Plán péče pro navrhovanou přírodní památku VELKÁ VELA Jiří Schneider Alice Kozumplíková Miroslava Pazderová Ivana Lampartová Újezd u Tišnova, 2011

Plán péče pro navrhovanou přírodní památku VELKÁ VELA Jiří Schneider Alice Kozumplíková Miroslava Pazderová Ivana Lampartová Újezd u Tišnova, 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství v oblasti ochrany přírody a krajiny jschneider@email.cz, www.s-atelier.cz, +420 606 644 706

NATURA 2000 VE ZLÍNSKÉM KRAJI 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje; zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Předpokládané uznatelné náklady na akci činí 54 619 209 Kč, z toho příspěvek z fondu Evropské unie 46 426 328 Kč (85 %), příspěvek SFŽP ČR 8 192 881 Kč (15 %) Datum zahájení realizace projektu. 1. 6. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2013 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství v oblasti ochrany přírody a krajiny jschneider@email.cz, www.s-atelier.cz, +420 606 644 706

Zadavatel: Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ 791 90 právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: 70891320 DIČ: CZ 70891320 Zhotovitel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Újezd u Tišnova 7, 59455 IČ: 696 65 389 DIČ CZ 7412174671 Spolupracovnice: Ing. Alice Kozumplíková Ing. Miroslava Pazderová Bc. ing. Ivana Lampartová Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství v oblasti ochrany přírody a krajiny jschneider@email.cz, www.s-atelier.cz, +420 606 644 706

Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 7 1.1 Základní identifikační údaje... 7 1.2 Údaje o lokalizaci území... 7 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 8 1.4 Výměra území a a druhy a způsoby využití pozemků... 8 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 8 1.6 Kategorie IUCN... 9 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 9 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ... 9 1.7.2 Hlavní předmět ochrany EVL současný stav (dle Lacina, Kupec a kol. 2010)... 9 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 10 1.9 Cíl ochrany... 10 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 11 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 11 Geomorfologie... 11 Geologie a pedologie... 12 Klima... 12 Hydrologie... 13 Biota... 13 Popis lokality - současný stav... 14 Charakteristika významých biotopů... 14 L5.1 Květnaté bučiny... 14 L3.3B Karpatské dubohabřiny... 15 L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické... 16 R1.3 Lesní pěnovcová prameniště... 16 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů... 17 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 19 a) ochrana přírody... 19 b) lesní hospodářství... 19 e) myslivost... 19 g) rekreace a sport... 19 5

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 20 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 20 2.4.1 Základní údaje o lesích... 20 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích... 22 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 23 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 23 3. Plán zásahů a opatření... 24 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 24 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 24 L3.3B Západokarpatské dubohabřiny... 28 L5.1 Květněté bučiny... 29 L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy... 30 R1.3 Lesní pěnovcová prameniště... 31 Rámcové směrnice hospodaření pro HS (upravené dle ÚHÚL: OPRL pro PLO 41)... 32 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 44 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 44 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 44 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 44 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 45 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 45 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 45 4. Závěrečné údaje... 46 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 46 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 47 4.3 Seznam používaných zkratek... 48 Seznam příloh... 49 Mapové přílohy... 49 Fotodokumentace... 49 6

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: Kód NATURA: kategorie ochrany: název území: přírodní památka Velká Vela druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: Zlínský Zlín Zlín obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Fryšták, Lukov, Lukoveček, Vlčková Horní Ves u Fryštáku, Lukov u Zlína, Lukoveček, Vítová, Vlčková 7

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí je uvedeno v samostatné příloze (viz seznam příloh). 1.4 Výměra území a a druhy a způsoby využití pozemků Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 742,07 18,50 vodní plochy 0,67 0,23 zamokřená plocha 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 1,18 trvalé travní 0,57 0,01 orná půda 0 ostatní 0 zemědělské pozemky ostatní plochy 3,17 0,74 neplodná půda 0,28 ostatní způsoby využití 2,71 zastavěné 0 plochy a nádvoří plocha celkem 746,48 19,48 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park:... chráněná krajinná oblast:... jiný typ chráněného území: přírodní památka Vela Natura 2000 ptačí oblast: --- evropsky významná lokalita: CZ0720192 Velká Vela 8

1.6 Kategorie IUCN V. - chráněná krajina 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ Biotopy soustavy NATURA 2000, tvořící zachovalý lesní komplex s mozaikou květnatých bučin a západo-karpatských dubohabřin se segmenty lesních pěnovcových pramenišť a údolních jasanovo-olšových luhů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany EVL současný stav (dle Lacina, Kupec a kol. 2010) název ekosystému R1.3 Lesní pěnovcová prameniště podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému 0,02 Biotop se vyskytuje v severní a severozápadní části EVL. Pro biotop je typická poměrně velmi malá pokryvnost vegetace, často jsou prameniště v letním aspektu zcela bez vegetace, či jen s několika jedinci Petasites albus, Juncus effusus, Equisetum palustre. Tvorba pěnovců je v prameništích masivní. L5.1 Květnaté bučiny 35,70 Biotop se v EVL vyskytuje ve vyšších partiích svahů, případně v inverzních polohách údolí potoků v návaznosti na biotop L2.2. Je typický chudšími formami, často spíše jako přechod k acidofilním bučinám biotopu L5.4. Hlavními druhy podrostu, které se ale většinou vyskytují pouze jednotlivě, či v malých skupinkách jsou Dentaria bulbifera, Carex pilosa, Melica uniflora, Galium odoratum, Merculialis perennis, Impatiens noli-tangere, Galium odoratum. Ve vlhčích variantách biotopu se vyskytují např. Carex distans, Festuca altista, Dryopteris filix-mas. L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny L2.2A Údolní jasanovoolšové luhy, typické 36,95 Biotop se v EVL vyskytuje v nižších partiích svahů, především v jižní, jihozápadní a jihovýchodní části. Jak bylo uvedeno u předchozího biotopu, pro EVL je typický jeho výskyt v přechodu do biotopu L5.1 květnaté bučiny. 0,7 Biotop je v EVL lokalizován pouze do tří segmentů malého plošného rozsahu a nižší kvality. Jedná se většinou o olše lepkavé a olše šedé s jasanem ztepilým. Výraznější keřové patro se nevyskytuje, nebo je tvořeno dřevinami hlavní úrovně. V bylinném patře patří k hlavním edifikátorům Athyrium filix-femina, Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Petasites albus, Urtica dioica, Carex pilosa, Stachys sylvatica, Aegopodium podagraria, Oxalis acetosella. 9

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Typy přírodních stanovišť R1.3 Lesní pěnovcová prameniště, L5.1 Květnaté bučiny, L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny a L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy jsou předmětem ochrany v evropsky významné lokalitě Velká Vela. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany v přírodní památce Velká Vela je udržení příznivého stavu biotopů soustavy NATURA 2000 - květnatých bučin a západo-karpatských dubohabřin se segmenty lesních pěnovcových pramenišť a údolních jasanovo-olšových luhů. 10

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka / evropsky významná lokalita (dále rovněž PP/EVL ) Velká Vela tvoří rozsáhlý lesní komplex v JZ části Hostýnských vrchů, asi 1 km severně od obce Fryšták (cca.9 km severně od Zlína). Lokalita je přibližně ohraničena od západu údolím Fryštáckého potoka, od jihu a východu a obcemi Vlčková, Lukov, Vítová, Fryšták a Lukoveček a od severu podhřebenovou partií jižního hřbetu Hostýnských vrchů pod vrcholem Ondřejovsko. Jedná se o převážně středně prudké svahy východní expozice, nadmořská výška lokality se pohybuje v rozmezí 327-569 m n. m. Rozloha EVL dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., resp. 301/2007 Sb. činí 770,68 ha. Lesní komplex je tvořen převážně kombinací chudších bučin a dubohabřin, v údolí potoků se vyskytují fragmenty údolních jasano-olšových luhů. Lokalita je velmi významnou pramennou oblastí. Geomorfologie PP/EVL Velká Vela se dle geomorfologického členění řadí do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, celku Hostýnsko-vsetínská hornatina, podcelku Hostýnské vrchy a okrsku Lukovská vrchovina. Vnější Západní Karpaty tvoří geomorfologickou soustavu mladých vrásozlomných flyšových pohoří vyvrásněných v průběhu alpínského vrásnění ve třetihorách. Hostýnské vrchy spolu s Lukovskou vrchovinou představují plochou hornatinu budovanou paleogenními flyšovými pískovci a jílovci. (Demek, 2006) Systém: Alpsko himalájský Provincie: Západní Karpaty Oblast: Západní Beskydy Celek: Hostýnsko-vsetínská hornatina Podcelek: Hostýnské vrchy Okrsek: Lukovská vrchovina 11

Geologie a pedologie Geologické podloží lokality je tvořeno račanskou jednotkou magurského flyše, a to především souvrstvím soláňským. To je charakteristické převahou hrubých lavicovitých pískovců, které bývají prokládány jílovci a jemnozrnnými pískovci. Hlavní hřebenová partie je skeletovitá, místy vystupují na povrch skalní útvary (PP Vela). Převažujícím půdním typem na lokalitě je kambizem modální var. mesobazická, na vrcholech hřbetů s méně vyvinutou půdou se vyskytuje ranker modální a kambický. Ohrožení půd okyselením atmosférickými srážkami, vodní erozí a hutněním není v zájmovém území významné. (Culek, 1996) Klima PP/EVL Velká Vela náleží dle Quittovy klasifikace (1971) do mírně teplé oblasti MT2. Tato oblast se vyznačuje krátkým létem, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým. Přechodné období je krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky. Dle profesionální meteorologické stanice v Holešově byla zjištěna průměrná roční teplota 8,7 C a průměrné roční srážky dosáhly hodnoty 646 mm. Vegetační doba, tj. počet dnů nad 10 C se pohybuje kolem 173 dnů. Pomocí výpočtu Langova dešťového faktoru, tj. podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu, bylo klima oblasti klasifikováno jako semihumidní. Stanice Nadmořská výška m n.m. Průměrná teplota Průměrné srážky roční IV - IX roční IV - IX 0 C mm Langův faktor (oblast) Holešov 243 8,7 (14,5) 646 (430) 74-semihum. 173 Vegetační doba /nad 10 0 C/ dnů Charakteristiky MT2 12

Počet letních dnů 20-30 Počet dnů nad10 0 C 140-160 Počet mrazových dnů 110-130 Počet ledových dnů 40-50 Prům. teplota v lednu -3- -4 Prům. teplota v červenci 16-17 Prům. teplota v dubnu 6-7 Prům. teplota v říjnu 6-7 Počet dnů srážek nad 1 120-130 mm Úhrn srážek ve veg.době 450-500 Úhrn srážek v zimě 250-300 Srážky celkem 700-1000 Počet dnů se sněhem 80-100 Počet dnů zamračených 150-160 Počet dnů jasných 40-50 Hydrologie PP/EVL spadá do hydrologického povodí Dřevnice a Moravy od Dřevnice po Olšavu. Vzhledem k tomu, že PP/EVL je významnou lokální pramennou oblastí, její území zahrnuje několik dílčích hydrologických povodí. Konkrétně se jedná o povodí Fryštáckého potoka a dílčí povodí jeho levostranného přítoku od Horní Vsi a částečně o povodí Lukovského a Bělovodského potoka. (Hydrologický atlas ČSSR). Biota Z biogeografického hlediska (Culek, 1996) je PP/EVL součástí provincie středoevropských listnatých lesů, karpatské podprovincie a hostýnského bioregionu. Zastoupené biochory: 3SK Svahy na kyselém pískovcovém flyši 3. v.s. 4VC Vrchoviny na slínitém flyši 4. v.s 4HK Hornatiny na pískovcovém flyši 4. v.s. Podle Fytogeografického členění (Hejný, Slavík, 1987) je PP/EVL součástí oblasti mezofytikum, obvodu Karpatské mezofytikum, okrsku Hostýnské vrchy. Potenciální přirozenou vegetaci PP/EVL tvoří Ostřicová bučina, Ostřicová dubohabřina a biková nebo jedlová doubrava (Neuhäslová, Z. et al., 1997). PP/EVL spadá do přírodní lesní oblasti 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Je zde ochranný režim přírodního parku Hostýnské vrchy. Lokalitou prochází biokoridory nadregionálního a lokálního významu, jsou zde evidována 3 biocentra lokálního významu. 13

Popis lokality - současný stav PP/EVL Velká Vela je tvořena rozsáhlým lesním komplexem ve kterém dominují karpatských dubohabřin biotopu L3.3B a květnatých bučin biotopu L5.1, resp. jejich vzájemné přechody. V údolí četných potoků se v místech méně ovlivněných hospodářskou činností člověka zachovaly fragmenty jasanovo-olšových luhů biotopu L2.2A, resp. L2.2B. Území PP/EVL je významnou pramennou oblastí, zejména v horní (severní a severozápadní) části PP/EVL se hojně vyskytují lesní prameniště a to jak biotopu R1.3 (s tvorbou pěnovců), tak biotopu R1.4 (bez tvorby pěnovců). Lesní komplex PP/EVL má dřevinnou skladbou charakter přírodě blízkého lesa, biotopy silně ovlivněné či vytvořené člověkem jsou zde zastoupeny v relativně malém rozsahu, typově odpovídají lesnímu hospodářství lokality. Biotopy X9A jsou ve většině případů buď zralé kmenoviny smrku ztepilého, či borovice lesní, nebo holiny čerstvě zalesněné těmito dřevinami. Biotop X10 je mapován většinou v případě pasek zalesněných bukem a biotop X11 v případě kalamitních holin s nastupujícími nitrofilními druhy. V dřevinné skladbě dominuje buk lesní (biotop L5.1) a dub zimní (biotop L3.3B). V příměsi je významný habr obecný, v hlavní úrovni se dále vyskytuje celá řada listnatých dřevin, většinou formou jednotlivé příměsi. V člověkem silně ovlivněných biotopech je v příměsi významná borovice lesní (biotop L3.3B) a smrk ztepilý (biotop L5.1). Podrostní společenstva jsou v celé PP/EVL v letním aspektu poměrně chudší, a to jak druhovou skladbou, tak pokryvností. Většinou se vyskytují ve formě pomístných hloučků, jimž v letním aspektu dominují trávy jako např. Luzula luzuloides (biotop L5.1) a Poa nemoralis (biotop L3.3B). Ze vzácných a ohrožených druhů se na území PP/EVL udává: jedle bělokorá (Abies alba), ostřice převislá (Carex pendula), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Charakteristika významých biotopů L5.1 Květnaté bučiny Biotop se v PP/EVL vyskytuje ve vyšších partiích svahů, případně v inverzních polohách údolí potoků v návaznosti na biotop L2.2. Je typický chudšími formami, často spíše jako přechod k acidofilním bučinám biotopu L5.4 (i když je většinou bohatší než v případě biotopu L5.1 v sousední EVL Ondřejovsko). Pro PP/EVL je 14

rovněž charakteristický výskyt biotopu L5.1 v přechodových formách ke karpatským dubohabřinám biotopu L3.3B (velmi častý je výskyt rozsáhlých lesních porostů s bukem lesním, dubem zimním a habrem obecným v hlavní úrovni s chudším bylinným patrem, ve kterém v letním aspektu převažují trávy, které dosahují pouze malé pokryvnosti např. Poa nemoralis, Luzula luzuloides atp.). Lesní biotopu se většinou vyskytují ve stádiu kmenovin, mlaziny, či kultury jsou mapovány jako biotop X10. Pokud je biotop v čisté formě, pak v dřevinném patře převládá buk lesní. V příměsi je zastoupena celá řada dřevin m.j. jedle bělokorá, lípa srdčitá, dub zimní, habr obecný, javor klen, bříza bradavičnatá, jasan ztepilý. V biotopech více ovlivněných člověkem, či v mozaikách s biotopy umělými a člověkem silně ovlivněnými se vyskytuje smrk ztepilý, borovice lesní a modřín opadavý. Struktura porostů je většinou ovlivněna hospodářskou činností člověka, přesto je struktura porostů poměrně často diverzifikována zejména příměsí. Podrost je ve většině případů druhově i pokryvností velmi chudý. To je dáno zřejmě zejména poměrně chudším podložím a přechodovými formami biotopu směrem k acidofilním bučinám. Hlavními druhy podrostu, které se ale většinou vyskytují pouze jednotlivě, či v malých skupinkách jsou Dentaria bulbifera, Carex pilosa, Melica uniflora, Galium odoratum, Merculialis perennis, Impatiens noli-tangere, Galium odoratum. Ve vlhčích variantách biotopu se vyskytují např. Carex distans, Festuca altista, Dryopteris filix-mas. Do volných ploch, porostních okrajů a pasek expanzivně nastupuje především Calamagrostis arundinacea, Impatiens parviflora a ostružiníky Rubus spp. Biotop je ovlivněn hospodářskou činností člověka, zejména ovlivněním druhové (vnášení stanovištně nevhodných dřevin, zejména smrku) a prostorové skladby lesa (snížení patrovitosti). L3.3B Karpatské dubohabřiny Biotop se v PP/EVL vyskytuje v nižších partiích svahů, především v jižní, jihozápadní a jihovýchodní části. Jak bylo uvedeno u předchozího biotopu, pro EVL je typický jeho výskyt v přechodu do biotopu L5.1 květnaté bučiny. Stejně tak je poměrně častá mozaika s biotopem X9A, která je důsledkem vnášení borovice lesní jako hospodářské dřeviny do původních porostů dubohabřin. V čistých formách je biotop v letním aspektu poměrně chudší jak co do pokryvnosti, tak co do druhové pestrosti. Keřové patro většinou chybí, nebo je omezeno na mladé jedince dřevin hlavního porostu. V dřevinném patru dominuje dub zimní a habr obecný, v příměsi se vyskytuje celá řada dřevin, např. buk lesní, lípa malolistá, třešeň ptačí, bříza bradavičnatá, jasan ztepilý a další. V biotopech více ovlivněných hospodářskou činností člověka je v příměsi významné zastoupení borovice lesní, příp. modřínu opadavého či smrku ztepilého. 15

V bylinném patru se vyskytují např. Carex pilosa, C. Digital, Melica uniflora, M. nutans, Poa nemoralis, Euphorbia amygdaloides, Convallaria majalis, Maianthemum bifolium, Asarum europaeum, Polygonatum multiflorum, Galium odoratum, Mycelis muralis, Fragaria vesca, Hieracium murorum, Melampyrum sylvaticum, Viola reichenbachiana a další. Biotop je ovlivněn hospodářskou činností člověka zejména ve smyslu ovlivnění dřevinné sklady (příměs borovice lesní). L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické Biotop je v PP/EVL lokalizován pouze do tří segmentů malého plošného rozsahu a nižší kvality. Jedná se většinou o olše lepkavé a olše šedé s jasanem ztepilým. Výraznější keřové patro se nevyskytuje, nebo je tvořeno dřevinami hlavní úrovně. V bylinném patře patří k hlavním edifikátorům Athyrium filix-femina, Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Petasites albus, Urtica dioica, Carex pilosa, Stachys sylvatica, Aegopodium podagraria, Oxalis acetosella. Výskyt biotopu je poměrně silně ovlivněn lidskou činností. V lokalitách původního výskytu biotopu je v současné době většinou pěstován smrk, biotop zřejmě utrpěl rovněž úpravami toků a stavbou lesních cest v okolí dolních částí lesních potoků. Segment biotopu v sousedství obce Lukoveček je poměrně výrazně ruderalizovaný. R1.3 Lesní pěnovcová prameniště Biotop se vyskytuje v severní a severozápadní části PP/EVL. Pro biotop je typická poměrně velmi malá pokryvnost vegetace, často jsou prameniště v letním aspektu zcela bez vegetace, či jen s několika jedinci Petasites albus, Juncus effusus, Equisetum balustre. Tvorba pěnovců je v prameništích masivní. Obzvlášť prameniště v severní části, kde je navržena ochrana formou přírodní památky (viz dále) jsou tvorbou pěnovcových struktur naprosto unikátní. Biotop je ohrožen prakticky pouze výskytem smrku v lesních porostech v okolí severních pramenišť. Jeho kyselý opad může negativně ovlivnit proces kalcifikace a tvorby pěnovců. 16

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu ostřice převislá (Carex pendula) okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) aktuální početnost nebo vitalita populace v PP/EVL Dosud nezjištěno Dosud nezjištěno Dosud nezjištěno Dosud nezjištěno Dosud nezjištěno Dosud nezjištěno Dosud nezjištěno kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. - / vyžadující další pozornost C4 ohrožený 3 / ohrožený C3 ohrožený 3 / vyžadující další pozornost C4 - / vyžadující další pozornost C4 - / vyžadující další pozornost C4 - / vyžadující další pozornost C4 ohrožený 3 / vyžadující další pozornost C4 popis biotopu druhu, další poznámky Ostřice převislá vyhledává hlavně lesní stanoviště, a to břehy potoků, okraje lesních cest, prameniště, vlhké louky, světliny a paseky. Najdeme ji v suťových a lužních lesích, ale i v křovinách. Roste ve světlých lesích a křovinách, v lesních lemech, v pásmu od nížin do podhůří. Roste na vlhčích i sušších loukách, na pastvinách, také v lesích, především v pásmu od pahorkatin až do hor. Roste v listnatých a smíšených lesích od pahorkatin až do hor, v nižších polohách vyhledává polostín, v horských oblastech vystupuje na výsluní. Roste na výslunných hlinitopísčitých půdách, při lesních okrajích, podél komunikací a na náspech. Tento pryšec roste hlavně v lesních lemech, stinných až polostinných lesích, vzácně na mezích. Půdy má rád mírně vlhké a mírně kyselé až mírně bazické. V nižších polohách roste většinou na stinných a stále mírně vlhkých stanovištích, ve vyšších polohách je spíše druhem polostinným. Nejčastěji se objevuje na sutích a v roklích podhorských lesů, vystupuje i na subalpínské vysokostébelné nivy. 17

název druhu jestřáb lesní (Accipiter gentilis) aktuální početnost nebo vitalita populace v PP/EVL Dosud nezjištěno kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený 3 / - popis biotopu druhu, další poznámky Obývá všechny typy lesů od nížin do hor. Důležitou součástí takového komplexu jsou volně členěné paseky, světliny a otevřené plochy jako pole či louky). K hnízdění vyhledává vzrostlé lesní. krkavec velký (Corvus corax) Dosud nezjištěno ohrožený 3 / ohrožený C3 (VU) Hnízdí od horských oblastí po nížiny. Vyhýbá se pouze bezlesým nížinám. Hnízda si staví krkavec na stromech nebo skalách. datel černý (Dryocopus martius) Dosud nezjištěno - / kriticky ohrožený (C1) Obývá rozsáhlejší lesní celky, jehličnaté i listnaté, od nížin do hor. Je stálý, k hnízdění si vytesává dutiny, živí se hmyzem žijícím ve dřevě. Hraje klíčovou roli pro řadu druhů ptáků hnízdících v dutinách. lejsek malý (Ficedula parva) Dosud nezjištěno silně ohrožený 2 / kriticky ohrožený C1 Je to tažný druh, jehož hnízdním prostředím jsou listnaté, hlavně bukové lesy. Hnízdí v dutinách, a proto potřebuje v porostu určitý podíl starých stromů. holub doupňák (Columba oenas) Dosud nezjištěno silně ohrožený 2 / málo dotčený (LC) Hnízdí ve vzrostlých listnatých lesích, převážně bučinách, s vhodnými dutinami. V mimohnízdní době na polích. jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Dosud nezjištěno silně ohrožený 2 / kriticky ohrožený C1 Vyhledává starší jehličnaté, listnaté a nejčastěji smíšené lesní ve středních a vyšších polohách. Důležitou podmínkou je bohaté keřové patro, tvořené např. lískou nebo olší, jejichž semena jsou důležitou složkou jeho potravy. 18

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Součástí přírodní památky/evropsky významné lokality Velká Vela je přírodní památka Vela, nacházející se ve východní části EVL na vrcholu Vela (526 m n. m.) v nadmořské výšce 450 až 526 m. Byla zřízena usnesením ONV Gottwaldov ze dne 16. 4. 1987 jako CHPV Vela o výměře 5,10 ha, přehlášena vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991, naposledy přehlášena a rozšířena na současnou výměru 8,29 ha nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997. Předmětem ochrany je ochrana původního lesního porostu typu přirozených bučin v Hostýnských vrších. b) lesní hospodářství Lesní PP/EVL jsou ovlivněny lesním hospodářstvím a to především v bukových porostech (severní, severovýchodní a východní část PP/EVL). Do lesních porostů jsou zde při obnovách vnášeny jehličnaté dřeviny (smrk, borovice, modřín), jsou vychovávány jako jednoetážové produkční s cílovými hospodářskými dřevinami. Na pasekách obnovních i kalamitních těžeb se rozšiřují expanzní druhy jako např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). V lesních porostech se vyskytují odvodňovací kanály, zdá se však, že se jedná o starší meliorace, novější opatření tohoto typu nebyla pozorována. Poměrně problematické je z hlediska ochrany prioritních biotopů PP/EVL zpřístupnění porostů traktorovými linkami a jejich využívání pro vyklizování dříví. Cesty nižších kategorií a technologické linky jsou umisťovány často v bezprostředním okolí vodotečí, jsou využívány za vlhka a silně zerodovány a to jak v patách zářezů, tak ve vlastním zemním tělese. (Lacina, Kupec, a kol., 2010) e) myslivost Rozsah přirozeného zmlazení je ovlivňován okusem zvěří. g) rekreace a sport Přes území přírodní památky / evropsky významné lokality Velká Vela vede několik turistických stezek. Nevyskytuje se zde však výrazný turistický cíl a nedochází ke zvýšené intenzitě návštěvnosti. Rekreační využívání navíc umožňuje poměrně hustá lesní dopravní síť. Běžné rekreační aktivity (pěší, cykloturistika, jezdectví) doplňuje dále bouldering (lezení po menších skaliscích), provozovaný např. v přírodní památce Vela. Celkově se negativní vlivy rekreačních aktivit v území výrazně neprojevují. 19

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny zlínského kraje (ARVITA P spol. s r. o.) Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Plá oblasti povodí Moravy Územní plány dotčených obcí (viz kap. 1.2) 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) bdobí platnosti LHP (LHO) 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky 604000 - Bystřice pod Hostýnem - 191,97 ha - 2002-2011 604307 - Sduž.sing.velkous.-Horní Ves u Fryšt.- 102,38 ha - 2002-2011 604311 - Spol.sing.velkous.v.o.s.Fryšták - 264,83 ha - 2002-2011 604412 - Město Fryšták-k.ú.Lukoveček - 35,04 ha - 2002-2011 604602 - LD sing.velkousedlých Lukoveček - 77,84 ha - 2002-2011 604604 - Sdruž.sing.domkařů ve Fryštáku - 51,40 ha - 2002-2011 604802 - LHO - okres Zlín - 3,37 ha - 2002-2011 20

Přehled výměr a zastoupení lesních typů LT Název Přirozená dřevinná skladba LT Výměra (ha) Podíl (%) 3A1 LIPODUBOVÁ BUČINA bažanková BK5 LP2 DB1 JV1 JD1 3,21 0,44 3B1 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková BK6 DB3 HB1 JD LP 70,31 9,56 3B3 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA válečková BK6 DB3 HB1 JD LP 1,12 0,15 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí 3B5 chlupatou BK7 DB2 (KL,LP)1 HB JV JS 81,83 11,13 3B6 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA javorová BK5 DB3 HB1 (KL,JV,LP)1 JD 18,86 2,57 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA s jedlí na 3B8 svazích BK6 DB2 (KL,LP)1 JD1 23,10 3,14 3B9 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA na příkrých svazích BK6 DB3 HB1 JD KL LP 42,22 5,74 3D1 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA válečková BK6 LP2 DB2 JV JD 2,58 0,35 3D5 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA ve žlebech BK6 DB2 LP1 JV1 HB JS 42,86 5,83 3D8 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA s jedlí na úpatí svahů BK6 LP2 DB2 JV JD 3,47 0,47 3H2 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou BK6 DB3 HB1 JD 27,51 3,74 3K3 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková BK6 DB3 JD1 BO 91,68 12,47 3K6 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na hřbetech BK6 DB3 JD1 BO 40,33 5,49 3K7 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA s jedlí na svazích a hřbetech BK6 DB3 JD1 BOBK4 BO3 DB2 JD1 BR HB 23,23 3,16 3K9 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA na příkrých svazích BK6 DB3 JD1 BO (LP) 25,07 3,41 3N2 KAMENITÁ DUBOVÁ BUČINA se třtinou rákosovitou BK6 DB3 JD1 LP (BO) 1,59 0,22 3S2 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA s jedlí se svízelem drsným BK6 DB3 LP1 JD HB 61,47 8,36 3S3 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí prstnatou BK6 DB3 LP1 JD HB 1,94 0,26 3S7 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou BK6 DB3 LP1 JD HBBK7 DB2 (KL,LP)1 HB 82,28 11,19 3S9 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA na příkrých svazích BK6 DB2 LP1 JD1 HB 16,42 2,23 3U3 JAVOROVÁ JASENINA bažanková na nevyvinutých aluviích JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB 13,66 1,86 3V5 VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA devětsilová BK3 DB2 (JV,KL)2 JD2 JS1 0,80 0,11 3Y SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA BK5 DB4 BR1 BO 0,45 0,06 21

LT Název Přirozená dřevinná skladba LT Výměra (ha) Podíl (%) 4B1 BOHATÁ BUČINA mařinková BK8 JD2 DB LP 2,95 0,40 4B5 BOHATÁ BUČINA strdivková BK8 JD2 DB LP 1,75 0,24 4B9 BOHATÁ BUČINA na příkrých svazích BK8 JD2 DB LP 21,82 2,97 4D1 OBOHACENÁ BUČINA mařinková BK6 LP2 JD1 (JV,KL)1 0,78 0,11 4D7 OBOHACENÁ BUČINA česneková BK6 LP2 JV1 JD1 11,98 1,63 4K9 KYSELÁ BUČINA na příkrých svazích BK7 JD2 DB1 3,69 0,50 4S9 SVĚŽÍ BUČINA na příkrých svazích BK8 JD2 DB 15,36 2,09 - - - 0,75 0,10 Celkem 735,07 100,00 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkr. Název dřeviny Současné zast.(ha) Současné zast.(%) Přirozené zast.(ha) Přirozené zast.(%) Jehličnany BO Borovice lesní 16,38 2,23 3,44 0,47 JD Jedle bělokorá 22,32 3,04 50,87 6,93 MD Modřín opadavý 0,73 0,1 SM Smrk ztepilý 157,36 21,43 Listnáče DB Dub zimní 123,81 16,86 164,00 22,33 BK Buk lesní 312,16 42,51 456,23 62,13 BR Bříza bělokorá 3,08 0,42 0,05 0,01 LP Lípa srdčitá 12,63 1,72 24,76 3,37 HB Habr obecný 63,81 8,69 9,19 1,25 JV Javor mléč 6,17 0,84 4,10 0,56 JS Jasan ztepilý 2,72 0,37 8,41 1,14 OL Olše lepkavá 0,73 0,1 KL Javor klen 12,41 1,69 13,27 1,81 Celkem 734,32 100 % 734,32 100% 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Na území PP/EVL Velká Vela se vyskytují pouze dva malé segmenty nelesního charakteru Jedná se o segment 28 - zarůstající lom u cesty v SZ cípu PP s výskytem cca 150 kusů Dactylorhiza longebracteata (údaj z r. 2003) a segment 167 v západní části území - jezírko v lomu v lese zarůstající okřehkem Lemna minor. 22

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Současný stav lesních ekosystémů v přírodní památce / evropsky významné lokalitě Velká Vela není dán jen aktuálně uplatňovaným lesním hospodařením, ale rovněž historickým vývojem (lesním hospodařením v minulosti). V současnosti dochází spíše k mírnému zhoršování vývoje uplatňováním jehličnanů při obnově vytvářením stejnověkých porostů. Pozitivní je naopak využívání přirozené obnovy buku. Lesní hospodaření v PP Vela nenpalňuje stanovištní potenciál z hlediska přírodě blízkého hospodaření při udržení ekonomické výnosovosti. Cílem by proto mělo být využívání maloplošných obnovních prvků k rozrůzněnosti prostorové porostní struktury. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na území přírodní památky/evropsky významné lokality Velká Vela nedochází ke kolizi priotiních zájmů ochrany přírody. 23

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Aktuální stav přístupu k péči o plošně rozsáhlé, převážně lesní evropsky významné lokality Rámcové zásady péče o lesy na území PP/EVL Velká Vela vychází jednak z rámcových zásad hospodaření pro zastoupené hospodářské soubory, jak jsou uvedeny v 24 Oblastním plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky a dále z publikací: KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004 KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 Nejdůležitější obecné požadavky na hospodaření v lesních porostech soustavy Natura 2000 lze formulovat takto: nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních dřevin při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny včasnými a pravidelnými výchovnými zásahy upravovat složení druhové skladby ve prospěch klimaxových dřevin, neopomíjet úpravu druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání (např. čisté jaseniny, čisté habřiny) do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy

při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (podle vyhlášky č.83/1996 Sb.) původních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu (např. ze současného 20 % zastoupení zvýšit na 30 %). Viz 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. V porostech s nižším než minimálním zastoupením MZD bude dosaženo alespoň podílu MZD, tak jak uvádí pro jednotlivé CHS vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě. Pro méně zachovalé typy přírodních stanovišť bude třeba základní hospodářská doporučení a následně rámcové směrnice hospodaření formulovat v plánech péče podle místních podmínek a s ohledem na výše uvedené obecné požadavky. Předpokládá se, že v případech nejméně zachovalých typů přírodních stanovišť, podobně jako v případech biotopů zcela pozměněných (mapovaných jako X), povede pouhé dodržování ustanovení platného zákona č. 289/95 Sb. o lesích a jeho prováděcích předpisů k zlepšení současného stavu. Úkolem orgánů ochrany přírody bude v takových typech stanovišť v rámci lokalit soustavy Natura 2000 pouze důsledně kontrolovat dodržování těchto právních předpisů. Velikost seče V soustavě Natura 2000 je třeba citlivěji využívat přirozené zmlazení cílových dřevin a dřevin přirozené dřevinné skladby, vytvářet pro ně příznivé podmínky a doplňovat v porostech ty dřeviny přirozené druhové skladby, které ve stávajících porostech chybějí. Na mimořádně nepříznivých stanovištích a exponovaných hospodářských souborech jsou zákonem stanovené limity, vzhledem k potřebám ochrany stanoviště, přijatelné. V ostatních hospodářských souborech, ve kterých jsou ustanovení lesního zákona méně přísná, bude nutné podle potřeby volit menší prvky a jemnější způsob hospodaření tak, aby velikostí seče byla co nejméně narušena kontinuita vývoje jednotlivých složek celého ekosystému. Obmýtí a obnovní doba Dle Pravidel hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000 (Kol. 2006) není v soustavě Natura 2000 (mimo MCHÚ a možné ojedinělé výjimky) zdůvodnitelné prodloužení obmýtí proti doporučení vyhlášky. Zdůvodněno je to ztrátami na přírůstu, na kvalitě, zhoršení výchozích podmínek pro přirozenou obnovu, zvýšením rizika kalamitních škod. V důsledku čehož by vyvstal požadavek na finanční kompenzace. Prodloužení doby 25

obmýtí v návaznosti na obnovní dobu důležitým nástrojem pro strukturní diferenciaci lesních porostů. Rozšiřuje věkovou rozrůzněnost a diverzitu ekologických nik. V plánu péče je prodloužení doby obmýtí proto navrhováno, a to na horní hranici vyhláškové hodnoty. Meliorační a zpevňující dřeviny V případě prosazování alespoň přírodě blízké dřevinné skladby se zastoupením vtroušených stanovištně původních dřevin (nikoliv jen bukové monokultury) je požadované procento melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) naplňováno automaticky. Plán péče proto nepracuje s procentem MZD nad vyhlášková procenta. Zásadní však je jejich rozmístění po celé ploše lesních majetků a pokud možno neredukování jejich zastoupení v průběhu výchovy Ochrana typů přírodních stanovišť je vnímána ve dvou úrovních: 1. nezhoršení současného stavu a z toho vyplývající nezbytná opatření, 2. případné zlepšování současného stavu a z toho vyplývající doporučení, jejichž realizace je dobrovolná. 1. Souhrn opatření, nezbytných pro udržení příznivého stavu typů lesních přírodních stanovišť představujících předměty ochrany v konkrétních evropsky významných lokalitách a) Zachovat výměru (plochu) jednotlivých typů přírodních stanovišť reprezentujících předměty ochrany v konkrétních evropsky významných lokalitách a uchovat přirozenou biologickou rozmanitost těchto typů stanovišť v celé její šíři. b) Nesnižovat celkové zastoupení dřevin přirozené druhové skladby není-li dále uvedeno jinak. Cílové zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na konkrétních souborech lesních typů přednostně odvozovat od modelů předpokládané přirozené druhové skladby (viz Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů v příloze Lesnické práce č. 1/97). Pro zohlednění regionálních odlišností lze v konkrétních případech, po dohodě s orgány ochrany přírody, využít modely PDS zpracované pro jednotlivé přírodní lesní oblasti (PLO) v rámci oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL). c) Nezvyšovat celkové zastoupení geograficky nepůvodních dřevin d) Šetřit a podporovat vitální jedince málo početných populací dřevin přirozené druhové skladby. Zvýšenou pozornost věnovat zachování populací ustupujících dříve významných porostotvorných druhů dřevin (např. jedle bělokoré, původních druhů jilmů, topolu černého aj.) na stanovištích jejich přirozeného výskytu. 26

e) Při dostatečném zastoupení dřevin přirozené druhové skladby a za příznivých porostních a stanovištních podmínek obnovovat les přednostně cestou přirozené obnovy, nebude-li z důvodu uchování příznivého stavu určitého typu přírodního stanoviště mezi příslušným orgánem ochrany přírody a vlastníkem lesa dohodnuto jinak. f) Mimo stávající obory usilovat o dosažení stavů zvěře, které při rozsahu následné ochrany porostů podle 5 odst. 1 vyhlášky č. 101/1996 Sb. umožní bezproblémové odrůstání přirozeného zmlazení všech zastoupených dřevin přirozené druhové skladby. g) Těžbu a soustřeďování dříví přednostně provádět za dostatečné únosnosti půdy (za vhodných klimatických podmínek) technologiemi minimalizujícími poškození půdy, bylinné a dřevinné vegetace. h) Nezavádět nové intenzivní chovy zvěře (např. obory, bažantnice, farmové chovy) na plochách (segmentech) přírodních typů stanovišť reprezentujících předměty ochrany v konkrétní evropsky významných lokalitách. i) Podporovat rozrůzněnou věkovou a prostorovou strukturu lesa především prostřednictvím maloplošných obnovních prvků a prodloužením obnovní doby j) Zajišťovat účinnou ochranu kultur a přirozeného zmlazení dřevin přirozené druhové skladby proti poškozování zvěří minimálně v rozsahu daném 5 odst. 1. vyhlášky č. 101/1996 Sb. 2. Opatření doporučená pro zlepšování stavu typů lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách Na úrovni porostních skupin reprezentujících typy lesních přírodních stanovišť, které jsou v konkrétních evropsky významných lokalitách předměty ochrany: a) Vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby, zejména na typech přírodních stanovišť s přirozeně pestrou dřevinnou skladbou. b) Zvyšovat celkové zastoupení dřevin přirozené druhové skladby. Cílové zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na konkrétních souborech lesních typů přednostně odvozovat od modelů předpokládané přirozené druhové skladby (viz Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů v příloze Lesnické práce č. 1/97). Přitom na konkrétních souborech lesních typů s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nebo smrku ztepilého nezvyšovat celkové zastoupení borovice lesní a smrku ztepilého nad součet hodnot zastoupení těchto druhů dřevin odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby (viz Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů v příloze Lesnické práce č. 1/97). 27

c) Udržovat a podle možností daných zejména současnou dřevinnou skladbou a stanovištními podmínkami vytvářet maloplošně rozrůzněnou věkovou a prostorovou strukturu lesa (např. zakládáním menších obnovních prvků, ponecháváním nedomýcených jedinců či skupin dřevin přirozené druhové skladby atd.). K dosažení věkové (tloušťkové, výškové) diferenciace lesa využívat co nejdelší obnovní doby (v souladu s vyhláškou č. 83/1996 Sb.). d) Při obnově porostů maximálně šetřit a využít případné přirozené zmlazení dřevin přirozené druhové skladby. e) Při umělé obnově dřevin přirozené druhové skladby přednostně používat reprodukční materiál místního původu, tzn. ze stejné přírodní lesní oblasti a ze stejného lesního vegetačního stupně s možným posunem v souladu s platnou právní úpravou (např. zákon č. 289/1995 Sb., zákon č. 149/2003 Sb.). f) Šetřit při obnově lesa dřeviny přirozené druhové skladby tvořící lesní pláště na hranicích s jinými než lesními pozemky. g) Ponechávat jedince nebo skupiny dřevin přirozené druhové skladby fyzickému dožití a do rozpadu dřevní hmoty v množství dohodnutém mezi vlastníkem lesa a příslušným orgánem ochrany přírody. Současně je nutno respektovat principy ochrany lesa. h) Úmyslnou mýtní těžbu přednostně provádět mimo období od 1. 4. do 31. 7. běžného kalendářního roku. i) Zajišťovat v případě potřeby účinnou ochranu kultur a nadějného přirozeného zmlazení dřevin přirozené druhové skladby proti poškozování zvěří nad rámec 5 odst. 1. vyhlášky č. 101/1996 Sb. L3.3B Západokarpatské dubohabřiny Ohrožující faktory: přeměna porostů s přírodě blízkou dřevinnou skladbou na geograficky nepůvodních dřevin, případně na s převahou borovice lesní vysoké stavy spárkaté zvěře Specifické priority, opatření a doporučení ve vztahu k ochraně typu přírodního stanoviště (nad rámec ustanovení shrnutých v kapitole 1.) Priority ochrany typu přírodního stanoviště: část porostů zachovat ve formě pařezin nebo lesa středního 28

Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu: v porostech se stávajícím zastoupením jedle bělokoré nižším, než udává model přirozené druhové skladby, udržet její současný podíl. V porostech, ve kterých je zastoupení jedle bělokoré vyšší, zabezpečit alespoň její podíl odpovídající modelu přirozené druhové skladby Doporučení pro zlepšení dochovaného stavu: u vybraných porostů zachovat, případně obnovit hospodářský tvar lesa nízkého či středního L5.1 Květněté bučiny Ohrožující faktory: případná přeměna porostů blížících se modelu přirozené druhové skladby na s převahou smrku ztepilého, borovice lesní, eventuálně geograficky nepůvodních dřevin nevratné změny půdních poměrů (podzolizace) pod s dlouhodobě změněnou dřevinnou skladbou ve prospěch smrku ztepilého opožděné zpracování nahodilé těžby smrku, které by mohlo vyvolat přemnožení kalamitních hmyzích škůdců ( 3 vyhlášky č. 101/1996 Sb.) vysoké stavy spárkaté zvěře Specifické priority, opatření a doporučení ve vztahu k ochraně typu přírodního stanoviště (nad rámec ustanovení shrnutých v kapitole 1.) Priority ochrany typu přírodního stanoviště: na konkrétních souborech lesních typů s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nebo smrku ztepilého nezvyšovat celkové zastoupení borovice lesní a smrku ztepilého nad součet hodnot zastoupení těchto druhů dřevin odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby (viz Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů v příloze Lesnické práce č. 1/97), a nebo nad součet hodnot jejich současného zastoupení v porostech zachovat podíl jedle bělokoré, a to buď v současné výši nebo alespoň v zastoupení udávaném modelem přirozené druhové skladby pro daný SLT Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu: v porostech se stávajícím zastoupením jedle bělokoré nižším, než udává model přirozené druhové skladby, udržet její současný podíl. V porostech, ve kterých je zastoupení jedle bělokoré vyšší, zabezpečit alespoň její podíl odpovídající modelu přirozené druhové skladby. 29

včas zpracovávat nahodilou těžbu smrku Doporučení pro zlepšení dochovaného stavu: v porostech s větším zastoupením jedle bělokoré vytvářet podmínky pro možnost jejího přirozeného zmlazování, zejména využíváním postupů podrostního způsobu hospodaření s dostatečně dlouhou obnovní dobou, případně i přesahující rámec daný vyhláškou č. 83/1996 Sb. do porostů cíleně vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby včetně dřevin vtroušených a vzácných, zvláštní pozornost v tomto ohledu věnovat jedli bělokoré při provádění opatření vůči kalamitním hmyzím škůdcům využívat chemickou asanaci jen v nezbytně nutné míře L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy Ohrožující faktory: nevhodné zásahy do vodního režimu krajiny přeměna druhové skladby porostů na geograficky nepůvodních dřevin vysoké stavy spárkaté zvěře Specifické priority, opatření a doporučení ve vztahu k ochraně typu přírodního stanoviště (nad rámec ustanovení shrnutých v kapitole 1.) Priority ochrany typu přírodního stanoviště: v odůvodněných případech obnovit vodní režim nezbytný pro zachování příznivého stavu tohoto typu přírodního stanoviště Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu: porostní skupiny s druhově bohatou skladbou dřevin přednostně obnovovat opět na porostní skupiny smíšené se zastoupením většího počtu druhů dřevin přirozené druhové skladby podle charakteru a rozlohy biotopů upřednostňovat velikost holých sečí do 1 ha Doporučení pro zlepšení dochovaného stavu: ve vybraných porostech zachovat, případně obnovit tradiční obhospodařování lesa formou pařezin či lesa středního při obnově lesa netěžit břehové vodních toků s výjimkou výběru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých dřevin a nezbytné údržby 30

břehových porostů (riziko překážky a omezení průtoku nebo vzniku břehových nátrží vývratem stromu) R1.3 Lesní pěnovcová prameniště Biotopy jsou obecně ohroženy zejména pojezdy těžkou lesnickou technikou, svedením vody do druhotné hydrologické sítě (svážnice, erodující lesní cesty, meliorace) a výsadbou smrkových kultur. Prameniště jsou také ohrožena odstíněním, např. při holosečné těžbě, kdy dochází k rychlé degradaci vegetace. Přirozená stanoviště bez nutného managementu.!!! Je ale potřeba přizpůsobit lesní hospodaření v okolních lesních porostech eliminovat pojezdy těžkou technikou, svážnice vést mimo prameniště i jejich těsné (podmáčené) okolí, neodvodňovat, neukládat potěžební dřevní materiál zejména větve, kura po asanaci, apod. V okolí pramenišť je třeba zachovat alespoň částečně druhové složení porostu odpovídající danému stanovišti, nežádoucí je zakládání a udržování smrkových monokultur. 31

Rámcové směrnice hospodaření pro HS (upravené dle ÚHÚL: OPRL pro PLO 41) Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Číselné označení cílového hosp. souboru CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: 01 MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ (srázy, skalní ostrohy, prameniště; litozemě, rankry, rankrové kambizemě, gleje) BO, BK, dřeviny: BK4-7, DB4-2, BO0-3, BR1 Soubory lesních typů : 3Y Základní (lesní typy) Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/ 1995 Sb.) Maximální velikost holé seče : ( 31,odst.2 ) Povolená maximální šířka holé seče : ( 31,odst.2 ) Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( 31,odst.6 ) 30% DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: - DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Geograficky nepůvodní dřev.(max.%) ha 0,45 Plocha - % 0,06 ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních a Meliorační a zpevňující dřeviny : zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.) (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.) BK, DB, JD, BR Hospodářský způsob: BK JV LP DB JD JL BO SM les vysoký P, V, N 4 4 4 4 3 4 8 4 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb POROSTNÍ TYP: 011 - SMRKOVÉ (S BO) 016 - BUKOVÉ 017 - LISTNATÉ (HB, BR, JS, JV, OLS) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 100 30 - fyz. věk 150 40-110 30 ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé -dospívající Doporučené výrobní technologie: Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob 81 N, P, V 131(121-12%) P, V 91 N, P 16-30 18-30 12-24 Žádné (pouze vtroušené listnáče) Podprůměrné BR, HB silné, ostatní průměrné Podle potřeby porostů násečně, podrostně nebo výběrně, chybějící dřeviny doplňovat i podsadbami. BO na náseky. Podrostním nebo výběrným způsobem uvolňovat zmlazení. Chybějící dřeviny vnášet podsadbami či vylepšováním zmlazení. Násečně či podrostně. Výsadba chybějících dřevin. Míšení skupinovité. BO na náseky. Zaměřit na cílové dřeviny Zaměřit na cílové dřeviny Zaměřit na cílové dřeviny Výběr nekvalitních, úprava dřevinné Výběr nekvalitních, úprava dřevinné Výběr nekvalitních, úprava dřevinné skladby skladby skladby Ponechávat jen dřeviny cílové skladby Ponechávat jen dřeviny cílové skladby Ponechávat jen dřeviny cílové skladby Lanová zařízení 32