Pastorační plán ŘKF Český Brod

Pastorační plán ŘKF Český Brod pro školní rok 2017/2018 Důvod vzniku plánu Cílem lidského života je spása každého člověka, jedince i celého lidského společenství. Církev je povolána k tomu, aby tuto spásu jednak sama zakoušela, ale aby ji také zvěstovala celému světu. Vždyť jediný prostředník Kristus ustanovil a bez přestání udržuje svou svatou církev, společenství víry, naděje a lásky zde na zemi, jako viditelný organismus a jejím prostřednictvím rozlévá pravdu a milost na všechny (LG 8). Pastorační rada Římskokatolické farnosti Český Brod proto vypracovala a schválila tento pastorační plán jako vodítko své práce, aby tak její činnost snáze vedla k účinné evangelizaci společnosti, duchovnímu oživení a povznesení farnosti, a tím sloužila k větší slávě Boží. (ze Stanov pastoračních rad Arcidiecéze pražské). Tento pastorační plán navazuje na staletou tradici Českobrodské farnosti. Pastorační rada farnosti (PRF) chce proto v první řadě ocenit všechny ty, kteří se podíleli a i nadále podílejí na životě a poslání naší farnosti. Chce jim poděkovat a povzbudit je, aby i nadále s nadšením pokračovali ve své činnosti a svým životem i posláním oslavovali Trojjediného Boha, vydávali svědectví o Ježíši Kristu a projevovali křesťanskou lásku vůči druhým. PRF si ale zároveň uvědomuje, že je mnoho oblastí, ve kterých je třeba prohloubit naše pastorační úsilí. Proto předkládá tento pastorační plán, který představuje určité vize a společné zaměření, jako určité vodítko v našem společném úsilí o prohlubování naší víry a misijní poslání v našem okolí. PROHLOUBENÍ VÍRY Slavení mše svaté zodpovědná osoba P. Martin Sklenář Východisko a cíl: Účast na eucharistické oběti je zdrojem a vrcholem křesťanského života (srov. např. LG 11). Veškeré úsilí, které nevyvěrá z Kristovy oběti a nebere si z ní příklad lásky až do krajnosti, je úsilím falešným a prázdným. Pro každé církevní společenství je tak slavení mše svaté centrální událostí jejich života a poslání. Matka církev si velmi přeje, aby byli všichni věřící vedeni k plné, uvědomělé a aktivní účasti na liturgických úkonech, jak ji vyžaduje sama povaha liturgie. K takové účasti je křesťanský lid jako «vyvolený rod, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví» (1 Petr 2,9; srov. 2,4-5) mocí křtu oprávněn i zavázán (SC 14). Tuto plnou a aktivní účast všeho lidu je třeba při obnově a pěstování posvátné liturgie mít co nejvíce na zřeteli. Je to první a nezbytný zdroj, ze kterého mají věřící čerpat skutečně křesťanského 1

ducha. Proto se mají duchovní správcové o takovou účast na liturgii svědomitě snažit v celé pastorační činnosti patřičným poučováním (SC 15). Aby nedělní mše svatá byla zdrojem a vrcholem veškerého našeho života, je třeba věnovat nedělnímu slavení patřičnou pozornost a náležitý čas. Proto je vhodné uvažovat o užívání některých prvků, např. slavnostní průvody, průvod s evangeliářem, modlitba přímluv Abychom byli společenstvím, které žije z eucharistie, je nanejvýš vhodné povzbuzovat k častějšímu eucharistickému slavení také ve všední dny. Aby naše účast na slavení mše svaté mohla být aktivní (vnější, vnitřní a svátostná) a uvědomělá, je třeba věnovat patřičnou pozornost liturgické výchově. Za tímto účelem budou využívány různé prostředky k liturgické formaci věřících (náboženství pro dospělé, články do farního časopisu ). Aby nedělení slavení mše svaté bylo také skutečným vzájemným setkáním celého farního společenství, je třeba se zamýšlet nad místem dětí v nedělní liturgii. PRF povzbuzuje všechny, aby s radostí přijímali děti v kostele. Přáním PRF také je, aby v nedělním slavení mše svaté byly přítomny prvky, které zapojí do slavení také malé děti (homilie, obětní průvod, modlitba Otčenáš ). Aby k nám Bůh mohl promlouvat skrze Písmo svaté, je třeba věnovat ve svých rodinách a domácnostech náležitý prostor přípravě na bohoslužbu slova. Tato příprava se týká jak lektorů, tak také rodin s dětmi, i každého dospělého věřícího. Svátosti Jaroslava Přikrylová Je vhodné, aby bylo ve farnosti prohloubeno slavení i dalších svátostí a aby byla vytvořena společenství, která mohou posilovat víru těch, kteří o svátosti žádají. Proto by PRF byla ráda, aby se uskutečňovaly či připravovaly následující body. Aby ti, kteří přicházejí žádat o křest svého dítěte, byli uvedeni do společenství farnosti, je vhodné nabídnout jim možnost návštěvy farního kafé a společenství maminek s dětmi. Aby ti, kteří nechali pokřtít své děti, byli do společenství opakovaně zváni, je třeba, aby jim byly posílány informace o duchovních aktivitách, které se v jejich obci a farnosti dějí. Aby lidé mohli přistupovat často ke svátosti smíření, je třeba, aby byl kněz k dispozici. Půl hodina přede mší svatou ve všední den se vnímá jako naprosté minium. Aby se prohloubila zaběhnutá tradice předvánočního a předvelikonočního slavení svátosti smíření. Zpovědní dny nechť jsou pětkrát do roka: před Vánocemi, před 2

Velikonocemi, před prázdninami, před Posvícením a před dušičkami. V těchto termínech ať je k dispozici více zpovědníků. Protože slavení svátosti smíření a duchovní doprovázení je jedním z hlavních poslání kněží, je kněz ke slavení svátosti smíření a k duchovnímu doprovázení k dispozici kdykoli a to po domluvě s dotyčným člověkem. Lidé se nemusí vůbec bát využívat této možnosti. Aby sloužila příprava na první svaté přijímání a na svátost k biřmování k uvádění do živého života z víry, předpokládá se, že žadatel o svátosti pravidelně navštěvuje výuku náboženství. Příprava na tyto svátosti probíhá vedle této výuky a je mnohem více zaměřena na prožívání víry (ne na vzdělávání). Aby příprava na manželství byla příležitostí k prohloubení života z víry snoubenců, je vhodné, aby se do přípravy zapojily také manželské páry a ty spolupracovaly s knězem. PRF si tedy přeje, aby se některé manželské páry nabídly k této spolupráci. Uzavřením manželství sice končí období přípravy, ale začíná mnohem podstatnější čas. Je třeba být novým manželům oporou a usilovat o to, abychom je i nadále provázeli. Nechť se tedy všichni farníci, především však manželské páry, které se spolupodílely na přípravě na manželství, snaží při různých aktivitách novomanžele oslovit, uvádět do našeho společenství, vytvářet s nimi společenství života. Druhou z uzdravujících svátostí je svátost nemocných. Tradičním dnem společného udílení této svátosti je 11. únor (Mezinárodní den nemocných). Je vhodné pro tento den připravit setkání a slavení mše svaté, při kterém mohou staří a nemocní naší farnosti přijímat ve společenství věřících tuto svátost. Vzdělávání P. Martin Sklenář Východisko a cíl: Bůh zjevil všechno to, a právě to, co potřebujeme ke spáse. Otázky Božího zjevení se tedy týkají naší spásy. Víra není naším pocitem, naším zážitkem, ale je spojena s nasloucháním (srov. LF 8), je odpovědí na zjevenou pravdu. Žádný křesťan tedy nemůže zůstat k otázkám zjevení lhostejný. Proto by měl usilovat o to, poznávat pravdu o své spáse způsobem, který odpovídá jeho věku. Katechismus katolické církve v článku 1124 připomíná dokument od Celestina I. (cca 431), ve kterém představuje tvrzení lex orandi, lex credendi (zákon modlitby je zákonem víry, neboli církev věří tak, jak se modlí). V dějinách církve bylo toto tvrzení ještě rozvinuto, a to v lex credendi-lex orandi-lex vivendi (jak církev věří, tak se modlí, tak žije). Naše poznání tak vytváří prostor k tomu, jak budeme prožívat svou víru. Náboženské vzdělávání je důležitou věcí. Proto je třeba, aby mu bylo vyhrazeno náležité místo a pozornost rodičů. PRF povzbuzuje všechny rodiče, aby posílali své 3

děti na náboženství a naplňovali tak svůj slib při křtu že budou vychovávat dítě ve víře. Hodiny náboženství by měly mít mezi kroužky prioritu. Proto je třeba, aby bylo dopředu jasně stanoveno, kdy které hodiny budou vyučovány. Výuka náboženství je zaměřena svou povahou především na náboženské vzdělávání. Proto bude hlavní pozornost zaměřena na osvojení si informací. Aby výuka náboženství byla pro děti prospěšná, je třeba spolupráce vyučujícího s rodiči (oni jsou prvními zodpovědnými za výchovu dětí). Proto je vhodné, aby vyučující, především pokud se jedná o kněze, pravidelně navštěvoval rodiny a byl s rodiči v kontaktu. Protože je náboženské vzdělávání skutečně velmi důležité pro duchovní život křesťana, je třeba, aby se náboženské vzdělávání týkalo také mládeže a dospělých lidí. Za tím účelem bude také pravidelná výuka náboženství pro dospělé, a to jak prezenční, tak výuka přes internet. Společenství Pavel Štěpán Východisko a cíl: Bůh nestvořil lidi, aby žili každý zvlášť, ale aby tvořili společenství; stejně tak si nepřál posvětit a spasit lidi jednotlivě, s vyloučením jakéhokoli vzájemného vztahu, nýbrž chtěl z nich vytvořit lid, který by ho v pravdě uznával a svatě mu sloužil. Od samého počátku dějin spásy si vyvolil lidi nejen jako jednotlivce, ale jako členy určitého společenství (GS 32). Ve křtu jsme se všichni stali nejen adoptivními syny Boha Otce, ale také bratry a sestry ve víře. Život křesťana tak nemůže být v žádném případě prožíván pouze ve vztahu k Bohu, ale je třeba jej také prožívat ve vztahu k bližním, tedy ve společenství bratří a sester. Víra nás vede za naše izolované já vstříc šířce společenství (LF 4). Je třeba, abychom vnímali, že naše společenství překračuje hranice naší farnosti, že základním společenstvím je naše společenství s biskupem, společenství v naší arcidiecézi. Proto je vhodné účastnit se různých diecézních aktivit (poutě, slavnosti ). Abychom prohlubovali vzájemné společenství, je vhodné konat také společné poutě na rovině vikariátu a farnosti. Toto společenství se může prohlubovat také společnými brigádami v naší farnosti. Společenství vytváříme také na farních horách nebo na farním táboru. 4

PRF by ráda povzbudila všechny věřící, aby vytvářeli různá společenství, ve kterých se mohou jednotlivci sdílet se svou vírou a o svém životě (jeho těžkostech a radostech), aby tak nebyl ve farnosti nikdo sám. Tato společenství nechť nejsou uzavřená do sebe, ale přijímají další členy a zamýšlí se i nad společným misijním posláním ve farnosti. Máme na mysli především společenství maminek s dětmi, mládeže, žen, manželů, seniorů, Mariinu legii Aby děti, které se vzdělávají v hodinách náboženství, svou víru také prožívaly ve společenství svých vrstevníků, je přáním PRF farnosti, aby byla založená dětská odpoledne (pátek odpoledne). Zde bude společný program pro děti a následně pro jednotlivé skupiny (ministranti, sbor, příprava na první sv. přijímání ). Komunikace Aleš Kašpar Farnost by měla pro účely vnitřní komunikace a komunikace navenek dle uvážení využívat dostupné prostředky moderní komunikace, ale zároveň musí vždy pamatovat také na farníky, kteří nemají možnost je využívat. Některé ze způsobu komunikace PRF zmiňuje v následujících bodech. Nutných způsobů komunikace je ale mnohem více. V minulých letech se osvědčila tradice vytváření nástěnných kalendářů. PRF si přeje, aby se v této tradici pokračovalo. Navíc je vhodné, aby na stránkách farnosti byly také různé kalendáře, do kterých se budou zanášet jednotlivé aktivity farnosti. Tyto aktivity je třeba vždy nahlásit dopředu osobě zodpovědné za vedení kalendáře (je uvedeno na stránkách farnosti). Farní stránky farnosti nejsou jen informačním prostorem kněze, ale jsou skutečným nástrojem farníků pro jejich život a poslání. Proto je třeba, aby se na jejich chodu podílelo více farníků. PRF také podporuje členy farnosti k zapojení se do vydávání farního časopisu (psaní článků). PRF udržuje aktuální seznam kontaktů. MISIJNÍ POSLÁNÍ P. Martin Sklenář Východisko a cíl: Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření (Mk 16,15). Cílem našeho společenství a života každého jednotlivce musí být také zvěstování evangelia každému člověku. Veškeré naše pastorační úsilí nás má vést mimo jiné také k tomu, abychom se stali společenstvím, které může srozumitelně a věrohodně zvěstovat evangelium tomuto světu a může zájemce přijímat do svého středu, do svého živého společenství. 5

Je třeba, aby byl pravidelně udržován kontakt kněze a farního společenství s jednotlivými obcemi. Tento kontakt může probíhat na několika rovinách (příspěvky do časopisů, účast na různých obecních akcích informování o nich, aktivní zapojení se do těchto akcí připravení nějakého programu ). Je třeba využívat každé příležitosti a s obcemi spolupracovat. Jak již bylo pojednáno výše, je třeba usilovat o to, abychom žadatele o různé svátosti zapojili do života církve. Školy Kateřina Miškovská Školy jsou místem, kde vyrůstají nové generace našich spoluobčanů. Proto je třeba, aby se farnost konkrétně zamýšlela nad tím, jak spolupracovat na jejich duchovní, intelektuální a morální formaci. PRF tedy vybízí věřící, především učitele a další lidi, kteří pracují s dětmi a mládeží, aby se zapojili do katecheze škol. Ať vytvoří skupinku, která bude připravovat programy, které se mohou školám nabízet (program o Vánocích, Velikonocích, o sv. Václavovi, o Bibli ). Staří a nemocní Martina Přibylová Je třeba mít na paměti, že naše společenství nevytváří jen návštěvníci kostela, ale že do našeho společenství patří také staří a nemocní. Proto bychom na ně neměli zapomínat. Je třeba vyhledávat staré, kteří se nemohou dostat do kostela jen proto, že je tam nikdo nedoveze a nabízet jim svou pomoc (odvoz do kostela a zpět domu). Je vhodné také ustanovit ve farnosti akolyty, kteří by donášeli eucharistii nemocným a starým lidem (kteří do kostela už přicházet nemohou). Dobře funguje služba v Penzionu ANNA. Je třeba se zamýšlet, jakým způsobem můžeme pomáhat na LDNce ve spolupráci s evangelickým panem farářem. 6

Kostely zástupci obcí v PRF Sloučení farnosti nemá mít jen význam shromažďující (shromáždění věřících z více obcí do jednoho kostela), ale má mít také rozměr misijní (takto shromážděné společenství vychází do obcí hlásat evangelium). U každého kostela nechť je vytvořeno společenství (pokud tomu tak ještě není), které bude mít na starosti misijní činnost v obci. Je nanejvýš vhodné, aby každý farník patřil do nějakého z těchto společenství a podle svých schopností a možností se podílel na činnosti tohoto společenství (svou modlitbou, malou pomocí ). V každém kostele nechť se koná alespoň jednou za čtvrt roku nějaká aktivita (koncert, akce pro děti, přednáška ). Informace o této akci nechť jsou předávány především v obcích a vesnicích, které jsou v blízkosti daného kostela. Jednotlivá společenství ať využívají především aktivit obce (rozsvěcení vánočního stromku, poutě ) a zamýšlí se nad tím, jak je možné přispět k této slavnosti. Jednotlivá společenství nechť vzájemně spolupracují (i za tím účelem je zřízen spolek, kterému je pronajímána Oranžová zahrada). Misijní aktivity Jan Kabíček PRF chce ocenit všechny, kdo se jakýmkoli způsobem podílejí na životě a poslání církve v jednotlivých obcích. Na obnově kostelů, případně na aktivitách v těchto kostelích. PRF chce všechny povzbudit k tomu, aby ve své činnosti pokračovali. Rovněž chce PRF vyjádřit vděčnost za všechny misijní aktivity, které se ve farnosti konají a mají svou tradici a úspěch (živý Betlém ) a povzbudit k jejich pokračování. Mezi tuto tradiční akci patří např. Noc kostelů. Nechť je tato akce vnímána jako společné dílo celé farnosti. Za tím účelem bude jmenován jeden člověk, který bude koordinátorem celé akce, aby se jednotlivé kostely se svým programem vzájemně doplňovaly. Je vhodné hledat i další příležitosti k takovým aktivitám, např. o Velikonocích, Poutích (viz předchozí téma programy v kostelích). 7

Je vhodné využívat i dalších příležitostí k pre-evangelizaci. Takovou příležitostí je například Tříkrálová sbírka. Je přáním PRF, aby Tříkrálová sbírka nebyla vnímána jen jako příležitost vybrat peníze na charitativní projekty, ale aby byla vnímána také jako možnost přinášet požehnání do jednotlivých domácností a případně také pozvat na některé farní akce. Povzbuzujeme všechny, aby překonali ostych a zapojili se do této sbírky. Abychom využili této příležitosti a dostali se k co nejvíce lidem. Závaznost a způsob uskutečnění plánu Ke každé oblasti nebo úkolu v pastoračním plánu se stanovuje člen pastorační rady, který je za příslušnou oblast jako celek anebo za příslušný úkol zodpovědný pastorační radě v čele s administrátorem/farářem. Tento pastorační plán je vodítkem pro pastorační úsilí v naší farnosti. Každé další rozhodování by mělo být poměřováno s tímto plánem a mělo by se usilovat o to, aby s ním bylo v souladu. Tento pastorační plán byl schválen Pastorační radou Římskokatolické farnosti Český Brod na jejím zasedání dne 4. května 2017. Předseda PRF: Místopředseda PRF: Sekretář PRF: 8