sezona 2013-2014
SLOVO ÚVODEM Vážení přátelé divadla, UFFO SCT nabízí pro sezonu 2013-14 divadelní předplatné ve čtyřech skupinách: A Činoherní divadlo A B Činoherní divadlo B C Divadlo a hudba D Divadelní delikatesy Uffo vstupuje již do čtvrté sezony své existence a divadlo bude opět hrát v jeho programové skladbě prim. Vybírat bude možné ze třiceti představení uspořádaných do čtyř předplatitelských skupin, tedy stejně, jako tomu bylo v právě končící sezoně. Od samého počátku bylo naší snahou přivést do Trutnova to nejlepší, co vzniká na české divadelní scéně, a snad se na mě nebudete zlobit, pokud si dovolím poněkud směle tvrdit, že právě sezona 2013-14 bude vyvrcholením naší dosavadní práce. V Uffu společně zažijeme salvy smíchu i mrazení v zádech, tak to má v dobrém divadle být. Navíc, jak už je u nás zvykem, odehrajeme řadu skvělých hudebních představení, ale i těch, která prokopávají cestu českému divadlu do let budoucích, či která mu budují světovou slávu. Mezi ně bezesporu patří performance S/he is Nancy Joe, která sklízí nebývalé úspěchy například ve Spojených státech, kde se dostala v oblasti pohybového divadla mezi hlavní události roku a na titulní strany prestižních novin. V superlativech bych mohl psát i o mnohých dalších představeních, ale ta Vám již přiblíží následující stránky tohoto bulletinu. Podstatné je, že kvalitní činoherní, hudební či třeba pohybová divadla k nám do Uffa ráda jezdí, a především, že k nám rádi chodíte a Uffo berete za své Vy, naši předplatitelé i příležitostní návštěvníci. Pevně věřím, že nám tato vzácná symbióza vydrží i v následujících letech. Libor Kasík
PRODEJ ABONENTEK NA SEZONU 2013-14 Stávající předplatitelé nebudou letos muset čekat při nákupu abonentek ve frontě. Uffo přichází se systémem prodeje, který bude pro držitele abonentek výrazně pohodlnější. Reagujeme na požadavky našich stálých předplatitelů, kteří mají již v současnosti přednostní právo nákupu abonentek. Změna bude spočívat v tom, že budou moci učinit objednávku mailem či osobně na Inforecepci Uffo a následně jim bude zasláno mailem potvrzení s uvedením místa pro příští sezonu, vysvětlil ředitel Uffa Libor Kasík s doplněním, že primární snahou Uffa bude, aby předplatitelé dostali místa, která mají v této sezoně. V rámci umísťování abonentů a partnerů potřebujeme určitou flexibilitu, ale mohu garantovat, že pokud nějaké posuny nastanou, budou to posuny minimální, ujistil Kasík. Stávající předplatitelé si mohou rezervovat místa ve stejné předplatitelské skupině, jakou měli v sezoně 2012-13, a to buď zasláním přihlášky na e-mailovou adresu rygrova@uffo.cz, nebo vyplněním přihlášky přímo v Inforecepci UFFO. Přihláška musí obsahovat: jméno a příjmení, telefon a adresu předplatitele, předplatitelskou skupinu, počet požadovaných míst (maximálně však ve stejném počtu, jaký měli v sezoně 2012-13!). Možnost takto si rezervovat místa mají předplatitelé od 2. do 25. května 2013. Na pozdější požadavky a na neúplné přihlášky nebude brán zřetel. Budeme se snažit předplatitelům rezervovat i stejná místa v hledišti, nemůžeme je však zaručit. Potvrzení s uvedením místa v hledišti zašleme předplatitelům e-mailem na konci května. Uhradit a vyzvednout novou abonentku si tito předplatitelé mohou (snad tedy bez fronty) v Inforecepci UFFO od 8 do 18 hodin ve dnech: 5. 8. června 2013: předplatitelé skupiny Divadlo a hudba a skupiny Divadelní delikatesy 10. 11. června 2013: předplatitelé skupiny Činoherní divadlo B 12. 13. června 2013: předplatitelé skupiny Činoherní divadlo A Předplatitelé nezapomeňte si s sebou vzít stávající abonentky, pokud si v uvedených termínech nové abonentky nevyzvednete, Vaše rezervace se ruší! Stávající předplatitelé, kteří si nebudou předem rezervovat místa na další sezonu, si mohou zakoupit stejný počet míst ve stejné předplatitelské skupině ve dnech 15., 17. a 18. června 2013 v Inforecepci UFFO po předložení stávajících abonentek. Další zájemci o předplatné si mohou zakoupit abonentky na novou sezonu v Inforecepci UFFO od 19. června do 31. srpna 2013. POČET PŘEDSTAVENÍ: Skupiny Činoherní divadlo A/ i B/ a skupina Divadlo a hudba obsahují po osmi představeních. Skupina Divadelní delikatesy nabízí 5 představení a prémii. CENY PŘEDPLATNÉHO: 1. sekce 2. sekce 3. sekce Činoherní divadlo A 2 600 Kč 2 400 Kč 2 200 Kč Činoherní divadlo B 2 600 Kč 2 400 Kč 2 200 Kč Divadlo a hudba 2 680 Kč 2 480 Kč 2 280 Kč Divadelní delikatesy 1 400 Kč 1 275 Kč SLEVY Z CENY PŘEDPLATNÉHO: * Divadelní delikatesy - pro studenty sleva 30 % z ceny předplatného * u kterékoliv skupiny předplatného - osoba na invalidním vozíku sleva 50 % a její doprovod sleva 30 % z ceny 3. sekce dané předplatitelské skupiny (kapacita těchto míst je však omezena) NABÍDKA JEDNOTLIVÝCH SKUPIN PŘEDPLATNÉHO ČINOHERNÍ DIVADLO Dvě rovnocenné tradiční skupiny, které nabídnou výběr nejlepších produkcí českých činoherních divadel. Dramaturgický výběr, stejně jako v předešlých sezonách, předkládá divákům vyvážený poměr komediálního žánru i vážných témat, klasické tituly i inscenace současné dramatiky. DIVADLO A HUDBA Prestižní skupina, kterou tvoří inscenace, jejichž nedílnou součástí je hudba. Kromě toho však nabídne také dvě skvělé činoherní inscenace. Tuto skupinu si jistě vyberou ti, kteří dokážou ocenit kvalitu těchto představení a jejich pestrost. DIVADELNÍ DELIKATESY Skupina skutečně živá, kterou uvítají zejména příznivci novátorských forem divadla a ti, kteří hledají zážitek. Pět představení naprosto odlišných svým provedením, žánrem i tématem. A v této sezoně navíc výjimečná inscenace Ucpanej systém Dejvického divadla, Praha. Toto představení není součástí předplatného, ale abonentům Divadelních delikates bude nabídnuto na závěr sezony jako prémie, tzn. s možností přednostního zakoupení vstupenek za poloviční cenu. Změna programu i termínů vyhrazena!
říjen 2013 POSLEDNÍ ROMANCE Divadlo Ungelt, Praha listopad 2013 ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY Divadlo Petra Bezruče Ostrava prosinec 2013 TANČÍRNA Divadlo Radka Brzobohatého, Praha leden 2014 HOLKY Z KALENDÁŘE Východočeské divadlo Pardubice únor 2014 NAŠE TŘÍDA Divadlo Komedie, Praha březen 2014 MISANTROP Buranteatr, Brno duben 2014 KLUB RVÁČŮ Činoherní studio Ústí nad Labem květen 2014 JO, NENÍ TO JEDNODUCHÉ Divadlo Palace, Praha
DIVADLO UNGELT, PRAHA Autor: Joe DiPietro Překlad: Marta Skarlandtová Režie: Petr Slavík Asistent režie: Marie Krbová Scéna: Vladimír Hruška Kostýmy: Simona Jetmarová Hrají: Alena Vránová, Carmen Mayerová, Petr Kostka, Jan Bochňák Tragikomedie Americká hra o lásce, na kterou není nikdy pozdě. Úsměvný i bolavý příběh tří starších lidí. Jeden z největších hitů současné evropské divadelní scény nabízí tři výjimečné příležitosti třem hereckým osobnostem. Alena Vránová jako stále atraktivní sedmdesátnice Carol, Petr Kostka jako vitální osmdesátník Ralph, Carmen Mayerová jako jeho ustaraná sestra Rose a Jan Bochňák v roli Mladého muže. Česká premiéra 8. 1. 2013 Foto: Marie Krbová
Foto: Tomáš Ruta Zkrocení zlé ženy DIVADLO PETRA BEZRUČE OSTRAVA Autor: William Shakespeare Překlad: Jiří Josek Režie: Zdeněk Dušek Dramaturgie: Marta Ljubková Hudba: Daniel Fikejz Choreografie: Filip Staněk Výprava: Jan Štěpánek Hrají: Norbert Lichý, Jiří Müller, Lukáš Melník, Dušan Urban, Michal Weber, Přemysl Bureš, Jan Vápeník, Josef Jelínek, Ondřej Brett, Roman Widenka, Petr Lacina, Pavel Kresta, Tomáš Dastlík, Michal Sedláček, Filip Kapusta Komedie sci-fi (nejen) pro muže Shakespeare nemohl tušit, když psal tuto svou (první) komedii, že bude patřit k jeho dílům nejoblíbenějším. Příběh o tom, jak se ze vzteklé Káči pod vlivem krotitelského umění Petrucciova stává milující a poslušná Kačenka, ochotná se nakonec před svým mužem hluboce pokořit. Vysmíváno tu ovšem není nakonec to či ono pohlaví, ale obecně lidská hloupost, jalovost a neupřímnost. A naopak je tu oslavován člověk obdařený zdravým rozumem a schopný opravdového citu. Dramaticky vděčné téma vztahů mezi muži a ženami, jejich rozdílných představ a soupeření pojal autor jako divadelní frašku plnou bláznivých zvratů. Inscenace režírovaná Zdeňkem Duškem v ostravském Divadle Petra Bezruče je navíc dráždivě okořeněna tím, že vůbec poprvé u nás ženské role hrají muži. (Není to ale tak nesmyslné, jak se zdá, protože v alžbětinské době ženské role hráli mladí muži). Ostravská inscenace Zkrocení zlé ženy, která měla premiéru 11. 5. 2012, je radostnou exhibicí hereckých individualit a jejich přesné souhry. (A to zkrocení vzpurnice může navíc potěšit skrývané mužské představy a touhy, jak to v komentáři naznačil sám režisér.) Jak zkrotíte ženu ve 21. století? Prostě si ji vymyslíte! Nevíme, kdo jsme, ale víme, koho chceme ovládnout. A hlavně jak na to...
Tančírna DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO, PRAHA Autor: Dle námětu divadelního představení Jeana-Clauda Penchenata a Théatre du Campagnol Le Bal napsala Hana Gregorová. Režie: Hana Gregorová Hudba, výběr hudby: Ondřej Brzobohatý Choreografie: Petr Čadek, Tomáš Slavíček Scéna, kostýmy: Josef Jelínek Hrají: Karel Hábl, Jan Révai, Petr Vágner / Ondřej Brzobohatý, Petr Oliva, Michal Roneš, Antonín Hardt, Miroslav Hrabě / Jiří Chvalovský, Petr Semerád, Vojtěch Hájek, Přemysl Pálek, Hana Gregorová, Vanda Károlyi, Dagmar Čárová, Pavlína Mourková, Irena Máchová, Vladimíra Striežencová, Kateřina Velebová, Pavla Procházková Tragikomedie beze slov Světově proslulá divadelní hra Tančírna vznikla téměř před 30 lety v pařížské divadelní společnosti Le Théatre du Campagnol. Tento námět později zpracoval pro svůj slavný film Tančírna známý italský režisér Ettore Scola. Taneční kavárna - místo, kde se potkávají lidé různého věku i charakteru, aby zapomněli na starosti každodenního života. Z osamělých duší se stávají páry, z lidí, včera si ještě cizích, partneři nebo milenci. Kolem se řítí dějiny, píše se historie našeho národa, jen v tančírně osamělí tanečníci zůstávají v každé době pořád stejní se svou touhou, nesmělostí i nesplněným snem....tvůrci se inspirovali slavnou inscenací a filmem, ale děj zasadili do českého prostředí a v dění v Tančírně se odrážejí české dějiny 20. století. Oproti jiným zpracováním je posílena humorná stránka a spíše než dějinné události se do popředí dostávají konkrétní lidské osudy... inscenace Divadla Radka Brzobohatého je zdařilá, má řadu dobrých a originálních nápadů. (z recenze Pavla Širmera)
Foto: Josef Vostárek Holky z kalendáře VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE Autor: Tim Firth Překlad: Pavel Dominik Režie: Petr Novotný Dramaturgie: Jana Uherová Scéna: Martin Černý j. h. Kostýmy: Hana Fischerová j. h. Hrají: Dagmar Novotná, Jana Paulová j. h., Jindra Janoušková, Romana Chvalová, Ludmila Mecerodová, Helena Malehová j. h., Lída Vlášková, Petra Janečková, Jiří Kalužný, Pavel Novotný, Martina Sikorová, Josef Vrána, Petra Tenorová, Petr Borovec Vtipná, dojemná a laskavá komedie o ženách, které překonaly samy sebe. V poklidném anglickém městečku v Yorkshiru se scházejí ženy středního věku v Ženském spolku. Vyměňují si recepty, vzdělávají se, pletou a zavařují a nudí se. Jednoho dne se šest z nich rozhodne nafotit do každoročního kalendáře namísto pohledů na místní kostely své akty. Ne, že by se nestyděly, ale nechají se přesvědčit manželem jedné z nich, že právě tento věk je u žen nejkrásnější, že kvetou jako slunečnice a dávají ze sebe to nejlepší. Z prodeje kalendářů chtějí koupit sedačku na onkologické oddělení, kde umírá Jack. A pro dobrou věc jsou kamarádky rozhodnuté udělat cokoliv. V městečku vznikne skandál, ale o kalendář je enormní zájem a jeho prodejem získá spolek značný obnos. A co naše modelky? Nejenže měly odvahu se svléknout, získaly mnohem víc. Vzaly život do svých rukou. Dokonce se z nich na čas staly celebrity. Překonaly smrt, opuštění, nevěru, získaly zpátky důstojnost a radost ze života, přehodnotily vztahy a utužily přátelství. To je víc než dost za pár aktů a trochu studu, ne? Inscenace podle skutečné události je oslavou zralého, krásného a emancipovaného ženství. Hra Holky z kalendáře (2008) byla pro divadlo napsána podle stejnojmenného filmu (Calendar Girls, 2003), který se stal sedmým nejúspěšnějším snímkem britské kinematografie všech dob.
Naše třída DIVADLO KOMEDIE, PRAHA PROVOZOVATEL DIVADLO COMPANY.CZ Autor: Tadeusz Słobodzianek Překlad: Eva Bergerová Režie: Jan Novotný Dramaturgie: Markéta Bidlasová, Eva Bergerová Scéna: Milan David Kostýmy: Jana Hauskrechtová Hrají: Hana Kusnjerová, Eva Vrbková, Jakub Chromeček, Kristýna Leichtová, Vilém Udatný, Petr Jeništa, Filip Kaňkovský, Jiří Racek, Michal Slaný, Jan Hofman Historie 20. století ve 14 lekcích To, co se zdálo být nemožné, se stalo. Realita předčila černé představy. Dnes vězí v paměti jako nepochopitelný sen, můra. Odkud to přišlo? Může to přijít znovu? A lze dojít k odpuštění? Jsme schopni si některé zkušenosti odpustit navždy a neopakovat je? Může být, co není? Významný polský dramatik Tadeusz Słobodzianek napsal hru Naše třída v roce 2008. Jejím centrálním nervovým uzlem je skutečná událost - masakr v Jedwabném v roce 1941, kdy místní katoličtí občané povraždili své židovské sousedy. Naše třída je hodně krutá hra... Otázka pro Evu Bergerovou: Proč ji hrát, v čem je přínosná a jiná než všechno, co už o tématu bylo řečeno? Já jsem takovou hru nečetla, ani neviděla. Hru, která tak otevřeně přiznává: Ano, my, jako národ, jsme nejen trpěli pod cizí okupací, ale my, jako národ, jsme také utrpení způsobovali. A tím se dostávám k podstatě - esenci násilí. Není důležité, že je to příběh celého 20. století. Ani nejde o polsko-židovský konflikt. Jde o prostou a základní otázku: Jak je možné, že si lidé spolužáci navzájem mohou takto ubližovat? Odkud se to bere? Samozřejmě, můžeme přečíst mnoho sociologických, historických, teologických a psychologických studií a naroubovat je na tyto situace, ale nepochopím. Myslím, že myšlením nemůžeme pochopit nikdy. Jediné, co můžeme, je nějakým způsobem (a my jevištním) znovu prožít tyto příběhy a vlastním bytím pocítit, otevřít, proplakat. A snažit se odpustit a smířit. Každý z nás kdekoli na světě zažil křivdu, každý z nás kdekoli na světě křivdu způsobil. A proto je ta hra tak silná. Dotýká se každého z nás. Samozřejmě popisuje modely chování v jejich extrémní podobě, a právě proto nabízí možnost katarze. Jde o obecně lidský model exponovaný na konkrétních příbězích. Odysea 20. století. Hledání směru a smyslu. Kdo jsem já a proč jsem na světě.
Misantrop BURANTEATR, BRNO Autor: Buranteatr podle J. B. Molièra Režie: Zetel Dramaturgie: Jan Šotkovský Scénografie a kostýmy: Zuzana Přidalová j.h. Hrají: Michal Isteník, Kamila Zetelová / Iveta Austová, Jaroslav Matějka, Dano Junas, Kateřina Dostalová, Marie Vančurová, Martin Tlapák / Vojtěch Blahuta, Pavel Novák / Václav Hanzl Tragikomedie Misantrop je podle slovníku cizích slov člověk, který nenávidí lidi a straní se jich. Molièrův Misantrop - slavná komedie o zásadovém muži, který opovrhuje povrchní, bezduchou, pokryteckou společností holdující lacinému pozlátku, ale zároveň vášnivě miluje ženu, která je přímo ztělesněním všeho toho, co on nenávidí. Svět je plný lží. Ale já, já jsem schopen lásky. Váží si toho někdo? Jaký je Misantrop Buranteatru? Současný. Dramaturg Jan Šotkovský o něm říká: Alcest, Molièrův protagonista, je člověk, kterému společnost, ve které žije, přijde jako pokrytecká, falešná, věřící nepravým idolům, zkorumpovaná a vyprázdněná. To je ale pocit, ke kterému inteligentní a citlivý člověk, jakým Alcest je, nemá daleko v žádné době zvlášť v té, která je tak spokojena sama se sebou, jako byla ta Molièrova a jako je ta naše. A Alcest si svůj dojem nenechává pro sebe, neváhá svůj názor vmést okolí do tváře. Jenže není to, že budu všem na potkání říkat, jak mi přijde jejich život falešný a ubohý, něco vlastně hluboce nezralého? Jeho nejlepší přítel Filint je naopak člověk, který spokojeně v oné společnosti existuje. Není z ní nadšen, uvědomuje si některé její problémy. Ale nechce chodit hlavou proti zdi, pálit si prsty. Zabydlel se ve svém každodenním pragmatismu. Může se to jevit jako odpudivá, křivácká přizpůsobivost nebo jako víceméně poctivý postoj někoho, kdo si o sobě nemyslí bůhvíco, ale už pochopil, že je důležitější, jak člověk doopravdy žije, než jak svůj život prezentuje. Konečně je tady Celimena krásná, inteligentní, úspěšná, oblíbená žena. S jediným nedostatkem úspěchu i obliby dosahuje tím, že vyjde se všemi, každému zalichotí, na každého hodí očko, s každým pomluví někoho dalšího. Až je vlastně trochu otrokyní své krásy, své obliby, svého úspěchu. A přesto nebo možná proto zároveň miluje chlapa, který jejím úspěchem naprosto pohrdá a přitom by ten úspěch kvůli tomu chlapovi neopustila. Tahle ústřední trojice postav nám přijde jako nejednoznačná, jejich vztahy hluboké a nejednoduché, nastolují spíše otázky, než dávají odpovědi. Přijdou nám hluboce povědomé a známé, jejich příběh nám připadá jako náš příběh proto to zrušení časové bariéry.
Foto: Jan Dvořák Klub rváčů ČINOHERNÍ STUDIO ÚSTÍ NAD LABEM Autor: Chuck Palahniuk Režie: Filip Nuckolls Dramatizace, dramaturgie: Johana Součková Hudba: Ondřej Švandrlík Pohybová spolupráce: Rosťa Novák j.h. Scéna: Lukáš Kuchinka Kostýmy: Jana Smetanová j.h. Hrají: Marek Němec, Jan Plouhar, Tereza Hofová / Anita Krausová, Nataša Gáčová, Matúš Bukovčan, Jan Holík, Jiří Maryško, Jan Jankovský, Kryštof Rímský, Vladimír Čepek, Josef Kadeřábek, Dan Dittrich j.h., Vojta Kadeřábek, Michal Kříž, František Marek, Filip Kaňskovský j.h. Drama anarchistická hymna Když všechno ztratíte, pak jste svobodní a můžete si dělat, co chcete. Dramatizace slavného románu Chucka Palahniuka ve světové divadelní premiéře na prknech Činoherního studia (25. 4. 2008). Legendární dílo, jehož filmová podoba v hlavních rolích s Edwardem Nortonem a Bradem Pittem se stala doslova bestsellerem promítacích sálů, vypráví příběh mladého muže odkojeného televizí a opuštěného Bohem. Vede naprosto normální život, má slušnou práci, dobře vydělává, jen trpí nejtěžší formou nespavosti. Jednoho dne se potká s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. A tak vznikne první Klub rváčů... Nespal jsem tři týdny. Tři týdny beze spánku a všechno se stává netělesným zážitkem. Můj doktor řekl: Nespavost je jenom symptom něčeho většího. Zjistěte, v čem je skutečně chyba. Naslouchejte svému tělu. Chtěl jsem jenom spát. Chtěl jsem dvěstěmiligramové modré tabletky amytalu sodíku. Chtěl jsem červenomodré tobolky Tuinalu, rtěnkově rudé Seconaly. Můj doktor mi řekl, abych žvýkal baldrián a více cvičil. Tři týdny beze spánku. Nespavost tě vzdaluje od všeho, ničeho se nemůžeš dotknout a nic se nemůže dotknout tebe. Všechno je strašně daleko, je to kopie kopie kopie. Můj doktor řekl, že pokud chci vidět skutečné utrpení, měl bych v úterý večer zaskočit do První eucharistické. Setkat se s mozkovými parazity. Setkat se s degenerativními nemocemi kostí. Organickými disfunkcemi mozku. Vidět živořit pacienty s rakovinou... Tak jsem šel.
Jo, není to jednoduché DIVADLO PALACE, PRAHA Autor: Jean-Claude Islert Překlad: Jaromír Janeček Režie: Petr Hruška Hrají: Jiří Langmajer, Adéla Gondíková, Monika Timková, David Punčochář, Karolína Krejčová Konverzační komedie Jo, není to jednoduché na to upozorňuje už svým názvem francouzská konverzační komedie o tom, jak může dopadnout doučování matematiky pod peřinou. Vtipný text bez výrazného množství rádoby humorných (a tedy trapných) situací, solidní herecké výkony. Komedie, která přináší příjemnou atmosféru, divák si u ní odpočine a pobaví se. Postarší profesor a mladičká žačka. On se s ní chce pro své morální zásady rozejít, ona by ho ráda dotáhla před oltář. Jejich utajovaný poměr uvádí celý děj. Není však jediným podivuhodným vztahem na scéně. Učitelova dcera si začala románek s mužem, který také není zrovna jejím vrstevníkem. Rodiče ho vyhodili z bytu, a tak se ocitá v profesorově domě s přáním, zda by se mohl nastěhovat. Profesor se usilovně snaží ututlat vše před svojí ženou, která s ním už nežije, ale několikrát se zastaví na návštěvu. Chvíli před ní manžel skrývá mladou milenku, chvíli dceřina přítele. Ona v tom má ale jasno její muž se schovává v bytě svého milence.
říjen 2013 MUSÍME SI POMÁHAT Divadlo Na Jezerce, Praha listopad 2013 RICHARD III. Klicperovo divadlo Hradec Králové prosinec 2013 BOHOVÉ HOKEJ NEHRAJÍ Činoherní studio Ústí nad Labem leden 2014 HRÁČI Městská divadla pražská Divadlo Rokoko únor 2014 BŮH MASAKRU Činoherní klub o. p. s., Praha březen 2014 MED A Studio Rubín, Praha duben 2014 DEŠTIVÉ DNY Divadlo Ungelt, Praha květen 2014 VRATKÁ PRKNA Studio Ypsilon, Praha
Musíme si pomáhat DIVADLO NA JEZERCE, PRAHA Autor: Petr Jarchovský, Jan Hřebejk Režie: Jan Hřebejk Scéna a kostýmy: Lucie Loosová Produkce: Jan Hrušínský Zpěv písní Na Pankráci a Main schwester Khaie : Csongor Kassai Harmonika: Mário Biháry Hrají: Jiří Macháček, Lenka Vlasáková, Miroslav Vladyka, Václav Chalupa, Martin Sitta, Zdeněk Hruška, František Staněk Tragická komedie Malí, ale Češi! Do zcela nového kabátu obléklo Divadlo Na Jezerce příběh o tom, jak si Češi umějí pomáhat. Petr Jarchovský, autor scénáře známého stejnojmenného filmu, zpracoval text do divadelní podoby a režie se ujal spoluautor textu Jan Hřebejk. Děj tragické komedie z období druhé světové války se v mnohém liší od filmové podoby oceněné pěti českými lvy a nominací na Oscara a je plný překvapení. Je zajímavé vidět zblízka přerod filmového scénáře v divadelní text, který psal Petr Jarchovský přímo pro naše divadlo, říká ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. Hra zachycuje tragické období českých dějin s komediální nadsázkou. Je příběhem invalidy Josefa Čížka, někdejšího inženýra u firmy Wiener, jeho ženy, českého Němce Horsta, jenž střídavě škodí a pomáhá, a židovského uprchlíka z koncentračního tábora Davida Wienera. Příběh, který vychází ze skutečných epizod, jež se odehrály v někdejším protektorátu, Vás pobaví, dojme a snad i přiměje k zamyšlení. Jiří Macháček o své roli Josefa Čížka říká: Je zároveň zbabělý i statečný. A také zoufale tragický i komický jako dějiny našeho národa.
Foto: Patrik Borecký Richard III.Cynický KLICPEROVO DIVADLO HRADEC KRÁLOVÉ kabaret o bezmoci mocných Ve válce červených a bílých růží jsem já ta černá. Proslulá Shakespearova hra jako kabaret o bezmoci mocných, a to bez soucitu, bez blankversu, zato s hrbem rostoucím jak houba po dešti. Pavlína Štorková v titulní roli mrzkého padoucha s neodolatelným cynickým humorem, Jan Sklenář, Hynek Pech, Filip Richtermoc a Lubor Novotný jako anglické královny! Viděno z ptačího nadhledu i žabího podhledu! Mniši na kúru zpívají skladby od Queen i Enyi! Řečeno s Eltonem Johnem: MADE IN ENGLAND!!! Autor: William Shakespeare, David Drábek Režie: David Drábek Dramaturgie: Jana Slouková Asistent režie: Luděk Horký Choreografie: Henrieta Hornáčková Hudba: Darek Král Kostýmy: Simona Rybáková Scéna: Marek Zákostelecký Hrají: Jan Vápeník, Kamila Sedlárová, Maxime Mededa, Miroslav Zavičár, Tomáš Lněnička, Josef Čepelka, Pavlína Štorková, Jan Sklenář, Matěj Anděl, Jan Bílek, David Smečka, Jakub Tvrdík, Hynek Pech, Petr Vrběcký, Filip Richtermoc, Lubor Novotný, v alternacích zpívají členové Českého chlapeckého sboru Hradec Králové Kdo by neznal Richarda III., příběh z období války růží, ve kterém se téměř každý York či Lancaster jmenuje Richard nebo Edward, padouch se chechtá a opravdu nezná bratra, královny šílí žalem a cely v Toweru praskají ve švech. To vše a ještě mnohem víc vám ovšem naservírujeme v neodolatelné cynicky komediální kabaretní úpravě! Líbila se vám Beaumarchaisova Drábkova Figarova svatba, kterou jsme uvedli v minulé sezoně? V tom případě se těšte na další pořádný zápas s klasikou, který za pomoci své režijní razance a osobité autorské úpravy svede David Drábek tentokráte se slavným kolegou alžbětincem a pod heslem Království za koně!. Na jevišti na vás už čeká potutelně se šklebící padouch Richard! Také hostující afroamerický herec v úchvatné úloze Koně! Nechybí ani část anglické fotbalové reprezentace! A dvě vypečená malá princátka! Na vše dohlíží Freddie Mercury!
Foto: Jan Dvořák Bohové hokej nehrají ČINOHERNÍ STUDIO ÚSTÍ NAD LABEM Autor: Petr Kolečko Režie: Filip Nuckolls Dramaturgie: Vladimír Čepek Hudba: Ondřej Švandrlík Kostýmy: Daniela Klimešová j.h. Scéna: Lukáš Kuchinka Hrají: Jan Jankovský, Kryštof Rímský, Zuzana Onufráková, Jiří Maryško, Matúš Bukovčan, Jan Plouhar, Marek Němec, Anna Fišerová Komedie o Ústí nad Labem Hra jednoho z nejtalentovanějších mladých českých dramatiků. Byla vytvořena na objednávku Činoherního studia. Tomáš je hokejový obránce místního extraligového celku. Je proslulý svou tvrdostí a neústupností. Ve svém soukromém životě je však velmi citlivý a píše básně. Kristián je folkový zpěvák, který ovšem není příliš známý, není ani úspěšný a je vlastně protikladem Tomáše snaží se psát lyrické písně, ale v civilu je velmi cynický. Jednoho dne se tihle dva potkají v baru, po krátké roztržce se spřátelí. A to změní jejich život. Navíc se jim do života zaplete osmnáctiletá cikánka Žaneta... Komedie s prvky antické tragédie vychází z prostředí nejníže společensky postavených lidí v průmyslovém městě na severu.
Hráči MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ DIVADLO ROKOKO Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol Překlad: Leoš Suchařípa Režie: Petr Svojtka Dramaturgie: Jiří Janků Hudba: Martin Horáček Kostýmy: Michaela Červenková Scéna: Ondřej Nekvasil Hrají: Michal Dlouhý, Vasil Fridrich, Aleš Procházka, Lukáš Jurek, Zdeněk Dušek, Martin Písařík, Jan Szymik, Lukáš Homola, Vojtěch Dvořák / Jaromír Nosek Tragikomedie V kartách neexistuje předstírání, karban nešetří nikoho, karty jsou velmi demokratické. Ač se to zdá neuvěřitelné, Nikolaj Vasiljevič Gogol napsal pouze tři divadelní hry. Všechny tři jsou komedie a stačily k tomu, aby si jejich autor získal trvalé místo na pomyslném nebi světové dramatiky. Ve srovnání s Revizorem a Ženitbou nejsou Hráči u nás ani ve světě uváděni na jeviště tak často, neznamená to ovšem, že by snad byli hrou méně kvalitní. Precizní, překvapivou stavbou a mistrně vedenými dialogy si Gogol vydobyl místo mezi předními světovými dramatiky. Děj se odehrává v atraktivním prostředí falešných karetních hráčů, jejichž filozofie je jednoznačná: Bystrý vtip, jasný rozum a hlavně žádné ohledy. Podvod stíhá podvod, hra podvodů je stále spletitější a nakonec ústí v překvapivou pointu. Inscenace vytváří řadu velkých hereckých příležitostí. Na GRAND Festivalu smíchu získala cenu odborné poroty.
Bůh masakru ČINOHERNÍ KLUB O. P. S., PRAHA Autor: Yasmina Reza Překlad: Michal Lázňovský Režie: Ondřej Sokol Dramaturgie: Roman Císař, Vladimír Procházka Kostýmy: Katarína Hollá Scéna: Adam Pitra Hrají: Jaromír Dulava, Ivana Chýlková, Miroslava Pleštilová, Vladimír Kratina Komedie o živlech v lidském nitru Dva manželské páry, Houlliéovi a Reilleovi, se setkají a řeší nedávný konflikt svých dětí. Nemůžeme ovládnout, co nás ovládá. Jsme lidé kultury, rozumu, nebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování: do lehkosti konverzační frašky čím dál víc prosakuje podvědomí aktérů a před námi se odkrývají tajené animozity života v páru, faleš leckterých kulturních a morálních klišé i dravčí podstata existenčního boje. Autorka Yasmina Reza ke své hře říká: Situace? Zprvu vysoce civilizovaní rodiče se potkají, aby vyplnili pojistnou listinu, protože jedno dítě ztlouklo druhé. Stačí však, aby bylo vysloveno jedno nevhodné slovo, a všechno se může zvrtnout. Velmi rychle to dospěje k hranici civilizovaného chování, k nemožnosti, anebo v každém případě k relativitě všech etických projevů.
Med A STUDIO RUBÍN, PRAHAHistorie jednoho erotického snu Text a režie: Tomáš Svoboda Hrají: Barbora Poláková, Lukáš Příkazký, Ondřej Pavelka Pochopíte, že není dívka na jednu noc, ale na jeden večer. Pochopíte, proč se jí má říkat Večernice. A pochopíte, proč se jí máte ještě ten večer zbavit. Uvidíte, co se může stát, když si vaše Večernice vysní místnost plnou medu, aby se tam setkala se svým idolem... A jak je možné, že idolem té dívky je Ondřej Pavelka...
Foto: Marie Krbová Deštivé Drama o síle přátelství dny DIVADLO UNGELT, PRAHA Autor: Keith Huff Překlad: Pavel Dominik Režie, scéna, kostýmy: Janusz Klimsza Asistent režie: Marie Krbová Hrají: Richard Krajčo, David Švehlík Drsní chlapíci Denny a Joey jsou přáteli od dětství, které oba strávili na chicagském předměstí. Dnes jsou parťáky u chicagské policie. Toto americké drama je hrou o síle přátelství a zároveň kriminálním příběhem. (Divadlo Ungelt upozorňuje diváky, že je v rámci představení použito hlasité střelby.) V americké a zároveň světové premiéře této hry hrály mladé policisty světové filmové hvězdy Daniel Craig a Hugh Jackman. V české premiéře (2. 11. 2012) se v Divadle Ungelt v těchto rolích představili Richard Krajčo a David Švehlík. Richard Krajčo byl za ztvárnění role Dennyho nominován na cenu Thálie 2012 a také mu byla tato cena udělena. David Švehlík se umístil v nominaci širší.
Foto: Pavel Vácha Vratká prkna STUDIO YPSILON, PRAHA Tak trochu smutná komedie z divadelního prostředí Autor: Arnošt Goldflam Režie: Arnošt Goldflam Dramaturgie: Jaroslav Etlík Hudba: Milan Potoček Výprava: Petra Goldflamová Štětinová Hrají: Jiří Lábus, Jaroslava Kretschmerová, Petr Vršek, Jakub Slach, Lenka Šebek Loubalová, Roman Mrázik, Jiřina Vacková, Martin Bohadlo / Miroslav Chloupek Groteska maličko zlá, ale snad ne bez lásky. Herecký svět i život zmenšené do divadelního vzorku, lehce ironický, ale i sebeironický pohled zvenku či zevnitř. Vždyť prkna, co znamenají svět, jsou občas nečekaně vratká. A přesto pořád lákavá My divadelníci se proto musíme pochválit sami! A to taky občas děláme. Takže i Vy se pobavte, trochu ovšem škodolibě na náš účet. A až půjdete domů, pochvalte si svoje vlastní životy a buďte rádi! My Vám to přejeme, ale asi bychom měnit nechtěli. Možná.
říjen 2013 BEDŘICH SMETANA: THE GREATEST HITS Městská divadla pražská Divadlo ABC listopad 2013 GALA PRO GOGOLA Jaroslav Svěcený, Jan Přeučil prosinec 2013 DIVADLO GOČÁR Omnimusa, Praha leden 2014 SEDMERO HAVRANŮ Rázem Production, Praha únor 2014 NÁVŠTĚVY U PANA GREENA Filmová a divadelní agentura, Praha březen 2014 ZPÍVÁNÍ V DEŠTI Východočeské divadlo Pardubice duben 2014 MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD Filmová a divadelní agentura, Praha květen 2014 JÁ, FRANCOIS VILLON Divadlo Na Jezerce, Praha
Foto: Igor Chmela Bedřich Smetana: The Greatest Hits MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ DIVADLO ABC Autor: Jiří Janků, Petr Svojtka Režie: Petr Svojtka Dramaturgie: Jiří Janků Hudba: Bedřich Smetana, Ivan Hlas, Jiří Janouch Hudební aranžmá: Milan Potoček Choreografie: Martin Pacek Šerm: Karel Basák Scéna: Jaroslav Milfajt Kostýmy: Kateřina Hájková Hrají: Pavel Juřica, Jiří Klem, Lucie Pernetová / Veronika Svojtková, Svatava Milková, Radim Kalvoda, Michal Slaný, Roman Říčař, Zdeněk Vencl, Hanuš Bor, Zbigniew Kalina, Veronika Gajerová, Veronika Kubařová, Lenka Zbranková, Ivan Hlas, Radek Ježil, Jiří Janouch, Jiří Milota, Petr Eichler, Marek Eichler Komický muzikál pro zpívající činoherce Zábavná podívaná s živou kapelou, písničkami, tanci i šermy vypráví o fiktivním divadelním souboru, který musí pro finanční záchranu divadla urychleně nazkoušet nové představení sestavené ze všech devíti Smetanových oper. Vyhovět požadavku japonského grantu a poskládat klasikovo dílo do jednoho velkolepého večera není však vůbec snadné... Děj představení se odehrává na několika divadelních zkouškách, a tak mají diváci jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku tvůrčího divadelního procesu. Ivan Hlas v Divadle ABC spolupracoval už na úspěšném muzikálu Šakalí léta. Tentokrát si přizval ke spolupráci kolegu Jiřího Janoucha, a protože jde o nadsázku a komedii, vyhráli si oba muzikanti zejména s různými hudebními aranžmá. Smetanovy árie tak zní jednou jako reggae, jindy jako rock and roll, song a la Beatles nebo balada ve stylu skupiny Queen... Ivan Hlas navíc ve hře vystupuje nejen jako frontman živého hudebního doprovodu, ale bravurně zvládá i malou roli svého méně známého bratra Saši Hlase. Inscenace nabízí vedle originální hudební úpravy, živé kapely a nekonečné řady komických situací také důkaz o tom, že herci Městských divadel pražských jsou skvěle hudebně a pohybově vybaveni. V roce 2013 na GRAND festivalu smíchu v Pardubicích získala tato inscenace cenu za nejoblíbenější inscenaci publika - Komedie diváků.
Gala pro Gogola PRODUKCE: SUBITON, SPOL. S R. O. Autor: Jan Přeučil, Jaroslav Svěcený Režie: Eva Hrušková Hrají: Jan Přeučil mluvené slovo, Jaroslav Svěcený hudební interpretace Variace na Bláznovy zápisky Dva mistři na jednom jevišti. Svěcený Přeučil. Nebo Přeučil Svěceného? Jaroslav Svěcený Mistr houslí, jehož pojetí hry by šlo charakterizovat verši Jana Skácela: Neboj se, ničeho se neboj, a třeba bylo nejvíc zle, vždycky se najde někde člověk, který se vejde na housle. Jan Přeučil Mistr slova, s jehož pojetím herectví býváme svědky kouzel přesné výslovnosti, jež nám pomáhá chránit bohatství mateřštiny, její noblesu proklouzávající tak často lidem mezi prsty. Dva se spojili s mistrem třetím: s N. V. Gogolem. V jeho jménu jsou zaklety hohol, chochol, hlahol vždy v nemilosti mocných, kterým se vysmíval, plebejsky je tupil a hájil právo všechnu bídu světa bláznovsky zapisovat. Ty tři můžete potkat spolu. Společně vytvářejí zvláštní dramatický tvar, který nejenom oslovuje, nýbrž i fascinuje. Slovo se prolíná s hudbou a obojí s osudem. Gogolovy Bláznovy zápisky tak oblékají nový netradiční šat, který přes komorní ztvárnění rozhodně nenudí. Naopak, prolíná se zde rovina humorná a směšná s hranicí anekdoty, satiry, absurdity, vystupňována někdy až do poloh zoufalství a pláče. To vše, umocněné procítěným houslovým doprovodem, slibuje nezapomenutelný zážitek. Režisérsky se pod toto netradiční a působivé zpracování podepsala manželka Jana Přeučila Eva Hrušková. Hra o životě ministerského, nešťastně zamilovaného úředníka, který pomaten uvěří, že rozumí psí řeči, a stává se ve svých snech španělským králem, je plná vypjatých situací a zvratů, podobenství, úvah nad smysly a nesmysly existence a někdy až sisyfovského snažení o překonání nepřekonatelného. Jak se vyjádřil sám Jan Přeučil: Je to moje srdeční záležitost. Jeho bravurní výkon a excelentní předvedení s úžasnou dynamikou to jenom potvrzují. Dle slov Jaroslava Svěceného: Gogolův text je podle mého názoru naprosto současný, až nadčasový a my jsme se snažili jak o scénické, tak i hudební propojení, jak nejlépe jsme mohli.
Divadlo Gočár OMNIMUSA O. S. Hudba a libreto: Miloš Orson Štědroň Režie: Jan Nebeský Scéna a kostýmy: Lucia Škandíková Hrají: Jiří Štrébl / Ondřej Černý, Jan Mikušek, Petr Jeništa, Eva Vrbková / Alena Bazalová Klavír: Miloš Orson Štědroň Saxofon: Pavel Fiedler Bicí: Jan Švamberg Muzikál o architektech Jsem elegán a říkají mi Pán. Nový Orsonův autorský hudebně-divadelní projekt, ve kterém se rozezní kromě hudby také architektura. Představení o velikánech moderní architektury: Josef Gočár: Co já všechno postavím, to vám teď ani nepovím. Pavel Janák: Modlitebna a byty, kostel a divadlo, všechno v jednom. Jože Plečnik: Ústřední topení je moderní svinstvo a nepatří do kostela. Muzikál měl premiéru 14. 12. 2012, hostuje v Divadle Komedie a Orson byl nominován za nejlepší hudbu na Cenu Alfréda Radoka 2012.
Sedmero havranů RÁZEM PRODUCTION Hudba: Pavel Trojan jr. Libreto: Tereza Karpianus Námět: Jana Ferstlová Režie: Pavel Ondruch Choreografie: Klára Klepáčková Scéna: Zuzana Mazáčová Kostýmy: Klára Syrůčková Hrají: Veronika Savincová / Monika Sommerová, Tomáš Vaněk, Marta Sovová, Dáša Zázvůrková, Jan Bochňák, David Bouša, Jiří Böhm, Jakub Hliněnský, Adam Koubek, Vít Bečvář, Martin Šimek, Petr Besta Muzikál Co uděláte, když náhle objevíte staré rodinné tajemství? A co když je to sedm košilí vašich sedmi zapřených a do havranů zakletých bratrů? Půjdete je vysvobodit? Taková cesta není žádný med zvláště, když jste tak krásná, nevinná a odhodlaná dívka jako Bohdanka. Na motivech slavné pohádky Boženy Němcové rozžívá hudební skladatel Pavel Trojan jr. strhující hudební drama pro celou rodinu. Mladí autoři umně kombinují klasický muzikál anglosaské provenience a moderní hudebně-dramatické dílo, které i přes promyšlené a náročné kompozice nezapře velký hitový potenciál. Vzlétněte a poleťte spolu s námi na křídlech hudby nad dech beroucí krajinou pohádkového příběhu o dospívání, lásce a lidských chybách. Harmonie svistu ptačích křídel vás spolu s krásným sopránem Bohdanky přenese do svěžího světa, kde pravda a láska stále vítězí nad lží a nenávistí.
Legrační i dojímající příběh lásky a odpuštění Návštěvy u pana Greena FILMOVÁ A DIVADELNÍ AGENTURA Autor: Jeff Baron Překlad: Benjamin Kuras Režie: Vladimír Michálek Hrají: Stanislav Zindulka, Matěj Hádek Náhodná automobilová nehoda přivádí do styku dva muže, kteří by se jinak nikdy nesetkali, a navždy změní jejich život. Rozdělují je dvě generace a to, co začíná jako komedie kontrastu kultur, se vyvíjí ve vyhrocený příběh předsudků, netolerance a o riziku osamělosti. Jak týdny plynou, vytváří se přátelství, prověřují se lidské vztahy a odhalují se tajemství. Tak takhle příjemně bych se v divadle chtěla dojímat častěji ;) Obdivuhodně vitální Stanislav Zindulka podává mimořádný výkon, každé slovo a gesto dávkuje s milimetrovou přesností, hodinářská herecká práce, při které je mu Matěj Hádek dobrým spoluhráčem - vše pod režijní taktovkou Vladimíra Michálka, který opětovně dokazuje, že téma generačních nedorozumění a porozumění a vrtochů stáří umí citlivě zpracovat. Relativně všední příběh a zápletka se s každou spoluprožitou minutou krystalizuje v divácký zážitek. Helena Grégrová Není vyloučené, že se při tomto představení budete usmívat se slzami v očích.
Zpívání v dešti VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE Autoři: Betty Comden, Adolfh Green, Nacio Herb Brown, Arthur Freed Překlad libreta: Vojen Drlík, Petr Novotný Překlad textů písní: František Zacharník Režie: Petr Novotný Asistentka režie: Martin Mejzlíková Dramaturgie: Jana Uherová Hudební nastudování a korepetice: Radek Škeřík j.h. Choreografie: Vlastimil Červ j.h. Choreografie stepu: Václav Muška j.h. Scéna: Ivo Žídek j.h. Kostýmy: Roman Šolc j.h. Hrají: Josef Pejchal, Martina Sikorová, Jan Musil, Petra Janečková, Martin Mejzlík, Jan Hyhlík, Alexandr Postler, Dagmar Novotná, Romana Chvalová, Václav Dušek, Miloslav Tichý, Hana Kubinová j.h., Petr Jirsa j.h., taneční company Muzikál Slavné muzikálové melodie, skvělá stepařská a taneční čísla, humor a zábava. Jevištní verze hudební romantické komedie Zpívání v dešti vychází ze stejnojmenného amerického filmového muzikálu z roku 1952. Kromě známé písně Singin in the Rain nabízí další skvělé melodie a především taneční a úchvatné stepařské kreace. Zasazuje obvyklý milostný příběh do Hollywoodu konce 20. let a neodolatelným způsobem paroduje zmatky kolem převratné novinky ve filmovém průmyslu. Je konec éry němého filmu, nastupuje film zvukový. Don Lockvood a Lina Lamontová natáčejí v ateliérech nový historický film. Fanoušci je zbožňují, ale právě zvukový film odhalí, že božská Lina má příšerně pisklavý hlas, který by dav nadšenců okamžitě vypískal. Donův přítel, muzikant Cosmo Brown, přijde s převratnou možností nadabovat hlavní hrdinku jinou, talentovanou adeptkou herectví Kathy Seldonovou. A láska je na scéně Don se do Kathy bláznivě zamiluje! Když se pak odhalí podvod, že Kathy dabuje Linu, nic už nebrání ani lásce, ani startu hvězdné kariéry Kathy. Foto: Michal Klíma
Můj báječný rozvod FILMOVÁ A DIVADELNÍ AGENTURA A DIVADLO VIOLA Autorka: Geraldine Aron Překlad: Pavel Dominik Režie: Jana Kališová Hraje: Eliška Balzerová Komediální monodrama Sólo pro Elišku Balzerovou! Můj báječný rozvod je hra pro jednu herečku, plyšového psa jménem Axl a sedmnáct postav; všechny je v této inscenaci hraje Eliška Balzerová. Autorkou je irská dramatička Geraldine Aron, která sice tvrdí, že tato hra o nelehkém údělu ženy středních let opuštěné manželem je čirá fikce, na druhou stranu připouští, že kdyby sama za sebou neměla rozvod, patrně by tuhle hru nikdy nenapsala. Z recenze Jany Machalické: obratně napsaný, zábavný a hodně ironický text. Má ale i hořká a smutná místa Balzerová ohromuje svou proměnlivostí, temperamentem, smyslem pro humor i nevtíravou vroucností. Je až neuvěřitelné, jak jí role Angely, ženy ve středních letech, kterou opustí manžel, sedne, jako by ji autorka Balzerové psala na tělo. Hrdinčiny životní peripetie jsou zde vylíčeny s osvobozujícím nadhledem, její boj se samotou a hledání nového smyslu života překvapivě nesklouznou do citového vydírání diváků. Inscenace s emocemi jen tak lehounce koketuje, aby co nejlépe vyšly zvraty situací a kontrasty. Balzerová přes dvě a půl hodiny neopustí jeviště a s úžasnou lehkostí dokáže udržet pozornost diváků, dostat je tam, kde je chce mít. Vývoj postavy má přesvědčivě vybudovaný, všechny trapné situace, které Angelu potkávají, si vychutná s úžasnou hereckou kreativitou a nápaditostí. Stejně mistrovsky ovládá přechody z různých postav, hraje svou suverénní dceru, je vlastní matkou, která se na stará kolena zhlédla v rockové hudbě, snobskou přítelkyní. A samozřejmě i bývalým chotěm, plejádou bizarních nápadníků, psychiatrem. Eliška Balzerová někdy působí jako technicky dokonalá herečka, přesná ve výrazu, ale méně spontánní. Ovšem to, co předvádí v Aronové hře, popírá tyto představy o jejím herectví. Jedním slovem - je skvělá.
Já, Francois Villon DIVADLO NA JEZERCE, PRAHA Libreto: Jiří Hubač Hudba: Ondřej Brzobohatý Texty písní: Pavel Vrba Režie a choreografie: Radek Balaš Asistentka režie: Veronika Zemánková Asistentka choreografa: Klára Maříková Pěvecké nastudování: Jana Balašová Trčková Scéna: Jozef Ciller Kostýmy: Jana Zbořilová Hrají: Martin Písařík, Petra Vraspírová, Jana Malá, Petr Kostka, Petr Vacek, Peter Strenáčik, Tomáš Petřík, Ondřej Černý a další Muzikál Divadlo Na Jezerce připravilo svůj první muzikál. Text napsal Jiří Hubač, který navštěvoval Divadlo Na Jezerce od jeho počátků a nabídl Villona Janu Hrušínskému pro Jezerku. Oba se pak více než rok scházeli s dalšími tvůrci - básníkem a textařem Pavlem Vrbou, s Ondřejem Brzobohatým a Radkem Balašem a společně vymýšleli, jak budou hru inscenovat. Základním tématem hry je touha po svobodě. A také po lásce. Nechybí ani humor, ani dramatické situace. Skvělé herecké výkony všech účinkujících dělají z tohoto představení mimořádný zážitek, říká principál Jezerky Jan Hrušínský. Francoise Villona, francouzského básníka a bouřliváka, v něm ztělesňuje mladý herec a zpěvák Martin Písařík. Muzikál měl premiéru 22. 3. 2012 a je věnován památce nedávno zesnulým autorům - Jiřímu Hubačovi a Pavlu Vrbovi. Foto: Ivan Kahun
říjen 2013 S/HE IS NANCY JOE Miřenka Čechová a Tantehorse listopad 2013 TEATROMAT Divadlo VOSTO5 leden 2014 MÁJ 420PEOPLE únor 2014 ZPOVĚĎ MASOCHISTY Divadlo Letí a Švandovo divadlo Na Smíchově, Praha březen 2014 CHABRUS LINE Veselé skoky PRÉMIE: Pro předplatitele skupiny Divadelní delikatesy bude možnost zakoupit si přednostně vstupenky za poloviční cenu na představení UCPANEJ SYSTÉM Dejvické divadlo, Praha (duben 2014)
S/he is Nancy Joe MIŘENKA ČEHOVÁ A TANTEHORSE Scénář, režie: Miřenka Čechová Koncept: Meghan Raham (USA), Miřenka Čechová Komiks: Miloš Mazal Hudba: Matouš Hekela Scéna a kostýmy: Meghan Raham Animace: Tomsa Legiersky Light design: Martin Špetlík Grafika: Eva Chudomelová Produkce: Judita Hoffmanová, David Prokopič Odborný konzultant: Helena Čechová, Alex Lorenzů Kreativní konzultant: Nancy Snider (USA) Hraje: Miřenka Čechová Představení se koná v rámci Ozvěn festivalu Malá inventura www.malainventura.cz Podpořili: Nová síť o.s., Státní fond kultury, Ministerstvo kultury Foto: Martin Mařák Taneční a vizuální performance Narodil jsem se jako holka. Ale jistě vím, že jde o omyl. Představení, jehož podstatnou osu formují narativní a vizuální postupy komiksu a unikátní styl street-ballet, který kombinuje prvky hip hopu, pop-and-lockingu, tuttingu se současným tancem a klasickým baletem. Docu-drama na pomezí žánrů a unikátního hybridního stylu street-ballet v podaní Miřenky Čechové. Miřenka Čechová o představení: Představení je dokumentárním zpracováním jednotlivých příběhů transgender lidí, které jsem měla možnost osobně poznat, se kterými žiji a kteří se stali mými přáteli. Někteří se na představení podíleli již svou přítomností v mém životě, jiní přímo darovali texty, deníky, poezii a další se stali pevnou součástí našeho tvůrčího týmu. Jsou to všechno nádherné, silné a velice výjimečné osobnosti, které mě jak lidsky, tak umělecky nesmírně obohatili. Jim vděčím za to, že vidím zase o trochu dál a hlouběji a jsem schopna nahlížet krásu a smysl z nové perspektivy. Představení je věnováno mé sestře Viktorii, dále pak Alexovi, Martinovi, Markovi, Kamilovi a všem dalším, kteří bojujete o právo na skutečný život. Transgender, odcizení v těle i odcizené tělo, osamocení ve společnosti díky odlišnosti, touha po štěstí a svobodě! Jediný způsob, jak poznat něčí genderovou identitu, je, že nám ji ten člověk sdělí. Identitu není možné vypozorovat z toho, jak někdo vypadá, jak se pohybuje, obléká nebo chová. A stejně tak nemůže být určena diagnostickými či psychologickými testy.
Teatromat DIVADLO VOSTO5, PRAHA Autor a režie: Ondřej Cihlář a kolektiv Scéna a ilustrace: Kateřina Bažantová Kostýmy: Josefina Bakošová Hudební spolupráce: Petr Marek, Vratislav Šrámek, Dominik Renč Animace: Libor Pixa Produkce: Petr Prokop Projekce: Jaroslav Karaok Hrdlička Dramaturgie: Jan Foukal Hrají: Petra Nesvačilová, Ondřej Bauer, Petr Prokop a Ondřej Cihlář Divadelní automat Být hercem je stejně krásné poslání, jako být knězem. Obojí je pro lidi. A. Ch. Divadelní automat, v němž diváci rozhodují o osudu mladé dívky, která se rozhodla splnit si v hlavním městě svůj velký sen. Podaří se jí vyhnout nástrahám a překonat veškeré překážky? Uspěje v novém prostředí? Její osud je také ve vašich rukou! Divadlo VOSTO5 se programově věnuje autorskému divadlu. Své náměty čerpá především z domácího prostředí. Schopnost uchopit omšelý motiv, téma, situaci či atmosféru které dřímají v povědomí naší společnosti zasadit je do souvislostí dneška a upozornit tak na jejich jedinečnost, je metodou Divadlu Vosto5 vlastní. Nabízí divákům pohled na naši společnost očima generace, která dětství a ranou část puberty strávila ještě před Listopadem, ale do života se pustila až po něm. VOSTO5 je generačním divadlem spojujícím v sobě poetiku moderního kabaretu vyrůstajícího na text-appealových kořenech, satirických postřezích a především schopnosti tvorby autorských představení založených na nadsázce, improvizaci a mystifikaci. Vosto5(ku) od počátků spíše lákalo setkávat se s divákem, otevřeně s ním komunikovat a považovat jej za svého partnera, než mu pouze předvádět nastudovaná představení. Takové divadlo působí jako velké osvěžení pro publikum i pro odbornou kritiku.
Foto: Pavel Hejný Máj 420PEOPLE O. S. INSCENACE JE UVÁDĚNA VE SPOLUPRÁCI S NOVOU SCÉNOU ND A ČINOHROU ND. Námět: Karek Hynek Mácha - Máj Režie: David Prachař Choreografie: Václav Kuneš, 420PEOPLE Hudba: Pavel Fajt, Ondřej Anděra (autor hudby k I. a II. intermezzu a zpěv) Scéna: Richard Maška V rámci scénografie jsou použity 3 vizuální obrazy Adrieny Šimotové: Cítění kosti (1983), Dutá hlava (1983-84), Mrtvá hlava (1984) Hrají: Zuzana Herenyiová, Jan Kačer, Václav Kuneš, Nataša Novotná, Milan Odstrčil, David Prachař, Pavel Fajt Máchův Máj jako tanečně činoherní koncept Soubor 420PEOPLE, etablovaný doposud v žánru současného tance, se v březnu 2012 představil s premiérou, která vybočuje z jeho dosavadní tvorby. Námětem pro inscenaci je totiž Máj Karla Hynka Máchy. Autorský vklad tentokrát kromě choreografa Václava Kuneše patří i režiséru Davidu Prachařovi. Oba dva pak během představení vystoupí také v rolích sobě vlastních, tedy tanečně-hereckých. Jak moc známe Máj? Všichni jsme jistě schopni rozpomenout se na první verše... Ale dál? Dokážeme si uvědomit obsah, detaily, zachytit jeho náladu a uvědomit si přesahy, které toto nadčasové dílo připouští? Karel Hynek Mácha, český básník romantické epochy, je řazen k zakladatelům novodobé české poezie. Jeho nejznámější lyrickoepické dílo Máj je zpracováno jedinečným stylem; jde o osobní zpověď rozebírající základní otázky lidské existence. V Máji je přetřásána hrůzná osudová vina hrdinů, jíž se nelze ubránit. Mácha tak vyjadřuje svou rozervanost, deziluzi, hledá odpovědi na metafyzické otázky o věčnosti a čase, o životě i smrti. Téma zpracovává brilantně, s bohatou obrazností a hudebností verše. Po představení následuje diskuze s diváky.
Zpověď masochisty DIVADLO LETÍ A ŠVANDOVO DIVADLO NA SMÍCHOVĚ, PRAHA Autor: Roman Sikora Režie: Martina Schlegelová Dramaturgie: Marie Špalová Hudba: Stanislav Halbrštát Scénografie: Jana Špalová Kostýmní výtvarník: Aneta Grňáková Hrají: Tomáš Kobr, Richard Fiala, Tomáš Jeřábek a Zuzana Onufráková Politicky nekorektní kabaret o muži, co chtěl trpět. Hra Romana Sikory, která rozpoltila českou divadelní kritiku, vzbudila nadšený ohlas u diváků a byla okamžitě s úspěchem uvedena i v Berlíně a Paříži. Inscenace získala první cenu na festivalu Young for Young, hra byla oceněna na Mezinárodním festivalu literatury v Berlíně. Pan M. není obyčejný občan. Pan M. předem souhlasí se všemi vládními škrty. Je nadšený, když může pracovat na několik úvazků, když za to dostává mizerný plat a všichni ho šikanují. Pan M. chce trpět. Pan M. je totiž Masochista. Ve své zpovědi vám odhalí svůj Jednoduchý návod na život, ukáže vám, že teprve v období ekonomické krize můžete být opravdu šťastní, a poradí vám, jak na to. Vysvětlí, proč je s levičákama nuda a jak jsou na tom náckové, proč jsou Češi lepší než Číňani a co na to říká Mirek s Péťou. Z recenze Aleny Zemančíkové: Divadlo Letí se textu chopilo s velkým vtipem a dovedností. Představitel masochisty Tomáš Kobr hraje svého deviantního chudáka střídmě, ve svém perverzním myšlení nic nepřehrává, s inverzním jazykem si hraje s naprostou přirozeností, a tím se navzdory nebo právě díky použití tolika absurdních nerealistických prostředků stává postavou, s níž se divák může identifikovat. Herci Divadla Letí s elegancí ztvárňují postavy koně, jednotlivých šéfů, obratně se ohánějí bičem na malém jevišti. Výtvarné řešení je střídmé a vtipné, metafora krize jako dominy z botelu, která blazeovaným hlasem nevrle přijímá objednávky sadistických praktik, je drsně poetická a okouzlující. Vidíme na jevišti herce neokoukaných tváří, kteří ovládají nejen herecké řemeslo, ale i vědí, co chtějí sdělit. K čemuž je vede pozoruhodná žena v současném českém divadle, režisérka Martina Schlegelová.