Témata Ověření uplatnění vhodných introdukovaných dřevin v oblasti LS Vítkov v reakci na možné klimatické změny

Podobné dokumenty
Lesy ČR panelová diskuse Praha

NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Předpisy, dle kterých bude studie vypracována. Studie musí obsahovat. Struktura studie

Katedra pěstování lesů (KPL)

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA


Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

ZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 9 RAKOVNICKO-KLADENSKÁ PAHORKATINA

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků,

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

LHP. I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA)

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

Budoucnost českých lesů aneb Jak dále v obhospodařování i ochraně našich lesů?

Uznávání zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin. (ing. Miloš Pařízek)

Otázky SZZ Lesní inženýrství Ekonomika LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

A. POPIS OBLASTI POVODÍ

Základy lesnické typologie

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a. Ing. Martin Pytloun Ministerstvo životního prostředí

Plánování v oblasti vod

Morava, Litovel protipovodňová opatření, I. etapa

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

BUDOUCNOST ČESKÝCH LESŮ. Praha,

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

JIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ

Obnova říční krajiny v povodí Moravy

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor

Plánování v oblasti vod

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Bc. Pávek

VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V.V.I.

MOV217A57_O1 3. Typ listu opatření O. 4. Aspekt zvládání pov. rizik Prevence Typ opatření -

Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne

Aktuální poznatky výzkumu v problematice kvality sadebního materiálu lesních dřevin. Antonín Jurásek

Aktuální stav procesu EIA

Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček

NÁZEV ZAKÁZKY OBCHODNÍ FIRMA NEBO JMÉNO A PŘÍJMENÍ

3.1. Lesní hospodářství

Opatření ke zvládání povodňových rizik v ČR, realizace a hodnocení jejich přínosu

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Obsah. Zpráva. Titulní list Účel studie Popis současného stavu Rozbor hydrologických a hydrotechnických údajů Shrnutí Závěr

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ V CHOTĚBOŘI

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU

č í s l o / 2007

Kapitola 11 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

Plány pro zvládání povodňových rizik

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

MĚSTO HRÁDEK

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Miroslav Lubas a kolektiv

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Komplexní lesnický a. ověřovací analytické. od lesa. studie v LH

MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

č í s l o / 2007

Náležitosti projektu založení lesního porostu

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

POVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013

Transkript:

Témata pro podání nabídek dle výzvy Lesů České republiky, s. p., na řešení výzkumných projektů, zveřejněné na internetových stránkách LČR dne 30. 04. 2018: 1. Ověření uplatnění vhodných introdukovaných dřevin v oblasti LS Vítkov v reakci na možné klimatické změny Založení výzkumné plochy k nalezení introdukovaných dřevin vhodných pro pěstování v oblasti chřadnutí smrku na severní Moravě a vyhodnocení růstu jednotlivých dřevin dva roky po výsadbě. Zajištění osiva vybraných nepůvodních dřevin a napěstování výsadbyschopného sadebního materiálu: - jehličnaté dřeviny: Borovice těžká - 2 provenience, Borovice černá - 2 provenience, Borovice rumelská, Jedle ojíněná 2 provenience (var. concolor a lowiana), Jedle makedonská, Jedle řecká, Jedlovec západoamerický, Cypřišek lawsonův, Zerav obrovský, Smrk Engelmanův, Sekvojovec obrovský, Douglaska tisolistá, Douglaska sivá - 2 provenience, Pazerav sbíhavý, - listnaté dřeviny: Dub červený, Dub slovenský, Dub balkánský, Ořechovec srdčitý, Líska turecká, Platan javorolistý, Dřezovec trojtrnný, Jeřáb oskeruše, Kaštanovník setý. Vlastní založení lesnického pokusu (jedné TZP provenienční výzkumné plochy na LS Vítkov) v lokalitě stanovené zadavatelem a její sledování a vyhodnocování. Zpracování podrobného výsadbového plánu s návrhem počtu a velikosti dílčích ploch (min. 20x20 m pro dřevinu - provenienci), počtů, sponů a prostorového rozmístění dřevin, vytýčení dílčích ploch před výsadbou, dovoz a rozmístění sadebního materiálu, odborný dohled nad výsadbou a její organizace a zajištění včetně vylepšení ztrát nad 20 %. Zadavatel poskytne řešiteli následující součinnost: příprava plochy před výsadbou včetně jejího oplocení, nezbytnou ochranu výsadeb proti buřeni, popř. hlodavcům, klikorohu a výsek plev. dřevin, vylepšení případných ztrát (do 20 %) dodaným materiálem a pod dohledem řešitele, výsadbu kontrolních proveniencí či rozdělovacích výsadeb (SM, MD, BK). Doba řešení: předpokládá se 3-4 roky 1

2. Vliv intenzity výchovného zásahu a způsobu jeho realizace na vývin a zdravotní stav kořenového systému smrku ztepilého Potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, že po silném výchovném zásahu ve 3. - 5. LVS v oblasti chřadnutí smrku dochází k urychlení nebo zpomalení chřadnutí a odumírání stromů v důsledku změn kořenového systému, popř. nadzemní části stromu. Zjištění reakce kořenového systému a nadzemní části smrku ztepilého (vývin, přírůsty, zdravotní stav) na provedení výchovných zásahů různé intenzity a způsobu provedení (technologie). Doplňující informace k náplni řešení: K řešení využít jak porosty s již realizovaným, tak dosud neprovedeným výchovným zásahem. Nové zásahy realizovat v různých věkových stupních (včasný zásah, opožděný zásah) při různé intenzitě zásahu (silnější dle doporučených modelů výchovy, slabší dle Programu TUH LČR 2015). K realizaci šetření využít minimálně dvě základní technologie zásahů (ruční řetězová pila, harvestor). U kořenového systému stromů zaměřit sledování na změny velikosti a architektoniky kořenového systému včetně jeho zdravotního stavu a výskytu mykorhizy. U nadzemní části stromů měřit a hodnotit tloušťkový přírůst a změny zdravotního stavu (žloutnutí jehličí, defoliace, popř. usychání stromů). Růstové parametry stromů doplnit sledováním základních stanovištních charakteristik jednotlivých lokalit (ověření SLT dle platné typologické mapy, teplota a vlhkost vzduchu a půdy, sluneční radiace, proudění vzduchu) Doba řešení: maximálně 3 roky 3. Ekonomika a pěstování březových porostů jako alternativa obnovy chřadnoucích smrkových porostů v České republice Identifikace a analýza ekonomických a pěstebních východisek hospodaření s břízou, která budou alternativou při obnově kalamitních holin. Analýza lesních porostů s břízou na základě poskytnutých dat LHP a LHE. Vyhodnotit ekonomický potenciál březových porostů nebo porostů s příměsí břízy. Porovnání ekonomických modelů standardních hospodářských dřevin (SM, BO, DB, BK) s nově vytvořenými ekonomickými modely březových porostů. Zhodnotit možnosti umělé obnovy břízy a její východiska využití jako přípravné dřeviny včetně vyhodnocení dostupnosti sadebního materiálu a osiva břízy. 2

Rozpracovat způsob obnovy kalamitních ploch na porosty s převahou břízy (jako přípravné i cílové dřeviny přirozená i umělá obnova). Navrhnout diferenciaci CDS s převahou břízy dle PLO a LVS s důrazem na region severovýchodní a střední Moravy. Rozpracovat výchovné programy pro přípravné porosty břízy a porosty břízy jako cílové dřeviny. Zhodnocení historických zkušeností s pěstováním březových porostů v oblastech s jejich větším hospodářským využitím. V rámci návrhů obnovy postižených ploch zacílit předložené výsledky na jejich provozní využitelnost. Zadavatel poskytne řešiteli vybraná data lesních porostů s břízou (z LHP a LHE). Doba řešení: maximálně 3 roky 4. Lesnická opatření pro snížení dopadů výskytu bobra evropského na lesní porosty ve vybraných lokalitách Moravy Vypracovat a ověřit návrhy preventivních lesnických opatření proti škodám potravní činností bobra evropského v lesích, včetně legislativního řešení této problematiky ve vztahu ke všem souvisejícím právním předpisům. Rešerše dosavadních poznatků týkajících se biologie, ekologie (zejména složení a selekce potravy) bobra evropského a možných preventivních opatření proti škodám jeho potravní činností v lesích. Vyhodnocení početnosti a rozšíření bobra evropského v evropsky významných lokalitách na Moravě (Strážnická Morava, Niva Dyje, Soutok Podluží, Litovelské Pomoraví, Morava Chropyňský luh), v nichž je tento druh předmětem ochrany, včetně mapových výstupů ve vektorové podobě (GIS). Návrh konkrétních preventivních opatření proti škodám potravní činností bobra evropského v předmětných územích včetně odůvodnění navržených parametrů (např. nárazníkové pásmo tvořené mladými porosty VR a TP) ve vektorové podobě. Praktické ověření proveditelnosti navržených opatření (projednání s příslušnými orgány veřejné správy) ve vztahu ke všem souvisejícím právním předpisům, zejména zákonu o lesích, zákonu o vodách, zákonu o ochraně přírody a krajiny (s ohledem na možné kolize s jinými předměty ochrany, především evropskými stanovišti a evropsky významnými druhy). Návrh preventivních lesnických opatření v dalších územích (v zónách A a B diferencované ochrany bobra evropského dle platného Programu péče o bobra evropského v České republice, MŽP a MZe, 2013) včetně odůvodnění. Doba řešení: maximálně 3 roky 3

5. Splaveninový režim drobných vodních toků Stanovení efektivního způsobu úpravy splaveninového režimu v rizikových lokalitách (lokality, ve kterých je přirozený proces tvorby splavenin chápán jako nebezpečný z pohledu protipovodňové ochrany, respektive může představovat nebezpečí) v závislosti na typologii vodních toků a limitech dané lokality, které jsou dány souborem přírodních a antropogenních činností, a vytvoření metodického postupu pro posuzování splaveninového režimu drobných vodních toků v souvislosti s protipovodňovou ochranou intravilánů měst a obcí. Regionalizace vybraných území (viz územní vymezení) dle potenciálu tvorby splavenin a typologie vodních toků z hlediska produkce a donášky splavenin. Stanovení (navržení) vhodného způsobu úprav splaveninového režimu v závislosti na typologii drobných vodních toků a limitech dané lokality. Návrh účelných opatření, která budou mít pozitivní vliv na chod splavenin (např. s možností zadržení) zejména nad intravilány obcí a úpravami toků tak, aby nesnižovaly jejich kapacitu nebo nevznikala potenciální rizika. V modelových povodích stanovení výpočtu množství a pohybu splavenin za různých průtokových situací (běžné průtoky - korytotvorné; zvýšené průtoky - Q5, Q20, Q50; extrémní průtoky - Q100) v typologicky odlišných úsecích vodních toků s rozdílnou dynamikou produkce splavenin. Vyhodnocení vlivu navržené úpravy splaveninového režimu z pohledu protipovodňové a protierozní ochrany (především v intravilánech) včetně vyhodnocení ekonomické efektivity těchto opatření. Vyhodnocení již realizovaných opatření (v modelových povodích se bude jednat zejména o retenční a stabilizační objekty především nad a v intravilánech obcí) a porovnání původních výpočtů s metodikou, která je předmětem grantu a následné ověření výsledků terénním průzkumem. Monitoring a výpočty pohybu splavenin v modelových povodích a kalibrace dat. Rešerše a porovnání známých přístupů a postupů při posuzování a úpravách splaveninového režimu drobných vodních toků. Posouzení prostupnosti splavenin (např. retenčními objekty) při různých režimech průtoků (technická řešení mohou významně prostupnost ovlivnit). Zpracování metodiky, která by měla sjednocovat přístupy a postupy při stanovení splaveninových režimů drobných vodních toků a navržených opatření ovlivňujících splaveninový režim. Metodika by měla sloužit jako metodický podklad (zadavateli i projekčním subjektům) v případech zadávání zakázek zabývajících se problematikou splavenin, výpočty množství splavenin, dimenzování retenčních objektů a návrhy opatření. Návrh přístupu a jeho případné zdůvodnění ovlivnění splaveninového režimu (předpokládá se rozdílný přístup z hlediska splavenin a využití území pro větší územní celky ČR). 4

Veškeré výpočty musí být ověřitelné (tzn. bude uveden postup všech výpočtů s popisem proměnných či konstant do výpočtů zahrnutých). Předpokládané územní vymezení: - Oblast Orlických hor (Rychnov nad Kněžnou, Lanškroun), - Severní část Jesenické oblasti (Hanušovice, Jeseník, Město Albrechtice, Loučná nad Desnou, Ruda nad Moravou, Janovice, Bruntál), - Oblast Moravskoslezských Beskyd (Jablunkov, Frýdek-Místek, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín), - Oblast Českého středohoří a Krušných hor (Děčín, Litoměřice, Litvínov). V závorce jsou uvedeny lesní správy LČR, které předpokládané oblasti územně zahrnují. Minimální rozsah prací: Zpracovatelem bude vybráno a objednatelem odsouhlaseno minimálně 12 modelových povodí (na každou oblast 3), ve kterých bude proveden monitoring pohybu splavenin a výpočet množství v závislosti na velikosti průtoků. Na těchto povodích bude rovněž provedena kalibrace dat a vyhodnocení v minulosti realizovaných opatření (v případě, že byla taková opatření v daném povodí prováděna). Počet zájmových oblastí a počet modelových povodí může být řešitelem navržen i vyšší. Předpokládané činnosti (výstupy) projektu: Rešerše dostupných podkladů a vytipování lokalit s potenciálem vzniku splavenin, nebo lokalit ve kterých je splaveninový režim určitým způsobem upraven; rekognoskace území (terénní průzkum); vytipování dominantních míst vzniku splavenin (v případě, že lze taková místa v rámci povodí určit); určení charakteru splavenin (např. dle zrnitostní křivky odebraných vzorků či jiným způsobem); vyhodnocení srážkoodtokových poměrů (výpočet průtoků); výpočty chodu splavenin (velikost a množství v závislosti na průtocích); navržení vhodných profilů či úseků pro úpravu splaveninového režimu; výpočty kapacit retenčních objektů (v případě navržení takových opatření či vyhodnocení stávajících); porovnání výsledků vypočteného množství splavenin dle běžných metod (standardně používaných) a interpretace výsledků; ekonomické vyhodnocení navržených opatření. Doba řešení: předpokládá se do 3 let 6. Vyhodnocení současné situace v oblasti dřevěného stavitelství v ČR s důrazem na požární problematiku včetně návrhu řešení pro zvýšení spotřeby dřeva v této oblasti Vypracování studie analýzy stavu právních a technických požadavků ČR z pohledu požární bezpečnosti a návrhů změn podporujících širší využití dřeva ve stavebnictví. Požadovaná minimální náplň řešení: Analýza stavu právních a technických (normových) požadavků ČR z pohledu požární bezpečnosti dřevostaveb. Porovnání s existujícími přístupy ve vybraných zemích v zahraničí. 5

Návrh úprav a změn pro rozšíření využití dřeva ve stavebnictví. Použitý pojem dřevostavba je nutné pro potřeby této studie vnímat jako obecné označení různých typů staveb, kde je konstrukčně v různé míře, avšak významně, jako stavební materiál použito dřevo. Projekt by měl navazovat na schválenou strategii EU v oblasti použití dřevostaveb do roku 2020. Doba řešení: předpokládá se jednoleté řešení 6