1 Pověst o sochách na Karlově mostě Postavy: Tonička (T) Pepička (P) Karel IV. (K) Petr Parléř (PP) Zedníci Dva svatí Nepomuk (N), Svatý Petr (SP) Ponocný Rekvizity: Plechový kbelík Zednická lžíce Lopata 3 vejce Lahev vína 4x čepice Kolíčky Oblečení Kytičky Korále Hudební nástroje
2 1. Tonička a Pepička jdou přes Juditin most na tancovačku T: Pospěš si, Pepičko, už slyším, jak vyhrávají! P: Už mi zbývá vyprat poslední košile a běžím, Toničko! Hotovo! T: Jé, tobě to sluší! P: Na dnešní tancovačku jsem si pořídila nové korále! Třeba konečně potkám toho pravého T: Hi, hi. Slyšíš, ta je moje nejoblíbenější (hraje - Na tom pražském mostě. Obě se zpěvem přetančí most) 2. Tonička a Pepička se vrací z tancovačky T: Počkej na mě, Pepičko, nemůžu tak rychle, bolí mě nohy. P: (už na druhé straně mostu, hlavní motiv) Podívej, zdá se mi, že se nějak zvedá voda. T: (hlavní motiv) Máš pravdu! (zní skladba Vltava) Rychle, pryč z mostu, ať se neutopíme! (T+P se schovají, zvedá se voda - modrá látka- tanec, za kterou se schová most, ten pak zůstane rozbořený, T+P pomalu vylézají - každá na jiné straně, koukají na tu spoušť) P: A je po mostě! A mohlo být i po nás uf, to bylo o vlásek! T: No jo, ale jak se teď dostanu domů, na druhou stranu řeky? P: Vypadá to, že budeš muset obejít půlku Prahy Tak si pospěš, ať to do rána stihneš, zítra nás čeká spousta práce. T: Ach jo, tak já jdu
3 3. Karel IV. nařídí Petru Parléři, aby pro něj postavil nový most K: (fanfára na ranní procházce po mostě, málem spadne do Vltavy, obhlíží situaci) Ale co to? Co se to stalo s Juditiným mostem? Kudy teď budu chodit na druhou stranu Vltavy? (přemýšlí) Už to mám! Zavolejte mi věhlasného stavitele Petra Parléře! (nic se neděje, zopakuje to, rozhlédne se, nikdo tam není) No nic, zavolám si ho sám - Petře Parléři! Vstávej, je ráno, král tě volá! PP: (zívá) Co si přeješ, můj králi? K: Postavíš mi nový most přes Vltavu! PP: Jak si přeješ, můj králi! (chce odejít) K: Počkej! Postavíš ho z těch nejkvalitnějších materiálů, aby vydržel celá staletí! PP: Jak si přeješ, můj králi! (chce odejít) K: Počkej! A bude se jmenovat po mně Karlův most! PP: Jak si přeješ, můj králi! (chce odejít) K: Počkej! A začni hned! (pomalu odchází, PP se za ním dívá) PP: Ach jo! 4. Stavba Karlova mostu PP: (hvízdne) Chlapi, vstávejte! (herci si nasadí líně čepice dělníci, nesou si nářadí a u toho snídají. Komunikují jen mručením) Postavíte nový most! Bude se jmenovat Karlův, po našem králi! A postavíte ho z těch nejkvalitnějších materiálů, rozumíte?! (dělníci se po sobě podívají, pak se kouknou na svačiny, zasmějí se a mručivě souhlasí)
4 Pusťte se do práce! (odchází, zarazí se, podívá se na dělníky, kteří stále sedí a snídají, a zakřičí) Hned!!! AKCE STAVBA MOSTU (svižná podkresová hudba) dělníci naháží do kbelíku všechno, co mají a z toho postaví most na konci zakřičí: Hotovo! (vylézá PP) 5. Kolaudace mostu PP: (volá na krále) Pane králi, tvůj most je hotový! K: (fanfára přichází Karel, prohlíží si most, pochvalně mručí) Excelentní! (poplácá PP, odchází, zarazí se) Moment, něco tomu chybí! Ale co? (přemýšlí) Už to mám! Sochy světců! PP: Stačí říct, pane králi! (PP zaleze, na mostě se objeví dvě sochy světců, pak vyleze PP) Co tomu říkáš teď, králi? K: (prohlédne si sochy) Hm! Excelentně excelentní! (odchází) PP: (úlevně) Uf! A teď už můžu zase spát (zívá, odchází) 6. Tonička a Pepička si prohlíží nový most/chodí pro prádlo T: Pepičko, podívej, to je krásný most! P: Hmmm, ten nám snad už voda nestrhne! T: Snad ne, to by byla škoda, podívej na ty krásné sochy!(se zalíbením kouká na jednu sochu) Tahle se mi líbí nejvíc! P: To je svatý Nepomuk! Pojď už, musíme jít vyzvednout prádlo. T: Počkej, měly bychom se ke svatému Nepomukovi pomodlit, ať máme pořád dost práce. P: Tak jo. (kleknou si a modlí se)
5 P+T: (modlitba). T: A já mu dám ještě kytičku. (položí k soše kytičku, obě odbíhají na druhou stranu mostu a za chvíli se vracejí s prádlem zpátky, to dají do k sobě do domečku) Tato situace se opakuje stejně ještě dvakrát. Když jdou po třetí, všimnou si plakátu, který láká na tancovačku. T: Podívej, Pepičko: (čte) Dnes od 17h tancovačka až do časných ranních hodin. K tanci a poslechu vám zahraje. (nadšeně) Pepičko, tam nemůžeme chybět! P: Ale to nejde, vždyť máme do zítra vyprat tolik prádla. T: (prosí) Aspoň na chvilku. P: Tak jo, práce nám neuteče. Nepůjdeme dnes vůbec spát a všechno prádlo vypereme v noci. T: Jupí! (přiběhnou do domečku, strojí se na tancovačku korále, prohlíží se v zrcadle improvizace) P: Tak už pojď, ještě se musíme pomodlit k svatému Nepomukovi! (obě - modlitba) a ať to všechno stihneme vyprat! (odběhnou na tancovačku, ozývá se hudba) 7. Svatí na mostě pomůžou vyprat prádlo N: Hodný holky to jsou. SP: To jo. Takový krásný kytičky a nikdy nezapomenou.
6 Hodiny odbijí deset.(stoupá napětí) N: Ale už by se měly vrátit domů. Hodiny odbijí jedenáct. SP: Takhle to prádlo do rána vyprat nestihnou. Hodiny odbíjí dvanáct. N: Půlnoc! A holky pořád tancují. SP: Tak na co čekáme, musíme to vyprat za ně, nebo přijdou o práci. N: Máš pravdu, jdeme na to! AKCE - PRANÍ PRÁDLA - sochy zmizí a objeví se jako živáci vpředu scéna praní prádla ve Vltavě a jeho věšení (stylizovaný pohyb, hudební podkres) Když to dodělají, vracejí se zpět opět sochy na mostě. SP: A je to! N: A holky pořád tancují. SP: Podívej, už jdou. Tonička s Pepičkou se vymotají vyčerpané na most. T: Já už nemůžu P: Sotva pletu nohama
7 Holky usnou přímo na mostě (chrápání) 8. Ráno zázrak, prádlo je vyprané Zakokrhání kohouta P: Co to bylo? (probudí se) Toničko vstávej, je ráno, zaspaly jsme! T: Cože? Co budeme dělat? Vždyť jsme nestihly vyprat prádlo! Teď přijdeme o práci (pláče) P: Nebreč. Podívej! (ukazuje na pověšené prádlo) T: Ale jak to? P: Zázrak! T: To při nás stáli všichni svatí! P+T: (klaní se sochám) Děkujeme! A my vám za to zatancujeme a zazpíváme! (zpívají Na tom pražském mostě, živáci dopředu zpěv, tanec) KONEC