Archiv obce Háje. EL NAD č.: 188. AP č.: 1601

Podobné dokumenty
Archiv obce Všeboř. EL NAD č.: 196. AP č.: 1602

Archiv obce Nebanice. EL NAD č.: 137. AP č.: 1596

Archiv obce Mostov. EL NAD č.: 1120 AP č.: 1539

Místní školní rada Bližanovy

Místní školní rada Čepice

Místní školní rada Bolešiny

Místní národní výbor Zichov

Archiv obce Tuřany. EL NAD č.: 1121 AP č.: 1537

Archiv obce Chotiměř (1948) EL NAD č.: AP č.: 435

Archiv obce Hvožďany. EL NAD č.: AP č.: 437

Místní školní rada Chlistov

Archiv obce Horní Paseky

Archiv obce Starý Hrozňatov (1953) EL NAD č.: 179. AP č.: 1598

Místní školní rada Běšiny EL NAD č.: AP č.: 559

Archiv obce Křižovatka EL NAD č.: 705 AP č.: 1541

Místní školní rada Bílenice

Archiv obce Drahotín. EL NAD č.: AP č.: 390

Archiv obce Vojtanov EL NAD č.: 52 AP č.: 1525

Místní školní rada Bezděkovec. EL NAD č.: 4. AP č.: 489

Archiv obce Nový Drahov (1946) EL NAD č.: 182. AP č.: 1599

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363

Místní správní komise Bohuslav (1929)

Archiv obce Podmokly. EL NAD č.: 541. AP č.: 313

Základní devítiletá škola Věckovice EL NAD č.: AP č.: 486

Záložna - Kampelička Hřešihlavy EL NAD č.: 455 AP č.: 205

Místní školní rada Dolany EL NAD č.: AP č.: 561

ARCHIV MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

Místní národní výbor Smědčice

Archiv obce Poustka (1989) EL NAD č.: 51 AP č.: 1519

ARCHIV OBCE ČESKÝ ÚJEZD

Archiv obce Horní Hradiště (1917) (1950) EL NAD č.: 66. AP č.: 283

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

Gymnázium Sušice (1960) EL NAD č.: AP č.: 565

Základní odborná škola zemědělská Štěpanice EL NAD č.: AP č.: 553

Obecná škola Slatina (u Horažďovic) EL NAD č.: AP č.: 389

Archiv obce Hradecko. EL NAD č.: 68. AP č.: 300

Velkostatek Lesná (dodatek 1) EL NAD č.: 219 AP č.: 636

Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Společenstvo hostinských a výčepníků Klatovy (1885)

EL NAD č.: AP č.: 548

ARCHIV OBCE ČEŘENIŠTĚ

Základní devítiletá škola Zelená Lhota EL NAD č.: AP č.: 545

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

Základní devítiletá škola Červená EL NAD č.: AP č.: 508

Kupecká pokračovací škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 554

Místní školní rada Sebečice EL NAD č.: 716 AP.: 217

(1960) EL NAD č.: AP č.: 490

Místní národní výbor Jadruž (1924)

Místní školní rada Žerovice (1950)

Archiv obce Mokřina EL NAD č.: 663 AP.: 1517

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296

Základní devítiletá škola Zadní Chodov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

KSČ místní výbor Chrást

Archiv obce Něšov (1946) EL NAD č.: 296. AP č.: 293

EL NAD č.: AP č.: 557

Základní devítiletá škola Těchonice EL NAD č.: AP č.: 478

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Jedenáctiletá střední škola Stříbro (1950) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Úvod. I. Vývoj původce archivního souboru

Základní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Základní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Archiv obce Rozněvice (1946) EL NAD č.: 952. AP č.: 264

Základní devítiletá škola Sytno

Základní odborná škola zemědělská Mirošov EL NAD č.: 720 AP.: 228

Základní devítiletá škola Boněnov

STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY ARCHIV OBCE SVINNÁ (1853) Inventář. Číslo listu JAF 79. Evidenční číslo pomůcky 148

Rodinná škola Kašperské Hory EL NAD č.: AP č.: 549

2. o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) K r a s l i c e

Základní devítiletá škola Terešov (1862)

ARCHIV OBCE BUJESILY

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479

EL NAD č.: 1320 AP.: 216

Okresní soud Rokycany. Trestní spisy. EL NAD č.: 4. AP č.: 255

Revoluční odborové hnutí - základní organizace Státní statek Hlinsko

Místní školní rada Libákovice

Obecná škola (německá) Třemošná

Všeobecná živnostenská škola pokračovací Strašín EL NAD č.: AP č.: 393

Archiv obce Chocomyšl (1950) EL NAD č.: 608. AP č.: 441

Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové

Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) EL NAD č.: AP č.: 388

Technické služby města Rokycany (1996) EL NAD č.: 1035 AP.: 214

Místní školní rada Dnešice. Číslo evidenčního listu NAD: 77

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE ( ) 1. část: Říšská župa Sudety

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502

STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY ARCHIV OBCE SKLENÁ HUŤ (1921) Inventář. Číslo listu JAF 73. Evidenční číslo pomůcky 144

Obecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405

Triviální škola Velhartice (1895) EL NAD č.: AP č.: 488

Společenstvo pekařů Sušice (1918) (1950)

Místní školní rada Míšov Inventář

Gymnázium Stříbro II. (1947)

Základní devítiletá škola Prostiboř

Základní devítiletá škola Klabava

Rodinný archiv Valentů Inventář

Pedagogická škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 422

Místní národní výbor Bezděkov (u Třemešného) [1907] Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv Tachov

Základní devítiletá škola ročník Stvolny

Transkript:

Státní okresní archiv Cheb Archiv obce Háje 1885 1944 Inventář EL NAD č.: 188 AP č.: 1601 PhDr. Jana Kolouchová Cheb 2016

Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu 5 III. Archivní charakteristika archivního fondu 6 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 7 V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky 8 Seznam použitých pramenů a literatury 9 Přílohy: Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek 10 Příloha č. 2: Pořádací schéma archivního fondu 11 Inventární seznam 12 2

I. Vývoj původce archiválií Obec Háje (něm. Gehaag 1 ) leží necelé tři kilometry jižně od Chebu. Jednotlivé usedlosti se rozkládají po severním a jižním svahu mělkého údolí, kterým protéká místní potok. Nad údolím v jihozápadní části obce stávalo panské sídlo. K obci patřily dvě osady: Slapany (něm. Schloppenhof), Krásná Lípa (něm. Schnönlind). V katastrálním území Háje se nalézalo šest místních částí: Svatý Kříž (něm. Heiligenkreuz), Wies, 2 Gregrův Dvůr (něm. Gregerhof), Hechtova Myť (něm. Hechhau), Schlinglova Myť (něm. Schlingelhau) a Wildenhof. 3 Kdy došlo k jejímu založení, nelze s přesností určit, nejpozději se tak stalo ve 13. století. První zmínka pochází z roku 1297 a je spjata se šlechtickým rodem Nothaftů z Vildštejna a s chebskými klariskami. 4 Podstatnou část vsi však drželi Paulsdorferové, kteří svůj majetek propůjčili roku 1446 chebské rodině Junckerů. Po nich drželi Háje v zástavě Schmiedlové ze Seebergu. Následně se připomínají Grembsové a od roku 1608 pak Pachelbelové. Po konfiskaci majetku přešly Háje do vlastnictví Arnošta Ottowalského, který je v polovině 17. století prodal městu Chebu. Následně se zde vystřídali měšťan Alois John a chebský ekonom Ernstberger. Nakonec však došlo k rozdělení bývalého šlechtického majetku na dva statky, v sousedním Újezdě a v samotných Hájích. 5 Organizaci místní samosprávy předcházelo zrušení roboty a poddanství v roce 1848. Na základě březnové ústavy (tzv. Stadionovy, ze dne 4. března 1849, č. 150/1849 ř. z.) byla vzápětí vydána první samostatná zákonná úprava prozatímní obecní ze dne 17. března 1849, vydaný císařským patentem č. 170/1849 ř. z. Tento zákon zrušil dosavadní pravomoc vrchnostenských úřadů ve správě venkovských obcí, kde dosud zastupovali vrchnost venkovští rychtáři a konšelé, kteří byli pověřeni vykonáváním částečné a obecné samosprávy, a zaručil nově ustanoveným obcím základní práva. Mezi ně patřily např. svobodné volby zástupců nebo samostatné vyřizování vlastní agendy. Obce se staly nejnižšími články a instancemi územní samosprávy. Ke zvolení prvních zastupitelských sborů došlo po vydání volební instrukce ze dne 8. dubna 1850. V každé obci byly zřízeny dva orgány na tři roky 1 Lidově byla ves nazývána jako Hoch či Hag. Přeměnou těchto slov vznikl německý název Gehaag. Více PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. Praha : Česká akademie věd a umění, 1947, s. 511. 2 Bez českého ekvivalentu. 3 SCHREINER, Lorenz. Heimatkreis Eger : Geschichte einer deutschen Landschaft in Dokumentationen und Erinnerungen. Amberg : Egerer Landtag e.v., 1997, s. 347. 4 GRADL, Heinrich. Monumenta Egrana : Denkmäler des Egerlandes als Quellen für dessen Geschichte, Eger : A. E. Witz, 1886, s. 177. 5 ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb : Chebské muzeum, 1998, s. 45 46. 3

volený obecní výbor a obecní představenstvo. Obecní výbor byl kolegiální orgán rozhodující většinou hlasů. Měl usnášející a dozorčí pravomoc a ze svého středu si volil obecní představenstvo, starostu a alespoň dva radní. 6 Další obecní zřízení bylo vydáno v roce 1859, ale v platnost vstoupilo pouze ustanovení o domovském právu. Současně došlo k vyloučení veřejnosti z jednání orgánů obecní samosprávy. Veřejná jednání byla opět zavedena po volbách do obecních orgánů v roce 1861. Rok poté vstoupil v platnost rámcový říšský obecní zákoník snažící se dostat obce pod větší kontrolu a v roce 1864 bylo pod č. 7/1864 českého zemského zákoníku vydáno Zřízení obecní a řád volení v obcích pro království České. Samosprávné obce se mohly slučovat a rozlučovat a za určitých okolností měnit své hranice. Obec Háje patřila do politického a soudního okresu Cheb. 7 Obecní úřad sídlil v domě č. p. 12. 8 Až do počátku 20. století se počet obyvatel pohyboval kolem 750 osob. 9 Roku 1910 zde pobývalo 1003 obyvatel, roku 1921 947 a sčítání z roku 1930 uvádí 1090 osob. Obec Háje patřila k farnosti Wies, 10 kam i místní děti docházely do školy. Z hlediska modernizace měla pro oblast velký význam stavba bavorské železnice roku 1880, která zcela změnila ráz oblasti. Čistě zemědělské Háje se proměnily v bohatou krajinu s jílovými a hliněnými doly a výnosnými cihelnami. Obec ale nedisponovala vlastní železniční stanicí. Nejbližší se nacházela ve Slapanech a v Chebu. 11 Po vzniku samostatného Československa vstoupila v platnost dvě zákonná nařízení č. 75/1919 Sb., zákon o řádu volení v obcích a č. 76/1919 Sb., o novele k obecnímu zřízení. Od té doby stálo v čele obce obecní zastupitelstvo (dříve obecní výbor), které si ze svého středu volilo obecní radu (dříve obecní představenstvo) tvořenou starostou a radními. Působnost obecního úřadu se dělila na samostatnou a přenesenou. Mezi samostatnou působnost patřila správa obecního jmění a obecních záležitostí, dohled na bezpečnost majetku, péče o chudé a dobročinné ústavy, účast na správě místních škol a výkon policie. 6 Blíže JANÁK, Jan HLEDÍKOVÁ, Zdeňka DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : od počátku státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, s. 297 327. 7 Seznam míst v království Českém. Praha : Místodržitelské knihtiskárny, 1886, s. 76. 8 Jako poslední předválečný starosta zde působil Adolf Sommer. 9 Roku 1869 uvádí oficiální sčítání 763 osob, 1880 757, 1890 741 a 1900 765. SCHREINER, Lorenz. Heimatkreis, s. 547. 10 Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragenae pro anno Domini MDCCCLIV. Pragae : Archiepiscopali Seminario, 1854, s. 74, Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragenae pro anno Domini MDCCCLXXXII. Pragae : Typographia archiepiscopali, 1882, s. 91 a Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragensis pro anno Domini MCMXXXVIII. Pragae: Českoslovanská akciová tiskárna, 1938, s. 206 207. 11 Administrativní lexikon obcí v Čechách. Praha : Státní úřad statistický, 1927, s. 72. 4

Přenesená představovala záležitosti soudní, politické, vojenské, berní a důchodkové. Dohled nad obecním úřadem náležel okresnímu zastupitelstvu a zemskému výboru. V období německé okupace pohraničí v letech 1938 1945 vstoupil v platnost říšskoněmecký systém (něm. Deutsche Gemeindeordnung) a došlo k odstranění volitelnosti orgánů územní samosprávy. Vznikla tzv. Říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland) a prosadil se tzv. vůdcovský princip v nové obecní správě. Jmenovaný (nevolený) starosta vedl výkon správy v naprosté a výhradní odpovědnosti. Na chodu obce se dále spolupodíleli přidělenci (něm. Beigeordnete), obecní radové (něm. Gemeinderäte) a poradci (něm. Beiräte). 12 Celé území se rozdělilo na venkovské a městské okresy (Landkreise a Stadtkreise). Ve venkovských okresech byly utvořeny úřady landrátů (Der Landrat) navazující na prvorepublikové okresní úřady. Háje spadaly pod pravomoc Landrátu Cheb. Politicky, hospodářsky, ale také společensky a kulturně byly Háje spojeny s městem Cheb. O spolkovém životě se dochovaly pouze kusé zprávy, ze kterých vyplývá, že v místě fungoval sbor dobrovolných hasičů. Jako poslední předválečný náčelník je jmenován Anton Mühlhans. Dále zde působil pěvecký spolek pod vedením Michaela Porsche. 13 Na základě ústavního dekretu prezidenta republiky o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění č. 18/1944 Úředního věstníku československého a Vládního nařízení o volbě a pravomoci národních výborů č. 4/1945 Sb. obecní úřady zanikly a byly nahrazeny místními národními výbory, v obcích s převáženě německy mluvícím obyvatelstvem pak dočasně místními správními komisemi. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Písemnosti archivního fondu Archiv obce Háje byly nalezeny v SOkA bez záznamu o převzetí. Svezeny byly sice již dne 15. srpna 1959, ale k oficiálnímu zaevidování došlo 30. dubna 1993 při revizi archivních fondů. Pod přírůstkovým číslem 796 je zaznamenán jeden karton z let 1905 1944 o celkovém rozsahu 0,12 bm. Kde a v jakých prostorách byly dokumenty původce uloženy před ukončením jeho činnosti, se nepodařilo zjistit. Torzovitý charakter archivního fondu nasvědčuje tomu, že před převzetím do archivu došlo ke ztrátám, popř. zničení a poškození dokumentů. 12 Das Sudetenbuch : Handbuch für den Reichsgau Sudetenland, 1940, č. 1, s. 37. 13 SCHREINER, L. Heimatkreis Eger, s. 347. 5

III. Archivní charakteristika archivního fondu Archivní fond Archiv obce Háje je torzovitého charakteru a obsahuje archiválie z let 1885 1944. Před zpracováním se archivní fond o rozsahu dvou úředních knih a jednoho balíku nalézal v SOkA Cheb v následujících celcích: 1) Jedna úřední kniha a jeden karton obsahující podle inventárního soupisu vypracovaného v roce 1959 Jaroslavem Slavíkem materiály z let 1885 1944. V roce 1993 zrevidovaly fond Marie Lepší a Martina Bortelová a původní inventární soupis byl přepsán ve formě inventáře. Jednalo se o jednoduchý soupis obsahu spisů, které byly uspořádány dle umělého schématu: I. Znaky všeobecné a II. Výstavba. Současně byla zaznamenána kronika obce. Písemnosti byly nalezeny bez záznamu o převzetí. Oficiálně byly převzaty 30. dubna 1993 pod přírůstkovým číslem 796. 2) Na základě protokolu č. j. 814/2003 ze dne 20. května 2003 byla do SOkA Cheb ze SOA v Plzni delimitována jedna úřední kniha. Jednalo se o rozpočet obce Háje z roku 1940. Do Plzně byla zaslána bez průvodního dopisu ze SOA v Litoměřicích. V SOkA Cheb byla zaevidována dne 9. září 2003 pod přírůstkovým číslem 72 a následně přiřazena do archivního fondu Archiv obce Háje (EL NAD 188). Původní inventární soupis i jeho revidovaná verze reflektovaly pouze 13 inventárních čísel bez přesnějšího časového vymezení a jejich pojmenování neodpovídalo skutečnému obsahu archiválií. Z výše uvedených důvodů byla archivní pomůcka v rámci generální inventury dne 5. října 2012 zrušena a roku 2015 bylo přistoupeno k novému zpracování. Vzhledem k tomu, že nebyl nalezen žádný spisový plán, byl archivní fond uspořádán podle umělého schématu, které vychází z Metodického návodu na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce vydaný Archivní správou MV Praha dne 31. ledna 2000, č. j. AS/1-284/2000. Při zpracování archivního fondu byl použit Metodický pokyn ředitele SOA v Plzni pro zpracování archiválií a tvorbu archivních pomůcek z 12. března 2010, č. j. SOAP/006-0767/2010 včetně dodatku platného od 15. července 2014, č. j. SOAP/006-1300/2014. Současně byla zohledněna Základní pravidla pro zpracování archiválií kolektivu pracovníků pod vedením Michala Wannera z roku 2012. Archivní fond Archiv obce Háje (EL NAD 188) byl rozdělen na knihy, spisový a účetní materiál a mapy a plány. Z knih se dochoval jeden typ: 1. Knihy všeobecné správy 6

obce Kronika obce (inv. č. 1). Spisy byly dále rozděleny podle věcného hlediska (inv. č. 2 11). Účetní materiál obsahuje jeden rozpočet pro účetní rok 1940 (inv. č. 12). Mapy a plány představují situační plán dělení parcel ve Slapanech (inv. č. 13), geometrický plán Hájů (inv. č. 14) a katastrální mapy Hájů (inv. č. 15). Přibližná datace byla určena u inv. č. 7 Stavební plán sirotčince ve Wiesu. Jelikož byla stavba postavena roku 1905, lze předpokládat, že plány k její realizaci mohly být vyhotoveny v rozmezí let 1900 a 1905. Při zpracování nebyly vyřazeny žádné jednotliviny nearchivní povahy. Došlo k nárůstu metráže z 0,14 bm na 0,24 bm. Nárůst 0,10 bm byl způsoben přemanipulováním archivního materiálu a jeho řádným uložením. Původní evidenční jednotky byly upřesněny na dvě úřední knihy, dva kartony, šest map a 54 technických výkresů. Ze 13 položek inventáře vzniklo novým uspořádáním 15 inventárních čísel. Archiválie vztahující se k činnosti obecního úřadu a jeho předchůdců v Hájích se také nacházejí v archivním fondu Archiv města Cheb (EL NAD 1). Dále však není známo, že by se vyskytovaly v jiných fondech, archivech či institucích. Jazykem archivního fondu je převážně němčina. Dále se zde vyskytuje čeština Stavební dokumentace stavby silnic (inv. č. 5), Trestní listy (inv. č. 10) a Katastrální mapy (inv. č. 14). Fyzický stav téměř všech archiválií je dobrý, výjimku ale představují inv. č. 13 Situační plán dělení parcel ve Slapanech, který je poškozen politím, a inv. č. 14 Katastrální mapy (křehké). Kronika obce (inv. č. 1) je uložena ve Sbírce kronik. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Inventarizovaný archivní fond Archiv obce Háje se dochoval torzovitě. Informace o historickém vývoji obce podává obecní kronika (inv. č. 1). Zprávy o činnosti obecní samosprávy a veřejném dění se prakticky nedochovaly. V budoucnu lze předpokládat badatelský zájem např. o stavební dokumentaci a stavební plány (inv. č. 5, 6 a 7), která tvoří největší podíl archivního fondu. Ke studiu osob na okraji společnosti představují vhodný materiál trestní záležitosti (inv. č. 8) a trestní listy (inv. č. 10). 7

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky Ve Státním okresním archivu Cheb archivní fond Archiv obce Háje v listopadu 2015 uspořádala a archivní pomůcku v únoru 2016 sestavila Jana Kolouchová. Cheb, 7. prosince 2016 PhDr. Jana Kolouchová 8

Seznam použitých pramenů a literatury Administrativní lexikon obcí v Čechách. Praha : Státní úřad statistický, 1927. CAIS, Petr. Účetní materiály kamerálního účetnictví obecní samosprávy v Čechách v letech 1850 1945 (se zřetelem k situaci v českém pohraničí). Archivní časopis, 2006, roč. 56, s. 249 285. Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragenae pro anno Domini MDCCCLIV. Pragae : Archiepiscopali Seminario, 1854. Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragenae pro anno Domini MDCCCLXXXII. Pragae : Typographia archiepiscopali, 1882. Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis archidioeceseos Pragensis pro anno Domini MCMXXXVIII. Pragae: Českoslovanská akciová tiskárna, 1938. GRADL, Heinrich. Monumenta Egrana : Denkmäler des Egerlandes als Quellen für dessen Geschichte. Eger : A. E. Witz, 1886. Historický lexikon České republiky 1869 2005. I. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. Historický lexikon České republiky 1869 2005. II. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. JANÁK, Jan HLEDÍKOVÁ, Zdeňka DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : od počátku státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. MARTÍNEK, Zdeněk. Archiv obce příspěvek k vymezení a charakteristice archivního fondu. Archivní časopis, 1999, roč. 49, zvláštní příloha. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. Praha : Česká akademie věd a umění, 1947. Seznam míst v království Českém. Praha : Místodržitelské knihtiskárny, 1886. SCHREINER, Lorenz. Heimatkreis Eger : Geschichte einer deutschen Landschaft in Dokumentationen und Erinnerungen. Amberg : Egerer Landtag e.v., 1997. Das Sudetenbuch : Handbuch für den Reichsgau Sudetenland, 1940. ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb : Chebské muzeum, 1998. 9

Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek AO archiv obce AP archivní pomůcka AS archivní správa bm běžný metr č. j. číslo jednací č. p. číslo popisné EL NAD evidenční list Národního archivního dědictví evid. jedn. evidenční jednotka inv. č. inventární číslo kar kartony map mapy MV ministerstvo vnitra něm. německy ř. z. říšský zákoník SOA Státní oblastní archiv SOkA Státní okresní archiv tvy technické výkresy ukn úřední knihy 10

Příloha č. 2 Pořádací schéma archivního fondu Časový rozsah Inv. č. I. KNIHY 1. Knihy všeobecné správy obce 1885 1923 1 II. SPISOVÝ MATERIÁL II. 1 Spisy 1. Obec a její správa 1. 1 Evidence občanů, domovské právo 1924 2 2. Správa obecního majetku 2. 1 Rozpočtové hospodaření obce 1938 3 3. Péče o bezpečnost a veřejný pořádek 3. 1 Zdravotní a veterinární záležitosti 1935 1938 4 3. 2 Stavební a požární záležitosti [1900] 1938 5 7 3. 3 Trestní a smírčí pravomoc 1922 1944 8 10 4. Spolupůsobení ve státních záležitostech 4. 1 Živnostenské záležitosti 1941 11 III. ÚČETNÍ MATERIÁL 1. Účetní knihy 1940 12 IV. MAPY A PLÁNY 1914 1937 13 15 11

Inventární seznam 12

Inv. č. Obsah Časový rozsah Evid. jedn. č. I. KNIHY 1. Knihy všeobecné správy obce 1 Kronika obce 1885 1923 ukn 1 II. SPISOVÝ MATERIÁL II. 1 Spisy 1. Obec a její správa 1. 1 Evidence občanů, domovské právo 2 Matriční záležitosti výpis z matriky narozených 1924 kar 1 2. Správa obecního majetku 2. 1 Rozpočtové hospodaření obce 3 Návrh obecního rozpočtu 1938 kar 1 3. Péče o bezpečnost a veřejný pořádek 3. 1 Zdravotní a veterinární záležitosti, vodovod a kanalizace 4 Kanalizace 1935 1938 kar 1 13

Inv. č. Obsah Časový rozsah Evid. jedn. č. 3. 2 Stavební a požární záležitosti 5 Stavební plány Háje (řazeno dle č. p.) - přístavba a přestavba obytného domu č. p. 47; 1932 (1 ks) - přístavba obytného domu č. p. 96; 1938 (2 ks) - výstavba obytného domu č. p. 125; 1938 (1 ks) - novostavba obytného domu Schüller v Hájích (12 ks) 5 Stavební plány Háje (řazeno dle č. parcel) - plán stavební parcely č. 140/7; 1937 (1 ks) - přestavba obytného domu na parcele č. 142; 1932 (1 ks) - výstavba obytného domu na parcele č. 147/2; 1931 (1 ks) - plán stavební parcely č. 170/25; 1938 (1 ks) - výstavba továrny Ignatze Gradera na parcele č. 186/2; 1911 1913 (7 ks) - výstavba obytného domu na parcele č. 706/2; 1933 (1 ks) 5 Stavební dokumentace Háje (stavby silnic) - okresní silnice Háje Slapany; 1908 (4 ks) - okresní silnice v Hájích u Lvího sklepa (Löwenkeller); 1923 (4 ks) - okresní silnice Cheb Slapany; 1937 - spojovací silnice Slapany Starý Hrozňatov; 1911 (4 ks) 6 Stavební plány Slapany - stavba školní budovy v osadě Slapany; 1937 (22 ks) - výstavba sportovního hřiště; 1937 (2 ks) 1932 1938 tvy 1 16 1911 1938 tvy 17 29 1908 1937 kar 1 1937 tvy 30 53 7 Stavební plán sirotčince ve Wiesu (1 ks) [1900] [1905] tvy 54 3. 3 Trestní a smírčí pravomoc 8 Trestní záležitosti mj. drobné přestupky a pokuty 1936 1944 kar 2 9 Výpisy z trestních rejstříků 1922 1944 kar 2 10 Trestní listy (řazeno abecedně, A Z) 1899 1940 kar 2 14

Inv. č. Obsah Časový rozsah Evid. jedn. č. 4. Spolupůsobení ve státních záležitostech 4. 1 Živnostenské záležitosti 11 Zákaz hostinské činnosti 1941 kar 2 III. ÚČETNÍ MATERIÁL 1. Účetní knihy 12 Rozpočet pro účetní rok 1940 1940 ukn 2 IV. MAPY A PLÁNY 13 Situační plán dělení parcel ve Slapanech - bez uvedeného autora; 1:500; 21 x 29,5 cm - s výpočtem polygonálních tahů 14 Katastrální mapy Hájů (4 ks) - 1 list Lageplanentwurf; bez uvedeného autora a měřítka; 41 x 33,5 cm 1914 map 1 1937 map 2 5-1 list Lageplanentwurf; bez uvedeného autora; 1:2880; 57 x 39 cm - 1 list Lageplanentwurf; J. Schüller; 1:2880; 55,5 x 34 cm - 1 list Katastralmappenkopie; Wilhelm Markgraf; 1:2880; 29,5 x 21 cm 15 Geometrický plán Hájů (1 ks) - Josef Weisser; 1:1000; 143 x 33,5 cm 1937 map 6 15

Název archivní pomůcky: Značka archivního fondu: Archiv obce Háje AO Háje Časové rozmezí: 1885 1944 Počet evidenčních jednotek: 64 (2 úřední knihy, 2 kartony, 6 map, 54 technických výkresů) Počet inventárních jednotek: 15 Rozsah v bm: 0,24 Stav ke dni: 7. 12. 2016 Zpracovatel archivního fondu: PhDr. Jana Kolouchová Zpracovatel archivní pomůcky: PhDr. Jana Kolouchová Počet stran: 16 Počet exemplářů: 5 Schválil: Mgr. Karel Halla dne 7. 12. 2016 čj. SOAP/020-0778/2016 16