Formální aspekty disertační práce seminář pro doktorandy Akademie managementu a komunikace v Praze 20.9.2013 PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/formalni-aspektydizertacni-prace/
Obsah setkání 1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie (úprava, názvy, programy a editory, anotace, resumé, autoreferát) 2. Citování, plagiátorství a příslušné normy (citační, autorský zákon, publikování práce...) 3. Struktura výzkumu a prezentace výsledků (požadavky, úprava, přílohy, grafy, tabulky) 4. Standardy AMAK (pravidla, posuzování, konzultace...) 5. Obhajoba dizertace (průběh, příprava, dotazy, argumenty) 6. Dotazy a připomínky
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Věda: 1. lidská cílevědomá, organizovaná, vysoce kvalifikovaná poznávací činnost 2. souhrn její výsledků 3. souhrn institucí, které s ní souvisí Výzkum: Výzkum je záměrný, cílevědomý a systematický poznávací proces, systém zobecněného poznání.
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Cíle výzkumu: 1. poznat: deskriptivní výzkum (např. výzkum sledovanosti, obsahová struktura stanic, atd.) analytický výzkum (např. souvislost mezi sledovaností a preferencí typu programu) explikativní výzkum (vysvětlení výzkumných zjištění) explorativní výzkum (např. jakým funkcím slouží internet) verifikační výzkum (např. ověření teorie o dvoustupňovém toku komunikace).
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Cíle výzkumu: 2. prognózovat vývoj: - extrapolací (přechodem na širší oblast pomocí analogie) a dedukcí z vývoje v jiných zemích/oblastích, atd. 3. zasahovat do vývoje: - na základě výzkumů se formulují preskriptivní, deskriptivní, regulační teorie
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie 1. z hlediska funkce: teoretický, aplikovaný, metodologický 2. z hlediska cílů: popisný, analytický, explikativní, explorativní, verifikační 3. z hlediska úplnosti: komplexní a parciální 4. podle zaměření: extenzivní (plošný), intenzivní (hloubkový) 5. podle způsobu realizace: individuální (interview), skupinový (focus group) 6. podle oboru: marketingový, mediální, sociologický, psychologický, atd. 7. podle výběru vzorku: náhodný anebo záměrný, kvalitativní anebo kvantitativní
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Průzkum technika, metoda výzkumu Předvýzkum průzkumné stádium Metody a nástroje techniky a formy Podmínky reálné anebo experimentální (laboratorní) Sběr údajů náhodný (statisticky kontrolovatelně náhodný), záměrný, systematický, předem strukturovaný nebo nestrukturovaný, kvalitativní a kvantitativní, atd.
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Dotazníkové metody anketa (formou dotazů a odpovědí, anketáři; poštovní, novinová, rozhlasová, televizní, atd.; nevýhoda nereprezentativnost, návratnost; výhoda anonymita, čas pro respondenty) dotazník (hromadné zjišťování, anonymní, zdrojem statistických údajů) výzkumný rozhovor (přímý kontakt odborníka s respondentem; výhoda flexibilnost, menší formálnost, kontrola pravdivosti osobním kontaktem)
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Požadavky na výzkum: Reliabilita (angl. reliability, spolehlivost) vyjádření toho, jak dobře metoda měří, technická kvalita měřícího nástroje stejné výsledky opakovaného výzkumu. Nutný předpoklad validity. Validita (lat. validus, silný, zdravý) odpověď na otázku, zda zkoumáme to, co chceme, a jestli je náš výzkum platný ověřování hypotéz, konfrontace s cílem výzkumu, předpokládanými výsledky, apod. Používání termínů dodává odbornému textu přesnost a jednoznačnost (meta-jazyk). Objektivita stupeň nezávislosti výzkumné metody na výzkumníkovi, resp. týmu; ověřitelnost, nezkreslenost... Nejsnadnější způsob, jak určit shodu dvou pozorovatelů, je korelace (vzájemný vztah).
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat) a teorie vědy: Teorie (soubor tvrzení) a empirie (praxe) Výsledky teorie jsou ověření hypotéz a definice. Spor mezi racionalismem (rozum) a empirismem (zážitek) Zjištění faktů experimentem nebo pozorováním, popis a vysvětlení, hypotéza, důkaz(y) a formulování teorie (pozitivismus: výsledky nezávislé na teorii) anebo verifikace (ověřování) a falzifikace (popření) teorie Karl Popper Teorie vyšší komplexnosti (vzájemně provázané) Teorie středního dosahu (popisuje všeobecný jev a zároveň vychází z každodenního výzkumu a z pozorování sociálního chování, např. teorie názorových vůdců) Robert Merton: Social theory and social structure, 1949). Ad-hoc teorie (příležitostní, na jedno použití )
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat): indukce (zobecnění) a dedukce (odvozování) jako vědecké metody (další: pozorování, měření, klasifikace, kvantifikace, posuzování, předpověď, korelace, komunikace, interpretace, kontrola, definice, hypotéza, experiment) Pozitivismus vědecké poznání musí vycházet z daného, skutečného, pozitivního; neověřitelné=metafyzické). Zakladatelem pozitivismu v sociologii je Auguste Comte: díly Cours de philosophie positive (6 svazků, 1830-1842) a Discours sur l esprite positive (1844) vytvořil systém pozitivistické sociologie (exaktní vědy). Jeho dílo rozvíjel Emile Durkheim (1858-1917), zakladatel pozitivistické sociologie (Les régles de la méthode sociologique).
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Thomas S. Kuhn ukázal, že tvorba teorií podléhá historickému vývoji a že ji určuje převládající obraz světa ( normální věda ), které Kuhn nazývá paradigma. Teorie vznikají uvnitř horizontu, který už není možné dále teoreticky určit. Karl Popper byl antiinduktivista (proti tradiční tezi o vzniku vědecké hypotézy prostřednictvím zobecnění), byl také antikumulativista (pokrok vědy není jen kumulování nových poznatků) a také antiverifikacionista (teorie=hypotéza) Paul Karl Feyerabend odmítá racionální rekonstrukci vědy, včetně pravidel přechodu od jedné teorie k druhé (epistemologický anarchista). Jediným projevem tvořivosti ve vědě je bujení teorií; empirická data parazitují na teorii empirický význam je určen interpretací; teorií, jejím jazykem. Se změnou teorie se pak mění i obsah pozorovatelného. (http://cs.wikipedia.org/wiki/teorie a http://www.gsgpraha.cz/~sloukova/mjs/mvedy/10kuhn.htm)
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Případová studie (detailní studium jednoho nebo několika případů pro objasnění pouze jednoho případu a proniknutí do hloubky v dané situaci nebo organizaci se záměrem porozumět okolnostem, nebo pro objasnění určitého jevu, nebo pro zkoumání více případů s cílem ověřit určitou koncepci nebo inovaci) http://kisk.phil.muni.cz/wiki/případová studie Internetové průzkumy a dotazníky http://www.esurveyspro.com/human-resources-surveys.aspx Datasexualita Kvantifikované Já: The datasexual looks a lot like you and me, but what s different is their preoccupation with personal data. They are relentlessly digital, they obsessively record everything about their personal lives, and they think that data is sexy. Quantified Selfers are united by a desire to collect as much data as possible about themselves, ostensibly in order to make informed decisions regarding health, productivity and happiness. http://ethicalnag.org/2012/05/13/quantified-self-urban-datasexual/ a http://quantifiedself.com/
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Podstata výzkumu ve společenských vědách Kvalitativní výzkum (jevy, které se nedají zkoumat číselně; pozorování, rozhovor, kvalitativní obsahová analýza) popírá pozitivistické tvrzení, že vše zkoumatelné lze přesně měřit, používá jazyka a symbolů (meta-jazyk) na popsání jazykových i mimojazykových jevů, účelem je získat konzistentní, ucelený popis činností, jevů nebo procesů ( naturalisticky nikoli matematicky) Kvantitativní výzkum (zabstraktňování a zvěcňování jevů do vhodných kategorií, dotazníky, statistiky, průzkumní ankety, apod.) někdy dosahují různých výsledků Prezidentské volby v USA v roce 1936: Gallupův ústav na reprezentativním souboru dvou tisíc respondentů správně předpověděl vítězství F. D. Roosevelta, zatímco časopis Literary Digest, který použil anketu rozeslanou 10 milionům čtenářů a zpracovanou na více než 2 milionech vrácených anketních lístků, se ve svých odhadech dramaticky zmýlil (Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. 1996. s. 1415).
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku vědecká práce a výzkum, rešerš a vyhledávání, zpracování výsledků do odborného vědeckého textu, publikování vědeckého textu vědecká práce probíhá v uzavřeném cyklu: 1) vědecký problém, potřeba definování problému 2) sběr dostupných informací a jejich vyhodnocování 3) stanovení hypotez a jejich ověření např. experimentem 4) publikace nového řešení další vědec pokračuje v 1) 5) vyhodnocení ohlasu (resp. korektury, propracování textu) = vědecká komunikace a ta může mít podobu formální/neformální
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie nepublikovaná věda není žádnou vědou, výzkum, který není zveřejněn, neexistuje na druhé straně publikování nezaručuje kvalitu (Sokalova aféra) proč vůbec píši tento článek? výzkum (aplikovaný, teoretický, klinický...) rešerš a vyhledávání (primární, sekundární, terciární zdroje, atd.) odborný vědecký text (žánry: abstrakt, referát, článek, studie, posudek-odborná recenze, kazuistika-case study, poster, disertační práce, monografie...příspěvek, přednáška...) Většina vědeckých článků má podobnou strukturu, a to usnadňuje jejich čtení a hodnocení.
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie tradiční struktura vědeckého textu zdroj: Menoušek, Jiří. Jak (ne)napsat článek pro odborný časopis? [online] In Ikaros, 2002, roč. 6, č. 9. ISSN 1212-5075 Dostupné elektronicky na: http://www.ikaros.cz/node/1127 TAIMRD (title, abstract, introduction, methods, results, discussion) Title: titulek je velmi důležitá část celého článku. Jde ale o to, aby název práce nesliboval mnohem více, než číní její skutečný obsah. Jedna ze základních rešeršních metod je založena na vyhledávání klíčových slov v titulku. Ideální je, když titulkem vyjádříme obsah celé práce. Autoři: toto schéma zahrnuje autory pod titulní část. Uvádíme také pracoviště autorů a kontaktní informace. Neměla by chybět např. e-mailová adresa.
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Abstrakt: souhrn je nejdůležitější část publikace. Je to jakási miniatura celého článku. Pokud publikujeme v monitorovaném periodiku, bývá abstrakt převzat do velkých bibliografií, nebo při velkých vědeckých konferencích se zvlášť uvěřejňují abstrakty příspěvků. Key words a tzv. deskriptory se uvádějí samostatně, jako nedílná součást abstraktu. Introduction: uvádí do celé problematiky. Popíšeme, na co jsme ve své práci navázali, proč jsme se do řešení problému vůbec pustili, co je cílem našeho výzkumu.
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Materials and Methods: nejrozsáhlejší část vědeckého článku. Text je většinou třeba logicky rozčlenit do odstavců. Přesně popíšeme metody, které jsme pro svůj experiment použili. U metod obecně známých stačí zmínka, u méně běžných odkážeme na odbornou literaturu. Metody vzácné nebo námi modifikované je třeba popsat. Při tvorbě této části vědeckého textu si klademe jedinou otázku: jestli bude podle našeho popisu možné celý experiment někým jiným zopakovat. Results: sem patří přehledně zpracované rezultáty všech pokusů a pozorování. Využíváme zejména tabulek, grafů, statistik. Uvádíme i výsledky, které nepodporují naší hypotézu. Jednak je to mravné, jednak to paradoxně přispěje evaluaci validity naší práce ze strany kolegů odborníků.
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Discussion: diskuse slouží v podstatě ke konfrontaci námi dosažených výsledků s tím, co uvádí dosavadní vědecká teorie a praxe. Máme zde možnost vysvětlit i případné protichůdné výsledky. Diskuse by měla končit potvrzením (úplným, částečným, podmíněným) nebo naopak nepotvrzením původní hypotézy. References: neboli citované informační zdroje. Formální úprava citací vychází z požadavků redakce, která by se měla zase řídit příslušnou normou. Platná norma ČSN ISO 690. Další části: seznam použitých zkratek, poděkování (Acknowledgements), dodatky (Appendix)...
1. Základy vědecké komunikace a struktura vědecké studie Osobní bibliografie a curriculum vitae Formy publikování vědeckých textů: jako příspěvek na konferenci (ve sborníku) jako odborný článek (v odborném časopise) jako vědecká studie (ve vědeckém karentovaném periodiku) jako součást společné prezentace (poster, video-prezentace, přednáška) BIBLIOGRAFIE soupis publikovaných článků, studií, recenzí, monografií... klasifikuje se podle směrnice ministerstva školství cituje se podle platné citační normy chronologický nebo tematický přehled
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 [online] c2001-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.boldis.cz/index.php?citace 1. Monografická publikace Monografická publikace patrí k základním typům dokumentu. Jedná se především o knihy, sborníky, různé brožury a další jednorázově vydávaný materiál. Model: Primární odpovednost. Název díla: podnázev díla. Altern. odpověd.; Sekundární odpovednost. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok vydání. Rozsah díla. Edice. Poznámky. Standardní číslo. Příklad: KOSEK, Jirí. Html tvorba dokonalých stránek: podrobný pruvodce. Ilustroval Ondrej Tuma. 1. vyd. Praha : Grada, 1998. 291 s. ISBN 80-7169-608-0.
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 [online] c2001-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.boldis.cz/index.php?citace 2. Příspěvek ve sborníku Pokud chceme ocitovat jeden příspěvek v sborníku, použijeme tento způsob: Model: Odpovednost za príspevek. Název príspevku. In Název zdrojového dokumentu. Primární odpovednost za zdrojový dokument. Vydání. Místo vydání : Jméno nakladatele, Rok. Lokace ve zdrojovém dokumentu. Příklad: URBAN, Rudolf. Možné prístupy k objektivizaci výdaju v resortu obrany. In Objektivizace výdaju z verejných rozpoctu. Sborník referátu z teoretického semináre porádaného katedrou verejné ekonomie EDF MU v Brne ve spolupráci s Asociací verejné ekonomie. Brno : Masarykova univerzita v Brne. Ekonomickosprávní fakulta. Katedra verejné ekonomie, 1997. Část 4. Obrana a životní prostředí. s. 265 271.
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 [online] c2001-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.boldis.cz/index.php?citace 3. Seriálová publikace Mezi seriálové publikace řadíme ty, které vychází (ne)pravidelně v určitých intervalech s úmyslem dalšího pokračování nejčastěji odborná periodika (časopisy), ale do této skupiny mohou patřit také např. ročenky. Model: Název: podnázev. Odpovednost. Vydání. Údaje o vydání/císlování. Místo vydání : Jméno nakladatele, Rok. Edice. Poznámky. Standardní číslo. Příklad: CHIP: magazín informacních technologií. Praha : Vogel, 1990. Vychází mesícne. ISSN 1210-0684.
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 [online] c2001-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.boldis.cz/index.php?citace 4. Elektronické zdroje V případe elektronických zdrojů je třeba uvést také povinné údaje: Druh média (nosiče): [online], [CD-ROM], [disketa 3,5 ] Prístup ke zdroji: URL <http://www.willey.com> <http://www.willey.com>, Dostupné z: http://www.willey.com Verze: Ver. 1.0, Ver. 95, poslední úpravy 20.9.1999 (www stránky) Datum citace: [citováno 09-05-1997], [citováno 9. kvetna 1997] [cit. 09-05-1997] HORÁK, Petr. Finanční deriváty a jejich využití. In Dny práva 2008 Days of Law [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2009-05-04]. s. 227-234. Dostupné z: <http://www.law.muni.cz/edicni/dp89/index.html>. ISBN 978-80- 210-4733-4.
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Autorské právo a citační normy Zdroj: Autorské právo: časté dotazy. [online] Ministerstvo kultury České republiky. Dostupné elektronicky na: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=508 1. Který právní předpis upravuje autorské právo a práva s ním související? Autorské právo a práva s ním související, tj. práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, vysílatelů a dále zvláštní právo pořizovatelů databází jsou upravena zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění autorského zákona bylo publikováno pod č. 398/2006 Sb.
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Autorské právo a citační normy Zdroj: Autorské právo: časté dotazy. [online] Ministerstvo kultury České republiky. Dostupné elektronicky na: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=508 2. Co může být autorským dílem? Podle 2 odst. 1 autorského zákona je autorským dílem dílo literární a jiné umělecké dílo a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. Pouze fyzické osoby mají schopnost vytvářet autorská díla jakožto jedinečný výsledek tvůrčí činnosti. Naproti tomu právnické osoby nikdy nemohou být autory děl, mohou pouze vykonávat autorská práva, a to na základě zákona (v případě zaměstnaneckých děl; 58 autorského zákona) nebo na základě licence udělené autorem ( 46 autorského zákona). Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vytvořeno.
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Etický rámec výzkumu, zdroje pro odborný akademický jazyk Zdroj: Etický rámec výzkumu. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné elektronicky na: http://www.msmt.cz/vyzkum/etickyramec-vyzkumu-1 ZÁKLADNÍ ETICKÉ ZÁSADY VÝZKUMU I) Svoboda výzkumu a odpovědnost II) Respektování názorové plurality a tolerance III) Respektování lidské důstojnosti a autonomie při výzkumu IV) Transparentnost V) Solidarita a spolupráce ve výzkumu VI) Prospěšnost a nepoškozování, každé riziko výzkumu musí být vyváženo přínosem
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Etický rámec výzkumu, zdroje pro odborný akademický jazyk Zdroj: Etický rámec výzkumu. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné elektronicky na: http://www.msmt.cz/vyzkum/etickyramec-vyzkumu-1 Výzkumný pracovník jako: autor nebo spoluator článku nebo publikace vedoucí pracovník a pedagog posuzovatel, recenzent, hodnotitel, oponent
2. Citování, plagiátorství a příslušné normy Etický rámec výzkumu, zdroje pro odborný akademický jazyk Zdroj: Etický rámec výzkumu. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné elektronicky na: http://www.msmt.cz/vyzkum/etickyramec-vyzkumu-1 TYPICKÉ PŘÍKLADY PORUŠENÍ ETIKY získání účelových nebo jiných prostředků na výzkum a vývoj podvodným způsobem (předstíráním neexistující kvalifikace, dezinformováním o předchozích výsledcích a praxi, vytvářením falešných a zkreslených představ o výsledcích atd.), zfalšování výsledků výzkumu nebo jejich prezentace, porušování práv z duševního vlastnictví nebo účelová manipulace s nimi uváděním částí textu či faktů jinde publikovaných jinými autory bez odkazu nebo poděkování, vědomá nesprávná interpretace výsledků rešeršních studií, pozorování nebo experimentů, prezentování fiktivních údajů jako výsledku pozorování nebo experimentu, selektivní výběr údajů, především vynechání některých údajů s cílem podpořit předpokládanou hypotézu apod.,
3. Struktura výzkumu a prezentace výsledků Interdisciplinární výzkum a vzdělávání Interdisciplinární přístup znamená něco mezi dvěma disciplínami nepokrývající žádnou z nich, protože v prostoru, který disciplína samostatně není schopna pokrýt celostně, se vyskytují anomálie a problémy, které je nutné objasnit. podle PSTRUŽINA, Karel. Interdisciplinární výzkum. Atlas filosofie vědy. In E-LOGOS, 1999, 1211-0442 Dostupné na: http://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/interdis.htm další (celoživotní) vzdělávání, znalostní ekonomika virtuální (elektronické) a dištanční (dálkové) vzdělávání interdisciplinární (mediální antropologie, neurovědy, komparativní vědy, apod.) a transdiciplinární vzkum (struktura a dynamika biosféry ve velkých časových a prostorových měřítkách, vývoj krajiny a lidské společnosti ve vzájemné interakci, růst měst a suburbánního prostoru, kolapsy komplexních systémů a společenství, nebo kolektivní rozhodování v rozvinutých společnostech)
3. Struktura výzkumu a prezentace výsledků Postup výzkumu koncipování a příprava výzkumu se začíná hledáním (rešerší) a formulací výzkumného problému, následuje vymezení a formulování výzkumného pole, stanovení hypotézy, vymezení základního souboru a výběru (vzorku), výběr výzkumné metody, předvýzkum pilotní výzkum a úprava výzkumné metody nebo projektu (koncepce) výzkumu. Výzkumný projekt zahrnuje formulaci výzkumného problému, vysvětlení základních pojmů (proměnných), shrnutí dosavadních řešení problému a analýzu výzkumného pole (rešerši, předvýzkum, pilotní výzkum). Předvýzkum se používá ke zpřesnění výzkumné koncepce a strategie metod. Celkově se kontrola průběhu výzkumu rozlišuje na vstupní (přípravná fáze), průběžnou, a závěrečnou hodnotící. Fáze zpracování výsledků zahrnuje sběr a třídění získaných údajů, rozhodnutí o formě zpracování, zpracování utříděných dat a interpretaci výsledků. Většinou je výsledek projektu zpracován do výzkumné zprávy nebo studie.
3. Struktura výzkumu a prezentace výsledků Projekt pilotního výzkumu Pilotní výzkum má za účel ověřit předpoklady, hypotézy nebo vybrané metody pro výzkum, který plánujete například jako součást své závěrečné práce. Pilotní výzkum se skládá z fáze: rešeršní (vyhledání literatury podle oborů, kterých se téma práce týká) vytvoření klíčových slov a cíle práce, příp. abstraktu (rešerše v knihovně: zahrnují i publikované články) zařazení literatury a jednotlivých textů do jednotlivých částí práce: práce s teorií je předpokladem formulování výzkumného problému a cílů výzkumu, formulace projektu výzkumu (problém, metody, hypotézy, cíle, zkoumaná populace, nebo vzorek, atd.) návrh a příprava výzkumu (badatelský list, dotazníky, strukturované rozhovory, experimentální podmínky, atd.) uskutečnění pilotního výzkumu předvýzkumu (na vybrané vzorce, podle zvolené metodologie) posouzení pilotního výzkumu a dopracování projektu, resp. hypotéz, cílů, výběru vzorku, atd.
3. Struktura výzkumu a prezentace výsledků Základem výzkumu je výzkumný problém. Ten formulujeme na základě přečtené literatury, resp. kritického, vysvětlovacího, nebo jiného přístupu k ní, na základě cílů práce a výzkumných očekávání a v souvislosti s výzkumnými hypotézami, které mají dokázat nebo vyvrátit naše tvrzení. Co přesně chci studovat? K čemu to poslouží? Jaké má navrhovaný výzkum praktické využití? Výzkumný problém může být formulován ve formě otázky, nebo výroku, který se například ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? Jak působí výcvik v týmové spolupráci na pracovní skupinu, výkon? Popsání výzkumného problému samozřejmě tvoří příslušnou část projektu. podle ŠAFR, Jiří. Kvantitativní metody výzkumu v praxi. PRAKTIKUM. Část 1 Příprava výzkumného projektu. [online] UK FHS, Katedra Řízení a supervize, 19. 3. 2007, s. 21. Dostupné elektronicky na: http://kmvp.wz.cz/pkmvp_1_projekt.pdf
3. Struktura výzkumu a prezentace výsledků Operacionalizace a konceptualizace jsou vědecké metody, za pomocí kterých se z prostudovaného textu, teorie a předchozích výzkumů zformuluje výzkumný problém (koncept, projekt), cíl a použité metody (převedení abstraktních teorií na konkrétní řešení, na prověřitelné akce operace). Konceptualizace se v teoretické části projektu/práce použije na formulování výzkumného tématu, problému, resp. shrnutí do abstraktu, kde je výzkumné téma vysvětlené a popsané v několika větách, resp. klíčových slovech. Výsledky konceptualizace jsou: projekt, koncept, abstrakt, téma, výzkumný cíl a seznam zkoumaných proměnných nebo indikátorů, seskupením kterých dostaneme dimenze nebo sady indikátorů koncept (jevu). Výsledky operacionalizace jsou: přesná definice zkoumané populace, hypotézy formulované na základě ověřitelných kritérií (indikátorů) a model vztahů (závislost, nezávislost, proměnnost, stálost, vlivy, atd.) který bude základem metodologie celé práce. Model vztahů, neboli (přijatelná) redukce reality, je vymezením proměnných, které mohou do zkoumaného jevu vstupovat, určením klíčových proměnných a jejich vztahů. ŠAFR, Jiří. Kvantitativní metody výzkumu v praxi. PRAKTIKUM Část 1 Příprava výzkumného projektu, s. 8.
3. Struktura výzkumu a prezentace výsledků Metodologická část výzkumného projektu zahrnuje definici a popis zkoumaného vzorku, resp. způsobu výběru ze základního souboru, populace; formulaci výzkumných otázek, hypotéz a ověřitelných kritérií, identifikaci sledovaných znaků (klíčových proměnných, indikátorů) a model jejich vztahů, tedy jasný a srozumitelný popis výzkumného postupu (designu výzkumu). podle hesla Metodologie pro informační studia a knihovnictví/projekt-výzkumu [online] Kabinet informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita v Brně, 11/11/2011. Dostupné elektronicky na: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/kisk:metodologie_pro_informační_studia_a_knihovnictví/projekt-vyzkumu Výzkum uskutečňujeme podle návrhu (konceptu, designu, analýzy) a výsledků předvýzkumu, pilotního výzkumu. Za výzkumné metody můžeme zvolit dotazník, polostrukturované rozhovory, nebo strukturované pozorování, experiment, případovou studii, apod. V případě kvantitativního výzkumu formulujeme výzkumný problém jako specifické výzkumné otázky, případně hypotézy a proměnné, které se k účelu výzkumu operacionalizují. V případě kvalitativního výzkumu formulujeme výzkumný problém jako klíčové koncepty a základní výzkumné otázky (nikoli hypotézy) a uvedeme omezení výzkumu.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Do rozsahu kvalifikační práce se započítává: a) titulní strana b) seznam použitých zdrojů a judikátů citovaných v práci, c) obsah práce. Práce je psána v elektronické podobě způsobilé k uložení do Informačního systému AMAK. Její tištěná verze je vytištěna černým písmem na kancelářském papíru obvyklé gramáže o formátu A4. Práci nelze vytisknout oboustranně.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Plná strana vlastního textu práce s výjimkou stran, na kterých končí text některé z hlavních kapitol, obsahuje nejméně 1800 znaků včetně mezer, a má nejméně 30 řádků. Jeden řádek obsahuje nejméně 60 znaků včetně mezer. K sepsání práce je použito jedno písmo (Times New Roman). Řádkování textu je 1,5, základní velikost písma 14, doporučené okraje jsou horní, dolní a pravý 2 cm, levý 3 cm.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Jednotlivé listy kvalifikačních prací jsou odevzdávány ve třech svázaných vyhotoveních. Za svázané vyhotovení se kromě vazby v pevných deskách či knižní vazby považuje i vazba provedená kroužkovou vazbou anebo termovazbou, pokud je u ní znemožněna výměna listů. Na pevných deskách je v horní části uvedeno Akademie managementu a komunikace Praha a Meziregionální akademie řízení personálu Kyjev uprostřed druh kvalifikační práce, dole jméno autora a akademický rok odevzdání práce.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Na první vnitřní titulní straně kvalifikační práce je uvedeno: v horní části: Akademie managementu a komunikace Praha Obor.(např. Ekonomika a řízení lidských zdrojů) uprostřed: Druh kvalifikační práce tedy Disertační práce Název práce v délce 5 12 slov (podtitul uvést do dalšího řádku v závorkách) Jméno a příjmení autora Místo a akademický rok odevzdání práce tedy Praha 2013/2014 v dolní části: Školitel disertační práce Následuje titulní strana v anglickém jazyce a v ruském jazyce.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Na dalším samostatném listu je umístěno čestné prohlášení s níže uvedeným textem doplněným o druh příslušné kvalifikační práce a její název a opatřené vlastnoručním podpisem autora: Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma: [název kvalifikační práce] zpracoval/a sám/sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil/a k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce pro studijní účely. V Praze dne. Jméno a příjmení. vlastnoruční podpis
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Na další straně může být fakultativně zařazeno poděkování. Jednotlivé listy jsou průběžně číslovány arabskými číslicemi, a to na každé stránce dole nebo nahoře. Titulní strany, prohlášení, eventuelní poděkování, anotace a obsah se započítávají, ale viditelné číslování se započne od Úvodu. Pro přílohy se používá římské číslování a pro jejich označení velká písmena. Odsazení prvního řádku (vyjma řádku pod názvem) se provádí vhodnou odstavcovou zarážkou. V obsahu jsou uvedeny názvy jednotlivých kapitol, podkapitol, oddílů a pododdílů, s uvedením strany, kde začínají.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Pro citace jiného textu, paragrafů zákona nebo článků smluv anebo textu, který chce autor zvýraznit či jinak odlišit, lze použít kurzívu nebo menší řádkování než pro základní text. Pro zvýraznění myšlenek, nadpisů a hesel lze využít jiného typu či druhu písma (tučné písmo, kurzíva nebo jiné písmo), pokud je provedeno v celém textu jednotně.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Členění práce Práce se člení až do tří úrovní dle schématu: kapitola, podkapitola, oddíl. Kapitola začíná vždy na nové straně. Názvy všech kapitol, podkapitol, oddílu se průběžně číslují arabskými čísly a jednotlivé úrovně se oddělují tečkou dle vzoru: 1 Název kapitoly 1 1. 1 Název podkapitoly 1 1. 1. 1 Název oddílu 1 Názvy všech úrovní se píší vlevo bez odsazení. Seznam obrázků, tabulek a grafů není povinný, přílohy se zařazují až nakonec práce a v případě většího rozsahu je zařazen seznam příloh.
Příklad posloupnosti řazení stránek: 1) tvrdé desky 2) titulní strana v českém jazyce 3) titulní strana v anglickém jazyce 4) titulní strana v ruském nebo ukrajinském jazyce 5) prohlášení autora 6) poděkování (nepovinně) 7) anotace s klíčovými pojmy seřazenými abecedně v českém jazyce 8) anotace s klíčovými pojmy seřazenými abecedně v anglickém jazyce 9) anotace s klíčovými pojmy seřazenými abecedně v ruském nebo ukrajinském jazyce 10) obsah (doporučujeme dvě, maximálně tři úrovně) s odpovídajícími čísly stránek 11) úvod 12) jednotlivé kapitoly teoretické a praktické části práce 13) závěr 14) resumé v ruském nebo ukrajinském jazyce 15) seznam použité literatury a pramenů (řazeno abecedně) 16) seznam obrázků, tabulek, grafů (nepovinně) 17) Seznam příloh
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Anotace je stručný popis práce, který vymezuje téma, cíl, metodu a závěry. Doporučený rozsah je 5 10 řádků. Klíčová slova jsou pojmy slova i sousloví -, která charakterizují tematické zaměření, řadí se pod sebe abecedně, rozsah 5 10 maximálně. Úvod se píše neosobním způsobem a měl by především v obecné rovině zdůvodnit volbu tématu, vymezit cíle práce, popsat a zdůvodnit zvolenou metodu zkoumání, eventuelně uvést očekávané přínosy výsledků práce. Student může krátce objasnit i způsoby členění práce a uvést další informace, ale celková délka tohoto textu by měla být v rozmezí 3-4 strany.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Samotná textová část může být (a nemusí, záleží na charakteru práce) členěna do teoretické a praktické části a může obsahovat i kapitoly jako jsou např. Diskuse výsledků, Dílčí závěry, Shrnutí a Doporučení atd. Samotný závěr (doporučený rozsah též 3-5 stran)by měl mimo jiné obsahovat obecnější hodnocení výsledků práce v porovnání se stanovenými či očekávanými cíly, dále též širší pohled na možné přínosy práce v kontextu zkoumané problematiky a eventuelně i podněty pro další možné zkoumání.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Kvalifikační práce jsou psány ve spisovné češtině nebo slovenštině. Práce se píše v trpném rodě nebo tzv. vědeckým plurálem (1. osoba množného čísla). Pouze předepsané oddíly titulní strany, anotace a resumé jsou uváděny i v anglickém a ruském či ukrajinském jazyce. O přijetí práce v jiném jazyce rozhoduje na žádost studenta vedoucí katedry, na které je příslušná práce zadána.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Na jednotlivé prameny se odkazuje v textu číslem poznámky psané horním indexem. Samotná citace se uvádí v poznámce pod čarou a umísťuje se pod čarou na stránce, na níž je odkaz. Poznámky pod čarou jsou číslovány průběžně v celém dokumentu. Pro jiné texty umísťované do poznámek pod čarou (např. vysvětlivky, překlady, atd.) to platí obdobně.
4. Standardy AMAK Směrnice O ÚPRAVĚ RUKOPISŮ PÍSEMNÝCH PRACÍ A O CITACI DOKUMENTŮ UŽÍVANÝCH V BAKALÁŘSKÝCH PRACÍCH PODÁVANÝCH NA AMAK Společná ustanovení o citacích a soupisech pramenů Pro všechny v díle používané citace se užívá jednotný systém interpunkce. V případě bezprostředně se opakující knižní nebo časopisecké citace téhož díla autora nebo autorů lze zvolit odkazovou citaci s textem tamtéž, příp. textem stejného významu, s uvedením strany opakovaně citovaného díla. Soupis použitých pramenů je uspořádán abecedně. Obsahuje-li abecedně uspořádaný soupis více položek se stejným prvním prvkem, řadí se položky vzestupně podle data vydání. Citace ve kvalifikačních pracích se řídí úpravou v normách ČSN ISO 690 a ISO 690-2.
5. Obhajoba disertace Obhajoba disertační práce se obvykle skládá z: úvodu a představení práce přečtení posudků školitele a oponentů zodpovězení otázek z posudku a vyjádření se k námitkám hlasování o výsledku obhajoby (bez přítomnosti doktoranda) Prezentace (úvod a představení práce) obvykle v MS PowerPoint nebo obdobném programu (může být i formou video-prezentace) za použití slovního, příp. názorného výkladu (flipchart) 10-15 snímků (15 minut)
6. Vaše dotazy a připomínky Volná diskuse http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/formalniaspekty-dizertacni-prace/ Další dotazy rád zodpovím formou osobní konzultace: SKYPE: pancelko e-mail: peter.kosmaly@gmail.com tel.: 736 207 842 Akademie managementu a komunikace v Praze Za Poříčskou branou 22, Praha 8
Děkuji za pozornost!