Abiotické faktory Acidifikace - základní pojmy. bazických kationtu a množstvím kyselých Al iontu ve výmenném komplexu.

Podobné dokumenty
Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Abiotické faktory rozvoje lesních ekosystémů

3.2. PLO 21 Jizerské hory

Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN

Analýza a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápnění v Krušných horách po dvou a pěti letech od data aplikace.

Analýza a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápnění v Krušných horách Litvínov

Základy pedologie a ochrana půdy

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví

ú ů ů á á č ž éš ú ů á ř á ů é á š á ú ž á á č ú ů á á č ž é š ú ů á ř ý á á ú ů á á č ú ý ů č ú ř ůž á ř ý ů č ú ř ů á ř ů č č ú č č ú Č á ý ú áš é Í

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

ž ž í ě ů í ě í é ě ě č ěž ů ř ě ě č č á š ě ý ř í ě ů ě á š ě ě ý ž čů č á í ý ů ří ě í č éč ě á ší ž á á í ě í ř í á í ý ě í í ř í á ě ě ě íš š ě í

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 3:

Ý áš á í é ť š í

ůž íč á Ě Éč Í ř á í Ř ř ř šň ý é Í í ó Í ě ě Í Í á í á í ý é ě ž ěží á í ě í é Í í Í š ý á Í š ý é č íří ý ěž ž í Í Í í í í é č á č ě ě á ě č ř Ť ě í

ř ě š ý č ů č č ý č ý š č ý ý ž é ž ě š č ř ý ž ž č ě é ý ž ě š ř ů č ř ř ž ř č ř č ě č ě ě ř ž ž ó ň ý é ě ý č š ř ě šš č ř ý úř é č č ř ýš č ř č ě č

ř í ň í čí ý Ž ó ř í š č ří í é ě ť ř í í ý ě í Ž í č ó í č é č í í ě í í ě šíší í ř í á Ž í á ó í í á á ó č ě é é Ž é ř í č ó č ů čí č í Ž é é Ž í ý

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

č é č ř č

í í ú ř Í ř í á í é é é Í á ý ň ř í š í č í í á í í é í í í á á ó ě Í í ě í í í í í řá ů čč ř č á í í í ě á ě ě í á í š ť Í ě Í ř ě í ě č Í ř é č š ě

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

Biogeochemické kolobehy tok hmoty v lesním ekosystému. Osnova Definice

ú ú ú á é í ý í á í ý č í ř š í ú í ú č Č ý á č í č í á ř ť í Č á á ú í Č í í í ť ý ú é á ú ť ř í ř ůž á é Č ď ů ř é í č ř ÍÍ ú é á č á Ě í č ř ú á ž

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

á á ř é č š š é á á á ě ě é áž ý ý ě ý ž Ž č á é ě ž á á á ě ů ý š ě á žš č á ě ě š ý á é á ě ř á á ý š á ě ě é šů ú ú á á é š é ě š ř š ě ý š Ž ě ě ě

ř ě á é á č ě ž ž é ř č ýš é é ř ě á é á ž ů á é ž á ů

č á á é ú Č é č Č á Č í ř č í ů í á í á č á í á é ě ý ý é í č í í á č í š ř á í č é č ě š í á š ě á á á ý č ě Č ý ěř í á í č č í ř é č á á í ě ý č í á

Ů ř ě ů Ž Ž á á á á á ý ú ů ů š ě ů á á á Ž Š ář ř ě ů Ž Š ř ě Ů ř ě Ž š Ž ě ýš á á č č ý ář ě ů ř ě ě Ž čá ář ě á ě ě ě ř š á á ř ý á á á Ž ř ú á á ř

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

č é é ř á é é č é é á č á ý á é á é Čá é é ř é é Č ý ú Č Č áč ý ď ď Č ř ř Č á ý ř ů ž á ů á á č á ž ó ý ř č ý ý ů á á áč Úč á ž á áč áš ř ů á á áč ů é

é Ú é úč ú Ú ě Č Ú é Ú ě é Ú é č é ě é ú ě ž ť Ó Á Í Ú Ě č ě č é é Č Č Č Í Ú é é ú ě ó é ě č Ú Ó ě óř ě Č ý é ó ňř ě ú ě ňě ý ů ů č é Č ů č č ú é č é

ď ř Í í ú í í Ž í Í óí č í í ý

č ě č Ú Ý Č Č č č č č Ú ú

ě ří č č ě ě č ě á í ě ýš ří ě č ě í É á ý ář é ř č é ř í č ě č é ř í č ě ř č ý č š č á č í á ě ě í ř š í í ř é š č í á č í á Í š š ě ř ů á čů áš ř é

ž ě é ú ž é ů á ž ú á š ú Í Ť č é ž ě š ý ěž é řá é é Í č é ž ý Í ě ť ě ě ž é úř ž ř ú ý ř žá ý ý ř ú ý ý ůž ý ř á ě á á ř ě é á á ě ř á ř á é á á é ž

á ý ů ř š á é ú ě ň á ě ú é á ý Í á é á Í é é á šř é ě é ř š ó š ě ř ř Š ě ř é ěř é Ť é é ň Č á á Ť ěř ý ž ý Č ř é ě ý ř á á úř á á é ěř ř á ýý é ěř ý

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

č Á Á Ú Ě č č č č č ú ř č Ž ů ů Ť ň Ž Ž ř č Ú č š ž š č ň Ě ú č ř š ř č Ž ú č ó ň Ž ůč Ř ň ň Ž Í ů č Íú č ř Ž ř ů ř úč Ú úč Ú ř š ú Í š ú ů ř š č óň É

Ů Á Ě Á žá č Í É Ý É č É Ě č č Ň Á É ů

Í é čů č č č ů č č é ž č č č Ú ů č Ž Ú Č Ž č Ž š é ů é č č č ď ú ů ů č úč č š ť č č ú č ů š ů č š ů č č Š ů ď ú ů é č ď úč ú ů č č é š č č úč ú é ú č

Ochrana půdy. Michal Hejcman

á ž á á á áš ň ž ů ý á ý á ř á á řá ů á áš ž ž á č š ř á č ýš ý ý á č á ýš č ř š řů č ý č ý ýš á č ýš á ž á á š č ý á č č ý á řů č ý č š á á řů ř ů á

ý é á é ě ž ě š á á ř ů ů č á ý ž ř á č ý ř é ť ž ě š á á ř ů ů č á ů ý ř é ý á ř š ý ř ě é ý é č č á é č č á á č á á ř ě é á ě ř á ž ř é á ú ž š ě č

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Ě ř ň

ý Č á ý á č ář ý ý ů á ě ě ě ů á žš řá řá šš á ř ř ž šš řá ůž ý á č Ž á ě žš řá č ý ž ě ě á ý á ř ž ř Í ř á ý á á žš Ťá ř ý á ý žš řá ář ý á ý ý á ář

í ý ó ý ó š í á á é ě ší é í ě ě é Č Ě í í í é ý ž é á í ž ý ů ý í ů í á é ě ňá ů š ě é ř é ší á í ž ř í čí é ý ř ž ý é á í ý ý é č é é ě é é í ř í š

ň í í ů ž ý á é á ě í ě é ř š ě í ě é á í í ž í ž á ě é í í ě ý ří ě ř ž é ě ř á í í é á í í č í í á ě é č í ů ů á š ě í í é š ří í í ý ž č é ě é ří í

ž ť ř á ť ž ů ť ťů ů ť é ú á é ů š ř é ř é ář á ž ú ó ř é ň ž á ěř á á č ů ě ě š ř ů á á ě Ě ů ž á ěř á ť ó ř á ů é é á á úř ť á Ůř á š á ř ň á ž ť ť

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

É Á Č Í Č Í É Č É í í č í á Ž ý ř ú ě č ář ě í á í í ž á á é éč š ě í á í í é ě ý ě ý ě á á á é á í É Á Č Í í ý č é á á š á í čá ů í í á é č ě íž é é

í ů í ě ží á í ů ý á í ý íž úč á ě žíš ší ř ř í á á ě ý ř é ý ří č č č č č ř č ž ě é ř ú í í č š ú í ř ž š á č Úč Á á úč ží í í ý í ř í ů ě í í ě í í

í á ž é ř ě í é á Ž ú ů í ú ř č í ů ř ý ř ýí ř ž í ř ý ř č í í ř ň Š ř í é š á í é ú čí Í ří ě šííř áž ří š ě Š í ý á á ď á é ě Í á ý ů ří ě á é á ěž

á ě í č é ř č é š í á ž í ý č ě ř ř Ů ě í š á á ů í é ú í č é š é ů ř š ý ří í ě á ú ěš ě í é í é ě é ř ó ř š ě á é ší ř ž ř ý ý ý ř í í ř Í Á ř í é Ž

č í úř é č úň ž č ň ř č é ř í š ň é č č čí ó ř á é é ů á č é ň é ň á í š ě č áš č ý ř ó š á á á č íó á ň á Ř Á í ří ů á ý á č í í řú ů ě í ě š ř ú á á

Ř Á Á Ř Á Á ř ý á á ř á á á č ř ý á á á á é á á šš á ň ž é Ú š á á é ů Ž ůž š é é ý ý é á ó č é á á š é č ě Č á á á ě ě š é ř ž á ě ř é ý á ý ř ž š é

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

ř ů á č ě í í ř š ě í í ě ů í ž ří é é ě é í ý á š ě č ě í Í í ří í Ž é íž š é úč í ý ů áš č ý ž í í á á ř í ň á í ý ř í ř ě ě ší é á á í š ě í í ř š

ž á ř ě é é č á á ž č ě á ř č ě á á á ě ř ě ý é á š ň ř é ř š ý á ř ů á á ě Ž é ýš é č ž á á á ě ě á á á ě řá é ň é áš á á á ě š é ř ě á Ž ž á ř ččá č

ř ě úč ý á á á č í ž í ř í á Ž í š á í ář é ř ž á í í íž í č š ě í í Ř í žá ří á á Ž á č á á í ž í ř í é ě í ě ší ř ů á ě í ž í ř í Č Ž í á í ž í ř í

š ě ú ě Á ŘÁ č

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

ří é Á -Č Ř---Í

á ř č á é Ž ř ů á á ř á Čá Ž ř á á é ž ř á á Š ý é ř é ř á ř Š ář ř ž á ř ý ž á ř á ý ú ů á ř ý á á ú ň ý ř č á č ř Ž á á Žá ý ý ř ý ř č ú ř ůž á žá ý

řá ó á ú ú š š ř č é ě ě á é č ě š č č á ě í Ž š ě ř č é ž ř č é šč š ž é á č ř á ě á ě á é é ž í ř á é ď ě šč í šč ěšť čš ó ž é é ě ž é ď é ší ě ž é

č.. 7: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

ý á ě ě ž ů ž čá ř á á é á á á Í Í Í Í é Í á ř á á é š é ž Á Íě ř Í Í á á á ě č é á Ť é á é é Í á á ň é úč ů č Ďě ř Í ů Í ě ě á ů š ý á ž á Í ó Ž ž ý

ý éž í í á í í í á á éří í š á á éří í ří ý ý ý í í á žá é á ší í í á á á á í ý á ř é í ář í ý á ň á ů é á ř í í ý š ú ů é á ů á é á á ý Č íč é á ž í

á ž á ř á ě é á ý ř é ř ý ý š ě š ě é ěř é Í ý ě ř é ě ý ř á úř á á úř á á ň Š á é ě á á é é á ě ý á é ú ž á ě é é ó á ý ý ý ě ýš é á ůž ý ř š ý é úř

í ě ý ě ý á ů ě ší á ž á ý á ž ý č ě ě á ý ě ě ě á ž é é ě ř á ů š ý ů ě é í í í č í í ě ř ý é ě ě ě é ě á í á č ý í ří ž ě ý á í č í í í ří í ý á í ž

ž ř áú č é ř č ř á ý é ř ýš ů á ý ě ž ť é á ě ý ě ý é ž řó é ý é ď ý č š é č š ž á é é á ýó č á ú ť č é ó óř č ý ý ě ž ů á ě š ě ž ý ř ě ň š ýš ž ý ž

á ř ě í ěž é ší á áš ě ů ů ř í ě á č é íčíž í á á ů č ý č š š ář ž é č é áš ě í ě é á ě ý éříš á čá í š í ž é é á é é ž š ě á ě ší ž ř š ě á ř áší č é

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. (omezování dopadů acidifikace) DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 ID_OPATŘENÍ 21

á ší ěž ý Ž é ě íč á ě íč ě á ý žá éž ě čí ú ě ě íž íč ěš á í í á ě í š é íč íč é ř ž é á ší š ř í í á é Í š řá ů á ů ž ž ý í ě ří č á í ě ý í ý ý ě á

ů Í ď Í í Č ó š Í á ť ř ú í é á é á ááý á Í Ú í ý ý á á Í ť ď ď á á Í í ý á ě é é ď á řá Í ň á Í č íí Í ý í í í á ť í č í Í á á í ř ř á ě č á á í é ó


í ě í č í č í ě Č Ú č š č š í ě č ě ě š í ž í ů ě ř ř í ě ě ž ů ě č Č Ú Ží š ž č í ů ů čí ř í ů í í ů í ě š ř ě č ě í ř í í ů í ť í ů íť í í í í í ě š

ů í ž áš ř ř č ě ř š ě ž á š ě ž š é ž á ř ě ž á ý řá í á ř ř í ř ř é ř ý Í Ž ý á ý ý ů ě ě ší ří á ý é ů ě í ě á ž é š ž á ý é ř ůž ž š á á ě ě ť íč

í ě ší ý á í í á ě ě ú í á í é á í ý ů ě ě ší é č ý ří á í čá í í ě í ž é ž ý á ý é ý ž čí ž í ší ř á á č ž ř š é ř č é ží í ě ší ř á č ý ů á ů ý č í

ý Í č ší í ě í ů ý í ě á íó í í á ě í ě í š í ť é ř š ě Í é é Í á í ří í íř í íž í í í í ů ží í ý í ů í ší ěá Í á é á í í ě ě í ó ý ý í í í ť í á ší í

ř é í ý á ď ň é č ů í ě ž ž é ď í č á á š žíš ů ž á ž č ň ý ž š ž ž ší í í ě š í á š í ří é ž é říč č é é ě ř á ů ě ž ří á ž é é í í ří č ž é ě á é ř

ú é š ě á é í í í é ří ří š ě ě é č ú é š ě í í í ě í í ě č í í á ří í á ý č é ú í ěří á í í í ž ý í ě í č í ů í é á í í ý ů é é ě í í ý ří í ř ů é í

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra

í éč ě ň ý ř ě ží á í ý ů čí ó í ů ě ý ě ší ý č é Í š ší č ářůč é ě ě á ě ý é ž ň é ší ó č ě ý čí ě é íč ř ž á í é é á ň ř á á í á á á á šé ř á ě á ž

Č č é č ž ě é ň é č žá é Č á č ý ž ý ůč Č é ž ý ů Č ě ě Č á ž é á č Ž ě é ň é č é ý á Č á č á ě é ý Č á ě ž ý á ě á ů á á ě é ň é ě é ě ě ý ě ů ý ň ý

Í Ě É Č Í Í ň á é á é á ý ú ů š š é á š č ř é ů š á é á é é ž é ř ř á é ý ů ž š á š é ž ř á š ř ž ý ž á á Ě č ý ý ů ř ů ý ů é č á á á ř Ř ý á ů ž ř ý

ý š ř á é í í á é á á ř á í é é íú ř ář í á í ě ý ý á í é é ří é í č é á á ý á ý é á ú é á Á ý é ě ú ěš ě ř á á ů č í í á í ě čí á ě é é í íč ý ý ší ů

ř á ž á é é á žíš š é ž ě ú ú í í é ě Ž á ě ú č ž š Ž ř é š é é é ó á Ž á á á ý í ú ú š áč ó ý č á á é ě Ó éž á é šá ú Ó áš é í č é á í á Ž é é ř Ó é

Í š á Ž ě žá š é ř ř ě á š á š á á á á ř ůž ř á á á č ř á č ř š á ř šš é é ďě á á š á ě ě š ř ů é á ě ř š é á á á á ě á š ů č č é ě á ž é é á ě žš ž á

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

á íťě é í č é ť ř í á á í í ů čí á í á í Í ž ý ř á ř ď á í í í í ě é ř ý č ř ě é ý é ě á č é í á í é Í é á Č ě á ří ě éř í í ě ě ž í ů ž ř ě ů í í ý č

3 Acidobazické reakce

é ž ý á ž é é ž ř ý é ž Í ř ř ů ď ř é ď áš č ó Č ř á ý ž ý áš Č á ř ť é ý á á úř Š á ď á é ř ř á ýč é ř ý ů ýč é ú á ř á ý ř ý č č ý á č ř ý á ů š ř ů


Š Ý ÚŘ Ň É Ž Ř ň Í ě ý ů Ž é é é ýš áš é ě é é áš ě ý á á é ů ů é š é é á á ě á ě é é é š á ů ý é ář Ú á ů ó úř ň é ú ň é Ú á Š á ě ý ý á ř á ř á ý ú

š ý é á ě ý ěž é á áž íž š í á š íř á ší ř í ě ž é ž š ř í í ě ž á á íž č í ě í í ě á í á č ž á ý ě š ť ř ů ý ř í é á ž í éč é í č ý á ň á í ž ě á í ž

á ý é í č ří Ť á íč é í ž č ř Í é Ť č í ž á ý ý á é č í ý ř ří í ž ř é ř á á í ý ý ů í Í ř ů Ž á á á ž ří š ě Í ž č é ří ř í ř í Ť ý š ý ř í ý ů ří ř

É ž ř Ž á ě Ý ÚŘ Č Ž ř á Ř É ý úř é ž ř ě ě ě ř š ý á ř á č ě ě š ř ů á č á řá ě ě š ř ů á á řá á č ě ř ě ě š ř ů á á ě á á ř é ý á š ě ř é ý ě ž é áš

Transkript:

Abiotické faktory Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Území poškozené acidifikací a eutofizací v roce 2000 a výhled na roky 2010 a 2020 (ÅGREN 2009) ACIDIFIKACE 2000 2010CLE 2020CLE 2020MTFR % km 2 % km 2 % km2 % km 2 EU 27 19 368,100 11 213,100 9 174,300 2 38,700 Europa 11 464,500 7 295,600 6 253,400 1 42,200 EUTROFIZACE 2000 2010CLE 2020CLE 2020MTFR % km 2 % km 2 % km 2 % km 2 EU 27 74 1,198,700 69 1,117,700 64 1,036,700 28 453,500 Europa 49 1,893,400 48 1,854,700 47 1,816,100 17 656,900 CLE - podle legislativy v roce 2010 a 2020 MTFR - maximální technické (nápravná) opatrení do roku 2020 Acidifikace - základní pojmy Acidita pudy - vztah mezi množstvím bazických kationtu a množstvím kyselých Al iontu ve výmenném komplexu. Termín acidifikace, jak byl aplikován na pudní systémy, vlastne znamená komplexní radu procesu, které nelze popsat kvalitativne jediným indexem. Proto byly zavedeny pojmy kapacity a intenzity. 1

2

Prumerná podkorunová depozice síry (SO 4 -S), 2003-2005, 249 ploch (ICP Forest 2008) Prumerné podkorunové depozice nitrátu (NO 3 -N vlevo) a amoniaku (NH 4 -N vpravo), 2003-2005, 249 ploch (ICP Forest 2008) 3

Kritické záteže Kritické záteže acidity (vlevo) a dusíku (vpravo) v Evrope (ÅGREN 2009) Prekrocení kritických záteží Oblasti kde jsou prekroceny kritické záteže pro aciditu (vlevo) a dusík (vpravo) v roce 2000 (Ågren 2009) Celková potenciální kyselá depozice v CR (1994) 4

Cel ková depozi ce dusíku (mol H + ha -1 r ok -1, r esp. g N m -2 r ok -1 ) v CR na sour adni cové síti 10 10 km (Zapl etal, 2001) 2007 Celková depozice dusíku (HUNOVÁ et al. 2008) 2007 Celková depozice síry (HUNOVÁ et al. 2008) 5

Depozice dusíku a síry v Ceské republice Mísecky Všetec Brezka Depozice dusíku a síry v roce 2007 s porovnáním prumerných hodnot za období (BOHÁCOVÁ et al. 2009) Mapa prirozené citlivosti pud vuci kyselé depozici. (Hruška a Cienciala, 2005) 6

O b r. 18 G r af i ck é zn á zo r n e n í p re kr o c e n í k r it i ck ý c h zá te ží a tm o s fé r i ck o u d e p o zi c í v ro ce 1 9 96 (v % p l o c h y l e s u C R) n ad 20 0 0 1 5 0 0,1-20 0 0 ekv.ha-1.rok 1 0 0 0,1-15 0 0 5 0 0,1-10 0 0 2 5 0, 1-5 0 0 p r e kr o ce n o p r o S a N p r ek r oc e n o p r o N nut 0, 1-2 5 0 ne p r e kr o ce n o 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 % p l o c h y O b r. 1 9 G ra fi ck é z n á z o r n e n í p re k r o c e n í k ri t i ck ý ch zá t e ží a tm o sf é ri c k o u d e p o zi c í v r o ce 20 0 0 ( v % p l o c h y l e su C R ) nad 2000 150 0,1-2000 ekv.ha-1.rok- 100 0,1-1500 50 0,1-1000 2 50,1-500 prekroceno pro S a prekroceno pro N nut 0,1-250 nepr ekro ceno 0 1 0 20 30 4 0 50 60 % p l oc hy Prekrocení kritické dávky podkorunové depozice iontu ve smrkových porostech území Jizerských hor v roce 2001. (Slodicák et al., 2005) Charakteristiky pro vyjádrení pudy acidifikace 1. Parametry intenzity - aktuální acidita - výmenná (potenciální) acidita 2. Parametry kapacity - protonová bilance 7

Aktuální acidita Vyjadruje koncentraci vodíkových iontu merenou v suspenzi puda-voda. Hodnota aktuální acidity je chápána jako míra aktivity protonu v pudním roztoku v daném okamžiku merení. Výmenná (potenciální) acidita ph v suspenzi pudy a roztoku soli. Zpravidla se používá roztok KCl nebo CaCl 2. U kyselých pud je pri tomto zpusobu uvolnena ze sorpcního komplexu podstatná cást kationu a ph lépe charakterizuje aciditu pudy. Parametry kapacity Zahrnují zásoby napr. protonu H + nebo iontu hliníku ve výmenném komplexu nebo zvetrávajících minerálech Vliv kyselé depozice ve smyslu kapacity znamená vzrust výmenné acidity a snížení zásoby výmenných bází Snížení výmenných bází nastává výmenou bází za anionty silných kyselin) 8

Zdroje zakyselování lesních pud Interní zdroje (prirozené) Externí zdroje (antropogenní) Interní (prirozené) zdroje Interní zdroje H + zahrnují: odber kationtu do biomasy, zpomalený rozklad organické hmoty, asimilace aniontu, disociace slabých kyselin, vyluhování organických aniontu, uvolnování aniontu zvetráváním, zpetné zvetrávání kationtu (vysrážení) v pude. Externí (antropogenní)zdroje Externí zdroje zahrnují vstup H + kyselou depozicí. Nejcastejší silné kyseliny v kyselých srážkách jsou H 2 SO 4 a HNO 3. Príležitostne také jiné minerální kyseliny napr. HCl, H 3 PO 4 nebo organické kyseliny napr. kyselina mravencí, kyselina octová. Jiné organické kyseliny, napr. H 2 CO 3, která vzniká rozpouštením atmosférického CO 2 ve vode. Odnímání biomasy 9

Bilance protonu Protonová bilance umožnuje na základe premeny iontu v ekosystému rozeznat procesy produkující kyselinotvorné látky a zakyselovací zátež kvantifikovat (kmol/ha/rok). Ukázalo se, že v silneji zatížených lesích tvorí kyselinotvorný vnos 70 % kyselé záteže pudy. Tím je dokázáno, že kyselá depozice je hlavním puvodcem ochuzení a zakyselení lesních pud. Bilance protonu tvorí podklad pro výpocet kritické záteže kyselinotvornými znecišteninami vzduchu (critical loads). Príklad Vstup H kyselou depozicí 1,0-7,0 kmol/ha/rok Výstup biomasou (lesní težba) 0,2-0,8 kmol/ha/rok Kritická dávka kysele depozice (viz mapy kritických záteží) Kyselý vstup do 80.let 60 340 kmol/ha Zásoby bázických kationtu v minerální pude v roce 1954 117 kmol/ha, v 80.letech 22 kmol/ha 10

Dusledky acidifikace zvýšení kyselosti nadložního humusu i povrchových vrstev minerální pudy ochuzení o biogenní prvky, zejména o vápník, horcík a draslík zvýšení obsahu rizikových prvku Cd, Pb, Zn Dusledky acidifikace zvýšení kyselosti nadložního humusu i povrchových vrstev minerální pudy ochuzení o biogenní prvky, zejména o vápník, horcík a draslík zvýšení obsahu volného hliníku zvýšení obsahu rizikových prvku Cd, Pb, Zn ph vs pr ístupnost ži vi n pudní reakce, - extrémne kyselá a alkalická reakce príjem živin drevinami snižuje, - specificky pusobí pudní reakce na príjem stopových prvku, - alkalizace má príznivý vliv na príjem Mo - pri mírním okyselování pudy stoupá príjem Zn, B, Mn, Cu - hlavní jehlicnaté dreviny prijímají živiny i ze silne kyselých pud, - na kyselých pudách mají naopak listnaté dreviny zbrzden príjem živin, - pri neutrální nebo slabe kyselé reakci není príjem živin narušován, 11

Nasycenost bázemi (%) Horizont Želiv ka Luisino údolí Lazy Brezka Všetec Lásenice FH - - - - - - 0-10 9.0 5.1 5.1 38.0 36.1 11.1 10-20 6.1 11.9 11.9 11.8 9.3 6.1 20-40 6.7 2.6 2.6 12.2 12.2 9.7 40-80 13.6 3.6 3.6 34.2 84.2 24.2 (BOHÁCOVÁ et al. 2007) Prumerné obsahy N, P, K, Ca v jehlicí - 1994-2005 1, 9 0 1, 8 0 1, 7 0 1, 6 0 N R 2 = 0, 0 4 8 7 2 5 0 0 2 0 0 0 R 2 = 0,2 1 8 4 % 1, 5 0 1, 4 0 1, 3 0 1, 2 0 mg.kḡ 1 1 5 0 0 R 2 = 0, 1 6 6 1 1 0 0 0 P R 2 = 0,5 9 0 5 1, 1 0 K r u š n é h. J i z e r s k é h. 5 0 0 K r u š n é h. Ji z e r sk é h. 1, 0 0 9000 8000 1 9 9 4 1 9 9 5 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 5 0 0 0 r o k / y e a r 4 5 0 0 4 0 0 0 0 1 9 9 4 1 9 9 5 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 R 2 = 0, 5 8 8 9 r o k / y e a r mg.kḡ 1 7000 6000 5000 4000 K mg.kḡ 1 R 2 = 0,4776 3 5 0 0 3 0 0 0 2 5 0 0 Ca R 2 = 0,4908 R 2 = 0, 1 8 7 3000 2 0 0 0 2000 K r u š n é h. J i z e r s k é h. 1000 K ru šn é h. Jizerské h. 1 5 0 0 1 0 0 0 0 1 9 9 4 1 9 9 5 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 1994 1 995 1996 1997 1998 1999 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 r o k / y e a r rok/y ear D usledk y acidifikace pr o lesní ekosystém Pudn í aci di fi kace Nadbytek du síku S nížený o br at bio ma sy Reduk ce príjm u živ in Defic it M g ++ v jehlicí R edukc e f otosy nté zy Inhibic e trans por tu uhlohy drátu vjehlic í Na ruš ení bilanc e uhlík u Z m eny pom er u dusíku a fenolu Na ruš ení jem - Niž š í m ra zo- Z v ýš ená ný c h k ore nu a my k or rhizy v á odolnos t S níž ená odo lnos t v uc i x ylofá gu m ak tivita pr o lis to žrav ý hm y z M raz ov á em bó lie E. F üh rer, F. A nd erss on, E.P. F a rre l l, 2 00 0 Stres suchem 12

Vápnení v letech 1978-1991 1 Krušné hory - 62.000 ha 21 Jizerské hory - 8.000 ha 22 Krkonoše - 7.409 ha 25 Orlické hory - 2.800 ha Rozsah vápnení a hnojení v letech 2000-20052005 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vápnení 9673 ha 8411 ha 8201 ha 1507 ha 5272 ha 603 ha Hnojení 523 ha 446 ha 1518 ha 830 ha 1077 ha 1313 ha 13

14

15

16

17

Kontrolní otázky Definice a príciny acidifikace Prirozené a antropogenní zdroje zakyselování Principy a mechanismy zakyselování pudy Dusledky acidifikace pro lesní ekosystémy Rozsah acidifikace pud v CR Kompenzacní opatrení Studijní literatura Míchal Ekologická stabilita Hruška, Cienciala - Dlouhodobá acidifikace a nutricní degradace lesních pud limitující faktor soucasného lesnictví (vizdokumenový server) Slodicák a kol. Lesnické hospodarenív Jizerských horách Kolektiv Monitoringstavu lesu v CR Cerný a kol. - Rajonizace lesních pud CR v závislosti na jejich acidifikaci anutricní degradaci 18