VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR ENVIRONMENT STUDIO OF ENVIRONMENT VÝLET THE TRIP
DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR OPONENT PRÁCE OPPONENT BcA. JANA MATYSKOVÁ MgA. BARBORA KLÍMOVÁ ArtD. Mgr. et MgA. JAN KRTIČKA BRNO 2015
DOKUMENTACE VŠKP K obhajobě byla předložena audio-instalace, hypertextový odkaz http://archiv.ffa.vutbr.cz/vskp/audio/2015-matyskova-jana-vylet Poznámky z průběhu práce Úprava audio záznamů (rozdělení do zvukových kanálů)
Zvuková zkouška v prostoru Místnost během nahrávání (rozmístění mikrofonů, rozložení předmětů)
Místnost během nahrávání (rozmístění mikrofonů, rozložení předmětů)
PÍSEMNÁ OBHAJOBA V diplomové práci Výlet se soustředím na sluchový prožitek a verbální popis určitého prostředí. Podstatná je spolupráce s nevidomým Martinem Chrásteckým, který se audio vjemem důsledně zabývá. Hlavním výstupem jsou audio nahrávky vzniklé během této spolupráce, na nichž jsme zaznamenali vzájemné poznávání prostoru, ve kterém žijeme. Ateliérovou částí diplomové práce jsem tematicky navázala na teoretickou, zabývající se využíváním sluchového a v menší míře i hmatového vnímání v současném umění. To jsem v textu konfrontovala s uměleckými projekty tvořenými přímo pro nevidomé. Zajímala mě především situace, kdy se současné umění stává vnímatelné nevidomými. Zároveň mě lákala možnost přímé spolupráce na vznikajícím projektu s nevidomým, díky níž se mohou naše odlišná vnímání doplňovat. Touto prací jsem volně navázala i na některé mé dřívější projekty, řešící zprostředkování kontaktu s uměleckým dílem verbálním popisem nebo vytváření audio společníka, který s vámi poobědvá nebo vás po setmění kamkoliv doprovodí. Paralelně s tím se začala rozvíjet spolupráce s Martinem. Postupně jsme navštěvovali místa, ke kterým má osobní vztah a zároveň ho nějak zvukově, či jiným způsobem, upoutala. Nechávala jsem se jím po těchto místech provázet. Upozorňoval mě na různá prostředí i jednotlivé body, které unikají běžně mé pozornosti a mohou někdy na první pohled působit banálně (slabé pískání lampy, hučící a zároveň teplý výfuk vzduchu z hospody ). Martin je také obdařen schopností vše dobře slovně popisovat, což provázení dodávalo další rozměr. Sestříhané záznamy, pořízené během procházek, jsem zveřejnila jako audio-průvodce na internetové stránce. S tímto průvodcem si pak mohli místní obyvatelé jedné z lokalit v rámci organizovaného workshopu projít jim známý prostor, který měli možnost díky nahrávce vnímat jiným způsobem. Během programu pak v tomto prostoru hledali a nahrávali zvuky do audiopohlednic, které poté jako zpětnou vazbu poslali Martinovi. Za účelem vzájemného poznávání mého a Martinova životního prostoru formou verbálního prostředkování, jsme začali chodit na společné procházky, aniž bychom se fyzicky potkali. Po domluvě jsme v určitou dobu vyrazili na cestu, každý ve svém prostředí, během níž jsme byli propojeni telefonickým hovorem. Celý čas jsme komentovali své okolí, reagovali jeden na druhého. V rozhovoru jsme nepřiznávali fakt, že nejsme fyzicky spolu. Zajímalo mě utváření představy o prostoru, ve kterém se pohybuje ten druhý, zároveň i jaké budou rozdíly v popisování, zda bude zřetelné mé hlavně vizuální vnímání a Martinovo především sluchové. Propojením našich prostředí dialogem vznikal nový společný prostor. Během rozhovorů jsme pořizovali audio nahrávky. Stejným způsobem jsme se seznamovali s prostory toho druhého na jednotlivých místech. Nejprve jsme si určovali místo setkání ne příliš konkrétně, jen zda se bude jednat o exteriér, či interiér. Díky tomu, že jsme se nechávali překvapovat, kde se postupně během popisu ocitneme, vznikaly zajímavé situace. Akustika dvou prostředí v nahrávce však byla zřetelně odlišná. Chtěli jsme, aby pro posluchače záznamu nebylo hned zřejmé, zda jsme se fyzicky potkali, zároveň, aby se naše místa během rozhovoru lépe propojovala. Domlouvali jsme se tedy na setkání konkrétněji. Potkávali jsme se v oblíbené hospodě, na zahradě, doma nebo v ulici před domem. Sdíleli jsme takto prostory, ve kterých se běžně pohybujeme.
Během hovorů se začala projevovat Martinova zkušenost s herectvím a rozhlasovými hrami. Překvapoval mě nečekanými hereckými vstupy do dialogu, kdy mě žádal, abych mu pomohla z křesla nebo se uhodil o trám v mém prostoru. Snaha propojovat naše místa a vytvářet situaci tak, jako bychom byli opravdu spolu, začala přerůstat v jakousi pseudohru s příběhem. Pokaždé bylo překvapením nejen to, v jakém prostředí se přesně ocitneme, ale i jaké setkání bude, co se odehraje. Po celou dobu, kdy tato diplomová práce vznikala, jsme se postupně dozvídali o prostoru toho druhého, zároveň jsme je během společných setkání vzájemně propojovali. Zajímalo mě vymezení této oblasti, kde jsme se po celou dobu pohybovali. Jaké jsou její hranice. Další čtyři setkání, probíhající na stejném principu, jako ty předchozí, jsme tedy uskutečnili na jejím pomezí. Během verbálního popisu jsme se více soustředili na vzpomínky spojené s těmito místy a na to, proč zrovna ony vymezují náš prostor. Poslední setkání jsme se rozhodli uskutečnit ve školním nahrávacím studiu, kde plánuji obhajovat svou diplomovou práci. Nechala jsem Martina, aby si tuto místnost prohlédl a postupně ji slovně popsal. Tím, že je nevidomý, popisuje prostor specifickým způsobem, zároveň prohlížením hmatem jednotlivé věci přirozeně rozezvučí. Tentokrát byl zvuk během akce snímán čtyřmi mikrofony, rozmístěnými do rohů místnosti. Vzniklé audio stopy jsem se rozhodla použít pro prezentaci mé diplomové práce. Ve studiu, ve kterém bude prostor během poslechu uspořádán stejným způsobem, jako při nahrávání, budou puštěny vzniklé nahrávky ze stejných míst, jako byly pořízeny. Vytvoří se tak představa o Martinovu pohybu po místnosti. Komise bude sedět uprostřed na připravených židlích. Stane se tak součástí odehrávajícího se děje. V budoucnu bych ráda ve spolupráci s Martinem pokračovala. Nabízí se práce s jeho archivem plným různých zajímavých nahrávek. Zároveň se nyní rozšířil o společně vytvořená audia, se kterými se chystáme dále pracovat.