Obchodní akademie Olomouc Seminární práce z občanské nauky {Práce do SOČ z občanské nauky} Chudoba Autoři: Lukáš Šafář a Ladislav Riedl z 2. C Vedoucí práce: Mgr. Lenka Geršlová Olomouc 2016
Prohlašujeme, že jsme svou seminární práci vypracovali samostatně a použili pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v seznamu vloženém za text práce. Prohlašujeme, že tištěná verze a elektronická verze práce jsou shodné. Nemáme závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.
Anotace Tématem naší práce je Chudoba. Na začátku uvádíme některé základní pojmy, s nimiž dále pracujeme. Určíme pořadí nejbohatších a nejchudších států. V druhé části naší práce se zaměřujeme na občana České republiky a jeho chudobu. Zabýváme se, zda je štěstí důsledkem bohatství, a pracuje se zajímavými odpověďmi našich studentů, z nichž vyvodíme důsledky.
Obsah 1. Úvod... 5 2. Co to vlastně ta chudoba znamená?... 6 3. Rozdělení chudoby... 7 3.1 Absolutní chudoba... 7 3.2 Relativní chudoba... 7 3.2.1 Objektivní chudoba... 7 3.2.2 Subjektivní chudoba... 7 4. Nejbohatší země světa... 8 5. Nejchudší země světa... 9 6. Čech a chudoba... 10 7. Za peníze si štěstí nekoupíš... 11 7.1 Desatero šťastného života... 11 8. Naši studenti a chudoba v grafech... 12 8.1 Na co jsme z grafů přišli... 13 8.1.1 Zařazení domácností studentů do finančního statusu... 13 8.1.2 Odhadovaný příjem domácností studentů... 13 8.1.3 Spokojenost studentů se zemí, v níž žijí... 13 8.1.4 Země, ve kterých by studenti rádi žili... 13 9. Závěr... 14 Seznam použité literatury a internetové zdroje... 15
1. Úvod Naše téma se nám od počátku líbilo, a tak se v této prací zabýváme globálním problémem zvaným chudoba, který může postihnout člověka kteréhokoliv věku, barvy pleti a sociálního statusu. Zda je svět touto nemocí postižen a nakolik v porovnání různých oblastí. Uvedeme pojmy s tímto tématem spojené na pravou míru. Odhalíme nejbohatší a nejchudší světové země a jaké to má důsledky na obyvatelstvo těchto zemí. Rádi bychom touto prací řekli, jak bohatý a zároveň chudý může vlastně člověk být. Uvedeme, jak na tom je Česká republika v Evropě. A budeme zkoumat subjektivní chudobu našich studentů, celkové příjmy a výdaje jejich domácností, a zda jsou spokojeni se zemí, kde žijí, případně, kde by žít chtěli. 5
2. Co to vlastně ta chudoba znamená? Chudoba je pojem, který značí jakýsi sociální stav jedince, či skupiny lidí s daným nedostatkem voda, potraviny, šaty, obydlí, zdravotní péče. A ač by chtěl, tak tyto své primární potřeby ani zdaleka neuspokojí. Důsledkem chudoby je pak narůstající kriminalita, deprese, nevzdělanost, migrace, vysoká úmrtnost. Jedna z teorií tvrdí, že chudoba je jen a pouze úkazem zlého rozvrstvení zdrojů ve společnosti, z čehož vyplývá, že lidé za chudobu nemohou a jsou tedy pouze její nebohé oběti. 6
3. Rozdělení chudoby Vědy, jako jsou ekonomie, sociologie a statistika, od počátku 19. století dělí chudé do dvou sociálních skupin [1] : 3.1 Absolutní chudoba Tím horším případem je absolutní chudoba, někdy zvaná extrémní chudoba, kdy člověk není schopen vůbec uspokojit své základní potřeby, a tak se lehce dostává do ohrožení života. Tito lidé musí vyžít s méně než 30 Kč/den, což se v současnosti týká okolo 1,4 miliard lidí. Ekonomové to dávají za vinu mimo jiné epidemickým nemocem HIV, malárii, tuberkulóze. Naštěstí se během 20. století procento lidí žijících v absolutní chudobě snížilo z 59 % na pouhých 19 %, a tak je nejnižší v celé historii. Ale oblasti, jako je Subsaharská Afrika, Jihovýchodní Asie a Střední Amerika, trpí dále. 3.2 Relativní chudoba Touto chudobou trpí lidé, kteří jsou schopni uspokojovat své potřeby na nejnižší úrovni v rámci dané společnosti. Zatímco absolutní chudoba postihuje hlavně rozvojové země, relativní chudoba se týká už i Evropanů a lze ji podrobněji rozdělit: 3.2.1 Objektivní chudoba O této chudobě rozhoduje stát a určí, komu náleží pomoc a v jaké míře. 3.2.2 Subjektivní chudoba Subjektivní chudoba se většinou od předchozí objektivní velmi liší, jelikož zde člověk posuzuje sám sebe, zda se cítí být chudý a jak moc, a proto tato chudoba neslouží ke stanovení oficiální hranice chudoby. 7
4. Nejbohatší země světa Země budeme srovnávat podle HDP (hrubý domácí produkt). Nejedná se sice o přímý ukazatel bohatství či chudoby státu, ale je to veličina, která ukazuje, kolik toho lidé dané země vyprodukují za dané období, a přepočítává se na jednoho obyvatele. Znamená to tedy, že pokud si koupíme auto za dva miliony korun, je to náš HDP. Existuje samozřejmě i mnoho jiných ukazatelů, jako je PPP, kterému se věnujeme na straně následující. 20 nejbohatších zemí světa Pořadí Země HDP/rok v Kč Pořadí Země HDP/rok v Kč 1. Katar 3 534 926 11. Saúdská Arábie 1 361 885 2. Lucembursko 2 279 783 12. Bahrajn 1 279 014 3. Singapur 2 053 516 13. Nizozemsko 1 181 375 4. Brunej 1 944 910 14. Irsko 1 181 109 5. Kuvajt 1 733 436 15. Austrálie 1 169 052 6. Norsko 1 637 056 16. Rakousko 1 135 594 7. Spojené arabské emiráty 1 626 936 17. Švédsko 1 123 005 8. Hongkong 1 396 336 18. Německo 1 117 655 9. USA 1 381 060 19. Tchaj-wan 1 113 563 10. Švýcarsko 1 375 491 20. Kanada 1 113 200 Tabulka č. 1: Nejbohatší země, r. 2016. [2] Obrázek č. 1: Bohatý sever [3] 8
5. Nejchudší země světa Tyto země budeme řadit podle počtu procent lidské populace, která žije za méně než 1 USD, neboli podle PPP (Purchasing power parity), v překladu parita kupní síly. Ta vyjadřuje určený počet jednotek národní měny, za kterou lze koupit stejný počet služeb i výrobků na výchozím vnitrostátním trhu. Jednoduše řečeno v Německu je dvakrát větší HDP než v Česku, ale německý trh bude nabízet vše dvakrát dráž než ten český, a tak by si průměrný Čech žil stejně jako průměrný Němec. Na tabulce je zajímavé to, že se v ní vyskytuje mnoho zemí z afrického a asijského kontinentu. 20 nejchudších zemí světa Pořadí Země Procento Pořadí Země Procento 1. Nigérie 70,8 11. Nikaragua 45,1 2. Středoafrická republika 66,6 12. Ghana 44,8 3. Zambie 63,8 13. Bangladéš 43,3 4. Madagaskar 61,0 14. Lesotho 36,4 5. Niger 60,6 15. Mosambik 36,2 6. Rwanda 60,3 16. Mali 36,1 7. Gambie 59,3 17. Namibie 34,9 8. Sierra Leone 57,0 18. Burkina Faso 27,2 9. Zimbabwe 56,3 19. Nepál 24,1 10. Burundi 54,6 20. Malawi 20,8 Tabulka č. 2: Nejchudší země, r 1990 2005. [4] Obrázek č. 2: Chudý jih [5] 9
6. Čech a chudoba Je až alarmující, že přes 1 milion lidí, tj. každý 10 člověk, žije pod hranicí příjmové chudoby. Ačkoliv se limit zvedl o 300 Kč v roce 2014, míra lidí, kteří jsou ohrožení chudobou, se nezměnila. Pozitivní ovšem je, že ČR už radu let v EU patří k zemím s nejnižší mírou chudoby. Materiální situace se ovšem zlepšila natolik, že je nejlepší za posledních 10 let. I tak je necelých 200 000 lidí, co nemají práci, dostačující příjem a ani materiální vybavení. To má například za následek Obrázek č. 3: Některé evropské státy, r. 2008 [6] méně časté styky s rodinou nebo s přáteli či zanedbávání různých aktivit. V roce 2006 se s rodinou denně viděl každý 4. Čech, dnes už je to jen 14 % lidí. Snížil se i podíl styků s rodinou týdně a měsíčně. Zvedá se podíl lidí, kteří se nebrání styku s rodinou jednou za rok. Každý pátý Čech viděl přátele denně, dnes se s přáteli vídá denně každý desátý Čech. Načež 2 % občanů uvádí, že si to nemohou finančně dovolit. Dalších 7 % o styky s rodinou nestojí. Zajímavé pak je, že ženy se mnoho častěji zúčastňují kulturních akcí a muži těch sportovních. Polovina občanů České republiky se zúčastnila jen jedné kulturní akce za rok. Hranice příjmové chudoby pro různé domácnosti v Kč/měsíc Domácnost Příjem v Kč Jednotlivec 10 220 Dva dospělí 15 330 Rodič s dítětem do 13 let 13 286 Rodiče s dítětem do 13 let 18 396 Rodič se 2 dětmi do 13 let 21 461 Rodiče se 2 dětmi nad 13 let 20 440 Rodiče s dítětem do 13 let a 2 dětmi nad 13 let 28 150 Tabulka č. 3: Hranice chudoby ČR, r. 2017 [7] 10
7. Za peníze si štěstí nekoupíš Určitě je zajímavé, že většinou si lidé myslí, když mají peníze, tak se za ně udělají šťastnými. Ve skutečnosti jsou šťastnější právě lidé z chudších zemí světa. Jedním z faktorů, který na naše štěstí působí, je genetický základ, a to až z 50 %. Dalším faktorem jsou vnější okolnosti věk, zdraví, pohlaví, rasa a tak dále. Většinou ovšem záleží pouze na našem osobním prožívání pocitu štěstí. Musíme si říkat, proč jsme právě teď šťastni, nikoliv Budu šťastný, až. Nejhorší ovšem je materiálové bohatství, kterého by člověk chtěl víc a víc. Například normálně žijící Čech by na začátku století měl radost z vlastního domu a auta. V současnosti by musel vlastnit aspoň dva domy a taktéž dvě auta, aby zažíval pocit štěstí, přičemž místo Čecha si můžeme představit příslušníka mnoha severních národů. A právě lidé s menším materiálovým bohatstvím bývají šťastnější, protože se ani zdaleka tolik neženou za penězi. Jsou tak chráněni před zbytečným stresem a případným workoholismem a jsou rádi za to, co mají. [8] 7.1 Desatero šťastného života 1. Zbytečně se nezaobírat minulostí, ale žít pro současnost 2. Neporovnávat se s ostatními lidmi sociálně, tělesně, finančně 3. Stanovovat si více malých cílů, než jeden nesplnitelný 4. Pomáhat druhým lidem 5. Častější styky s přáteli a rodinou 6. Vážit si věcí, co mám 7. Radovat se z maličkostí 8. Žít zdravě dostatek spánku, cvičení, pitný režim 9. Volnočasové aktivity 10. Pracovat tak, aby mě to bavilo 11
8. Naši studenti a chudoba v grafech Pomocí dotazníčku jsme se rozhodli oslovit i naše studenty a najít odpovědi na celkem čtyři základní otázky: 1. Zařazení domácností do určitého finančního statusu 0% 13% Bohatá Normální Chudá 87% 2. Odhadovaný příjem domácností Graf č. 1: Zařazení domácnosti do 20 000 Kč do 50 000 Kč 21% 7% 13% do 70 000 Kč do 100 000 Kč 59% 3. Spokojenost studentů se zemí, v níž žijí Graf č. 2: Odhadované příjmy Ano Ne 46% 54% 4. Země, ve které by studenti rádi žili Graf č. 3: Spokojenost se zemí Německo Itálie 11% 10% Anglie Nový Zéland 15% 12% Austrálie Japonsko Holandsko Česká republika 4% 4% 7% 5% 32% Francie Graf č. 4: Lepší země 12
8.1 Na co jsme z grafů přišli Z odpovědí na otázky, které nám poskytli studenti naší školy, si blíže specifikujeme, co z nich lze vyvodit. 8.1.1 Zařazení domácností studentů do finančního statusu Z odpovědí na tuto otázku se dozvídáme něco o subjektivní chudobě studentů. Ukázalo se, že 13 % domácností našich studentů je bohatých. Naopak velmi překvapivé je zjištění, že domácností chudých je 0 %. Normální domácnosti tvoří většinu, tj. 87 %. 8.1.2 Odhadovaný příjem domácností studentů Zde jsme zjistili, že opravdu žádná z domácností našich studentů se nevyskytuje na hranici příjmové chudoby, viz Graf č. 2. Dokonce 7 % dosahuje příjmu do 100 000 Kč za měsíc, dalších 21 % si disponuje příjmem do 70 000 Kč za měsíc. Drtivá většina domácností, tj. 59 %, má příjem do 50 000 Kč. Posledních 13 % vydělá 20 000 Kč za měsíc. 8.1.3 Spokojenost studentů se zemí, v níž žijí Myslíme si, že názor studentů na naši zemi se bude nejspíše v průběhu jejich života měnit. Ale už teď posbírané odpovědi jsou velmi pozoruhodné. Skoro polovina (54 %) studentů tvrdí, že je spokojena v ČR, a skoro polovina (46 %) zase tvrdí, že spokojena v ČR není, a to i přes nízkou míru chudoby v naší zemi. 8.1.4 Země, ve kterých by studenti rádi žili Poslední otázkou bylo, kde by studenti rádi žili. Dostali jsme následující seznam zemí: 1. Anglie 32 %, 2. Česká republika 15 %, 3. Itálie 12 %, 4. Francie - 11 %, 5. Německo 10 %, 6. Austrálie 7 %, 7. Nový Zéland 5 %, 8. Japonsko a Holandsko 4 %. Umístění České republiky v tomto žebříčku je potěšující. 13
9. Závěr Touto prací jsme si tedy vysvětlili definici chudoby a její dělení. Uvedli jsme si ty nejchudší a ty nejbohatší části světa a seřadili je do tabulek. Z nich nám vyplývá dělení světa na Bohatý sever a chudý jih, což jen potvrzují i obrázky č. 1 a č. 2. Dále se zaměřujeme na chudobu v České republice a v tabulce si stanovujeme hranici chudoby českého občana. Dále uvádíme některé její důsledky. Taktéž jsme se zaměřili na to, zda mají peníze nějaký vliv na pocit štěstí a uvedli jsme si určité faktory, které na pocit štěstí působí, a kdy pociťujeme štěstí dnes na rozdíl od minulosti. Sestavili jsme Desatero šťastného života, kde radíme co dodržovat, abychom byli šťastnější. Na posledních stranách uvádíme v grafech odpovědi na uvedené otázky, které jsme dali studentům. Nejvíce zajímavé je to, že skoro 50% je a 50% není spokojeno s tím, že žijí v České republice. V práci by šlo dále pokračovat a zaměřit se třeba na chudobu v zemích Evropy. Práce by mohla být inspirací pro další studenty, kteří budou pracovat na podobných tématech. Grafy by mohly například posloužit při výuce předmětu statistika. Byli bychom rádi, kdyby čtenář této práce získal alespoň informaci, že jsme na tom jako stát poměrně dobře, že obyvatelé mnoha zemí na jižní polokouli nemají ani pouhých 30 Kč na den, a nezaměňoval štěstí s penězi, jelikož štěstí si nikdo za peníze nekoupí. 14
Seznam použité literatury a internetové zdroje 1. TOMEŠ, Igor. O chudobě jako o sociální události [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/ch/chudoba/ochudobe-jako-o-socialni-udalosti.html 2. AUTOR NEUVEDEN. 25 nejbohatších zemí světa a globální ekonomický výhled na rok 2016 [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: http://www.investicniweb.cz/2016/4/24/25-nejbohatsich-zemi-sveta-globalni-ekonomicky-vyhledna-rok-2016/ 3. ZIFAN, Ali. Countries by GDP (PPP) per capita in 2015 [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/seznam_st%c3%a1t%c5%af_sv%c4%9bta_podle_hdp_na_oby vatele#/media/file:countries_by_gdp_(ppp)_per_capita_in_2015.svg 4. AUTOR NEUVEDEN. Extrémní chudoba [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/extr%c3%a9mn%c3%ad_chudoba 5. AUTOR NEUVEDEN. Extreme Poverty [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: https://mvsim.wikischolars.columbia.edu/extreme+poverty 6. GOLA, Bc. Petr. Evropská versus světová chudoba [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d5868v8033-evropska-versus-svetovachudoba/ 7. AUTOR NEUVEDEN. ČSÚ: Pod hranicí příjmové chudoby žije 9,7 % obyvatel ČR [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/csu-pod-hranici-prijmovechudoby-zije-9-7-obyvatel-cr/1349116 8. HANZLOVSKÝ, Mgr. Michal. Psychologie štěstí [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: https://www.celostnimedicina.cz/psychologie-stesti.htm 9. AUTOR NEUVEDEN. Chudoba ve světě: Pohled na druhou stranu mince [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: http://dreamlife.cz/chudoba-ve-svete-pohled-na-druhou-stranu-mince/ 10. AUTOR NEUVEDEN. Chudoba [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/chudoba 11. TOMANOVÁ, Veronika. Chudoba jako sociologický problém [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/35403/tomanovav_chudobajakosociologicky_js_2 009.pdf?sequence=1 12. EXNEROVÁ, PhDr. Věra a kol. Chudoba [online]. [cit. 23. 11. 2016]. Dostupný na WWW: http://www.rozvojovka.cz/chudobahttp://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1608943-mladeevropany-ohrozuje-chudoba-cesi-jsou-na-tom-ale-lip-nez-nemci 15