Mediální komunikace. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

Transkript

1 Mediální komunikace Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

2 Mediální komunikace okruhy přednášek: 1. Jazyk, znak, komunikace. Teorie komunikace, teorie informace, informační proces a modely komunikace. 2. Znak a znakové systémy. Sémiotika. Sémiotická lateralita. Sémantický trojuhelník a typologie znaků. Mystifikace v znakových systémech, dekódování mýtu. Metatvorba. 3. Typy mediálních teorií a přístupy k médiím. 4. Předpoklady vzniku masová komunikace. Stručná historie vybraných médií. 5. Média a kodifikace (skutečnosti). Zpravodajské hodnoty. Medializace a mediální realita. 6. Teoretici a teorie médií. 7. Hyperrealita, virtuální realita, fikce. 8. Sociologie masové komunikace - školy a představitelé 9. Sociologie mediální komunikace - sociální konstrukce, realita, síť 10. Výzkum v oblasti mediální komunikace - základy vědeckého výzkumu

3 Mediální komunikace okruhy přednášek: 11. Psychologie masové komunikace - školy a představitelé 12. Psychologie masové komunikace - neuro přístupy 13. Účinky mediální komunikace 14. Publikum masové a mediální komunikace 15. Systém (struktura) médií a mediální systém (aparát). 16. Nová média a digitalizace 17. Mediální antropologie, archeologie, studia. 18. Mediální etika a vzdělávání.

4 Zadání seminární práce pro studenty kombinovaného studia letní semestr 2014 Téma: Pilotní šetření a prezentace seminární práce 1. Projekt pilotního šetření 2. Definování výzkumného problému, metod, technik, vzorku a základního souboru 3. Zadání šetření 4. Vyhodnocení šetření 5. Prezentace výsledků (zpráva o šetření) Prezentace seminární práce ze ZS (snímky, nahrání, el. podklady)

5 Podstata výzkumu ve společenských vědách Věda: 1. lidská cílevědomá, organizovaná, vysoce kvalifikovaná poznávací činnost 2. souhrn její výsledků 3. souhrn institucí, které s ní souvisí Výzkum: Výzkum je záměrný, cílevědomý a systematický poznávací proces, systém zobecněného poznání.

6 Podstata výzkumu ve společenských vědách Cíle výzkumu: 1. poznat: deskriptivní výzkum (např. výzkum sledovanosti, obsahová struktura stanic, atd.) analytický výzkum (např. souvislost mezi sledovaností a preferencí typu programu) explikativní výzkum (vysvětlení výzkumných zjištění) explorativní výzkum (např. jakým funkcím slouží internet) verifikační výzkum (např. ověření teorie o dvoustupňovém toku komunikace).

7 Podstata výzkumu ve společenských vědách Cíle výzkumu: 2. prognózovat vývoj: - extrapolací (přechodem na širší oblast pomocí analogie) a dedukcí z vývoje v jiných zemích/oblastích, atd. 3. zasahovat do vývoje: - na základě výzkumů se formulují preskriptivní, deskriptivní, regulační teorie

8 1. z hlediska funkce: teoretický, aplikovaný, metodologický 2. z hlediska cílů: popisný, analytický, explikativní, explorativní, verifikační 3. z hlediska úplnosti: komplexní a parciální 4. podle zaměření: extenzivní (plošný), intenzivní (hloubkový) 5. podle způsobu realizace: individuální (interview), skupinový (focus group) 6. podle oboru: marketingový, mediální, sociologický, psychologický, atd. 7. podle výběru vzorku: náhodný anebo záměrný, kvalitativní anebo kvantitativní

9 Podstata výzkumu ve společenských vědách Průzkum technika, metoda výzkumu Předvýzkum průzkumné stádium Metody a nástroje techniky a formy Podmínky reálné anebo experimentální (laboratorní) Sběr údajů náhodný (statisticky kontrolovatelně náhodný), záměrný, systematický, předem strukturovaný nebo nestrukturovaný, kvalitativní a kvantitativní, atd.

10 Podstata výzkumu ve společenských vědách Dotazníkové metody anketa (formou dotazů a odpovědí, anketáři; poštovní, novinová, rozhlasová, televizní, atd.; nevýhoda nereprezentativnost, návratnost; výhoda anonymita, čas pro respondenty) dotazník (hromadné zjišťování, anonymní, zdrojem statistických údajů) výzkumný rozhovor (přímý kontakt odborníka s respondentem; výhoda flexibilnost, menší formálnost, kontrola pravdivosti osobním kontaktem)

11 Podstata výzkumu ve společenských vědách Požadavky na výzkum: Reliabilita (angl. reliability, spolehlivost) vyjádření toho, jak dobře metoda měří, technická kvalita měřícího nástroje stejné výsledky opakovaného výzkumu. Nutný předpoklad validity. Validita (lat. validus, silný, zdravý) odpověď na otázku, zda zkoumáme to, co chceme, a jestli je náš výzkum platný ověřování hypotéz, konfrontace s cílem výzkumu, předpokládanými výsledky, apod. Používání termínů dodává odbornému textu přesnost a jednoznačnost (meta-jazyk). Objektivita stupeň nezávislosti výzkumné metody na výzkumníkovi, resp. týmu; ověřitelnost, nezkreslenost... Nejsnadnější způsob, jak určit shodu dvou pozorovatelů, je korelace (vzájemný vztah).

12 Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat) a teorie vědy: Teorie (soubor tvrzení) a empirie (praxe) Výsledky teorie jsou ověření hypotéz a definice. Spor mezi racionalismem (rozum) a empirismem (zážitek) Zjištění faktů experimentem nebo pozorováním, popis a vysvětlení, hypotéza, důkaz(y) a formulování teorie (pozitivismus: výsledky nezávislé na teorii) anebo verifikace (ověřování) a falzifikace (popření) teorie Karl Popper Teorie vyšší komplexnosti (vzájemně provázané) Teorie středního dosahu (popisuje všeobecný jev a zároveň vychází z každodenního výzkumu a z pozorování sociálního chování, např. teorie názorových vůdců) Robert Merton: Social theory and social structure, 1949). Ad-hoc teorie (příležitostní, na jedno použití )

13 Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat): indukce (zobecnění) a dedukce (odvozování) jako vědecké metody (další: pozorování, měření, klasifikace, kvantifikace, posuzování, předpověď, korelace, komunikace, interpretace, kontrola, definice, hypotéza, experiment) Pozitivismus vědecké poznání musí vycházet z daného, skutečného, pozitivního; neověřitelné=metafyzické). Zakladatelem pozitivismu v sociologii je Auguste Comte: díly Cours de philosophie positive (6 svazků, ) a Discours sur l esprite positive (1844) vytvořil systém pozitivistické sociologie (exaktní vědy). Jeho dílo rozvíjel Emile Durkheim ( ), zakladatel pozitivistické sociologie (Les régles de la méthode sociologique).

14 Podstata výzkumu ve společenských vědách Thomas S. Kuhn ukázal, že tvorba teorií podléhá historickému vývoji a že ji určuje převládající obraz světa ( normální věda ), které Kuhn nazývá paradigma. Teorie vznikají uvnitř horizontu, který už není možné dále teoreticky určit. Karl Popper byl antiinduktivista (proti tradiční tezi o vzniku vědecké hypotézy prostřednictvím zobecnění), byl také antikumulativista (pokrok vědy není jen kumulování nových poznatků) a také antiverifikacionista (teorie=hypotéza) Paul Karl Feyerabend odmítá racionální rekonstrukci vědy, včetně pravidel přechodu od jedné teorie k druhé (epistemologický anarchista). Jediným projevem tvořivosti ve vědě je bujení teorií; empirická data parazitují na teorii empirický význam je určen interpretací; teorií, jejím jazykem. Se změnou teorie se pak mění i obsah pozorovatelného. ( a

15 Podstata výzkumu ve společenských vědách Případová studie (detailní studium jednoho nebo několika případů pro objasnění pouze jednoho případu a proniknutí do hloubky v dané situaci nebo organizaci se záměrem porozumět okolnostem, nebo pro objasnění určitého jevu, nebo pro zkoumání více případů s cílem ověřit určitou koncepci nebo inovaci) studie Internetové průzkumy a dotazníky

16 Podstata výzkumu ve společenských vědách Kvalitativní výzkum (jevy, které se nedají zkoumat číselně; pozorování, rozhovor, kvalitativní obsahová analýza) popírá pozitivistické tvrzení, že vše zkoumatelné lze přesně měřit, používá jazyka a symbolů (meta-jazyk) na popsání jazykových i mimojazykových jevů, účelem je získat konzistentní, ucelený popis činností, jevů nebo procesů ( naturalisticky nikoli matematicky) Kvantitativní výzkum (zabstraktňování a zvěcňování jevů do vhodných kategorií, dotazníky, statistiky, průzkumní ankety, apod.) někdy dosahují různých výsledků Prezidentské volby v USA v roce 1936: Gallupův ústav na reprezentativním souboru dvou tisíc respondentů správně předpověděl vítězství F. D. Roosevelta, zatímco časopis Literary Digest, který použil anketu rozeslanou 10 milionům čtenářů a zpracovanou na více než 2 milionech vrácených anketních lístků, se ve svých odhadech dramaticky zmýlil (Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum s. 1415).

17 Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku vědecká práce a výzkum, rešerš a vyhledávání, zpracování výsledků do odborného vědeckého textu, publikování vědeckého textu vědecká práce probíhá v uzavřeném cyklu: 1) vědecký problém, potřeba definování problému 2) sběr dostupných informací a jejich vyhodnocování 3) stanovení hypotez a jejich ověření např. experimentem 4) publikace nového řešení další vědec pokračuje v 1) 5) vyhodnocení ohlasu (resp. korektury, propracování textu) = vědecká komunikace a ta může mít podobu formální/neformální

18 nepublikovaná věda není žádnou vědou, výzkum, který není zveřejněn, neexistuje na druhé straně publikování nezaručuje kvalitu (Sokalova aféra) proč vůbec píši tento článek? výzkum (aplikovaný, teoretický, klinický...) rešerš a vyhledávání (primární, sekundární, terciární zdroje, atd.) odborný vědecký text (žánry: abstrakt, referát, článek, studie, posudek-odborná recenze, kazuistika-case study, poster, disertační práce, monografie...příspěvek, přednáška...) Většina vědeckých článků má podobnou strukturu, a to usnadňuje jejich čtení a hodnocení.

19 tradiční struktura vědeckého textu zdroj: Menoušek, Jiří. Jak (ne)napsat článek pro odborný časopis? [online] In Ikaros, 2002, roč. 6, č. 9. ISSN Dostupné elektronicky na: TAIMRD (title, abstract, introduction, methods, results, discussion) Title: titulek je velmi důležitá část celého článku. Jde ale o to, aby název práce nesliboval mnohem více, než číní její skutečný obsah. Jedna ze základních rešeršních metod je založena na vyhledávání klíčových slov v titulku. Ideální je, když titulkem vyjádříme obsah celé práce. Autoři: toto schéma zahrnuje autory pod titulní část. Uvádíme také pracoviště autorů a kontaktní informace. Neměla by chybět např. ová adresa.

20 Abstrakt: souhrn je nejdůležitější část publikace. Je to jakási miniatura celého článku. Pokud publikujeme v monitorovaném periodiku, bývá abstrakt převzat do velkých bibliografií, nebo při velkých vědeckých konferencích se zvlášť uvěřejňují abstrakty příspěvků. Key words a tzv. deskriptory se uvádějí samostatně, jako nedílná součást abstraktu. Introduction: uvádí do celé problematiky. Popíšeme, na co jsme ve své práci navázali, proč jsme se do řešení problému vůbec pustili, co je cílem našeho výzkumu.

21 Materials and Methods: nejrozsáhlejší část vědeckého článku. Text je většinou třeba logicky rozčlenit do odstavců. Přesně popíšeme metody, které jsme pro svůj experiment použili. U metod obecně známých stačí zmínka, u méně běžných odkážeme na odbornou literaturu. Metody vzácné nebo námi modifikované je třeba popsat. Při tvorbě této části vědeckého textu si klademe jedinou otázku: jestli bude podle našeho popisu možné celý experiment někým jiným zopakovat. Results: sem patří přehledně zpracované rezultáty všech pokusů a pozorování. Využíváme zejména tabulek, grafů, statistik. Uvádíme i výsledky, které nepodporují naší hypotézu. Jednak je to mravné, jednak to paradoxně přispěje evaluaci validity naší práce ze strany kolegů odborníků.

22 Discussion: diskuse slouží v podstatě ke konfrontaci námi dosažených výsledků s tím, co uvádí dosavadní vědecká teorie a praxe. Máme zde možnost vysvětlit i případné protichůdné výsledky. Diskuse by měla končit potvrzením (úplným, částečným, podmíněným) nebo naopak nepotvrzením původní hypotézy. References: neboli citované informační zdroje. Formální úprava citací vychází z požadavků redakce, která by se měla zase řídit příslušnou normou. Platná norma ČSN ISO 690. Další části: seznam použitých zkratek, poděkování (Acknowledgements), dodatky (Appendix)...

23 Osobní bibliografie a curriculum vitae Formy publikování vědeckých textů: jako příspěvek na konferenci (ve sborníku) jako odborný článek (v odborném časopise) jako vědecká studie (ve vědeckém karentovaném periodiku) jako součást společné prezentace (poster, video-prezentace, přednáška) BIBLIOGRAFIE soupis publikovaných článků, studií, recenzí, monografií... klasifikuje se podle směrnice ministerstva školství cituje se podle platné citační normy chronologický nebo tematický přehled

24 Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO [online] c Dostupné elektronicky na: 1. Monografická publikace Monografická publikace patrí k základním typům dokumentu. Jedná se především o knihy, sborníky, různé brožury a další jednorázově vydávaný materiál. Model: Primární odpovednost. Název díla: podnázev díla. Altern. odpověd.; Sekundární odpovednost. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok vydání. Rozsah díla. Edice. Poznámky. Standardní číslo. Příklad: KOSEK, Jirí. Html tvorba dokonalých stránek: podrobný pruvodce. Ilustroval Ondrej Tuma. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN

25 Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO [online] c Dostupné elektronicky na: 2. Příspěvek ve sborníku Pokud chceme ocitovat jeden příspěvek v sborníku, použijeme tento způsob: Model: Odpovednost za príspevek. Název príspevku. In Název zdrojového dokumentu. Primární odpovednost za zdrojový dokument. Vydání. Místo vydání : Jméno nakladatele, Rok. Lokace ve zdrojovém dokumentu. Příklad: URBAN, Rudolf. Možné prístupy k objektivizaci výdaju v resortu obrany. In Objektivizace výdaju z verejných rozpoctu. Sborník referátu z teoretického semináre porádaného katedrou verejné ekonomie EDF MU v Brne ve spolupráci s Asociací verejné ekonomie. Brno : Masarykova univerzita v Brne. Ekonomickosprávní fakulta. Katedra verejné ekonomie, Část 4. Obrana a životní prostředí. s

26 Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO [online] c Dostupné elektronicky na: 3. Seriálová publikace Mezi seriálové publikace řadíme ty, které vychází (ne)pravidelně v určitých intervalech s úmyslem dalšího pokračování nejčastěji odborná periodika (časopisy), ale do této skupiny mohou patřit také např. ročenky. Model: Název: podnázev. Odpovednost. Vydání. Údaje o vydání/císlování. Místo vydání : Jméno nakladatele, Rok. Edice. Poznámky. Standardní číslo. Příklad: CHIP: magazín informacních technologií. Praha : Vogel, Vychází mesícne. ISSN

27 Autorské právo a citační normy Zdroj: Boldiš, Petr. Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO [online] c Dostupné elektronicky na: 4. Elektronické zdroje V případe elektronických zdrojů je třeba uvést také povinné údaje: Druh média (nosiče): [online], [CD-ROM], [disketa 3,5 ] Prístup ke zdroji: URL < < Dostupné z: Verze: Ver. 1.0, Ver. 95, poslední úpravy (www stránky) Datum citace: [citováno ], [citováno 9. kvetna 1997] [cit ] HORÁK, Petr. Finanční deriváty a jejich využití. In Dny práva 2008 Days of Law [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit ]. s Dostupné z: < ISBN

28 Autorské právo a citační normy Zdroj: Autorské právo: časté dotazy. [online] Ministerstvo kultury České republiky. Dostupné elektronicky na: 1. Který právní předpis upravuje autorské právo a práva s ním související? Autorské právo a práva s ním související, tj. práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, vysílatelů a dále zvláštní právo pořizovatelů databází jsou upravena zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění autorského zákona bylo publikováno pod č. 398/2006 Sb.

29 Autorské právo a citační normy Zdroj: Autorské právo: časté dotazy. [online] Ministerstvo kultury České republiky. Dostupné elektronicky na: 2. Co může být autorským dílem? Podle 2 odst. 1 autorského zákona je autorským dílem dílo literární a jiné umělecké dílo a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. Pouze fyzické osoby mají schopnost vytvářet autorská díla jakožto jedinečný výsledek tvůrčí činnosti. Naproti tomu právnické osoby nikdy nemohou být autory děl, mohou pouze vykonávat autorská práva, a to na základě zákona (v případě zaměstnaneckých děl; 58 autorského zákona) nebo na základě licence udělené autorem ( 46 autorského zákona). Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vytvořeno.

30 Interdisciplinární výzkum a vzdělávání Interdisciplinární přístup znamená něco mezi dvěma disciplínami nepokrývající žádnou z nich, protože v prostoru, který disciplína samostatně není schopna pokrýt celostně, se vyskytují anomálie a problémy, které je nutné objasnit. podle PSTRUŽINA, Karel. Interdisciplinární výzkum. Atlas filosofie vědy. In E-LOGOS, 1999, Dostupné na: další (celoživotní) vzdělávání, znalostní ekonomika virtuální (elektronické) a dištanční (dálkové) vzdělávání interdisciplinární (mediální antropologie, neurovědy, komparativní vědy, apod.) a transdiciplinární vzkum (struktura a dynamika biosféry ve velkých časových a prostorových měřítkách, vývoj krajiny a lidské společnosti ve vzájemné interakci, růst měst a suburbánního prostoru, kolapsy komplexních systémů a společenství, nebo kolektivní rozhodování v rozvinutých společnostech)

31 Postup výzkumu koncipování a příprava výzkumu se začíná hledáním (rešerší) a formulací výzkumného problému, následuje vymezení a formulování výzkumného pole, stanovení hypotézy, vymezení základního souboru a výběru (vzorku), výběr výzkumné metody, předvýzkum pilotní výzkum a úprava výzkumné metody nebo projektu (koncepce) výzkumu. Výzkumný projekt zahrnuje formulaci výzkumného problému, vysvětlení základních pojmů (proměnných), shrnutí dosavadních řešení problému a analýzu výzkumného pole (rešerši, předvýzkum, pilotní výzkum). Předvýzkum se používá ke zpřesnění výzkumné koncepce a strategie metod. Celkově se kontrola průběhu výzkumu rozlišuje na vstupní (přípravná fáze), průběžnou, a závěrečnou hodnotící. Fáze zpracování výsledků zahrnuje sběr a třídění získaných údajů, rozhodnutí o formě zpracování, zpracování utříděných dat a interpretaci výsledků. Většinou je výsledek projektu zpracován do výzkumné zprávy nebo studie.

32 Projekt pilotního výzkumu Pilotní výzkum má za účel ověřit předpoklady, hypotézy nebo vybrané metody pro výzkum, který plánujete například jako součást své závěrečné práce. Pilotní výzkum se skládá z fáze: rešeršní (vyhledání literatury podle oborů, kterých se téma práce týká) vytvoření klíčových slov a cíle práce, příp. abstraktu (rešerše v knihovně: zahrnují i publikované články) zařazení literatury a jednotlivých textů do jednotlivých částí práce: práce s teorií je předpokladem formulování výzkumného problému a cílů výzkumu, formulace projektu výzkumu (problém, metody, hypotézy, cíle, zkoumaná populace, nebo vzorek, atd.) návrh a příprava výzkumu (badatelský list, dotazníky, strukturované rozhovory, experimentální podmínky, atd.) uskutečnění pilotního výzkumu předvýzkumu (na vybrané vzorce, podle zvolené metodologie) posouzení pilotního výzkumu a dopracování projektu, resp. hypotéz, cílů, výběru vzorku, atd.

33 Základem výzkumu je výzkumný problém. Ten formulujeme na základě přečtené literatury, resp. kritického, vysvětlovacího, nebo jiného přístupu k ní, na základě cílů práce a výzkumných očekávání a v souvislosti s výzkumnými hypotézami, které mají dokázat nebo vyvrátit naše tvrzení. Co přesně chci studovat? K čemu to poslouží? Jaké má navrhovaný výzkum praktické využití? Výzkumný problém může být formulován ve formě otázky, nebo výroku, který se například ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? Jak působí výcvik v týmové spolupráci na pracovní skupinu, výkon? Popsání výzkumného problému samozřejmě tvoří příslušnou část projektu. podle ŠAFR, Jiří. Kvantitativní metody výzkumu v praxi. PRAKTIKUM. Část 1 Příprava výzkumného projektu. [online] UK FHS, Katedra Řízení a supervize, , s. 21. Dostupné elektronicky na:

34 Operacionalizace a konceptualizace jsou vědecké metody, za pomocí kterých se z prostudovaného textu, teorie a předchozích výzkumů zformuluje výzkumný problém (koncept, projekt), cíl a použité metody (převedení abstraktních teorií na konkrétní řešení, na prověřitelné akce operace). Konceptualizace se v teoretické části projektu/práce použije na formulování výzkumného tématu, problému, resp. shrnutí do abstraktu, kde je výzkumné téma vysvětlené a popsané v několika větách, resp. klíčových slovech. Výsledky konceptualizace jsou: projekt, koncept, abstrakt, téma, výzkumný cíl a seznam zkoumaných proměnných nebo indikátorů, seskupením kterých dostaneme dimenze, sady indikátorů koncept (jevu). Výsledky operacionalizace jsou: přesná definice zkoumané populace, hypotézy formulované na základě ověřitelných kritérií (indikátorů) a model vztahů (závislost, nezávislost, proměnnost, stálost, vlivy, atd.) který bude základem metodologie práce. Model vztahů, neboli je vymezením proměnných, které mohou do zkoumaného jevu vstupovat, určením klíčových proměnných a jejich vztahů. ŠAFR, Jiří. Kvantitativní metody výzkumu v praxi. PRAKTIKUM Část 1 Příprava výzkumného projektu, s. 8.

35 Metodologická část výzkumného projektu zahrnuje definici a popis zkoumaného vzorku, resp. způsobu výběru ze základního souboru, populace; formulaci výzkumných otázek, hypotéz a ověřitelných kritérií, identifikaci sledovaných znaků (klíčových proměnných, indikátorů) a model jejich vztahů, tedy jasný a srozumitelný popis výzkumného postupu (designu výzkumu). podle hesla Metodologie pro informační studia a knihovnictví/projekt-výzkumu [online] Kabinet informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita v Brně, 11/11/2011. Dostupné elektronicky na: Výzkum uskutečňujeme podle návrhu (konceptu, designu, analýzy) a výsledků předvýzkumu, pilotního výzkumu. Za výzkumné metody můžeme zvolit dotazník, polostrukturované rozhovory, nebo strukturované pozorování, experiment, případovou studii, apod. V případě kvantitativního výzkumu formulujeme výzkumný problém jako specifické výzkumné otázky, případně hypotézy a proměnné, které se k účelu výzkumu operacionalizují. V případě kvalitativního výzkumu formulujeme výzkumný problém jako klíčové koncepty a základní výzkumné otázky (nikoli hypotézy) a uvedeme omezení výzkumu.

36 Etický rámec výzkumu, zdroje pro odborný akademický jazyk Zdroj: Etický rámec výzkumu. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné elektronicky na: ZÁKLADNÍ ETICKÉ ZÁSADY VÝZKUMU I) Svoboda výzkumu a odpovědnost II) Respektování názorové plurality a tolerance III) Respektování lidské důstojnosti a autonomie při výzkumu IV) Transparentnost V) Solidarita a spolupráce ve výzkumu VI) Prospěšnost a nepoškozování, každé riziko výzkumu musí být vyváženo přínosem

37 Etický rámec výzkumu, zdroje pro odborný akademický jazyk Zdroj: Etický rámec výzkumu. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné elektronicky na: Výzkumný pracovník jako: autor nebo spoluator článku nebo publikace vedoucí pracovník a pedagog posuzovatel, recenzent, hodnotitel, oponent

38 Etický rámec výzkumu, zdroje pro odborný akademický jazyk Zdroj: Etický rámec výzkumu. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné elektronicky na: TYPICKÉ PŘÍKLADY PORUŠENÍ ETIKY získání účelových nebo jiných prostředků na výzkum a vývoj podvodným způsobem (předstíráním neexistující kvalifikace, dezinformováním o předchozích výsledcích a praxi, vytvářením falešných a zkreslených představ o výsledcích atd.), falšování výsledků výzkumu nebo jejich prezentace, porušování práv z duševního vlastnictví nebo účelová manipulace s nimi uváděním částí textu či faktů jinde publikovaných jinými autory bez odkazu nebo poděkování, vědomá nesprávná interpretace výsledků rešeršních studií, pozorování nebo experimentů, prezentování fiktivních údajů jako výsledku pozorování nebo experimentu, selektivní výběr údajů, především vynechání některých údajů s cílem podpořit předpokládanou hypotézu apod.,

39 Děkuji za pozornost! PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. V případě nejasností mě kontaktujte na: kosmaly@vip-vs.cz