Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny

Podobné dokumenty
Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna. Martin Šturc

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT VYUŽITÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE

VY_32_INOVACE_06_III./10._JADERNÉ ELEKTRÁRNY

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

ŠTĚPNÁ REAKCE (JADERNÁ ENERGIE)

JADERNÁ ENERGIE. Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie, jsou jaderná syntéza a jaderné štěpení.

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

Pokročilé termodynamické cykly

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

A) Štěpná reakce obecně

Vyhořelé jaderné palivo

Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti. Vyhořelé jaderné palivo současné trendy a možnosti

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Jaderné reaktory a jak to vlastně funguje

Materiály AZ jaderných reaktorů

6.3.1 Jaderné štěpení, jaderné elektrárny

Spasí nás nové generace reaktor ů?

Jaderné bloky v pokročilém vývoji FBR (Fast Breeder Reactor)

Tento zdroj tepla nahrazuje chemickou energii, tj. spalování např. uhlí v klasické elektrárně.

Nezkreslená věda Jak funguje jaderná elektrárna

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

Jaderný palivový cyklus - Pracovní list

Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje

Jaderné elektrárny I, II.

4.4.9 Energie z jader

Ocelov{ n{stavba (horní blok) jaderného reaktoru

Jaderná energetika (JE)

JADERNÁ ENERGETIKA aneb Spojení poznatků z fyziky a chemie. Jiří Kameníček

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

Jaderné elektrárny. Tomáš Vysloužil. Fakulta výrobních technologií a managementu Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem

Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti, vyhořelé jaderné palivo - současné trendy a moznosti

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

BULLETIN. Zahájena štěpná řetězová reakce rychlého reaktoru BN-800. Klasické a rychlé množivé reaktory. První jaderná elektrárna v Obninsku

Atomové jádro, elektronový obal

PROVOZ JADERNÉHO REAKTORU

Superkritická vodní smyčka SCWL

Urychlovačem řízené transmutační systémy (ADS - Accelerator driven systems)

29. Atomové jádro a jaderné reakce

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

JADERNÁ ELEKTRÁRNA - PRINCIP

Technologie výroby elektrárnách. Základní schémata výroby

SVAŘOVÁNÍ KOMPONENT JADERNÝCH ELEKTRÁREN I.

Centrum výzkumu Řež s.r.o. Úvod do problematiky výzkumných jaderných reaktorů. e-learningový kurz

Rozměr a složení atomových jader

Simulace jaderné elektrárny s reaktorem VVER-440

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ OPTIMALIZACE TEPELNÝCH OBĚHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium

Atomová a jaderná fyzika

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní obor: Stavba energetických strojů a zařízení

ENERGETICKÁ ZAŔÍZENÍ ENERGETICKÁ ZAŔÍZENÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Vize přínosu členství ČR v IRC MBIR

Centrum výzkumu Řež s.r.o. Centrum výzkumu Řež se představuje

Projekty podpořené z programu TAČR

rezonanční neutrony (0,5-1 kev) (pojem rezonanční souvisí s výskytem rezonančních maxim) A Z

Simulace provozu JE s bloky VVER 1000 a ABWR

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Úvod do moderní fyziky. lekce 5 energie z jádra

Reaktory 4. generace Vývoj a zapojení ČR

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Jaderná elektrárna Temelín (ETE)

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_191_Elektřina a její počátky AUTOR: Ing.

Štěpení těžkých jader

Palivový cyklus. Pavel Zácha Zdroj: Heraltová - Katedra jaderných reaktorů, FJFI, ČVUT v Praze

Jaká je budoucnost jaderné energetiky?

Chemické složení vesmíru

dvojí povaha světla Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Název školy Předmět/modul (ŠVP) Vytvořeno listopad 2012

FYZIKA ATOMOVÉHO JÁDRA

Simulace provozu JE s reaktory VVER 440 a CANDU 6

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

JADERNÁ ENERGIE. Při chemických reakcích dochází ke změnám v elektronových obalech atomů. Za určitých podmínek mohou změnám podléhat i jádra atomů.

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

ENERGIE PRO 21. STOlETI

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění

Energie,výkon, příkon účinnost, práce. V trojfázové soustavě

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

8.1 Elektronový obal atomu

INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, Benešov Chemie. Atom a jeho elementární částice - Pracovní list. Ročník 1.

Radioaktivita,radioaktivní rozpad

ZDROJE A PŘEMĚNY. JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze

CZ.1.07/1.1.30/

JE+ZJE Přednáška 1. Jak stará je jaderná energetika?

Příběh jaderného paliva

ČESKÁ REPUBLIKA

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

REAKTOR LR- 0. Základní charakteristiky

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C

2. Atomové jádro a jeho stabilita

Transkript:

Jaderné elektrárny

Vazební energie jádra Klidová hmotnost jádra všech prvků a izotopů je menší než je součet hmotností všech nukleonů -> hmotnostní defekt m j m j = Nm n + Zm p m j Kde m n je klidová hmotnost neutronů, m p je klidová hmotnost protonů, N neutronové číslo, Z protonové číslo, m j hmotnost jádra Vazební energii jádra pak můžeme vyjádřit jako: W j = m j c 2 Jaderné elektrárny 2

Nukleonová vazební energie Nukleonová vazební energie je podíl vazební energie a hmotnostního čísla Jaderné elektrárny 3

Radioaktivní rozpad Zákon radioaktivního rozpadu dn dt = λn kde n je původní počet atomů a je rozpadová konstanta, počet přeměněných atomů v čase t je: n = n 0 e λt Poločas rozpadu T je doba za kterou se z počátečního počtu atomů přemění právě polovina Nově vzniklé nuklidy se mohou dále přeměňovat s jinou rozpadovou konstantou Jaderné elektrárny 4

Jaderné reakce Přeměna jádra atomu působením elementárních částic nebo jeiného jádra na jiné Neutronu stačí podstatně menší energie k uskutečnění jaderné reakce než jiným částicím Tepelné neutrony mají energie asi do 0,5 ev Rychlé neutrony energie nad 0,5 MeV Epitermální neutrony energie mezi tepelnými a rychlými neutrony Jaderné elektrárny 5

Pravděpodobnost jaderné reakce Jaderné elektrárny 6

Jaderné štěpení Jaderné elektrárny 7

Řetězová reakce Multiplikační činitel k poměr počtu volných neutronů jedné generace k počtu neutronů předchozí generace k>1 soustava je nadkritická k=1 soustava je kritická k<1 soustava je podkritická Řízená jaderná reakce dosažení a udržení multiplikačního činitele k=1 Jaderné elektrárny 8

Jaderný reaktor Hlavní části jadernéo reaktoru Jaderné palivo Moderátor Chladící látka Hermetický systém Stínění a reflektor Množivá zóna a systémy řízení, měření, ochran a diagnostiky Jaderné elektrárny 9

Jaderný reaktor Homogenní palivo je rozptýleno v mederátoru ve formě roztoku, chemické sloučeniny, slitiny apod. Heterogenní palivo je odděleno od moderátoru uložením v palivových elementech V energetice se využívají převážně heterogenní reaktory Jaderné elektrárny 10

Jaderné reaktory Tepelné reaktory - štěpení jaderného paliva především tepelnými neutrony (do 1eV), musí obsahovat moderátor ke snížení energie neutronů Rychlé (množivé) reaktory - štěpení jaderného paliva především rychlými neutrony (nad 0,1 MeV), zároveň vzniká nový štěpitelný materiál, reaktory tohoto typu nemají moderátor Jaderné elektrárny 11

Rozdělení jaderných reaktorů Jaderné elektrárny 12

Heterogenní jaderný reaktor Jaderné elektrárny 13

Jaderné palivo Jaderným palivem v reaktoru jsou nejčastěji Přírodní uran (U238-99,276%, U235 0,7%) Přírodní uran obohacený uranem U235 až na průměrnou hodnotu 3% Směsné palivo MOX vyrobené z ochuzeného uranu nebo plutonia Vyrábí se ve formě kovu nebo v keramické formě jako oxid (UO 2 ) Jaderné elektrárny 14

Jaderné palivo Jaderné elektrárny 15

Jaderné palivo Jaderné elektrárny 16

Výměna paliva Kampaň reaktoru - doba, po kterou je reaktor v provozu bez výměny nebo přeskupení paliva Během kampaně dochází k vyhořívání paliva a za určitou dobu již nelze udržet reaktor v kritickém stavu K udržení řetězové reakce (kritického množství) se musí palivo buď průběžně měnit, nebo na začátku kampaně vložit do aktivní zóny více paliva (nadkritické množství) a nepříznivý přebytek reaktivity eliminovat přídavnými absorbéry Pokud palivo vyhoří na určitou úroveň, je třeba palivo v aktivní zóně vyměnit a přeskupit Jaderné elektrárny 17

Kartogram části aktivní zóny reaktoru Jaderné elektrárny 18

Základní schémata jaderných elektráren Jednookruhové schéma Jaderné elektrárny 19

Základní schémata jaderných elektráren Chladivo reaktoru je zároveň pracovní látkou v turbíně. Jednookruhové schéma se používá zejména u varných reaktorů Výhodou je jednodušší tepelný cyklus a jeho vyšší účinnost (nejsou ztráty vznikající v tepelných výměnících) Nevýhodou je průchod chladiva obsahujícího radioaktivní látky všemi hlavními částmi jaderné elektrárny -> zvláštní bezpečnostní opatření i zvýšení nároků na spolehlivost a životnost Jaderné elektrárny 20

Základní schémata jaderných elektráren Dvouokruhové schéma Jaderné elektrárny 21

Základní schémata jaderných elektráren Oddělení primárního okruhu umožňuje použití různých druhů chladiva reaktoru -> nepřítomnost radioaktivních látek mimo reaktorovou část Páru z parogenerátoru lze využít stejně jako v konvenční tepelné elektrárně Strojovna má podstatně jednodušší bezpečnostní systémy než u jednookruhových elektráren Jaderné elektrárny 22

Základní schémata jaderných elektráren Tříokuhové schéma s chladivem ve formě tekutého kovu Jaderné elektrárny 23

Základní schémata jaderných elektráren Zvýšená bezpečnost u jaderných elektráren s rychlými reaktory (reaktory chlazené tekutým kovem) Vložený okruh mezi primární a sekundární okruhu je nutný ze dvou důvodů: bezpečnější izolace radioaktivních izotopů obsažených v kovovém chladivu (vyšší tlak ve vloženém okruhu než v primárním) při průniku páry ze sekundárního do primárního okruhu netěsnostmi ve výměníku by mohla vysoká afinita sodíku způsobit havárii -> přenesení rozhranní sodík/voda do sekundární oblasti Jaderné elektrárny 24

Tepelný oběh dvouokruhové jaderné elektrárny Jaderné elektrárny 25

Primární okruh tlakovodního reaktoru Jaderné elektrárny 26

Schéma parogenrátoru Jaderné elektrárny 27

Kontajment jaderné elektrárny Jaderné elektrárny 28

Zpracování vyhořelého jaderného paliva Mokrý způsob skladování v bazénu vedle reaktoru nebo mimo něj voda odvádí teplo a ochrana před zářením stálé chlazení a čištění vody vyšší náklady Suchý způsob skladování ve stíněných kontejnerech ukládání z bazénu vyhořelého paliva nižší náklady Jaderné elektrárny 29

Nové koncepce jaderných reaktorů Generace I rané prototypy reaktorů Generace II dnešní velké jaderné reaktory Generace III pokorčilé reaktory s lehkou vodou a novými bezpečnostními prvky Generace IV reaktory příští generace (navženy a postaveny v příštích dvaceti letech) Mezinárodním fórem bylo vybráno šest perspektivních návrhů rektorů IV generace: Přísná kritéria v oblasti bezpečnosti, spolehlivosti, ekologie a ekonomiky Jednoduchost a vysoká účinnost Uzavřený palivový cyklus Výroba elektřiny, vodíku, tepla a odsolování vody Jaderné elektrárny 30

Jaderné reaktory IV generace GFR rychlé reaktory chlazené plynem LFR rychlé reaktory chlazené tekutým olovem MSR reaktory chlazené tavenými solemi SFR reaktory chlazené tekutým sodíkem SCWR - reaktory chlazené vodou se superkritickými parametry VHTR velmi vysokoteplotní plynem chlazené reaktory Jaderné elektrárny 31

GFR Gas Cooled Fast Reactor Jaderné elektrárny 32