HOLISTICKÝ PŘÍSTUP K PACIENTOVI SKRZE THEONOMII Liberec 1. 2. 2018
Tlačítko, které nemáme Celistvost života tváří tvář jeho konci?
Tradiční věrouky: Nebojme se, protože
Tradiční věrouky: Nebojme se, protože naše duše je nehmotná, přežijeme svoji smrt! Já to vím ze zjevení Božího.
Tradiční věrouky: Nebojme se, protože naše duše je nehmotná, přežijeme svoji smrt! Já to vím ze zjevení Božího. náš mozek je zcela materiální. Jeho smrt bude náš úplný konec.
Předpoklady
Předpoklady Pevné podržení konkrétní náboženské věrouky, postavené na ontologickém dualismu (duch versus hmota). Dostatečně velký strach z posmrtné odplaty.
Předpoklady Pevné podržení konkrétní náboženské věrouky, postavené na ontologickém dualismu (duch versus hmota). Dostatečně velký strach z posmrtné odplaty. Pevné naturalistické (materialistickymonistické) přesvědčení Popření všech vědou nereflektovaných životních zkušeností.
Postmoderní situace
Vědění je kontextuální Postmoderní situace
Vědění je kontextuální Postmoderní situace Kontexty jsou lokální
Vědění je kontextuální Postmoderní situace Kontexty jsou lokální Poznání je pluralistické
Vědění je kontextuální Postmoderní situace Kontexty jsou lokální Poznání je pluralistické pluralismus alternativa ke snahám o interpretační monopoly!
Vědění je kontextuální Postmoderní situace Kontexty jsou lokální Poznání je pluralistické pluralismus alternativa ke snahám o interpretační monopoly! Strašák relativismu! (?)
Perspektivita (-ismus)
Perspektivita (-ismus) Všechno vidíme vždy a pouze z určité perspektivy. Můj úhel pohledu je částečný a podmíněný. Svět chápu, ale nikdy ne zcela.
Perspektivita (-ismus) Všechno vidíme vždy a pouze z určité perspektivy. Můj úhel pohledu je částečný a podmíněný. Svět chápu, ale nikdy ne zcela. Musím umět žít s tajemstvím.
Perspektivita (-ismus) Všechno vidíme vždy a pouze z určité perspektivy. Můj úhel pohledu je částečný a podmíněný. Svět chápu, ale nikdy ne zcela. Musím umět žít s tajemstvím. Jsem nositel jedinečného a neopakovatelného poslání.
Perspektivita (-ismus) Všechno vidíme vždy a pouze z určité perspektivy. Můj úhel pohledu je částečný a podmíněný. Svět chápu, ale nikdy ne zcela. Musím umět žít s tajemstvím. Jsem nositel jedinečného a neopakovatelného poslání. Člověk se stal noogenezí tvůrcem smyslu, Je to pocta, nebo otroctví? (Chardin).
Perspektivita (-ismus) Všechno vidíme vždy a pouze z určité perspektivy Můj úhel pohledu je částečný a podmíněný Svět chápu, ale nikdy ne zcela. Musím umět žít s tajemstvím. Jsem nositel jedinečného a neopakovatelného poslání. Člověk se stal noogenezí tvůrcem, Je to pocta, nebo otroctví? To je problém poznání! (Chardin).
Neopakovatelné a jedinečné společenství perspektiv!
Neopakovatelné a jedinečné společenství perspektiv! Zážitek vzájemného prolnutí perspektiv odcházejícího s perspektivami zatím ještě zůstávajících, otevírá okno do božské dimenze světa - nechává zažít theonomii.
Perspektiva theonomie
Perspektiva theonomie Setkání s božskou skutečností, která není předmětem (heteronomní Bůh), ani není a priory scientisticky popřena.
Perspektiva theonomie Setkání s božskou skutečností, která není předmětem (heteronomní Bůh), ani není a priory scientisticky popřena. Theonomie je napětím mezi mimo nás i v nás. Napětím, které člověk bez přestání svou sebevědomou činností a svým předmětným úsilím neustále luští, aniž kdy dojde spočinutí.
Perspektiva theonomie Setkání s božskou skutečností, která není předmětem (heteronomní Bůh), ani není a priory scientisticky popřena. Theonomie je napětím mezi mimo nás i v nás. Napětím, které člověk bez přestání svou sebevědomou činností a svým předmětným úsilím neustále luští, aniž kdy dojde spočinutí. Člověk se prožívá jako k sobě přišlá nedefinovatelnost ; vyslovuje sám sebe jako nekonečnou otázku. Zážitek theonomie je je pak nekonečnou odpovědí na ni.
Versöhnung von Autonomie und Gottesglaube (Lenaers)
Versöhnung von Autonomie und Gottesglaube (Lenaers) Svět je svatý, protože je neustálým sebe zjevováním, které míníme slovem Bůh.
Versöhnung von Autonomie und Gottesglaube (Lenaers) Svět je svatý, protože je neustálým sebe zjevováním, které míníme slovem Bůh. I když jsme všichni předem poraženi, je zde reálně přítomná perspektiva transcendence.
Z theonomní perspektivy je člověk v jakékoliv fázi svého života (zdravý i trpící) vnímán jako božsky tvůrčí. Budoucnost se tak již nejeví jako někým uložený úkol, ale jako průlom do božství.
Z theonomní perspektivy je člověk v jakékoliv fázi svého života (zdravý i trpící) vnímán jako božsky tvůrčí. Budoucnost se tak již nejeví jako někým uložený úkol, ale jako průlom do božství. Děkuji za pozornost