Výroční zpráva programu Zelená úsporám za rok 2014

Výroční zpráva programu Zelená úsporám za rok 2014

Obsah 1. Abstrakt............................. 5 2. Úvod............................. 9 2.1. Zpracování výroční zprávy............... 9 2.2. Zaměření a zdroj financování Programu........9 2.3. Cíle a přínosy Programu................ 10 3. Popis Programu....................... 12 3.1. Členění Programu................... 12 3.2. Podporovaná opatření................. 13 3.2.1. Oblast A Úspory energie na vytápění......... 13 3.2.2. Oblast B Výstavba v pasivním energetickém standardu 13 3.2.3. Oblast C Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody.................. 14 3.2.4. Oblast D Dotační bonus................ 15 3.2.5. Oblast E Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu................15 3.2.6. Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru.15 3.3. Obecné podmínky Programu............. 18 3.3.1. Čerpání podpory.....................18 3.3.2. Oprávnění žadatelé...................18 3.3.3. Veřejná podpora.....................18 3.3.4. Odborný posudek a projekt............... 19 3.3.5. Požadavky na firmy a výrobky..............19 3.4. Administrace žádostí................. 20 3.4.1. Podání a prověření žádosti............... 20 3.4.2. Schvalování žádostí a vyplácení podpory........ 20 3.4.3. Archivace.........................21 3.5. Informační systémy.................. 22 3.5.1. IS-GIS.......................... 22 3.5.2. Publikační systém Atrium................ 22 3.5.3. Řízení akcí........................22 4. Vývoj Programu....................... 23 4.1. Rok 2009....................... 23 4.2. Rok 2010....................... 24 4.3. Rok 2011........................25 4.4. Rok 2012....................... 26 4.5. Rok 2013....................... 26 4.6. Rok 2014....................... 27 5. Organizační struktura Programu.............. 28 5.1. Kupci AAUs...................... 28 5.1.1. New Energy and Industrial Development Organisation (NEDO, Japonsko).....................30 5.1.2. Mitsui & Co. (Japonsko)................. 31 5.1.3. Rakousko.........................31 5.1.4. Španělsko........................ 31 5.1.5. Světová banka......................31 5.2. Ministerstvo životního prostředí........... 32 5.3. Státní fond životního prostředí ČR........... 32 5.3.1. Úsek řízení ostatních programů............. 32 5.4. Rada SFŽP ČR..................... 35 5.5. Řídicí výbor Programu................ 38 5.6. Monitorovací výbor Programu.............40 5.7. Banky zapojené do administrace Programu...... 41 6. Kontroly........................... 42 6.1. Obytné budovy.................... 42 6.1.1. Typy kontrol....................... 42 6.1.2. Metodika kontrol.....................43 6.1.3. Průběh dohlídek v letech 2009 2014...........43 6.1.4. Výsledky dohlídek....................45 6.1.5. Průběh veřejnosprávních kontrol.............47 6.2. Budovy veřejného sektoru.............. 47 6.2.1. Typy kontrol....................... 47 6.2.2. Metodika kontrol.................... 48 6.2.3. Výsledky dohlídek................... 48 1

7. Monitoring, reporting, evaluace............ 49 7.1. Monitoring...................... 49 7.1.1. Monitorovací systém................49 7.1.2. Monitorovací indikátory...............50 7.2. Reporting....................... 51 7.3. Evaluace........................ 51 8. Technická asistence...................52 9. Komunikace.......................54 9.1. Propagace.......................54 9.1.1. Reklamně-propagační činnost (B2C komunikace inzerce)....................... 54 9.1.2. Osvětově přednášková a poradenská činnost.... 55 9.1.3. Vydávání informačních a propagačních tiskovin... 57 9.1.4. Tvorba a správa www stránek Zelenausporam.cz..58 9.1.5. Budování partnerských vztahů (B2B komunikace).. 59 9.2. Zelená linka Programu................ 60 9.3. Ombudsman Programu................ 63 9.4. Program Partnerství Zelená úsporám......... 64 10. Finanční a věcný pokrok programu obytné budovy. 65 10.1. Vývoj počtu registrovaných žádostí v průběhu Programu. 69 10.2. Vývoj objemu podpory v průběhu Programu..... 71 10.3. Struktura žádostí dle způsobu podání......... 74 10.4. Struktura žádostí dle oblasti podpory......... 75 10.5. Struktura žádostí dle žadatele............. 76 10.6. Struktura žádostí podle žadatele a oblasti podpory.. 77 10.7. Struktura žádostí dle typu nemovitosti........ 79 10.8. Regionální aspekty Programu.............80 10.9. Průběh vyplácení podpory...............82 10.10. Struktura proplacených žádostí dle oblasti podpory. 85 10.11. Struktura proplacených žádostí podle typu nemovitosti. 87 10.12. Průběh vyplacení dle oblasti podpory.........89 10.13. Průběh vyplácení dle typu nemovitosti........ 92 10.14. Investiční náklady...................95 10.14.1. Výše podpory a investice dle oblasti podpory (RD). 98 10.14.2. Výše podpory a investice dle oblasti podpory (BD). 99 10.15. Seznam odborných dodavatelů........... 100 10.16. Seznam výrobků a technologií........... 102 11. Finanční a věcný pokrok Programu budovy veřejného sektoru...................106 11.1. Počet registrovaných žádostí............ 106 11.2. Struktura žádostí dle stavu v IS GIS a financování žádostí....................... 107 11.3. Počet žádostí dle regionů.............. 108 11.4. Výše podpory dle regionů.............. 109 12. Environmentální přínosy............... 110 12.1. Redukce emisí CO 2.................. 110 12.1.1. Kumulativní vývoj odhadované redukce emisí CO 2. 110 12.1.2. Předpokládaná roční redukce CO 2 dle oblasti podpory Programu..................... 113 12.1.3. Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 v tunách dle oblasti podpory podrobnější členění....... 114 12.1.4. Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 dle typu nemovitosti.................... 116 12.1.5. Předpokládaná roční redukce CO 2 dle regionů... 117 12.2. Úspora tepla na vytápění...............118 12.2.1. Úspora tepla na vytápění dle podoblasti podpory. 118 12.2.2. Úspora tepla na vytápění dle typu nemovitosti.. 119 12.2.3. Úspora tepla na vytápění dle kraje umístění nemovitosti.................... 120 12.2.5. Průměrná úspora tepla na m 2 podlahové plochy.. 122 12.2.6. Úspora tepla na vytápění dle zdrojů vytápění... 123 12.2.7. Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění.... 124 12.3. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie.... 129 12.3.1. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie dle podoblasti podpory................ 129 12.3.2. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie podle typu zařízení...................... 130 12.3.3. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie podle typu nemovitosti.................... 131 12.3.4. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie podle krajů....................... 131 2

Seznam zkratek AAU(s) AAUPA BD ČR ČSN ČSOB EIA EU FO GIS IET IS-GIS KP SFŽP ČR LBBW Bank CZ MV MŽP NEDO Assigned Amount Units / Emisní jednotky Assigned Amount Unit Purchase Agreement/Smlouva o prodeji emisních jednotek Bytové domy Česká republika České technické normy Československá obchodní banka Environmental Impact Assesment Posuzování vlivů na životní prostředí Evropská unie Fyzická osoba Green Investment Scheme / Zelená úsporám International Emission Trading / Systém mezinárodního emisního obchodování Informační systém Zelená úsporám Krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí Landesbank Baden-Württemberg Bank Monitorovací výbor Ministerstvo životního prostředí New Energy and Industrial Technology Development Organization NER NSA NV OPŽP OZE PO PSP ČR RD RF ŘV SEVEn SFŽP ČR SOD SVT TA TČ ÚŘOP VB VSK ZÚ New entrants reserve/rezerva pro nové účastníky systému EU pro obchodování s emisemi Náklady státu na administraci Nařízení vlády Operační program Životní prostředí Obnovitelné zdroje energie Právnická osoba Poslanecké sněmovna Parlamentu České republiky Rodinné domy Rada Fondu (SFŽP ČR) Řídicí výbor Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Státní fond životního prostředí ČR Seznam odborných dodavatelů Seznam výrobků a technologií Technická asistence Tepelné čerpadlo Úsek řízení ostatních programů Veřejné budovy (budovy veřejného sektoru) Veřejnosprávní kontrola Zelená úsporám 3

4

1. Abstrakt Obecně Program Zelená úsporám (dále jen Program) byl vyhlášen Ministerstvem životního prostředí (dále jen MŽP) v dubnu 2009 a byl zaměřen na podporu investic do realizace energeticky úsporných opatření při rekonstrukcích stávajících budov i v novostavbách a do instalací zdrojů pro vytápění a přípravu teplé vody s využitím obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně byly v Programu podporovány úspory energie v rodinných a bytových domech (oblast A), instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu, účinných tepelných čerpadel a solárních kolektorů (oblast C) a také výstavba v pasivním energetickém standardu (oblast B). V roce 2010 byl Program rozšířen i o podporu úspor energie v budovách veřejného sektoru. Zdroje financování Česká republika získala finanční prostředky na Program zejména prodejem tzv. emisních jednotek (Assigned Amount Units - AAUs) Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Celkem bylo v letech 2009 až 2014 prodáno 103 672 000 AAUs a příjmy z těchto prodejů činí téměř 20,5 miliardy korun. Kupci AAUs byli NEDO, Mitsui & Co., Ltd., Světová banka, Rakousko a Španělsko. Dalším zdrojem financování Programu byly národní zdroje. Novela zákona o odpadech umožnila převedení části finančních prostředků do programu Zelená úsporám. Jednalo se o cca 1,5 miliardy korun vybraných z registračních poplatků vozidel nesplňujících emisní normy. Cíle Programu Hlavním přínosem Programu je redukce emisí CO 2. Pro kvantifikaci tohoto přínosu slouží tzv. greening, který je definován jako dodatečná redukce emisí skleníkových plynů (v tomto Programu výhradně CO 2 ) vůči podpoře na úrovni příjmů z prodeje 1 AAU. Dalšími environmentálními přínosy jsou také úspora tepla na vytápění, zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie a snížení znečištění prachovými částicemi. Program také vedl k vytvoření nových pracovních míst. Řízení Programu V řízení Programu mělo klíčovou roli především Ministerstvo životního prostředí ČR a Řídicí výbor programu Zelená úsporám. MŽP stanovovalo podmínky Programu, vyjednávalo podmínky prodeje emisních jednotek a uzavíralo smlouvy o jejich prodeji. Řídicí výbor byl zodpovědný za průběh Programu a jeho realizaci v souladu se stanovenými cíli. Důležitými orgány byly také Monitorovací výbor programu Zelená úsporám, který zajišťoval dohled nad účinností a kvalitou realizace Programu, a Rada Státního fondu životního prostředí ČR, která žádosti doporučovala ministrovi ke schválení. Administrace Programu Za administraci dotačního programu Zelená úsporám je zodpovědný Státní fond životního prostředí ČR (dále jen SFŽP ČR nebo Fond), který je pověřený administrací žádostí, vyplácí podporu žadatelům a je odpovědný za realizaci kontrol. 5

Administraci Programu a souvisejícím činnostem se v rámci SFŽP ČR věnují odbor řízení programů ZÚ, odbor krajských pracovišť a odbor kontrol, které jsou součástí úseku řízení ostatních programů. Na realizaci programu Zelená úsporám spolupracuje také odbor rozpočtu (vyplácení podpory), odbor veřejnosprávních kontrol (veřejnosprávní kontroly v rámci programu Zelená úsporám), odbor komunikace (propagace Programu, komunikace s médii, Zelená linka) a útvar ombudsmana programu Zelená úsporám (řešení stížností žadatelů) a další. Součástí SFŽP ČR je také 14 krajských pracovišť, která přijímala žádosti o podporu z Programu, prověřovala je a fungovala také jako konzultační střediska. Na realizaci Programu se podílely rovněž bankovní instituce, které se věnovaly především příjmu žádostí. Schvalování žádostí Schvalovací proces byl třístupňový: žádosti, které centrála Programu doporučila ke schválení, byly projednány Radou SFŽP ČR a ta žádosti doporučila ke schválení ministrovi životního prostředí. Kromě těchto dvou instancí schvalovali žádosti o podporu z Programu také někteří kupci emisních jednotek. Výplata podpory z Programu probíhá výhradně bezhotovostně, převodem prostředků na účet žadatele, resp. příjemce podpory. Záruky kvality provedení Jednou ze základních podmínek Programu bylo využití výrobků a technologií a dodavatelských firem ze seznamů připravených speciálně k tomuto účelu a zveřejněných na internetových stránkách Programu (pro oblast A a C). Jejich smyslem bylo zaručení kvality provedení i užitých výrobků z pohledu energetických úspor. K datu 31. 12. 2014 bylo v Seznamu odborných dodavatelů registrováno 15 578 firem a živnostníků. V Seznamu výrobků a technologií bylo ke stejnému datu zaregistrováno 10 274 výrobků a technologií. Kvalitu provedených opatření měla zajistit také podmínka provést podporovaná opatření na základě odborného posudku a projektu vypracovaného autorizovanou osobou. Monitoring a hodnocení V rámci realizace Programu probíhal monitoring průběhu Programu a na něj navazující evaluace a reporting. Monitoring a evaluace zajišťovaly kontrolu dovnitř Programu, sledovaly postup jeho realizace a byly i podkladem pro úpravy nastavení Programu. Vývoj Programu Program Zelená úsporám byl vyhlášen Ministerstvem životního prostředí v dubnu 2009 na základě Směrnice MŽP č. 5/2009 MŽP. Po vyhodnocení zájmu žadatelů bylo následně přistoupeno k úpravě podmínek Programu tak, aby bylo umožněno výraznější čerpání prostředků z Programu. Nové podmínky ustanovila Směrnice MŽP č. 9/2009 ze 13. srpna 2009 a její přílohy. Mezi hlavní změny patřilo zmírnění podmínek v oblasti podpory A. 2, rozšíření Programu pro panelové bytové domy a zavedení podpory na přípravu a realizaci podporovaných opatření (tzv. podpora na projekt). V roce 2010 došlo formou dodatků k dalším dílčím změnám podmínek Programu. V červnu 2010 byla vydána samostatná Směrnice č.7/2010 MŽP, která umožnila čerpání podpory z programu Zelená úsporám i pro budovy veřejného sektoru. V průběhu roku 2010 došlo k výraznému navýšení příjmu žádostí, a proto bylo rozhodnuto o postupném přerušení příjmu nových žádostí do Programu z důvodu jejich kontroly a revize finančních prostředků. Ke dni 24. 8. 2010 byl přerušen příjem žádostí panelových bytových domů. Následně byl dne 25. 10. 2010 přerušen příjem žádostí oblasti C podpory bankami a 29. 10. 2010 i příjem nových žádostí a projektových dokumentací Fondem. Ke dni 9. 2. 2011 byl přerušen i příjem žádostí v oblasti A bankami. 6

Na konci roku 2010 a v prvních měsících roku 2011 probíhalo vyhodnocení příjmu žádostí. Bylo zjištěno, že došlo k převisu v počtu žádostí nad možnostmi Programu. Proto vedení Programu přistoupilo k různým opatřením, jako bylo např. důsledné prověření všech podaných žádostí za účelem zamezení neoprávněného čerpání podpory, dočasná redukce oblasti budov veřejného sektoru nebo navýšení disponibilních finančních zdrojů Programu pro vyplácení žádostí mj. snížením technické asistence Programu, realokací části prostředků původně určených na podporu nakládání s autovraky nebo dalšími prodeji emisních jednotek. V roce 2012 pokračovala administrace přijatých žádostí a vyplácení dotací. Od prvního dubna začal Fond přijímat k dodatečné administraci žádosti, které žadatelé předložili na krajských pracovištích Fondu ke kontrole před 29. říjnem 2010. V květnu byla obnovena administrace žádostí v oblasti budov veřejného sektoru, neboť se bilance Programu dostala do kladných hodnot. Na podporu žádostí z oblasti budov veřejného sektoru byly vyčleněny národní zdroje a tyto žádosti tedy nebudou financovány z prodeje AAUs. V letech 2013 a 2014 pokračovalo dokončování administrace žádostí a vyplácení podpory. Podmínky Programu byly upraveny tak, aby umožnily dokončení administrace všech žádostí obytných budov i budov veřejného sektoru. Zároveň byly i nadále prováděny kontroly realizovaných opatření ve formě dohlídek a veřejnosprávních kontrol. Výsledky Programu POČET ŽÁDOSTÍ A JEJICH STRUKTURA Celkový počet evidovaných žádostí k datu 31. 12. 2014 byl 80 696 žádostí. Z nich byly pro další analýzy použity převážně ty žádosti, u kterých nebyla ukončena administrace. Celkový počet těchto žádostí je 74 039 1. Nejvíce žádostí bylo registrováno v oblasti podpory A (41 638 žádostí), což představuje 56,24 % ze všech registrovaných žádostí. V oblasti podpory C bylo registrováno 31 919 žádostí (43,11 % ze všech žádostí). V oblasti podpory B bylo registrováno pouze 482 žádostí (0,65 % ze všech registrovaných žádostí). Nejvíce žádostí - 50 013 - bylo zaregistrováno v roce 2010. Převažovaly žádosti podané před realizací, tvoří 62,64 % podaných žádostí a váže se k nim 79,98 % podpory. Převažující skupinou žadatelů jsou fyzické osoby, které mají 91,89 % podíl na počtu žádostí a 52,76 % na celkové podpoře. Nejvíce žádostí bylo podáno na opatření realizovaná na rodinných domech (92,3 % počtu žádostí a 53,09 % objemu podpory). Nejvyšší počet žádostí byl podán v Moravskoslezském kraji (9 784), největší objem podpory připadá na žádosti zaregistrované v Praze (průměrná výše podpory 783 762 Kč). OBJEM PODPORY Celkový objem podpory připadající na žádosti registrované v IS GIS od počátku Programu do 31. 12. 2014, dosahuje částky 20 252,04 mil. Kč. Na oblast A připadá podpora ve výši 17 440,58 mil. Kč (86,12 % z celkové podpory), na oblast C připadá 2 649,59 mil. Kč (13,08 % z celkové podpory) a na oblast B připadá 161,88 milionu (0,80 % z celkové podpory). 1 Tzn., nebyly zahrnuty žádosti zrušené, odstoupené a zamítnuté a žádosti bez data registrace. 7

PRŮBĚH VYPLÁCENÍ Celkem bylo od začátku Programu do 31. 12. 2014 vyplaceno 20 199,92 mil. Kč. Z toho převážnou část tvořila investiční podpora (18 957,62 mil.) a menší část podpora na projekt (1 242,29 mil.). Největší část vyplacené podpory připadá na oblast A rodinné domy a žadatele typu fyzické osoby. Nejvyšší objem podpory byl vyplacen v roce 2012 celkem 9 343,77 mil. Kč. INVESTIČNÍ NÁKLADY Na již realizovaných projektech bylo investováno 30 633,29 mil. Kč. BUDOVY VEŘEJNÉHO SEKTORU V oblasti podpory budov veřejného sektoru bylo zaregistrováno celkem 1 144 žádostí, z toho bylo k 31. 12. 2014 aktivních a projednaných Radou Fondu 144 žádostí. Nejvíce žádostí bylo registrováno ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, na tyto regiony připadá také nejvíce požadované podpory. Dle rezervací finančních prostředků v České národní bance bylo zatím proplaceno 29 žádostí, na které připadá celková podpora 68 945 453 Kč. REDUKCE EMISÍ CO 2 Environmentální přínosy Programu byly hodnoceny na základě vyplacených žádostí. Celková předpokládaná roční redukce emisí CO 2 podle stavu administrace žádosti k 31. 12. 2014 by realizací úsporných opatření měla být dosahována v celkové výši 794 522 tun. Největší množství se vztahuje k žádostem vyplaceným v roce 2011-340 398 tun. Nejvyšší podíl na předpokládané roční redukci emisí CO 2 má oblast A s 63,48 % (504 326 tun CO 2 ). Z hlediska typu nemovitosti převažují rodinné domy s podílem 67,21 %. Nejvyšší redukce emisí CO 2 bude dosažena ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. ÚSPORA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ Nejvyšší úspora tepla na vytápění byla zjištěna v podoblasti A.1a (795,67 GWh/rok). Z hlediska typu nemovitosti převažují rodinné domy, vytvářející úsporu tepla na vytápění ve výši 652,02 GWh/rok. Nejvyšší úspora tepla připadá na nemovitosti umístěné v Moravskoslezském kraji (200,58 GWh/rok). Nejvyšší průměrná úspora tepla na vytápění přepočtená na bytovou jednotku byla zjištěna u rodinných domů 13,4 MWh/rok, při přepočtu na m 2 podlahové plochy vychází nejvyšší hodnota také u rodinných domů - 95,18 kwh/rok. Z hlediska používaného zdroje vytápění mají největší podíl na úspoře žádosti podané na nemovitosti, které topí plynnými fosilními palivy (60,64 %). Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění vykazuje prudký růst zejména v letech 2011 a 2012. K 31. 12. 2014 dosáhl hodnoty 1 294,45 GWh/rok. VÝROBA TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Nejvyšší podíl na výrobě tepla z obnovitelných zdrojů energie mají žádosti podané v oblasti C.1 74,64 %. Z hlediska konkrétního typu opatření má nejvyšší podíl na výrobě tepla z OZE výměna neekologického zdroje za nízkoemisní zdroj na biomasu se samočinnou dodávkou paliva (37,41 %). Z hlediska typu nemovitosti výrazně převažují rodinné domy (97,39 %). Z hlediska regionálního rozlišení připadá nejvyšší výroba tepla z OZE na Středočeský a Jihočeský kraj. 8

2. Úvod 2.1. Zpracování výroční zprávy Povinnost vypracovat výroční zprávu za každý rok konání programu Zelená úsporám je zakotvena v Implementačním dokumentu programu Zelená úsporám. Požadavek na výroční zprávu byl rovněž součástí smluv mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a kupci emisních jednotek, avšak výroční zpráva za rok 2014 již kupcům není předkládána. Základní požadavky na obsah výroční zprávy programu Zelená úsporám jsou tyto: Popis projektů, opatření a činností prováděných v rámci ekologických činností 2 včetně jejich všeobecného přehledu, celkový rozpočet a podíl celkové smluvní ceny vydaný na každý projekt, opatření a činnost, očekávaná a skutečná výše ekologického účinku, kterého uvedené projekty, opatření a činnosti dosáhly. Využití celkové smluvní ceny včetně podrobností o tom, kolik z celkové smluvní ceny bylo použito na každou z ekologických činností. Celková výše nevyužitých finančních prostředků zůstávajících na bankovním účtu prodávajícího na konci vykazovaného období a důvod, proč nebyla tato částka použita. Environmentální opatření zahrnující popis EIA, stav environmentálního autorizačního procesu a další související informace. Údaje o objemech redukce emisí CO 2 byly v letech 2009 2013 verifikovány třetí stranou, společností SEVEn, na základě smlouvy mezi SFŽP ČR a SEVEn uzavřené dne 9. 2. 2010. Nezávislou třetí stranou, společností Det Norske Veritas, byla také validována metodika výpočtu emisi CO 2 na základě smlouvy uzavřené mezi společnostmi SEVEn a Det Norske Veritas dne 15. 10. 2009. 2.2. Zaměření a zdroj financování Programu Program Zelená úsporám (dále také jen Program) byl vyhlášen Ministerstvem životního prostředí (MŽP) v dubnu 2009 ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Je zaměřen na úspory energie v oblasti bydlení a využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a přípravu teplé vody prostřednictvím podpory zateplování rodinných a bytových domů, výstavby v pasivním energetickém standardu, instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu, účinných tepelných čerpadel a solárních kolektorů. V roce 2010 byl Program rozšířen i na oblast úspor energie v budovách veřejného sektoru. 2 Ekologickou činností se obecně vzato v rámci programu Zelená úsporám rozumějí opatření podporovaná Programem viz kapitola Popis Programu. Podrobnosti o tom, co který kupec uznává jako ekologickou činnost (Greening Activity), jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách. 9

Česká republika získala na Program finanční prostředky prodejem tzv. emisních jednotek (kreditů) Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. V jeho rámci disponovala Česká republika právem vypustit v prvním kontrolním období 2008 2012 skleníkové plyny odpovídající objemu 894 milionů tun oxidu uhličitého (CO 2 ). Toto právo se vyjadřuje v jednotkách přiděleného množství (AAUs Assigned Amount Units), jedna jednotka reprezentuje právo na vypuštění 1 tuny CO 2. Stát mohl prodat až 130 milionů přebývajících jednotek přiděleného množství (AAUs) zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedařilo. Celkem bylo v letech 2009 až 2012 prodáno 103 672 000 AAUs, v letech 2013 a 2014 už žádné AAUs prodány nebyly. Celkový příjem Programu k 31. 12. 2012 byl 20,5 miliardy korun (bez úroků). Podrobněji je průběh prodeje AAUs popsán v kapitole 5.1. Samotná idea Programu vyšla z požadavků zájemců o koupi AAUs, aby výnosy z transakcí byly použity na projekty nebo programy, které snižují emise skleníkových plynů nebo mají jiné konkrétní přínosy pro životní prostředí. Některé země v rámci systému Mezinárodního emisního obchodování (International Emission Trading IET) navrhly založení Green Investment Scheme (GIS, v Česku Zelená úsporám ), aby se dosáhlo naplnění požadavku potenciálních kupců. Program měl rovněž oporu v české legislativě, neboť dle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jsou prostředky získané z prodeje jednotek přiděleného množství AAUs příjmem SFŽP ČR a jsou účelově vázány k použití na podporu opatření vedoucích ke snižování emisí. Dalším zdrojem financování Programu byly národní zdroje. Novela zákona o odpadech umožnila převedení části finančních prostředků do programu Zelená úsporám. Jednalo se o cca 1,5 miliardy korun vybraných z registračních poplatků vozidel, později byla 1 miliarda korun alokována na program Nová zelená úsporám. 2.3. Cíle a přínosy Programu Cíle Programu byly primárně dány strategickými cíli Programu tak, jak je definoval Programový dokument programu Zelená úsporám: Využít v systému mezinárodního emisního obchodování (IET) snížení národních emisí skleníkových plynů, které je důsledkem změny struktury průmyslu a snižování energetické náročnosti české ekonomiky. Investovat získané prostředky do opatření a programů s vysokým redukčním potenciálem a v souladu s národními cíli trvale udržitelného rozvoje. Zajistit udržitelnost projektů realizovaných v rámci Programu, tedy dosáhnout dlouhodobého redukčního efektu podstatně přesahujícího dobu trvání Programu. Maximalizovat sociální, ekonomické a environmentální efekty Programu v ČR, zejména zvýšení kvality bydlení, zlepšení rodinných rozpočtů a vytvoření pracovních míst v sektoru malých a středních podniků. Hlavním přínosem Programu je redukce emisí CO 2. Pro kvantifikaci tohoto přínosu slouží tzv. greening, který je definován jako dodatečná redukce emisí skleníkových plynů (v tomto Programu výhradně CO 2 ) vůči podpoře na úrovni příjmů z prodeje 1 AAU (podrobněji viz kap. 7.1.2.1.) 10

Dalším velmi významným přínosem Programu je pozitivní vliv na vytvoření nebo zachování pracovních míst v přímé návaznosti na realizaci Programu. Národní ekonomická rada vlády označila v roce 2009 Program jako jedno z klíčových opatření v boji s ekonomickou krizí, které bude mít pozitivní dopad zejména na malé a střední podniky 3. V porovnání s jinými dotačními programy vykazuje podpora zateplování z hlediska tvorby pracovních příležitostí v národním hospodářství jeden z nejvýznamnějších přínosů, a to především díky vysokému multiplikačnímu efektu tzv. malého stavebnictví. Multiplikační efekt vychází z vysokého podílu práce na celkové vytvořené hodnotě v oboru a také z jeho ustálených vazeb na tuzemské dodavatele, přičemž většina vstupů je rovněž tuzemské provenience. Výsledkem tohoto řetězení je vysoce nadprůměrný vliv každé investované koruny na ekonomický růst v krátkém časovém období. Efekt na tvorbu a zachování pracovních příležitostí je navíc regionálně rozptýlený, což lze považovat za významnou přednost Programu. Malé stavebnictví představuje jednu ze základních součástí lokální ekonomiky, nevyžaduje migraci či imigraci pracovní síly. Dle výpočtů ekonomů M. Zámečníka a J. Hlaváče na sebe program Zelená úsporám navázal přes 19 tisíc pracovních míst, předpokládá se, že téměř polovina vytvořených pracovních příležitostí připadá na sektor stavebnictví. Podnikatelské služby, velkoobchod a veřejná správa stojí zhruba za čtvrtinou vytvořených pracovních míst. Významný je rovněž nárůst pracovních míst ve finančním sektoru díky outsourcingu žádostí o podporu, jejich zpracování a vyřízení úvěrů na banky. Pozitivem programu Zelená úsporám také je, že není klasickým rozpočtovým výdajem financovaným daňovými poplatníky. Výnosy z daně z příjmů fyzických a právnických osob, odvody na sociální a zdravotní pojištění a především daně z přidané hodnoty u provedených prací a dodávek materiálu zvyšují příjmy státního rozpočtu. Program má tedy pozitivní fiskální dopad na veřejné finance. Mezi další přínosy Programu lze zařadit snížení energetické závislosti české ekonomiky a snížení výdajů českých domácností za energii určenou na vytápění. 3 Program Zelená úsporám Programový dokument 11

3. Popis Programu V Programu bylo podporováno kvalitní zateplování rodinných a bytových domů, výstavba v pasivním energetickém standardu, výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a tepelná čerpadla a instalace těchto zdrojů do novostaveb. V roce 2010 byla zveřejněna také nová oblast podpory pod názvem Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru, ve které je podporováno zateplování budov veřejného sektoru, jako jsou např. školy, školky, nemocnice, městské úřad apod. 3.1. Členění Programu Program Zelená úsporám byl členěn do tří základních oblastí podpory (A, B, C), z nichž některé byly dále rozděleny do podoblastí, a dvou doplňkových oblastí podpory (D, E). Jako oblast podpory F byla označována oblast Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru, která byla upravena samostatnou směrnicí. Tab. 1 Přehled oblastí podpory Kód oblasti podpory A A1 A2 B C C1 C2 C3 D E F Popis oblasti podpory Oblast A Úspory energie na vytápění Podoblast A.1 Celkové zateplení Podoblast A.2 Dílčí zateplení Oblast B Výstavba v pasivním energetickém standardu Oblast C Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody Podoblast C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla Podoblast C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do nových obytných domů Podoblast C.3 Instalace solárně-termických systémů Dotační bonus na vybrané kombinace opatření Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru Žadatelé mohli žádat o podporu na jedno nebo více opatření z oblasti A, B a C. Některé kombinace opatření byly navíc podpořeny dotačním bonusem. Dále bylo možno žádat o podporu na dokumentaci k uvedeným opatřením. V oblasti D a E nebylo možno žádat samostatně. 12

3.2. Podporovaná opatření 3.2.1. Oblast A Úspory energie na vytápění V oblasti A Program podporoval opatření vedoucí k úsporám energií na vytápění prostřednictvím celkového, nebo dílčího zateplení rodinných nebo bytových domů (panelové i nepanelové technologie). Podoblast A. 1 Celkové zateplení Podmínkou pro poskytnutí podpory v případě celkového zateplení obytné budovy bylo dosažení energeticky úsporného standardu obytné budovy. To znamenalo snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění na nejvýše 70 kwh/m 2 u rodinných domů a nejvýše 55 kwh/m 2 u bytových domů. Měrná roční potřeba tepla na vytápění zároveň musela být snížena alespoň o 40 % oproti stavu před realizací. Pokud žadatel celkovým zateplením dosáhl měrné roční potřeby tepla na vytápění maximálně 40 kwh/m 2 u rodinných domů, respektive 30 kwh/m 2 u bytových domů, získal vyšší podporu (viz příloha č. 1). V této podoblasti podpory mohli žádat o dotaci vlastníci rodinných a bytových domů. Podoblast A. 2 Dílčí zateplení Základním požadavkem pro poskytnutí podpory v případě dílčího zateplení obytných budov bylo dosažení úspory energie na vytápění alespoň o 20 %. Při dosažení úspory 30 % a více byla i dotace z programu Zelená úsporám vyšší. Všechna opatření, která příspívala k dosažení požadavku na snížení hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění, musela splňovat určitá kritéria: doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla danou částí obálky budovy UN podle ČSN 73 0540-2 (znění duben 2007), nebo minimální účinnost rekuperace odpadního tepla alespoň 75 % (blíže viz přílohy I směrnice MŽP č. 9/2009). O podporu mohli žádat vlastníci rodinných a bytových domů postavených nepanelovou technologií. 3.2.2. Oblast B Výstavba v pasivním energetickém standardu V oblasti B byla podporována výstavba nových rodinných a bytových domů splňujících pasivní energetický standard. O dotaci bylo možno žádat i při změně stavby stávajících obytných domů na energeticky pasivní domy. Základní podmínkou pro přidělení podpory bylo v obou případech dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění nejvýše 20 kwh/m 2 u rodinných domů, respektive 15 kwh/m 2 u bytových domů. 13

3.2.3. Oblast C Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody Oblast C byla zaměřena na opatření vedoucí k využití obnovitelných zdrojů energie pro účely vytápění a přípravy teplé vody. O podporu v této oblasti mohli žádat vlastníci rodinných a bytových domů. Podporovány byly instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a tepelných čerpadel do nových i stávajících staveb a instalace solárních kolektorů pro ohřev teplé vody nebo i přitápění. Podoblast C. 1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla V této podoblasti byla podporována náhrada zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu (C.1.1) a za tepelná čerpadla (C.1.2) se stanoveným topným faktorem. C.1.1: Podporovány byly pouze nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálních polutantů do ovzduší. Výše podpory se lišila v závislosti na použité technologii přidávání paliva a objemu akumulační nádrže. C.1.2: Podporována byla pouze tepelná čerpadla, jejichž topné faktory stanovené podle EN 14511 dosáhlyu při dané teplotní charakteristice a v závislosti na typu technologie stanovených minimálních hodnot. Výše podpory závisela na zvolené technologii tepelného čerpadla. Podoblast C. 2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb V podoblasti C.2 byla podporována instalace účinných nízkoemisních zdrojů na biomasu (C.2.1) a tepelných čerpadel (C.2.2) se stanoveným topným faktorem do nových obytných domů. Požadavky na technickou kvalitu nových zdrojů byly totožné s těmi pro podoblast podpory C. 1. Podoblast C. 3 Instalace solárně-termických kolektorů V rámci podoblasti C.3 byla podporována instalace systémů se solárně-termickými kolektory na rodinné a bytové domy, a to pro přípravu teplé vody (C.3.1), nebo i na přitápění (C.3.2). 14

3.2.4. Oblast D Dotační bonus Některé kombinace opatření byly zvýhodněny dotačním bonusem, maximálně jednou pro daný objekt. Podporovány byly tyto kombinace: A.1 / A.2 (celkové, nebo dílčí zateplení) + C.1 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo), A.1 / A.2 (celkové, nebo dílčí zateplení) + C.3 (solárně-termické systémy), B (pasivní stavba) + C.3 (solárně-termické systémy), C.2 (zdroj na biomasu, nebo tepelné čerpadlo do novostavby) + C.3.2 (solárně-termické systémy pro přípravu teplé vody a na přitápění). 3.2.5. Oblast E Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu K žádostem podaným v oblastech A, B a C bylo nutno zpracovat odborný posudek a projekt. Na jeho pořízení bylo možno podat žádost o podporu v oblasti E. 3.2.6. Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru V oblasti Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru byla podporována opatření vedoucí k postupnému dosažení nízkoenergetického nebo vyššího standardu pro energetickou náročnost budov - zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna nebo úprava otvorových výplní apod. Podpořeny mohly být pouze žádosti na projekty, které dosáhly hranice min. 60 bodů v součtu bodového hodnocení technické kvality a ekologické relevance dle hodnot uvedených ve výběrových (hodnotících) kritériích, která byla zveřejněna ve výzvě Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory na Realizaci úspor energie v budovách veřejného sektoru v rámci programu Zelená úsporám. Na podporu žádostí z oblasti F byly v roce 2012 vyčleněny národní zdroje (viz kap. 2.2) a tyto žádosti tedy nebyly financovány z prodeje AAUs. 15

Tab. 2 Přehled výše podpory Rodinné domy Podporovaná opatření Jednotka dotace Výše dotace A.1 Celkové zateplení, snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění min. o 40 % a současně dosažení hodnoty max. 70 kwh/m 2 A.1 Celkové zateplení, snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění min. o 40 % a současně dosažení hodnoty max. 40 kwh/m 2 Kč/m 2 1 550 Kč/m 2 2 200 A.2 Dílčí zateplení, snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění o 20 % Kč/m 2 650 A.2 Dílčí zateplení, snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění o 30 % Kč/m 2 850 B Rodinný dům v pasivním standardu Kč 250 000 C.1 Zdroj na biomasu s ruční dodávkou paliva bez akumulační nádrže Kč 50 000 C.1/C.2 Zdroj na biomasu s ruční dodávkou paliva a s akumulační nádrží o měrném objemu min 50 l/kw tepelného výkonu Kč 80 000 C.1/C.2 Zdroj na biomasu se samočinnou dodávkou paliva Kč 95 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo země voda, voda voda bez invertoru Kč 75 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo země voda a voda voda s invertorem nebo s akumulační nádrží (o měrném objemu min. 20 l/kw tepelného výkonu) Kč 85 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch voda bez invertoru Kč 50 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch voda s invertorem nebo s akumulační nádrží (o měrném objemu min. 20 l/kw tepelného výkonu) Kč 55 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch voda s chladivem CO 2 Kč 75 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch s invertorem Kč 45 000 C.3.1 Solárně-termické systémy, pouze příprava teplé vody Kč 55 000 C.3.2 Solárně-termické systémy, příprava teplé vody i přitápění Kč 80 000 D Dotační bonus při kombinaci vybraných opatření u RD Kč 20 000 E A Posouzení dosažení úspory měrné potřeby tepla na vytápění v RD Kč 10 000 E A Pořízení projektu realizace podporovaného opatření, zajištění odborného dozoru při provádění realizace podporovaného opatření E B Pořízení projektu realizace podporovaného opatření a zabezpečení odborného dozoru při provádění realizace podporovaného opatření Kč 10 000 Kč 40 000 E C* Výpočet potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody vedoucí k návrhu odpovídajícího výkonu zdroje Kč 10 000 E C Zpracování projektu osazení a řízení provozu podporovaného opatření, technologie nebo výrobku nebo kontrola správnosti provedení. * Kromě solárně termických kolektorů pouze na přípravu teplé vody Kč 5 000 16

Tab. 3 Přehled výše podpory - Bytové domy Podporovaná opatření Jednotka dotace Výše dotace A.1 Celkové zateplení dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění 55 kwh/m 2 Kč/m 2 1 050 A.1 Celkové zateplení, dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění 30 kwh/m 2 Kč/m 2 1 500 A.2 Dílčí zateplení, snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění o 20 % Kč/m 2 450 A.2 Dílčí zateplení, snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění o 30 % Kč/m 2 600 B Bytový dům v pasivním standardu Kč/b. j. 150 000 C.1/C.2 Zdroj na biomasu Kč/b. j. 25 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo země voda, voda voda bez invertoru Kč/b. j. 20 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo země voda a voda voda s invertorem nebo s akumulační nádrží (o měrném objemu min. 20 l/kw tepelného výkonu) Kč/b. j. 24 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch voda bez invertoru Kč/b. j. 15 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch voda s invertorem nebo s akumulační nádrží (o měrném objemu min. 20 l / kw tepelného výkonu) Kč/b. j. 17 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch voda s chladivem CO 2 Kč/b. j. 23 000 C.1/C.2 Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch s invertorem Kč/b. j. 15 000 C.3.1 Solárně-termické systémy, pouze příprava teplé vody Kč/b. j. 25 000 C.3.2 Solárně-termické systémy, příprava teplé vody i přitápění Kč/b. j. 35 000 D Dotační bonus při kombinaci vybraných opatření u BD Kč/BD 50 000 E A Posouzení dosažení úspory měrné potřeby tepla na vytápění v BD Kč/BD 15 000 E A Pořízení projektu realizace podporovaného opatření, zajištění odborného dozoru při provádění realizace podporovaného opatření E B Pořízení projektu realizace podporovaného opatření a zabezpečení odborného dozoru při provádění realizace podporovaného opatření Kč/b. j. 2 000* Kč/BD 40 000 E C** Výpočet potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody vedoucí k návrhu odpovídajícího výkonu zdroje Kč/BD 15 000 E C Zpracování projektu osazení a řízení provozu podporovaného opatření, technologie nebo výrobku nebo kontrola správnosti provedení Kč/BD 15 000 b. j. bytová jednotka (v případě instalace zdroje jde o bytovou jednotku, která je napojena na otopnou soustavu nebo systém přípravy teplé vody, kde je zapojen podpořený zdroj) * maximálně však 5 % z výše poskytnuté podpory na realizaci opatření ** vyjma solárně termických kolektorů pouze na přípravu teplé vody 17

3.3. Obecné podmínky Programu 3.3.1. Čerpání podpory V programu Zelená úsporám pro rodinné a bytové domy bylo nastaveno průběžné čerpání prostředků po celou dobu trvání Programu. Žádosti o podporu měly být přijímány do konce trvání Programu, nebo do vyčerpání finančních prostředků Programu. V roce 2010 došlo k masivnímu nárůstu počtu žádostí, a proto byl příjem žádostí pozastaven, aby mohla být překontrolována správnost všech dosud podaných žádostí a zjištěna suma disponibilních prostředků. Při této kontrole bylo zjištěno, že došlo přečerpání možností Programu, a proto v roce 2011 nebyly přijaty žádné nové žádosti, pouze probíhalo dokončení registrace žádostí přijatých v roce 2010. Postupně došlo k vyrovnání bilance Programu, a proto mohly být v roce 2012 přijaty žádosti A, B a C v kombinaci, které žadatelé předložili na krajském pracovišti Fondu před přerušením Programu. Rovněž bylo rozhodnuto o pokračování administrace části žádostí v oblasti Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru, které byly přijaty v rámci jednorázové výzvy v roce 2010 4. 3.3.2. Oprávnění žadatelé Program byl určen vlastníkům rodinných a bytových domů a veřejných budov. Vedle nepodnikajících (fyzických) osob se do něj mohla zapojit také společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), podnikatelské subjekty, případně další právnické osoby. Přehled možných příjemců podpory v oblasti Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru je uveden v příloze č. 4 ke směrnici MŽP č. 7/2010. 3.3.3. Veřejná podpora Podporu z programu ZÚ bylo možno bez omezení ze strany veřejné podpory poskytovat pouze fyzickým osobám, jejichž primárním cílem bylo použít podporu na uspokojování vlastních bytových potřeb, tedy typicky vlastníkům rodinných domů, fyzickým osobám nepodnikajícím. U ostatních subjektů (fyzické osoby podnikající, právnické osoby, bytová družstva, municipality, společenství vlastníků jednotek), které s předmětem dotace vykonávají ekonomickou činnost (pronajímají byty), bylo nutno postupovat podle pravidel veřejné podpory. V programu ZÚ bylo možno poskytovat dotace ve dvou režimech veřejné podpory, slučitelných s právními předpisy EU. Jednalo se o režimy de minimis (200 tis. eur) a bloková výjimka (7,5 mil. eur). Do konce roku 2011 bylo také možno poskytovat podporu v tzv. dočasném rámci (500 tis. eur pouze pro žádosti, které byly podány úplné do 31. 12. 2010). Zároveň platilo omezení ve výši podpory na jednoho žadatele (30 mil. korun) podle přílohy č. I/3 směrnice MŽP č. 9/2009. 4 Blíže viz kapitola Vývoj programu Zelená úsporám 18

3.3.4. Odborný posudek a projekt Povinnou součástí žádostí v Programu Zelená úsporám byl Odborný posudek a Projekt. Požadavky na Odborný posudek stanovala Příloha č. I/7 Směrnice 9/2009 MŽP. V oblasti A. 1 se jednalo zejména o výpočet měrné potřeby tepla na vytápění vč. dosažené míry snížení této hodnoty a vyplnění tzv. Krycího listu technických parametrů. V oblasti A.2 bylo navíc nutno zpracovat posouzení tepelně technických vlastností konstrukcí budov. V oblasti B bylo třeba zpracovat výpočet měrné potřeby tepla na vytápění, posouzení tepelně technických vlastností konstrukcí budov a vyplnit krycí list. Dále bylo nutno doložit výpočty parametrů uvedených v Příloze č. I/12 Směrnice 9/2009 MŽP, která udávala požadavky kladené Programem na pasivní energetický standard. V oblasti podpory C bylo třeba doložit výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění (kromě žádostí o podporu na solární kolektory sloužící pouze k přípravě teplé vody), výpočet potřeby tepla pro přípravu teplé vody, výpočet využitelných solárních zisků (v oblasti C. 3) a vyplnit krycí list. V případě napojení budovy na systém centrálního zásobování teplem se dokládalo také posouzení, že zařízení využívající obnovitelné zdroje energie tvoří méně než 50 % výkonu zdrojů připojených na tento systém. Projektem byly myšleny výkresy a popis charakterizující rozsah a způsob prováděných podporovaných opatření, příp. osazení podporovaného zařízení, technologie nebo výrobku zpracovaný dle projektových a technických podkladů výrobce/dodavatele instalovaného zařízení. 3.3.5. Požadavky na firmy a výrobky Pro realizaci opatření podpořených Programem byla stanovena podmínka použít pouze výrobky ze Seznamu výrobků a technologií a firmy ze Seznamu odborných dodavatelů. Toto ustanovení mělo vést k zajištění kvality prováděných prací a oba seznamy, dostupné na webových stránkách Programu, byly i důležitou informační pomůckou pro žadatele o podporu. Seznam výrobků a technologií (SVT) obsahoval materiály, výrobky a technologie splňující legislativní požadavky a technické parametry uvedené v podmínkách Programu. Do SVT mohly být zařazeny pouze systémy a výrobky, které splňovaly požadavky zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a nařízení vlády k tomuto zákonu, jako např. NV č. 190/2002 Sb., Stavební výrobky s CE, směrnice č. 89/106/EHS (případně NV č. 163/2002 Sb., Stavební výrobky národní předpis). Seznam odborných dodavatelů (SOD) sdružoval dodavatele (firmy i osoby samostatně výdělečně činné), kteří splnili podmínky zápisu jak z hlediska odborného (vhodné živnostenské oprávnění, zaškolení na příslušné technologie od výrobce), tak ekonomicko-právního (beztrestnost a bezdlužnost). Seznam odborných dodavatelů byl vytvářen v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Požadavek použití výrobků z SVT a spolupráce s živnostníky nebo firmami ze SOD se nevztahoval na oblasti Výstavba v pasivním energetickém standardu a Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru. 19

3.4. Administrace žádostí 3.4.1. Podání a prověření žádosti Do podávání a prověřování žádostí se zapojila krajská pracoviště SFŽP ČR a pobočky vybraných bankovních institucí. Tento administrativní krok byl odlišný v závislosti na oblasti podpory a typu žadatele. Fyzické osoby nepodnikající oblast A a B Fyzické osoby nepodnikající nejdříve odevzdávaly projektovou dokumentaci a odborný posudek k prověření na Krajském pracovišti SFŽP ČR. Prověřenou dokumentaci, vlastní žádost a další potřebné přílohy poté zanesly na pobočku některé z vybraných bank, kde se uskutečnilo vlastní podání žádosti. Kompletní žádost pobočka postoupila na bankovní centrálu, kde byla žádost zadána do IS-GIS. Fyzické osoby nepodnikající oblast C V případě žádostí v oblasti C fyzické osoby podávaly žádost i s dokumentací přímo na pobočce banky. Pověřený pracovník provedl kontrolu úplnosti vyplnění všech povinných údajů v žádosti a v krycím listu podle check-listu. Kompletní žádost pobočka postoupila na bankovní centrálu, kde byla žádost zadána do IS-GIS. Právnické osoby a fyzické osoby podnikající Ve všech oblastech podpory podávaly právnické osoby a fyzické osoby podnikající žádost na Krajském pracovišti SFŽP ČR. Zde proběhla kontrola žádosti, krycího listu i všech příloh a její zadání do IS-GIS. 3.4.2. Schvalování žádostí a vyplácení podpory Po úspěšné registraci do IS-GIS byla žádost zařazena do souboru žádostí, které byly před zařazením do vlastního schvalovacího procesu dále prověřeny. Toto prověřování bylo v kompetenci centrály programu Zelená úsporám a probíhalo na základě souboru dat k jednotlivým žádostem vyexportovaným z IS-GIS. V případě, že byly identifikovány žádosti, které z nějakého důvodu nevyhovovaly podmínkám Programu, byly podrobeny další kontrole. Soubor takto prověřených žádostí byl následně předložen k jednání Radě Fondu. Pokud ta neshledala závažné překážky dalšího schvalování, žádosti byly předloženy kupcům AAU a na závěr k podpisu Ministrovi ŽP. Po zdárném schválení celé dávky žádostí byl dán pokyn k tisku smluv/vyrozumění o nároku na podporu. V případě žádosti po realizaci žadatel podepsal smlouvu, vrátil ji SFŽP ČR a ten následně zajistil vyplacení podpory. Pokud se jednalo o žádost před realizací, žadatel musel nejdříve zrealizovat opatření a poté odevzdat vyrozumění o nároku na podporu spolu s doložením realizace (především faktury s potvrzením o úhradě a předávací protokol, event. kolaudační souhlas) na pobočce banky nebo Krajské pobočce SFŽP ČR (dle typu žadatele). Po kontrole předložených dokumentů Fond žadateli zaslal smlouvu o poskytnutí podpory, následoval opět podpis žadatele a vyplacení podpory. Výplata podpory z Programu probíhala výhradně bezhotovostně převodem prostředků na účet žadatele, resp. příjemce podpory. Podpora se vyplácela vždy zpětně na již ukončené investiční akce. 20

3.4.3. Archivace Archivace složek žádostí probíhá na centrále Fondu, kde se jí zabývá Oddělení správy dokumentace (Odbor řízení programů ZÚ, ÚŘOP). Krajská pracoviště a pověřené banky předávají k archivaci složky dokumentací podaných žadateli v jednotlivých oblastech podpory k prověření a následné administraci, složky žádostí s ukončeným procesem administrace a složky žádostí s proplacenou podporou a žádostí zrušených žadatelem nebo žádostí zamítnutých. Archivace žádostí probíhá jak fyzicky, tak elektronicky prostřednictvím aplikace e-spis. Od počátku archivace žádostí v roce 2010 do konce roku 2014 bylo zarchivováno celkem 41 019 žádostí. Přehled počtu archivovaných žádostí v letech 2010 2014 je uveden v následující tabulce. Tab. 4 Počet archivovaných žádostí v letech 2010 2014 Rok Počet žádostí 2010 1 429 2011 381 2012 7 389 2013 14 073 2014 17 747 Celkem 41 019 Důležitou součástí administrace žádostí jsou i kontroly (dohlídky a veřejnosprávní kontroly). Těm je věnována samostatná kapitola č. 6. 21

3.5. Informační systémy 3.5.1. IS-GIS Informační systém IS-GIS slouží k evidenci a zpracování žádostí o podporu v rámci Programu. Aplikace je propojena s publikačním systémem Atrium, finančním systémem Řízení akcí (viz následující kapitoly) a aplikací e-spis. Aplikace byla navržena a realizována podle potřeb SFŽP ČR. Funguje v prostředí běžného prohlížeče webových stránek. Mezi hlavní funkce IS-GIS patří: zadávání dat z formulářů žádostí a jejich příloh pracovníky krajských pracovišť SFŽP ČR a participujících bank, evidence žádostí a sledování administrativního procesu v rámci celého životního cyklu žádosti od jejího příjmu přes její hodnocení, schvalování, evidenci informací spojených s realizací projektu až po proplacení dotace a archivaci žádosti, validace a kontroly podle podmínek Programu, podpora schvalovacího procesu žádostí, sledování proplácení prostředků žadatelům, podpora zajištění kontrolních činností (výběr zvolených žádostí ke kontrole, evidence kontroly a jejich výsledků) 5, monitoring a reporting či export dat do externích aplikací, možnost nastavit práva (role) pro různé uživatele. Systém IS-GIS byl vytvořen jako zákaznický software a uveden do provozu 11. května 2009. 3.5.2. Publikační systém Atrium Publikační systém Atrium slouží k evidenci a zpracování žádostí o zápis do Seznamu odborných dodavatelů (SOD) a Seznamu výrobků a technologií (SVT), které jsou vedeny SFŽP ČR v rámci Programu. Publikační systém také umožňuje vedoucím oddělení vkládat dokumenty na Intranet. Systém je prostřednictvím rozhraní napojen na informační systém IS-GIS. Aplikace byla upravena pro potřeby SFŽP ČR a uvedena do provozu včetně webového rozhraní 15. dubna 2009. 3.5.3. Řízení akcí Aplikace Řízení akcí GIS je procesně napojena na informační systém IS-GIS, dále na aplikaci internetového bankovnictví ABO-K České národní banky (ČNB) a MultiCash v administrujících bankách za účelem proplacení podpor z účtů SFŽP ČR a dále na interní aplikaci účetnictví U-Centrum. Řízení akcí GIS spravuje údaje a data žádostí o podporu v rámci Programu a jejich ucelené financování. 5 V IS-GIS lze náhodně vybrat požadovaný počet žádostí ( náhodný výběr ), lze naplánovat kontrolu a zaznamenat výsledek kontroly včetně uložení kontrolního protokolu 22

4. Vývoj Programu 4.1. Rok 2009 Program Zelená úsporám byl vyhlášen Ministerstvem životního prostředí v dubnu 2009 na základě Směrnice MŽP č. 5/2009. Po vyhodnocení zájmu žadatelů bylo následně přistoupeno k úpravě podmínek Programu tak, aby bylo umožněno výraznější čerpání prostředků z Programu. Nové podmínky ustanovila Směrnice MŽP č. 9/2009 ze 13. srpna 2009 a její přílohy. Hlavní rozdíly mezi Směrnicemi MŽP č.5/2009 a 9/2009 a jejich přílohami: 1) Oblast A Zmírnění podmínek v oblasti A.2. Původní požadavek na realizaci alespoň tří typů úsporných opatření nebo dvou typů a výměny zdroje vytápění byl zrušen. Nová směrnice umožnila čerpání podpory z podoblasti A.2 pouze na základě dosažení minimálního procenta snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění, za podmínky dodržení alespoň doporučených hodnot součinitele prostupu tepla danou částí obálky budovy UN podle ČSN 73 0540-2 (znění duben 2007). Rozšíření Programu pro panelové bytové domy. Na základě mezirezortní dohody mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR) a MŽP došlo od 1. 9. 2009 k rozšíření Programu pro panelové bytové domy v oblasti podpory A.1. 2) Oblast B Odstranění podmínky použití pouze výrobků ze Seznamu výrobků a technologií a firem ze Seznamu odborných dodavatelů. K této úpravě došlo na základě skutečnosti, že pasivní domy se často staví dosud nepoužívanými a inovativními metodami za použití nových materiálů. V platnosti zůstala podmínka dosažení parametrů pasivního energetického standardu u hotové stavby. 3) Oblast C Rozšíření okruhu podporovaných technologií o tepelná čerpadla pro bytové domy. Stanovení časové platnosti podmínky instalace zdrojů na biomasu a tepelná čerpadla do novostaveb s měrnou potřebou tepla na vytápění menší než 55 kwh/(m 2.rok), a to od 1. 1. 2011. 4) Podpora na projekt Jelikož se ukázalo, že pro mnoho žadatelů může být významnou překážkou podání žádosti o podporu nutnost nechat si vypracovat odborný posudek a projekt, byla nově zavedena podpora na přípravu a realizaci podporovaných opatření (tzv. podpora na projekt). 23

Podpora mohla být poskytnuta pouze v případě schválení dotace na některé z podporovaných opatření z oblasti A, B nebo C. Možnost žádat o podporu na projekt byla původně časově omezena do konce března 2010, ale později bylo toto omezení zrušeno. 5) Změna výše podpory Dle prvotních podmínek byla výše podpory omezena maximálním procentním podílem z doložených investičních nákladů. Nově byla podpora stanovena pouze paušální částkou. Došlo také k plošnému zvýšení podpory v oblasti A. 4.2. Rok 2010 Dne 31. 3. 2010 byl vydán Dodatek č. 2 k přílohám II Směrnice MŽP č.9/2009, který zrušil časové omezení příjmu žádostí o dotaci na přípravu a realizaci podpořených opatření v programu Zelená úsporám. Dne 10. 6. 2010 byl vydán dodatek č. 1 ke Směrnici MŽP č. 9/2009, kterým byly zrušeny dosavadní přílohy I a II a nahrazeny novými. Hlavní rozdíly mezi původními a novými přílohami Směrnice MŽP č. 9/2009: 1) Oblast A Poskytování podpory pro panelové bytové domy bylo zakotveno přímo samostatnou přílohou č. I/13. 2) Oblast B 3) Oblast C Nově bylo umožněno čerpání podpory při realizaci přístavby se samostatnou bytovou jednotkou. Pokud v ní žadatel splní podmínky pro pasivní energetický standard, může zažádat o podporu v oblasti B. Podpora pro nový typ čerpadel. Nově začalo být možné čerpat podporu i na tepelné čerpadlo vzduch-vzduch vybavené invertorem s minimálním topným faktorem o hodnotě 3,7 při teplotní charakteristice A7/A20. Zároveň bylo požadováno, aby vypočtená měrná roční potřeba tepla na vytápění budovy nepřesáhla hodnotu 55 kwh/m 2 podlahové plochy. Nové výše dotací u tepelných čerpadel. Došlo k rozlišení výše dotace u čerpadel podle toho, zda jsou nebo nejsou vybavena invertorem nebo akumulační nádrží, resp. chlazením CO 2. Podpora pro jednotlivé byty v BD. Byla zavedena v oblasti C.1 a C. 2 (tj. nízkoemisní zdroj na biomasu, tepelná čerpadla) a byla možná pouze v domech s etážovým vytápěním. Úprava podmínek u solárních kolektorů. V případě solárních kolektorů určených pro přípravu teplé vody a pro přitápění se snížily parametry na požadované hodnoty dosažených solárních zisků. 4) Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření - Nově zakotvena jako oblast podpory E. V červnu 2010 byla vydána samostatná Směrnice č.7/2010 MŽP, která umožnila čerpání podpory z programu Zelená úsporám i pro budovy veřejného sektoru. Příjem žádostí probíhal v rámci jednorázové výzvy od 19. 7. 2010 do 31. 8. 2010. 24

V průběhu roku 2010 došlo k výraznému navýšení příjmu žádostí, a proto bylo rozhodnuto o postupném přerušení příjmu nových žádostí do Programu z důvodu jejich kontroly a revize finančních prostředků. Ke dni 24. 8. 2010 byl přerušen příjem žádostí panelových bytových domů. Následně byl dne 25. 10. 2010 přerušen příjem žádostí oblasti C podpory bankami a 29. 10. i příjem nových žádostí a projektových dokumentací Fondem 6. 4.3. Rok 2011 Na konci roku 2010 a v prvních měsících roku 2011 probíhalo vyhodnocení příjmu žádostí. Bylo zjištěno, že došlo k převisu v počtu žádostí nad možnostmi Programu; k uspokojení všech žadatelů chybělo téměř 2,77 miliard Kč 7 (bez budov veřejného sektoru). Proto vedení Programu přistoupilo k následujícím opatřením, která byla schválena usnesením Vlády ČR: Důsledné prověření všech podaných žádostí za účelem zamezit neoprávněnému čerpání podpory. Žadatelům, kteří podali neúplné nebo chybné žádosti, bude zaslána výzva k doplnění a odstranění nedostatků. Pokud žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě nebo jsou takového rázu, že opravu směrem ke splnění podmínek Programu neumožňují, bude jeho žádost zamítnuta. Rovněž budou probíhat důsledné kontroly na místě před, v průběhu i po realizaci podpořených opatření. Úplná redukce oblasti veřejných budov. Veřejné budovy byly do Programu zařazeny až dodatečně samostatnou směrnicí a na rozdíl od rodinných a bytových domů pro ně existují jiné možnosti podpory (Operační program Životní prostředí). Na oblast veřejných budov byly původně alokovány 4 miliardy. Navýšení disponibilních finančních zdrojů Programu pro vyplácení žádostí. K němu by mělo dojít mj. snížením technické asistence Programu, realokací časti prostředků, původně určených na podporu nakládání s autovraky (1,5 mld.) či dalšími prodeji emisních jednotek AAU. Zřízení instituce ombudsmana pro žadatele (viz. kap. 5.3.2.6 a 9.3), který by měl přispět ke zlepšení komunikace se žadateli a zajistit kvalitní a včasné vyřízení stížností a podnětů žadatelů. Na konci dubna 2011 byly hromadně odeslány výzvy k odstranění nedostatků a doplnění žádostí, aby tak byl zajištěn rovný přístup ke všem žadatelům. Se začátkem května zahájila svoji činnost ombudsmanka Programu. 2. 5. 2011 byl rovněž vydán dodatek č. 2 ke směrnici MŽP č.9/2009 a aktualizované přílohy I, jimiž byl a legislativně ukotvena výše uvedená opatření (pravidla pro výzvy k odstranění nedostatků a doplnění, možnost doplnit financování Programu i z jiných zdrojů než je prodej AAU atd.). V květnu a červnu byly doručovány opravené žádosti, které byly následně administrovány. Nedoplněné žádosti byly zamítány. Zároveň probíhala průběžně i administrace žádostí, které nevyžadovaly žádné doplnění ani opravu, zintenzivnilo se schvalování a vyplácení žádostí. 6 Ke dni 9. 2. 2011 byl přerušen i příjem žádostí v oblasti A bankami 7 Údaj platný k 22. 4. 2011 25

4.4. Rok 2012 V roce 2012 pokračovala administrace přijatých žádostí a vyplácení dotací. Již ke konci roku 2011 se podařilo zintenzivnit vyřizování přijatých žádostí a díky tomu došlo oproti původním předpokladům ke zvýšení čerpání finančních prostředků z výdajového limitu, stanoveného SFŽP ČR na rok 2011. Díky této pozitivní situaci a souběžnému prodloužení administrace programu Zelená úsporám do roku 2013 z národních zdrojů a prostředků některých kupců AAUs mohlo MŽP změnit svůj požadavek na navýšení výdajového limitu SFŽP ČR na rok 2012 pouze na 1,2 mld. Kč oproti původnímu předpokladu 2,2 mld. Kč. Od 1. dubna Fond začal k dodatečné administraci přijímat žádosti, které žadatelé předložili na krajských pracovištích Fondu ke kontrole před 29. říjnem 2010, kdy byl pozastaven příjem žádostí v Programu. V oblasti podpory A a B to byly žádosti žadatelů, kteří měli u sebe zalepenou obálku s razítkem SFŽP ČR (obsahující zkontrolovanou projektovou dokumentaci a potvrzený krycí list technických parametrů). V oblasti podpory C byly k dodatečnému zařazení do administrace přijaty ty žádosti, které žadatel plánoval podat v kombinaci s žádostí o podporu v oblasti A, resp. B, která již byla administrována SFŽP ČR, nebo se žádostí o podporu v oblasti A, resp. B, ke které měl žadatel zalepenou obálku potvrzenou krajským pracovištěm SFŽP ČR. Akceptovány byly pouze žádosti, které byly prokazatelně připraveny k podání na SFŽP ČR před 29. říjnem 2010. Nebyl to tedy příjem nových žádostí. Administrace žádostí pokračovala, pouze když žadatelé předložili kompletní a věcně správnou žádost včetně všech povinných příloh nejpozději dne 30. června 2012. Pro dodatečné zařazování žádostí do administrace byla zřízena speciální komise, která v průběhu tří měsíců (12. 4. 2012 21. 8. 2012) na 14 zasedáních otevřela celkem 1 075 obálek se žádostmi. U 76 žádostí komise nedoporučila další administraci, ostatní doporučila přímo k administraci, případně k dalšímu posouzení. V květnu byla obnovena administrace žádostí v oblasti budov veřejného sektoru, neboť bilance programu Zelená úsporám se díky souboru opatření zmíněnému v předchozí kapitole dostala do kladných hodnot. Na podporu žádostí z oblasti budov veřejného sektoru byly v roce 2012 vyčleněny národní zdroje (viz kap. 2.2) a tyto žádosti tedy nebyly financovány z prodeje AAUs. 4.5. Rok 2013 V roce 2013 pokračovala administrace žádostí v oblasti podpory obytných budov i v oblasti budov veřejného sektoru. Vzhledem ke stavu administrace žádostí v oblasti podpory obytných budov před koncem roku 2013, probíhajícím kontrolám na místě realizace opatření a zejména z důvodu potřeby řádného dokončení administrace žádostí, u kterých byly kladně vyřízeny námitky žadatelů proti zamítnutí žádostí (žádosti bylo nutné znovu zařadit do administrace a poskytnout žadatelům dostatečný čas na dokončení realizace opatření a doložení realizace opatření Fondu), byl ministrem životního prostředí dne 11. listopadu 2013 podepsán dodatek č. 6 ke směrnici MŽP č. 9/2009, kterým byla prodloužena doba trvání programu Zelená úsporám (obytné budovy) do konce roku 2014 a byly upraveny závazné termíny týkající se administrace žádostí o poskytnutí podpory. 26

4.6. Rok 2014 V roce 2014 rovněž pokračovala administrace žádostí v oblasti podpory obytných budov i v oblasti budov veřejného sektoru. Dodatek č. 7 ke směrnici MŽP č. 9/2009 ze dne 22. 12. 2014 umožnil pokračování administrace žádostí v oblasti podpory obytných budov i po konci roku 2014, a to do té doby, až budou vypořádány všechny závazky Fondu související s Programem. Dodatkem č. 7 byly rovněž aktualizovány podmínky poskytování veřejné podpory. Program Zelená úsporám pro budovy veřejného sektoru byl dne 8. 9. 2014 dodatkem č. 3 ke Směrnici MŽP č. 7/2010 prodloužen do konce roku 2016. Zároveň byly i v této oblasti podpory aktualizovány předpisy týkající se veřejné podpory. Ke dni 18. 7. byly rovněž aktualizovány Závazné pokyny pro žadatele k administraci žádostí v rámci výzvy pro veřejné budovy. Celkový objem podpory vyplacený od začátku Programu do konce roku 2014 činí 20,2 mld. Kč, z čehož 18,96 mld. připadá na investiční podporu včetně bonusu (73 994 žádostí) a 1,24 mld. Kč na dotaci na projekt (69 180 žádostí). Od začátku Programu byly provedeny dohlídky u celkem 6 172 žádostí, ze kterých 70,69 % bylo bez závad a 28,45 % bylo postoupeno Komisi. Ta posoudila 20,96 % projektů jako bezzávadné, u 60,71 % shledala formální nedostatky a 18,34 % doporučila k veřejnosprávní kontrole. K veřejnosprávní kontrole bylo předáno od začátku Programu celkem 463 žádostí, z toho 454 kontrol bylo k 31. 12. 2014 ukončeno. Kontrola měla vliv na výši dotace ve 141 případech. 27

5. Organizační struktura Programu Implementace programu Zelená úsporám vycházela z víceúrovňového modelu, v kterém měly jednotlivé subjekty přesně definovány pravomoci a odpovědnosti tzv. kompetenční model. Tím byla zaručena transparentnost celého Programu a nastaven rámec pro efektivní fungování Programu. Mimo kompetenční model stáli kupci emisních jednotek, kteří však, vzhledem k tomu, že byli poskytovateli prostředků pro jeho financování, byli základním prvkem Programu. 5.1. Kupci AAUs Česká republika získala prostředky na financování schválených žádostí prodejem AAUs několika různým kupcům NEDO, Mitsui 8, Světová banka, Rakousko a Španělsko. V letech 2013 a 2014 již prodej AAUs neprobíhal, avšak byly využívány finance z dřívějších prodejů. Vedle prostředků získaných prodejem AAUs byly v Programu využívány také národní zdroje získané převedením části financí vybraných z registračních poplatků vozidel do programu Zelená úsporám. 28

Tab. 5 Přehled prodejů emisních jednotek za celou dobu trvání programu Zelená úsporám Jméno kupce Objem AAUs Datum platnosti AAUPA 9 NEDO 40 000 000 1. 4. 2009 Rakousko 3 500 000 13. 10. 2009 Španělsko 5 000 000 12. 10. 2009 Mitsui & Co., Ltd. 20 000 000 30. 9. 2009 2 500 000 12. 3. 2010 2 000 000 28. 4. 2010 1 200 000 31. 8. 2010 6 550 000 2. 12. 2010 3 000 000 17. 12. 2010 1 000 000 11. 4. 2011 750 000 5. 5. 2011 2 300 000 15. 2. 2012 6 600 000 2. 3. 2012 3 610 000 2. 3. 2012 1 092 000 26. 11. 2012 Světová banka (Carbon Fund for Europe) 1 000 000 28. 5. 2010 (30. 6. 2010) Světová banka (Spanish Carbon Fund) 1 000 000 28. 5. 2010 (30. 6. 2010) Světová banka (Italian Carbon Fund) 1 970 000 19. 9. 2011 Světová banka (Spanish Carbon Fund) 600 000 19. 9. 2011 Celkem 103 672 000 8 Se společností Mitsui bylo podepsáno několik smluv. Ke každé smlouvě se přistupovalo jako k nové smlouvě, neboť většina individuálních transakcí z těchto smluv plynoucích se lišila jak objemem, tak finálním kupcem/klientem japonské firmy Mitsui. Informace o klientech Mitsui jsou důvěrného charakteru. 9 V případě Světové banky byla uplatněna odkládací podmínka platnosti AAUPA 29

Obr. 1 Přehled prodejů emisních jednotek za celou dobu trvání programu Zelená úsporám 45 000 000 120 000 000 40 000 000 102 580 000 103 672 000 102 580 000 102 580 000 100 000 000 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 NEDO 60 000 000 76 200 000 75 000 000 71 000 000 68 500 000 85 750 000 85 750 000 87 500 000 90 070 000 87 500 000 80 000 000 60 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 40 000 000 40 000 000 Mitsui & Co Šp. Rak. Mitsui & Co Mitsui & Co Mitsui & Co I./2009 II./2009 III./2009 IV./2009 I./2010 II./2010 III./2010 IV./2010 I./2011 II./2011 III./2011 IV./2011 I./2012 II./2012 III./2012 IV./2012 Mitsui & Co Mitsui & Co Mitsui & Co 40 000 000 20 000 000 0 Mitsui & Co Světová banka (Carbon Fund for Europe) Španělsko Světová banka (Spanish Carbon Fund) Rakousko Světová banka (Italian Carbon Fund) Celkový objem prodaných emisních jednotek AAU kumulativně 5.1.1. New Energy and Industrial Development Organisation (NEDO, Japonsko) První smlouva o prodeji emisních jednotek byla podepsána 30. března 2009. Kupcem byla japonská organizace New Energy and Industrial Technology Development Organization (NEDO). Předmětem prodeje bylo 40 000 000 emisních jednotek (AAUs), transakce byla realizována ve třech tranších. NEDO je veřejnou organizací, která se zabývá podporou výzkumu a vývoje a následným šířením průmyslových, energetických a environmentálních technologií. 30

5.1.2. Mitsui & Co. ( Japonsko) Dalším významným kupcem emisních jednotek byla společnost Mitsui & Co., Ltd. V letech 2009 až 2012 společnost Mitsui odkoupila ve dvanácti smlouvách celkem 50 602 000 AAUs. Společnost Mitsui & Co., Ltd., je globální společností působící v mnoha oborech od prodeje zboží přes logistické služby a služby v oblasti financování až po rozsáhlé projekty v oblasti budování infrastruktury, hutnictví a těžby nerostných surovin. 5.1.3. Rakousko Třetí smlouva v roce 2009 byla podepsána 13. října s rakouským spolkovým ministerstvem zemědělství, lesů, životního prostředí a vodního hospodářství (Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, reprezentováno Kommunalkredit Public Consulting GmbH). Předmětem prodeje bylo 3 500 000 emisních jednotek (AAUs). 5.1.4. Španělsko Poslední smlouva o prodeji emisních jednotek v roce 2009 byla podepsána 10. října. Kupující stranou bylo Španělské království (Ministry of the Environment and Rural and Marine Affairs of Spain, Secretary of State for Climate Change). Předmětem prodeje bylo 5 000 000 emisních jednotek (AAUs). 5.1.5. Světová banka Na výstavě Carbon Expo v Kolíně nad Rýnem byly 28. května 2010 uzavřeny dvě smlouvy o prodeji emisních jednotek Světové bance, každá o objemu 1 000 000 AAUs. Smlouvy byly dvě proto, že Světová banka je v rámci těchto obchodů správcem Španělského uhlíkového fondu a Uhlíkového fondu pro Evropu. Po splnění odkládacích podmínek vstoupily smlouvy 30. června 2010 v platnost. Prodej AAUs Světové bance pokračoval i v roce 2011, kdy byly uzavřeny opět dvě smlouvy. První smlouva o objemu 600 000 AAUs se týkala další tranše v rámci Španělského uhlíkového fondu a druhá smlouva o objemu 1 970 000 AAUs byla v rámci Italského uhlíkového fondu. Světová banka je celosvětově působící organizace poskytující finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím. 31

5.2. Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a pro technické a ekonomické otázky nakládání s odpady. Bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ( 19). Jeho role v kontextu Programu spočívala zejména ve vyjednávání podmínek prodeje emisních jednotek a v uzavírání smluv o jejich prodeji, rovněž je odpovědné za stanovení podmínek Programu. 5.3. Státní fond životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) je odpovědný za administraci dotačních programů v oblasti životního prostředí včetně programu Zelená úsporám. SFŽP ČR implementoval Program v souladu s podmínkami stanovenými MŽP a smlouvami uzavřenými s kupci emisních jednotek, zejména stanovoval podmínky administrace žádostí, a také značnou část administrace prováděl, vyplácí podporu žadatelům a je odpovědný za realizaci kontrol na místě a veřejnosprávních kontrol. 5.3.1. Úsek řízení ostatních programů Administrace programu Zelená úsporám dle Organizačního řádu SFŽP ČR 10 náleží úseku řízení ostatních programů. V rámci úseku byly k tomuto účelu zřízeny odbor řízení programů ZÚ, odbor krajských pracovišť a odbor kontrol 11. Tyto odbory jsou klíčovým prvkem v rámci implementační struktury Programu, neboť zastřešují jeho administraci, metodické řízení, provozování informačních systémů Programu, reporting, kontroly, archivaci žádostí atd. Počáteční fázi administrace žádostí v oblasti veřejných budov zajistili pracovníci Odboru projektů a příjmu žádostí Úseku řízení OPŽP (viz kap. 5.3.2.1) Na administraci Programu se podíleli také pracovníci bank (viz kap. 5.7). Odborné otázky byly konzultovány s energetickými auditory, autorizovanými inženýry a inspektory a s odborníky z vysokých škol. 10 Verze platná od 10. 9. 2014 11 Dalším odborem úseku řízení ostatních programů je odbor národních programů 32

5.3.1.1. Odbor krajských pracovišť Součástí tohoto odboru jsou oddělení I. až V., přičemž administraci Programu se věnují oddělení I., II. a III. 12 Oddělení I. a II. sdružují pracovníky 14 krajských pracovišť SFŽP ČR 13, kteří přijímali žádosti rodinných domů o podporu z Programu, žádosti prověřovali a zadávali je do informačního systému Programu. Krajská pracoviště jsou v přímém kontaktu se žadateli a fungují také jako konzultační střediska. Obdobnou pracovní náplň má oddělení III., které se zabývá žádostmi bytových domů; pracovníci oddělení rovněž působí na krajských pracovištích. Určení pracovníci oddělení I. až III. také administrují žádosti v oblasti podpory Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru. 5.3.1.2. Odbor řízení programů ZÚ Odbor řízení programů ZÚ tvoří čtyři oddělení: oddělení metodiky a strategie, oddělení reportingu a evaluace, oddělení koordinace a podpory ZÚ a oddělení správy dokumentace. Oddělení metodiky a strategie ve spolupráci s ostatními útvary ÚŘOP připravovalo metodické pokyny, interní směrnice a návrhy úprav dokumentů definujících podmínky Programu. Funguje jako poradní složka pro případy nejasností v procesu administrace projektů a veřejné podpory. Oddělení reportingu a evaluace se zabývá monitorovací a reportingovou činností v rámci Programu (čerpání finančních prostředků, greening, úspora CO 2 ), komunikací s kupci emisních kreditů a připravuje také podklady pro (pře)schvalování žádostí včetně zpracování návrhů Rozhodnutí ministra. Oddělení koordinace a podpory ZÚ zajišťuje část administrace žádostí (generování smluv, vyrozumění, výzev a dalších dokumentů z IS GIS/IS GIS VB a jejich rozesílání žadatelům) eviduje podepsané smlouvy a změny v žádostech. Řídilo spolupráci s bankami zařazenými do administrace programu Zelená úsporám a zajišťovalo evidenci výrobků a technologií v SVT a dodavatelů v SOD. Oddělení správy dokumentace se věnuje kompletaci a archivování dokumentace k žádostem z KP a pověřených bank, u kterých již byla administrace ukončena. 12 Oddělení IV a V mají na starosti administraci Operačního programu Životní prostředí 13 Oddělení I sdružuje pracovníky devíti krajských pracovišť v Čechách, Oddělení II pracovníky pěti krajských pracovišť na Moravě 33

5.3.1.3. Odbor kontrol Odbor kontrol se skládá ze tří oddělení a provádí a administruje dohlídky v programu Zelená úsporám v souladu se SM 25. Odbor úzce spolupracuje s oddělením II Odboru VSK. O provedených kontrolách a kontrolních zjištěních připravuje pravidelné zprávy. Obě oddělení dohlídek provádějí kontrolní činnost a dohled nad realizací u příjemců podpory v oblasti rodinných a bytových domů. Oddělení I působí v regionu Morava, oddělení II v regionu Čechy. Oddělení koordinace a podpory kontrol připravuje podklady pro kontrolní skupiny, administruje a vyhodnocuje závěry z provedených dohlídek a připravuje podklady pro reporty o stavu dohlídek. 5.3.2. Další důležitá oddělení ve struktuře SFŽP ČR Úsek řízení ostatních programů při administraci Programu spolupracuje nebo spolupracoval s řadou dalších odborů a oddělení SFŽP ČR. Především je třeba jmenovat tato: 5.3.2.1. Odbor projektů a příjmu žádostí Odbor projektů a příjmu žádostí byl součástí Úseku řízení OPŽP 14. V programu Zelená úsporám se odbor zapojil do administrace žádostí v oblasti veřejných budov. Pracovníci tohoto odboru měli na starost příjem žádostí a jejich základní kontrolu (formální kontrolu úplnosti, kontrolu obecné i specifické přijatelnosti). Další kroky administrace již měli na starosti pracovníci ÚŘOP. 5.3.2.2. Oddělení vývoje IS pro OP Oddělení je součástí Odboru IT, Úseku organizačně-právního. V rámci administrace Programu má na starost administraci a správu informačních systémů (IS GIS, IS GIS VB, Atrium). 5.3.2.3. Oddělení rozpočtu a bilancí Oddělení je součástí Odboru rozpočtu, Úseku ekonomického. Je zodpovědné za proplácení smluv a dodatků ke smlouvám ve všech oblastech podpory. 14 V rámci změny organizační struktury SFŽP ČR v březnu 2014 byl tento odbor zrušen. 34

5.3.2.4. Odbor veřejnosprávních kontrol Veřejnosprávní kontroly žádostí podaných do Programu jsou v kompetenci odboru veřejnosprávních kontrol (součást Úseku organizačně- -právního), v rámci kterého se jimi zabývá oddělení II. Více o kontrolách viz kapitola 6. 5.3.2.5. Odbor komunikace Odbor komunikace je součástí Úseku organizačně-právního. V kontextu programu Zelená úsporám se odbor zabýval jeho propagací a komunikací s médii. Součástí odboru je také Call centrum, které zajišťuje provozování Zelené linky Programu, určené k vyřizování telefonických a e-mailových dotazů žadatelů. 5.3.2.6. Samostatné oddělení ombudsmana programu Zelená úsporám Samostatné oddělení ombudsmana se zodpovídá přímo řediteli/ředitelce Fondu a je určeno všem žadatelům (fyzickým i právnickým osobám) v programu Zelená úsporám, kteří využili nastavený systém v oblasti stížností, čili vyčerpali všechny řádné prostředky, a přesto mají o výsledku šetření pochybnosti, případně nejsou spokojeni s jejich vyřízením. 5.4. Rada SFŽP ČR Radu SFŽP ČR jmenuje ministr životního prostředí jako svůj poradní orgán na základě zákona o Státním fondu životního prostředí ČR. Úkolem rady je zejména posuzování tvorby a užití prostředků Fondu, ročních rozpočtů příjmů a výdajů Fondu, také hodnotí návrhy na poskytnutí prostředků z Fondu a doporučuje ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy. Proto se rada zabývá také využitím financí v programu Zelená úsporám. Projednané materiály opatřuje svým stanoviskem a doporučením pro ministra životního prostředí. Členů Rady SFŽP ČR je celkem 17 15, jmenuje a odvolává je ministr životního prostředí. Předsedou a dalšími sedmi členy jsou poslanci PSP ČR. Dalšími dvěma členy jsou zástupci Senátu, po jednom členu má Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Svého zástupce v Radě SFŽP ČR mají Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Český svaz ochránců přírody. SFŽP ČR předkládá ministrovi životního prostředí seznamy žádostí sestavené podle programů podpory s doporučeními rady k jednotlivým žádostem. V souladu s těmito doporučeními může SFŽP ČR ministrovi životního prostředí již spolu se seznamy žádostí připravit návrhy rozhodnutí o poskytnutí podpory, nebo zamítnutí žádosti. Ministr životního prostředí se písemně jednoznačně vyjádří k předloženým žádostem, resp. podepíše rozhodnutí připravené SFŽP ČR, pokud s jeho obsahem souhlasí. 15 Údaj platný ke dni 1. 9. 2014 35

Tab. 6 Přehled zasedání Rady SFŽP ČR v průběhu trvání Programu (Zdroj: Schvalovací reporty pro Radu SFŽP ČR) 16 Rada fondu Datum konání Rady Fondu Počet žádostí Investiční podpora (tis. Kč) 2009 Podpora na projekt (tis. Kč) Bonus (tis. Kč) Podpora celkem (tis. Kč) 82.RF 3.9.2009 107 15 330 N/A* 190 15 520 83.RF 2.11.2009 529 89 592 N/A* 330 89 922 84.RF 3.12.2009 642 89 905 N/A* 300 90 205 85.RF 22.12.2009 662 95 461 N/A* 520 95 981 2010 86. RF pr 8.2.2010 1 960 345 363 N/A* 1 620 346 983 86. RF rz 18.2.2010 905 209 215 N/A* 880 210 095 87. RF 25.3.2010 1 904 293 752 N/A* 1 200 294 952 88. RF 29.4.2010 4 402 868 035 66 436 5 050 939 521 89. RF 20.5.2010 3 175 561 767 44 568 4 130 610 465 90. RF 23.6.2010 4 063 922 794 63 565 5 670 992 029 90. RF mz 23.6.2010 7 1 429 116 0 1 545 91. RF 30.9.2010 9 212 3 095 422 172 191 10 760 3 278 373 91. RF (2) 30.9.2010 7 871 2 026 431 130 670 13 020 2 170 121 92. RF PO 11.11.2010 2 203 298 517 28 512 2 060 329 089 2011 96. RF 28.4.2011 24 804 6 716 062 424 662 38 800 7 179 524 96. RF pr 9.5.2011 24 8 192 453 0 8 645 97. RF 23.6.2011 1 875 539 347 32 791 6 130 578 268 98. RF pr 12.8.2011 2 772 672 108 46 644 5 180 723 932 98. RF rz 19.10.2011 433 134 935 7 602 420 142 957 99. pr 30.11.2011 5 457 1 914 864 100 795 10 580 2 026 239 2012 99. RF2 pr 17.2.2012 2 914 1 559 801 58 263 3 890 1 621 954 101. RF 15.5.2012 65 55 994 1 299 190 57 483 102. RF pr 13.8.2012 465 112 550 7 365 1 240 121 155 102. RF rz 29.8.2012 202 38 858 3 115 780 42 753 103. RF 20.9.2012 192 35 404 2 928 840 39 172 104. RF 1.11.2012 166 51 481 2 832 800 55 113 105. RF 6.12.2012 115 19 168 1 580 540 21 288 105. RF pr 20.12.2012 31 6 885 530 100 7 515 16 Jedná se pouze o žádosti v oblasti obytných budov. PR = per rollam, RZ = řádné zasedání, MZ = mimořádné zasedání 36

Rada fondu Datum konání Rady Fondu Počet žádostí Investiční podpora (tis. Kč) 2013 Podpora na projekt (tis. Kč) Bonus (tis. Kč) Podpora celkem (tis. Kč) 106. RF 28.2.2013 13 4 854 196 120 5 170 107. RF 28.3.2013 21 32 912 768 40 33 719 108. RF 25.4.2013 16 8 641 387 60 9 088 109. RF 30.5.2013 4 5 588 110 20 5 718 110. RF 11.7.2013 10 8 861 252 20 9 133 111.RF 10.9.2013 20 44 157 618 40 44 815 112.RF** 31.10.2013 15 24 608 594 40 25 242 113.RF pr 13.12.2013 11 11 643 205 20 11 868 2014 113.RF 26.3.2014 5 10 367 218 0 10 585 114.RF 15.5.2014 1 1 158 47 0 1 205 115. RF 24.6.2014 1 50 0 0 50 116.RF 31.7.2014 3 2 456 104 0 2 560 117.RF 5.9.2014 1 194 25 0 218 118.RF pr 3.11.2014 4 4 048 99 0 4 147 118.RFpr2*** 19.12.2014 4 4 849 140 0 4 988 * Údaj nebyl uveden v příslušném schvalovacím reportu. ** 112. RF proběhla per rollam. *** 118.RFpr2 nebyla schválena ministrem do 31. 12. 2014. 37

5.5. Řídicí výbor Programu Řídicí výbor (ŘV) je vrcholným orgánem Programu, je zodpovědný za průběh Programu a realizaci v souladu se stanovenými cíli. Řídicí výbor má 11 členů. Členy řídicího výboru je 6 zástupců Ministerstva životního prostředí, 4 zástupci SFŽP ČR a předseda rady Fondu. Ministr životního prostředí jmenuje a odvolává předsedu, místopředsedu a další členy řídicího výboru včetně jejich náhradníků. Předsedou řídicího výboru je náměstek ministra životního prostředí zodpovědný za Program Zelená úsporám, tj. náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů MŽP. Hlavními úkoly Řídicího výboru programu Zelená úsporám jsou zejména: návrhy na úpravy alokace finančních prostředků pro jednotlivé oblasti podpory Programu a návrhy jejich změn podle vývoje Programu, návrhy monitorovacích a finančních ukazatelů, které se používají k vyhodnocování úspěšnosti Programu a dosahování jeho stanovených cílů, navrhování úprav a změn v nastavení Programu, které umožní dosažení cílů nebo zlepšení řízení Programu, úpravy a změny Programu, podstatné pro jeho úspěšnou realizaci, doporučení způsobů řízení vedoucí k zefektivnění realizace Programu. Vzhledem k tomu, že v roce 2014 administrace Programu dobíhala, byla snížena frekvence zasedání ŘV oproti minulým letům. ŘV zasedal v roce 2014 dvakrát, a to 23. 1. 2014 (48. ŘV ZÚ) a 28. 8. 2014 (49. ŘV ZÚ). 38

Tab. 7 Přehled zasedání Řídícího výboru programu Zelená úsporám v průběhu Programu Pořadové číslo zasedání ŘV ZÚ Datum 2009 1. ŘV ZÚ 2.6.2009 2. ŘV ZÚ 15.6.2009 3.ŘV ZÚ 29.6.2009 4. ŘV ZÚ 13.7.2009 5. ŘV ZÚ 27.7.2009 6. ŘV ZÚ 10.8.2009 7. ŘV ZÚ 24.8.2009 8. ŘV ZÚ 7.9.2009 9. ŘV ZÚ 21.9.2009 10. ŘV ZÚ 6.10.2009 11. ŘV ZÚ 19.10.2009 12. ŘV ZÚ 3.11.2009 13. ŘV ZÚ 18.11.2009 14. ŘV ZÚ 7.12.2009 15. ŘV ZÚ 21.12.2009 2010 16. ŘV ZÚ 25.1.2010 17. ŘV ZÚ 18.2.2010 18. ŘV ZÚ 10.3.2010 19. ŘV ZÚ 31.3.2010 20. ŘV ZÚ 5.5.2010 21. ŘV ZÚ 31.5.2010 22. ŘV ZÚ 21.6.2010 23. ŘV ZÚ 9.8.2010 Mimořádný ŘV ZÚ 17.8.2010 24. ŘV ZÚ 22.9.2010 25. ŘV ZÚ 8.11.2010 26. ŘV ZÚ 18.11.2010 27. ŘV ZÚ 30.11.2010 28. ŘV ZÚ 15.12.2010 Pořadové číslo zasedání ŘV ZÚ 2011 Datum 29. ŘV ZÚ 4.2.2011 30. ŘV ZÚ 21.2.2011 31. ŘV ZÚ 21.4.2011 32. ŘV ZÚ 20.5.2011 33. ŘV ZÚ 20.6.2011 34. ŘV ZÚ 23.9.2011 35. ŘV ZÚ 10.11.2011 36. ŘV ZÚ 15.12.2011 2012 37. ŘV ZÚ 1.2.2012 38. ŘV ZÚ 6.4.2012 39. ŘV ZÚ Per rollam (21. 5. - 24. 5.2012)* 40. ŘV ZÚ 18.10.2012 41. ŘV ZÚ 19.12.2012 2013 42. ŘV ZÚ 30.1.2013 43. ŘV ZÚ 21.3.2013 44. ŘV ZÚ 20.5.2013 45. ŘV ZÚ 27.6.2013 46. ŘV ZÚ 24.9.2013 47. ŘV ZÚ 27.11.2013 2014 48. ŘV ZÚ 23.1.2014 49. ŘV ZÚ 28.8.2014 * Původně se mělo konat zasedání 17.5.2012, ale ŘV se nesešel hlasování o předložených materiálech proběhlo per rollam od 21. 5. 2012 do 24. 5. 2012. 39

5.6. Monitorovací výbor Programu Rolí monitorovacího výboru (MV) je zajistit dohled nad účinností a kvalitou realizace Programu. Monitorovací výbor tak především dohlíží na průběh realizace Programu a zajišťuje soulad jeho realizace s právními předpisy ČR, legislativním ukotvením Programu i jeho dalšími podmínkami, které vycházejí z programového dokumentu. Předsedou monitorovacího výboru je náměstek ministra životního prostředí zodpovědný za program Zelená úsporám, tj. náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů MŽP. Ministr životního prostředí jmenuje a odvolává předsedu, místopředsedu a další členy monitorovacího výboru včetně jejich náhradníků. Členů monitorovacího výboru je celkem 18 a jsou jimi představitelé MŽP (5 zástupců) a SFŽP ČR (3 zástupci), Poslanecké sněmovny a Senátu ČR (po 2 zástupcích), Úřadu vlády ČR, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zemědělství a neziskového sektoru (po jednom zástupci). Rovněž je zajištěna účast odborníků v oblastech pokrytých Programem (zateplování, solární energie apod.) a zástupců nevládních organizací, případně některé z mezinárodních organizací. V roce 2014 se konalo jedno zasedání MV ZÚ, a to 29. 9. 2014. Tab. 8 Přehled zasedání Monitorovacího výboru programu Zelená úsporám v průběhu Programu Pořadové číslo zasedání MV ZÚ Datum 1. MV ZÚ 12.11.2009 2. MV ZÚ 25.2.2010 3. MV ZÚ 14.6.2010 4. MV ZÚ 24.6.2011 5. MV ZÚ 15.12.2011 6. MV ZÚ 18.6.2012 7. MV ZÚ 20.12.2012 8.MV ZÚ 24.6.2013 9. MV ZÚ 19.12.2013 10. MV ZÚ 29.9.2014 40

5.7. Banky zapojené do administrace Programu Žadatelům byly k dispozici pobočky pěti bankovních institucí a jejich dceřiných společností: Česká spořitelna, a. s., ČSOB, a. s., a její dceřiné společnosti: Hypoteční banka, a. s., Poštovní spořitelna Českomoravská stavební spořitelna, a. s., Komerční banka, a. s., a její dceřiná společnost: Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s., LBBW Bank CZ, a. s., UniCredit Bank ČR, a. s. Na pobočkách těchto institucí mohli žadatelé fyzické osoby nepodnikající podávat žádosti 17 o podporu z Programu, tam také probíhala základní kontrola žádosti a jejích příloh. Z poboček byly žádosti předávány na centrály mateřských společností, kde byly znovu detailněji prověřovány a zadávány do informačního systému Programu. Na bankovní instituce se také žadatelé mohou obracet při administraci změn v žádosti o podporu a při dokládání realizace podpořených opatření. 17 Podávání žádostí na bankách bylo ukončeno 25. 10. 2010 41

6. Kontroly Kontrolní systém v programu Zelená úsporám byl zaveden za účelem odhalení úmyslného nebo neúmyslného zneužití podpory. Povinnost provádění kontrol na místě vychází z české legislativy a je také zakotvena ve smlouvách s kupci emisních jednotek. Pro tyto účely byl vytvořen vnitřní předpis SM 25 Metodika kontrol podpořených projektů v programu Zelená úsporám 18. 6.1. Obytné budovy 6.1.1. Typy kontrol V rámci kontrolní činnosti jsou na místě u žadatelů o podporu a příjemců podpory realizovány dvě formy kontrol, a to dohlídky a veřejnosprávní kontroly. Dohlídka je ověřovací opatření Fondu k ověření skutečností na místě nemovitosti, která je předmětem žádosti o podporu. Je vykonávána v souladu s postupy stanovenými ve směrnici SM 25. Dohlídky provádějí pověření pracovníci odboru kontrol ÚŘOP. Povinnost provádět dohlídky u žadatelů a příjemců podpory vychází ze smluv s kupci AAUs. Dohlídka je prováděna ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Veřejnosprávní kontrola (VSK) probíhá jako kontrola na místě u žadatele o podporu nebo příjemce podpory a porovnává skutečný stav se stavem deklarovaným v žádosti o dotaci a ověřuje plnění podmínek stanovených smlouvou o poskytnutí dotace. VSK jsou vykonávány podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Procesní stránka výkonu VSK vychází ze zákona zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). VSK provádějí pověření pracovníci odboru veřejnosprávních kontrol. Na základě časového hlediska je možno rozlišit 3 typy kontrol: Předběžná kontrola (kontrola ex-ante) je kontrolou před zahájením realizace projektu (zda popis stavu v žádosti odpovídá realitě, zda je žádost o dotaci v souladu s pravidly Programu). Průběžná kontrola (kontrola interim) je kontrolou v průběhu realizace projektu a je zaměřena zejména na kontrolu postupu realizace, dodržení skutečností uvedených v žádosti a podmínek Programu i smlouvy o poskytnutí podpory. Následná kontrola (kontrola ex-post) je kontrolou po realizaci podpořeného opatření; ověření, zda jsou dodržovány dohodnuté podmínky a porovnání dosaženého stavu s deklarovaným. 18 V době přípravy výroční zprávy byla platná pátá verze metodiky z 20. 10. 2014 42

6.1.2. Metodika kontrol Kontrolám na místě, dle smluv s kupci AAUs, podléhá vzorek minimálně 5 % podpořených žádostí. Projekty jsou přiřazovány ke konkrétní smlouvě s kupcem tak, aby bylo zkontrolováno vždy 5 % projektů přiřazených k dané smlouvě a financovaných z příjmů Fondu odpovídajících dané smlouvě. Výběr žádostí pro kontrolu probíhá dle metody podrobně popsané v příloze č. 2 k SM 25. Vybírány jsou nejdříve rizikové žádosti dle přesně stanovených rizikových kritérií a potřebný počet žádostí ke kontrole je doplněn žádostmi vybranými systematickým intervalovým výběrem. V případě, že podmínky pro výkon kontrol jsou u některých kupců AAUs jiné než u ostatních, je výběr vzorků projektů ke kontrole na místě proveden tak, aby byly naplněny podmínky konkrétní smlouvy dané kupcem AAUs. Výběr vzorku projektů ke kontrole provádí komise každý měsíc. Komise vypracuje seznam projektů/žádostí vybraných k provedení kontroly na místě a doporučení, u kterých projektů/žádostí by měla být provedena VSK na základě závěrů z dohlídek. Zpráva z jednání komise je následně předložena náměstkovi ÚŘOP, který rozhodne, u kterých projektů/žádostí bude provedena VSK a schválí seznam projektů/žádostí, u kterých bude provedena kontrola na místě. Na základě rozhodnutí náměstka ÚŘOP je poté vypracován měsíční plán dohlídek a VSK, který je pravidelně vyhodnocován. Samotnou realizací dohlídek a VSK jsou pověřeni pracovníci odboru kontrol, respektive odboru veřejnosprávních kontrol. Pokud je zjištěno porušení povinností nebo předpisu, následuje sankce úměrná závažnosti situace: u žadatelů to mohou být pokuty, neposkytnutí podpory, krácení podpory, či dokonce její odebrání (v případě již vyplacené podpory). 6.1.3. Průběh dohlídek v letech 2009 2014 Jako podkladová data pro hodnocení průběhu dohlídek v letech 2009 2014 byly zahrnuty všechny žádosti evidované v letech 2009 2014 a všechny dohlídky realizované v tomto období. Tímto porovnáním bylo zjištěno, že k 31. 12. 2014 byly realizovány dohlídky u 6 172 žádostí, tedy u 7,65 % žádostí z celkového počtu evidovaných. Nejvíce dohlídek bylo provedeno v prvním pololetí roku 2012. Z hlediska typu nemovitosti bylo 70,29 % dohlídek realizováno u rodinných domů a 29,71 % u bytových domů. Z hlediska aplikovaného režimu byla většina dohlídek provedena v režimu ex-post (79,57 %), menší část v režimu interim (18,71 %) a pouze 1,72 % v režimu ex-ante. 43

Tab. 9 Celkový počet dohlídek v letech 2009 2014 Počet žádostí Podíl na celkovém počtu (%) Dohlídky realizovány 6 172 7,65 Bez dohlídek 74 524 92,35 Celkem 80 696 100,00 Obr. 2 Vývoj počtu realizovaných dohlídek v letech 2009 2014 po kvartálech a kumulativně Počet dohlídek 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 232 1 236 1 056 804 785 76 411 464 394 321 326 94 13 26 3 7 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Kumulativní počet dohlídek Kumulativní počet dohlídek Počet dohlídek Tab. 10 Celkový počet dohlídek v letech 2009 2014 dle typu nemovitosti Typ nemovitosti Počet dohlídek Podíl na počtu dohlídek (%) Bytové domy 1 834 29,71 Rodinné domy 4 338 70,29 Celkem 6 172 100,00 Tab. 11 Struktura realizovaných dohlídek v letech 2009 2014 dle aplikovaného režimu Režim dohlídky Počet dohlídek Podíl na počtu dohlídek (%) ex-ante 106 1,72 interim 1 155 18,71 ex-post 4 911 79,57 Celkem 6 172 100,00 44

6.1.4. Výsledky dohlídek Většina realizovaných dohlídek (70,69 %) byla bez závad. K dalšímu prošetření Komisí bylo postoupeno 28,45 % žádostí. Komise pak u 60,71 % žádostí shledala formální nedostatky a 20,96 % žádostí bylo v pořádku. K provedení veřejnosprávní kontroly bylo doporučeno 18,34 % žádostí. Obr. 3 Celkový stav realizovaných dohlídek v letech 2009 2014 Bez závad 70,69 % Předkládané komisi 28,45 % Rozpracované 0,08 % Žádosti zamítnuté/zrušené 0,78 % Tab. 12 Celkový stav realizovaných dohlídek v letech 2009 2014 Stav dohlídky Počet dohlídek Podíl na celkovém počtu (%) Bez závad 4 363 70,69 Předkládané komisi 1 756 28,45 Rozpracované 5 0,08 Žádosti zamítnuté/zrušené 48 0,78 Celkem 6 172 100,00 45

Obr. 4 Celkový stav dohlídek předkládaných na Komisi v letech 2009 2014 V pořádku 20,96 % Formální nedostatky 60,71 % Doporučeny k VSK 18,34 % Tab. 13 Celkový stav dohlídek předkládaných na Komisi v letech 2009 2014 Rozhodnutí komise Počet dohlídek Podíl na celkovém počtu (%) V pořádku 368 20,96 Formální nedostatky 1 066 60,71 Doporučeny k VSK 322 18,34 Celkem 1 756 100,00 46

6.1.5. Průběh veřejnosprávních kontrol Statistický pohled na průběh veřejnosprávních kontrol vychází z dat o počtu kontrol v různém stadiu realizace k 31. 12. 2014. Celkem bylo na Odbor veřejnosprávních kontrol předáno 463 žádostí ke kontrole, přičemž 454 kontrol bylo k 31. 12. 2014 ukončeno a předáno zpět Odboru kontrol. Veřejnosprávní kontrola měla vliv na výši dotace v 141 případech. Tab. 14 Statistika veřejnosprávních kontrol Ukazatel Počet Podíl (%) Celkový počet ukončených VSK (předané odboru kontrol) 454 98,06 z toho počet ukončených VSK bez vlivu na výši dotace 313 67,60 z toho počet ukončených VSK s vlivem na výši dotace 141 30,45 Celkový počet VSK v různých fázích rozpracovanosti 8 1,73 Celkový počet zatím netknutých žádostí na OVSK určených k provedení VSK 1 0,22 Celkový počet žádostí předaných OVSK k provedení VSK 463 100,00 z toho počet VSK na místě samém 459 99,14 6.2. Budovy veřejného sektoru 6.2.1. Typy kontrol V oblasti podpory budov veřejného sektoru jsou prováděny tři základní typy kontrol: Předběžná kontrola (ex-ante) je vykonávána po podání Žádosti před vydáním Vyrozumění o poskytnutí podpory, resp. Registrace. Kontrolou je ověřováno, zda popis stavu v žádosti o podporu odpovídá skutečnosti a zda je Žádost v souladu s pravidly Programu. Průběžná kontrola (interim) je prováděna v průběhu realizace projektu od doručení Vyrozumění o poskytnutí podpory, resp. Registrace do vyhodnocení plnění podmínek Smlouvy, resp. RoPD. Průběžné kontroly se zaměřují zejména na kontrolu postupu realizace opatření, dodržení skutečností uvedených v Žádosti a podmínek Programu, Smlouvy, resp. RoPD. Následná kontrola (ex-post) je prováděna po vyhodnocení plnění podmínek Smlouvy, resp. RoPD. Následnou kontrolou je zejména ověřováno, zda jsou dodržovány dohodnuté podmínky a je ověřováno, zda dosažený stav odpovídá stavu deklarovanému. Příjemce podpory je povinen archivovat veškeré dokumenty potřebné k řádnému provedení kontroly po dobu 15 let následujících po roce, ve kterém obdrží od Fondu Protokol o závěrečném vyhodnocení akce, resp. Závěrečné vyhodnocení akce (ZVA). 47

6.2.2. Metodika kontrol Průběžná kontrola realizace podporovaných opatření na místě má být provedena u vzorku minimálně 15 % žádostí v oblasti podpory budov veřejného sektoru, u kterých byla s žadatelem uzavřena smlouva, resp. u kterých bylo vydáno RoPD. Vzorek 15 % žádostí předkládá vedoucí Odboru kontrol Komisi ke schválení. Kontrola může být též provedena u žádosti, kde vzniklo důvodné podezření na porušení podmínek Programu. Kontrola na místě realizace opatření je prováděna formou dohlídky, nerozhodne-li náměstek ÚŘOP písemným pokynem o provedení veřejnosprávní kontroly (VSK). Po provedení dohlídky Komise na základě jejího závěru doporučí, u kterých žádostí má být provedena VSK, provedení VSK i v tomto případě schvaluje náměstek ÚŘOP. 6.2.3. Výsledky dohlídek V oblasti podpory budov veřejného sektoru byly k 31. 12. 2014 provedeny dohlídky u 15 žádostí, z toho 12 žádostí bylo v pořádku, u jedné byly zjištěny nedostatky a 2 byly k 31. 12. 2014 rozpracované. Stav dohlídky Počet žádostí v pořádku 12 rozpracované 2 nedostatky 1 Celkem 15 48

7. Monitoring, reporting, evaluace V rámci realizace Programu probíhá monitoring průběhu Programu a na něj navazující evaluace a reporting. Monitoring a evaluace zajišťují kontrolu dovnitř Programu, sledují postup jeho realizace a jsou i podkladem pro případné úpravy nastavení Programu. Data získaná z monitoringu jsou dále využita pro reporting, tj. pro přípravu zpráv pro různé cílové skupiny. 7.1. Monitoring Cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci Programu jak po věcné stránce (počty podaných žádostí o podporu, počet a poměr schválených žádostí, realizovaných a dokončených projektů apod.), tak z finančního pohledu (objem požadované a přiznané podpory, objem skutečně proplacených podpor). Monitoring je na rozdíl od evaluací soustavnou činností, která probíhá během celého trvání Programu, respektive i po ukončení poskytování podpory. Jeho podstatou je sledování monitorovacích indikátorů, především snížení emisí CO 2. Monitoring je nezbytným východiskem pro všechny typy evaluací (hodnocení Programu), ale lze jej významně využít i pro propagaci Programu, jeho výsledků a výstupů navenek. 7.1.1. Monitorovací systém Monitorovací systém je postaven na principu stanovení měřitelných indikátorů, které umožňují monitorovat realizaci Programu a hodnotit jeho výkonnost vzhledem ke stanoveným cílům. Podklad pro monitoring představuje zejména informační systém Programu, který obsahuje všechny evidované žádosti. Jako zdroj informací pro monitoring jsou však využívány také další systémy, např. Atrium, kde jsou evidováni dodavatelé, výrobky a technologie, které jsou v SOD, resp. SVT, nebo do nich mají být zařazeni. Uživateli těchto systémů jsou primárně subjekty implementační struktury Programu, jejich výstupů však mohou využít i další cílové skupiny včetně kupců emisních jednotek. 49

Monitorovací systém zahrnuje zejména tyto informace: nastavení základních parametrů Programu, sledování čerpání prostředků Programu, sledování monitorování, hodnocení a kontrolní činnosti, sledování nesrovnalostí a problematických míst, poskytování údajů pro proplácení podpory, sledování údajů na úrovni žadatele, realizátora projektu a příjemce podpory, naplňování monitorovacích indikátorů, zejména indikátorů greeningu. 7.1.2. Monitorovací indikátory Monitorovací indikátory jsou sledovány pro jednotlivé oblasti podpory, případně i jednotlivé podoblasti podpory. Jsou to tyto typy indikátorů: indikátory výstupů a výsledků Programu, indikátory založené na počtu žádostí, indikátory postavené na finančních ukazatelích. 7.1.2.1. Greening a jeho měření Jedním ze základních ukazatelů úspěšnosti Programu je tzv. greening, který vyjadřuje, kolik emisí CO 2 bylo uspořeno v důsledku prodeje jedné emisní jednotky (AAU), která představuje 1 tunu CO 2. Greening pro dané opatření je definován jako dodatečná redukce emisí skleníkových plynů (v tomto Programu výhradně CO 2 ) vůči podpoře na úrovni příjmů z prodeje 1 AAU. Vyjadřuje se poměrem 1 : X. Číslo X ve jmenovateli potom ukazuje, kolik jednotek AAUs je třeba na dodatečnou úsporu jedné tuny emisí CO 2. Referenční doba pro stanovení úrovně greeningu je zvolena na 15 let. Důvodem je zejména reálnost monitoringu a vykazování dosažených úspor. Reálně však bude na základě podpory docházet ke snížení emisí CO 2 po celou dobu životnosti opatření. Tím by se hodnoty greeningu pro dlouhodobá opatření (zateplení budov, výstavba budov v pasivním energetickém standardu) vylepšily. Předpokládané hodnoty greeningu jsou součástí jednotlivých smluv s kupci AAUs, porovnání předpokládaných a skutečných hodnot je zahrnuto v důvěrných přílohách pro kupce AAUs. 50

7.2. Reporting Reporting v rámci Programu zajišťuje zpracování informací vzešlých z monitoringu a evaluací a jejich přenos dále, ať už je to reporting interní (pro potřeby implementační struktury), nebo reporting externí, který se zaměřuje na cílové skupiny, jež mají zájem získat informace o realizaci Programu a jeho přínosech. Reporting Programu má na starosti oddělení reportingu a evaluace. Vytváří měsíční report Programu a do 31. 12. 2013 vytvářelo také měsíční report pro kupce. Zpracování měsíčních reportů pro banky bylo ukončeno k 31. 12. 2012. Rovněž tvoří také pravidelné a ad hoc reporty pro řídicí orgán (MŽP), řídicí a monitorovací výbor, útvary SFŽP ČR, kupce emisních jednotek, orgány státní správy a samosprávy a další subjekty. Měsíční report udává aktuální informaci o stavu programu Zelená úsporám k poslednímu dni v měsíci. Jeho prostřednictvím se sledují změny, které v Programu během měsíce nastaly. Měsíční report má strategickou povahu, slouží především vedení Programu a SFŽP ČR pro sledování možných budoucích cest Programu a pro rozhodování, jaký bude jeho další vývoj. Mezi další pravidelné reporty patří např. schvalovací a zamítací report obsahující informace o aktuální dávce schvalovaných/zamítaných žádostí předkládaných Radě Fondu a ministrovi, report týkající se vypořádání námitek proti zamítnutí žádosti, report vyplacených žádostí pro kupce AAUs, schvalovací report pro kupce AAUs, report změn v žádostech pro ministra a kupce AAUs a report žádostí v režimu veřejné podpory. 7.3. Evaluace Evaluace je hodnocení pokroku Programu, jeho výsledků a výstupů. Periodicita evaluací byla v případě programu Zelená úsporám roční. Evaluační zprávy byly zpracovávány externím dodavatelem 19. Vedle těchto pravidelných evaluací jsou realizovány také ad hoc evaluace dle aktuálních potřeb orgánů implementační struktury Programu či kupců emisních jednotek. 19 Poslední evaluační zpráva byla zpracována za rok 2013. 51

8. Technická asistence Finanční prostředky TA Programu Zelená úsporám jsou tvořeny z 5 % finančních prostředků získaných z prodeje jednotek přiděleného množství (AAUs) jejich kupcům. Další prostředky TA jsou tvořeny úroky z vkladů prostředků získaných z prodeje AAUs od jejich kupců, mimo úroky z vkladů prostředků získaných od kupce IBRD, které mají být 100% použity pouze na podporu projektů a nemohou být tedy využity k financování projektů TA Programu Zelená úsporám. Úroky z vkladů prostředků získaných od kupců NEDO a Mitsui jsou započteny na úhradu nákladů TA Programu Zelená úsporám ve výši 100 % a úroky z vkladů prostředků získaných od ostatních kupců ve výši 5 %. Jedná se o částku 1 253 112 769 Kč (ke dni 31. 7. 2014). Tato částka byla na základě Usnesení vlády ČR č. 298 ze dne 20. dubna 2011 ponížena o 250 mil. Kč, které byly přesunuty na výplatu žádostí přijatých do programu ZÚ a zároveň byly použity na projekt TA GIS č. 33 Dotace na projektovou dokumentaci, dále o částku 123 023 502 Kč, která byla z důvodu dodržení smluvních podmínek vyplacení finančních prostředků do konce roku 2012 v prosinci roku 2012 převedena z TA GIS na výplatu dotací, o částku 497 652 Kč, která byla použita na náklady 4. ročníku konference Japonské čisté technologie a o částku 360 905 Kč, která byla uhrazena za náklady na vedení účtu. Finanční prostředky ve výši 66 750 335 Kč (nevyčerpané prostředky TA GIS k 31. 8. 2014) byly také od alokované částky odečteny a byly (a do budoucna i budou) použity na technické asistence dvou nástupnických programů: TA Programu Nová zelená úsporám 2013 a NSA 20 Programu Nová zelená úsporám. Prostředky TA GIS tedy činily 874 625 110 Kč. Z této základní alokace byly minimálně 3/5 určeny na administraci programu Zelená úsporám a zbývající část na propagaci a publicitu programu Zelená úsporám. Po dobu Programu bylo zahájeno v TA celkem 98 projektů (včetně 13 podprojektů projektu TA GIS č. 19 Komunikace a propagace GIS - I. Etapa). V souvislosti s ukončováním Programu a s vyčerpáním alokace pro TA GIS, byla realizace 94 projektů TA GIS postupně ukončena na konci roku 2014. V roce 2015 se očekávají minimální výdaje v rámci technické asistence GIS. Zprávy o postupu čerpání prostředků TA Programu Zelená úsporám byly předkládány poradě vedení Fondu a Řídícímu výboru Programu na vědomí dle potřeby. Tab. 15 Bilance Technické asistence Bilance TA v tis. Kč k 31. 12. 2014 Celková alokovaná částka na TA 874 625 110 Celková schválená částka na rozpočty projektů TA 940 889 956 Vyčerpaná částka z rozpočtů TA 897 810 606 Z toho v roce 2014 72 397 550 20 NSA = náklady státu na administraci, název nahrazuje označení TA pouze v programu NZU 52

Tab. 16 Finanční rámec Technické asistence Programu za roky 2009 2014 Technická asistence Zelená úsporám kapitola celková alokace TA GIS schválené výdaje projektů TA GIS (aktualizace 2014) vyčerpané prostředky ze schválených výdajů v roce 2009 vyčerpané prostředky ze schválených výdajů v roce 2010 vyčerpané prostředky ze schválených výdajů v roce 2011 vyčerpané prostředky ze schválených výdajů v roce 2012 vyčerpané prostředky ze schválených výdajů v roce 2013 vyčerpané prostředky ze schválených výdajů v roce 2014 vyčerpané prostředky ze schválených výdajů (rozpočtů) projektů TA celkem Banky A1 71 245 226 76 020 20 158 867 49 947 134 47 199 0 0 70 229 219 Poradenská centra A3 8 036 889 62 008 3 429 049 3 445 251 476 504 357 260 59 511 7 829 584 Informační systémy A4 57 874 160 6 296 018 10 641 971 14 279 944 6 704 504 11 377 442 5 651 676 54 951 555 Mzdové náklady A5 412 555 233 24 676 536 66 061 199 79 860 037 90 200 514 88 113 159 52 477 199 401 388 644 Provozní náklady A6 90 457 531 7 335 267 14 308 515 17 736 098 14 479 890 14 626 089 8 597 888 77 083 747 Externí služby (právníci, audity, analýzy, emisní obchodování) A7 101 355 782 19 620 483 26 382 734 13 873 910 10 874 752 12 016 428 5 418 711 88 187 017 Administrace celkem 524 775 066 741 524 822 58 066 332 140 982 334 179 142 374 122 783 363 126 490 378 72 204 986 699 669 767 Inzerce P1 47 766 994 28 183 182 11 709 133 714 486 7 142 535 17 658 0 47 766 994 Propagační dokumenty (příručky, formuláře, P2 15 780 000 6 919 522 7 204 514 709 784 292 276 152 726 8 833 15 287 655 brožury, knihy) Propagační předměty (tašky, tužky, flash disky, trička) Veletrhy, tiskové konference, semináře Akce pro veřejnost (roadshow) Externí služby (web, grafika, fotografie, spoty, directmail) Dotace na projektovou dokumentaci P3 1 778 015 513 230 987 941 276 844 0 0 0 1 778 015 P4 10 378 987 4 062 444 5 813 872 360 406 0 142 265 0 10 378 988 P5 1 811 368 0 1 811 368 0 0 0 0 1 811 368 P6 35 905 226 18 728 825 9 348 001 4 959 609 669 990 1 283 117 183 732 35 173 275 P7 85 944 545 0 85 944 545 0 0 0 0 85 944 545 Propagace celkem 349 850 044 199 365 135 58 407 202 122 819 374 7 021 130 8 104 802 1 595 766 192 565 198 140 840 Celkem 874 625 110 940 889 956 116 473 535 263 801 708 186 163 505 130 888 165 128 086 144 72 397 550 897 810 606 - z celkové alokace (%) 100,00% 107,58% 13,32% 30,16% 21,28% 14,97% 14,64% 8,28% 102,65% 53

9. Komunikace 9.1. Propagace Propagace programu Zelená úsporám probíhala zejména v roce 2009 a 2010. Mezi nejdůležitější aktivity patřila jak činnost informačně osvětová, tak propagační. Cílem a smyslem bylo propagovat možnosti dotování projektů zaměřených na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech v programu Zelená úsporám, šířit informace, jak na dotace dosáhnout, a působit osvětově pro naplnění těchto úkolů. Vzhledem ke skutečnosti, že byl v říjnu 2010 ukončen příjem žádostí o dotace z Programu, byly propagační a komunikační aktivity utlumeny. Reklamní a propagační činnost (B2C komunikace inzerce) a budování partnerských vztahů (B2B komunikace) byly pozastaveny. 9.1.1. Reklamně-propagační činnost (B2C komunikace inzerce) Komunikační "nadlinková" kampaň na žadatele byla rozdělena do několika oblastí: Oblast propagační a komunikační program Zelená úsporám běží na plné obrátky (2009, 2010) Motto: Už desetitisíce lidí úspěšně požádaly o dotaci. Proč ne vy? Cílová skupina: široká veřejnost zejména potenciální žadatelé Média: tisk (inzerce v masových médiích, lifestylových časopisech, PR speciály s příklady z praxe), rádio (rozhlasové spoty, poradna "patrona" programu herce Petra Vacka pro ještě nerozhodnuté žadatele) Oblast osvětová podporovaná opatření, podmínky Programu (2009, 2010) Obsah: Jak úspěšně žádat o dotaci, zásady správné praxe při instalaci úsporných řešení pro vytápění, zateplování, dostupné technologie atd. Cílová skupina: široká veřejnost Média: PR speciály v tištěných médiích, společné projekty s časopisy zaměřenými na různé skupiny žadatelů (bytové, panelové a rodinné domy) 54

Komunikace změny Programu (jaro, léto 2010) Motto: Rozšíření Programu a podpora veřejných budov Cílová skupina: široká veřejnost Média: tisková inzerce v masových médiích, kampaň na internetu Komunikace se specialisty (2009, 2010) Motto: pomáháme odborníkům porozumět programu Zelená úsporám tak, aby oni pomohli našim žadatelům Cílová skupina: projektanti, stavitelé, energetičtí auditoři, finanční poradci atp. Média: PR speciály v odborných tištěných médiích Kampaň na pomoc lidem postiženým povodní (léto 2010) Motto: pomáháme tam, kde je nás třeba Cílová skupina: lidé, které postihla povodeň v létě 2010 Média: PR speciály v odborných tištěných médiích, letáky Propagace výsledků Programu (podzim 2012) Obsah: přínosy Programu Cílová skupina: široká veřejnost Média: tisková inzerce v masových médiích (deníky, týdeníky), kampaň na internetu 9.1.2. Osvětově přednášková a poradenská činnost Motto: Přímé a osobní oslovení cílového žadatele Specialisté ze SFŽP ČR se účastnili odborných akcí neziskového i komerčního sektoru, které se týkaly oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie ve stavebnictví. Na významných oborových veletrzích a výstavách jsme organizovali kromě přednášek a seminářů také kontaktní poradenská místa a neformální setkání s odbornou veřejností. Připravili jsme rovněž celou řadu maloformátových osvětových besed a přednášek na téma dotačního programu a podávání žádostí pro řadové občany na radnicích obcí i měst. VELETRHY A VÝSTAVY Významný segment propagace programu Zelená úsporám představovaly oborové veletrhy a výstavy. Na nich se koncentrovala cílová skupina potenciálních žadatelů, které tak bylo možné lépe a efektivněji oslovit. Informačně osvětová činnost probíhala třemi základními způsoby: poradenstvím pro potenciální žadatele ve formě kontaktního místa stánku poradenského centra Programu, tematicky zaměřenými přednáškami a pro odbornou i širokou veřejnost formou neformálních, diskusních posezení (např. káva s dodavateli ). 55

Z účastí na významných oborových veletrzích vybíráme: Stavební veletrhy v Brně (účast v roce 2009 a 2010), Aqua-therm (2009 a 2014), Stavební veletrh FOR ARCH (2009, 2010), Infotherma 2010, STŘECHY PRAHA 2010. SEMINÁŘE, KONFERENCE A PŘEDNÁŠKY Odborníci programu Zelená úsporám komunikovali přímo s potenciálními žadateli i na seminářích a konferencích pořádaných či spolupořádaných Státním fondem životního prostředí ČR. Z celé řady odborných seminářů a konferencí pořádaných po celé České republice ve spolupráci s dalšími subjekty vybíráme: Seminář Japonské čisté technologie (čtyři ročníky konané v letech 2009 2012 za účasti špičkových odborníků na zelenou energii z Japonska) Seriál seminářů Jak na dotace (konané v letech 2009 a 2010 připravovaný ve spolupráci s Hospodářskou komorou) Cyklus odborných seminářů pro ČKAIT (konané v letech 2009 a 2010 pořádaný ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků) Cyklus seminářů Jak to dělají jinde k rekonstrukci a revitalizaci bytových domů Rovněž jsme se účastnili cyklu seminářů Zkušenosti, realita a praxe v rámci sanace bytových domů a Programy Nový panel a Zelená úsporám pro bytové domy v praxi pořádaných Centrem regenerace panelových domů (CERPAD) a Svazu českomoravských bytových družstev. DALŠÍ K osvětové činnosti a podpoře programu Zelená úsporám měly napomoci rovněž další aktivity, jakými byly např. soutěž Český energetický a ekologický projekt a také Partnerství Zelená úsporám. 56

9.1.3. Vydávání informačních a propagačních tiskovin Motto: Praktický rádce pro konkrétního žadatele Ve spolupráci s odbornými autory jsme v letech 2009 a 2010 připravili a publikovali řadu tiskových materiálů, od příruček pro žadatele a specializovaných osvětových brožur, přes praktické letáky pro usnadnění podání žádosti, až po další propagační předměty typu plakátu, stojanů na žádosti apod. Přehled informačních a propagačních tiskovin: Příručky, brožury MANUÁL ENERGETICKY ÚSPORNÉ ARCHITEKTURY Cílem vydání manuálu bylo ukázat problematiku energetických úspor z architektonického a inženýrského hlediska. PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE O DOTACI Z PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM Příručka radila žadatelům o dotaci z programu Zelená úsporám jak podat žádost a jaké splnit podmínky pro udělení dotace. EDIČNÍ ŘADA JAK NA Brožura Jak na představuje nedocenitelného praktického pomocníka a odborného rádce při přípravě a realizaci opatření podporovaných v programu Zelená úsporám. Obsahuje následující tituly: Novostavby bytových domů v pasivním standardu Novostavby rodinných domů v pasivním standardu Zateplení vnějších stěn kontaktními zateplovacími systémy Úsporné topení v obytných domech Solární termickou soustavu pro rodinný dům Okna v obytných domech Nízkoemisní zdroj tepla na biomasu Komplexní rekonstrukce bytového domu Využití tepelných čerpadel v rodinném domě (v tisku) PŘÍRUČKA PRO DODAVATELE A VÝROBCE (POUZE ONLINE) Příručka pro dodavatele a výrobce sloužila jako podrobný průvodce při registrování firmy (dodavatele) anebo výrobků a technologií do speciálních seznamů zřízených v souvislosti s Programem. PUBLIKACE ZELENÉ PAMÁTKY, MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI PAMÁTKOVĚ CENNÝCH STAVEB Publikace byla vydána v rámci projektu Zelené památky (www.zelenepamatky.cz ), který vznikl ve spolupráci s odborníky. Cílem projektu bylo snižovat energetickou náročnost památkově cenných budov. 57

BROŽURA GREEN SAVINGS PROGRAMME CZECH REPUBLIC 2009 2012 Odborná brožura pojednávající o programu Zelená úsporám v angličtině. Letáky, plakáty atp. Koncepčním počinem na poli informačních tiskovin byla ediční řada letáků Jak úspěšně podat žádost. Letáky byly stručným průvodcem pro podání žádosti. Členění koncepční řady zohlednilo jak oblast podpory a typ opatření, tak typ stavby, na níž se opatření realizuje - oblast A: Celkové a dílčí zateplení (občané, rodinné domy), oblast A: Celkové zateplení (panelové domy), oblast A: Celkové a dílčí zateplení (bytové domy nepanelové). Leták Zelená úsporám přinášel základní informace o programu Zelená úsporám pro všechny typy žadatelů o dotaci a ucelený přehled o výši podpory. Leták Veřejná podpora a Zelená úsporám reagoval na zvýšenou poptávku z řad především bytových domů o problematiku veřejné podpory. Důležitá telefonní čísla a adresy poboček bank i SFŽP ČR mohli žadatelé najít ve stručném vkladovém letáku Důležité kontakty. Nápaditou pomůckou k výpočtu výše podpory bylo mechanické Kolečko. Další propagační tiskoviny a předměty: Plakát Zelená úsporám, desky na dokumenty A4, papírová taška Zelená úsporám, bloček Zelená úsporám, papírový stojánek Zde Vám poradíme o programu ZU ve tvaru domečku, skládací papírový stojan na letáky, propisky, bonbony 9.1.4. Tvorba a správa www stránek Zelenausporam.cz Motto: Přehledně, úplně a interaktivně Internetové stránky programu Zelená úsporám byly hlavním informačním zdrojem pro žadatele o podporu v oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných budovách. Na webu návštěvníci nalezli nejen základní informace o Programu a výši dotací, ale též aktuality a další interaktivní rubriky. Internetové stránky www.zelenausporam.cz nebyly určeny pouze žadatelům o dotace, ale též firmám. Dodavatelé a výrobci se zde mohli on-line registrovat do Seznamu odborných dodavatelů (SOD) a Seznamu výrobků a technologií (SVT) nebo si stáhnout certifikát o registraci či grafické prvky programu Zelená úsporám. Nedílnou součástí webu byl v letech 2009 a 2010 (až do přerušení příjmu žádostí) i elektronický newsletter, který si návštěvníci mohli objednat. Poté jim do e-mailové schránky zdarma přicházely aktuality a informace o nových službách programu Zelená úsporám. NÁVŠTĚVNOST STRÁNEK O úspěšnosti webových stránek www.zelenausporam.cz svědčila vysoká návštěvnost. Pro příklad lze uvést rok 2010, kdy počet unikátních návštěvníků překročil 2,5 milionu. Po ukončení příjmu žádostí však návštěvnost webu přirozeně klesala. 58

9.1.5. Budování partnerských vztahů (B2B komunikace) Motto: Společně jedním hlasem ODBORNÁ SDRUŽENÍ A ASOCIACE Od začátku Programu až do ukončení příjmu žádostí pravidelně probíhala setkání odborníků SFŽP ČR se zástupci odborných asociací, sdružení a organizací jako např. Hospodářská komora, ČKAIT, Svaz podnikatelů ve stavebnictví ap. Tito zástupci byli podrobně seznamováni s programem Zelená úsporám, jeho podmínkami, aktuálním čerpáním. Zároveň se také společně řešila legislativa či různé formální překážky pro úspěšné žádání z Programu např. problematika veřejné podpory. PORADENSKÁ INFORMAČNÍ STŘEDISKA Poradenská informační střediska byla smluvními partnery pro program Nový panel a zároveň pro Zelená úsporám oblast panelové domy. Kromě toho, že měla metodickou podporu z úseku implementace GIS, bylo pro ně připraveno školení k programu Zelená úsporám a tiskoviny vydané pro panelové domy. PORADNY (EKOLOGICKÉ, OBČANSKÉ) Na 200 poraden po celé České republice bylo proškoleno k programu Zelená úsporám, vybaveno materiály a dalšími pomůckami pro úspěšnou činnost poradenství. Zároveň vznikla na webu sekce s mapou, kde bylo pro žadatele snadné dohledat nejbližší poradnu k místu bydliště. ODBORNÍ DODAVATELÉ Dodavatelé si mohli stáhnout balíček grafických prvků určený přímo pro ně a pro komunikaci Zelená úsporám. To pomáhalo šíření jednotného grafického stylu a správné prezentaci Programu. Zároveň si mohli přes webové stránky vygenerovat certifikát, kterým se prezentovali, že byli skutečně registrovaní v seznamech odborných dodavatelů a výrobků a technologií. BANKY Po úvodním proškolení a maximální metodické podpoře pro ně byl zřízen co nejpružnější servis pro dodávání tiskovin a informačních materiálů. Zároveň měly na webu Zelená úsporám pod heslem svoji sekci pro jednodušší sdílení informací. 59

9.2. Zelená linka Programu Zákaznická linka programu Zelená úsporám tvořila důležitý zdroj informací pro žadatele o dotaci i její příjemce. Ti mohli psát své e-mailové dotazy na adresu dotazy@zelenausporam.cz nebo v době od 7:30 do 16:00 volat na telefonní číslo 800 260 500. Počet dotazů, zejména telefonických, výrazně kolísal v čase podle vývoje Programu. Velký počet tazatelů se na Zelenou linku obracel především v roce 2010 a v prvním pololetí roku 2011, tedy v době, kdy naplno probíhal příjem žádostí a vyplácení podpory. Potřebné zvýšení kapacity Zelené linky umožnilo vybudování samostatného call centra SFŽP ČR v listopadu 2009. V roce 2014 byl již vzhledem k vývoji Programu počet dotazů nízký, tazatelé se spíše zajímali o nástupnické programy Nová zelená úsporám 2013 a Nová zelená úsporám. Telefonické dotazy jsou evidovány pro všechny tři programy dohromady a jejich celkový počet za rok 2014 byl 19 828. Nejvíce dotazů 2 687 - bylo přijato a zodpovězeno v dubnu, v souvislosti se spuštěním výzvy k podávání žádostí o podporu z programu Nová zelená úsporám. E-mailové dotazy byly evidovány zvlášť pro program Zelená úsporám a jejich celkový počet v roce 2014 byl 466. 60

Tab. 17 Rok 2009** 2010 2011 Vytíženost Zelené linky v průběhu trvání Programu Měsíc Počet příchozích e-mailů Počet přijatých a zodpovězených telefonátů* Počet dotazů celkem (e-maily a telefonáty) Průměrný počet dotazů za den duben 562 500 1 062 51 květen 1 443 600 2 043 108 červen 1 382 700 2 082 95 červenec 1 297 900 2 197 100 srpen 466 800 1 266 60 září 2 900 1 047 3 947 188 říjen 2 163 2 871 5 034 240 listopad 1 573 3 876 5 449 272 prosinec 1 081 3 937 5 018 239 leden 1 106 7 340 8 446 422 únor 1 468 10 282 11 750 588 březen 1 920 15 216 17 136 745 duben 1 317 9 002 10 319 491 květen 1 226 9 477 10 703 510 červen 1 254 9 859 11 113 505 červenec 1 601 9 838 11 439 572 srpen 1 284 10 866 12 150 552 září 1 507 12 904 14 411 686 říjen 1 813 14 414 16 227 811 listopad 1 367 11 467 12 834 611 prosinec 1 387 10 935 12 322 560 leden 2 137 13 496 15 633 744 únor 1 268 9 428 10 696 535 březen 1 261 10 212 11 473 499 duben 1 200 9 530 10 730 537 květen 2 249 12 039 14 288 649 červen 1 633 11 364 12 997 591 červenec 1 192 7 854 9 046 476 srpen 847 6 822 7 669 333 září 912 6 755 7 667 365 říjen 920 6 250 7 170 359 listopad 951 5 884 6 835 325 prosinec 670 4 772 5 442 259 Průměrný počet dotazů za den v roce 149 588 473 * Počet telefonátů je uveden včetně dotazů na Programy Nová zelená úsporám 2013 a Nová zelená úsporám. V roce 2014 jsou hovory na Program Zelená úsporám již v minimální míře. * * Počet příchozích telefonátů za období duben až srpen 2009 je na základě odhadu SFŽP ČR 61

Rok 2012 2013 2014 Měsíc Počet příchozích e-mailů Počet přijatých a zodpovězených telefonátů* Počet dotazů celkem (e-maily a telefonáty) Průměrný počet dotazů za den leden 1 154 6 824 7 978 363 únor 793 3 977 4 770 227 březen 671 4 539 5 210 237 duben 476 3 991 4 467 223 květen 554 3 625 4 179 199 červen 532 4 658 5 190 247 červenec 283 1 822 2 105 105 srpen 300 1 911 2 211 96 září 247 1 877 2 124 112 říjen 281 1 458 1 739 76 listopad 330 1 482 1 812 82 prosinec 175 930 1 105 61 leden 260 1 614 1 874 85 únor 234 1 426 1 660 83 březen 252 1 635 1 887 90 duben 214 1 676 1 890 90 květen 213 1 776 1 989 95 červen 206 2 796 3 002 150 červenec 133 3 591 3 724 169 srpen 215 6 244 6 459 294 září 105 2 931 3 036 145 říjen 114 2 691 2 805 128 listopad 114 3 512 3 626 173 prosinec 80 1 525 1 605 84 leden 107 1 657 1 764 80 únor 85 1 267 1 352 68 březen 96 1 854 1 950 93 duben 45 2 687 2 732 130 květen 19 1 555 1 574 79 červen 12 1 369 1 381 66 červenec 18 1 525 1 543 67 srpen 14 1 435 1 449 69 září 17 1 839 1 856 84 říjen 29 1 844 1 873 85 listopad 14 1 274 1 288 68 prosinec 10 1 522 1 532 77 Průměrný počet dotazů za den v roce celkem 53 759 339 576 393 335 271 271 170 133 81 * Počet telefonátů je uveden včetně dotazů na Programy Nová zelená úsporám 2013 a Nová zelená úsporám. V roce 2014 jsou hovory na Program Zelená úsporám již v minimální míře. 62

9.3. Ombudsman Programu Samostatné oddělení ombudsmana programu Zelená úsporám zahájilo svoji činnost v květnu 21 roku 2011. Na ombudsmana se mohou obrátit žadatelé v případě, že nejsou spokojeni s průběhem administrace své žádosti o podporu z Programu. Zároveň se ombudsman podílí na identifikaci slabých míst administrace a na návrzích metodických pokynů pro situace, které nejsou ve stávajících metodických pokynech řešeny, popřípadě jsou nejasné, nebo by mohly vést k poškození určité skupiny žadatelů. Žadatelé mají možnost kontaktovat ombudsmana e-mailem, klasickou poštou nebo telefonicky. V roce 2014 přijalo oddělení ombudsmana programu ZÚ k 31. 7. celkem 89 stížností a podnětů. Od roku 2011 do konce roku 2014 se jednalo celkem o 2205 stížností a podnětů evidovaných v IS GIS. V roce 2012 bylo mimo IS GIS evidováno 554 stížností, které jsou již všechny vyřešeny. V období od srpna 2013 do července 2014 samostatné oddělení ombudsmana nejčastěji řešilo nesouhlas žadatele s postupy a závěry kontrol žádostí po realizaci opatření a vyplacení podpory (55 podnětů) a nesouhlasy se zamítnutím žádostí z let 2012 a 2013 (83 podnětů). Tab. 18 Přehled stížností k 31. 7. 2014 Přehled stížností v programu Zelená úsporám k 31. 7. 2014 Počet Podíl Stížnosti a podněty doručené v roce 2011* 524 24% Stížnosti a podněty doručené v roce 2012 1 208 55% Stížnosti mimo evidenci v IS GIS za rok 2012** 554 Stížnosti a podněty doručené v roce 2013 313 14% Stížnosti a podněty doručené v roce 2014 89 4% Bez data evidence*** 71 3% Stížnosti - vyřízené 1 996 91% Stížnosti - rozpracované 209 9% * Zahrnuty jsou pouze stížnosti evidované v IS GIS. ** Jedná se o podněty vztahující se k žádostem, které nebyly evidovány v IS GIS. Všechny jsou již vyřešené. *** Údaj se průběžně mění, protože se data k podnětům stále doplňují. 21 Činnost ombudsmana byla zahájena 21. 4. 2011, formálně od 1. 5. 2011. 63

9.4. Program Partnerství Zelená úsporám Program Partnerství Zelená úsporám vznikl jako doplnění hlavního dotačního programu Zelená úsporám o nedotační část, která si kladla za cíl informovat spotřebitele o energeticky úsporných domácích spotřebičích. Byl vyhlášen a řízen Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí ČR, zahájen byl 1. 6. 2010 a ukončen 31. 12. 2012. Některé jeho výstupy (webová stránka) však mohou být v provozu i po tomto datu. Jeho základním dokumentem bylo memorandum Partnerství Zelená úsporám energeticky úsporné spotřebiče. Program byl financován z Technické asistence programu Zelená úsporám. Realizován byl prostřednictvím organizátora programu, kterým byl SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s. Hlavními informačními nástroji programu byly internetová stránka programu (www.zelenausporam-partnerstvi.cz), logo programu, publikování informačních materiálů a článků, tiskových zpráv, letáků a brožur a organizování přednášek, seminářů a dalších aktivit. Do propagačních aktivit se zapojovali i partneři programu, převážně výrobci elektrospotřebičů. Internetová stránka byla v provozu i v průběhu roku 2013 a 2014 (bez aktualizací), ostatní aktivity již byly utlumeny. Na webových stránkách programu je možno nalézt především databázi energeticky úsporných výrobků, které splňují technická kritéria určená programem (s cílem vybrat pouze energeticky nejúspornější výrobky na trhu v ČR). Stránky rovněž obsahují informace o správné obsluze a recyklaci elektrospotřebičů. Účastníci programu (výrobci, distributoři nebo prodejci podporovaných výrobků, event. další subjekty) mohli po své formální registraci užívat logo programu Partnerství Zelená úsporám. Na chod programu dohlížela kontrolní komise programu, jejímiž členy jsou zástupci MŽP, SFŽP ČR, CECED, SEVEn a D-Test. K 31. 12. 2012 bylo v programu Partnerství Zelená úsporám registrováno celkem 368 výrobků v osmi kategoriích (chladničky a mrazničky, pračky, sušičky, kombinované pračky a sušičky, myčky nádobí, žárovky a zářivky, vysavače, kávovary). Počet výrobků se v průběhu trvání programu průběžně měnil v závislosti na tom, jak se upravovala kritéria, uváděly nové modely a odstraňovaly modely, které se přestaly prodávat na našem trhu. Do programu se zapojilo 22 partnerů, mezi kterými byli výrobci elektrospotřebičů, dodavatel elektrické energie, společnost věnující se recyklaci odpadů a profesní sdružení. Zájem o program byl i ze strany cílové skupiny: Od začátku programu do konce roku 2012 bylo na webových stránkách programu zaznamenáno 82 788 návštěv a 249 607 zobrazení stránek. Další informovanost zajistila distribuce tištěných materiálů (celkový náklad přes 64 tisíc kusů) a informací v médiích, která zahrnovala celostátní deníky, televizi, rozhlas a internet. Publicita projektu Partnerství ZÚ byla dosažena také formou článků v tuzemských periodikách a na webových portálech. Závěrem lze říci, že cíle projektu vytvoření webové databáze výrobků splňující předem jasně stanovená kritéria, vytvoření loga, které bylo zapůjčeno výrobcům k propagaci těchto výrobků, a propagace a podpora prodeje energeticky úsporných a efektivních domácích elektrospotřebičů byly splněny. Některé plánované výstupy sice neproběhly v plné šíři, ale motivace jednotlivců ke koupi energeticky úsporných spotřebičů byla obecně zvýšena, jak dokládá statistika návštěvnosti a zobrazení webových stránek. Projekt Partnerství ZÚ tak přispěl k celorepublikovému zvýšení znalosti a zjednodušení výběru úsporných výrobků pro jednotlivce. 64

10. Finanční a věcný pokrok programu obytné budovy Od začátku Programu do konce roku 2014 bylo zaevidováno celkem 80 696 žádostí, z toho největší počet v letech 2010 a 2011. Tab. 19 Celkový přehled programu Zelená úsporám Žádosti v IS GIS dle roku registrace Počet žádostí registrace 2009 3 118 registrace 2010 51 758 registrace 2011 20 714 registrace 2012 1 655 registrace 2013 99 registrace 2014 16 bez data registrace 3 336 Celkem 80 696 Následující tabulky ukazují přehled zaevidovaných žádostí dle jejich stavu v IS GIS v jednotlivých letech, v absolutním počtu a v procentech. Jako podkladová data byla byly využity žádosti zaregistrované od začátku Programu do daného roku. 65

Tab. 20 Přehled zaevidovaných žádostí dle jejich stavu v IS GIS 22 Stav 2009 2010* 2011 2012 2013 2014 Žádost archivována N/A** 221 1 878 9 259 22 773 39 120 Dotace vyplacena 50 10 311 47 348 62 291 50 407 34 797 Žádost zamítnuta N/A 1 11 1 633 2 077 1 401 Zamítnutá žádost archivována*** N/A N/A N/A N/A 179 927 Žádost zrušena 7 186 274 903 888 642 Zrušená žádost archivována*** N/A N/A N/A N/A 61 310 Žádost v GIS pozastavena - kontrola N/A N/A N/A 1 165 714 79 Smlouva odstoupena N/A N/A 1 5 22 37 Zamítnutí žádosti schvalováno N/A N/A 0 67 29 8 Smlouva vytištěna 199 127 2 090 205 26 6 Smlouva předána k proplacení 0 180 415 268 36 6 Vyrozumění vytištěno 254 10 377 17 527 1 305 69 5 Vypořádání námitek schvalováno N/A N/A N/A 3 6 5 Žádost schvalována 0 11 305 20 34 11 4 Odstoupená žádost archivována*** N/A N/A N/A N/A N/A 4 Smlouva podepsána 120 432 45 3 5 4 Zpracování žádosti je v GIS pozastaveno 53 1 632 1 281 57 19 2 Připraveno na vypořádání námitek N/A N/A N/A 2 5 2 Realizace doložena 9 479 872 14 0 1 Žádost připravená na zamítnutí N/A N/A 16 23 4 0 Žádost přenesena do Řízení akcí 0 0 12 3 10 0 Žádost zaregistrována 2 425 6 662 2 360 2 0 0 Zpracování žádosti je v ŘA pozastaveno 0 2 3 2 2 0 Žádost nepřenesena do ŘA N/A 0 0 1 0 0 Žádost schválena 1 3 1 341 0 0 0 Žádost připravená na schvalování N/A 119 110 0 1 0 Smlouva vygenerována N/A 6 937 0 0 0 0 Vyrozumění vygenerováno N/A 2 788 0 0 0 0 Rozpracovaná žádost 0 1 0 0 0 0 Celkem 3 118 51 763 75 604 77 245 77 344 77 360 * V roce 2010 byly použity žádosti zaregistrované pouze v roce 2010. ** N/A - stav v daném roce ještě neexistoval v IS. *** Žádosti jsou již archivovány, ale vzhledem k tomu, že se nepovažují za aktivní žádosti (nejsou použity v následujících výstupech), jsou uvedeny zvlášť. 22 Kromě žádostí bez data registrace 66

Tab. 21 Přehled podílů jednotlivých stavů žádostí v IS GIS (v %) Stav 2009 2010* 2011 2012 2013 2014 Žádost archivována N/A** 0,43 2,48 11,99 29,44 50,57 Dotace vyplacena 1,60 19,92 62,63 80,64 65,17 44,98 Žádost zamítnuta N/A 0,00 0,01 2,11 2,69 1,81 Zamítnutá žádost archivována*** N/A N/A N/A N/A 0,23 1,20 Žádost zrušena 0,22 0,36 0,36 1,17 1,15 0,83 Zrušená žádost archivována*** N/A N/A N/A N/A 0,08 0,40 Žádost v GIS pozastavena - kontrola N/A N/A N/A 1,51 0,92 0,10 Smlouva odstoupena N/A N/A 0,00 0,01 0,03 0,05 Zamítnutí žádosti schvalováno N/A N/A 0,00 0,09 0,04 0,01 Smlouva vytištěna 6,38 0,25 2,76 0,27 0,03 0,01 Smlouva předána k proplacení 0,00 0,35 0,55 0,35 0,05 0,01 Vyrozumění vytištěno 8,15 20,05 23,18 1,69 0,09 0,01 Vypořádání námitek schvalováno N/A N/A N/A 0,00 0,01 0,01 Žádost schvalována 0,00 21,84 0,03 0,04 0,01 0,01 Odstoupená žádost archivována*** N/A N/A N/A N/A N/A 0,01 Smlouva podepsána 3,85 0,83 0,06 0,00 0,01 0,01 Zpracování žádosti je v GIS pozastaveno 1,70 3,15 1,69 0,07 0,02 0,00 Připraveno na vypořádání námitek N/A N/A N/A 0,00 0,01 0,00 Realizace doložena 0,29 0,93 1,15 0,02 0,00 0,00 Žádost připravená na zamítnutí N/A N/A 0,02 0,03 0,01 0,00 Žádost přenesena do Řízení akcí 0,00 0,00 0,02 0,00 0,01 0,00 Žádost zaregistrována 77,77 12,87 3,12 0,00 0,00 0,00 Zpracování žádosti je v ŘA pozastaveno 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Žádost nepřenesena do ŘA N/A 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Žádost schválena 0,03 0,01 1,77 0,00 0,00 0,00 Žádost připravená na schvalování N/A 0,23 0,15 0,00 0,00 0,00 Smlouva vygenerována N/A 13,40 0,00 0,00 0,00 0,00 Vyrozumění vygenerováno N/A 5,39 0,00 0,00 0,00 0,00 Rozpracovaná žádost 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 * V roce 2010 byly použity žádosti zaregistrované pouze v roce 2010. ** N/A - stav v daném roce ještě neexistoval v IS. *** Žádosti jsou již archivovány, ale vzhledem k tomu, že se nepovažují za aktivní žádosti (nejsou použity v následujících výstupech), jsou uvedeny zvlášť. 67

V dalších kapitolách budou analyzovány všechny žádosti, které byly registrovány v IS GIS do 31. 12. 2014 a u nichž nebyla ukončena administrace 23. Celkový počet těchto žádostí je 74 039 24. Tab. 22 Celkový přehled podpory programu Zelená úsporám v mil. Kč Rok registrace Počet žádostí Investiční podpora (mil. Kč) Podpora na projekt (mil. Kč) Bonus (mil. Kč) Celkem (mil. Kč) 2009 3 070 458,23 34,85 2,24 495,33 2010 50 013 11 340,13 797,94 74,83 12 212,91 2011 19 341 6 518,86 378,37 27,01 6 924,25 2012 1 508 461,91 25,96 4,71 492,58 2013 91 106,12 2,64 0,29 109,05 2014 16 17,41 0,52 0,00 17,93 Celkem 74 039 18 902,67 1 240,29 109,08 20 252,04 23 V IS GIS se jedná o stavy Žádost zrušena, Žádost zamítnuta a Žádost odstoupena a žádosti archivované z těchto stavů. 24 V této i následujících kapitolách může být součet procentuálních údajů v některých tabulkách mírně odlišný od hodnoty 100,00 %. Důvodem je zaokrouhlování. 68

10.1. Vývoj počtu registrovaných žádostí v průběhu Programu V letech 2009 a 2010 počet registrovaných žádostí prudce rostl, po ukončení příjmu žádostí počet registrovaných žádostí postupně klesá. Nejvyšší počet žádostí byl zaregistrován v oblasti podpory A. Tab. 23 Rok registrace 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Vývoj počtu registrovaných žádostí v jednotlivých oblastech podpory v čase a kumulativní vývoj Čtvrtletí A B C Celkový počet Kumulativní počet žádostí - A Kumulativní počet žádostí - B Kumulativní počet žádostí - C Kumulativní počet žádostí 2. Q 2 0 1 3 2 0 1 3 3. Q 95 1 324 420 97 1 325 423 4. Q 1 005 7 1 635 2 647 1 102 8 1 960 3 070 1. Q 3 381 29 4 393 7 803 4 483 37 6 353 10 873 2. Q 5 883 45 6 306 12 234 10 366 82 12 659 23 107 3. Q 8 371 38 5 690 14 099 18 737 120 18 349 37 206 4. Q 8 234 29 7 614 15 877 26 971 149 25 963 53 083 1. Q 5 307 62 1 810 7 179 32 278 211 27 773 60 262 2. Q 3 890 126 1 439 5 455 36 168 337 29 212 65 717 3. Q 3 688 114 1 703 5 505 39 856 451 30 915 71 222 4. Q 667 16 519 1 202 40 523 467 31 434 72 424 1. Q 194 6 178 378 40 717 473 31 612 72 802 2. Q 166 0 49 215 40 883 473 31 661 73 017 3. Q 526 4 163 693 41 409 477 31 824 73 710 4. Q 152 2 68 222 41 561 479 31 892 73 932 1. Q 24 0 13 37 41 585 479 31 905 73 969 2. Q 14 2 4 20 41 599 481 31 909 73 989 3. Q 15 1 5 21 41 614 482 31 914 74 010 4. Q 9 0 4 13 41 623 482 31 918 74 023 1. Q 2 0 0 2 41 625 482 31 918 74 025 2. Q 1 0 1 2 41 626 482 31 919 74 027 3. Q 4 0 0 4 41 630 482 31 919 74 031 4. Q 8 0 0 8 41 638 482 31 919 74 039 69

Obr. 5 Vývoj počtu registrovaných žádostí v jednotlivých oblastech podpory v čase 16 000 14 000 12 234 14 099 15 877 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 3 420 2 647 7 803 7 179 5 455 5 505 1 202 378 215 693 222 37 20 21 13 2 2 4 8 2. 3. 4. Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 2009 2010 2011 2012 2013 2014 A B C Obr. 6 Kumulativní vývoj počtu registrovaných žádostí dle jednotlivých oblastí podpory 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2. 3. 4. Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kumulativní počet žádostí Kumulativní počet žádostí A Kumulativní počet žádostí B Kumulativní počet žádostí C 70

10.2. Vývoj objemu podpory v průběhu Programu Přehledy v této kapitole ukazují objem podpory připadající na žádosti zaregistrované v letech 2009 2014 v rozčlenění dle oblastí podpory a jejího typu. Nejvyšší objem podpory se váže k žádostem zaregistrovaným v letech 2010 a 2011. Z hlediska oblasti podpory výrazně převažuje oblast A. Celkem k 31. 12. 2014 připadá na registrované žádosti 20,252 miliard Kč. Tab. 24 Objem podpory po čtvrtletích dle oblasti podpory A B C Rok registrace Čtvrtletí Objem investiční podpory (mil. Kč) Objem podpory na projekt (mil. Kč) Objem podpory celkem (mil. Kč) Objem investiční podpory (mil. Kč) Objem podpory na projekt (mil. Kč) Objem podpory celkem (mil. Kč) Objem investiční podpory (mil. Kč) Objem podpory na projekt (mil. Kč) Objem podpory celkem včetně bonusu (mil. Kč) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2. Q 0,78 0,04 0,82 0,00 0,00 0,00 0,05 0,00 0,05 3. Q 39,45 1,83 41,29 0,25 0,04 0,29 21,97 0,94 23,29 4. Q 278,77 20,23 299,00 1,75 0,28 2,03 115,22 11,48 128,55 1. Q 1 096,72 74,34 1 171,06 7,25 1,11 8,36 309,15 40,09 357,33 2. Q 2 380,95 140,26 2 521,21 11,25 1,79 13,04 446,03 56,72 519,11 3. Q 3 337,97 194,70 3 532,67 9,50 1,49 10,99 406,76 43,61 474,20 4. Q 2 778,07 182,04 2 960,11 22,20 1,12 23,32 534,27 60,68 621,51 1. Q 2 176,49 127,16 2 303,65 15,50 2,22 17,72 135,13 15,12 154,69 2. Q 1 521,05 88,78 1 609,83 31,09 4,66 35,75 112,25 10,05 133,75 3. Q 1 877,81 90,06 1 967,86 34,15 3,98 38,13 128,29 12,73 150,37 4. Q 445,76 18,81 464,57 4,00 0,49 4,49 37,35 4,30 43,44 1. Q 193,09 6,11 199,20 5,00 0,22 5,22 12,82 1,45 14,79 2. Q 70,33 3,43 73,76 0,00 0,00 0,00 3,74 0,34 4,74 3. Q 120,30 9,80 130,10 1,00 0,08 1,08 11,01 0,83 14,43 4. Q 39,43 3,30 42,72 0,50 0,08 0,58 4,69 0,33 5,98 1. Q 28,85 0,97 29,82 0,00 0,00 0,00 2,06 0,08 2,27 2. Q 20,13 0,53 20,66 0,50 0,08 0,58 0,27 0,01 0,35 3. Q 35,50 0,39 35,88 0,25 0,04 0,29 0,32 0,02 0,42 4. Q 17,98 0,51 18,49 0,00 0,00 0,00 0,27 0,02 0,29 1. Q 4,82 0,11 4,92 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2. Q 1,16 0,05 1,21 0,00 0,00 0,00 0,05 0,00 0,05 3. Q 2,50 0,13 2,63 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4. Q 8,88 0,24 9,12 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 71

Obr. 7 Objem podpory v jednotlivých oblastech podpory po čtvrtletích 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 0,87 64,87 429,59 1 536,76 3 053,35 4 017,86 3 604,93 2 476,06 1 779,33 2 156,36 512,50 219,20 78,49 145,61 49,28 32,09 21,59 36,59 18,78 4,92 1,26 2,63 9,12 2. 3. 4. Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 2009 2010 2011 2012 2013 2014 A B C Obr. 8 Kumulativní vývoj objemu podpory v jednotlivých oblastech podpory (mil. Kč) 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2. 3. 4. Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 1. 2. 3. 4. Q Q Q Q 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kumulativní objem podpory Kumulativní objem podpory A Kumulativní objem podpory B Kumulativní objem podpory C 72

Tab. 25 Rok registrace 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Objem podpory po čtvrtletích a kumulativně Čtvrtletí Objem investiční podpory (mil. Kč) Objem podpory na projekt (mil. Kč) Objem bonusů celkem (mil. Kč) Objem podpory celkem (mil. Kč) Objem celkové podpory kumulativně (mil. Kč) Podíl na celkovém objemu podpory (%) 2. Q 0,83 0,04 0,00 0,87 0,87 0,00 3. Q 61,67 2,82 0,38 64,87 65,74 0,32 4. Q 395,73 31,99 1,86 429,59 495,33 2,12 1. Q 1 413,12 115,55 8,09 1 536,76 2 032,08 7,59 2. Q 2 838,24 198,76 16,36 3 053,35 5 085,44 15,08 3. Q 3 754,24 239,80 23,82 4 017,86 9 103,30 19,84 4. Q 3 334,54 243,84 26,56 3 604,93 12 708,23 17,80 1. Q 2 327,12 144,50 4,44 2 476,06 15 184,30 12,23 2. Q 1 664,38 103,50 11,45 1 779,33 16 963,63 8,79 3. Q 2 040,25 106,77 9,34 2 156,36 19 119,98 10,65 4. Q 487,11 23,60 1,78 512,50 19 632,48 2,53 1. Q 210,91 7,78 0,51 219,20 19 851,68 1,08 2. Q 74,07 3,76 0,66 78,49 19 930,18 0,39 3. Q 132,32 10,71 2,58 145,61 20 075,78 0,72 4. Q 44,62 3,70 0,96 49,28 20 125,06 0,24 1. Q 30,91 1,05 0,13 32,09 20 157,15 0,16 2. Q 20,90 0,61 0,08 21,59 20 178,74 0,11 3. Q 36,06 0,45 0,08 36,59 20 215,33 0,18 4. Q 18,25 0,53 0,00 18,78 20 234,11 0,09 1. Q 4,82 0,11 0,00 4,92 20 239,03 0,02 2. Q 1,21 0,05 0,00 1,26 20 240,29 0,01 3. Q 2,50 0,13 0,00 2,63 20 242,92 0,01 4. Q 8,88 0,24 0,00 9,12 20 252,04 0,05 73

10.3. Struktura žádostí dle způsobu podání Tato kapitola porovnává množství žádostí podaných před a po realizaci daného opatření a objem podpory, který se k nim váže. Žádosti podané před realizací tvoří 62,64 % ze všech registrovaných žádostí, přičemž na ně připadá 79,98 % podpory. Průměrné hodnoty jsou ve všech oblastech podpory vyšší u žádostí podávaných před realizací. Obr. 9 Podíl počtu žádostí podaných před a po realizaci Obr. 10 Podíl podpory připadající na žádosti podané před a po realizaci Podíl žádostí Podíl podpory Před realizací 62,64 % Po realizaci 37,36 % Před realizací 79,98 % Po realizaci 20,02 % Tab. 26 Struktura žádostí dle způsobu podání Způsob podání žádosti Před realizací Oblast podpory Počet žádostí Objem podpory (mil. Kč) Průměrná výše podpory (tis. Kč) Počet žádostí Po realizaci Objem podpory (mil. Kč) Průměrná výše podpory (tis. Kč) A 29 327 14 577,35 497,06 12 311 2 863,23 232,58 B 429 146,78 342,14 53 15,1 284,85 C 16 619 1 473,38 88,66 15 300 1 176,21 76,88 Celkem 46 375 16 197,5 349,27 27 664 4 054,54 146,56 74

10.4. Struktura žádostí dle oblasti podpory Nejvyšší počet žádostí zaregistrovaných v průběhu Programu byl zaznamenán v oblasti podpory A 41 638 žádostí, které tvoří 56,24 % z celkového počtu zaregistrovaných žádostí. ještě výrazněji se oblast A podílí na objemu podpory vztahujícím se k jednotlivým žádostem jedná se o 14,44 miliard Kč, což je 86,12 % celkové alokované podpory. Nejmenší podíl na počtu žádostí i objemu podpory má oblast B, v obou případech nedosahuje ani 1 %. Tab. 27 Struktura žádostí podle počtu a objemu podpory Oblast podpory Počet žádostí Počet žádostí (%) Objem podpory (mil. Kč) Objem podpory (%) A 41 638 56,24 17 440,58 86,12 A1 18 063 24,40 13 083,17 64,60 A2 23 575 31,84 4 357,41 21,52 B 482 0,65 161,88 0,80 C 31 919 43,11 2 649,59 13,08 C1 10 085 13,62 922,89 4,56 C2 3 395 4,59 283,66 1,40 C3 18 439 24,90 1 443,04 7,13 Celkem 74 039 100,00 20 252,04 100,00 Obr. 11 Struktura žádostí podle počtu žádostí v jednotlivých podoblastech podpory Obr. 12 Struktura žádostí podle objemu podpory připadajícího na jednotlivé oblasti podpory A1 24,4 % A2 31,84 % B 0,65 % C1 13,62 % C2 4,59 % C3 24,9 % A1 64,6 % A2 21,52 % B 0,8 % C1 4,56 % C2 1,4 % C3 7,13 % 75

10.5. Struktura žádostí dle žadatele Srovnáním zaregistrovaných žádostí podle indikátoru typu žadatele bylo zjištěno, že převažující skupinou jsou fyzické osoby. Mají podíl 91,89 % na počtu žádostí a 52,76 % na celkovém objemu podpory. Tab. 28 Struktura počtu žádostí dle typu žadatele Typ žadatele Počet žádostí Podíl na počtu žádostí (%) Celková výše podpory (mil. Kč) Podíl na celkové podpoře (%) Průměrná výše podpory (tis. Kč) Fyzická osoba 68 037 91,89 10 684,63 52,76 157,04 Společenství vlastníků jednotek 2 905 3,92 6 110,86 30,17 2 103,57 Bytové družstvo 1 143 1,54 2 069,83 10,22 1 810,88 FO podnikající 1 108 1,50 639,66 3,16 577,31 Právnická osoba 475 0,64 402,75 1,99 847,90 Jiná 371 0,50 344,31 1,70 928,05 Celkem 74 039 100,00 20 252,04 100,00 273,53 Obr. 13 Struktura počtu žádostí podle typu žadatele Obr. 14 Struktura objemu podpory podle typu žadatele Fyzická osoba 91,89 % Bytové družstvo 1,54 % Právnická osoba 0,64 % Společenství vlastníků jednotek 3,92 % FO podnikající 1,5 % Jiná 0,5 % Fyzická osoba 52,76 % Bytové družstvo 10,22 % Právnická osoba 1,99 % Společenství vlastníků jednotek 30,17 % FO podnikající 3,16 % Jiná 1,7 % 76

10.6. Struktura žádostí podle žadatele a oblasti podpory Při podrobnějším srovnání registrovaných žádostí podle oblasti podpory a zároveň typu žadatele se ukázalo, že fyzické osoby podaly relativně nejvyšší počet žádostí v oblasti podpory C v porovnání s ostatními typy žadatelů (téměř obdobný počet jako v oblasti A). U ostatních typů žadatelů oblast A výrazně převažuje. Tab. 29 Struktura počtu žádostí podle typu žadatele a oblasti podpory Typ žadatele A B C Celkem Fyzická osoba 36 007 465 31 565 68 037 Společenství vlastníků jednotek 2 813 0 92 2 905 Bytové družstvo 1 096 0 47 1 143 FO podnikající 994 2 112 1 108 Právnická osoba 391 5 79 475 Jiná 337 10 24 371 Celkem 41 638 482 31 919 74 039 Obr. 15 Struktura počtu žádostí podle typu žadatele a oblasti podpory 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 Fyzická osoba Společenství vlastníků jednotek Bytové družstvo A B C FO podnikající Právnícká osoba Jiná 77

Tab. 30 Struktura objemu podpory podle typu žadatele a oblasti podpory (v mil. Kč) Typ žadatele A B C Celkem Fyzická osoba 8 046,59 133,48 2 504,56 10 684,63 Společenství vlastníků jednotek 6 041,43 0,00 69,43 6 110,86 Bytové družstvo 2 039,63 0,00 30,20 2 069,83 FO podnikající 613,84 4,08 21,74 639,66 Právnická osoba 366,42 16,34 19,99 402,75 Jiná 332,68 7,98 3,66 344,31 Celkem 17 440,58 161,88 2 649,59 20 252,04 Obr. 16 Struktura objemu podpory podle typu žadatele a oblasti podpory 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 Fyzická osoba Společenství vlastníků jednotek Bytové družstvo FO podnikající Právnícká osoba Jiná A B C 78

10.7. Struktura žádostí dle typu nemovitosti Struktura žádostí podle typu nemovitosti, ke které se daná žádost vztahuje, se značně liší, pokud srovnáváme počet žádostí a objem podpory. Z hlediska počtu žádostí s podílem 92,3 % výrazně převažují žádosti o podporu na opatření realizovaná na rodinných domech. Z hlediska objemu podpory rodinné domy převažují rovněž, ale pouze s podílem 53,09 %. Výrazný podíl na objemu podpory mají i panelové domy 31,98 %. Tab. 31 Struktura žádostí a objemu podpory dle typu nemovitosti Typ nemovitosti Počet žádostí Podíl počtu žádostí (%) Objem podpory (mil. Kč) Podíl na objemu podpory (%) Rodinné domy 68 341 92,30 10 752,75 53,09 Nepanelové bytové domy 3 278 4,43 3 023,30 14,93 Panelové bytové domy 2 420 3,27 6 475,99 31,98 Celkem 74 039 100,00 20 252,04 100,00 Obr. 17 Struktura počtu žádostí podle typu nemovitosti Obr. 18 Struktura objemu podpory podle typu nemovitosti RD 92,3 % Nepanelové BD 4,43 % Panelové BD 3,27 % RD 53,09 % Nepanelové BD 14,93 % Panelové BD 31,98 % 79

10.8. Regionální aspekty Programu Regionální rozložení žádostí zaregistrovaných v průběhu Programu ukazuje, že nejvyšší počet žádostí byl podán v Moravskoslezském, Středočeském a Zlínském kraji. Nejvyšší průměrná výše podpory však byla zaznamenána v Praze, Ústeckém a Karlovarském kraji. Tab. 32 Struktura žádostí podle kraje umístění nemovitosti Kraj Počet žádostí Podíl na celkovém počtu žádostí (%) Moravskoslezský 9 784 13,21 Středočeský 8 643 11,67 Zlínský 8 451 11,41 Jihomoravský 8 123 10,97 Jihočeský 6 851 9,25 Vysočina 5 620 7,59 Pardubický 5 195 7,02 Olomoucký 5 017 6,78 Královéhradecký 4 210 5,69 Praha 3 021 4,08 Plzeňský 3 004 4,06 Ústecký 2 808 3,79 Liberecký 2 401 3,24 Karlovarský 911 1,23 Celkový součet 74 039 100,00 Obr. 19 Počet žádostí dle umístění nemovitosti 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 9 784 8 643 8 451 8 123 6 851 5 620 5 195 5 017 4 210 3 021 3 004 2 808 2 401 911 Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Olomoucký kraj Královéhradecký kraj Praha Plzeňský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj 80

Tab. 33 Kraj Průměrná výše podpory podle kraje umístění nemovitosti (v Kč) Průměrná výše podpory (Kč)** Podíl k průměru (%) Abs. RD* - Počet žádostí % z počtu žádostí v kraji Abs. BD* - Počet žádostí % z počtu žádostí v kraji Moravskoslezský 271 150,16 99,13 9 044 13,23 740 12,99 Středočeský 215 126,60 78,65 8 244 12,06 399 7,00 Zlínský 232 099,38 84,85 8 107 11,86 344 6,04 Jihomoravský 296 982,04 108,57 7 341 10,74 782 13,72 Jihočeský 210 023,36 76,78 6 420 9,39 431 7,56 Vysočina 218 215,55 79,78 5 280 7,73 340 5,97 Pardubický 216 817,17 79,27 4 925 7,21 270 4,74 Olomoucký 257 326,02 94,08 4 688 6,86 329 5,77 Královéhradecký 219 924,89 80,40 3 995 5,85 215 3,77 Praha 783 761,95 286,53 2 209 3,23 812 14,25 Plzeňský 312 996,37 114,43 2 686 3,93 318 5,58 Ústecký 374 908,66 137,06 2 434 3,56 374 6,56 Liberecký 273 508,36 99,99 2 200 3,22 201 3,53 Karlovarský 373 210,50 136,44 768 1,12 143 2,51 Průměr 273 532,09 100,00 68 341 100,00 5 698 100,00 * RD = rodinný dům, BD = bytový dům **Průměrná výše podpory dle kraje nemovitosti je vypočtena jako celkový objem podpory ku počtu žádostí. 81

Obr. 20 Průměrná výše podpory podle kraje umístění nemovitosti 273 508 374 909 219 925 373 210 783 762 312 996 215 127 218 216 216 817 257 326 271 150 210 023 296 982 232 099 10.9. Průběh vyplácení podpory Dle výpisů z účtů bylo k 31. 12. 2014 proplaceno 73 994 žádostí s investiční podporou a bonusem a 69 180 žádostí o podporu na přípravu a realizaci podporovaných opatření (tzv. podpora na projekt). Nejvíce žádosti bylo proplaceno v roce 2011. V letech 2010 a 2011 převládalo vyplácení podpory na projekt, od roku 2012 již převládá vyplácení investiční podpory. Celková výše dosud vyplacené podpory činí 20,199 miliard Kč, přičemž 18,96 miliard Kč bylo vyplaceno na investiční podporu vč. bonusů a 1,24 miliard na podporu na projekt. Nejvyšší objem podpory byl vyplacen v letech 2011 a 2012. Tab. 34 Počet proplacených žádostí v průběhu Programu 25 Rok Počet žádostí s vyplacenou investiční podporou a bonusem* Počet žádostí s vyplacenou podporou na projekt 2009 50 0 2010 13 408 15 889 2011 36 278 41 317 2012 22 930 11 541 2013 1 096 391 2014 232 42 Celkem 73 994 69 180 * Investiční podpora spolu s bonusem a podpora na projekt byly vypláceny samostatně. Z tohoto důvodu jsou uvedeny počty žádostí pro každý typ podpory zvlášť. 25 Počty proplacených žádostí se liší od počtů uvedených v předchozích výročních zprávách z důvodu vratek celkové podpory (neaktivní žádosti) nebo vyplácení podpory v dalších letech. 82

Obr. 21 Počet žádostí vyplacených v průběhu Programu 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 41 317 36 278 22 930 15 889 13 408 11 541 50 0 2009 2010 2011 2012 1 096 391 232 42 2013 2014 Investiční podpora a bonus Podpora na projekt Tab. 35 Objem vyplacené investiční podpory včetně bonusů a podpory na projekt a počet proplacených žádostí v průběhu Programu Rok Investiční podpora a bonus (mil. Kč) Podpora na projekt (mil. Kč) Podpora celkem (mil. Kč) 2009 3,29 0,00 3,29 2010 1 748,37 250,45 1 998,81 2011 7 832,88 767,36 8 600,24 2012 8 872,43 235,67 9 108,10 2013 437,77-10,38* 427,39 2014 62,88-0,80* 62,08 Celkem 18 957,62 1 242,29 20 199,92 *V roce 2013 a v roce 2014 se objem vyplacené podpory na projekt dostal do záporných čísel z důvodu převisu vrácených peněz za žádosti zrušené, zamítnuté nebo odstoupené, případně z důvodu snížení výše dotace na základě dohlídek. 83

Obr. 22 Objem vyplacené investiční podpory včetně bonusu a podpory na projekt v průběhu Programu (mil. Kč) 10 000 8 000 7 832,88 8 872,43 6 000 4 000 2 000 0 3,29 0,00 1 748,37 250,45 767,36 235,67 437,77-10,38 62,88-0,80-2 000 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Investiční podpora a bonus Podpora na projekt 84

10.10. Struktura proplacených žádostí dle oblasti podpory Tato kapitola opět porovnává vyplacené žádosti, zdrojem dat je výpis z účtu. Nejvíce investiční podpory i podpory na projekt bylo vyplaceno v oblasti A, a to jak z hlediska počtu žádostí, tak z hlediska objemu vyplacené podpory. Rozdíl je markantní zejména u objemu investiční podpory. Tab. 36 Objem investiční podpory a bonusu a počet proplacených žádostí letech 2009 2014 dle oblasti podpory Oblast podpory Počet žádostí Počet žádostí (%) Investiční podpora a bonus (mil. Kč) Investiční podpora a bonus (%) A 41 598 56,22 16 423,05 86,63 B 482 0,65 144,19 0,76 C 31 914 43,13 2 390,38 12,61 Celkem 73 994 100,00 18 957,62 100,00 Obr. 23 Počet žádostí vyplacených v letech 2009 2014 podle oblasti podpory Obr. 24 Objem vyplacené investiční podpory včetně bonusu v letech 2009 2014 dle oblasti podpory Podíl žádostí Podíl podpory A 56,22 % B 0,65 % C 43,13 % A 86,63 % B 0,76 % C 12,61 % 85

Tab. 37 Objem podpory na projekt a počet proplacených žádostí v letech 2009 2014 dle oblasti podpory Oblast podpory Počet žádostí Počet žádostí (%) Podpora na projekt (mil. Kč) Podpora na projekt (%) A 40 493 58,53 965,21 77,7 B 469 0,68 18,01 1,45 C 28 218 40,79 259,08 20,85 Celkem 69 180 100,00 1 242,29 100,00 Obr. 25 Počet vyplacených žádostí na projekt v letech 2009 2014 dle oblasti podpory Obr. 26 Objem vyplacené podpory na projekt v letech 2009 2014 dle oblasti podpory Podíl žádostí Podíl podpory A 58,53 % B 0,68 % C 40,79 % A 77,7 % B 1,45 % C 20,85 % 86

10.11. Struktura proplacených žádostí podle typu nemovitosti Pohled na vyplacené žádosti z hlediska typu nemovitosti přináší zjištění, že nejvyšší počet žádostí i nejvyšší objem podpory byl vyplacen majitelům rodinných domů. V podílu počtu žádostí o investiční podporu tvoří rodinné domy 92,34 %, v podílu objemu investiční podpory pouze 51,67 %. V případě podpory na projekt je rozdíl méně výrazný v počtu žádostí mají rodinné domy podíl 92,26 % a v objemu podpory podíl 76,97 %. Tab. 38 Objem investiční podpory včetně bonusu a počet proplacených žádostí v letech 2009 2014 dle typu nemovitosti Typ nemovitosti Počet žádostí Počet žádostí (%) Investiční podpora a bonus (mil. Kč) Investiční podpora a bonus (%) Rodinné domy 68 323 92,34 9 795,62 51,67 Bytové domy nepanelové 3 268 4,42 2 891,18 15,25 Bytové domy panelové 2 403 3,25 6 270,82 33,08 Celkem 73 994 100,00 18 957,62 100,00 Obr. 27 Počet žádostí vyplacených v letech 2009 2014 dle typu nemovitosti Obr. 28 Podíl investiční podpory včetně bonusu vyplacené v letech 2009 2014 dle typu nemovitosti Podíl žádostí Podíl podpory RD 92,34 % Nepanelové BD 4,42 % Panelové BD 3,25 % RD 51,67 % Nepanelové BD 15,25 % Panelové BD 33,08 % 87

Tab. 39 Objem podpory na projekt a počet proplacených žádostí v letech 2009 2014 dle typu nemovitosti Typ nemovitosti Počet žádostí Počet žádostí (%) Podpora na projekt (mil. Kč) Podpora na projekt (%) Rodinné domy 63 826 92,26 956,18 76,97 Bytové domy nepanelové 3 128 4,52 124,50 10,02 Bytové domy panelové 2 226 3,22 161,61 13,01 Celkem 69 180 100,00 1 242,29 100,00 Obr. 29 Počet vyplacených žádostí o podporu na projekt v letech 2009 2014 dle typu nemovitosti Obr. 30 Podíl objemu podpory na projekt vyplacené v letech 2009 2014 dle typu nemovitosti Podíl žádostí Podíl podpory RD 92,26 % Nepanelové BD 4,52 % Panelové BD 3,22 % RD 76,97 % Nepanelové BD 10,02 % Panelové BD 13,01 % 88

10.12. Průběh vyplacení dle oblasti podpory Zajímavé údaje přináší i porovnání průběhu vyplácení dle oblasti podpory. V průběhu let 2009 2012 postupně stoupá podíl oblasti A a B a klesá podíl oblasti C. To platí jak pro počet žádostí, tak pro objem podpory. V letech 2012 2013 byl podíl oblastí přibližně stejný. V roce 2014 se podíl počtu žádostí v oblasti A dále zvýšil. Z hlediska objemu podpory se v roce 2014 zvýšil podíl oblasti B. Podobné výsledky přináší i srovnání průběhu vyplácení podpory na projekt, poměr oblasti A postupně stoupá na úkor oblasti C až do roku 2013. Relativně největší podíl žádostí o podporu na projekt v oblasti B byl zaznamenán v roce 2012. V roce 2014 se počet žádostí na projekt v oblasti A snížil oproti oblasti podpory C, v oblasti B nebyl vyplacen žádný projekt. Tab. 40 Struktura počtu žádostí s vyplacenou investiční podporou včetně bonusu a objemu podpory podle oblasti podpory v jednotlivých letech Rok Počet žádostí Investiční podpora včetně bonusu (mil. Kč) A B C A B C 2009 1 0 49 0,44 0,00 2,85 2010 5 017 16 8 375 1 112,19 4,00 588,60 2011 19 951 123 16 204 6 517,72 38,15 1 195,04 2012 15 673 319 6 938 8 244,23 90,39 574,86 2013 755 20 321 440,98 5,00 26,91 2014 201 4 27 107,49 6,65 2,12 Celkem 41 598 482 31 914 16 423,05 144,19 2 390,38 89

Obr. 31 Průběh vyplácení žádostí o investiční podporu dle oblasti podpory (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet žádostí A Počet žádostí B Počet žádostí C Obr. 32 Průběh vyplácení investiční podpory včetně bonusu podle oblasti podpory (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Investiční podpora A Investiční podpora B Investiční podpora včetně bonusu C 90

Tab. 41 Struktura počtu žádostí s vyplacenou podporou na projekt a objemu podpory podle oblasti podpory v jednotlivých letech Rok Počet žádostí Podpora na projekt (mil. Kč) A B C A B C 2010 6 770 48 9 071 152,78 1,91 89,23 2011 25 575 245 15 497 604,24 9,42 138,72 2012 7 841 170 3 530 199,06 6,43 30,29 2013 278 6 107 8,22 0,24 0,72 2014 29 0 13 0,91 0,00 0,11 Celkem 40 493 469 28 218 965,21 18,01 259,08 Obr. 33 Průběh vyplácení žádostí s vyplacenou podporou na projekt podle oblasti podpory (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2010 2011 2012 2013 2014 Počet žádostí A Počet žádostí B Počet žádostí C 91

Obr. 34 Průběh vyplácení podpory na projekt podle oblasti (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2010 2011 2012 2013 2014 Podpora na projekt A Podpora na projekt B Podpora na projekt C 10.13. Průběh vyplácení dle typu nemovitosti Při vyplácení žádostí postupně klesá podíl žádostí o investiční podporu u rodinných domů a stoupá podíl žádostí panelových domů. Průběh vyplácení podpory na projekt je obdobný, u počtu žádostí i objemu podpory platí, že klesá relativní podíl rodinných domů a stoupá podíl bytových domů panelové i nepanelové technologie. Tab. 42 Struktura počtu žádostí s vyplacenou investiční podporou včetně bonusu a objemu podpory dle typu nemovitosti v letech 2009 2014 Rok Počet žádostí Investiční podpora včetně bonusu (mil. Kč) RD* BD-N* BD-P* RD BD-N BD-P 2009 50 0 0 3,29 0 0 2010 13 143 205 60 1 452,83 143,76 108,2 2011 34 392 1 134 752 4 775,14 975,59 2 000,18 2012 19 615 1 843 1 472 3 370,12 1 681,72 3 857,65 2013 930 68 98 158,46 62,05 252,38 2014 193 18 21 35,79 28,05 52,41 Celkem 68 323 3 268 2 403 9 795,62 2 891,18 6 270,82 * RD = rodinný dům, BD-N = bytový dům nepanelové technologie, BD-P = bytový dům panelové technologie 92

Obr. 35 Průběh vyplácení žádostí s vyplacenou investiční podporou a bonusem dle typu nemovitosti (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet žádostí RD Počet žádostí BD-N Počet žádostí BD-P Obr. 36 Průběh vyplácení investiční podpory včetně bonusu dle typu nemovitosti (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Investiční podpora vč. bonusu RD Investiční podpora vč. bonusu BD-N Investiční podpora vč. bonusu BD-P 93

Tab. 43 Struktura počtu žádostí s vyplacenou podporou na projekt a objemu podpory dle typu nemovitosti v letech 2009 2014 Rok Počet žádostí Podpora na projekt (mil. Kč) RD BD-N BD-P RD BD-N BD-P 2010 15 149 517 223 205,02 21,69 17,22 2011 38 172 1 835 1 310 583,11 72,25 97,02 2012 10 162 727 652 162,84 28,42 44,52 2013 315 43 33 4,84 1,89 2,46 2014 28 6 8 0,38 0,25 0,39 Celkem 63 826 3 128 2 226 956,18 124,5 161,61 Obr. 37 Průběh vyplácení žádostí s vyplacenou podporou na projekt dle typu nemovitosti (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2010 2011 2012 2013 2014 Počet žádostí RD Počet žádostí BD-N Počet žádostí BD-P 94

Obr. 38 Průběh vyplácení podpory na projekt dle typu nemovitosti (%) 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 2010 2011 2012 2013 2014 Podpora na projekt RD Podpora na projekt BD-N Podpora na projekt BD-P 10.14. Investiční náklady Sledování vývoje investičních nákladů je důležité pro zjištění, zda Program naplnil jeden ze svých strategických cílů, kterým bylo vytvoření nových pracovních míst nebo zachování stávajících pracovních míst v sektoru malých a středních podniků. Jedním z výchozích údajů pro toto zjištění je výše investičních nákladů u žádostí registrovaných v letech 2009 2014. Do analýzy byly zahrnuty pouze žádosti, u kterých byly k dispozici investiční náklady předložené žadateli při doložení realizace. Celkový počet těchto žádostí činil 74 020. Celkový objem investičních nákladů na realizovaná opatření podpořená Programem v letech 2009 2014 přesáhl 30,6 miliard Kč. Pro zhodnocení vývoje průměrných investičních nákladů byly vzhledem k velké míře disproporce u projektů na bytových domech využity pouze údaje týkající se rodinných domů. Pro grafické znázornění byla vzhledem k nízkému počtu žádostí v oblasti B použita pouze data pro oblast podpory A a C. Pro zhodnocení byly opět použity pouze žádosti, u kterých byly k dispozici skutečné investiční náklady. 95

Tab. 44 Vývoj skutečných investičních nákladů v letech 2009 2014 (v mil. Kč) Rok Objem investičních nákladů (mil. Kč) Objem investičních nákladů kumulativně (mil. Kč) Počet žádostí 2009 828,28 828,28 3 070 2010 18 557,45 19 385,73 50 009 2011 10 325,28 29 711,01 19 337 2012 780,41 30 491,41 1 505 2013 130,59 30 622,00 89 2014 11,29 30 633,29 10 Obr. 39 Vývoj skutečných investičních nákladů v letech 2009 2014 (v mil. Kč) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 29 711 30 491 30 622 30 633 19 386 18 557 10 325 828 780 131 11 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kumulativní výše nákladů Výše nákladů 96

Tab. 45 Rodinné domy Vývoj průměrné výše skutečných investičních nákladů v letech 2009 2014 (v Kč) Rok Oblast A průměrná výše investice (Kč) Oblast B průměrná výše investice (Kč) Oblast C průměrná výše investice (Kč) 2009 327 015,87 1 066 622,63 148 821,25 2010 318 952,56 1 673 017,30 141 192,49 2011 324 317,97 1 480 583,91 131 241,22 2012 332 854,31 1 258 242,64 135 011,83 2013 364 066,28 2 216 426,67 163 633,52 2014 388 025,67 0,00 184 973,00 Celkem 321 224,30 1 529 217,71 139 901,13 Obr. 40 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Rodinné domy: vývoj průměrné výše skutečných investičních nákladů v letech 2009 2014 (v Kč) 388 026 327 016 324 318 332 854 364 066 318 953 184 973 148 821 2009 141 192 2010 131 241 2011 135 012 2012 163 634 2013 2014 A C 97

10.14.1. Výše podpory a investice dle oblasti podpory (rodinné domy) Důležitým předpokladem pro úspěšné čerpání výnosů z prodeje AAUs je zájem žadatelů o podporu z Programu. Ten může přímo záležet na podílu výše podpory na investičních nákladech. Jako podkladová data pro toto srovnání byly použity všechny relevantní žádosti týkající se rodinných domů registrované v letech 2009 2014, u kterých byla doložena realizace a u kterých jsou tak dostupné údaje o skutečných investičních nákladech. Nejvíce motivující byla pro žadatele s již realizovaným opatřením podpora pro podoblast A.1 (celkové zateplení) v průměru 68,18 % z investičních nákladů. Nejnižší poměr výše podpory a investice byl zjištěn v oblasti B, kde dosahoval v průměru 17,13 %. Tab. 46 Srovnání průměrné výše investiční podpory a průměrné výše investice pro oblast a podoblasti Programu Oblast podpory Průměrná výše investiční podpory (Kč) Průměrná výše investice (Kč) Podíl průměrné výše investiční podpory na průměrné výši investice (%) A1 313 315,07 459 536,77 68,18 A2 139 267,67 231 701,08 60,11 B 249 029,32 1 454 029,99 17,13 C1 78 220,14 143 390,95 54,55 C2 71 488,32 211 049,41 33,87 C3 64 272,65 111 746,32 57,52 Celkem 158 613,40 265 181,31 59,81 Obr. 41 Srovnání průměrné výše investiční podpory a průměrné výše investice pro oblast a podoblasti Programu rodinné domy 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 1 454 030 800 000 600 000 400 000 200 000 313 315 459 537 139 268 231 701 249 029 78 220 143 391 71 488 211 049 64 273 111 746 0 A1 A2 B C1 C2 C3 Průměrná výše investiční podpory Průměrná výše investice 98

10.14.2. Výše podpory a investice dle oblasti podpory (bytové domy) Tato podkapitola vychází z obdobných dat jako předchozí, avšak byly použity žádosti pro bytové domy. V tomto srovnání vychází jako nejatraktivnější podoblast C.3 s podílem průměrné výše investiční podpory k průměrné výši investice ve výši 70,54 %. Nejmenší podíl byl zaznamenán opět u oblasti B 21,46 %. Tab. 47 Srovnání průměrné výše podpory a průměrné výše investice pro oblast a podoblasti Programu Oblast podpory Průměrná výše investiční podpory (Kč) Průměrná výše investice (Kč) Podíl průměrné výše investiční podpory na průměrné výši investice (%) A1 2 164 514,37 3 192 665,12 67,80 A2 553 635,35 948 267,66 58,38 B 5 070 000,00 23 624 642,00 21,46 C1 182 095,31 281 130,09 64,77 C2 536 570,43 810 979,71 66,16 C3 639 335,53 906 298,64 70,54 Celkem 1 658 807,94 2 497 151,15 66,43 Obr. 42 Srovnání průměrné výše podpory a průměrné výše investice pro oblast a podoblasti Programu - bytové domy 25 000 000 20 000 000 15 000 000 23 624 642 10 000 000 5 000 000 2 164 514 3 192 665 553 635 948 268 5 070 000 182 095 281 130 536 570 810 980 639 336 906 299 0 A1 A2 B C1 C2 C3 Průměrná výše investiční podpory Průměrná výše investice 99

10.15. Seznam odborných dodavatelů Jako podkladová data pro tuto kapitolu byly použity záznamy ze Seznamu odborných dodavatelů s údaji datu registrace odborných dodavatelů a jejich regionální působnosti. Jedná se o kraje působnosti, které dodavatelé uvedli při registraci do Seznamu odborných dodavatelů. Jeden dodavatel tak může působit na území celé České republiky. Od začátku Programu do konce roku 2014 bylo v Seznamu odborných dodavatelů schváleno 15 578 firem a živnostníků, nejvíce se jich zaregistrovalo v letech 2009 a 2010. Nejvíce dodavatelů uvedlo působnost ve Středočeském kraji a v Praze. Obr. 43 Vývoj počtu schválených odborných dodavatelů v letech 2009 2014 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 14 389 15 015 15 380 15 562 15 578 7 003 7 386 626 365 182 16 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet schválených odborných dodavatelů kumulativně Počet schválených odborných dodavatelů 100

Tab. 48 Regionální působnost odborných dodavatelů Kraj Počet schválených dodavatelů působících v kraji Středočeský 8 416 Praha 8 010 Jihomoravský 6 288 Moravskoslezský 5 907 Královehradecký 5 657 Pardubický 5 604 Olomoucký 5 546 Vysočina 5 526 Jihočeský 5 428 Zlínský 5 374 Plzeňský 5 309 Liberecký 5 140 Ústecký 5 034 Karlovarský 4 706 Obr. 44 Regionální působnost odborných dodavatelů 5 140 5 034 5 657 4 706 8 010 5 309 8 416 5 526 5 604 5 546 5 907 5 428 6 288 5 374 101

10.16. Seznam výrobků a technologií V této kapitole byla použita data ze Seznamu výrobků a technologií s údaji o datu schválení výrobku nebo technologie a zemí původu výrobku nebo technologie. V průběhu Programu bylo schváleno celkem 10 274 výrobků, přičemž největší podíl mají výplně stavebních otvorů (40,62 %) a akumulační nádrže a zásobníky teplé vody (21,99 %) Převažující zemí původu schválených výrobků a technologií je Česká republika, dále jsou významně zastoupeny také Německo, Polsko, Itálie a Rakousko. Zajímavý je i pohled na zastoupení zemí původu u různých druhů výrobků ze SVT. Zatímco u výplní stavebních otvorů a tepelných izolací převažuje český původ, u ostatních technologií převládá zahraniční provenience. Procentuálně nejmenší zastoupení českých výrobků bylo zaznamenáno v tepelných čerpadlech a solárních kolektorech. Tab. 49 Zastoupení výrobků a technologií schválených v průběhu Programu Výrobky a technologie Počet schválených výrobků a technologií Podíl na celkovém počtu schválených výrobků a technologií (%) Okna / Okna střešní / Dveře / Garážová vrata 4 173 40,62 Akumulační nádrže a zásobníky TV 2 259 21,99 Tepelná čerpadla 1 625 15,82 Tepelné izolace 1 024 9,97 Solární kolektory 609 5,93 Kotle na biomasu 410 3,99 Systém nuceného větrání s rekuperací 174 1,69 Celkem 10 274 100,00 102

Obr. 45 Zastoupení výrobků a technologií schválených v průběhu Programu 4 500 4 000 4 173 3 500 3 000 2 500 2 000 2 259 1 625 1 500 1 000 500 0 Okna / okna střešní / dveře / garážová vrata Akumulační nádrže a zásobníky TV Tepelná čerpadla 1 024 Tepelné izolace 609 Solární kolektory 410 Kotle na biomasu 174 Systém nuceného větrání s rekuperací 103

Tab. 50 Země původu výrobků a technologií schválených v průběhu Programu Země původu Počet schválených výrobků a technologií Podíl na celkovém počtu zemí původu (%) Česká republika 5 630 54,80 Německo 1 145 11,14 Polsko 778 7,57 Itálie 640 6,23 Rakousko 594 5,78 Slovensko 306 2,98 Švédsko 225 2,19 Čína 206 2,01 Belgie 141 1,37 Francie 109 1,06 ostatní 500 4,87 Celkem 10 274 100,00 Obr. 46 Země původu výrobků a technologií schválených v průběhu Programu 6 000 5 000 5 630 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1 145 778 640 594 306 225 206 141 109 500 Česká republika Německo Polsko Itálie Rakousko Slovensko Švédsko Čína Belgie Francie ostatní 104

Obr. 47 Zastoupení jednotlivých států v SVT 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0 Slovensko Polsko Ostatní Německo Česká republika Polsko Ostatní Německo Itálie Česká republika Švédsko Rakousko Ostatní Německo Česká republika Slovensko Polsko Ostatní Německo Česká republika Rakousko Ostatní Německo Čína Česká republika Slovensko Rakousko Ostatní Itálie Česká republika Švédsko Ostatní Nizozemsko Německo Česká republika Švédsko Slovensko Rakousko Polsko Ostatní Nizozemsko Německo Itálie Čína Česká republika Okna / okna střešní / dveře / garážová vrata Akumulační nádrže a zásobníky TV Tepelná čerpadla Tepelné izolace Solární kolektory Kotle na biomasu Systém nuceného větrání s rekuperací 105

11. Finanční a věcný pokrok Programu budovy veřejného sektoru 11.1. Počet registrovaných žádostí Jako podkladová data pro tento pohled byly vzaty žádosti podané v roce 2010 a zaregistrované v systému k 31. 12. 2014. Z 1 144 žádostí je k tomuto datu 144 žádostí aktivních a projednaných Radou Fondu. Tab. 51 Přehled žádostí projednaných na zasedáních Rady Fondu Rada Fondu Datum zasedání Počet žádostí k projednání 102.RF pr 13. 8. 2012 14 104.RF 1. 11. 2012 6 105.RF pr 20. 12. 2012 59 113.RF 26. 3. 2014 6 116.RF 31. 7. 2014 59 Celkem 144 106

11.2. Struktura žádostí dle stavu v IS GIS a financování žádostí Jako podkladová data pro tento pohled byly použity žádosti zaregistrované do konce roku 2014. K tomuto datu se 102 žádostí nacházelo ve stavu Vyrozumění/registrace vytištěna, 11 žádostí ve stavu Smlouva podepsána/ropd schváleno) a 18 žádostí ve stavu Dotace vyplacena. Naproti tomu 808 žádostí bylo zrušených, 129 zamítnutých a 63 neakceptovaných. Tabulka vyplacených žádostí vychází z rezervací finančních prostředků v České národní bance, v IS GIS zahrnuje kromě stavu Dotace vyplacena i stavy ZVA doklady doloženy a Financování zahájeno. Z tohoto pohledu je možno za vyplacené považovat 29 žádostí, náleží k nim podpora 68 945 453 Kč. Tab. 52 Struktura žádostí dle jejich stavu v IS GIS Stav žádosti Počet žádostí Podíl na celkovém počtu žádostí (%) Žádost zrušena 808 70,63 Žádost zamítnuta 129 11,28 Vyrozumění/Registrace vytištěna 102 8,92 Žádost neakceptována 63 5,51 Dotace vyplacena 18 1,57 Smlouva podepsána/ropd* schváleno 11 0,96 ZVA** - doklady doloženy 9 0,79 Financování zahájeno 2 0,17 Žádost připravená na zamítnutí 1 0,09 ZVA** akce ukončena 1 0,09 * RoPD Rozhodnutí o poskytnutí dotace ** ZVA závěrečné vyhodnocení akce Celkem 1 144 100,00 Tab. 53 Financování vyplacených žádostí Zdroj financování Počet žádostí* Vyplacená podpora (Kč) Národní zdroje (prostředky Fondu) 1 4 252 464 Státní rozpočet* 28 64 692 989 Celkem 29 68 945 453 *včetně 1 žádosti, která je ke konci roku 2014 částečně vyplacená 107

11.3. Počet žádostí dle regionů Tento pohled ukazuje, jaké je regionální rozložení žádostí v rámci podpory veřejných budov, jako podkladová data byly zahrnuty všechny žádosti registrované ke konci roku 2014 26 dle identifikátoru místa realizace projektu. Nejvíce zaregistrovaných žádostí připadá na Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj, nejméně na Karlovarský, Pardubický a Liberecký kraj. Tab. 54 Počet žádostí dle umístění nemovitosti Kraj Počet žádostí Podíl na celkovém počtu žádostí (%) Středočeský 22 15,28 Moravskoslezský 20 13,89 Jihomoravský 19 13,19 Olomoucký 14 9,72 Praha 10 6,94 Zlínský 10 6,94 Ústecký 9 6,25 Vysočina 9 6,25 Jihočeský 8 5,56 Plzeňský 8 5,56 Královéhradecký 5 3,47 Liberecký 4 2,78 Pardubický 4 2,78 Karlovarský 2 1,39 Celkem 144 100,00 Obr. 48 Struktura počtu žádostí podle umístění nemovitosti 4 9 2 10 5 22 4 20 8 25714 704 9 8 19 10 26 Bez žádostí ve stavech Žádost zrušena, Žádost zamítnuta a Žádost neakceptována. 108

11.4. Výše podpory dle regionů Cílem tohoto pohledu je porovnat výši podpory v daném regionu s celkovým objemem podpory, který na žádosti v oblasti podpory budov veřejného sektoru připadá. Jako podkladová data byla použita celková výše požadované podpory připadající na žádosti registrované do konce roku 2014 27 podle kraje realizace projektu. Nejvyšší výše podpory připadá na nemovitosti umístěné v Moravskoslezském kraji. Tab. 55 Výše podpory podle regionu (v Kč) Kraj Výše podpory (Kč) Podíl na celkové podpoře (%) Moravskoslezský 83 705 924 21,24 Středočeský 79 054 310 20,06 Jihomoravský 45 947 066 11,66 Praha 37 070 867 9,41 Olomoucký 22 295 157 5,66 Ústecký 21 666 743 5,50 Jihočeský 19 550 496 4,96 Zlínský 17 330 603 4,40 Vysočina 16 358 343 4,15 Královéhradecký 14 058 718 3,57 Plzeňský 13 385 073 3,40 Pardubický 12 054 555 3,06 Liberecký 5 838 393 1,48 Karlovarský 5 729 349 1,45 Celkem 394 045 597 100,00 27 Nejsou zahrnuty žádosti ve stavech Žádost zrušena, Žádost zamítnuta a Žádost neakceptována. 109

12. Environmentální přínosy 12.1. Redukce emisí CO 2 Redukce emisí CO 2 je klíčovým indikátorem Programu a je i podkladem pro výpočet greeningu. Následující pohledy vycházejí z žádostí vyplacených od začátku Programu do 31. 12. 2014. Jedná se o žádosti, u nichž byla vyplacena celková nebo částečná investiční podpora, nejsou zahrnuty žádosti, u nichž byla vyplacena pouze podpora na projekt. 12.1.1. Kumulativní vývoj odhadované redukce emisí CO 2 Celková redukce emisí CO 2 k 31. 12. 2014 dosáhla 794 522 tun, z toho největší podíl měla oblast podpory A - 504 326 tun. Vývoj odhadované redukce emisí je ovlivněn způsobem a průběhem administrace žádostí. Zatímco ze začátku je redukce emisí vyšší u žádostí v oblasti C (technicky a investičně méně náročná opatření), postupně výrazně převládla redukce emisí týkající se žádostí v oblasti A. Celkově je růst odhadované redukce emisí nejprudší v letech 2011 a 2012. Obr. 49 Kumulativní vývoj odhadované redukce emisí do 31. 12. 2014 (tuny CO2/rok) 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2009/11 2010/2 2010/5 2010/8 2010/11 2011/2 2011/5 2011/8 2011/11 2012/2 2012/5 2012/8 2012/11 2013/2 2013/5 2013/8 2013/11 2014/2 2014/5 2014/8 2014/11 Celkem Oblast A Oblast B Oblast C 110

Tab. 56 Kumulativní vývoj odhadované redukce emisí do 31. 12. 2014 (tuny CO 2 /rok) Měsíc Oblast A Oblast B Oblast C Celkem 2009/11 - - 190 190 2009/12 13-197 210 2010/1 191-844 1 035 2010/2 584-3 809 4 393 2010/3 2 107-7 580 9 688 2010/4 2 878 1 9 457 12 336 2010/5 5 141 4 19 984 25 129 2010/6 8 423 7 29 003 37 434 2010/7 13 230 15 42 862 56 106 2010/8 16 563 16 52 718 69 296 2010/9 21 152 18 61 299 82 469 2010/10 26 122 29 77 874 104 025 2010/11 31 961 38 87 888 119 887 2010/12 34 408 38 92 209 126 656 2011/1 36 080 42 95 232 131 353 2011/2 36 278 42 95 504 131 824 2011/3 53 349 84 115 482 168 914 2011/4 93 875 128 152 352 246 355 2011/5 106 182 145 162 546 268 874 2011/6 114 367 149 165 769 280 285 2011/7 118 235 151 170 087 288 474 2011/8 132 490 169 185 082 317 742 2011/9 150 644 203 199 226 350 072 2011/10 177 368 239 217 911 395 517 2011/11 201 720 301 227 892 429 913 2011/12 231 182 435 235 437 467 054 2012/1 240 630 444 239 442 480 517 2012/2 255 524 466 246 681 502 671 2012/3 284 603 542 256 460 541 605 2012/4 300 195 590 260 554 561 338 2012/5 327 787 662 265 239 593 688 2012/6 353 805 744 269 445 623 994 2012/7 367 783 818 271 875 640 476 111

Měsíc Oblast A Oblast B Oblast C Celkem 2012/8 406 578 979 277 766 685 322 2012/9 422 230 1 074 279 650 702 955 2012/10 442 766 1 264 282 262 726 292 2012/11 466 966 1 344 284 378 752 688 2012/12 486 467 1 451 286 057 773 975 2013/1 487 299 1 451 286 137 774 886 2013/2 487 441 1 451 286 186 775 078 2013/3 492 646 1 461 287 097 781 204 2013/4 494 349 1 461 287 328 783 138 2013/5 495 640 1 478 287 610 784 728 2013/6 496 580 1 490 287 802 785 871 2013/7 497 531 1 499 287 954 786 984 2013/8 497 875 1 505 288 059 787 439 2013/9 498 485 1 510 288 177 788 173 2013/10 498 913 1 510 288 223 788 647 2013/11 500 128 1 512 288 366 790 005 2013/12 500 858 1 517 288 431 790 805 2014/1 501 469 1 517 288 439 791 424 2014/2 501 761 1 526 288 479 791 765 2014/3 502 283 1 533 288 484 792 300 2014/4 502 629 1 553 288 497 792 679 2014/5 502 729 1 553 288 498 792 780 2014/6 503 007 1 553 288 498 793 058 2014/7 503 857 1 553 288 510 793 920 2014/8 503 882 1 553 288 520 793 955 2014/9 504 010 1 553 288 559 794 122 2014/10 504 130 1 553 288 625 794 308 2014/11 504 201 1 553 288 638 794 392 2014/12 504 326 1 553 288 643 794 522 112

12.1.2. Předpokládaná roční redukce CO 2 dle oblasti podpory Programu Nejvyšší podíl na předpokládané roční redukci emisí CO 2 má oblast A s 63,48 % (504 326 tun CO 2 ). Celková předpokládaná redukce emisí CO 2 za období od počátku Programu do 31. 12. 2014 je 794 522 tun, největší množství se vztahuje k žádostem vyplaceným v roce 2011. Tab. 57 Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 v tunách podle oblasti podpory dle roku vyplacení žádosti Rok Oblast A Oblast B Oblast C Celkem 2009 13 0 197 210 2010 34 395 38 92 012 126 446 2011 196 774 397 143 228 340 398 2012 255 285 1 016 50 621 306 921 2013 14 391 65 2 373 16 829 2014 3 469 37 212 3 717 Celkem 504 326 1 553 288 643 794 522 Podíl (%) 63,48% 0,20% 36,33% 100% Obr. 50 Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 v tunách podle oblasti podpory dle roku vyplacení žádosti 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Oblast podpory A Oblast podpory B Oblast podpory C 113

12.1.3. Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 v tunách dle oblasti podpory podrobnější členění Při podrobnějším rozčlenění podle jednotlivých podoblastí podpory je patrný převažující podíl podoblastí A.1 se 45,32 % (360 116 tun CO 2 /rok) a C.1 s 26 % (206 536 tun CO 2 /rok). Na žádosti podané v podoblasti A.1 u rodinných domů připadá také nejvyšší předpokládaná roční redukce CO 2 v přepočtu na m 2 i bytovou jednotku. Žádosti v oblasti podpory C byly dále rozděleny podle typu zařízení a v tomto dělení má nejvyšší podíl na redukci emisí CO 2 nízkoemisní zdroj na biomasu 61,33 % v oblasti C a 22,28 % vzhledem k celkové předpokládané redukci emisí. Tab. 58 Předpokládaná roční redukce CO 2 v tunách podle podoblasti podpory dle roku vyplacení žádosti 28 Rok A1 A2 B1 B2 C1 C2 C3 Celkem 2009 13 115 9 73 210 2010 16 869 17 526 38 1 68 083 16 203 7 726 126 446 2011 126 024 70 749 387 10 100 853 26 551 15 824 340 398 2012 202 304 52 981 1 000 15 35 678 8 403 6 539 306 921 2013 12 061 2 330 65 1 642 478 254 16 829 2014 2 844 625 37 165 19 28 3 717 Celkem 360 116 144 211 1 527 26 206 536 51 661 30 445 794 522 Podíl (%) 45,32% 18,15 % 0,19 % 0,00 % 26,00 % 6,5 % 3,83 % 100 % Obr. 51 Předpokládaná roční redukce emisí CO2 v tunách podle podoblasti podpory dle roku vyplacení žádosti 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 C3 C2 C1 B2 B1 A2 A1 28 Z důvodu zaokrouhlování nemusí některé dílčí hodnoty nebo součty odpovídat hodnotám v předchozí tabulce. 114

Tab. 59 Předpokládaná roční redukce CO 2 dle podoblasti podpory a typu nemovitosti Oblast podpory Redukce emisí CO 2 (t/rok) Podlahová plocha (m 2 ) Redukce emisí CO 2 (t/m 2 *rok) Počet bytových jednotek Redukce emisí CO 2 (t/b.j.*rok) BD 253 693 10 079 620 0,025 136 844 1,854 A1 222 306 8 367 694 0,027 114 472 1,942 A2 31 387 1 711 926 0,018 22 372 1,403 RD 250 633 6 774 895 0,037 48 172 5,203 A1 137 810 2 837 851 0,049 19 404 7,102 A2 112 823 3 937 044 0,029 28 768 3,922 Tab. 60 Předpokládaná roční redukce CO 2 v tunách v členění podle typu zařízení v oblasti podpory C Typ zařízení Redukce emisí CO 2 (t/rok) Podíl v oblasti C Podíl celkem Nízkoemisní zdroj na biomasu 177 013 61,33 % 22,28 % Tepelná čerpadla 81 185 28,13 % 10,22 % Solární systémy 30 445 10,55 % 3,83 % Celkem 288 643 100,00 % 36,33 % 115

12.1.4. Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 dle typu nemovitosti Z posouzení předpokládané roční redukce emisí CO 2 v rozdělení podle typu nemovitosti vyplývá převaha rodinných domů 534 035 tun CO 2, tj. 67 % celkové předpokládané redukce emisí. Tab. 61 Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 v tunách podle typů nemovitosti Typ nemovitosti Počet žádostí Redukce emisí CO 2 (t/rok) Podíl (%) Bytové domy nepanelové technologie 3 268 88 324 11,12 % Bytové domy panelové technologie 2 403 172 163 21,67 % Rodinné domy 68 323 534 035 67,21 % Celkem 73 994 794 522 100 % Obr. 52 Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 v tunách podle typů nemovitosti BD-N 11 % BD-P 22 % RD 67 % 116

12.1.5. Předpokládaná roční redukce CO 2 dle regionů Roční redukce emisí CO 2 v jednotlivých krajích je poměrně nerovnoměrná nejvyšších hodnot dosahuje u žádostí vztahujících se k nemovitostem ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (104 187 tun a 102 815 tun), nejnižší hodnoty v Karlovarském kraji (14 180). Tab. 62 Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 na úrovni krajů (v tunách) dle roku vyplacení žádosti Kraj 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem Jihočeský 7 18 780 36 675 20 275 1 070 362 77 169 Jihomoravský 1 6 552 28 062 32 526 1 054 225 68 420 Karlovarský 1 807 5 709 6 182 482 14 180 Královéhradecký 4 7 425 16 759 15 103 974 164 40 430 Liberecký 5 388 15 704 11 686 606 71 33 457 Moravskoslezský 18 12 922 49 653 38 032 2 017 172 102 815 Olomoucký 9 10 964 22 790 16 553 663 48 51 028 Pardubický 7 7 760 21 624 15 810 456 406 46 062 Plzeňský 14 7 662 16 424 15 233 873 86 40 293 Praha 1 4 172 14 919 33 978 2 982 1 002 57 055 Středočeský 34 20 216 46 237 34 889 2 055 756 104 187 Ústecký 46 4 887 16 400 17 500 1 293 154 40 280 Vysočina 13 9 455 22 321 20 119 1 113 112 53 133 Zlínský 55 8 454 27 122 29 033 1 190 158 66 013 Celkem 210 126 446 340 398 306 921 16 829 3 717 794 522 Obr. 53 Předpokládaná roční redukce emisí CO 2 na úrovni krajů (v tunách) dle roku vyplacení žádosti 120 000 2014 100 000 80 000 60 000 2013 2012 2011 2010 2009 40 000 20 000 0 Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj 117

12.2. Úspora tepla na vytápění Pro výpočet úspory tepla na vytápění byla použita data týkající se vyplacených žádostí z IS GIS. 12.2.1. Úspora tepla na vytápění dle podoblasti podpory Nejvyšší úspora tepla byla zjištěna u podoblasti A1a, tzn. u celkového zateplení s dosažením měrné roční potřeby tepla na vytápění max. 40 kwh/m 2. Dosáhla hodnoty 795,67 GWh/rok. Obr. 54 Úspora tepla na vytápění podle podoblasti (GWh/rok) 900,00 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0 A1a A1b A2a A2b B1 B2 Tab. 63 Úspora tepla na vytápění podle podoblasti (GWh/rok) Oblast podpory Úspora tepla (GWh/rok) A1a 795,67 A1b 104,94 A2a 295,21 A2b 90,63 B1 7,82 B2 0,17 118

12.2.2. Úspora tepla na vytápění dle typu nemovitosti Nejvyšší celková úspora tepla na vytápění dle typu nemovitosti byla vypočítána u rodinných domů 652,02 GWh/rok. Obr. 55 Úspora tepla na vytápění dle typu nemovitosti (GWh/rok) 700,00 600,00 652,02 500,00 400,00 383,50 300,00 258,92 200,00 100,00 0 BD-N BD-P RD Tab. 64 Úspora tepla na vytápění dle typu nemovitosti (GWh/rok) Typ nemovitosti Úspora tepla (GWh/rok) Bytové domy nepanelové technologie 258,92 Bytové domy panelové technologie 383,50 Rodinné domy 652,02 119

12.2.3. Úspora tepla na vytápění dle kraje umístění nemovitosti Nejvyšší úspora tepla připadá na nemovitosti umístěné v Moravskoslezském kraji (200,58 GWh/rok), Jihomoravském kraji (158,49 GWh/rok) a v Praze (137,9 GWh/rok). Obr. 56 Úspora tepla na vytápění podle kraje umístění nemovitosti (GWh/rok) 250 000 200 000 158,49 200,58 150 000 100 000 50 000 81,50 25,68 56,49 41,41 83,70 64,67 59,10 137,90 112,32 69,59 76,83 126,19 0 Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Tab. 65 Úspora tepla na vytápění podle kraje umístění nemovitosti (GWh/rok) Kraj Úspora tepla (GWh/rok) Jihočeský 81,50 Jihomoravský 158,49 Karlovarský 25,68 Královéhradecký 56,49 Liberecký 41,41 Moravskoslezský 200,58 Olomoucký 83,70 Kraj Úspora tepla (GWh/rok) Pardubický 64,67 Plzeňský 59,10 Praha 137,90 Středočeský 112,32 Ústecký 69,59 Vysočina 76,83 Zlínský 126,19 120

12.2.4. Průměrná úspora tepla na vytápění na bytovou jednotku Nejvyšší průměrná úspora tepla na vytápění přepočtená na bytovou jednotku byla zjištěna u rodinných domů 13,4 MWh/rok. Obr. 57 Průměrná úspora tepla na vytápění na bytovou jednotku (MWh/rok) 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00-5,51 BD-N 4,26 BD-P 13,40 RD Tab. 66 Průměrná úspora tepla na vytápění na bytovou jednotku (MWh/rok) Typ nemovitosti Úspora tepla (Gwh/rok) Počet bytových jednotek Úspora tepla (MWh/b.j.*rok) Bytové domy nepanelové technologie 259 47 031 5,51 Bytové domy panelové technologie 384 89 982 4,26 Rodinné domy 652 48 659 13,40 121

12.2.5. Průměrná úspora tepla na m 2 podlahové plochy Porovnání průměrné úspory tepla na vytápění s velikostí podlahové plochy přineslo zjištění, že nejvyšší průměrné úspory tepla na vytápění bylo dosaženo u rodinných domů 95,18 kwh/rok na m 2 podlahové plochy. Obr. 58 Průměrná úspora tepla na vytápění na m 2 podlahové plochy (kwh/rok) 100,00 95,18 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00-72,85 BD-N 58,67 BD-P RD Tab. 67 Průměrná úspora tepla na vytápění na m 2 podlahové plochy (kwh/rok) Oblast podpory Úspora tepla (Gwh/rok) Podlahová plocha (m 2 ) Úspora tepla (kwh/m 2 *rok) Bytové domy nepanelové technologie 259 3 553 972 72,85 Bytové domy panelové technologie 384 6 536 961 58,67 RD 652 6 850 684 95,18 122

12.2.6. Úspora tepla na vytápění dle zdrojů vytápění Při pohledu na úsporu tepla na vytápění z hlediska používaného zdroje vytápění bylo zjištěno, že největší podíl na úspoře mají plynná fosilní paliva, která rovněž mají nejvyšší podíl na počtu žádostí. Druhý nejvyšší podíl na úspoře tepla na vytápění mají domy napojené na centrální zásobování teplem, které však mají pouze 7,21% podíl na počtu žádostí. Tab. 68 Úspora tepla na vytápění podle zdroje vytápění Zdroj tepla Úspora tepla (Gwh/rok) Podíl na úspoře tepla (%) Počet žádostí Podíl na počtu žádostí (%) Biomasa 2,16 0,17% 146 0,35% Centrální zásobování teplem 451,86 34,91% 3 034 7,21% Tepelné čerpadlo 3,04 0,24% 142 0,34% Elektrická energie 53,45 4,13% 2 766 6,57% Kapalná fosilní paliva 3,34 0,26% 178 0,42% Ostatní 22,14 1,71% 996 2,37% Plynná fosilní paliva 575,61 44,47% 25 516 60,64% Solární energie 0,09 0,01% 6 0,01% Tuhá fosilní paliva 182,75 14,12% 9 296 22,09% Celkem 1 294,45 100,00% 42 080 100,00% Obr. 59 Rozložení úspory tepla na vytápění dle zdroje vytápění (GWh/rok) Biomasa Tepelná čerpadlo Kapalaná fosilní paliva Plynná fosilní paliva Tuhá fosilní paliva Centrální zásobování teplem Elektrická energie Ostatní Solární energie 123

Obr. 60 Rozložení žádostí podle zdroje vytápění Biomasa Tepelná čerpadlo Kapalaná fosilní paliva Plynná fosilní paliva Tuhá fosilní paliva Centrální zásobování teplem Elektrická energie Ostatní Solární energie 12.2.7. Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění vykazuje prudký růst zejména v letech 2011 a 2012. K 31. 12. 2014 dosáhl hodnoty 1 294,45 GWh/rok. V dalších tabulkách a grafech je zobrazen kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění podle podoblasti v oblastech podpor A a B a podle typu nemovitosti. Obr. 61 Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění v letech 2009 2014 (GWh/rok) 1 400,00 1 200,00 1 000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0 2009/4 2010/1 2010/2 2010/3 2010/4 2011/1 2011/2 2011/3 2011/4 2012/1 2012/2 2012/3 2012/4 2013/1 2013/2 2013/3 2013/4 2014/1 2014/2 2014/3 2014/4 124

Tab. 69 Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění v letech 2009 2014 Čtvrtletí Úspora tepla (GWh/rok) 2009/4 0,02 2010/1 5,55 2010/2 22,77 2010/3 56,01 2010/4 90,06 2011/1 140,70 2011/2 299,84 2011/3 396,31 2011/4 603,25 2012/1 740,52 2012/2 916,63 2012/3 1 088,97 2012/4 1 251,82 2013/1 1 266,37 2013/2 1 275,86 2013/3 1 280,19 2013/4 1 286,00 2014/1 1 289,34 2014/2 1 291,17 2014/3 1 293,62 2014/4 1 294,45 Obr. 62 Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění dle podoblasti v oblasti podpory A 900,00 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0 2009/4 2010/1 2010/2 2010/3 2010/4 2011/1 2011/2 2011/3 2011/4 2012/1 2012/2 2012/3 2012/4 2013/1 2013/2 2013/3 2013/4 2014/1 2014/2 2014/3 2014/4 A1a A1b A2a A2b 125

Tab. 70 Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění dle podoblasti v oblasti podpory A čtvrtletí A1a A1b A2a A2b 2009/4 0,02 - - - 2010/1 2,55 0,36 1,68 0,97 2010/2 9,33 0,95 7,57 4,89 2010/3 23,44 2,67 18,25 11,53 2010/4 40,03 3,60 30,38 15,83 2011/1 59,75 5,03 50,10 25,39 2011/2 146,91 15,24 98,73 38,19 2011/3 194,84 21,35 129,80 49,29 2011/4 328,85 37,74 173,29 61,08 2012/1 414,64 49,84 204,42 68,71 2012/2 534,37 67,78 233,83 76,70 2012/3 651,89 84,30 263,97 83,17 2012/4 765,84 99,88 289,55 88,99 2013/1 776,05 102,15 291,36 89,20 2013/2 783,13 102,83 292,71 89,46 2013/3 785,99 103,31 293,43 89,64 2013/4 789,99 104,01 294,16 89,99 2014/1 791,99 104,21 294,80 90,42 2014/2 793,21 104,50 294,95 90,50 2014/3 795,29 104,70 295,06 90,57 2014/4 795,67 104,94 295,21 90,63 126

Tab. 71 Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění dle podoblasti v oblasti podpory B čtvrtletí B1 B2 2010/2 0,03 0,01 2010/3 0,11 0,01 2010/4 0,20 0,01 2011/1 0,38 0,06 2011/2 0,71 0,06 2011/3 0,95 0,08 2011/4 2,20 0,09 2012/1 2,83 0,09 2012/2 3,83 0,12 2012/3 5,46 0,17 2012/4 7,38 0,17 2013/1 7,43 0,17 2013/2 7,55 0,17 2013/3 7,64 0,17 2013/4 7,68 0,17 2014/1 7,75 0,17 2014/2 7,82 0,17 Obr. 63 700,00 Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění dle typu nemovitosti (GWh/rok) 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0 2009/4 2010/1 2010/2 2010/3 2010/4 2011/1 2011/2 2011/3 2011/4 2012/1 2012/2 2012/3 2012/4 2013/1 2013/2 2013/3 2013/4 2014/1 2014/2 2014/3 2014/4 BD-N BD-P RD 127

Tab. 72 Kumulativní vývoj úspory tepla na vytápění dle typu nemovitosti (GWh/rok) Čtvrtletí BD-N BD-P RD 2009/4 - - 0,02 2010/1 0,55-5,00 2010/2 2,61 0,48 19,68 2010/3 7,45 3,60 44,96 2010/4 11,89 6,95 71,22 2011/1 14,78 9,29 116,64 2011/2 44,20 41,21 214,43 2011/3 52,77 52,69 290,85 2011/4 97,34 124,52 381,39 2012/1 121,05 169,21 450,27 2012/2 162,96 242,24 511,43 2012/3 206,13 294,70 588,15 2012/4 251,24 363,59 636,98 2013/1 253,79 372,36 640,21 2013/2 255,20 376,01 644,65 2013/3 256,04 377,55 646,60 2013/4 257,21 379,52 649,27 2014/1 257,73 380,83 650,79 2014/2 258,22 381,65 651,29 2014/3 258,74 383,18 651,70 2014/4 258,92 383,50 652,02 128

12.3. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie Pro výpočet výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE) byla použita data týkající se vyplacených žádostí z IS GIS. 12.3.1. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie dle podoblasti podpory Nejvyšší podíl na výrobě tepla z OZE má podoblast C.1 (Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla) s 332 386 MWh/rok se jedná o téměř 75% podíl na celkové výrobě tepla z OZE. Při porovnání podle jednotlivých opatření vidíme, že zcela nejvyšší podíl na výrobě tepla z OZE má výměna neekologického zdroje za nízkoemisní zdroj na biomasu se samočinnou dodávkou paliva. Tab. 73 Výroba tepla z OZE podle podoblasti podpory Oblast podpory Výroba tepla z OZE (MWh/rok) Podíl (%) C1 332 386 74,64% C2 62 638 14,07% C3 50 265 11,29% Celkem 445 290 100,00% Tab. 74 Roční výroba tepla z OZE dle konkrétních opatření v oblasti C Oblast podpory Výroba tepla z OZE (MWh/rok) Podíl (%) C11 Výměna neekologického vytápění nízkoemisními zdroji na biomasu 261 0,06% C111 Výměna neekologického vytápění nízkoemisním zdrojem na biomasu (ruční, bez nebo s malou akum. nádrže) 62 396 14,01% C112 Výměna neekologického vytápění nízkoemisním zdrojem na biomasu (ruční, s velkou akum. nádrží) 42 110 9,46% C113 Výměna neekologického vytápění nízkoemisním zdrojem na biomasu (samočinná dodávka paliva) 166 572 37,41% C121 Výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly (TČ typu země - voda) 14 817 3,33% C122 Výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly (TČ typu vzduch - voda) 44 753 10,05% C123 Výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly (TČ typu voda - voda) 1 319 0,30% C124 Výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly (TČ typu vzduch -vzduch) 159 0,04% C211 Instalace nízkoemisního zdroje na biomasu do novostaveb (ruční, bez nebo s malou akum. nádrže) 18 0,00% C212 Instalace nízkoemisního zdroje na biomasu do novostaveb (ruční, s velkou akum. nádrží) 5 173 1,16% C213 Instalace nízkoemisního zdroje na biomasu do novostaveb (samočinná dodávka paliva) 6 985 1,57% C221 Instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb (TČ typu země - voda) 20 240 4,55% C222 Instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb (TČ typu vzduch - voda) 29 541 6,63% C223 Instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb (TČ typu voda - voda) 623 0,14% C224 Instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb (TČ typu vzduch -vzduch) 58 0,01% C31 Solárně-termické systémy užívané pouze pro celoroční přípravu teplé vody 32 945 7,40% C32 Solárně-termické systémy užívané pro celoroční přípravu teplé vody a přitápění 17 320 3,89% Celkem 445 290 100,00% 129

Obr. 64 Roční výroba tepla z OZE dle konkrétních opatření v oblasti C C.1.1 C.1.1.1 C.1.1.2 C.1.1.3 C.1.2.1 C.1.2.2 C.1.2.3 C.1.2.4 C.2.1.1 C.2.1.2 C.2.1.3 C.2.2.1 C.2.2.2 C.2.2.3 C.2.2.4 C.3.1 C.3.2 0,06 % 3,33 % 10,05 % 0,30 % 0,04 % 0,00 % 1,16 % 1,57 % 4,55 % 6,63 % 0,14 % 0,01 % 7,40 % 3,89 % 14,01 % 9,46 % 37,41 % 12.3.2. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie podle typu zařízení Při porovnání výroby tepla z OZE podle typu zařízení má převažující podíl nízkoemisní zdroj na biomasu - 63,67 %. Tab. 75 Výroba tepla z OZE podle typu zařízení Oblast podpory Výroba tepla z OZE (MWh/rok) Podíl (%) Nízkoemisní zdroj na biomasu 283 515 63,67% Solární systémy 50 265 11,29% Tepelná čerpadla 111 510 25,04% Celkem 445 290 100,00% 130

12.3.3. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie podle typu nemovitosti V případě rozdělení žádostí podle typu nemovitosti ve výrobě tepla z OZE naprosto převažují rodinné domy s podílem 97,39 %. Tab. 76 Výroba tepla z OZE podle typu nemovitosti Typ nemovitosti Výroba tepla z OZE (MWh/rok) Podíl (%) BD-N 8 733 1,96% BD-P 2 875 0,65% RD 433 681 97,39% Celkem 445 290 100,00% 12.3.4. Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie podle krajů Kraje s největším podílem na výrobě tepla z OZE jsou Středočeský a Jihočeský kraj. Tab. 77 Výroba tepla z OZE podle krajů Kraj Výroba tepla z OZE (MWh/rok) Podíl (%) Jihočeský 65 135 14,63 % Jihomoravský 25 486 5,72 % Karlovarský 6 359 1,43 % Královéhradecký 24 341 5,47 % Liberecký 22 687 5,09 % Moravskoslezský 44 493 9,99 % Olomoucký 29 957 6,73 % Pardubický 34 550 7,76 % Plzeňský 23 117 5,19 % Praha 7 967 1,79 % Středočeský 77 963 17,51 % Ústecký 17 376 3,90 % Vysočina 35 949 8,07 % Zlínský 29 909 6,72 % Celkem 445 290 100 % 131

Obr. 61 Výroba tepla z OZE podle krajů 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj 132

2015 Státní fond životního prostředí České republiky Sazba: SFZP ČR

Web www.zelenausporam.cz E-mail dotazy@zelenausporam.cz Zelená linka 800 260 500