Plán péče o přírodní památku Budačina. na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Budačina na období

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2436 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Budačina druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Okresní národní výbor Gottwaldov číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Zlínský kraj Zlín Otrokovice Napajedla Halenkovice Halenkovice Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Halenkovice číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely výměra parcely celková dle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 3512/6 lesní pozemek les jiný než hospodářský Celkem Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 8,0558 vodní plochy OP plocha v ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok ZCHÚ plocha v ha 2

3 trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 8,0558 neplodná půda ostatní způsoby využití 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: 1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ne ne ne ne CZ Chřiby Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je skupina pískovcových skal s jeskyní v délce 5 metrů, o výšce 3 metrů a šířce asi 1,5 metru Hlavní předmět ochrany současný stav A. útvary neživé přírody útvar geologická charakteristika popis útvaru skupina pískovcových skal přirozené skalní výchozy pískovcovoslepencových lavic lukovských vrstev soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše čtyři větší pískovcovo-slepencové skalní útvary, přirozeným zvětráváním vznikla v hlavní skále malá puklinová jeskyně, větrnou erozí se na severní straně hlavní skály vytvořily aerocysty - skalní voštiny 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (%) popis biotopu typu přírodního stanoviště 3

4 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 74 Květnaté bučiny s převahou buku lesního (Fagus sylvatica), přimíšen je dub zimní (Quercus petraea agg.), modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies), vzácně jsou vtroušeny habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bělokorá (Betula pandula) a borovice lesní (Pinus sylvestris), keřové patro tvoří zmlazující dřeviny, především buk lesní (Fagus sylvatica), v bylinném patře jsou hojněji zastoupeny ostřice chlupatá (Carex pilosa), svízel vonný (Galium odoratum) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora), místy je bylinné patro slabě vyvinuto. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) zachování pískovcových skalních útvarů b) ochrana květnaté bučiny, udržení vhodné dřevinné skladby lesa nebo její zlepšení c) obnova autoregulačních funkcí přírody a vyloučení nevhodných lidských zásahů d) eliminace ruderálních a invazních druhů rostlin 4

5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Budačina se nachází ve východní části Chřibů, v nadmořské výšce 315 až 375 m, v závěru Kudlovické doliny, asi 8 km severozápadně od obce Kudlovice. Tvoří ji pískovcové skalní útvary a opuštěný lom obklopené lesem s převahou buku lesního. Jednotlivé skály jsou umístěny v řadě za sebou a jsou součástí postupně stoupajícího hřbetu ke kótě Krásná hora (389 m). Geologicky náleží skalní výchozy pískovcovo-slepencových lavic k lukovským vrstvám (paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Skály jsou tvořeny strmě ukloněnými lavicemi psamitů až psefitů. Podle petrografického složení se jedná o středně až hrubě zrnitý pískovec, který je tvořen křemitými a živcovými zrny a lupínky muskovitu. Hrubozrnné pískovce přecházejí místy plynule do drobnozrnných polymiktních slepenců. Slepencové valouny jsou opět nejčastěji z křemene, živce, rohovce a úlomků dalších druhů hornin. Selektivní, patrně větrnou korozí, vznikly na severní stěně Velké skály aerocysty - skalní voštiny, přirozeným zvětráváním se v této skále vyvinula také malá puklinová jeskyňka. Půdním typem je mezotrofní kambizem, místy nevyvinutá, kamenitá, až ranker kambický. Vegetaci přírodní památky tvoří převážně květnaté bučiny svazu Fagion sylvaticae, které v nižších částech svahů při okraji území tvoří místy přechody do karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-carpinetum betuli. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen je dub zimní (Quercus petraea agg.), modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies), vzácně jsou vtroušeny habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bělokorá (Betula pandula) a borovice lesní (Pinus sylvestris), keřové patro tvoří zmlazující dřeviny, především buk lesní (Fagus sylvatica), v bylinném patře jsou hojněji zastoupeny ostřice chlupatá (Carex pilosa), svízel vonný (Galium odoratum) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ale vyskytují se i další typické druhy mezofilních opadavých listnatých lesů, jak jsou např. mléčka zední (Mycelis muralis), bika bělavá (Luzula luzuloides), violka lesní (Viola reichenbachiana), jestřábník zední (Hieracium murorum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papradka samičí (Athyrium filix-femina), pitulník horský (Galeobdolon montanum), místy je bylinné patro slabě vyvinuto. V západní části lokality se nachází starý opuštěný pískovcový lom, který je zarostlý náletem pionýrských dřevin s převahou topolu osiky (Populus tremula) a hojným zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) a břízy bělokoré (Betula pendula). Z druhů zařazených do červeného seznamu cévnatých rostlin byl na vlhkých cestách při okraji území zaznamenán rožec hajní (Cerastium lucorum), na podmáčených místech v lesní světlině v jižní části přeslička největší (Equisetum telmateia) a roztroušeně v bučinách pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). Podrobné zoologické průzkumy nebyly doposud provedeny. V tůňkách pod přírodní památkou byl zjištěn výskyt skokana hnědého (Rana temporaria). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 5

6 a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1966, kdy byla lokalita vyhlášena vyhláškou Okresního národního výboru v Gottwaldově jako chráněný přírodní výtvor Pískovcové skály a jeskyně Budačina v Halenkovicích. V roce 1991 bylo území přejmenováno vyhláškou Okresního úřadu Zlín na chráněný přírodní výtvor Budačina. V roce 1997 byla lokalita na základě zákona č. 114/1992 Sb. převedena nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 do kategorie přírodní památka. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. Přírodní památka Budačina spadá do evropsky významné lokality Chřiby (CZ ), která byla v roce 2012 vyhlášena nařízením vlády č. 208/2012 Sb. b) lesní hospodářství Dřevinná skladba lesních porostů s hojným zastoupením nepůvodních jehličnanů svědčí o tom, že byla lokalita v minulosti lesnicky využívána. V posledních desetiletích bylo lesnické hospodaření v přírodní památce omezeno především na redukci nepůvodních dřevin, jako jsou smrk ztepilý a modřín opadavý, místy je snaha o přirozenou obnovu bučin. Negativní vlivy: výskyt nežádoucích dřevin vysoké zastoupení nepůvodních jehličnatých druhů dřevin jako jsou především smrk ztepilý a modřín opadavý. Tyto dřeviny byly na lokalitě v minulosti místy vysazeny a negativně ovlivňují druhovou skladbu lesních společenstev. Potenciální ohrožující vlivy: těžba a odstraňování dřevní hmoty odvoz dřeva listnatých dřevin, které může v letním období obsahovat snůšky a larvy xylofágního hmyzu, může negativně ovlivnit jeho populace. Těžbou v jarním a letním období může docházet k rušení hnízdícího ptactva. c) myslivost Přírodní památka je součástí většího lesního celku, který je vhodným biotopem pro spárkatou zvěř, především srnčí a černou zvěř. Lokalita spadá do honitby Kudlovická dolina, kterou v současné době využívají Lesy české republiky. Potenciální ohrožující vlivy: budování zařízení pro přikrmování zvěře způsobují obohacování blízkého okolí živinami a mohou být také zdrojem semen zavlečených ruderálních druhů například v dováženém seně nebo krmivu. přemnožení spárkaté zvěře důsledkem přemnožení spárkaté zvěře bývá značné narušení bylinného patra, což znemožňuje přirozenou obnovu lesa. d) rekreace a sport Při jižním okraji území vede značená turistická cesta a Spáčilova naučná stezka, která byla zřízena v roce 1984 na počest místního rodáka, spisovatele a historika Jindřicha Spáčila. Při jihovýchodním okraji lokality se nachází informační tabule. Ve spodní části bývalého pískovcového lomu byl zbudován přístřešek pro turisty. Pískovcová skála ve východní části přírodní památky je využívána horolezci, o čemž svědčí zajišťovací skoby nabité ve skále. Potenciální negativní vlivy: horolezecká činnost skály mohou být poškozovány horolezeckou činností způsobující jejich narušování a zvýšenou erozi. turistika v důsledku turistické návštěvnosti a táboření může docházet ke znečišťování 6

7 lokality odpadky, poškozování některých míst zvýšeným sešlapem a erozí a budování nových ohnišť a tábořišť. e) těžba nerostných surovin Na území přírodní památky Budačina byla v minulosti prováděna těžba pískovce. Pozůstatkem této činnosti je opuštěný pískovcový lom v západní části území. V současné době již žádná těžba nerostných surovin na lokalitě neprobíhá. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHC Buchlovice , LHProjekt Brno a.s. Plán péče pro přírodní památku Budačina na období , Schneider J., 2004 Vyhláška Okresního národního výboru Gottwaldov ze dne , vyhlášení chráněného přírodního výtvoru Pískovcové skály a jeskyně Budačina v Halenkovicích Vyhláška Okresního úřadu Zlín ze dne o zřízení maloplošných chráněných území v kategorii chráněných přírodních výtvorů na území okresu Zlín Nařízení Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne o zřízení a vymezení přírodních památek 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 36 Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / Buchlovice zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 8,0558 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy české republiky, s.p., LS Buchlovice Nižší organizační jednotka revír Kvasice Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba Výměra Podíl (%) typů (SLT) SLT (ha) 0Z Reliktní bor BO 9 BŘ 1 DBZ (BK SM) 1, B Bohatá dubová bučina BK 6 DBZ 3 HB 1 JD LP slabě 4,54 56 keře 3N Kamenitá kyselá dubová bučina BK 6 DBZ 3 JD 1 LP (BO) 0, S Svěží dubová bučina BK 6 DBZ 3 LP 1 JD HB 1,12 14 Celkem 8, Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany BO borovice lesní 0,12 1,5 1,38 17,1 JD jedle bělokorá 0,10 1,3 MD modřín opadavý 1,11 13,8 SM smrk ztepilý 2,02 25,1 0,01 0,1 7

8 BK buk lesní 2,83 35,1 3,89 48,3 BR bříza bělokorá 0,17 2,1 0,13 1,6 DBZ dub zimní 0,87 10,8 1,96 24,3 HB habr obecný 0,49 6,1 0,46 5,7 JIV vrba jíva 0,04 0,5 KL javor klen 0,06 0,7 LP lípa srdčitá 0,13 1,6 0,13 1,6 OL olše lepkavá 0,03 0,4 OS topol osika 0,18 2,2 TP topol bílý 0,01 0,1 Celkem 8, , Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Plívy 1971, současná druhová skladba byla stanovena kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa. V přírodní památce jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 1 stará bučina stará bučina, ve stromovém patře převažuje BK, hojně SM, MD a DBZ, keřové patro místy vyvinuto, tvoří jej zmlazující dřeviny, především BK, bylinné patro částečně vytvořeno, převládá ostřice chlupatá, strdivka jednokvětá a svízel vonný. Plocha 2 dubohabřina v západní části karpatská dubohabřina, ve stromovém patře převládá HB, přimíšeny jsou DBZ, SM, OL, KL, keřové patro je tvořeno zmlazujícími dřevinami, bylinné patro je dobře vyvinuto, pestré, dominuje v něm ostřice chlupatá, dále jsou zastoupeny druhy plicník tmavý, svízel vonný, ptačinec velkokvětý, vraní oko čtyřlisté, pitulník horský, bažanka vytrvalá, kapraď samec atd. Plocha 3 les ve východní části převážně jehličnatý les s převahou SM, hojně přimíšen MD, vzácněji listnáče BK a DBZ, keřové patro téměř chybí, částečně zachováno bylinné patro mezofilního listnatého lesa. Plocha 4 smrčina s bukovým podrostem porosty s převahou SM, místy přimíšen BK, vtroušen DBZ, hojně přirozené zmlazení BK, bylinné patro je částečně zachováno, hojně se vyskytují ostřice chlupatá a strdivka jednokvětá, ve světlinách bez náletu se šíří třtina křovištní a netýkavka malokvětá. Plocha 5 paseky s náletem listnatých dřevin paseky s hojným náletem s převahou BK a hojným zastoupením HB, vzácněji se vyskytují LP, DBZ a BR, na nezarostlých plochách se vyskytuje ruderální bylinná vegetace, hojně třtina křovištní, sítina rozkladitá, ostružiník a ostřice třeslicovitá. Plocha 6 nálet pionýrských dřevin v bývalém lomu opuštěný pískovcový lom s náletem pionýrských dřevin, převládá OS, hojně jsou přimíšeny BR a BO. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) 8

9 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky Základní údaje o útvarech neživé přírody Významnou součástí neživé přírody jsou čtyři větší pískovcovo-slepencové útvary umístěné v řadě za sebou. Na největší pískovcové skále při východním okraji území, pojmenované Velká skála, se přirozeným větráním vyvinula malá puklinová jeskyňka a větrnou erozí její severní stěny se vytvořily skalní voštiny aerocysty. Jednotlivé geologické útvary jsou vymezeny jako body tvořící dílčí plochu 7. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území přírodní památky Budačina bylo v minulosti lesnicky využíváno, o čemž svědčí hojné zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin, především smrku ztepilého a modřínu opadavého a zjednodušená prostorová struktura lesa. Přesto se na většině území dochovaly původní listnaté lesy s převahou buku lesního a hojným výskytem dubu zimního. V předchozím plánu péče na období jsou navržena vhodná opatření v podobě odstraňováni nepůvodních jehličnatých dřevin především smrku a modřínu, podpory přirozeného zmlazení listnatých dřevin a ponechávání části odumírající a odumřelé dřevní hmoty s cílem vytvoření pralesovitého porostu s přirozenou druhovou skladbou i prostorovou strukturou. Navržené zásahy v podobě redukce smrku a uvolnění přirozeného zmlazení buku byly na některých místech v západní části území provedeny. Ve staré bučině (dílčí plocha 1) s příznivou dřevinnou skladbou je žádoucí nezasahovat, na místech s hojným výskytem nepůvodních jehličnanů je třeba provádět jejich citlivou redukci bez vzniku holin a způsobení výrazných změn v lesních porostech. Na plochách s převahou smrku a hojným přirozeným zmlazením buku (dílčí plocha 3) je zapotřebí postupně odstranit nepůvodní jehličnany a podporovat přirozenou obnovu listnatého lesa. V předchozím plánu péče bylo vhodně navrženo načasování těžebních prací na zimní období. Letní těžbou a odstraňováním dřevní hmoty by mohlo docházet k rušení hnízdícího ptactva a odvozu dřeva obsahujícího vývojová stádia xylofágního hmyzu, zimní těžba po zámrzu půdy je také šetrnější k půdnímu povrchu a snižuje možnost půdní eroze. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu pískovcovo-slepencových skalních útvarů a společenstva bučin. 9

10 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 lesy zvláštního 0Z, 3B, 3N, 3S určení Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0Z, 3B, 3N, 3S BK 6, DBZ 2, HB 1, LP, JD, DB, JL, JV (BR, DB) Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C bukový, habrový smrkový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) podrostní podrostní, popř. násečný nebo holosečný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 150 nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Podpora přirozené druhové skladby a struktury porostů. Redukce nežádoucího SM, změna druhového složení na porosty blížící se přirozené druhové skladbě. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova Kombinovaný - přirozená obnova, v případě nedostatečného přirozeného zmlazení možná umělá obnova. Umělou obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozené zmlazení V maximální možné míře využít přirozeného zmlazení původních dřevin, v případě potřeby možné doplnit jamkovou sadbou BK, DBZ, HB, LP, JD, DB, JL a JV, meliorační dřeviny 70%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 0Z, 3B, 3N, 3S BK 7, DBZ 2, HB, LP, JD, DB, JL, JV Výsadba pouze v případě nedostatečného přirozeného zmlazení uvedených dřevin. 10

11 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Nárosty je možné chránit nátěry Ochrana proti okusu zvěří natěry, proti okusu zvěře. oplocenkami, plasty nebo oplůtky. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Při výchově mladých porostů je třeba se zaměřit na redukci nepůvodních dřevin, především SM, MD. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat doupné stromy i odumřelou dřevní hmotu. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Především na prudších svazích zvolit šetrnou přibližovací technologii (kůň, lanovka), aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo). Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty. Poznámka Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) b) péče o rostliny - základním předpokladem pro zachování většiny původních druhů rostlin v přírodní památce je ochrana lesních společenstev, v nichž se vyskytují. Hlavním cílem ochrany by mělo být udržení či zlepšení dřevinné skladby lesa, zejména redukce nepůvodních jehličnanů, jako jsou smrk ztepilý a modřín opadavý, které vytváří jiné prostředí než původní listnaté dřeviny (např. odlišné zastínění, odlišné složení a ph opadu), což většině autochtonních druhů rostlin nevyhovuje. - je třeba udržovat přiměřené stavy spárkaté zvěře, v případě jejího přemnožení hrozí v důsledku okusu narušení přirozené obnovy lesních společenstev - v případě hojného šíření nepůvodní netýkavky malokvěté, je možné provádět její likvidaci vytrháváním celých rostlin i s kořenovým systémem. Vhodným termínem je červen, před vysemeněním netýkavky. Vytržené rostliny je třeba soustřeďovat na kupy a následně je odstranit z rezervace. c) péče o živočichy - pro vývoj xylofágního hmyzu je třeba v lese ponechávat vývraty, zlomy, odumřelé pařezy a souše k zetlení, jsou jeho vhodným úkrytem a zimovištěm. Dutiny v suchých stromech 11

12 a pahýlech jsou mimo to vhodným místem k hnízdění mnohých druhů ptáků. - zachování vhodné dřevinné skladby bučin je důležité nejen pro rostliny, ale také pro některé druhy hmyzu vázané na tento biotop. - na celém území přírodní památky je nežádoucí provádět těžbu, vyklizování a odvoz dřevní hmoty ve vegetační sezóně v období od do z důvodu rušení živočichů (především ptáků) při jejich reprodukci a případného oslabení populací xylofágního hmyzu odvozem dřeva s jejich snůškami. - na území přírodní památky Budačina je možné vyvěšovat budky pro ptáky a netopýry, ty jsou vhodnou kompenzací úbytku přirozených dutin ve starých stromech v důsledku lesní těžby. Budky je třeba pravidelně čistit (na podzim) a průběžně obnovovat. d) péče o útvary neživé přírody - pískovcovo-slepencové útvary není třeba udržovat žádnými managementovými zásahy Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčích plochách 1-6 definovaných v kapitole jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů v lesních porostech obsahuje příloha TI (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich). Příloha T1 ((Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich)) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) b) útvary neživé přírody Pískovcovo-slepencové útvary vymezené jako dílčí plocha 7 není třeba udržovat. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu vymezeném jako 50 metrů široké území podél hranice přírodní památky se navrhuje uplatňovat přírodě blízké způsoby obhospodařování lesů: - obnova lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou by měla být prováděna zejména podrostním způsobem s využitím přirozeného zmlazení dřevin. V porostech s převahou geograficky nepůvodních druhů, jako jsou především smrk a modřín je možné provádět obnovu násečným popř. i holosečným způsobem. Je však třeba upřednostnit menší obnovní prvky před obnovou většího rozsahu. - nežádoucí je výsadba nepůvodních druhů dřevin, zvláště smrku a modřínu Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je v terénu vyznačena třemi hraničními tabulemi (v západní, jihovýchodní a severní části) a hraničním pruhovým značením. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území, jejich údržba a doplnění 12

13 - průběžná kontrola a výměna chybějících nebo poškozených hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V období platnosti plánu péče se nenavrhují žádné změny hranic přírodní památky a jejího ochranného pásma ani žádná jiná administrativně-správní opatření. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Lokalita je v současnosti využívána turisticky i k horolezecké činnosti. Plocha určená k táboření a rozdělávání ohně se nachází pouze ve spodní části lomu v západní části území. Na jiných místech v přírodní památce by mělo být táboření a budování ohnišť zakázáno z důvodu znečišťování území odpadky a možného vzniku požáru. V případě opakovaného zjištění táboření a rozdělávání ohně na nepovolených místech je možné na přístupových cestách umístit cedule se zákazem této činnosti. Horolezecká činnost není na lokalitě příliš intenzivní, proto v současné době nedochází k vážnějšímu poškozování sklaních útvarů a tato činnost není na lokalitě zakázána. Pokud bude na lokalitě zjištěno významnější poškození sklaních útvarů v důsledku horolezectví, je možné tuto činnost zakázat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Informační tabuli umístěnou při jihovýchodním okraji území je vhodné udržovat v dobrém stavu, je možné zvážit umístění druhé informační tabule s uvedením předmětů ochrany a základními pravidly chování na území přírodní památky do spodní části lomu v blízkosti přístřešku pro turisty. Vhodné je též zachovat Spáčilovu naučnou stezku. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - inventarizace flóry a vegetace - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Coleoptera, Lepidoptera) - inventarizační průzkum obratlovců (především ptáků, netopýrů) 13

14 4. Závěrečné údaje Plán péče o přírodní památku Budačina na období Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany 3 IP vyvěšování budek pro ptáky a netopýry a jejich údržba likvidace netýkavky malokvěté vytrháváním údržba hraničních tabulí, pruhového značení a hraničníků údržba a umístění informační tabule Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Použité podklady a zdroje informací Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání Preslia 84: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky. 4., Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha. Mackovčin P., Jatiová M. a kol., 2002: Chráněná území ČR Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Ministerstvo životního prostředí, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta XIV, 9/2006, Praha. Podešva Z.: Chráněná území Zlínského kraje. URL: ( ). Schneider J., 2004: Plán péče o přírodní památky Budačina na období Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad ÚKM ZK - Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy. WMS - Ortofoto Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 Český úřad zeměměřický a katastrální. 14

15 4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka obsah zkratky předpis definující zkratku EVL evropsky významná lokalita IP inventarizační průzkum IUCN světový svaz ochrany přírody KN katastr nemovitostí LHC lesní hospodářský celek LHO lesní hospodářská osnova LHP lesní hospodářský plán LS lesní správa OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr PO ptačí oblast SLT soubor lesních typů ZCHÚ zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval: RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice Moravská Třebová V Moravské Třebové dne

16 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany 4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské 5 činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území 9 a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 9 3. Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma 12 včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody 14 podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval 15 16

17 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Mapy: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 17