INFORMACE PRO VOJÁKA Z POVOLÁNÍ O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

INFORMACE PRO VOJÁKA Z POVOLÁNÍ O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Nemocenské pojištění a které normy jej upravují. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců je upravena zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a v podmínkách Ministerstva obrany i rozkazem ministra obrany č. 26/2009 Věstníku MO, Nemocenské pojištění vojáků z povolání v působnosti MO, ve znění RMO 43/2012 Věstníku MO. Vedle těchto základních předpisů se zejména při rozhodování o dočasné neschopnosti ke službě (dále DNS ) aplikuje úprava provedená rozkazem ministra obrany č. 28/1997 Věstníku MO, Posuzování a uznávání krátkodobé neschopnosti ke službě pro nemoc u vojáků v činné službě. Vojákům z povolání (dále jen vojákům ) stejně jako ostatním pojištěncům náleží za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem nemocenské, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné. Čerpání otcovské ve vztahu k plnění služebních úkolů (době služby) je realizováno beze změny zákona o vojácích z povolání poskytnutím dovolené bez nároku na peněžní náležitosti podle 38 odst. 2 zákona o vojácích z povolání (viz Informace k otcovské poporodní péči čerpané vojákem z povolání). Čerpání dlouhodobého ošetřovného u vojáků, ve vztahu k plnění služebních úkolů (době služby) je realizováno poskytováním dalšího služebního volna podle 39 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Služební plat po dobu dlouhodobého ošetřovného nenáleží, náleží mu pouze dávka dlouhodobého ošetřovného (viz Informace k dlouhodobému ošetřovnému vojáků z povolání). Vojákům z povolání nenáleží ošetřovné, neboť z důvodu existence překážky ve službě podle 39 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve spojení s vyhláškou MO č. 263/1999 Sb., jim náleží služební volno. Pozn. DNS dočasná neschopnost ke službě, odpovídá v podmínkách pro vojáky pojmu dočasná pracovní neschopnost podle zákona o nemocenském pojištění. Kdo je podle zákona o nemocenském pojištění orgánem nemocenského pojištění (služebním orgánem) a služebním útvarem pro vojáka? Orgánem nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění pro vojáky je Ministerstvo obrany (služební orgán). Působnost orgánu nemocenského pojištění podle Organizačního řádu MO vykonává Odbor platové politiky Sekce státního tajemníka. Výkonným prvkem je oddělení nemocenského pojištění. Písemná podání adresujte na Ministerstvo obrany 7542, oddělení nemocenského pojištění, náměstí Svobody 471, 160 00 Praha 6. Výplatu dávek nemocenského pojištění zajišťují služební útvary, kterými se rozumí organizační součásti rezortu MO, které vyplácejí vojákům služební plat. V podmínkách rezortu MO se na výplatě služebního platu podílejí finanční orgány organizačních celků (útvary, zařízení apod.), Regionální finanční odbor 643 a oddělení mzdových účtáren. Rozdělení povinností mezi nimi je upraveno v RMO č. 26/2009 Věstníku MO, ve znění RMO 43/2012 Věstníku MO. Velitelé (náčelníci, ředitelé) organizačních celků, u nichž jsou dočasně služby neschopní vojáci zařazeni, mají v nemocenském pojištění postavení zaměstnavatele. 1

Jaké jsou podmínky nároku na nemocenské? Nárok na nemocenské vzniká tehdy, jestliže jsou zároveň splněny tyto podmínky - vznikne dočasná neschopnost ke službě (dále jen DNS ), která u vojáků trvá déle než jeden měsíc, - v době vzniku DNS trvá služební poměr, resp. DNS vznikne v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů po skončení služebního poměru, pokud v této době nevznikl jiný pracovní či služební poměr, - sjednaná částka započitatelného příjmu vojáka činí alespoň 3. 000 Kč za kalendářní měsíc. Kdo je oprávněn rozhodnout o DNS vojáka? O DNS rozhoduje ošetřující lékař a řídí se dle 94 odst. 2 zákona o vojácích z povolání. Registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb je vojenský poskytovatel ambulantní péče v oboru všeobecného praktického lékařství, a není-li zřízen, jiný poskytovatel zdravotních služeb, se kterým Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o zajišťování zdravotních služeb. Poskytovatele ambulantní nebo lůžkové zdravotní péče určí vojenský poskytovatel zdravotních služeb. To se nevztahuje na případy poskytnutí neodkladné péče a na volbu poskytovatele ambulantní péče v oborech, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Dle vyhl. č. 156/2015 Sb., o podmínkách poskytování zdrav. služeb vojenskými poskytovateli dle 2, odst. 3 může voják z povolání svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb uplatnit pro obory zubního lékařství nebo gynekologie a porodnictví. Postup vojáka při onemocnění je upraven v RMO č. 28/1997 Věstníku MO, ve znění RMO č. 20/2003 Věstníku a ve znění RMO č.6/2008 Věstníku, Posuzování a uznávání krátkodobé neschopnosti ke službě pro nemoc u vojáků v činné službě. Voják je povinen zejména vždy neprodleně informovat svého nadřízeného o vzniku DNS s udáním místa pobytu, zdravotnického zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči a předpokládané délky neschopnosti. V případě vystavení DPN v civilním sektoru, voják nahlásí tuto skutečnost i příslušnému registrujícímu vojenskému poskytovateli všeobecný praktický lékař na posádkové ošetřovně. Jak voják prokáže vznik a ukončení DNS? DNS rozhodne ošetřující lékař, který vojákovi vystaví rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (obecně užívaný tiskopis). Ošetřující lékař předá vojákovi II. díl rozhodnutí (žlutý pruh) - Průkaz práce neschopného pojištěnce. Tím se voják prokazuje při kontrolách u lékaře a při kontrolách dodržování léčebného režimu. Dále voják obdrží III. díl rozhodnutí (modrý pruh) Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Tento díl neprodleně předá (zašle) svému nadřízenému, který jej předá stanoveným postupem finančnímu orgánu útvaru. V případě, že neschopnost vznikla pro úraz z důvodů uvedených v 68k odst. 3 zák. č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání a 31 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, přikládá voják také vyplněné,,čestné prohlášení (vzor tiskopisu je zveřejněn na webových stránkách army.cz i šis.acr). Pokud DNS není ukončena v jednom kalendářním měsíci, musí voják ke konci měsíce předložit útvaru Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (tzv. lístek na peníze), které vystavuje ošetřující lékař, a to nejvýše 3 dny před ukončením kalendářního měsíce. Jestliže DNS bude trvat déle než jeden měsíc (např. od 6.2. do 5.3.) použije voják i IV. díl rozhodnutí (růžový pruh) - Žádost o nemocenské. Na tomto dílu musí voják vždy vyplnit a hlavně podepsat zadní stranu tiskopisu. Bez této žádosti nemůže být nemocenské vyplaceno. Při skončení DNS obdrží voják V. díl rozhodnutí (červený pruh) - Rozhodnutí o ukončení neschopnosti- hlášení zaměstnavateli, který předá nadřízenému. Při skončení DNS zároveň voják lékaři odevzdá II. díl rozhodnutí. Pokud tak neučiní, vystavuje se možnosti uložení pokuty, kterou ukládá orgán nemocenského pojištění. 2

Na co si dát pozor při vyplňování rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenky)? Voják je povinen oznámit lékaři při vyšetření místo pobytu během DNS, přičemž adresa musí být úplná a v případě pobytu u jiné osoby musí být uvedena tato osoba v označení adresy pro účely případné kontroly. Podle 64 odst 1 písm. b zákona o nemocenském pojištění se chybně uvedená adresa považuje za neposkytnutí nezbytné součinnosti k provedení této kontroly. Porušení uvedeného má za následek postih. V případě problémů s provedením kontroly může voják též požádat lékaře o uvedení čísla svého telefonu přímo na rozhodnutí. Chybně uvedená adresa místa pobytu je důvodem pro postih v případě marné kontroly dodržování léčebného režimu, a to jak ze strany útvaru nebo orgánu nemocenského pojištění. Po dobu, kdy je vojákovi vyplácena náhrada ve výši platu, může kontrolu provádět pověřený příslušník organizačního celku (útvaru, zařízení apod.). Ten se při kontrole prokáže Pověřením ke kontrole, které vydává vedoucí organizačního celku (velitel, náčelník, ředitel). Jak je voják finančně zajištěn po dobu DNS? Podle 68k odst. 1) zákona o vojácích z povolání (zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vojákovi náleží služební plat a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána), nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby (služební úraz). Tímto ustanovením je založen nárok vojáka na služební plat po dobu jednoho měsíce neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz. Výše služebního platu se neredukuje, jako v případě zaměstnanců v pracovním poměru. Aplikuje se pouze tzv. karenční doba, která je stanovena v rozsahu 24 hodin, po které měl voják podle rozvržení základní doby služby službu konat. Rozhodne-li služební orgán o tom, že k dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz došlo výlučně v důsledku služebního úrazu, náleží vojákovi služební plat nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku vzniku dočasné neschopnosti, pokud tato neschopnost trvá. V tomto případě se karenční doba neaplikuje. Může dojít k tomu, že rozhodnutí služebního orgánu nabude právní moci až po době delší než jeden měsíc, tak voják je povinen nemocenské dávky, které mu byly vyplaceny vrátit a služební plat mu bude služebním orgánem doplacen v nejbližším výplatním termínu. Pokud DNS pro nemoc nebo úraz trvá po dobu delší než 12 měsíců, vojákovi náleží dávky nemocenského pojištění za podmínek a ve výši stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Podle odst. 2) vojákovi náleží služební plat po dobu, po kterou nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), s výjimkou prvních 24 hodin, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, za které se poskytuje služební plat zkrácený o 40%. Pokud v důsledku veřejné ochrany zdraví bude nařízena karanténa a voják v důsledku toho nemůže konat službu, krátí se mu služební plat za prvních 24 hodiny této karantény, ve kterých měla být služba konána (v důsledku karenční doby) o 100% a v následující době o 40%. Podle odst. 3) služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz nenáleží vojákovi, pokud si neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz přivodil úmyslně. Obdobně jako stanovuje zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 127/2006, Sb., ve znění pozdějších předpisů) pro účely dávek nemocenského pojištění, nenáleží vojákovi služební plat, pokud si dočasnou neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz způsobil úmyslně. Z uvedeného důvodu nenáleží i nemocenské. 3

Podle odst. 4 ) služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50%, jde-li o případy podle 31 zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Z uvedených důvodů se krátí i nemocenské. Jde o případy, kdy si voják přivodil dočasnou neschopnost ke službě zaviněnou účastí ve rvačce, nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.(úmyslně zaviněným přestupkem je např. i nepřipoutání se v motorovém vozidle, pokud bezprostředním následkem nepřipoutání se je zranění, které je důvodem pro uznání DNS). K vyloučení těchto příkladů přikládá voják k Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (III. díl rozhodnutí s modrým pruhem) také vyplněné,,čestné prohlášení (vzor tiskopisu je zveřejněn na webových stránkách army.cz i šis.acr). Kdy může dojít ke snížení služebního platu po dobu dočasné neschopnosti ke službě rozhodnutím velitele? Podle 68k odst. 4) zákona o vojácích z povolání (zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50%, jde-li o případy podle 31 zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jde o případy, kdy si voják přivodil dočasnou neschopnost ke službě zaviněnou účastí ve rvačce, nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.(úmyslně zaviněným přestupkem je např. i nepřipoutání se v motorovém vozidle, pokud bezprostředním následkem nepřipoutání se je zranění, které je důvodem pro uznání DNS). K vyloučení těchto příkladů přikládá voják k Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (III. díl rozhodnutí s modrým pruhem) také vyplněné,,čestné prohlášení (vzor tiskopisu je zveřejněn na webových stránkách army.cz i šis.acr). Podle odst. 5) Porušil-li voják v době své dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat rozsah povolených vycházek anebo povinnost umožnit a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly dodržování režimu dočasně služby neschopného vojáka podle zákona o nemocenském pojištění (187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), může mu být služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz se zřetelem na závažnost porušení snížen nebo odejmut. Pokud již byl služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz vyplacen, považuje se vyplacená částka za přeplatek, který je voják povinen vrátit plátci služebního platu. Tímto je míněno, že se má zdržovat na místě, které uvedl ošetřujícímu lékaři, dále dodržovat povolené vycházky a poskytnout součinnost při kontrole dodržování léčebného režimu. Umožněním kontroly se rozumí umožnění kontaktu s tím, kdo je oprávněn kontrolovat (velitel útvaru u kterého je voják služebně zařazen, nebo jím pověřený zaměstnanec, nebo orgán nemocenského pojištění), tj. mít především jmenovkou opatřenou poštovní schránku a funkční zvonek opatřený jmenovkou a to jak u vchodu, tak i u bytu, jmenovkou označený i byt pro případ, kdy se kontrolující nemůže dozvonit od vchodu, tak zazvoní u bytu, event. zaklepe na dveře bytu. Pokud voják uvede na Rozhodnutí o dočasné neschopnosti své telefonní číslo např. z důvodu nefunkčnosti zvonku, tak v těchto výjimečných případech kontrolor bude volat na uvedené telefonní číslo. V jiných případech ne. Kontrolní orgán není oprávněn vstupovat do bytu, kde se voják zdržuje, je však oprávněn s vojákem komunikovat a voják je povinen předložit kontrolorovi rozhodnutí o dočasné neschopnosti (II. díl s modrým pruhem) a doklad totožnosti. Poruší-li voják léčebný režim, může služební orgán rozhodnout v řízení podle 145 zákona o vojácích z povolání (zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o snížení nároku na 4

služební plat nebo rozhodnout o jeho odejmutí. Služební orgán je ve svém rozhodnutí povinen se řídit závažností a četností porušení povinností stanovených vojákovi pro období léčebného režimu. Do kdy vojákovi náleží nemocenské? Dle 26 z. č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a nemocenské náleží vojákovi do skončení DNS nejdéle do uplynutí podpůrčí doby, která činí 380 kalendářních dnů od vzniku DNS, včetně zápočtu doby předchozích DNS, Voják má právo kdykoliv požádat příslušnou mzdovou účtárnu o informaci o čerpání podpůrčí doby. Příslušná mzdová účtárna a RFO 643 povinně odesílá vojákovi písemné oznámení o čerpání podpůrčí doby v délce 180 dní nejméně 15 dní před jejím uplynutím a 380 dní nejméně 2 měsíce před jejím uplynutím. Co má voják dělat, když se blíží konec podpůrčí doby pro výplatu nemocenského? Jakmile voják obdrží od příslušné mzdové účtárny nebo RFO 643 upozornění na čerpání podpůrčí doby pro výplatu nemocenského v délce 380 dní ( 2 měsíce před dnem uplynutí podpůrčí doby), měl by vyhledat svého ošetřujícího lékaře, který ho informuje o předpokládaném vývoji zdravotního stavu. Zpravidla v této době by mělo probíhat přezkumné řízení za podmínek stanovených vyhláškou MO č. 357/2016 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Ošetřující lékař spolu s lékařem orgánu nemocenského pojištění MO zhodnotí před uplynutím podpůrčí dosavadní průběh a další vývoj za účelem zjištění, zda lze očekávat ukončení DNS do konce podpůrčí doby či zda existují důvody pro podání žádosti o povolení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby či zda jsou důvody pro podání žádosti o invalidní důchod prostřednictvím Odboru sociálního zabezpečení (informace tel. 973 201 550). Pokud nemoc trvá a je předpoklad, že voják nabude schopnost k výkonu služby po uplynutí podpůrčí doby, může voják podat na určeném tiskopisu žádost o povolení další výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby k orgánu nemocenského pojištění, tj. oddělení nemocenského pojištění MO. Aby voják nezůstal po uplynutí podpůrčí doby bez prostředků, je nutno podat žádost v dostatečném předstihu, alespoň 30 dnů před koncem podpůrčí doby. Žádosti bude vyhověno, jestliže lékař orgánu nemocenského pojištění MO stanoví, že lze očekávat, že voják v krátké době, nejvýše 350 dní po uplynutí podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní činnosti. Stejně postupuje i bývalý voják, kterému vznikla DNS během služebního poměru a trvá nepřetržitě po jeho zániku. U bývalých vojáků však vyžaduje oddělení nemocenského pojištění vyjádření posudkového lékaře příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, což prodlužuje dobu správního řízení, a proto je vhodné podat žádost dříve. Prodloužení podpůrčí doby lze schválit nejvýše na dobu 3 měsíců, a to i opakovaně, nejvýše celkem 350 dní. Upozorňujeme, že žádost je nutno podat nejpozději do 3 měsíců od uplynutí podpůrčí doby, jinak bude žádost zamítnuta. Musí voják oznámit, že je nemocen nebo lze po dobu nemoci čerpat dovolenou? Pokud ošetřující lékař vystaví Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, je voják povinen předat III. díl (s modrým pruhem) svému nadřízenému. V případě, že tak neučiní, dopustí se přestupku, za který mu může být orgánem nemocenského pojištění uložena pokuta až do výše 20.000 Kč. K tomu je nutno poznamenat, že ošetřující lékaři zasílají I.díl tiskopisu rozhodnutí k evidenci orgánu nemocenského pojištění. Ten pak provádí kontrolu, zda vydaná rozhodnutí jsou též realizována v platových náležitostech vojáka. Podle zákona o vojácích z povolání nemůže nadřízený vojákovi určit čerpání dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc či úraz, popř. se vojákovi dovolená ze zákona po dobu DNS přerušuje. 5

Kdo může vojáka kontrolovat v době DNS? Po celou dobu DNS může vojáka (dle 76 zákona) kontrolovat orgán nemocenského pojištění. Pověřený zaměstnanec se při kontrole prokáže Průkazem zaměstnance pověřeného kontrolou, který vydává orgán nemocenského pojištění. Po dobu, kdy je vojákovi vyplácen služební plat po dobu dočasné neschopnosti ke službě, může kontrolu dle RMO 26 čl. 4 provádět velitel nebo jím pověřený příslušník organizačního celku (útvaru, zařízení apod.). Ten se při kontrole prokáže Pověřením ke kontrole, které vydává vedoucí organizačního celku (velitel, náčelník, ředitel). Jaké jsou povinnosti nemocného vojáka během DNS a jak probíhá kontrola dodržování režimu DPN pojištěnce? Voják je povinen zejména dodržovat: a) režim dočasně práce neschopného pojištěnce, který zahrnuje dodržování individuálního léčebného postupu dle 56 odst. 2 a dle 64 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). b) umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění provést kontrolu dodržování režimu DNS a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly dle 64 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. Tímto je míněno, že se má zdržovat na místě, které uvedl ošetřujícímu lékaři, dále dodržovat povolené vycházky a poskytnout součinnost při kontrole dodržování léčebného režimu. Umožněním kontroly se rozumí umožnění kontaktu s tím, kdo je oprávněn kontrolovat (velitel útvaru u kterého je voják služebně zařazen, nebo jím pověřený zaměstnanec, nebo orgán nemocenského pojištění), tj. mít především jmenovkou opatřenou poštovní schránku a funkční zvonek opatřený jmenovkou a to jak u vchodu, tak i u bytu, jmenovkou označený i byt pro případ, kdy se kontrolující nemůže dozvonit od vchodu, tak zazvoní u bytu, event. zaklepe na dveře bytu. Pokud voják uvede na Rozhodnutí o dočasné neschopnosti své telefonní číslo např. z důvodu nefunkčnosti zvonku, tak v těchto výjimečných případech kontrolor bude volat na uvedené telefonní číslo. V jiných případech ne. Kontrolní orgán není oprávněn vstupovat do bytu, kde se voják zdržuje, je však oprávněn s vojákem komunikovat a voják je povinen předložit kontrolorovi rozhodnutí o dočasné neschopnosti (II. díl s modrým pruhem) a doklad totožnosti. c) zdržovat se v místě pobytu během DNS dle 64 odst. 1 písm. h) zákona o nemocenském pojištění Změnit místo pobytu či dobu vycházek lze pouze na základě předchozího souhlasu ošetřujícího lékaře, přičemž je voják povinen předem ohlásit změnu pobytu též svému nadřízenému. Voják má dále za povinnost dodržovat dobu povolených vycházek (dle 56 odst. 2 písm. b) zákona). Povolené vycházky voják má využívat zejména pro nákupy jídla a léků, rehabilitace a vyřizování osobních záležitostí. V případě nezastižení vojáka kontrolou obdrží voják písemné oznámení o kontrole a je povinen neprodleně kontrolní orgán písemně informovat o důvodech nepřítomnosti a prokázat je. Písemné vysvětlení lze zaslat e-mailem odnp.mo@army.cz, nebo písemně na adresu MO, oddělení nemocenského pojištění, nám. Svobody 471/4, 160 00 Praha 6. Porušení těchto povinností je sankcionováno podle závažnosti jednání velitelem či orgánem nemocenského pojištění. Velitel dle 68k odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání může služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz se zřetelem na závažnost porušení snížit nebo odejmut. 6

Orgán nemocenského pojištění dle 125 odst. 1 zákona může krátit či odejmout nemocenské, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, nebo nesplnění součinnosti, ne však déle než do skončení DNS, při níž došlo k porušení tohoto režimu. Je možno žádat lékaře o neomezené vycházky? Dle 56 z. č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) může ošetřující lékař povolit vycházky pouze v rozsahu a době které odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a které nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Ošetřující lékař vycházky nebo jejich změnu nemusí dočasně práce neschopnému pojištěnci povolit. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu orgánu nemocenského pojištění MO uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně. Orgán nemocenského pojištění MO sdělí ošetřujícímu lékaři souhlas či nesouhlas s předloženou žádostí. Kdy může dojít ke krácení či odnětí nemocenského? Vojákovi, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole režimu dočasně služby neschopného vojáka, může být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato. Orgán nemocenského pojištění může krátit či odejmout nemocenské, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, nebo nesplnění součinnosti, ne však déle než do skončení DNS, při níž došlo k porušení tohoto režimu. 125 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Upravuje zákon o nemocenském pojištění odškodnění služebních úrazů? Zákon o nemocenském pojištění neupravuje nároky související se služebním úrazem. O tom, zda jde či nejde o služební úraz, rozhoduje velitel, nikoliv ošetřující lékař či orgán nemocenského pojištění. Rozhodne-li služební orgán o tom, že k dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz došlo výlučně v důsledku služebního úrazu, náleží vojákovi služební plat nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku vzniku dočasné neschopnosti, pokud tato neschopnost trvá. V tomto případě se karenční doba neaplikuje. Může dojít k tomu, že rozhodnutí služebního orgánu nabude právní moci až po době delší než jeden měsíc, tak voják je povinen nemocenské dávky, které mu byly vyplaceny vrátit a služební plat mu bude služebním orgánem doplacen v nejbližším výplatním termínu. Pokud DNS pro nemoc nebo úraz trvá po dobu delší než 12 měsíců, vojákovi náleží dávky nemocenského pojištění za podmínek a ve výši stanovených zákonem o nemocenském pojištění. V případě služebního úrazu náleží vojákovi náhrada za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti k výkonu služby podle 117 zákona o vojácích z povolání (zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Kde je možno zjistit bližší údaje o nemocenském pojištění vojáků z povolání? Bližší údaje včetně příslušných tiskopisů jsou zveřejněny na úřední desce Ministerstva obrany orgánu nemocenského pojištění (ŠIS-intranetové odkazy - dokumenty - úřední deska orgánu - 7

nemocenského pojištění či www.army.cz - povinné informace - úřední deska MO - orgán nemocenského pojištění). Zpracovalo: Oddělení nemocenského pojištění MO Kontaktní osoba: JUDr. Bc. Čeledová, tel. 973 225 761, celedovaa@army.cz, kancelář č.127b (právník oddělení) MUDr. Svatoš, tel. 973 225 762, svatosj@army.cz kancelář č. 119a/přízemí (posudkový lékař) Ministerstvo obrany-7542, oddělení nemocenského pojištění, náměstí Svobody 471/4, 160 01 Praha 6 fax 973 225 769. datová schránka 4bpbz8b 8