Stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Lotyšska

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. března 2008 (05.03) (OR.en) 7054/08 UEM 87 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Lotyšska Delegace naleznou v příloze stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Lotyšska ve znění přijatém Radou ve složení pro hospodářské a finanční věci dne 4. března 2008. 7054/08 jp/jp/mho 1 DG G I CS

PŘÍLOHA STANOVISKO RADY k aktualizovanému konvergenčnímu programu Lotyšska na období 2007-2010 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Komise, po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem, VYDALA TOTO STANOVISKO: (1) Dne 4. března 2008 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Lotyšska na období 2007 2010. (2) Po období trvalého růstu od poloviny devadesátých let se v období 2005 2007 reálný HDP Lotyšska zvýšil na dvoucifernou hodnotu. Růst byl způsoben v prvé řadě zvýšením soukromé spotřeby a investicemi do nemovitostí, přičemž výše zahraničních půjček od roku 2006 přesáhla 20 % HDP. 1 Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. 7054/08 jp/jp/mho 2

Měnová situace byla příznivá díky vysoké míře euroizace v rámci úzce vymezeného směnného kurzu v ERM II. Přehřátí na straně poptávky a nedostatek pracovních sil přispěly ke vzniku spirály mezd a cen, kdy velmi vysoký růst mezd předstihl produktivitu, vedl k nejvyšší inflaci v EU a prudce zhoršil konkurenceschopnost v oblasti nákladů. V důsledku souboru opatření přijatých příslušnými orgány na jaře roku 2007 se projevilo určité zpomalení na trhu s bydlením a v oblasti domácí spotřeby; v tomto směru je však třeba podniknout další kroky k dosažení plynulého přechodu k udržitelnému růstu. Za těchto okolností fiskální politika nevyrovnávala dostatečně objevující se slabiny. Klíčem k řešení vnitřní a vnější nerovnováhy bude ambicióznější stav veřejných financí, dodržování vhodného střednědobého rozpočtového rámce, stanovení priorit veřejných výdajů a přezkoumání daňových nástrojů s cílem zabránit podněcování poptávky v odvětvích, která nepřispívají velkou měrou k posílení potenciálu střednědobé a dlouhodobé nabídky hospodářství, a rovněž odpovědnější zvyšování mezd ve veřejném sektoru. Aby byla požadovaná úroveň dostižena rychleji, je zapotřebí provést strukturální reformy a odstranit překážky s cílem posílit stranu nabídky hospodářství. (3) Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá stabilizaci hospodářství s postupným snižováním růstu HDP z 10,5 % v roce 2007 na 6,8 % v roce 2010. Podle programu bude k růstu nejvíce přispívat domácí poptávka, i když se od roku 2007 do roku 2008 předpokládá její značné zpomalení. S ohledem na momentálně dostupné údaje 2 se zdá, že tento scénář vychází z reálných předpokladů růstu. Předpokládané zpomalení domácí poptávky však zdaleka není jisté a ekonomický scénář programu doprovázejí velmi vysoká rizika pro makroekonomickou stabilitu, včetně trvalého přehřívání se značným rizikem prudkého poklesu v pozdější fázi. Bez větší změny celkové poptávky a nabídky, než jak je popsána v programu, by zahraniční pozice navíc nebyla v dlouhodobější perspektivě udržitelná. 2 Hodnocení zohledňuje zejména podzimní prognózu útvarů Komise a hodnocení, které v říjnu 2007 vypracovala ke zprávě o provádění národního programu reforem Komise. 7054/08 jp/jp/mho 3

Předpokládané hodnoty pro vývoj inflace uvedené v programu, které se jeví jako reálné, ukazují, že Lotyšsko se bude stále více vzdalovat nominální konvergenci, a to nejméně do roku 2008. Nejistoty navíc budou i nadále velké mimo jiné z důvodu trvající pohyblivosti cen energie a dalších komodit a v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet současná spirála mezd a cen. Omezení kompenzací ve veřejném sektoru má zásadní význam pro dosažení zpomalení růstu mezd v celém hospodářství, což bude nezbytné pro zvrat současné dynamiky nákladů a cen a prudce se snižující konkurenceschopnosti v oblasti nákladů. (4) Předchozí program plánoval původně pro rok 2007 rozpočtový schodek 1,3 % HDP, přičemž nová aktualizace odhaduje rozpočtový přebytek 0,3 % HDP. Podzimní prognóza pro rok 2007 předpokládala rozpočtový přebytek 0,9 % HDP, který se velmi blíží předběžnému výsledku fiskálního přebytku ve výši 0,8 % HDP. Předpokládá se snížení strukturálního salda vypočítaného podle společně dohodnuté metodiky z 1 % HDP v roce 2006 na 0,5 % v roce 2007. Rozdíl mezi hodnotou souhrnného schodku z podzimní prognózy a cílovou hodnotou předchozího programu odráží vyšší příjmy, které však byly částečně vyrovnány vyšším růstem výdajů, než předpokládal rozpočet. I když rozpočtová politika v roce 2007 vycházela z přebytku téměř 0,8 % HDP, byla jen částečně v souladu s doporučením obsaženým ve stanovisku Rady ze dne 27. března 2007 k předchozí aktualizaci konvergenčního programu 3, neboť důvody trvající vysoké poptávky a rizika z hlediska stability ukazují, že fiskální politika nedostála požadavkům na ni kladeným. Došlo však k určitému pokroku, pokud jde o omezení dříve obvyklých nárazových výdajů veřejných institucí na konci roku, a to v souladu s pokyny přijatými v tomto směru vládou v listopadu roku 2007. 3 Úř. věst. C 89, 24.4.2007, s. 15. 7054/08 jp/jp/mho 4

(5) Hlavním cílem rozpočtové strategie je zajistit makroekonomickou stabilitu tím, že bude nadále plněn střednědobý cíl strukturálního salda ve výši 1 % HDP, dosahovaný již od roku 2006, a to pomocí rostoucí rezervy po dobu programového období. Ve srovnání s předchozím programem, který plánoval dosažení střednědobého cíle až od roku 2008, nová aktualizace obecně potvrzuje plánovanou cestu konsolidace, ovšem s mnohem lepší výchozí rozpočtovou situací za obecně nezměněného makroekonomického scénáře. Podle výpočtů útvarů Komise provedených na základě údajů z programu se očekává zlepšení strukturálního salda ze schodku ve výši 0,5 % HDP v roce 2007 na přebytek ve výši 0,5 % HDP v roce 2008 a dále o půl procentního bodu za rok v období 2009 2010. Dvě třetiny navýšení rozpočtového přebytku o téměř 1 procentní bod HDP lze přičíst zvýšení poměru příjmů vůči HDP a zbývající třetinu poklesu poměru výdajů vůči HDP. Na straně příjmů očekávané zvýšení nepřímých daní a dalších příjmů, např. podílu HDP, více než vyrovnává očekávané snížení výše příspěvků na sociální zabezpečení z důvodu probíhající důchodové reformy. Předpokládá se, že omezování výdajů veřejné spotřeby a náhrad zaměstnancům v poměru k HDP (které není zajištěno opatřeními popsanými v programu) poskytne rozpočtový prostor pro navrhované zvýšení plateb spojených se sociálním zabezpečením, včetně oblasti důchodů, rodičovských příspěvků a veřejných investic. (6) Je možné, že rozpočtové výsledky budou mnohem horší, než předpokládá program. Existují vysoká rizika pro celkovou makroekonomickou stabilitu vyplývající z rozsáhlé vnější nerovnováhy a stávajícího přehřátí hospodářství. Pokud by se úvěrově financovaný růst podporovaný domácí poptávkou náhle zpomalil, rozpočet by se dostal pod silný tlak, protože příjmové prognózy uvedené v programu vycházejí z předpokladu pokračující vysoké spotřeby a příznivých podmínek na trhu práce. 7054/08 jp/jp/mho 5

Dosažení očekávaného snížení poměru výdajů se při absenci podpůrných opatření jeví jako obtížné. Střednědobé výdajové stropy pro ministerstva a veřejné orgány byly zavedeny až v roce 2007, a proto zatím nelze posoudit jejich účinnost. Výsledky za poslední roky ukazují spíše na překračování, neboť vysoký nominální růst vytvářel každý rok příležitost pro další příjmy v rámci dodatečného rozpočtu. Program dále počítá se značnými příjmy souvisejícími s privatizací (a dosahujícími podle programu celkem 0,5 HDP), kterou stále provázejí nejistoty. (7) Z tohoto posouzení rizik vyplývá, že rozpočtová strategie uvedená v programu je pravděpodobně dostatečná k udržení střednědobého cíle po celé programové období, jak se v programu předpokládá. Fiskální politika vyplývající z programu je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, ale měla by být vzhledem k míře hospodářské nerovnováhy a ke zvýšené odpovědnosti fiskální politiky z důvodu omezeného prostoru měnové politiky v režimu kvazifixního směnného kurzu v rámci ERM II zpřísněna. Pravděpodobnost vyššího než očekávaného výsledku v roce 2007 by se měla využít k úsilí o mnohem vyšší přebytek v roce 2008. (8) Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Lotyšsko je vystaveno pouze nízkému riziku. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je nižší než průměr EU a předpokládá se, že výdaje související se stárnutím populace jako podíl HDP v následujících desetiletích klesnou, protože budou ovlivněny dopadem důchodové reformy snižující výdaje. Současná úroveň hrubé zadluženosti je velmi nízká a zlepšování stavu rozpočtu plánované v aktualizovaném konvergenčním programu by přispělo k omezení rizik spojených s dlouhodobou udržitelností veřejných financí. 7054/08 jp/jp/mho 6

(9) Konvergenční program se zdá být v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. Zpráva o provádění uvádí, že hlavním úkolem, který bude mít dopad na veřejné finance, je především zajištění makroekonomické stability, a přikládá v tomto směru význam posilování fiskální disciplíny a postupům rozpočtového plánování. I když program obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu národního programu reforem v rámci střednědobé fiskální strategie, neuvádí podrobné údaje o přímých rozpočtových nákladech nebo o úsporách souvisejících s hlavními reformami předpokládanými v národním programu reforem. (10) Rozpočtová strategie v programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro jednotlivé země týkajícími se rozpočtové politiky a vydanými v rámci Lisabonské strategie. Předpokládaný stav veřejných financí však nepřispívá dostatečně k boji proti přehřívání a k podpoře hospodářské udržitelnosti. (11) Pokud jde o pokrok v plnění závazků v rámci ERM II, přijaly příslušné orgány určitá opatření, avšak je nutné podniknout další kroky pro posílení stavu veřejných financí a snížení domácí poptávky. Dopad některých opatření provedených za účelem omezení růstu úvěrů byl omezený. Plán boje proti inflaci z března roku 2007 byl krokem správným směrem, třebaže jeho okamžitý účinek byl omezený, nebyl však dostatečně důrazným opatřením nezbytným pro stabilizaci hospodářství a dosažení udržitelného snížení inflace. Je zapotřebí dalších strukturálních reforem pro posílení strany nabídky hospodářství a řešení zhoršující se konkurenceschopnosti. Plán hospodářské stabilizace, na němž lotyšské orgány v současnosti pracují, zavede pravděpodobně další fiskální a daňová opatření a kroky ke zlepšení obchodního prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti. (12) Pokud jde o požadavky na údaje upřesněné v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, má program menší mezery v uvádění povinných údajů, přičemž uvádí většinu nepovinných údajů 4. 4 Nebyly poskytnuty zejména údaje o kapitálových daních (povinné údaje), složkách vnitřní dynamiky trhu a některé prvky tabulky o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. 7054/08 jp/jp/mho 7

Závěrem lze obecně konstatovat, že program usiluje o odstranění hospodářské nerovnováhy a tlaku nadměrné poptávky tím, že nad rámec střednědobého rozpočtového cíle stanoví mírně se zvyšující, avšak celkově umírněný cíl přebytku pro období 2008 2010. Avšak riziko, že rozpočtových cílů nebude dosaženo, je vysoké, zejména vzhledem ke značné makroekonomické nejistotě a dosavadním odchylkám od výdajových plánů. Kromě toho je velmi nutné výrazně zpřísnit fiskální politiku, aby bylo možno splnit cíle programu v situaci, kdy je hospodářství vystaveno ohrožení stability vyplývajícímu z inflačních tlaků, zhoršující se konkurenceschopnosti v oblasti nákladů a prudce rostoucí čisté výše zahraničních závazků. Účinnost zavedených stropů střednědobých výdajů se musí teprve ověřit. Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí Lotyšska je podle hodnocení vystavena nízkému riziku. Vzhledem k výše uvedenému hodnocení a s ohledem na potřebu zajistit udržitelnou konvergenci a bezproblémovou účast v ERM II se Lotyšsku doporučuje snižovat tlaky na přehřívání a rizika makroekonomické nestability tím, že bude: i) ve srovnání s programem usilovat o mnohem ambicióznější rozpočtové cíle v roce 2008 a v dalších letech, zejména plnou úsporou jakýchkoli případných vyšších příjmů a dodržováním výdajových stropů; ii) iii) v rámci celkových výdajových limitů ve veřejném sektoru stanovených v rámci plánování střednědobého rozpočtu pečlivě stanovovat priority veřejných výdajů a přezkoumávat daňové nástroje s cílem zabránit podněcování poptávky v odvětvích, která nepřispívají velkou měrou k posílení potenciálu střednědobé a dlouhodobé nabídky hospodářství; přijímat další politiky zaměřené na zmírnění inflačních tlaků, včetně uplatňování odpovědné mzdové politiky ve veřejném sektoru, a přispět tak k prudkému snížení růstu mezd v celém hospodářství, které bude nezbytné pro zvrat současné dynamiky nákladů a cen a prudce se zhoršující konkurenceschopnosti v oblasti nákladů. 7054/08 jp/jp/mho 8

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových odhadů 2006 2007 2008 2009 2010 Reálný HDP (změna v %) KP listopad 2007 11,9 10,5 7,5 7,0 6,8 KOM list. 2007 11,9 10,5 7,2 6,2 neuv. KP leden 2007 11,5 9,0 7,5 7,5 neuv. Inflace HISC (v %) KP listopad 2007 6,6 10,1 12,5 7,2 4,9 KOM list. 2007 6,6 9,6 9,8 6,0 neuv. KP leden 2007 6,6 6,4 5,2 4,2 neuv. Mezera výstupu 1 (% potenciálního HDP) KP listopad 2007 2,0 2,8 1,3-0,3-1,7 KOM list. 2007 2 2,1 2,7 0,8-1,7 neuv. KP leden 2007 1,8 1,3-0,5-2,0 neuv. Čisté půjčky/úvěry vůči zbytku světa (v % HDP) KP listopad 2007-21,1-23,5-20,3-18,3-16,4 KOM list. 2007-19,9-22,2-18,9-18,0 neuv. KP leden 2007-17,4-17,2-16,3-15,8 neuv. Saldo veřejných financí (v % HDP) KP listopad 2007-0,3 0,3 0,7 1,0 1,2 KOM list. 2007-0,3 0,9 0,8 0,5 neuv. KP leden 2007-0,4-1,3-0,9-0,4 neuv. Primární saldo (v % HDP) KP listopad 2007 0,2 0,7 1,0 1,2 1,5 KOM list. 2007 0,2 1,3 1,2 0,9 neuv. KP leden 2007 0,2-0,8-0,4 0,1 neuv. Cyklicky očištěné saldo 1 (v % HDP) KP listopad 2007-0,9-0,5 0,4 1,1 1,7 KOM list. 2007-0,8 0,2 0,5 1,0 neuv. KP leden 2007-0,9-1,7-0,8 0,2 neuv. Strukturální saldo 3 (v % HDP) KP listopad 2007-0,9-0,5 0,4 1,1 1,7 KOM list. 2007-0,8 0,2 0,5 1,0 neuv. KP leden 2007-0,9-1,7-0,8 0,2 neuv. Hrubý veřejný dluh (v % HDP) KP listopad 2007 10,6 9,4 8,3 7,2 6,4 KOM list. 2007 10,6 10,2 7,8 6,4 neuv. KP leden 2007 10,7 10,5 10,6 9,4 neuv. Pozn.: 1 Mezery výstupu a cyklicky očištěná salda podle programů jsou přepočítávány útvary Komise na základě informací uvedených v programech. 2 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech období 2006 až 2009 ve výši 9,8 %, 9,8 %, 9,3 % a 8,9 %. 3 Cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření. Nejnovější program ani podzimní prognóza neuvádějí žádná jednorázová a jiná prozatímní opatření. Zdroj: Konvergenční program (KP); prognóza útvarů Komise z podzimu 2007 (KOM); výpočty útvarů Komise. 7054/08 jp/jp/mho 9