Management lesa nižších a středních poloh z hlediska živočichů Petr Pařil Problémy ochrany živočichů lesa druhy preferující klimaxová stádia lesa ohroženy výrazně méně než druhy světlých lesů Management: klimaxová stádia důsledná ochrana (ZCHÚ) podpora některých zásahů v omezené míře (ponechání mrtvého dřeva až 15%, vyloučení holoseče, kotlíky a náseky u stejnověkých porostů) hospodářské lesy postupná přeměna monokultur na pestřejší stanovištně původní a strukturně bohatší lesy nízký a střední les jsou to zaniklé funkční hospodářské modely lesa (ne pouze ochranářská fantazie) největší ohrožení nutná obnova původních způsobů hospodaření (viz dále) nízký les střední les
Příčiny a důsledky ústupu druhů světlých lesů tereziánské reformy průmyslové revoluce (18. st.) = omezení antropických disturbancí + vznik stanovištně nepůvodních monokultur (zejm. smrk) opouštění krajiny a intenzivního využití lesa od poč. 20 st. vedlo ke zvětšení rozlohy lesa, zvýšení zakmenění, eutrofizaci, uniformitě porostů, změně druhové skladby negativa pro teplo- a světlomilné druhy: vyšší zastínění = pokles teploty zvýšení neprůchodnosti porostů ústup některých živných rostlin změny prostorové struktury lesa Využívání lesa do poč. 20 století sběr hrabanky (stelivo) a klestí (palivo) sběr letniny (krmivo při nedostatku sena) lesní pastva (zejm. krávy, kozy + prasata konzumace žaludů a bukvic) = blokování přirozené obnovy poměrně intenzivní těžba (hutě, milíře, sklárny atd.) kulatiny i palivového dřeva velmi krátké obmýtí kultur pro palivové dřevo (10 a méně let) obnova lesa z pařezin nikoliv z náletu semenáčků občasné náhodné vypálení
Plenění lesa jako imitace přírodních disturbancí? přirozená dynamika lesa : polomy způsobené větrem časté přirozené zapálení bleskem (cca každých 250 let) periodický rozpad lesa po dosažení limitního věku (dle dřeviny cca 150-250 let) hypotéza pastvy velkých býložravců před příchodem člověka (Vera 2000) = neustálá obnova iniciálních stádií lesa vhodných pro světlomilné druhy pastva velkých kopytníků klíčení dubu a lísky pouze v trnitých křovinách odolávajícím pastvě rozpad lesa vznik lesa zástin světlomilných druhů lesem F. Vera 2000 Metapopulační dynamika hmyzu řídkých lesů metapopulace - systém vzájemně propojených populací na vhodných biotopech biotopy střídavě obsazovány ze zdrojových source populací nebo opouštěny (propadové sink populace) v závislosti na příhodnosti podmínek dříve vazba na přírodní disturbance (vítr, požár, rozpad porostu) později na intenzivní hospodářské využití lesa, které ředilo porosty a zvyšovalo oslunění (pastva, nízký a střední les, toulavá seč) současné silné zapojení porostů pro tyto druhy (zejména motýlů) zcela nevhodné chybí mozaika iniciálních sukcesních stádií světliny nevhodné velikosti a nedostatečné hustoty absence světlých migračních koridorů
Nároky a limity bezobratlých světlých lesů druh není limitován samotnými živnými rostlinami, ale strukturou stanovišť (zápoj, stáří, patrovitost, osvětlení) ranná sukcesní stádia - housenky motýlů se na jaře zdárně vyvíjí pouze na osluněném stanovišti (např. hnědásek osikový, jasoň dymnivkový) pozdní sukcesní stádia - larvy saproxylických brouků v osluněných dutinách solitérů (např. páchník hnědý) vhodné podmínky pouze po omezenou dobu = nutná příprava vhodných stanovišť kam se druh přesune (dříve zabezpečovalo tradiční hospodaření) druhy nepřežijí ve stejnověkých lesích blízkých mýtnímu věku (v ČR mýtní věk 80 let a více) kromě vhodně strukturovaných porostů chybí migrační koridory propojující dostatečně blízké metapopulace Nízký les (výmladkový les, pařezina) doba obmýtí většinou 10 (úživná stan.) až 25 let (chudá stan.), nejkratší 5 let (vrbiny) až 50 let (dub, habr, buk, olše), obnova pařezin zakázána od r. 1944 dnes většina pařezin předržená vzniká z nich nepravá kmenovina (biologicky chudá), má i nižší produkci dřeva snaha lesníků o přeměnu na pravou kmenovinu náhradní stanoviště pařezin průseky pod elektrovody výnosná ekonomika: nejvyšší výnosy velké kořeny zásobují malou nadzemní část není nutná drahá obnova výsadbou sklizeň několikrát za lidský život (ALE v lesnickém pojetí loupeživý přístup široký odpor lesnické veřejnosti vychované v tradičním pěstování kmenoviny) i dnes úspěšné ekonomické modely založené na palivovém dříví z pařezin s krátkým obmýtím
Střední les (sdružený les, pařezina s výstavky) strukturně bohatý les s několika věkovými generacemi dřevin, křovinami a světlinami někdy nepravá kmenovina probírkou obrůstající pařeziny vyjednocené z polykormonů (pozitivní kontinuita vývoje larev v podzemí např. roháč) lesnické dogma 20. století byla produkce kulatiny - v podmínkách krátkého obmýtí byly pařeziny vhodnější při obnově porostů výsadbou (pravá kmenovina) = přerušení kontinuity habitatů i v kořenovéčásti v ČR hospodářsky spravované střední lesy chybí v místech kde se zachovaly populace zájmových druhů (denní motýli, brouci) cílem obnovit cca 500-1000 ha středního lesa (B. Karpaty, Č. a M. Kras, Křivoklátsko, Pálava, Polabí), vhodné též v oborách či příměstských lesích Živočichové středního lesa střední lesy se spodní etáží mladší 10 let jsou na ptáky nejbohatší lesní biotopy užovka stromová, tetřívek, dudek, lelek, skřivan lesní, strakapoud malý a prostřední, mandelík (v ČR vyhuben), plch zahradní (zejména křoviny v sutích) hmyz teplejších a světlejších stanovišť má bohatou faunu xylofágů (zejm. dub, jilm) např. krasci pouze osluněné dřevo stepní a luční solitéry + aleje naopak druhově chudé jasan (jiná tax. skupina než zbytek našich dřevin) a buk (pozdější kolonizace stř. Evropy)
Obnova nízkého lesa nejvhodnější plocha 0,5-1 ha (kvůli dostatečnému počtu ploch i otevřenosti oslunění) počet porostů = plánovaná doba obmýtí (např. 10 porostů u desetiletého obmýtí) délka obmýtí dle úživnosti stanoviště - cca 10 let luhy, 20 střední bonita, 30 let extrémní stanoviště každoročně smýtit odpovídající počet (při 10letém obmýtí každý rok 1) po uplynutí obmýtí se uzavře 1 cyklus obnovy seč v zimě (listopad-únor) = maximalizujeme pařezovou výmladnost (těžené dřevo včas odstranit, aby do něj hmyz nekladl + snížení trofie + ponechání klád pro saproxylický hmyz) orientace ploch od západu k východu kvůli dostatku oslunění, v kopcích orientace seče po svahu při otevření porostů někdy riziko zatažení třtinou křovištní, ale po zapojení porostu rychle ustupuje Obnova středního lesa větší plocha cca 1-2 ha spodní etáž - obhospodařována jako nízký les (každoročně smýcena 1/10 při 10letém cyklu) horní etáž vyrovnaná věková struktura (stálý počet výstavků pro trvalý výnos i zásobu dřevní hmoty) při obmýtí (cca 30 let) spodní etáže smýcen fixní díl stromů každé kohorty + ponechán daný počet stromků semenného původu Rekonstrukce: z bývalého středního lesa - redukce nejstarších kohorty na cca 10 výstavků/ha + odpovídající počet jedinců v mladších kohortách, popř. dosadba nejmladší etáže v dalším obmýtí ponechat 2-3 nejstarší stromy/ha (i nad 150 let) pro xylofágy a dutinohnízdiče ze stejnověké pravé či nepravé kmenoviny (u nepravé nižší výnos) proředit na nižší cílovou zásobu dřeva horní etáže (z 200 na 100 m 3 /ha) = umožníme zmlazení spodní etáže a dosadíme cca 50 semenáčků při následném obmýtí znovu proředit horní etáž a probrat nižší etáže a opakujeme předchozí postup do cílového stavu
Obnova středního lesa zanedbaný střední les pravá kmenovina nepravá kmenovina (pařezina) Výhody a nevýhody středního a nízkého lesa problémy: střední les velmi náročný na odbornost hospodaření (chybí lesničtí odborníci) pro veřejnost (nejen lesnickou) obtížně přijatelný koncept setrvalé nahlížení ideálu plně zakmeněné stejnověké monokultury výhody: v krizi stoupá poptávka po palivovém dříví (zatímco kulatiny dostatek), rychlejší výnos - ekonomicky rentabilní (zvl. pařeziny) ve středním lese možno pěstovat vtroušeně velmi ceněné dřeviny (např. 1 kmen třešně = cena běžné kulatiny z 1 ha lesa), které kompenzují ztráty na nižší produkci kmenoviny
Doupné stromy hnízdní dutiny ptáků dendrotelmy dvoukřídlí, brouci hnízda sršní a včel podkorní hmyz - krasci, lýkožrouti, kovaříci, pestrokrovečníci, tesaříci, lumci mravenci, myrmekofilní a myrmekofágní hmyz mycetofágové dutinoví saproxyličtí brouci - kožojedi, mršníci, listorozí brouci, potemníci, drabčíci roztoči, štírci, mravkolvi, stonožky a mnohonožky larvy v kořenech a trouchu Výstavky semenná banka pro obnovu gen. původního materiálu zmírnění výkyvů mikroklimatu, účinků větru (přežije pouze část) hnízdění či pozorovatelna ptáků potravní zdroj hmyzožravců kontinuita pro přežití xylofágů (delšíčas na přemístění) + vhodné oslunění kůry ponechávat stromy s dutinami - zejména dub a jilm (vaz a habrolistý) - nejbohatší hmyzí fauna zejména brouci, dále černé topoly, hrušně, třešně, jabloně, lípy méně vhodný jasan (nepřežívá hniloba), pro většinu hmyzu neatraktivní, topol bílý nálet zatáhne paseku doporučené hustoty výstavků cca 10 stromů/ha (plně zakmeněný porost dubu má 150 200 stromů mýtního věku/ha) vlastníku lesa hrazeny náhrady za ztráty na těžbě z fondů OP
Celoplošná příprava půdy v lesích (frézování pasek) běžně po holoseči - ruční odklizení zbytků, ponechání přir. zmlazení + dosadba stromků frézování: rozdrcení pařezů na štěpku a zapravení do země (rotujícími disky až 30 cm hloubky) následuje výsadba negativa: vegetace zničení rostlin např. likvidace cenných druhů s pomalým šířením - např. sněženky, dymnivky, sasanky, bledule apod., zničení semenné banky změna půdních vlastností a dynamiky půdních živin ovlivnění sukcese (nástup světlomilných, invazních a expandujících druhů ostružiník, třtina, kopřiva, netýkavky) bezobratlí - likvidace hmyzu a jeho biotopu hlavně saproxylický hmyz (např. roháči a tesaříci v pařezech), housenky vázané na pův. rostliny (např. jasoň dymnivkový), mraveniště atd. obratlovci zánik úkrytů - savci, obojživelníci, plazi zvl. frézování před výsadbou, kdy jsou zvířata ukrytá (např. č. dunajský) opatření: nepřípustné v CHÚ a význ. lesních celcích obora Soutok (součást BR Unesco) Myslivost a její vliv na lesy podpora pouze lovné zvěře (i nepůvodní druhy), ovlivnění demografické a genetické struktury populací (odstřelování velkých prasat = masové přemnožení), hybridizace druhů a poddruhů (jelen) potlačení predátorů (dravci, velké šelmy) vliv na chování zvěře (málo plachá, málo pohyblivá), bez regulace slabších a nemocných jedinců (např. vlk vs. prasečí mor) rušení v lesích jen maloplošné a periodické (střelba, doprava) potlačení přirozené obnovy lesů (nutno vysazovat, oplocovat atd.) silný požer výsadeb (např. mufloni) eutrofizace - podpora nepův. druhů rostlin (netýkavky) u krmných zařízení podpora ruderální vegetace, krmná políčka s nepůvodními druhy (např. topinambur), okrašlování (jehličnany, akát, atd.) některá pozitiva: zvěř supluje dřívější lesní pastvu lokální podpora např. světlomilných rostlin + údržba řídkého lesa (pozitivně spíše nížiny) opatření: podpora šelem,útlum myslivosti (prům.věk 60l.) Území výskytu vlka a prasečího moru
negativa: Obornictví zvěř brání zmlazení dřevin selektivně redukuje byliny a keře lokálně eutrofizuje stanoviště pozitiva: jiný účel lesa než produkce dřeva = ponechány i přestárlé stromy s vhodnými podmínkami i kontinuitou výskytu xylofágního hmyzu pastvou naředěné osluněné porosty, solitéry na pastevních políčkách naředěné porosty vhodné např. i pro druhy vyžadující oslunění a rozvolnění zápoje trus zdrojem potravy pro saprofágní hmyz, ustupující s omezením pastvy šance do budoucna: obory s přirozeně nízkou produkcí dřeva (Pálava) vhodné přeměnit z kmenovin na nízký a střední les Ochranářsky významní obratlovci v lesích a management podpora řídkého lesa a bezlesí tvorba pasek skřivan lesní, lelek lesní, moták pilich nejvyšší diverzita na pasekách uvnitř lesa než na jeho okrajích lokální vypalování např. Bzenecká doubrava tvorba pozvolných přechodů do lesa užovka stromová (např. v NP Podyjí), náhradní stanoviště pod elektrovody úkryty v lese hromady dřeva, klestí, kamení atp. obojživelníci, savci podpora doupných stromů a větších celků zachovalých porostů - dutinoví hnízdiči (např. sovy, holub doupňák, lejsci) budky nestačí, důležitá i potrava v okolí a relativní klid, totéž netopýři, plši přítomnost vysokých stromů a klid na hnízdištích - draví ptáci, čáp černý ochranná pásma stovky m kolem hnízda (např. orli 400 m - Soutok) klidová území např. pro velké šelmy
Lesní pastva původní, nyní zarostlé, pastviny v lese indikovány jalovcem a vřesem oproti zvěři (jelen, muflon) je pastva razantnější a koncentrovaná na vhodném místě střet s lesním zákonem nelze udělit výjimku -řešením je tzv. odchylné opatření od lesního zákona (+ výjimka na snížené zakmenění pod 0,7 tj. 70 % maxima) lze provádět pouze v lesích zvláštního určení jako typ managementu, kdy cílového stavu lze dosáhnout pouze pastvou např. redukce zmlazení po uvolnění zápoje ovce a kozy (smíšená stáda) nezastaví dubové zmlazení, kozy eliminují výmladky akátu i cenné dřeviny kráva - pro trvalejší udrženířídkého pastevního lesa (jako jediná eliminuje i silnější zmlazení), finančně nejdražší je nutné dodržovat koridory pro příchod dobytka, aby nebyly poškozeny jiné zájmové kultury v lese rozvolněné přechody mezi lesem a bezlesím (tzv. disperzní les ) nejvhodnějším řešením, nejlépe udržovat kravami, ponechat výstavky, hromady klestu, vývraty možný návrat velkých býložravců (zubr, pratur, koně), kteří by mohli lesní pastvu velkoplošně obnovit Solitérní dřeviny mimo les a aleje nahrazují původní staré stromy rozvolněných lesních porostů, které díky intenzivnímu lesnictví chybí pro hmyz jsou podstatné dutiny, silné větve a kmen vhodných druhů dřevin, dlouhá kontinuita vývoje (akumulace druhů s časem), oslunění a propojení se sousedními populacemi Ohrožení: sanace dutin (znepřístupnění) plošné odstraňování přestárlých stromů (střety s bezpečností silnic) zarůstání náletem (zastínění) nevhodný typ dosadby (nepůvodní, pro hmyz neatraktivní stromy) a její opožděné načasování (přerušení kontinuity populací) solitéry zarůstají okolním lesem a náhle odumřou (řešením uvolnění ze zápoje)
Péče o stará stromořadí pravidelně udržovat ořezem, aby nedošlo k rozlomení (+ ochrana obyvatel před pádem větví) kácet jen menšíčást aleje, zejména u malých lokalit bez propojení na vhodné biotopy jen omezeně ponechat starší stromy v dobrém stavu, aby umožnily kontinuitu vývoje - přelet dospělců pouze stovky metrů podél stromořadí nefrézovat pařezy (nutné dokončení vývoje larev) dosazovat stejnou dřevinu, jaká byla dosud osídlena xylofágním hmyzem (např. i nepůvodní jírovec), popř. další pro xylofágy vhodné druhy jilm, někdy lípu atd. brzkým ořezem (na babku) iniciovat tvorbu dutin při ponechání mrtvého dřeva nechat velké kusy obtížně zužitkovatelné obyvateli, v krizi převézt do ZCHÚ, popř. částečně zakopat (pro vývoj podzemních larev) Problémy alejí střety a památkovou péčí ořezaná torza solitérů nejsou estetická přemnožení tesaříka obrovského (napadení a usychání památkově chráněných dubů) zapalování dutin doupných stromů (zničí trouch s larvami i samotný strom) usmrcování jedinců hustý provoz na silnici v době rojení intenzivní sběr entomologů na malých lokalitách zarůstání okolí solitérů nálet (zastínění, nevhodné pro larvy) OPATŘENÍ: postupná obměna stromořadí, prořezávky náletu, ochrana dutin atd. při kácení přítomnost entomologa záchranný přenos omezeně mobilních larev i dospělců (např. páchník)
Seřezávané formy dřevin imitace činnosti velkých býložravců seříznutí v určité výšce (ořez na hlavu nebo vrškový, angl. pollarding) vede k dlouhověkosti - stromy zakrslejší, silnokmenné, košaté, osluněné mezi udržovanými stromy je vhodnější bezlesí, dříve umožňovalo stálou pastvu seřezání (=otevření) stromu vhodnější už v mládí dřívější tvorba dutin habitat je pro hmyz přístupný dlouhodobě (i když menší produkce dřeva) nutná údržba v krátkém intervalu - jinak dochází k poškození (rozlomení) v ČR tradičně hlavaté vrby na palivo a proutkařské účely dále duby (ale i lípy, jilmy, buky) střety s legislativou: kvalifikováno jako poškozování dřevin (kromě vrb), problém legalizace Management křovin historicky spíše holé meze nyní experimentálně management holopásy mezi křovinami nejlepší mozaika sukcesních stádií tj. po vysekání ponechat bez zásahu podpora původních druhů keřů + solitérních stromů konflikt s ÚSES - přerušení biokoridoru (pás křovin) ale křoviny nyní na mezích díky opuštění hospodaření převažují prořezávky křovin provádět až po odkvětu živných rostlin (trnka, hloh atd.) nejlépe od září (dokud se druhy opět nezazimují)
Management akátových porostů řez ve výšce 1,2 m nad zemí - pak zmlazení jen u kmene (ne keř. výmladky), nejlépe v plochách, kde se objevují semenáčky pův. dřevin, na menších plochách ořez na pařez - na větších plochách lepší a ošetření glyfosátem, nejlepší likvidace srpen září kroužkování obecně méně účinné a společensky méně přijatelné vhodné pouze v zapojených stinných lesích vylamování výmladků - mechanicky v menších otevřených místech vypalování pozor zvyšuje klíčivost semen biologické ovlivnění - akátová semena konzumuje ruměnice pospolná, v Sev. Americe tesaříček negativně ovlivňující akátové porosty vhodná kombinace různých přístupů včetně křovinořezu a mimo les i pastva Další střety při managementu lesů pro bezobratlé hrabání steliva (střet s lesním zákonem) eliminace eutrofizace, management lze obejít termínem hrabání pro odběr biomasy, pak již výjimka není nutná vysoká hustota zvěře býložravci zkonzumují živné rostliny např. motýlům či blanokřídlým, divoké prase konzumuje larvy v půdě přenos tracheomykózy (tesařík obrovský) = likvidace rezervací o malé ploše kladení tesaříků do čerstvého dřeva na skládkách, odkud je následně odvezeno (neponechávat v lokalitách výskytu) cílení managementu pouze na jediný cílový druh či skupinu možné střety s botaniky, dendrology atd. (např. obnova alejí)
Vliv pastvy a kosení na živočichy Petr Pařil Pastva a sečení kontra bezobratlí zarůstání krajiny vlivem opuštění = ochlazování slunných stanovišť = úbytek teplomilných druhů kontra vliv globálních změn = změna fenologie - zrychlení vývoje larev na osluněných stanovištích (motýli v Anglii platí pro pastevní krajinu) v ČR 30 tisíc druhů hmyzu nároky nejsou dostatečně známy obtížné nastavení managementu pro všechny skupiny hmyz indikátor nevhodného managementu nejrychlejší reakce - populace hmyzu zaniká během 1-několika generací vegetace odolnější vůči nevhodnému managementu - diaspory či vegetativně se množící jedinci přežívají nevhodné podmínky desítky let
Specifika péče o travní porosty ve vztahu k bezobratlým specializace na jeden či několik druhů živných rostlin oligofytofagie - silná vazba (vymizí po odstranění živné rostliny) rostliny potravou, nebo minují uvnitř (tvorba hálek) vhodnost stanoviště dána i jeho strukturou výška porostu forma stonku krátkověkost x dlouhověkost bylin (trvalky) pokryvnost porostu kontinuita stanoviště = akumulace více druhů (netýká se pouze vegetace někdy dostačuje kontinuita podpovrchové vrstvy půdy diaspory bezobratlých i rostlin) rozloha počet druhů roste s plochou vzdálenost od okolních vhodných stanovišť (metapopulační koncept, propojení koridory x překážky) Bezobratlí a struktura vegetace Mládek at al. (2006)
Vlivy sečení a pastvy na hmyz Negativa: radikální změna struktury porostu a mikroklimatu ztráta potravních zdrojů kosa vs. sekačka: nevhodně posečené/rozdrcené konce stonků vylučují detergenční látky odpuzovač, sekačkou rozdrcení hmyzu (např. omezeně mobilní housenky) odstranění stonků s vajíčky, živné rostliny pro housenky i dospělce velké druhy na obnaženém povrchu snadno slovitelné při dlouhodobém managementu změna rostlinného společenstva pastva působí na druhy selektivně (preference skotu ovlivní potravní nabídku bezobratlých) Pozitiva mladé obrážejícíčásti rostlin lépe stravitelné pastva na rozdíl od kosení vytváří mozaiku diverzifikovaných habitatů různá výška, okus, druhové složení bylin Přínosy pastvy pro bezobratlé Heterogenita prostředí způsobená pastvou vyšlapané obnažené plochy - saranče zde kladou, dále pavouci, střevlíci, motýli nedopasky vhodné jako zdroj květního nektaru, semen atd. (časné kosení či pastva nedovolí dozrání semen) Vazba na vegetaci pastvin živná rostlina kopřivy, bodláky, otrněné bobovité, vratič, řebříček, šťovíky, třezalky- často ruderální zůstanou druhy vázané na tyto živné rostliny (vybraní dvoukřídlí, brouci, ploštice) vymizí např. modrásci (vazba na vičenec, úročník bolhoj) Vazba na dobytek paraziti (včetně krevsajícího hmyzu) vazba na trus koprofágní (čerstvý nebo starý trus) druhy - dvoukřídlí a brouci (vrubounovití) specifické druhy vázané na chráněné obratlovce v norách syslů hnojnici a lejnožrouti saprofilní pakomáři, koutule, roztoči, žížaly predátoři loví obyvatele trusu brouci pro tyto druhy důležitá struktura půdy (zahrabávání trusu)
Modelové skupiny vázané na pastviny koprofágní vrubounovití brouci suché trávníky na výkalech ovcí chrobák (výkalník) pečlivý (Copris lunaris) kulovník vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) denní motýli dostatek informací o biologii indikační hodnota od 2. sv. války úbytek až 50 % druhů vazba na antropogenní hospodaření myrmekofilní modrásci - modrásek černoskvrnný jedině pastva ovcí zajistí porosty mateřídoušky s dostatkem mravenčích hnízd většina vzácných motýlů vázána na pasené plochy - nutné je narušení drnu (pro slunění) = sečení nestačí (i když je levnější) Půdní bezobratlí a management luk důležitá funkční skupina transport, rozklad, tvorba půdní org. hmoty míchání vrstev, kypření (chodby) vodní a kyslíkový režim skupiny fytoedafon (řasy, houby, bakterie) zooedafon (bezobratlí) - prvoci, háďátka, chvostoskoci, stejnonožci, roztoči, hmyz, mnohonožky stonožky, roupice, žížaly saprofágové, herbivoři, predátoři Typy managementu vhodné pro edafon 1-2x sečené louky nejvhodnější odstranění nadzemní biomasy nevadí pastva a sešlapem zhutněné trávníky nevhodné kvůli narušování půd. krytu redukce organické hmoty (opadu) redukce epigeických druhů na povrchu (hl. intenzivní pastva)
Obratlovci vázaní na bezlesí vlhčí louky (pastva ruší) linduška luční bramborníček hnědý chřástal polní (rozšlapání snůšek) ptáci vázaní na hmyz v trusu dobytka dudek (dříve mandelík) krutihlav (sběr mravenců) lelek (nemohou lovit ve vysoké trávě) lesostep a rozptýlené dřeviny ťuhýk obecný a šedý (hraboši a velký hmyz) strnad zahradní a luční vazba na xerotermní pastviny dytík úhorní drop velký náhradní stanoviště ve vojenských prostorech a lomech chocholouš obecný linduška úhorní bělořit šedý užovka hladká ještěrka obecná ještěrka zelená Ekosystémoví inženýři luk a xerotermů sysel dříve škůdce ohrožený druh díky zániku pastvy vysoká rychlost úbytku nyní vzácný = vliv jen lokálně přehlednost biotopu podmínkou (nesmí překročit výšku stojícího jedince letiště, golf. hřiště, kosení) vazba brouků vrubounovitých a drabčíků živí se trusem, i když nejsou specialisty pouze na tento druh krtek dnes nejběžnější (desítky na ha), vytváří obnažené plochy (jaro/podzim) uchycení diaspor, poklesy populace (po srážkách), migrace mladých králík divoký dříve velmi hojný, redukce myxomatózou od 70. let i přes vysazovaní malý vliv liška a jezevec nory vzácně zasahují do lučních biotopů 1935 1950 1970
Management luk s výskytem chřástala polního vlhčí louky + drobné mokřady (V ČR střední až vyšší polohy) detekce dle hlasu samců (nestálí) ohrožení kosení při hnízdění (těžká mechanizace zůstanou ve středu porostu, nevhodný postup kosení) ztráta vajec či mláďat trvalá pastva (nebo jen v době hnízdění) dotace Ptačí lokality na travních porostech hnízdiště chřástala polního (platby 183 EUR / ha mimo NP a CHKO, na 5 let) management: posun seče nejdříve 15.8., nejpozději 30.9. seč min. 1x ročně (nelze vypustit), odvoz posečené hmoty vhodný postup seče (od středu ke krajům, z jedné strany pozemku ke druhé, maximálně 2 žací stroje najednou zásahy nedělat na jaře a v době hnízdění (mulčování, obnovu, přísev, válení, smykování a hnojení) - vždy povolení OOP vyloučit pastvu neposečený pás ponechat při okraji pozemku bahňáci (např. čejka chocholatá, břehouščernoocasý) - obdobný management jako u chřástala, (platby 202 EUR / ha) seč 2 x ročně, první seč nejdříve 15.7. a nejpozději 31.8., druhá od 30.9. do 15.11. Termíny kosení a vliv načasování seč více biomasy (květen-červen) otava řidší porosty, mezofilní (září-říjen) dle trofie a vlhkosti suché chudé louky 1x některé vlhké 1x za více let eliminace nevhodných druhů - seč v době kdy kvetou a mají zásobní látky v nadzemní části časné pokosení zahuštění drnu z odnoží vysemenění vhodných druhů - ponechání sena při sušení shnití sena na lokalitě = eutrofizace postup kosení pozemku - optimálně umožňuje únik většiny živočichů
Frekvence a načasování obhospodařování mezofilní louky s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) 1 2 r. horské louky s trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens) 1x rok + jednou ročně a vhodné je přepasení skotem na podzim. vlhké pcháčové louky - 1 2 rok (podle druhového složení), s pastvou pomístně aby je zvířata příliš nerozdupala květnaté širokolisté trávníky 1x za rok + podzimní přepasení vlhké bezkolencové louky (na stelivo), seč v pozdním létě (při časné seči vymizí), kdy Molinia sp. odkvetla zásobní látky v podzemí, snáší i víceletou bezzásahovost tužebníková lada - seč po 3 7 letech. smilkové louky 1 za 2 roky + jednorázové přepasení Čím a jak kosit kosa přesně řeže bez roztřepených okrajů zanechá různě vysoké stvoly nejobtížnější metoda selektivní (některé druhy se ohnou) strunová sekačka neselektivní roztřepí řez, drtí živočichy nestejně vysoký pokos lištová sekačka kosí v nastavené výšce neselektivní ostrý řez, stříhá drahá ruční práce rotační sekačka nejlevnější (za mechanizací) rozseká drobné bezobratlé špatný únik nelze se vyhnout hnízdům výhoda místy obnaží povrch (uchycení diaspor, slunění bezobratlých)
Dopady nevhodného sečení zarovnání terénu nevhodné pro mravence na něž jsou vázáni někteří modrásci - m. očkovaný (mravenci vyžadují mozaiku sušších kopečků a vlhčích depresí) řešením sečení zvýšenou lištou, bez úprav a frézování pařezůči nerovností, - technologicky náročné nevhodná celoplošná seč pokud následuje mnoho let za sebou, pak vede k vyhubení druhů vázaných ně některé byliny (modrásek ligrusový 50% redukce populace díky managementu) řešením je mozaikovitá péče o biotop Zásady sečení pro bezobratlé maximálně 2 seče ročně dle trofie nesekat velké celky celoplošně (ztráta živných rostlin motýlů - např. hnědásek chrastavcový) podíl mozaikovitých nesečených ploch nad 10 ha 10% celkové plochy pod 10 ha 30% celkové plochy vhodné v dalším roce či dosekat v další seči vhodné zrno mozaikovité péče závislí na mobilitě skupiny hmyzu mozaikovitě sekat různé louky - dospělí motýli přelétnou mozaikovitě sekat plošky uvnitř jedné louky méně mobilní pavouci, saranče, střevlíci
Fungování pastvina x louka ústup pastvy s průmyslovou revolucí extenzivně pasené pozemky využil průmysl (= dobytek ustájen), postupní zánik po 2. sv. válce intenzifikace zemědělství - koncentrace hnoje na jednom místě rozvoz s cíleným hnojením kde je potřeba zánik managementu - zarůstání pastvin dřevinami (eliminace náletu ovce, kozy, hustší porost krávami) louka - po sečení často strniště s nezapojeným drnem pastvina hustě zapojený drn odolnější sešlapu, převod z louky na pastvinu 5-10 let Problémy dotací seč vyžadována do určitého termínu = velké celky homogenizovány namísto mozaiky biotopů ALE na pastviny s rozptýlenou zelení nejsou dotace problém Pozitiva snížení biomasy = odnos živin blokování sukcese Vlivy pastvy rozrušení drnu klíčení konkurenčně slabých rostlin, vhodné plocha pro hmyz Negativa vodní toky a nádrže jako napajedla zničení příbřežní vegetace a eroze břehů, org. znečištění - oplotit prameniště zničení cenného biotopu (skot) koncentrace výkalů na jednom místě ruderalizace zhutnění půdy
Příliš intenzivní pastva a sečení nevhodná dlouhodobá pastva s vysokými stavy dobytka intenzivní celoplošné sečení více než 1x ročně zbudou většinou pouze běžnější druhy (r stratégové) rychle kolonizující prostředí vymizení brachypterníchči apterních druhů zvlášť citliví velcí střevlíci (nahrazeni střevlíčky) Pastva krav a koní dražší, vyšší váha = eroze, zhutnění, horší transport, radikálnější zásah, ve vlhkých nivách netrpí parazity kůň selektivní spásač odhryzává podrost na 3 cm vyhýbá se kálištím ovladatelný (el. ohradníky) často se přemisťuje koncentrace exkrementů (šťovíky) kráva neselektivní spásač škube na 5 cm zvládne vysoký porost ovladatelná (el. ohradníky) vyhýbá se kálištím
Pastva koz a ovcí menší pořizovací náklady, možnost převozu, menší eroze, sušší lokality koza ukusuje výše než 5 cm preferuje středně vysoký porostu (metající trávy) a dřeviny respektuje el. oplocení vyhýbá se kálištím 2x denně dojení, složitější porod ovce kouše podrost na 3 cm vyhýbá se vysokému porostu překoná oplocení (vlna izoluje) horší ovladatelnost (potřeba psů) nevyhýbá se kálištím (infekce) mezihostitel parazitů z mokřadů složitější porod Oplocování pastvin elektrické ohradníky rychlá instalace nutnost vysekání trávy pod vedením (jinak zkratuje a nefunkční), možno i solární ostnatý drát možnost poranění, nevhodné zvláště elektrické ost. dráty dřevěné kůly neimpregnované zdroj dřeva pro xylofágní hmyz oplocení problémem pro chráněné velké migrující savce
Nedopasky výška nedopasků dle intenzity pastvy Význam nedopasků: klíčení semen generativní rozmnožení vyšší druhy trav a bylin potravní zdroj pro hmyz, hlodavce, ptáky hnízdní příležitosti jejich dosekávání a mulčování nevhodné zvl. před metáním trav (selektivně, max. 1x ročně) Intenzita a načasování pastvy Načasování během sezóny se snižuje úživnost píce pastvě na jaře spásají i méně chutné druhy (třtina křovištní, smilka tuhá, válečka prapořitá) časné zahájení pastvy (duben) = vyšší výtěžnost píce, po vykvetení trav už nízká Hustota dobytčí jednotky (DJ = 500 kg) na 1 ha nebo ks/ha daného druhu doporučené hustoty pastvy dle úživnosti stanoviště cílového stavu paseného druhu kvůli motýlům pastva většinou až v červenci - hustota 0,5-0,2 jednotky skotu na hektar ponechat 1/4-1/2 lokality bez zásahu
Management živin pomocí pastvy půldenní pastva lačná zvířata se ráno vyženou na cílové oplocené lokality odpoledne kálí mimo managovanou lokalitu košárování obrácený princip (noční ohrada), zájmovou lokalitu dohnojujeme exkrementy zvířat přehnaných z živinami bohatší lokality díky silné eutrofizaci se v OP příliš nevyužívá oba postupy organizačně složité senoseč + dopásání otav - vysokostébelné trávníky (ovsíkové louky, širkokostébelné sušší trávníky) lepší jednorázové vypasení než celosezónní pastva Zásady managementu pastvin rozdělit na plochy s rozdílnou intenzitou pastvy v různých letech střídat nedopasky sekat max. 1x ročně na podzim - i ruderální druhy jako (kopřiva, pcháče, šťovík) zdrojem nektaru (např. pro motýly ohniváček černočárný) ale celkové zaplevelení pastvin také nevhodné ponechat rozptýlené keře a stromy (pro chr. druhy) ale i stín a drbadla pro skot lépe pást řízeně pod dohledem pastevce (dražší) a mozaikovitě popř. za použití elektrických ohradníků pastva v pevně fixovaných plochách horší neumisťovat zázemí pro dobytek na ploše CHÚ
Ukončení pastvy a sečení nejprve významný nárůst počtu druhů (brouci, ploštice, motýli, blanokřídlí) dlouhodobé opuštění pastvy = pokles diverzity nejvhodnější mozaikovité hospodaření s občasnou disturbancí na dané ploše = metapopulační dynamika Význam roztroušených dřevin solitéry, lemy lesa či cest, remízky pro blanokřídlé, dvoukřídlé, brouky, síťokřídlé potravní zdroj dřevo (čerstvé i odumřelé) - xylofágové krasci, tesaříci atd. květní nektar, pyl orientační bod, patrolování dřeviny s bohatým osídlením hmyzu hlohy, trnky, břízy, osiky, jalovce Další zásahy na loukách a pastvinách narušování drnu = obnažení ploch pojezd bránami rozvolnění drnu vypalování = odstranění živin pouze mírnější oheň (vyhrabat stařinu) v zimě a předjaří levné ale podpoří nevhodné druhy (třtina křovištní) vhodné na vřesovištích (vřes neklíčí v zapojeném porostu) dále písečné duny, stepi mulčování = přínos živin pokosení a ponechání hmoty nevhodné eutrofizace a rozdrcení živočichů vyhrabávání stařiny = odstranění živin uvolnění prostor pro klíčení a odnos živin vhodné ale náročné
Vypalování porostů jako management dle požárního zákona zakázáno probíhají první řízené pokusy mimo les s podporou hasičů (cvičení) dříve běžné požáry lesa (blesky, vojenská cvičení) vyhořelé plochy často centry biodiverzity (České Švýcarsko) odnos živin, prosvětlení, růst heterogenity požároví specialisté mezi druhy hmyzu, část dřevin vůči ohni odolná (borovice) přehuštěné porosty hoří lépe a působí i větší škody (středomoří) v různých typech biotopů různě vhodné např. vřesoviště, stepi Zkušenosti s vypalování v ČR zásady: při vegetačního klidu (nepoškození rostlin a živ. v podzemí), neselektivní odstranění nadzemní biomasy těžko rozložitelné stařiny, levnější než strhávání drnu, iniciační zásah při obnově hospodaření, pracovní skupina AOPK + hasiči pro změnu legislativy Brdy dopadové plochy v dubnu - před vypalováním monitoring vzácných druhů a jejich plašení, teplota 5cm pod povrchem cca 15 st (v 10 cm bez ohřevu) přestože vzduch 800 st. rychlost 1-2 m za min. (dostatečné pro únik) zastavit cestou, protipožár pás. následně obsadí antrakofilní druhy Lesy: borové na pískovcích (běžná frekvence 150 200 let), České Švýcarsko uvažuje se (případ vyhoření Havraní skály) Bezlesí: sekundární vřesoviště (+ sekundárních trávníky, ostřice a rákosiny) vřesoviště každých 10-15 let + pastva (monitoring aby vřes nepřerostly trávy-dřeviny) vodní stěna proti šíření požáru mimo zásahovou plochu