Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Jihomoravském kraji 9,4 % 1 a celkový počet dosahoval 55 373 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán pokles míry o 0,6 procentního bodu. - V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala. Od roku 2004 začala klesat až na hodnotu 8,3 % v dubnu 2006. Obdobným trendem se vyvíjela i míra v Jihomoravském kraji. - Seřadíme-li kraje podle velikosti hodnot míry sestupně od nejvyšší po nejnižší, pak v dubnu 2006 zaujímá 5. místo 2 v České republice. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) % 2002 54696 9,7% 8,8% 2003 61999 10,8% 9,6% 2004 64493 11,3% 10,2% 2005 1 58653 10,0% 8,9% 2006 1 55373 9,4% 8,3% Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) volných pracovních míst / 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1 volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a mladistvých/ 1 volné pracovní místo ČR ČR Podíl % 2002 709 8,2 6,0 21,2% 17,3% 2003 617 10,1 7,2 22,5% 17,7% 2004 621 10,2 7,5 17,4% 15,2% 2005 1 703 6,8 5,8 10,3% 10,6% 2006 1 1096 3,7 2,8 13,2% 14,6% Pozn.: Podíl % () = počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé/ celkový počet volných pracovních míst v kraji (v ČR) volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé zahrnuje pracovní místa, na která se mohou hlásit mladiství a absolventi škol. - V dubnu 2006 bylo na úřadech práce evidováno 8 315 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 6,7, což mírně převyšuje celorepublikový průměr (6,1 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové v ČR byla MPSV v roce 2005 zavedena nová metodika statistického monitorování této oblasti. Podle této metodiky jsou získávána data o uchazečích o zaměstnání, kteří jsou dosažitelní. Za dosažitelné jsou považováni všichni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, v rekvalifikačních kurzech, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství a nejsou v pracovní neschopnosti. Původní metodika výše uvedené okolnosti nezohledňovala. 2 Pro srovnání: Hl. m. Praha (3 %), Středočeský kraj (5,8 %) a Plzeňský (5,9 %) jsou kraji s nejnižší mírou. Ústecký (14,9 %), Moravskoslezský (13,7 %) a Olomoucký (10 %) vykazují nejvyšší hodnoty míry. 1
na jedno volné pracovní místo). (Je však třeba brát ohled na strukturu volných pracovních míst, která nemusí příliš odpovídat struktuře na úřadech práce.) - Volná pracovní místa na úřadech práce nelze považovat za reprezentativní vzorek poptávky po pracovnících ze strany zaměstnavatelů. Je třeba brát v úvahu, že zaměstnavatelé mají zájem získat zaměstnance určité kvality, a proto v mnoha případech volí jiný způsob vyhledávání zaměstnance (např. výběrem z těch zájemců o práci, kteří se zaměstnavatelům hlásí sami, doporučením zaměstnanců, inzertní nabídkou, Internetem, personálními agenturami atd.). - Z celkového počtu volných pracovních míst 13,2 %, tj. 1 096 pracovních míst, zahrnovala pracovní místa, na která se mohli hlásit mladiství a absolventi škol. Oproti roku 2005 se procentuální podíl volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst zvýšil (o 2,9 procentních bodů) a blíží se celorepublikovému průměru (14,6 %). Pro srovnání - nejnižší hodnotu podílu vykazuje Hl. m. Praha (5,6 %), nejvyšší Pardubický kraj (30,2 %). - Na jedno evidované volné pracovní místo v kraji, na které se mohli hlásit absolventi škol a mladiství, připadalo 3,7 těchto uchazečů, tedy více než je celorepublikový průměr (2,8). Vzhledem ke změně metodiky 3 stanovení počtu nelze porovnávat krajské hodnoty za rok 2006 s údaji z předchozích let. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech 1 k dubnu 2006 k dubnu 2006 Blansko 3726 7,1% Brno-město 17656 8,7% Brno-venkov 5445 6,2% Břeclav 6318 9,9% Hodonín 11021 14,0% Vyškov 3634 7,9% Znojmo 7573 13,1% Nezaměstnanost v krajském pohledu - K objektivnímu posouzení je využíván ukazatel - míra. je dána poměrem počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu (tj. zaměstnaných, i příp. pokračujících dále ve vzdělávání) dané kategorie vzdělání či skupiny oborů 4. Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané kategorie vzdělání příp. skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. 5 3 Viz dále v textu. 4, která je na těchto stránkách uváděna, je vypočtena jako podíl počtu čerstvých (tj., kteří ukončili studium nejdéle dvanáct měsíců před okamžikem zjišťování, v tomto případě nejpozději v květnu předchozího roku) a celkovým počtem, kteří ukončili studium v kalendářním roce předcházejícím roku výpočtu. 5 Do roku 2004 byly počty a míry zkresleny nejednotným přístupem úřadů práce k definici absolventa - uchazeče o zaměstnání. Jednotlivé úřady práce přecházely postupně od dříve využívané definice (vycházející ze zákoníku práce) k novější (vycházející ze zákona o zaměstnanosti). Od roku 2005 byl přístup úřadů práce sjednocen. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ze dne 13. května 2004, již pojem absolvent - uchazeč o zaměstnání nedefinuje, jsou zde vyčleňováni uchazeči, kterým je potřebné věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, kam absolventi 2
- UPOZORNĚNÍ: Pro rok 2006 došlo ke změně metodiky stanovování míry v krajích. Počty i jsou vztahovány ke školám v kraji, ve kterém studovali. V předchozích letech byla míra stanovována z počtu, kteří ukončili studium na školách v kraji a počtu evidovaných v kraji (tj. podle místa bydliště). Tím docházelo k disproporcím, někdy i znemožňujícím výpočet, např. v kraji byli evidováni nezaměstnaní absolventi určitého oboru vzdělání a přitom žádná škola v kraji tento obor nevyučovala. Od roku 2006 jsou uváděny počty v rozčlenění podle kraje, kde absolvovali vzdělávání. (Údaje za rok 2006 tedy nelze porovnávat s předchozími lety.) - V dubnu 2006 dosahovala míra středních a vyšších odborných škol v Jihomoravském kraji 13,5 % (2 199 ), což je hodnota vyšší, než celorepublikový průměr (11,4 %). Seřadímeli kraje podle velikosti míry škol sestupně, od nejvyšší po nejnižší hodnotu, zaujímá 3. místo s nejvyšší mírou a mladistvých v České republice. 6 - Porovnáme-li míry Jihomoravského kraje podle kategorií dosaženého vzdělání, nižší 7 míry v kraji vykazují absolventi s vyšší kategorií vzdělání - absolventi maturitních oborů středních odborných škol, gymnazisté a absolventi vyšších odborných škol. (Je to zčásti dáno i tím, že ve studiu pokračuje větší část těchto než pokračuje vyučených v nástavbovém studiu.) - V následujících dvou tabulkách jsou shrnuty počty škol, počty z předchozího školního roku a z nich odvozené míry v Jihomoravském kraji podle kategorie vzdělání (vyučení, vyučení s maturitou, maturitní obory středních odborných škol a vyšší odborné školy). Pro porovnání jsou rovněž uvedeny míry za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2006. - Při interpretaci škol je třeba vycházet z relativního ukazatele míry, nikoli z ukazatele absolutního, tedy z počtu. Absolutní ukazatel počet je totiž pro porovnávání situace na trhu práce podle jednotlivých kategorií vzdělání a skupin oborů zavádějící. - Vzhledem k výše zmíněné změně metodiky sledování počtu v krajích nelze provádět meziroční srovnání roku 2006 s rokem 2005 a předchozími lety a posuzovat vývoj. - Změna metodiky ovlivnila počty a míry ve všech krajích ČR, zásadní vliv měla především v Hl. m. Praha, Karlovarském, Plzeňském a Středočeském kraji. Školy Jihomoravského kraje absolvovalo i mnoho občanů jiných krajů, kteří se po absolvování studia zaregistrovali jako nezaměstnaní v místě bydliště, tedy v jiném než Jihomoravském kraji (především v Kraji vysočina a v Olomouckém a Zlínském kraji). 8 V letech 2002 2005 byli mezi nezaměstnané absolventy Jihomoravského kraje počítáni pouze nezaměstnaní absolventi zaregistrovaní jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce tohoto kraje. škol Jihomoravského kraje byla tedy středních škol spadají v rámci kategorie - fyzické osoby do 25 let věku. Samostatně jsou uváděni pouze absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Ve statistickém sledování jsou nadále ze strany ÚP a MPSV vykazovány počty škol - uchazečů o zaměstnání, a to ve všech případech do dvou let po ukončení školy. 6 Pro srovnání: nejnižší míra a mladistvých je v Hl.m. Praze (4,6 %), nejvyšší v Moravskoslezském kraji (19,1 %) a Ústeckém kraji (16,8 %). 7 V souhrnu o 7,4 procentního bodu. 8 Přičemž tento počet převyšoval počty, občanů Jihomoravského kraje, kteří vystudovali v jiném než Jihomoravském kraji. 3
mírně podhodnocována. V roce 2006 jsou mezi nezaměstnané absolventy škol Jihomoravského kraje započítáváni všichni nezaměstnaní absolventi, kteří absolvovali školy v tomto kraji. škol v Jihomoravském kraji je podle nové metodiky vyšší, než kdyby byla počítána původním způsobem, jak tomu bylo pro roky 2002 2005. - škol Jihomoravského kraje je znázorněna v následujícím grafu. v krajském pohledu denní studium (dubnové hodnoty) 30% 27% 24% 21% 18% 15% 12% 9% 6% 3% 0% Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s MZ (L0,L5) SOŠ s MZ (M) VOŠ (N) Kraj ČR v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s maturitou (L0,L5) SOŠ s maturitou (M) VOŠ (N) Kategorie vzdělání Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR 2002 22,4% 20,3% 9,3% 7,2% 22,6% 21,4% 16,8% 15,2% 15,8% 12,9% 2003 26,4% 23,4% 7,1% 6,4% 22,2% 23,5% 18,5% 16,3% 10,9% 13,2% 2004 25,6% 23,2% 7,3% 6,1% 21,2% 21,2% 17,6% 15,0% 19,0% 13,6% 2005 22,6% 17,9% 5,7% 4,8% 17,4% 16,1% 15,4% 12,2% 13,5% 10,9% 2006 18,8% 15,7% 5,1% 4,4% 15,9% 14,0% 13,0% 11,0% 15,6% 9,1% Pozn.: = NZ/Abs. a počet v krajském pohledu - denní studium Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s maturitou (L0,L5) SOŠ s maturitou (M) VOŠ (N) Kategorie vzdělání Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ 2002 5238 1174 2837 263 667 151 4849 817 973 153 2003 5223 1378 2475 176 1771 394 4614 852 952 104 2004 5429 1392 2996 218 2029 430 4744 833 525 100 2005 4993 1128 3039 172 2014 351 4803 740 816 110 2006 4677 877 3517 181 2120 338 4977 646 1004 157 Pozn.: Abs. - počet (šk.r. 2000/2001, 2001/2002, 2002/2003, 2003/2004, 2004/2005) NZ - počet (dubnové hodnoty) - Následující tabulka uvádí hodnoty v členění nejen podle kategorie vzdělání, ale také podle skupin oborů vzdělávání. Pokud u některých skupin oborů vzdělání chybí hodnoty některých ukazatelů, daná skupina oborů se v této kategorii vzdělání v kraji buď nevyučuje, nebo z ní vychází velmi nízký počet. - Při bližším studiu tabulky je třeba brát v úvahu, že věrohodnost ukazatele míry je nízká, jestliže je počet dané kategorie vzdělání a skupiny oborů příliš malý (tj. pohybuje-li se řádově v desítkách). 4
Přehled o, kteří vystudovali školu v kraji v dubnu 2006 - denní studium Vyučení (kategorie E,H) Vyučení s maturitou (kategorie L0,L5) SOŠ s maturitou (kategorie M) VOŠ (kategorie N) Skupina oborů (kód, název) Celkem 4677 877 18,8% 15,7% 2120 338 15,9% 14,0% 4977 646 13,0% 11,0% 1004 157 15,6% 9,1% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 27 8 29,6% 20,0% 15 2 13,3% 13,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 11 1 9,1% 11,3% 9,1% 39 2 5,1% 8,8% 23 Strojírenství a strojírenská výroba 831 128 15,4% 11,9% 168 17 10,1% 9,5% 461 75 16,3% 9,8% 5,6% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. tech. 452 67 14,8% 10,4% 558 68 12,2% 10,4% 566 53 9,4% 8,1% 53 11 20,8% 12,6% 28 Technická chemie a chemie silikátů 7 1 14,3% 16,2% 12,9% 50 3 6,0% 7,6% 29 Potravinářství a potravinářská chemie 248 52 21,0% 16,5% 12,1% 56 6 10,7% 10,9% 26 4 15,4% 12,5% 31 Textilní výroba a oděvnictví 123 23 18,7% 18,1% 95 17 17,9% 15,0% 113 22 19,5% 14,8% 0 2 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 2 0,0% 19,5% 23,4% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 412 62 15,0% 15,8% 96 16 16,7% 15,4% 35 5 14,3% 12,2% 13,5% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 104 16 15,4% 12,7% 24 2 8,3% 11,5% 29 5 17,2% 13,6% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 423 85 20,1% 18,8% 33 3 9,1% 19,8% 250 20 8,0% 10,6% 9 1 11,1% 14,8% 37 Doprava a spoje 28 3 10,7% 10,0% 73 11 15,1% 11,1% 76 8 10,5% 12,3% 25,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 0 0,0% 3,6% 0 0,0% 8,1% 10,5% 41 Zemědělství a lesnictví 382 77 20,2% 14,5% 59 4 6,8% 14,9% 193 47 24,4% 17,0% 19,6% 43 Veterinářství a veterinární prevence 0 0,0% 16,1% 53 Zdravotnictví 20 0,0% 4,8% 532 43 8,1% 5,7% 287 20 7,0% 4,5% 61 Filozofie, teologie 11,5% 63 Ekonomika a administrativa 23 4 17,4% 17,0% 74 20 27,0% 20,8% 1138 179 15,7% 10,9% 127 40 31,5% 12,6% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 527 115 21,8% 16,5% 190 30 15,8% 15,4% 19 3 15,8% 10,1% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 901 209 23,2% 19,0% 79 10 12,7% 14,7% 307 51 16,6% 14,3% 9,0% 66 Obchod 326 60 18,4% 16,8% 166 38 22,9% 17,6% 20 3 15,0% 6,9% 15,2% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 52 0 0,0% 6,3% 51 6 11,8% 15,0% 236 51 21,6% 12,5% 69 Osobní a provozní služby 333 82 24,6% 18,6% 11 3 27,3% 12,1% 5 1 20,0% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 44 4 9,1% 10,3% 66 6 9,1% 5,4% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 306 26 8,5% 11,9% 73 8 11,0% 6,9% 78 Obecně odborná příprava 322 30 9,3% 6,3% 82 Umění a užité umění 51 7 13,7% 9,3% 105 14 13,3% 11,7% 167 19 11,4% 11,2% 93 9 9,7% 6,3% 79 Gymnázium 3517 181 5,1% 4,4% Data za duben 2006 nelze srovnávat s výpočty z předchozích let, protože v tomto roce se údaje týkají škol v kraji, bez ohledu na místo trvalého bydliště absolventa. Podrobnější vysvětlení lze nalézt v publikaci Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2006 - viz www.nuov.cz, záložka Publikace a periodika. Připravil NÚOV s využitím dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu pro informace ve vzdělávání. 5