ANAEROBNÍ FERMENTACE

Podobné dokumenty
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU

Anaerobní fermentace

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Bioplynové stanice v Jihočeském kraji

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTU PŘÍPRAVKU BCL BioGas

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Sestava a technologické parametry bioplynové stanice

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:

Měření koncentrace příměsí v čištěném bioplynu při provozu bioplynové stanice a různé kvalitě bioplynu

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.

Dávkování surovin mokrou cestou. Ing. Miroslav Esterka

Charakterizace substrátů pro bioplynové stanice. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

Studie využití bioplynu pro energetickou bezpečnost a rozvoj obcí a mikroregionů. úvod pro metodiku

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu

Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy

BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES

VÝVOJ KALOVÉHO PRAHA ZA POSLEDNÍCH 10 LET

Biologické odstraňování nutrientů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Složka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2

Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí. Environment, France

SUCHÁ FERMENTACE V MALOOBJEMOVÉM

TECHNOLOGIE ANAEROBNÍHO ZPRACOVÁNÍ BIOMASY A VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ZE ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY

AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

Organickou hmotu tvoří obvykle (biomasa): ČZU/FAPPZ

Biologické odstraňování nutrientů

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Stabilizovaný vs. surový ČK

Vědecký výbor výživy zvířat

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

VYUŽITÍ BIOCAT+ V ZAŘÍZENÍ KOMPOGAS V GERMANIER ECORECYCLAGE SA V LAVIGNY VE ŠVÝCARSKU

Nabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

NOVÉ TECHNOLOGIE ROZŠIŘUJÍCÍ VYUŽITÍ CELKOVÉHO ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOPLYNU A BIOMASY

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING

RESEARCH INTO THE USE OF BIODEGRADABLE WASTE

KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ. bioplyn 40 % org. 70 % org. 30 % anorg. 30 % anorg. 30 %

STABILIZACE KALŮ. Anaerobní stabilizace. Definice. Metody stabilizace kalů. Anaerobní stabilizace kalů. Cíle anaerobní stabilizace

VODÍK. Proč vzrůstá zájem o využití vodíku: Produkce vodíku je jedním ze způsobů AKUMULACE PŘEBYTEČNÉ ELEKTRICKÉ ENERGIE

Výstavba komunálních bioplynových stanic s využitím BRKO

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

Digestát jako hnojivo

Odstraňování dusičnanů a dusitanů ze zasolených vod pomocí denitrifikačních Biokatalyzátorů lentikats

Bioplynové stanice na suchou fermentaci

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů

Datum: v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

FUNKČNÍ VZOREK. AUTOŘI: Radek Stloukal 1, Jan Mrákota 1, Petr Kelbich 2, Michal Rosenberg 3, Jarmila Watzková 1

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami

LABORATORY REACTOR OF NON LIQUID SUBSTRATES FERMENTATION

1. ročník Počet hodin

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING

Závěrečná konference k projektu KLASTR Bioplyn, z.s.p.o

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

1) Pojem biotechnologický proces a jeho fázování 2) Suroviny pro fermentaci 3) Procesy sterilizace 4) Bioreaktory a fermentory 5) Procesy kultivace,

VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU. MethaPlus

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp K PROVOZNÍ DENÍK

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

Úprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

4 Návrh, ověření složení a výtěžnosti směsi a návrh technologického postupu výroby bioplynu, včetně produkce a složení kalů z této výroby

Transkript:

Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav technologie vody a prostředí TEORETICKÉ ZÁKLADY ANAEROBNÍ FERMENTACE Prof.Ing. Michal Dohányos, CSc 1

Proč Anaerobní fermentace a BPS? Anaerobní fermentace je jedním z nejefektivnějších způsobů využití energie z různých druhů biomasy, kdy organické látky jsou mikroorganizmy transformovány na energii ve formě bioplynu (CH 4 +CO 2 )

Jak zabezpečit dobrou funkci BPS? Požadavky procesu zajištění co nejpříznivějších podmínek pro všechny zúčastněné skupiny mikroorganizmů. Požadavky technologie spolehlivost jednotlivých technologických komponent - zabezpečení požadavků procesu

Časté příčiny nedostatečné funkce bioplynových stanic: a) špatné provozování z neznalosti vlastního fermentačního procesu, b) chyby při výběru technologie, c) chyby v projekci a konstrukci, d) neadekvátní snahy o úspory v investičních a provozních nákladech.

Je anaerobní reaktor černou skřínkou? Suroviny Elektrická energie MG Teplo? Fermentační zbytek

Schéma anaerobního rozkladu za tvorby bioplynu komplexní polymery (polysacharidy, proteiny, lipidy) 1. Hydrolýza + acidogeneze 2. Acetogeneze 1 H 2 +CO 2 monomery (monosacharidy, aminokyseliny, vyšší mastné kyseliny) nižší mastné kyseliny 2 2 (C>2) 1 1 1 Kys octová 3. metanogeneze 3 CH 4 + CO 2 3

Tok uhlíku za rovnovážného stavu procesu, kdy metanogeny jsou v plné aktivitě. Komplexní organické látky 51 % 30 % 19 % Kys octová 19 % 11 % Meziprodukty (kyseliny C 3, C 4, ic 4, C 5, ic 5, C 6 ) H 2, CO 2 70 % 30 % CH 4 + CO 2

Tok uhlíku při i inhibici nebo nepřítomnosti metanogénů Komplexní organické látky 10-30 % 50-70 % 20-30 % Kys octová Meziprodukty nízkomolekulární org.. látkyl tky, kyseliny: (C 3, C 4, ic 4, C 5, ic 5, C ), 6 organické sulfidy, aminy, H 2 S, NH 4 a další H 2, CO 2

Nejdůle ležitější faktory ovlivňuj ující anaerobní procesy Teplota ph Složen ení substrátu tu Toxické a inhibující látky Technologické podmínky (d míchání,, doba zdržen ení) (dávkování,

Limit toxicity volného amoniaku obsah nedisociovaného NH3 [mg/l] 100 80 60 40 ph 8.0 ph 7.5 20 ph ph 7.0 7.0 ph 6.5 0 0 1000 2000 3000 4000 (NH + 4 + NH 3 ) obsah [mg/l]

Řízení a stabilita procesu

Na čem závisz visí stabilita procesu? Stabilita procesu závisz visí na skupině faktorů,, které musí být v dynamické rovnováze: 1. na chemickém složení, na chemické a fyzikální struktuře daného materiálu a jeho biologické rozložitelnosti, 2. na přítomnosti vhodného druhu mikrobiálních společenstev a enzymových systémů, 3. na technologických podmínkách procesu (teplota, ph, zatížení, doba zdržení, míchání, přítomnost toxických nebo inhibujících látek, uspořádání fermentace a dalších.)

Mikrobiáln lní společenstv enství Směsn sná kultura mikroorganizmů, její složení závisí na: Použitém inokulu a následném zapracování, Druhu substrátu (jeho chemické a fyzikální struktuře), Podmínkách kultivace (teplota, doba zdržení, ph).

Indikátory stavu procesu V plynné fázi: množství produkovaného bioplynu, složení bioplynu - CH 4, CO 2, H 2, CO, H 2 S.

Indikátory stavu procesu V kapalné fázi: ph, CHSK, jednotlivé mastné kyseliny, amoniakáln lní dusík, kyselinová a zásadováneutralizační kapacita,

Indikátory stavu procesu V tuhé fázi: koncentrace susp.. látek l a jejich organická frakce, sledování aktivity biomasy, hnojivé vlastnosti, sedimentační a filtrační vlastnosti susp. látek.

Faktory způsobuj sobující nestabilitu procesu: změny teploty procesu, změny v zatížení organickými látkami, změny složení nebo vlastností zpracovávaného materiálu, hydraulické přetížení (zkrácení doby zdržení), expozice toxickými látkami (NH 3, H 2 S,).

Odezvy systému Zvýšen ení produkce mastných kyselin a změna jejich složen ení. Snížen ení produkce a změna složen ení bioplynu. Snížen ení ph. Kolaps systému.

Reaktorová technika Mokrá fermentace - (fermentace v suspenzi) - sušina méně něž 15-20 % - reaktory podobné konvečním směšovacím reaktorům pro stabilizaci kalů, Suchá fermentace sušina nad 20 % - speciální rektory, svislé nebo horizontální, pracující na principu pístového toku. Část stabilizovaného materiálu se musí recyklovat jako inokulum pro čerstvou dávku.

Jednostupňový ový nebo více v stupňový proces? Jednostupňový ový proces (směšovací reaktor) Dvou stupňový proces (oodělení fází) Jednostupňový ový proces ve více v reaktorech (přiblížení se k postupnému toku) V prvním m reaktoru probíhá pouze hydrolýza a acidogeneze Suchá fermentace, nad 20 % suš.

Další produkce bioplynu z 1 m 3 digestátu Kumulativní prod.bp (m 3 ) 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 mezo psychro 0 20 40 60 80 100 Doba pokusu (dny) Charakteristika digestátu před pokusem ph Sušina vzorku Organická sušina Ztráta žíháním doba zdržení prod. z 1 m3 substrátu obmj.prod. BP 8,0 22,4 13,2 58,8 50-60 70,0 1,5 g/l g/l % dní m 3 m 3 /m 3 N-amon C2 - octová C3 - propionová ic4 - izo máselná C4 - máselná ic5 - izo valerová C5 - valerová C6 - kapronová 4295,7 330,1 4,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

Zapracování bioplynového reaktoru. Zapracování je prakticky nejdůležitější fází provozu anaerobního reaktoru. Na něm závisí doba, za kterou je dosaženo ustáleného stavu provozu a v neposlednířadě i stabilita a účinnost provozu. Zapracování zahrnuje tyto fáze: adaptaci biomasy na daný substrát a dané podmínky, nahromadění (akumulaci) takového množství aktivní biomasy, aby reaktor byl schopný zpracovávat požadované zatížení.

Vztah mezi konc.. amoniaku a mastných kyselin N- amon C2 - octová C3 - propion ová ic4 - izo máselná C4 - máselná ic5 - izo valero vá C5 - valero vá C6 - kaprono vá 3240 347 18 1 0 0 0 0 4462 782 13 1 0 4 0 0 4996 3537 692 54 10 66 10 1 9922 3810 10280 1060 104 3390 182 26 9329 3280 9740 760 54 3000 104 12 10039 15350 8880 753 420 2750 350 110 9175 9140 5380 350 110 1295 94 17 10122 26100 11720 1170 1890 3770 530 500 8174 6290 6200 160 90 1160 60 10

Kontrola procesu Porovnání skutečného výkonu a zatížení 60000 55000 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 [kwh/d] Zatížení or. suš. [kg/m3 d], Amoniak [g/l], Spec.prod. [m3/kgorg.suš.] skutečný výkon Zatížení Amoniak spec.produkce 6 5 4 3 2 1 0-1 12.2.2007 29.1.2007 15.1.2007 1.1.2007 9.4.2007 26.3.2007 12.3.2007 26.2.2007 7.5.2007 23.4.2007 4.6.2007 21.5.2007 2.7.2007 18.6.2007 27.8.2007 13.8.2007 30.7.2007 16.7.2007 22.10.2007 8.10.2007 24.9.2007 10.9.2007 3.12.2007 19.11.2007 5.11.2007 17.12.2007