55 Ad 8/2017-38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci Žalobce: proti žalované: J.H. bytem X. zastoupeného advokátem JUDr. Vítem Pošvářem sídlem Masarykovo nám. 1/II, 377 01 Jindřichův Hradec Česká správa sociálního zabezpečení Praha sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 27. 3. 2017, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 27. 3. 2017 č. j. X. žalovaná zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 24. 11. 2016 a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Praha, kterým žalovaná zamítla žádost žalobce o změnu
2 55Ad 8/2017 invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť pokles jeho pracovní schopnosti představuje 60 %. 2. Žalobce v žalobě namítá posouzené svého zdravotního stavu a zejména poukázal na lékařské zprávy Nemocnice Pelhřimov ze dne 27. 9. 2016, kde je konstatována ztuhlost páteře v celém rozsahu, když i v lékařské zprávě neurologa MUDr. T.P. bylo konstatováno zjištění těžkých degenerativních změn páteře, žalobce proto zpochybnil správnost posudkových závěrů lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, neboť dle žalobce by zdravotní postižení mělo být podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 3e, jestliže u žalobce se jedná o ztuhlost všech úseků páteře, což vyplývá z lékařských zpráv. Žalobce má za to, že splňuje zákonné podmínky pro dávku ve formě invalidního důchodu III. stupně a to s ohledem na jeho špatný zdravotní stav. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to zejména s ohledem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích a v Praze. 4. Krajský soud zajistil v rámci soudního řízení vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 29. 8. 2017 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o ankylozující spondylitidu IV. stupně, recidivující uveitidu, oboustrannou sakroileitidu, gibus hrudní páteře a o lumboischialgický syndrom s postižením kořene L5 vpravo a o obezitu. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR došla k závěru, že se jednalo u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ankylozující spondylitida IV. stupně. Žalobce byl schopen pracovního zařazení s vyloučením především přetěžování páteře a velkých nosných kloubů, tj. vyloučení práce ve stoje, s nutností delší chůze, zvedáním břemen, nevhodná dále je i práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynucených polohách. Žalobce byl schopen práce spíše lehčího charakteru s výše uvedeným omezením, s umožněním střídání pracovních poloh, kdy přiměřená pohybová aktivita je u daného onemocnění žádoucí. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, odd. E položka 3d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 45 60 %, komise tento pokles stanoví na 55 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR volí při horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení, včetně léze kořene L5 vpravo. Zohledněno však bylo i to, že aktivita procesu nebyla vysoká (CRP 3,3) HAQ 0,875. V žádném případě nelze zvolit položku 3e, jak je požadováno v žalobě, protože nebylo prokázáno ztuhnutí všech úseků páteře (viz úklony v krčním úseku byly sice nulové, ale rotace v tomto úseku byly omezeny na necelou 1/3, exkurze hrudníku při dýchání byly 2,5 cm. Schoberova distance byla 2,5 cm, Stiborova distance 5 cm, Thomayer 36 cm), nebyly prokázány těžké destruktivní změny kloubů s velmi těžkým omezením až ankylózou, stavy s funkčně závažnými poruchami ventilace, stavy s trvalou aktivitou procesu. Nedošlo tedy ke změně stupně invalidity. 5. Žalobce nesouhlasil se závěry shora uvedeného posudku, namítal, že posudkové zhodnocení je nesprávné, jestliže zdravotní postižení žalobce bylo podřazeno kapitole XIII, oddíl E, položka 3d, neboť jeho zdravotní postižení mělo být podřazeno položce 3e, neboť se u žalobce jedná o ztuhlost všech úseků páteře, což vyplývá z lékařských zpráv. Žalobce požadoval vypracování srovnávacího posudku, a to prostřednictvím Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Z posudku Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 11. 12. 2017 vyplývá, že k vypracování srovnávacího posudku si posudková komise zajistila spisovou dokumentaci. Posudková komise učinila
3 55Ad 8/2017 závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla Bechtěrevova choroba. Dokladováno je postižení obou křížokyčelních skloubení s popisem zaniklých kloubních štěrbin na rentgenovém snímku, o velmi těžce omezenou pohyblivost hrudní a bederní páteře při postižení těchto úseků páteře a omezené rozvíjení hrudníku při dýchání. Na hrudní páteři popisováno výrazně fixované obloukovité prohnutí páteře dozadu až charakteru hrbu. Rentgenové vyšetření neprokazuje na páteři změny charakteru bambusové tyče. Laboratorní aktivita onemocnění byla dlouhodobě nízká. Revmatologické nálezy z 3. 1. 2017 a 4. 4. 2017 MUDr. A. jednoznačně prokazují, že nešlo o ztuhnutí všech úseků páteře, naopak 3. 1. 2017 uvedeno, že je hybnost páteře omezená ve všech úsecích páteře, nikoli zcela nehybná a 4. 4. 2017 popsáno, že krční páteř má narušenou dynamiku tj. pohyblivost, nicméně se rozvíjí. Revmatologické nálezy nedokladují závažné postižení velkých kloubů s podstatným omezením jejich pohyblivosti. Uváděna je občasná bolestivost drobných ručních kloubů. Tyto nálezy korelují s vyšetřením při jednání Posudkové komise v Českých Budějovicích, kdy nebyla zjištěna neschopnost pohybu krční páteře, ale jen omezená pohyblivost v tomto úseku páteře a měření rozvíjení hrudní a bederní páteře (Schober a Stibor) svědčí o výrazně omezeném rozvíjení páteře, nikoli o úplné nehybnosti. Rozsah pohybu kyčelních a kolenních kloubů byl v normě, až na omezené rotace pravé kyčle. Na kloubech horních končetin nebyly známky zánětu zjištěny. Žalobce chodí s oporou vycházkové hole, ale po místnosti byl schopen chůze i bez opěrné pomůcky. Plicní vyšetření prokázalo porušení kinetiky hrudníku, bez postižení dýchacích svalů, což se projevovalo hraniční alveolární ventilací. Ventilační parametry dle spirometrie i bodypletysmografie byly v mezích normy. Neurologické vyšetření ze dne 12. 10. 2016 od MUDr. P., na které je poukazováno v žalobě, se týká J.H. narozeného v roce 1948, tedy rodné číslo je odlišné. Tento nález byl patrně omylem vložen do spisové dokumentace žalobce a kromě těžkých degenerativních změn páteře, artrózy kyčlí II. stupně, je v tomto nálezu uvedena i diagnóza diabetes mellitus, hypertenze a ischemická choroba srdeční. V dokumentaci žalobce J.H. r. č. X není dokumentována léčba diabetu, hypertenze ani chronické ischemické choroby srdeční. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 3d, dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 sb., v platném znění a činila 55 % (procentní rozmezí 45 60 %). Jelikož není hodnoceno horní hranicí, procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu 3 citované vyhlášky nemění. Posudková komise v Praze 6. volí shodně s posudkovým lékařem České správy sociálního zabezpečení i Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR České Budějovice položku 3d, tj. ankylozující spondylitidu s těžkým funkčním postižením pro přítomnost velmi těžkého omezení pohyblivosti bederní a hrudní páteře s omezeným rozvíjením hrudníku, fixované hrudní kyfózy a omezené pohyblivosti krční páteře. S přihlédnutím k profesi truhláře a po zhodnocení celkové tíže postižení včetně v minulosti popisovaného postižení kořene L5 vpravo volí shodně s Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 55 % pokles pracovní schopnosti. Horní hranice procentního rozmezí nebyla zvolena, protože se o silně aktivní proces a nebylo zjištěno funkční postižení velkých kloubů. Nelze hodnotit dle položky 3e, tj. velmi těžké funkční omezení, protože na rtg. není nález bambusové páteře, nejsou zjištěny stavy závažného postižení páteře v kombinaci s funkčně závažným postižením více než dvou velkých kloubů ani těžké destruktivní změny více než dvou velkých kloubů s velmi těžkým omezením pohyblivosti až ankylózou ani stavy s funkčně závažnými poruchami ventilace či trvalou vysokou aktivitou procesu. 7. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 8. 1. 2018.
4 55Ad 8/2017 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise ( 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). 11. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti
5 55Ad 8/2017 za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008-46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012-18). 12. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudků, který byl vyhotoven posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení a z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Dle soudu posudky splňují všechny náležitosti předepsané právním úpravou, a proto je krajský soud považuje za důkaz osvědčující, náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. 13. Posudky posudkových komisí MPSV zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru, přičemž závěry posudkové komise MPSV se shodují se závěry uvedenými lékaři OSSZ. 14. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce jedná o invaliditu II. stupně, jestliže u něj došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu pracovní schopnosti 55 %. Krajský soud zhodnotil, že posudkové závěry jsou ve vzájemné shodě a nejsou mezi nimi žádné rozpory. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěrů. Krajský soud má za prokázané, že u žalobce se jedná o invaliditu II. stupně, jestliže jeho pracovní pokles schopnosti představuje 55 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve II. stupni, datum vzniku invalidity byl stanoven od 23. 4. 2012. Soud měl k dispozici odborné posudky, které se shodovaly ve svých závěrech, že u žalobce se jedná o invaliditu II. stupně, proto soud nemá pochybnosti o správném zhodnocení zdravotního stavu žalobce. Jak Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, tak i Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o invaliditu II. stupně. Soud proto uzavřel, že zdravotní stav žalobce byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Soud neshledal v postupu správních orgánů žádná pochybení, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí. 15. K námitce žalobce, že byl nesprávně posouzen jeho zdravotní stav, soud uvádí, že se jedná o žalobcův subjektivní pocit, který je v rozporu se čtyřmi shodujícími se objektivními posouzeními odborných lékařů a posudkových komisí. Jestliže byl zdravotní stav žalobce posouzen dvěma posudky Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR shodně s tím, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce činí 55 %, nemá subjektivní přesvědčení žalobce, že se u něho jedná o invaliditu III. stupně oporu ve výsledcích dokazování. Není proto možné přisvědčit žalobci, že splňuje zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu III. stupně jestliže posudková zhodnocení jsou opačného názoru. Soud
6 55Ad 8/2017 poznamenává, že z vyjádření posudkové komise vyplývá, že měla k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobce. 16. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 55 %, pak u žalobce se jedná o invaliditu II. stupně. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění, a proto krajský soud žalobu podle 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení 60 odst. 2 s.ř.s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobce úspěšný nebyl, a proto mu náhrada nákladů řízení rovněž nemohla být přiznána s odkazem na 60 odst. 1 s.ř.s. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 8. ledna 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. Samosoudkyně