377 Orná půda 0,0000 Ostatní zemědělské pozemky 0,0000 Ostatní plochy 0,4290 Silnice 0,4290 Zastavěné plochy a nádvoří 0,0075 OP [ha] Plocha celkem 30,1162 6,0377 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany přírodní památky je komplex činností člověka zčásti ovlivněných přechodových rašelinišť, rašelinných a podmáčených smrčin v hřebenové partii východní části Krušných hor. Maloplošně se vyskytují sekundární vřesoviště a okrajově horské trojštětové louky. Na zachovalejší biotopy je vázán výskyt vzácných a ohrožených druhů flóry a fauny. Z chráněných druhů rostlin se v území vyskytují klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), prstnatec Dactylorhiza maculata agg., rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), z ohrožených druhů živočichů byl doložen výskyt lesklice horské (Somatochlora alpestris) a tetřívka obecného (Lyrurus tetrix). 4
1.6.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. Společenstva název ekosystému (kód a název typu přírodního stanoviště) podíl plochy v ZCHÚ (%) popis biotopu přírodního stanoviště R2.3 Přechodová rašeliniště (7140 Transition mires and quaking) 27 převažují společenstva typická nebo inklinující k as. Carici echinatae- Sphagnetum, na větších plochách jsou zastoupeny také porosty asociace Sphagno recurvi-caricetum rostratae; vzácně byla zaznamenána vegetace blízká as. Polytricho communis-molinietum caeruleae; četné jsou nejrůznější stanovištně a sukcesně podmíněné přechody mezi jednotlivými typy přechodových rašelinišť i mezi rašeliništní vegetací a rašelinnými smrčinami; přechodová rašeliniště představují ochranářsky nejvýznamnější biotop chráněného území; je na něj vázán výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin (např. Drosera rotundifolia, Polygala serpyllifolia, Vaccinium oxycoccos) T1.2 Horské trojštětové louky (6520 Mountain hay meadows) 1 horské trojštětové louky jsou v území zastoupeny pouze při okrajích území v přesazích přilehlých rozsáhlejších lučních komplexů; vegetace spadá do asociace Meo athamantici-festucetum rubrae a hostí skupinu druhů, které se jinak v PP neobjevuje; ze vzácných druhů je nejvýznamnější populace Pedicularis sylvatica L9.2A Rašelinné smrčiny (91D0* Bog woodland) 10 rašelinné smrčiny spadají podkle klasifikace vegetace do asociace Sphagno-Piceetum; v území se vyskytují nejčastěji v kontaktu s přechodovými rašeliništi a z velké části pravděpodobně představují finální sukcesní fázi v současných otevřenějších zrašelinělých polohách charakteru přechodových rašelinišť zvětšených v druhé polovině 20. století v důsledku imisní kalamity; pro rašelinné smrčiny je charakteristický rozvolněný zápoj stromového patra a četný výskyt rašeliništních druhů na světlinách; z toho důvodu je možné v rašelinných smrčinách zaznamenat i některé vzácnější taxony, v území je typická především klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) L9.2B Podmáčené smrčiny (9410 Acidophilous Picea forests of the montane to alpine levels) 10 vegetačně nevyhraněné podmáčené smrčiny svazu Piceion abietis se v území vyskytují po obvodu rozvolněných rašelinných smrčin na vlhkých až podmáčených stanovištích severně od silnice Cínovec-Fojtovice, místy v okolí vodotečí a odvodňovacích kanálů dochází v porostech k iniciálním fázím rašelinění 5
B. Druhy název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu prstnatec Dactylorhiza maculata agg. roztroušeně, lokálně až dosti hojně, nejpočetněji (250 ex.) na rašeliništi v SZ části území (50 43'56,0"N, 13 47'27,5"E), převážně v prosotru mezi silnicí a státní hranicí; na několika místech ve skupinách, jinak jednotlivé rostliny; celkově stovky rostlin; jižně od silnice zjištěny pouze velmi vzácně 2 ex. u vodárničky C4a, 3, CITES přechodová rašeliniště, rašelinné smrčiny; na několika místech skupinovitě, jednotlivě i jinde rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) řídce roztroušeně, menší skupiny celkem na šesti místech; nejpočetněji na rašeliništi na státní hranici při SZ okraji území; jižně od silnice nezjištěna C3, 2 přechodová rašeliniště, výjimečně světlina v rozvolněné rašelinné smrčině všivec lesní (Pedicularis sylvatica) na jediném místě v louce při SZ okraji území; na ploše cca 20 x 20 metrů hojně, cca 125 ex. C2, 2 vlhčí partie kosené horské koprníkové louky vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia) pouze lokálně na dvou místech, ale populace poměrně početné; velmi hojně, stovky ex., rostou v rašeliništi ve východní části území (50 43'51,9''N, 13 47'48,7''E), méně početně potom v rašeliništi na státní hranici v SZ části území (lok.: 50 43'58,6''E, 13 47'30,1''E), kde se vyskytuje cca 30 ex. C2, 1, ČK přechodová rašeliniště klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) mezi silnicí a státní hranicí dosti hojně, jižně od silnice vzácně C3, 3 hojně v přechodových rašeliništích, roztroušeně v rašelinných smrčinách rašeliník střecholistý (Sphagnum affine) hojně v S části území, několik stovek m 2 C3, VU chudé slatiniště lesklice horská (Somatochlora alpestris) 10 ex. v prostoru mezi silnicí a státní hranicí, u Hraničního příkopu (Aschergraben) 0,2 km SSZ vodárničky, 2014 not. Waldhauser (NDOP) EN okolí zrašelinělého vodního příkopu tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) jednotliví samci, jižní část území, jižně od silnice, na třech místech v letech 2005, 2006 a 2008 (not. Volf sec. NDOP) EN, 2 imisní holiny V tabulkách jsou použity tyto zkratky: Kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožený druh; 2 silně ohrožený druh; 3 ohrožený druh. 6
Kategorie rostlin dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C1 kriticky ohrožený, C2 silně ohrožený, C3 ohrožený; C4 vzácnější, vyžadující pozornost. Kategorie živočichů dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR (Farkač et al. 2005; Plesník et al. 2003): CR kriticky ohrožený; EN ohrožený; VU zranitelný; NT téměř ohrožený. Nejcennější biotopy území PP Cínovecký hřbet a hlavní předmět ochrany představují přechodová rašeliniště (R2.3) s výskytem Dactylorhiza maculata agg., Drosera rotundifolia, Juncus acutiflorus, Polygala serpyllifolia, Vaccinium oxycoccos, aj. a navazující rašelinné smrčiny (L9.2A), do nichž některé z výše uvedených druhů také zasahují. Vegetace rašelinných smrčin asociace Sphagno- Piceetum představuje zřejmě potenciální přirozenou vegetaci velké části zrašelinělých poloh, které nabyly charakteru otevřených rašelinišť mnohdy zřejmě až v důsledku rozsáhlého odlesnění prostoru po imisní kalamitě v druhé polovině 20. století. Jako vedlejší předmět ochrany je možné uvést okrajové partie horských trojštětových luk (T1.2) s výskytem Centaurea pseudophrygia, Pedicularis sylvatica, Trifolium spadiceum, Viola tricolor subsp. polychroma, aj., sekundární vřesoviště v otevřených relativně sušších partiích (T8.2B) a horskou třtinovou smrčinu (L9.1) a podmáčené smrčiny (L9.2B). Z pohledu fauny je území nedostatečně prozkoumáno, k dispozici jsou poněkud méně aktuální záznamy o výskytu tetřívka obecného (Tetrao tetrix) z let 2005, 2006 a 2008. 1.7 Dlouhodobý cíl péče Udržení nebo zlepšení struktury, funkce a druhové diverzity přechodových rašelinišť. Zejména zamezení zarůstání ochranářsky nejhodnotnějších ploch otevřených rašelinišť dřevinami. Obnova porostů a celkové zlepšení struktury a funkce rašelinných a podmáčených smrčin. Nahrazení nepůvodních dřevin v území PP Cínovecký hřbet dřevinami stanovištně a fytogeograficky původními. Udržení nebo zvýšení početnosti a vitality populací vyskytujících se chráněných druhů rostlin a živočichů. 7
2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geologie, geomorfologie a pedologie Zpracovávané území zahrnuje část severozápadně až severovýchodně orientovaných mírně ukloněných svahů Cínoveckého hřbetu (881 m) cca 1,5 2 kilometry východně Cínovce. Z hlediska geomorfologického členění náleží do Krušnohorské soustavy, celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina, okrsku Cínovecká hornatina. Nadmořská výška se zvedá od 785 m n. m. při severním okraji území při státní hranici po 835 m n. m. při severní hranici řešeného prostoru. Geologický podklad území je tvořen devonským až karbonským nevaditickým ryolitickým až trachytovým pyroxenickým ingnimbritem. Do východí části území vstupuje neoproterozoický granitový až syenitový porfyr. V západní části území převažují terciérní deluviální hlintokamenité sedimenty, částečně jsou starší horniny překryty kvartérním rašelinným sedimentem. Podle půdní mapy ČR 1 : 250 000 (Geoportal 2015) je převažujícím půdním typem v území kambizem dystrická na svahovinách neutrálních hornin. Místy se objevují menší ložiska rašeliny. 2.1.2 Hydrologie Pro navrhovanou PP Cínovecký hřbet je charakteristická síť drobných vodotečí protékající a zčásti též přímo pramenících v území. Vodní toky jsou zčásti napřímeny a zahloubeny staršími melioračními zásahy, v jejichž důsledku došlo ke snížení hladiny podzemní vody v přilehlých partiích. Ve střední části území severně od silnice byly vodoteče na několika místech nověji v rámci revitalizací hydrologických poměrů v hřebenové oblasti Krušných hor přehraženy pro zpomalení odtoku vody. Pramenná oblast nejdelších toků se nachází cca 0,4 km jižně od řešeného území v podvrcholové části severních svahů Cínoveckého hřbetu, odtud tečou severním směrem až do území navrhované přírodní památky. Vodní toky jižně od silnice Cínovec Fojtovice jsou přímo v řešeném území zčásti dosycovány vodou z pramenných zrašelinělých poloh. Při jižní krajnici silnice jsou svedeny do příkopu, který je koncipován jako přívodní vodní kanál k Dlouhému rybníku u Cínovce. Propustkem pod silnicí je však voda zčásti propuštěna do prostoru rašeliniště severně od silniční komunikace. V části území mezi silnicí a státní hranicí jsou časté silně podmáčené místy až zvodnělé partie rašeliniště sycené zčásti povrchovou vodou přitékající z jižní části území, zčásti dotované srážkami a místními prameny. Hydrologický režim lokality byl narušen již v 15. století vybudováním vodního kanálu Aschergraben (Ašergraben, Grenzgraben, Hraniční potok), který z území odváděl vodu pro zpracování cínové rudy do Altenbergu. Až do současné doby je v terénu někdejší vodní kanál stále patrný, v mapách je značen po vrstevnici procházející přerušovanou čarou. Na několika místech je kanál proražen a voda se rozlévá podle charakteru reliéfu. Vody z rašeliniště odtékají drobnými potoky severním směrem na území Spolkové republiky Německo, kde dávají vzniknout potoku Kalter Brünner, který po soutoku s Erdbachem pokračuje jako Hüttenbach a dále jako Rotes Wasser, jež je zdrojnicí Müglitz(Mohelnice). Ta se v Heidenau vlévá do Labe. Při východním okraji území, jižně od silnice se nachází menší vodárenský objekt. 8
Navrhovaná PP Cínovecký hřbet leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory, která byla zřízena nařízením vlády č. 10/1979 Sb., zákona o vodách. 2.1.3 Klimatologie Cínovecký hřbet leží v chladné klimatické oblasti CH6 (Quitt 1971) s krátkým mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem, chladným jarem, mírně chladným podzimem, velmi dlouhou zimou, mírně chladnou, vlhkou, s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5 C a 6 C, průměrný roční úhrn srážek přesahuje 800 mm. Klimatické charakteristiky okrsku CH6: Počet letních dnů 10-30 Počet dnů s průměrnou teplou 10 o C a více 120-140 Počet mrazových dnů 140-160 Počet ledových dnů 60-70 Průměrná teplota v lednu ( o C) -4 až -5 Průměrná teplota v červenci ( o C) 14-15 Průměrná teplota v dubnu ( o C) 2-4 Průměrná teplota v říjnu ( o C) 5-6 Průměrná počet dnů se srážkami 1mm a více 140-160 Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm 600-700 Srážkový úhrn v zimním období v mm 400-500 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120-140 Počet dnů zamračených 150-160 Počet dnů jasných 40-50 2.1.4 Botanické poměry Potenciální přirozená vegetace Potenciální přirozenou vegetaci podmáčených až zrašelinělých poloh představují dle Neuhäuslové (1998) smrčiny asociací Mastigobryo-Piceetum a Sphagno-Piceetum, v sušších partiích by se měla uplatňovat společenstva horských smrkových bučin Calamagrostio villosae-fagetum. Mikyška (1968) vymezuje v geobotanické mapě ČSSR jako rekunstrukční vegetaci území acidofilní horské bučiny (Luzulo-Fagetum montanum, Verticillato-Fagetum). Pouze v kontaktním území při východním okraji a východně od navrhované PP Cínovec vymezuje plochy s výskytem podmáčeným smrčin (Bazzanio- Piceetum, Sphagno-Piceetum). 9
Fytogeografická a biogeografická charakteristika Z hlediska regionálně fytogeografického členění (Skalický 1988) území spadá do oblasti oreofytika, fytogeografického okresu 85. Krušné hory. Charakteristický je hojný výskyt podhorských a horských druhů rostlin a na vyšší podíl druhů subatlantského rozšíření. Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek M. et al. 2005) se zájmové území nachází v bioregionu 1.59 Krušnohorský bioregion. Biochora 6Dr, podmáčené terénní sníženiny s menšími rašeliništi v 6. v. s., při východním okraji území 6ZS, hřbety na kyselých metamorfitech 6. v. s. Současný stav flóry území Území navrhované přírodní památky Cínovecký hřbet je z floristického hlediska chudé. Během inventarizačního botanického průzkumu (2014 2015) byl zjištěn výskyt 154 taxonů cévnatých rostlin. Ochranářsky nejcennější plochy komplexu přechodových rašelinišť, mokřadních vrbin a rašelinných smrčin jsou druhově ještě chudší, takže se na nich nevyskytuje ani stovka druhů cévnatých rostlin, je na ně však zároveň vázáno nejvíce vzácných a ohrožených druhů. Dvanáct druhů je zařazeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012), z toho v jednotlivých kategoriích následovně: 2 silně ohrožené, 5 ohrožených a 5 vzácnějších, vyžadujících pozornost. Celkem 6 taxonů je chráněno zákonem podle přílohy vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., z toho v jednotlivých kategoriích: 1 kriticky ohrožený, 2 silně ohrožené, 3 ohrožené. Nejvýznamnějším druhem rostoucím v území navrhované přírodní památky je Polygala serpyllifolia chráněný zákonem v kategorii kriticky ohrožených a zařazený také v Červené knize cévnatých rostlin (Čeřovský et al. 1999) a červeném seznamu v kategorii silně ohrožených druhů. Vítod douškolistý dosahuje v České republice západní hranice souvislého areálu a vyskytuje se pouze v několika skupinách lokalit v Krušných horách. Izolovaný výskyt je doložen mimo Krušné hory již pouze ve Žďárských vrších. Z toho důvodu představují krušnohorské lokality vítodu douškolistého fytogeograficky významný prvek hodný pozornosti a ochrany z pohledu květeny celé ČR. V území se vyskytuje vzácně, zjištěn byl na dvou místech v plochách přechodových rašelinišť, populace jsou v současné době perspektivní čítající stovky respektive desítky exemplářů. Při severozápadním okraji území navrhované PP se vyskytuje všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Jedná se o silně ohrožený druh vlhkých a rašelinných luk, který v průběhu dvacátého století razantně redukoval počet lokalit v důsledku intenzifikace hospodaření, odvodňování apod. Poměrně početná populace cca 125 kvetoucích rostlin je proto ochranářsky cenná. Vyskytuje se při vlhkém okraji kosené trojštětové louky. Z dalších vzácných a ohrožených druhů se v území navrhované PP Cínovecký hřbet objevují Centaurea pseudophrygia, Dactylorhiza maculata agg., Drosera rotundifolia, Epilobium obscurum, Epilobium palustre, Juncus acutiflorus, Meum athamanticum, Trientalis europaea, Trifolium spadiceum, Vaccinium oxycoccos, Viola tricolor subsp. polychroma. Největší potenciální ohrožení předmětů ochrany rezervace jsou založena především na podkladu již zmíněných historických antropogenních vlivů. Z výzkumů bazické saturace půd na kyselých podložích vyplývá riziko pokračující nutriční degradace a acidifikace půd i za současného stavu oproti období imisní kalamity násobně omezených koncentrací příslušných polutantů v ovzduší. Nejohroženější je v tomto kontextu vývoj lesních porostů, ale vliv se zčásti týká i dalších společenstev. Vysoký podíl geograficky zcela nepůvodního Picea pungens je třeba považovat v dlouhodobém kontextu za nežádoucí. S ohledem na jeho význam pro stabilizaci půdního krytu a bránění erozi v exponovaných 10
polohách se jako vhodná jeví postupná nikoli náhlá obměna druhového složení ve prospěch stanovištně původních dřevin, v relativně sušších polohách buku (s ohledem na vymezenou potenciální přirozenou vegetací), jeřábu, břízy, klenu a smrku ztepilého, ve vlhčích polohách především smrku ztepilého. Samostatným rizikem pro rozvolněné porosty rašelinišť mohou být v dlouhodobém kontextu sukcesní změny směřující k zapojenější lesní vegetaci spojené s omezováním prostoru pro světlomilné a konkurenčně slabší druhy rostlin. V prvním plánovacím období je s ohledem na žádoucí regeneraci porostů vhodné ponechání rašelinných poloh přirozenému vývoji stromové vegetace, teprve následně v případě výraznějšího zapojování porostů dřevinami bude k posouzení případné prosvětlování porostů prokácením. Návštěvnost území je z největší části omezena pouze na bezprostřední okolí procházející silnice, kde může docházet k lokálnímu znečištění odhazovaným odpadem a úkapy z provozu motorových vozidel. Do prostoru rašelinišť a přilehlých lesních porostů zacházejí pouze náhodně a řídce zejména houbaři v letním a podzimním období. Provoz osobních automobilů na silnici Cínovec Fojtovice je dosti řídký, komunikaci využívají mimoto cyklisté a pěší turisté. Současný stav vegetace a biotopů Celkově bylo v rámci mapování vegetace a biotopů (Nepraš 2015) zachyceno v území 13 různých rostlinných společenstev zařazených do úrovně asociace nebo svazu. Častá je vegetace přechodných charakteristik mezi jednotlivými typy společenstev v rámci svazů a mozaiky a vegetační přechody jako důsledek různě pokročilého sukcesního vývoje na někdejších imisních holinách. Plošně nejvýznamněji zastoupená jsou v území navrhované přírodní památky přechodová rašeliniště svazu Sphagno- Caricion canescentis, především asociací Carici echinatae-sphagnetum a Sphagno recurvi-caricetum rostratae, silněji zastoupné jsou také rašelinné smrčiny asociace Vaccinio uliginosi-piceetum abietis a nevyhraněné podmáčené smrčiny svazu Piceion abietis. Ochranné pásmo území navrhované přírodní památky tvoří horská koprníková louka asociace Meo athamantici-festucetum rubrae. Tato vegetace okrajově zasahuje i do území vlastní PP a maloplošně vytváří přechody ke svazu Violion caninae. Podrobnější lokalizace a charakteristika jednotlivých typů vegetace jsou zachyceny níže v popisu jednotlivých segmentů mapování vegetace a biotopů. 11
Přehled zaznamenaných jednotek vegetace zachycuje třídy, svazy a asociace vegetace zaznamenané v území v rámci mapování vegetace a biotopů. Tučně zvýrazněné jsou nejníže postavené jednotky klasifikace vegetace, do kterých se podařilo během mapování a zpracování údajů nalezená typově odlišná společenstva přiřadit. Molinio-Arrhenatheretea Polygono bistortae-trisetion flavescentis Meo athamantici-festucetum rubrae Calluno-Ulicetea Genisto pilosae-vaccinion Vaccinio-Callunetum vulgaris Epilobietea angustifolii Fragarion vescae Junco effusi-calamagrostietum villosae Phragmito-Magno-Caricetea Glycerio-Sparganion Glycerietum fluitantis Magno-Caricion elatae Equiseto fluviatilis-caricetum rostratae Scheuchzerio palustris-caricetea nigrae Caricion canescenti-nigrae Sphagno-Caricion canescentis Sphagno recurvi-caricetum rostratae Carici echinatae-sphagnetum Polytricho communis-molinietum caerulae Alnetea glutinosae Salicion cinereae Salicetum auritae Vaccinio-Piceetea Piceion abietis Calamagrostio villosae-piceetum abietis Vaccinio uligionosi-pinion sylvestris Vaccinion uliginosi-piceetum abietis V území byl zjištěn výskyt celkem 7 přírodních a 3 nepřírodních biotopů mapovatelných v souladu s metodikou mapování biotopů (Lustyk et Guth 2014). Souhrnný přehled zastoupení jednotlivých biotopů podává následující tabulka: 12
kód biotopu název biotopu rozloha v ploše PP [ha] podíl na ploše PP [%] rozloha v OP PP [ha] R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště 0,07 0,2 0,00 R2.3 Přechodová rašeliniště 8,05 27,1 0,00 T1.2 Horské trojštětové louky 0,36 1,2 6,04 T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) 0,65 2,2 0,00 K1 Mokřadní vrbiny 0,21 0,7 0,00 L9.2A Rašelinné smrčiny 3,04 10,2 0,00 L9.2B Podmáčené smrčiny 2,99 10,1 0,00 X1 Urbanizovaná území 0,49 1,6 0,00 X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 13,61 45,8 0,00 X10 Lesní paseky a holiny 0,25 0,8 0,00 Plošně nejvíce zastoupený přírodní biotop představují přechodová rašeliniště (R2.3) rozšířená na více než čtvrtině plochy navrhované přírodní památky. Lépe vyvinuté porosty výrazněji nasycené diagnostickými druhy a s dobrým vodním režimem představují pouze menší část z celkové rozlohy biotopu a vyskytují se pouze v prostoru mezi silnicí a státní hranicí. Pro méně degradovaná rašeliniště je charakteristická výrazná dominance rašeliníků, vyskytují se například Sphagnum affine, Sphagnum fallax, Sphagnum flexuosum, Sphagnum papillosum, Sphagnum subnitens, Sphragnum tenellum, z cévnatých rostlin jsou hojné Agrostis canina, Carex echinata, Carex nigra, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium a typicky se dále vyskytují Carex panicea, Dactylorhiza maculata agg., Drosera rotundifolia, Eriophorum vaginatum, Potentilla erecta, Trientalis europaea, Vaccinium oxycoccos, Vaccinium uliginosum, Viola palustris, aj. Velká část porostů mapovaných recentně jako přechodová rašeliniště představuje spíše zrašelinělé otevřené plochy v polohách někdejších podmáčených a rašelinných smrčin. Jedná se tedy de facto o holiny vytvořené v důsledku odtěžení uhynulých smrkových porostů, které podlehly v druhé polovině 20. století imisní zátěži. V současné době tyto plochy pozvolna zarůstají mladými řídkými porosty Picea abies a charakteristická je pro ně mozaika poloh mapovatelných již jako biotop L9.2A a otevřenějších ploch chrakteru R2.3. Tyto rašeliništní biotopy jsou druhově ochuzené, vyskytují se převážně běžnější druhy jako Carex nigra, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Vaccinium uliginosum, vzácně například Vaccinium oxycoccos, aj. Vyskytují se v celém území navrhované přírodní památky. Z dlouhodobého hlediska se jedná o přechodnou sukcesní fázi, která bude zvolna nahrazována regenerujícími rašelinnými a podmáčenými smrčinami (L9.2). 13
V severní části území mezi silnicí a státní hranicí jsou rozšířené podmáčené a rašelinné smrčiny. Rašelinné smrčiny (L9.2A) vystupují zčásti v mozaice s přechodovými rašeliništi nebo rostou po jejich obvodu v alespoň částečně zrašelinělém terénu s vyšší hladinou podzemní vody. Jedná se o rozvolněné nízké porosty Picea abies doprovázené v bylinném patře běžnějšími druhy rašelinišť a smrčin. Chrarakteristicky se vyskytují Carex nigra, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Vaccinium uliginosum, Vaccinium vitis-idaea. Vzácněji roste Vaccinium oxycoccos. V mechovém patře rostou například Hypnum jutlandicum, Polytrichum commune, Sphagnum fallax, Sphagnum flexuosum, Sphagnum rusowii, aj. Podmáčené smrčiny (L9.2B) navazují na polohy rašelinných smrčin jako vzrostlejší zapojené porosty s dominantním Picea abies. Vyskytují se severně od silnice Cínovec Fojtovice. Bylinné patro je méně zapojené s běžnějšími druhy vlhkých smrčin jako jsou Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Equisetum sylvaticum, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, v okolí vodotečí a na podmáčených místech rostou rašeliníky (Sphagnum spp.). V rozvolněných partiích místy porosty přechází do rašelinných smrčin, na světlinách se potom vyskytují například Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, aj. Podmáčené smrčiny jsou pravděpodobně původnějším biotopem a finálním sukcesním stádiem i na některých plochách, kde byly v současné době vymezeny rašelinné smrčiny. Je to způsobeno celkovým prosvětlením porostů v důsledku kalamitní těžby po imisně zapříčiněném úhynu smrkových porostů a následným rozšířením světlomilnějších druhů přechodových rašelinišť a rašelinných smrčin. V souvislosti s postupným odrůstáním regenerujících smrčin a zvyšujícím se zápojem bude v dlouhodobějším výhledu na méně exponovaných polohách s mělkou vrstvou rašeliny a hlouběji zaklesnutou hladinou podzemní vody docházet k postupné přeměně porostů na druhově chudší podmáčené smrčiny. V mozaice s polohami přechodových rašelinišť, podmáčených a rašelinných smrčin se plošně méně významně objevují ještě další typy přírodních biotopů. Jsou to jednak rašelinné vrbiny (K1) s dominantní Salix aurita, které se uplatňují nejčetněji v západní části území prostoru mezi silnicí a státní hranicí. Biotop je v území místy velmi dobře vyvinutý a bez výraznější degradace, zčásti se k vrbovým křovinám připojuje smrk a naznačuje další sukcesní vývoj směrem k rašelinným a podmáčeným smrčinám. Dalším zastoupeným přírodním biotopem jsou vřesoviště (T8.2B). Objevují se mozaikovitě v sušších partiích přechodových rašelinišť nebo na přetrvávajících světlinách někdejších imisních holin. Typickou dominantou je Calluna vulgaris, doprovázený běžnými acidofyty Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, v poněkud vlhčích polohách i Vaccinium uliginosum. Maloplošně, severně od silnice byl zjištěn výskyt biotopu nevápnitého mechového slatiniště (R2.2). Nejedná se o typickou ukázku daného biotopu, ale kombinace druhů rašelinišť (Carex canescens, Carex nigra, Carex panicea, Eriophorum angustifolium, Viola palustris) s druhy vlhkých luk (Bistorta officinalis, Cardamine pratensis, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Galium uliginosum, Myosotis nemorosa, Valeriana dioica) zařazení opravňuje. Nepřírodní biotopy pokrývají bezmála polovinu území navrhované přírodní památky. Výrazně převládají lesní kultury jehličnatých dřevin mapované jako biotop X9A. Jedná se o porosty s dominantními Picea abies a Picea pungens a příměsí Betula pendula, či Sorbus aucuparia na sušších až mírně vlhkých stanovištích. Pro podrost je charakteristické zastoupení běžných acidofytů jako jsou Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, apod. Lesní kultury jsou většinou mladé a představují náhradní vegetaci na místě někdejších imisních holin. 14
Bryoflóra Dostupné informace o složení bryoflóry území vychází pouze z analýzy materiálu sebraného v souvislosti s pořizováním fytocenologických snímků během botanického inventarizačního průzkumu lokality (Nepraš 2015). Herbářové položky mechorostů laskavě determinovala Lenka Němcová. Zaznamenáno bylo při této příležitosti 16 druhů mechorostů, z toho nejvýznamnější je výskyt taxonu Sphagnum affine. Stupeň ohrožení podle Kučera et al. (2012): Calypogeia azurea Stotler & Crotz Dicranella heteromalla (Hedw.) Schimp. Hypnum jutlandicum Holmen & E. Warncke Polytrichum commune Hedw. Polytrichum formosum Hedw. Sphagnum affine Renauld & Cardot Sphagnum auriculatum Schimp. Sphagnum cuspidatum Ehrh. ex Hoffm. Sphagnum fallax (H. Klinggr.) H. Klinggr. Sphagnum fimbriatum Wilson Sphagnum flexuosum Dozy & Molk. Sphagnum papillosum Lindb. Sphagnum russowii Warnst. Sphagnum subnitens Russow & Warnst. Sphagnum tenellum (Brid.) Pers. ex Brid. Straminergon stramineum (Dicks. ex Brid.) Hedenäs VU LC-att Ve vegetační sezóně 2015 zpracovává podrobný bryologický průzkum lokality Eliška Vicherová. V době zpracování tohoto plánu péče nebyly výsledky bryologického průzkumu k dispozici. Současný stav fauny území K aktuálnímu stavu fauny řešeného území je k dispozici málo údajů. Z ochranářsky významných taxonů se v nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) nachází údaj o recentním výskytu lesklice horské (Somatochlora alpestris), která je zařazena v Červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al. 2005) v kategorii EN (ohrožený). V roce 2014 ji v severní části území zaznamenal Waldhauser. Subrecentně byl několikrát zaznamenán také výskyt tetřívka obecného (Lyrurus tetrix), kterého v prostoru jižně od silnice Cínovec Fojtovice v rámci území navrhované přírodní památky třikrát zjistil Volf v letech 2005, 2006 a 2008. 15
2.1.5 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A rostliny Jméno taxonu Ohrožení, ochrana Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Lokalizace populace/biotop Poznámky k charakteru výskytu, managementu či monitoringu prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza maculata agg.i) C4a, 3, CITES roztroušeně, nejhojněji (250 ex.) na rašeliništi v SZ části území (50 43'56,0"N, 13 47'27,5"E), jinak v menších skupinkách nebo jednotlivě, celkově stovky ex. přechodová rašeliniště, rašelinné smrčiny; na několika místech skupinovitě, jednotlivě i jinde perspektivní regionálně významná populace rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) C3, 2 řídce roztroušeně, menší skupiny celkem na šesti místech; nejpočetněji na rašeliništi na státní hranici při SZ okraji území přechodová rašeliniště, výjimečně světlina v rozvolněné rašelinné smrčině stabilizovaný výskyt, v dlouhodobějším výhledu mírně ohrožená sukcesními změnami, vhodné sledování stavu populace a případné managementové zásahy na podporu biotopu koprník štětinolistý (Meum athamanticum) C3, 3 v centrální části ZCHÚ jednotlivě, při severozápadním okraji území a v ochranném pásmu hojně jednotlivě na sušších světlinách v kulturních smrčinách a na travnaté krajnici silnice, hojně v kosených loukách po obvodu území regionálně velmi hojný druh, společenstva horských koprníkových luk představují typický biotop všivec lesní (Pedicularis sylvatica) C2, 2 pouze na jediném místě v louce při SZ okraji území, na ploše cca 20 x 20 metrů hojně, cca 125 ex. vlhčí partie kosené horské koprníkové louky stabilizovaný výskyt, vhodný pravidelný monitoring a sledování početnosti populace, druh v lokalitě ohrožený náhodnými vlivy, zejména nevhodným zemědělským hospodařením 16
Jméno taxonu Ohrožení, ochrana Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Lokalizace populace/biotop Poznámky k charakteru výskytu, managementu či monitoringu vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia) C2, 1, ČK 30 ex. stovky ex. přechodové rašeliniště na státní hranici v SZ části území, 50 43'58,6''E, 13 47'30,1''E přechodové rašeliniště ve V části území, 50 43'51,9''N, 13 47'48,0''E stabilizovaný výskyt, populace početná, ale dosti úzce lokalizovaná, vhodný pravidelný monitoring a případné podpůrné zásahy na udržení vhodného biotopu pro výskyt druhu klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) C3, 3 dosti hojně přechodová rašeliniště, rašelinné smrčiny perspektivní populace, v dlouhodobém výhledu pravděpodobné pozvolné snižování početnosti v důsledku vývoje lesního porostu, vhodný občasný monitoring a případné managementové zásahy na podporu biotopu B živočichové název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) jednotliví samci, jižní část území, jižně od silnice, na třech místech v letech 2005, 2006 a 2008 (not. Volf sec. NDOP) EN, 2 imisní holiny 17
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Území navrhované přírodní památky Cínovecký hřbet se nachází v historicky intenzivně antropogenně ovlivňovaném prostoru náhorní plošiny Krušných hor. K výraznějším krajinným impaktům v oblasti docházelo již od středověku v souvislosti s těžbou rud. Původnější lesní porosty s největší pravděpodobností opakovaně podléhaly velkému tlaku spojenému s enormní potřebou dřeva při rozvoji těžebního průmyslu. Souběžně docházelo i k regulaci vodních toků, již v 15. století hydrologický režim lokality ovlivnila výstavba kanálu Aschergraben. Mapy stabilního katastru z roku 1843 zachycují území jako z větší části porostlé jehličnatým lesem. K tomu je potřeba poznamenat, že případné rašeliništní světliny by na mapě stabilního katastru nebyly zachyceny. Pozoruhodná je pestřejší krajinná mozaika v západní části území severně od silnice. V prostoru recentních přechodových rašelinišť na kontaktu se současnými loukami jsou mapovány louky s rozptýlenými dřevinami, které kupodivu nejsou vyznačeny ani jako louky podmáčené. Plocha současného rašeliniště na státní hranici při SZ okraji území je dokonce vázána na tehdejší ornou půdu. Louky v západní části řešeného území (při okraji PP a v ochranném pásmu) představovaly historicky taktéž ornou půdu. Podle map z 50. let 20. století (ortofotomapy, toposekce) již byla někdejší orná půda převedena na louky a zčásti docházelo na těchto pozemcích také k zalesňování smrkem ztepilým (Picea abies). Druhá polovina 20. století je spojena s masivním dopadem imisní kalamity na lesní porosty v hřebenových partiích severovýchodní části Krušných hor. V důsledku toho došlo také v řešeném území k úhynu vzrostlých smrkových porostů a jejich následnému odtěžení. Holiny byly následně zalesňovány výsadbami s vysokým podílem geograficky nepůvodního smrku pichlavého (Picea pungens). Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, prostor byl v minulosti různým způsobem poměrně silně antropicky ovlivňován ve svém vývoji a současnou podobu vegetace a biotopů je proto třeba brát jako výsledek tohoto vývoje se všemi jeho důsledky. I přes silný historický antropogenní impakt představuje území navrhované přírodní památky v kontextu současného stavu krajiny hřebenových partií Krušných hor ochranářsky významnou plochu s výskytem cenných společenstev a druhů cévnatých rostlin. a) ochrana přírody Území navrhované přírodní památky Cínovecký hřbet je zahrnuto do plochy přírodního parku Východní Krušné hory, který byl zřízen ve smyslu 12 zákona č. 114/1992 Sb. v roce 1995 v hřebenových partiích Krušných hor na ploše cca 4 000 ha v prostoru mezi Cínovcem a Petrovicemi. Hlavním posláním přírodního parku je zachovat ráz hřebenů s lesními porosty, horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou. V roce 2004 byla vyhlášena nařízením vlády č. 28/2005 Sb. ptačí oblast soustavy NATURA 2000 Východní Krušné hory (CZ0421005). Předmětem ochrany je zde tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeho biotop. Celé území navrhované PP Cínovecký hřbet spadá do vymezení této ptačí oblasti. Navrhovaná PP Cínovecký hřbet je součástí Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří (CZ0424127). Ta byla zřízena na základě nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších změn. Předmětem ochrany EVL v překryvu jsou habitaty 4030 Evropská suchá vřesoviště, 6520 Horské sečené louky, 91D0 Rašelinné lesy, 9140 Acidofilní smrčiny horského až alpínského stupně. 18
Lokalita je součástí mokřadního území Krušnohorská rašeliniště, které je od roku 2006 na základě implementace Ramsarské úmluvy zapsáno na seznam mokřadů mezinárodního významu. Lokalita územně spadá do vymezení Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory. b) lesní hospodářství Jak odhalují starší mapové podklady, převažovala i v historické době lesní společenstva zcela zásadně nad jinými způsoby využívání zdejší krajiny. Převládající dřevinou byl pravděpodobně i v minulosti smrk ztepilý (Picea abies), v sušších partiích je však potřeba uvažovat i o příměsi listnáčů ve stromovém patře, zejména druhů acidofilních bučin. Pravděpodobný je především četnější historické zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a případně též jedle (Abies alba). Již od vrcholného středověku docházelo k velkoplošnému mýcení lesů v hřebenových partiích Krušných hor z důvodu enormní spotřeby dřeva při těžbě a zpracování rud. Obecně v tomto období dochází k přednostnímu výběru bukového dřeva za účelem pálení dřevěného uhlí a jedle jako stavebního dřeva. Tento trend podporující zvyšování podílu smrku v porostech byl ještě zvýrazněn od přelomu 18. a 19. století, kdy začal být smrk cíleně podporován lesnickými zásahy a sázen v monokulturách (Chytrý et al. 2013: 408). Ve 2. polovině 20. století dochází v souvislosti s rozvojem těžkého průmyslu a energetiky k masivnímu spalování hnědého uhlí v neodsířených elektrárnách v Podkrušnohorské pánvi. Vysoké koncentrace znečišťujících látek v ovzduší v čele s oxidem siřičitým vedly k postupnému oslabení převažujících smrkových porostů a následně až k jejich velkoplošnému odumírání. Tato imisní kalamita zasáhla z velké části i lesní vegetaci v řešeném území a způsobila rozvrácení zdejších lesů. Úhyn a odtěžení suchých smrkových porostů daly vzniknout rozsáhlým holinám, které byly v následujícím období zalesňovány z půdoochranných i hospodářských důvodů vůči imisím odolným původem severoamerickým smrkem pichlavým (Picea pungens) a dalšími dřevinami. Docházelo k výsevům břízy (Betula pendula) různé i fytogeograficky nevhodné provenience, v západní části území byla vysazena kleč (Pinus mugo agg.). Velká část území byla postupně znovuosazena smrkem ztepilým (Picea abies). V současné době tyto novodobé lesnické výsadby odrůstají a místy začínají vytvářet mladé zapojené porosty. c) zemědělské hospodaření Současné louky při západním a východním okraji území byly historicky ornou půdou. Ve stejné době mohlo docházet k pastevnímu využívání rašeliništních poloh, díky čemuž mohla být částečně blokována sukcese ze strany dřevin. Nejpozději v polovině 20. století došlo ke změně využívání někdejší orné půdy a v okolí řešeného území už převažují louky, případně pastviny. Pastevní využívání lesní půdy a rašelinišť ustává. 19
d) rybníkářství, vodohospodářství Hydrologický režim lokality byl narušen již v 15. století vybudováním vodního kanálu Aschergraben (Ašergraben, Grenzgraben, Hraniční potok, Hraniční příkop), který z území odváděl vodu pro zpracování cínové rudy do Altenbergu. Až do současné doby je v terénu někdejší vodní kanál stále patrný, v mapách je značen po vrstevnici procházející přerušovanou čarou. Na několika místech je kanál proražen a voda se rozlévá podle charakteru reliéfu. Negativní vliv v podobě hlubšího zaklesnutí hladiny podzemní vody s sebou nese částečné napřímení a vyhloubení odvodňovacích kanálů, případně prohloubení existujících stružek a drobných vodotečí. V důsledku toho došlo ke změně stanovištních poměrů na řadě lesních pozemků a snížení jejich kvality z pohledu ochrany přírody. Při jižní krajnici silnice byly povrchové vody svedeny do příkopu, který je koncipován jako přívodní vodní kanál k Dlouhému rybníku u Cínovce. Propustkem pod silnicí je však voda zčásti propuštěna do prostoru rašeliniště severně od silniční komunikace ve smyslu původního směru odvodnění prostoru. Ve střední části území severně od silnice byly vodoteče na několika místech nověji v rámci revitalizací hydrologických poměrů v hřebenové oblasti Krušných hor přehraženy pro zpomalení odtoku vody. Labe. Při východním okraji území, jižně od silnice se nachází menší vodárenský objekt. V jižní části území se nachází tři vodohospodářsky využívané prameny. Trvalé vodní plochy se v území nevyskytují. Navrhovaná PP Cínovecký hřbet leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory, která byla zřízena nařízením vlády č. 10/1979 Sb., zákona o vodách. e) myslivost Stavy spárkaté zvěře jsou v oblasti dlouhodobě nadprůměrné a neodpovídají stavu lesních porostů. Především jelení zvěř narušuje přirozené zmlazování porostů. f) rekreace a sport Území nebylo v minulosti výrazněji využíváno k cílené rekreaci ani ke sportovnímu využití. g) těžba nerostných surovin V území se nenachází stopy po intenzivnější těžbě nerostných surovin. 20
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory (Nařízení vlády č. 10/1979 Sb.) Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL PLO 1 Krušné hory s platností 1999 2018 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je z hlediska lesního hospodaření přetrvávající ohrožení půdního prostředí a potažmo vegetace acidifikací z někdejšího imisního zatížení. Konkrétní úroveň tohoto zatížení by bylo možné stanovit teprve na základě specializovaného posouzení. Z hlediska cenných acidofilních společenstev se jako rizikové jeví případné vápnění lesních porostů, ke kterému v minulosti docházelo. Rizikové z hlediska rašeliništních biotopů je potom udržování a případná obnova melioračních úprav vodotečí. Zejména ve východní části prostoru mezi silnicí a státní hranicí byly ve větší míře vysazovány geograficky nepůvodní druhy smrk pichlavý (Picea pungens) a borovice kleč (Pinus mugo agg.). V dlouhodobějším výhledu je vhodné jejich postupné odtěžení a náhrada stanovištně a fytogeograficky původními dřevinami. b) zemědělské hospodaření Potenciální ohrožení ze strany zemědělského hospodaření je vázáno na případné nevhodné typy hospodaření na zemědělské půdě v území MZCHÚ a jeho ochranného pásma. Aktuální způsob obhospodařování trvalých travních porostů jako jednosečných luk se jeví jako poměrně příznivý. Nežádoucí by bylo především případné zavedení pastvy a hnojení lučních porostů. c) rybníkářství, vodohospodářství Trvalé vodní plochy se v území nevyskytují. Částečný vliv na hydrologický režim může mít jímání povrchové vody do vodárenského objektu při silnici. d) myslivost Stavy spárkaté zvěře jsou v oblasti dlouhodobě nadprůměrné a neodpovídají stavu lesních porostů. Především jelení zvěř může narušovat přirozené zmlazování porostů. Během zpracování botanického inventarizačního průzkumu nicméně nebylo výraznější negativní pobytové působení zvěře pozorováno. Stavy zvěře je žádoucí udržovat v širším prostoru dlouhodobě na únosné hladině 21
početnosti. V území navrhované PP a jejím ochranném pásmu je nežádoucí umísťování jakýchkoliv mysliveckých zařízení (posedy, krmelce, slaniska, apod.). e) rekreace a sport Územím prochází červeně značená turistická cesta, Příhraniční hornická naučná stezka a cykloturistická trasa č. 23. Všechny trasy jsou shodně vedeny územím pouze po stávající asfaltové komunikaci Cínovec Fojtovice a z hlediska předmětů ochrany je proto vliv turistiky a sportu v území minimální. Zvýšená frekvence pohybu osob za účelem rekreace či sportu se v ochranářsky cenných částech území ani v budoucnu nepředpokládá. f) těžba nerostných surovin V současné době v území neprobíhá ani není plánována žádná těžba nerostných surovin, je zde však plánováno stanovení průzkumného území Cínovec III pro vyhledání a průzkum vyhrazených nerostů. g) invazní druhy Invazní druhy rostlin ani živočichů nebyly v území prozatím pozorovány. Invazní a nepůvodní druhy rostlin se mohou šířit podél lesních cestiček v souvislosti s dopravou či turistikou (tzv. viatická migrace). Proto je nezbytné přistupovat v odůvodněných případech k opravě komunikací za použití výhradně místního (krušnohorského) materiálu. h) eroze a jiné škodlivé vlivy Výraznější projevy eroze a jiné škodlivé vlivy nebyly v území pozorovány. 22
2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 1 - Krušné hory Označení SLT Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša 1971) Výměra [ha] Podíl [%] 7K Kyselá buková smrčina SM 5-7, BK 2-3, JD 1-3, JŘ + 7,4 25 7R Svěží rašelinná smrčina SM 9-10, BŘ +1, JŘ+ 4,2 14 8G Podmáčená smrčina SM 8-9, OLŠ 1-3, BŘP +1, JD+ 18,1 61 Aktuální charakter lesních porostů je podrobněji rozveden v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu navrhované PP Cínovecký hřbet zpracované ve vegetačních sezónách 2014 2015 (Nepraš 2015). 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Vodní plochy se ve ZCHÚ nevyskytují. Pro navrhovanou PP Cínovecký hřbet je charakteristická síť drobných vodotečí protékající a zčásti též přímo pramenících v území. Pramenná oblast nejdelších toků se nachází cca 0,4 km jižně od řešeného území v podvrcholové části severních svahů Cínoveckého hřbetu. Při jižní krajnici silnice jsou svedeny do příkopu, který je koncipován jako přívodní vodní kanál k Dlouhému rybníku u Cínovce. Propustkem pod silnicí je však voda zčásti propuštěna do prostoru rašeliniště severně od silniční komunikace. V části území mezi silnicí a státní hranicí jsou časté silně podmáčené místy až zvodnělé partie rašeliniště sycené zčásti povrchovou vodou přitékající z jižní části území, zčásti dotované srážkami a místními prameny. Hydrologický režim lokality byl narušen již v 15. století vybudováním vodního kanálu Aschergraben (Ašergraben, Grenzgraben, Hraniční potok), který z území odváděl vodu pro zpracování cínové rudy do Altenbergu. Na několika místech je kanál proražen a voda se rozlévá podle charakteru reliéfu. Vody z rašeliniště odtékají drobnými potoky severním směrem na území Spolkové republiky Německo, kde dávají vzniknout potoku Kalter Brünner, který po soutoku s Erdbachem pokračuje jako Hüttenbach a dále jako Rotes Wasser, jež je zdrojnicí Müglitz(Mohelnice). Ta se v Heidenau vlévá do Labe. Při východním okraji území, jižně od silnice se nachází menší vodárenský objekt. 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V rámci přírodní památky se významné útvary neživé přírody nevyskytují. 23
2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Na území PP zcela převažují lesní pozemky. Nelesní pozemky zahrnují procházející silniční komunikaci, její parcelní vymezení je, jak naznačuje překryv katastrálních map s mapami jiných typů, pravděpodobně dosti nepřesný. Další velmi maloplošné nelesní pozemky v MZCHÚ představují dvě parcely samostatně vedené v kastastru nemovitostí jako koryta vodních toků. Jedná se o nesystematické vymezení části příkopu při jižním okraji silnice a krátkého úseku kanálu Aschergraben. Největší nelesní pozemek z hlediska stavu v katastru nemovitostí představuje louka v ochranném pásmu PP evidovaná jako trvalý travní porost. 2.6 Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany Přírodní památka Cínovecký hřbet je aktuálně připravována k vyhlášení, zhodnocení péče o předmět ochrany tedy bude možné teprve v následujícím období. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Z hlediska vegetace je prioritní ochrana společenstev přechodových rašelinišť. To se vztahuje k níže specifikovaným dílčím plochám otevřených ochranářsky hodnotných rašelinišť, na kterých je nezbytné blokování současné sukcesní fáze a zabránění rozvoje dřevin. Ke kolizi může dojít v důsledku sukcesního vývoje pozvolným zarůstáním rašelinišť rašelinnými smrčinami. Díky tomu může docházet ke snížení podílu přechodových rašelinišť a naopak zvýšení podílu smrčin na ploše ZCHÚ. Takový vývoj je akceptovatelný na níže specifikovaných plochách samovolného vývoje rašelinných smrčin, není akceptovatelný na ochranářsky hodnotných plochách otevřených rašelinišť. Z hlediska flóry se střety neočekávají, pokud v místech výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů nebudou plánovány žádné zásahy, které by byly v rozporu s podporou biotopu těchto druhů (zalesňování, skladování dřeva aj.). 24
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Navrhovaná opatření a způsoby péče byly navrženy na základě provedených přírodovědných průzkumů. Dále byly využity Rámcové směrnice péče o les a další relevantní dostupné podklady. Opatření v jednotlivých dílčích plochách jsou specifikována v tabulkové příloze (Příloha č. 4). 3.1.1 Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy, odpovídající výskytu v souborech lesních typů (SLT) náležících do přírodní lesní oblasti (OPRL) č. 1 Krušné hory, jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory (HS). Zpracovatelé lesního hospodářského plánu (LHP) by měli omezit velké množství potenciálních hospodářských souborů těmito sběrnými hospodářskými soubory. Péče o lesy obecně spočívá v běžném lesnickém hospodaření, při respektování následujících principů, které jsou platné pro celé území přírodní památky. Na části lesních pozemků je navržen bezzásahový režim, proto jsou níže uvedené zásady platné zejména pro dílčí plochy 2.2., 2.3., 2.4., 3.1., 3.7. a 3.8. Zejména jde o ochranu výskytu vzácných rostliných společenstev a druhů živočichů, spolu se zachováním a nenarušením přírodních výtvorů. Hospodaření by zde mělo probíhat podle platného plánu péče. Cílové zastoupení dřevin by mělo být odvozené od modelů přirozené druhové skladby. Neměly by být vnášeny geograficky nepůvodní dřeviny a dřeviny odlišné provenience, současné porosty s jejich zastoupením je třeba postupně přeměňovat na porosty s přirozenou druhovou skladbou. Dále je vhodné podporovat vitální jedince málo zastoupených dřevin přirozené druhové skladby. Při obnově porostů přednostně využívat přirozenou obnovu. Vytvářet rozrůzněnou věkovou a prostorovou strukturu lesa (např. zakládáním menších obnovních prvků, ponecháváním nedomýcených jedinců či skupin dřevin přirozené druhové skladby). K dosažení věkové diferenciace lesa využívat co nejdelší obnovní doby (v souladu s vyhláškou č. 83/1996 Sb.). Mechanickou přípravu půdy provádět pouze v nezbytném rozsahu, zejména za účelem zajištění přirozené obnovy dřevin přirozené druhové skladby. Těžbu a soustřeďování dříví provádět při dostatečné únosnosti půdy (za vhodných klimatických podmínek) technologiemi minimalizujícími poškození půdy, bylinné a dřevinné vegetace. Veškerá manipulace s dřevní hmotou musí být na ploše přírodní rezervace prováděna s ohledem na minimální narušení půdního krytu, nesmí docházet ke vzniku významnějších škod na stojících stromech a vegetaci. Ponechávat jednotlivé dřeviny až skupinky jedinců cílové druhové skladby do fyzického dožití a k následnému rozpadu. Kromě dřevin uvedených v rámcových směrnicích je obecně možné používat i další druhy dřevin (po projednání s orgánem ochrany přírody). Obecná péče o nálety, nárosty a kultury spočívá v případě potřeby v individuální mechanické ochraně a v budování oplocenek pro ochranu cílových druhů a ochranu přirozeného zmlazení. 25
Číslo směrnice Kategorie lesa Soubor lesních typů 73 32a 7K (mimo 7K9) Cílová druhová skladba dřevin při obnově lesa SLT základní dřeviny 7K (mimo 7K9) SM 70-90 A) Porostní typ 731 smrkové v pásmu B, C, D (HS 4721) meliorační a zpevňující dřeviny BK 10-30, JR 0-10, JD Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba až k hranici životnosti (150 let) 30 40 20 Provádění nahodilých těžeb Bez zvláštního omezení B) Porostní typ 4727 náhradní porosty Základní rozhodnutí zeměření: životnost, stabilita, kvantitarozčelenění zaměření: výchova podle rozdílné kvality porostu: (40) 40 120 m (prořezávka, současného porostu v porostech, které probírka, obnova) linky 1,5 3,5 m budou v deceniu rekonstruovány se porosty 20 40 let; 10letý interval 5 letý v výchova neprovádí. přehoustlých skupinách, prořezávka, zásahy mladé porosty: úprava rozestupů, podpora individuální, udržet cílovou příměs a předrosty cílové příměsi, 15-20 letý interval porosty 40 90 let: 15-20 letý interval - probírky, neuvolňovat již silně potlačený SMR z BŘ negativní výběr, udržet hluboké koruny, tvorba porostů vnitřních okrajů dospívající porosty uvolňovat kvalitní výchova se provádí v I. a II. stupni poškození cílovou příměs 15-20 letý interval Opatření ochrany lesa výchovou: hluboké koruny, volnější zápoj vhodná provenience přeměny Bez zvlášního omezení ostatní dřeviny BO, BR C) Porostní typ Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob N, H.P N, H Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě pds: pds: 7K: SM 5-7 BK 2-3 JD 1-3 JŘ+ 7K: SM 5-7 BK 2-3 JD 1-3 JŘ+ Způsob obnovy a obnovní postup způsob obnovy (zalesnění): způsob obnovy (zalesnění): využití přirozeného zmlazení smrku, eventuálně umělá obnova: brázdová nebo jamková přimíšených listnáčů, jamková i vyvýšená sadba, příprava půdy, jamková i vyvýšená sadba - pravidelný spon, brázdová nebo jamková příprava pravidelný spon - silné sazenice půdy obnovní postup: obnovní postup: REKONSTRUKCE: ve větších komplexech umělá obnova: postup od V až JV, obnova PND se preferuje postup podle okrajovou sečí (tj. náseku s prosvětlením prostorového pořádku s ohledem na následného pruhu), kdy lze využít přirozeného převládající směr bořivého větru zmlazení smrku, 3 seče v pracovním poli, návratná Používá se : doba 10let, cílovou listnatou příměs v mateřském - přeměna přímá: buď pruhovým sečením porostu využít k přirozenému zmlazení, BK do (š = maximálně 20-25 m), nebo clonnou stíněného okraje seče, nebo předsunutých prvků sečí (náseků) prosázení sníženým počtem cílových Proředěné porosty prosadit, případně zranit půdu dřevin a následná úprava druhové skladby pro přirozené zmlazení, postup podle odrůstání výchovou v menších loaklitách (cca do 10 podsadeb a zdravotního stavu porostu, uvolňování ha) se postupuje individuálně podle nárostů zralosti PND, postup v porostu od V Od stupně poškození III.b se provádí exhalační Péče o nálety nárosty a kultury ochrana proti okusu a buřeni, plecí seče ochrana proti okusu a buřeni Výchova porostů Doporučené technologie Obecně: Těžit v zimním obdobé, maximálně šetřit půdní povrch, přibližování jen šetrnými mechanizmy a koněm zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí (vyloučit kontaminaci PHM apod., zhutnění, tvorbu rýh a kolejí, poškození kořenů apod.) PÚ + PN vyklizování potahem (ev. navíjákem), přibližování po lince UKT, SLKT MN rozptýlené vyklizování potahem (ev. UKT, SLKT), přibližování po lince UKT, SLKT Poznámka Cílem hospodaření je ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování a nenarušení přírodních výtvorů. Hospodaření podle plánu péče. 26
Číslo směrnice Kategorie lesa Soubor lesních typů 79 32a 7R, 8G Cílová druhová skladba dřevin při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 7R, 8G SM 90-100 (BŘ, JŘ) 0-20, JD 0-10 BO, OL A) Porostní typ B) Porostní typ C) Porostní typ 791 smrkové v pásmu B, C, D (HS 4781) Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba až k hranici životnosti (150 let) 40 Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob P, N Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě pds: 7R: SM 9-10 BŘ+1 JŘ+ 8G: SM 9 (BŘ OL JŘ) 1 Způsob obnovy a obnovní postup způsob obnovy (zalesnění): využití přirozeného zmlazení smrku, vyvýšená sadba, silné sazenice, pravidelný spon, podzimní příprava půdy obnovní postup: umělá obnova: postup proti větru (od V), lobnova okrajovou sečí (násek s prosvětlením následného pruhu), kdy lze využít přirozeného zmlazení smrku, doplňuje se silnou sadbou, 3 seče v pracovním poli, návratná doba 10let, uvolňovat nárosty Proředěné porosty prosadit, postup podle odrůstání podsadeb a zdravotního stavu porostu, uvolňování nárostů Od stupně poškození III.b se provádí exhalační těžba Péče o nálety nárosty a kultury ochrana proti okusu a buřeni, plecí seče Výchova porostů zaměření: životnost, stabilita, zpevňování porostu, velmi naléhavé: (40) 40 120 m (popř. probírka, obnova) linky 1,5 3,5 m porosty 20-40 let; 10letý interval, zásahy individuální, podúrovňové, kombinované, přehoustlé nárosty redukovat prořezávkou, od mlazin volnější zápoj, pravidelné rozestupy, udržet předrosty a cílovou příměs porosty 40 80 let: 20 letý interval, mírné probírky v podúrovni, negativní výběr, hluboké koruny, volnější zápoj, vnitřní okraje výchova se provádí v I. a II. stupni poškození Opatření ochrany lesa výchovou: hluboké koruny, volnější zápoj vhodný ekotyp, vyvýšená sadba Provádění nahodilých těžeb Bez zvláštního omezení Doporučené technologie Požadavek na šetrné vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí, úrovňové vykácení přibližovacích linií, použití technických textilií (vyloučit zhutnnění a zbahnění půdy (koleje, příkopy), erozi, kontaminaci PHM, poškození kořenů a kmenů) PÚ + PN + MN rozptýlená vyklizování potahem (ev. navíjákem), přibližování potahem, na zpevněné lince event. UKT, SLKT MÚ + soustředěná MN rozptýlená vyklizování potahem (navijákem), přibližování lanovkou, potahem, na zpevněné sváznici event UKT, SLKT po lince UKT, SLKT Obecně: Těžit v zimním obdobé, maximálně šetřit půdní povrch, přibližování jen šetrnými mechanizmy a koněm Poznámka Cílem hospodaření je ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování a nenarušení přírodních výtvorů. Hospodaření podle plánu péče. 27
3.1.2 Péče o vodní toky V případě odborného posouzení vhodnosti realizovat drobné úpravy meliorovaných částí vodních toků. Vyhnout se však masivním zemním pracím, které by mohly ovlivnit druhové složení fytocenóz nebo nevhodně narušit hydrické poměry, a budovat jen lehké přehrážky, které mohou úspěšně narušit zrychlený odtok vody z území prostřednictvím meliorovaných toků. 3.1.3 Péče o rostliny Zásahy na podporu flóry a vegetace jsou podrobně uvedeny v tabulce dílčích ploch a definovaných managementových zásahů. Klíčové v péči o zvláště chráněné druhy rostlin rašeliništních biotopů je dlouhodobá stabilizace sukcesního stádia vegetační mozaiky přechodových rašelinišť a rašelinné smrčiny. Spočívá v odstraňování náletových dřevin a občasném kosení vybraných jádrových ploch přechodových rašelinišť v rámci území a ponechání okolních rašelinných smrčin samovolnému vývoji. Tímto způsobem je zajištěna stabilizace populací Dactylorhiza maculata agg., Drosera rotundifolia, Polygala serpyllifolia, Vaccinium oxycoccos. Hlavní plochy otevřených rašelinišť (nebo jejich části), na kterých je nezbytné omezovat rozvoj dřevin jsou seg. 1.1., 1.2., 1.4., 1.6., 1.7., 1.8., 1.9., 1.11., 1.13. a 3.5. V kulturních porostech na relativně sušších až mírně vlhkých stanovištích je doporučeno odstranění nepůvodních druhů dřevin, především Picea pungens a Pinus mugo a dosadba stanovištně a fytogeograficky vhodných dřevin pro dosažení jejich zastoupení zhruba odpovídající přirozenému složení příslušného souboru lesních typů (7K, 8G). Týká se to především ploch 2.2., 3.1. a 3.7. Na louce při severozápadním okraji území (5.1.) je zásadní zajištění pravidelné každoroční seče spojené s odstraněním posečené biomasy a částečným narušováním drnu především v okolí populace Pedicularis sylvatica z důvodu zajištění stabilizace nebo posílení populace druhu. V louce v kontaktním území ochranného pásma přírodní památky (5.3.) je nezbytné zajištění pravidelné každoroční seče spojené s odstraněním posečené biomasy. Efektivita nastavené péče o rostliny by měla být průběžně vyhodnocována na podkladu výsledků pravidelného monitoringu stavu populací vzácných a ohrožených druhů: Dactylorhiza maculata agg., Drosera rotundifolia, Pedicularis sylvatica, Polygala serpyllifolia, Trifolium spadiceum, Vaccinium oxycoccos. 3.1.4 Péče o živočichy Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) Tetřívek obecný není v posledních letech v území stabilně zaznamenávaným druhem. Z toho důvodu jsou opatření na jeho podporu koncipována jako souběžná s péčí o ohrožené druhy rostlin a biotopů a spočívají především v částečném udržení vhodné podoby krajinné mozaiky umožňující případný výskyt tetřívka. 28
Přirozenými biotopy tetřívka jsou otevřená nebo alespoň přehledná stanoviště rašelinišť, vřesovišť nebo vlhkých luk s bohatým podrostem brusnicovitých rostlin a vřesu, které jsou jeho hlavní potravou. Přítomnost stromů na stanovišti je zřejmě nezbytná (nocoviště, pozorovatelny), ale souvislým lesním porostům se vyhýbá. Předpokladem pro úspěšné rozmnožování je přítomnost vhodných tokanišť. Nejčastěji se jedná o rozlehlé louky, paseky, imisní holiny, individuální tok na menších otevřených plochách (světliny, lesní cesty) v mladších porostech. Lesklice horská (Somatochlora alpestris) Během recentních průzkumů byl na území PP Cínovecký hřbet zaznamenán Waldhauserem výskyt tyrfobiontního druhu lesklice horské. Klíčovým managementovým opatřením ke stabilizaci populace druhu v lokalitě je nastaveního vhodného vodního režimu s výskytem vodních plošek rašelinných tůní. Za tím účelem se jeví jako nezbytné zpracování odborného posouzení hydrologického režimu lokality a následná realizace opatření na zpomalení odtoku vody z území, pravděpodobně v podobě výstavby mělkých dřevěných přehrádek na vhodných místech meliorovaných vodotečí. V okolí rašelinných tůněk je nezbytné potlačování zápoje dřevin. 3.1.5 Zásady jiných způsobů využívání území Komplexní zásady pro ochranu otevřených stanovišť s mozaikou vřesovišť a rašelinišť Je nutné zamezit jakémukoli odvodňování. Podporovat rozvoj přírodě blízkých struktur a různověkost lesních porostů. Je vhodná existence tříetážových porostů, přirozená obnova, rozvolněné horní vrstvy a přítomnost stromů s překonaným mýtním věkem. Dále je vhodné zvyšovat druhovou pestrost ve vytipovaných územích výsadbou listnatých dřevin, eventuálně jedle Vyvarovat se výsadeb alochtonních dřevin (např. modřín, smrk pichlavý, různé druhy borovic) a původních dřevin cizí provenience. Neaplikovat postřiky pesticidů nad lesními porosty (v naléhavých případech je možné se uchýlit k biologicky odbouratelným prostředkům). Nevápnit lesní porosty Velký význam má i plošné snižování stavů jelení zvěře, jakožto potravního konkurenta tetřívků i jako negativně působící disturbanční složky. Nepodporovat turistické aktivity v oblasti, s výjimkou trasování pěší turistické trasy a cyklotrasy po procházející silnice Cínovec Fojtovice. Důsledně kontrolovat dodržování ochranných podmínek. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 29
V ochranném pásmu je nutné hospodařit v souladu s ochrannými podmínkami tak, aby nedošlo k narušení CHÚ. Jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze v ochranném pásmu přírodní památky: a) používat veškerá hnojiva a biocidy, provádět úpravu ph půdy vápněním b) zřizovat myslivecká zařízení včetně krmišť a slanisk pro zvěř c) provádět stavební činnosti d) provádět terénní úpravy e) provádět vodohospodářské úpravy f) měnit druh pozemků a způsob jejich využití Významné je především udržení porostů jako jednosečných nehnojených luk. 3.3 Zaměření a vyznačení v terénu V souvislosti s vyhlášením přírodní památky je nutné zajistit geodetické zaměření hranic MZCHÚ a jejího ochranného pásma. Dále je nezbytné zajištění vyznačení území MZCHÚ v terénu pruhovým značením a umístěním cedulí se státním znakem. To se řídí 10 vyhlášky č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Údržbu a obnovu vyznačení hranic bude nutné zajistit 2x za období plánu péče. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Ve smyslu 44 zákona č. 114/1992 Sb. se navrhuje stanovit následující činnosti, které lze vykonávat se souhlasem orgánu ochrany přírody a) vysazovat dřeviny a provádět lesní těžbu v území vymezeném v mapové příloze č. 2 zřizovacího předpisu; b) zřizovat obory, budovat myslivecká zařízení (včetně krmelišť, zásypů, slanisk a napajedel), přikrmovat a vnadit zvěř; c) používat chemické přípravky (vyjma použití repelentů při ochraně mladých lesních porostů a biocidů k likvidaci invazních a expanzivních druhů při péči o přírodní památku), vápnit a hnojit pozemky; d) provádět úpravy vodních toků a měnit stávající vodní režim pozemků; e) vyznačovat nové lyžařské, cyklistické a pěší turistické trasy; f) povolovat a provádět stavby a terénní úpravy, zakládat skládky a deponie jakéhokoliv materiálu, provádět geologické práce a těžit nerosty. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Chráněným územím vede značená turistická stezka a cykloturistická trasa. Obě jsou v rámci MZCHÚ shodně trasovány výhradně po procházející silnici Cínovec Fojtovice. Většina území mimo silnici je po převážnou část roku průchodná jen s obtížemi. Houbaři, sběrači lesních plodů, turisté či cyklisté vstupují do volného terénu pouze výjimečně. Návštěvnost ve ZCHÚ je proto zanedbatelná. 30
3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Navrhujeme vytvořit a umístit nové velkoformátové informační tabule (2 ks) při západním a při východním okraji MZCHÚ u silnice. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V území se navrhuje zadat tyto průzkumy a monitoringy: hydrologický průzkum za účelem stanovení možností nalepšení hydrologického režimu lokality a vytvoření vhodných ploch pro výskyt tyrfobiontních organismů, přednostně lesklice horské přírodovědný průzkum bezobratlí, ptáci pravidelný monitoring početnosti hlavních předmětů ochrany v kategorii cévnatých rostlin (alespoň 1 x za 5 let) monitoring výskytu lesklice horské (alespoň 1 x za 5 let) monitoring tokajících kohoutů tetřívka obecného na území PP (1 x za 3 roky) 31
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Zpracování hydrologické studie 15 000 Konkrétní opatření dle zpracovaného hydrologického průzkumu a projektu (zlepšení stavu vodního režimu) nelze předem odhadnout Geodetické a vytyčovací práce, cca 3 km 300000 Pruhové značení hranice PP, cca 3 km 10 000 Instalace hraničních cedulí (ca 4 ks) 10 000 Instalace 2 ks informačních tabulí (včetně grafiky, tisku, laminace, apod.) 35 000 Inventarizační průzkum (vážky, motýli, ) 12000 Inventarizační průzkum (ptáci) 6000 Odstranění nepůvodních dřevin 100000 Zpracování nového plánu péče 20 000 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 508 000 Opakované zásahy Monitoring lesklice horské (1 x za 5 let) 2000 4 000 Monitoring tetřívka (1 x za 3 roky) 2 000 6 000 Monitoring cévnatých rostlin (1 x za 5 let) 5000 10000 Odstraňování náletových dřevin (1 x za 2 resp. 5 let) 4500 45000 Kosení bez použití mechanizace a odstraňování biomasy (1 x za 1, resp. 2 roky) 30000 300000 Narušování travního drnu 1000 10000 Opakované zásahy celkem (Kč) 44500 375000 Náklady celkem (Kč) 883 000 32
4.2 Použité podklady a zdroje informací Nomenklatura taxony cévnatých rostlin Danihelka J., Chrtek J. Jr., Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia, Praha. 84: 647 811. mechorosty vegetace Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis, [Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza]. Preslia 84: 813 850. Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 p. biotopy Chytrý M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia, Praha, 522 p. Chytrý M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 p. Chytrý M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 551 p. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 448 p. Ostatní Culek M. eds. et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha. Čeřovský J. et al. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, Vol. 5. Vyšší rostliny. Bratislava. Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Ferda J. (1960): Hydropedologická charakteristika nejrozšířenějších půdních typů v hřebenové oblasti Krušných hor a Krkonoš. Lesnictví 8: 639 662, Praha. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, Praha. 84: 631 645. 33
Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Vegetace ČSSR A2.- Praha. Mikyška, R. et al. (1972). Geobotanická mapa ČSSR: 1. České země. 1 : 200 000. Vydání 1. Praha: Academia a Kartografické nakladatelství. 22 s., 21 map Neuhäuslová et al. (1998) - Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha. Plesník J., Hanzal V. & Bejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. - Studia geographica 16. ČSAV, Brno. Skalický V. et al. (1977): Regionálně fytogeografické členění ČSR.- In: Informace Red. Rady Květeny ČSR, No. 7:1-18. Průhonice. ČZU (2015): Půdní mapa České republiky 1 : 250 000, https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=7180aeb08ccb4090e4993b933e1c4e7d 34
4.3 Seznam používaných zkratek EVL CHOPAV IUCN JPRL - evropsky významná lokalita - chráněné území přirozené akumulace vod - International Union for Conservation of Nature and Natural Resources - Jednotka prostorového rozdělení lesa k. ú. - katastrální území KÚ LHC LHO LHP ONV OP OPRL PR PUPFL ZCHÚ - krajský úřad - lesní hospodářský celek - lesní hospodářská osnova - lesní hospodářský plán - okresní národní výbor - ochranné pásmo - oblastní plán rozvoje lesů - přírodní rezervace - pozemek určený k plnění funkcí lesa - zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval WELL Consulting, s.r.o. Úvoz 497/52, 602 00 Brno V Brně dne 20. 7. 2015 35
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Příloha č. 1: Orientační mapa se zákresem PP a OP Příloha č. 2: Katastrální mapa se zákresem PP a OP Příloha č. 3a, b, c : Katastrální mapa a ortofotomapa se zákresem dílčích ploch a objektů Příloha č. 4: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich (tabulka) 36
Příloha č. 1: Orientační mapa se zákresem přírodní památky Cínovecký hřbet a jejího ochranného pásma, mapový podklad: http://geoportal.cuzk.cz 37
Příloha č. 2: Katastrální mapa se zákresem vymezení území přírodní památky Cínovecký hřbet a jejího ochranného pásma, mapový podklad: http://geoportal.cuzk.cz 38
39
Příloha č. 3a: Mapa dílčích ploch a objektů, katastrální, mapový podklad: http://geoportal.cuzk.cz 40
Příloha č. 3b: Mapa dílčích ploch a objektů, fotomapa, mapový podklad: http://geoportal.cuzk.cz 41
Příloha č. 3b: Mapa dílčích ploch a objektů, fotomapa, mapový podklad: http://geoportal.cuzk.cz 42