Václava Jandečková KÁMEN SVĚDECTVÍ HLAVNÍHO AKTÉRA AKCE FALEŠNÉ HRANICE U VŠERUB NA DOMAŽLICKU

Václava Jandečková KÁMEN SVĚDECTVÍ HLAVNÍHO AKTÉRA AKCE FALEŠNÉ HRANICE U VŠERUB NA DOMAŽLICKU

VÁCLAVA JANDEČKOVÁ KÁMEN SVĚDECTVÍ HLAVNÍHO AKTÉRA AKCE FALEŠNÉ HRANICE U VŠERUB NA DOMAŽLICKU Pro Václavu Jandečkovou vydalo v r. 2013 Nakladatelství Českého lesa v Domažlicích jako svoji 165. publikaci zdenek.prochazka@rzone.cz info@nakladatelstvi-cl.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Odborní recenzenti: Prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D. Doc. PhDr. Václav Veber, CSc. Text, výběr fotografií a archiválií: Václava Jandečková Jazyková úprava: Jaroslava Wollerová Úprava foto, sazba a zlom: Josef Kupilík Na přední straně obálky je použita fotografie Všerub. V pozadí je patrná vesnice Myslív (Schneiderhof). Zdroj: Anton Singer Ernst Körner: 400 Jahre Stadtrecht Neumark im Böhmerwald Jubiläumsausgabe (Möhle-Druck GmbH, Nördlingen, 1998) Nakladatelství Českého lesa Vodní 18, 344 01, Domažlice www.nakladatelstvi-cl.cz zdenek.prochazka@rzone.cz info@nakladatelstvi-cl.cz Václava Jandečková ISBN 978-80-87316-44-3

Poděkování Moje poděkování patří především panu Luďku Liškovi a paní Lydii M. Akradi, že mi poskytli nepublikované paměti svého otce a dědečka Stanislava Lišky. Děkuji rovněž za jeho další dokumenty a fotografie, které mi byly ve velmi vysoké kvalitě laskavě poskytnuty. Za rodinné fotografie, korespondenci a rozhovory bych také ráda poděkovala dalším pozůstalým po nedobrovolných účastnících akce KÁMEN, tj. Janě Benadové dceři Bohumila Mikeše, Haně Haňkové dceři Václava Šnaidra, ak. arch. Janu Janouškovi bratru Josefa Janouška, Františku Martinů synu Františka Martinů a Marii Wilson dceři Františka Martinů. S potěšením děkuji také svým odborným recenzentům prof. PhDr. Igoru Lukešovi, Ph.D. a doc. PhDr. Václavu Veberovi, CSc. za podnětné připomínky, cenné rady a postřehy. Za odbornou pomoc velmi děkuji rovněž Mgr. Janu Cholínskému, PhDr. Prokopu Tomkovi, Ph.D. a mjr. v.v. Miroslavu Koptovi. Za neocenitelnou podporu od samého počátku mého výzkumu obzvláště pak děkuji prof. Bryanu Jenner, MA., Ph.D. a PhDr. Venuši Jenner, CSc. Právě jim vděčím za oprášení své angličtiny a tedy i za to, že jsem nabyla odvahy pátrat po rodinách účastníků akce Kámen v Americe, v Kanadě a v Austrálii. Poděkování jim patří také za překlad zkrácené verze příběhu o akci KÁMEN do angličtiny, která byla publikována v časopisu Journal for Intelligence, Propaganda and Security Studies. Velmi děkuji rovněž pracovníkům Archivu bezpečnostních složek v Praze za vyhledání a přípravu velkého množství archivních materiálů. Tato kniha by nikdy nemohla vyjít bez nezměrné trpělivosti mé rodiny a obrovské podpory mých přátel. Děkuji všem. Václava Jandečková Prapořiště u Kdyně 28. srpna 2013

Věnováno obětem komunismu. Foto: Archiv Zdeňka Procházky Železná opona na Domažlicku v 50. letech 20. století. Fotografie zachycuje stěnu s elektrickým zařízením ochrany hranice (EZOH) se smrtícím napětím 4.000 5.000 voltů.

Obsah Předmluva (Igor Lukeš)... 7 Úvodem (Miroslav Kopt, Václava Jandečková)... 11 1 Všerubský průsmyk Brána republiky... 13 2 Velitelství stanice SNB Všeruby Tajný plán ministerstva vnitra dozrál do konkrétní podoby... 23 3 Akce Jonny Směr Neukirchen beim Heiligen Blut... 44 4 Modrá hvězda ve Kdyni Odpočinek před cestou do vazební věznice... 66 5 Zatčení Josefa Janouška Vězení nebo zprostředkování fingovaného přechodu?... 86 6 Cyril a Blackwood Skutečná záruka bezpečné cesty na Západ?... 109 7 Zatčení Stanislava Lišky Prozrazení tajné akce ministerstva vnitra v Myslívě... 130 8 Útěky příslušníků SNB Všeruby Doznání orgánů státní bezpečnosti a ministerstva vnitra... 160 9 Útěk Stanislava Lišky Zpráva o falešných hranicích... 185 10 Nepohodlní svědci? Osudy šťastné i tragické... 210 11 Past odemčena Naděje na spravedlnost mizí v nedohlednu... 238 Příloha A Fotografie... 274 Příloha B Archivní materiály... 291 Kámen do mozaiky komunistických provinění (Jan Cholínský)... 312 Seznam základních zkratek... 314 Použité prameny a výběr z literatury... 317 Jmenný rejstřík... 323 5

Foto: Archiv Zdeňka Procházky Bavorský hraniční přechod Neuaign, práce na výstavbě nové silnice před znovuotevřením přechodu 1. 7. 1990. V pozadí Všeruby. 6

Předmluva Odborníci na dějiny zpravodajských služeb začali studovat akci KÁMEN hned na počátku devadesatých let, kdy se více méně zpřístupnily pražské archivy. Postupně se o ní psalo v České republice, ve Spojených státech a řadě dalších evropských zemí. Z počátečních dohadů a nejistot brzo povstala celkem jasná představa, co tato ďábelská past na nevinné oběti obnášela: velitelé Státní bezpečnosti v roce 1948 (Jindřich Veselý, Štěpán Plaček, Osvald Závodský a Ivo Milén) a jejich podřízení (Evžen Abrahamovič, Emil Orovan a jistě i mnoho dalších) vytvořili na řadě míst v československém pohraničí falešnou státní hranici a stejně tak falešný úřad americké vojenské rozvědky. Na zeď tam pověsili portréty prezidentů Roosevelta a Trumana a americkou vlajku, hostům velkoryse nabízeli cigarety Lucky Strikes a whiskey; jejich děti krmili švýcarskou čokoládou. Smyslem celého podvodu bylo přesvědčit oběti, že jsou v bezpečí, v rukou amerických úřadů a pod ochranou Spojených států. Na falešné stanici se pohybovali agenti StB v uniformách důstojníků U.S. Army a právě oni uprchlíky z komunistického Československa vyslýchali. Ti se mylně domnívali, že už jsou v západní zóně v Německu, a tak z vlastní vůle a ochotně vypovídali o své protistátní činnosti a často i jmenovali své rodinné příslušníky a přátele jako vhodné spolupracovníky pro americké zvláštní služby. Když bylo všechno zaprotokolováno a podepsáno, putovaly oběti podle různých scénářů a pod různými záminkami z podvodné americké stanice do rukou bezpečnostních orgánů, komunistických soudů a vězení. Řečeno zkrátka, KÁMEN byla jedna z mnoha provokativních akcí (anglicky: dangle operation ), které od začátku dvacátých let vymyslela sovětská bezpečnost, OGPU, která je pak praktikovala se smrtící účinností proti ruským emigrantům ve Francii, Velké Británii, Německu a možná i jinde. Jednou z nejznámnějších byla akce TRUST, která Kremlu pomohla v první polovině dvacátých let zlikvidovat nejen vedoucí činitele ruského protikomunistického odboje (např. Borise Savinkova), ale i agenta britské tajné služby (SIS) Sidney Reillyho. Na TRUST pak navázaly a zdokonalovaly ho následné sovětské tajné služby NKVD, MGB a KGB, které realizovaly v Sovětském svazu, v poválečném Německu, Polsku, Československu a dalších zemích východní Evropy provokativní akce proti potencionálním nepřátelům režimu a proti západním vojákům, ale též proti lidem zcela nepolitickým. Zejména úspěšné byly operace, které sovětští poradci po roce 1945 řídili v Polsku (akce Wolnosc i niezawislosc, WiN) a Československu (akce SVĚTLANA). V baltských republikách pod sovětskou okupací bylo podobných operací ještě víc. Estébáci Abrahamovič a Orovan ještě žijí, ale přestože už od pádu jejich režimu uplynulo skoro čtvrt století, nikdo z těch, kteří nesou zodpovědnost za kriminální podnik KÁMEN, zatím nebyl ani vyslechnut, natož obžalován a odsouzen. Bez dobrovolných výpovědí přímých účastníků, například estébáků Abrahamoviče 7 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

a Orovana, byly všechny předchozí práce o akci KÁMEN nezbytně postaveny pouze na informacích z pražských archivů a na svědectvích stále žijících obětí. Není proto divu, že už před lety odborníci považovali téma za vyčerpané. A právě když specialisté KÁMEN opustili, protože už neměli co nového říci, přišla na scénu Václava Jandečková. Kniha, kterou čtenář drží v rukou, posouvá naše chápání této operace do nejvyšších možných pater. Autorčina intelektuální odvaha a víra jí umožnily dosáhnout zdánlivě nemožného: v Kanadě a ve Spojených státech našla rodinu jednoho z hlavních aktérů dramatu, Stanislava Lišky. Tak se dostala k jeho pamětem a právě v nich našla klíč k řešení dramatu a odpovědi na mnoho dříve nezodpovězených otázek. Tato zcela pravdivá, detailní, a přitom čtivá studie je tím nejlepším, co bylo kdy o akci KÁMEN napsáno. Teprve teď můžeme konečně říci, že je to téma skutečně důkladně popsáno nejen z hlediska obětí, ale též z pohledu Lišky, policisty, který podle rozkazu Abrahamoviče a Orovana akci KÁMEN u obce Všeruby technicky zajišťoval. Václava Jandečková předkládá čtenáři napínavý příběh ze začátku studené války. I když má mnoho překvapivých dimenzí a všechny atributy skutečného dramatu, není to jen detektivka; kniha má též důležitý etický rozměr. Přináší nezvratné důkazy o zločinném komplotu estébáckých oficírů a komunistických bosů proti zcela nevinným obětem, jimž akce KÁMEN zničila životy. Je tak zároveň i morální výzvou českým úřadům, aby proti ještě žijícím viníkům zakročily podle práva a aby oběti obdržely (čtvrt století po pádu Husákova režimu!) důstojnou kompenzaci. Igor Lukeš University Professor Professor of History & International Affairs Boston University 8

... chybí zde ještě mnoho různých maličkostí, které již nejsou tak zajímavé pro tento okamžik, ale pro budoucno ano. Ty si ponechám, až se budou soudit ti, kteří toto zavinili, neb jedině já budu míti možnost je usvědčovat. Stanislav Liška, Ludwigsburg 1950 9

10 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 9 6 5 0 2

Úvodem Ihned po 25. únoru 1948 ztratila nyní již neomezená komunistická moc jakékoliv zábrany a začala bezohledně likvidovat veškeré zbytky občanských svobod, a to jak politických, tak hospodářských. Zároveň docházelo k cílené a systematické sovětizaci společnosti. Součástí komunistického teroru, vedle čistek, tj. propouštění tzv. politicky nespolehlivých osob ze zaměstnání, vyhazování ze studia na vysokých školách, bylo běžné masové zatýkání a věznění jakkoli nepohodlných osob. Kromě toho došlo k zákazu či rozpuštění řady společenských organizací a do vedení ostatních občanských politických stran a spolků byly dosazeny osoby ztotožňující se s komunistickou diktaturou. Komunistický únorový převrat měl psychologický dopad i na Západě, včetně všeobecně projeveného nesouhlasu u západních vlád, což vzbudilo v občanských složkách protikomunistické opozice naděje na možnou podporu snah o znovuobnovení svobody. Této naději napomohla i skutečnost, že pomocí zpravodajských služeb a diplomacie západních mocností se podařilo dostat na Západ řadě nekomunistických představitelů veřejného života z předúnorové doby včetně předúnorové armády a bezpečnostních sil (např. Petr Zenkl, Hubert Ripka, František Moravec, Antonín Hasal a další). Reakce politiků Západu na komunistický převrat v Československu byla příslibem pomoci možnému boji za obnovení demokracie. Tyto vnější a vnitřní faktory vyústily v jediné možné řešení, a to hledání účinných forem odporu proti komunistické totalitní moci. Psychologicky napomohla i skutečnost dosti krátké časové osy od konce druhé světové války a poměrně vysoký kredit protinacistického odboje jak u nás, tak v evropských zemích. Nálada na organizování odporu a to i ozbrojeného našla značnou podporu napříč všemi generacemi a obzvláště u mladé generace. Vznikala celá řada ilegálních skupin, ale tím také rostly ztráty prozrazených a zatčených. Problémem byl fakt, že státně bezpečnostní složky komunistického režimu se připravovaly na převrat už od konce druhé světové války a vytvářely si účinné agenturní sítě. Své agenty měly jak v nekomunistických politických stranách, tak ve společenských organizacích, spolcích a církvích. Nejnebezpečnější bylo tzv. ObZ (Vojenské obranné zpravodajství), budované po vzoru sovětských bezpečnostních složek, nemělo žádná omezení ze zákona, mohlo svévolně zatýkat, mělo povoleno provádět přímé provokace a používalo barbarské vyšetřovací metody. Přesto i ve státně bezpečnostních složkách byli lidé, kteří s komunistickým pučem nesouhlasili a s protikomunistickým odbojem spolupracovali. Bez příslušníků finanční stráže, SNB (Sbor národní bezpečnosti) a zpravodajských služeb by těžko mohla být zabezpečena taková prostupnost západní hranice, aby tak velké množství osob mohlo opustit republiku, ale i zajistit kurýrní přechody pro potřeby domácího a zahraničního odboje. Téměř třicet procent příslušníků bezpečnostních složek, které komunisté po únorovém převratu ze služebního poměru propustili, hovoří 11

jasnou řečí. Totéž se týká příslušníků československé armády. Odhodlání vojáků ke spolupráci s civilním občanským odbojem na příkladech skupin připravujících vojenský převrat, ať již šlo o vojáky kolem mjr. Miloslava Jebavého, skupiny Borkovec a spol., nebo Čančík a spol., nelze zpochybnit. Je nutno odmítnout názory některých historiků, že zde k žádnému odboji nedošlo a že vše probíhalo jen v režii StB (Státní bezpečnost). To, že komunistický režim v ČSR poslal na popraviště z politických důvodů 248 osob, na 267 tisíc osob prošlo komunistickými koncentračními tábory, nejméně 300 osob bylo zabito na západní hranici a bezpočet umláceno při výsleších ve vyšetřovacích věznicích, jsou víc než výmluvné argumenty, že protikomunistických odboj u nás byl realitou a ne fikcí. Stejně tak jako byl realitou zločinný komunistický teror a masová perzekuce proti všem, kdo projevili nesouhlas, nebo by v očích komunistů nesouhlas jen potenciálně projevit mohli. V této knize popsaná historie akce StB pod krycím názvem KÁMEN plně zapadá do této mozaiky. mjr. v.v. Miroslav Kopt politický vězeň a šéfredaktor časopisu Věrni zůstaneme Počínaje únorem 1948 mnoho lidí věřilo, že překročí-li úspěšně československé státní hranice a dostanou se na Západ, budou v bezpečí, daleko od bezpráví a životních nejistot, které právě přicházející komunistický totalitní režim přinášel. V tomto období se začala formovat řada domácích organizací s nejrůznějším zaměřením, z nichž však mnohé doplatily na neopatrnost svých protagonistů, nebo podlehly zákeřným a rafinovaným praktikám komunistické moci. Kdo by tehdy věděl, jak silný protivník proti nim najednou stál! StB do těchto uskupení pronikala pomocí konfidentů a některé ze skupin ponechávala záměrně jednat pod vlastní kontrolou. Ani skutečnost, že někdo pracoval ve spojení se zahraničím, nebyla zárukou. Nebezpečí číhalo všude, dokonce i v utečeneckých táborech, které byly prosáklé komunistickými agenty. Důvěra ve spolehlivost západních zpravodajských služeb v kombinaci s ambicemi, lehkomyslností a neopatrností některých jedinců, kteří operovali s lidskými životy na obou stranách československo-německých hranic, tak v konečném důsledku jen přispěla k nejistotě a postupné rezignaci decimovaného a vystrašeného obyvatelstva. Tato práce je příspěvkem k historii akce KÁMEN, způsobu likvidace odpůrců komunistického režimu, nevyrovnaného boje o lidskou svobodu a důstojnost v okolí hraničního přechodu Všeruby na Domažlicku. Zaměřuje se na oběti, pachatele, a zejména pak na osoby, které hrály roli na obou stranách tohoto tragického dramatu. V jeho intencích také poukazuje na problémy protikomunistického odboje, který byl veden ve specifických a dnes jen těžko představitelných podmínkách. 12 Ing. Václava Jandečková

/ 1 / Všerubský průsmyk Brána republiky Příběh, který vám nyní budu vyprávět, je založen na autentické historické události. Je tak skutečný a neuvěřitelný zároveň, že jsem nemohla učinit jinak, než ho vylovit z propadliště času v celé jeho šíři a zpracovat. Odehrál se v období, kdy v Československu po únorovém převratu 1948 převzala veškerou moc komunistická strana. Bezprostředně po tom se začal formovat protikomunistický odboj. Jeho nejaktivnější fáze skončila zhruba v polovině 50. let. Definitivní ukončení tzv. třetího odboje přinesla až sametová revoluce v roce 1989. Zákon č. 262/2011 Sb., který nabyl účinnosti v den výročí boje za svobodu a demokracii 17. listopadu 2011, považuje za odboj a odpor proti komunismu takovou činnost, která byla vykonávána v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 a která byla motivována politickým, náboženským nebo mravním demokratickým přesvědčením a současně byla vyvíjena s cílem odstranit, výrazně oslabit či narušit anebo jinak poškodit komunistickou totalitní moc v Československu a obnovit svobodu a demokracii. 1 Zákon popisuje veškeré formy protikomunistické činnosti a logicky zavrhuje spolupráci s komunistickými bezpečnostními složkami za účelem upevňování totalitní moci v zemi. Životní příběh hlavního hrdiny této knihy Stanislava Lišky však dokazuje, jak složité může být současné posouzení problematiky protikomunistické rezistence. Následující drama, které se odehrává nejen na území ČSR, dokládá jednak zápas československé společnosti utlačované komunistickým totalitním státním zřízením a jednak též neochotu mnohých lidí vzdát se svobody. Text knihy a předložené archivní materiály svědčí o kriminální činnosti komunistického aparátu a dokazují nezpochybnitelnou existenci protikomunistického odboje v celém rozsahu i formách, se všemi jeho dílčími vítězstvími i porážkami. Není pochyb, že třetí československý odboj byl součástí poúnorové doby a taktéž není pochyb, že hájením svobod, kulturních tradic a demokracie se zasloužil o zlepšení mravního stavu celé společnosti. Komunistická minulost se však překvapivě v poslední době vzdaluje stále rychleji a stejně vzrůstajícím tempem mizí z naší paměti i veškeré útrapy, které minulý režim způsobil. Jeho zločiny zůstaly nepotrestány, což je bezpochyby nečekaným problémem současného režimu, který se s komunistickou historií dosud nedokázal vyrovnat. 1 2 písm. b) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu ze dne 20. 7. 2011. 13 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Dnešní společnost je k totalitní minulosti čím dál tolerantnější a zároveň vzrůstají tendence k přehodnocení celospolečenského vnímání komunismu. Tato kniha si proto klade za cíl na příběhu akce KÁMEN odhalit nemorálnost komunistického režimu a připomenout alespoň některé z jeho obětí. Foto: Anton Singer Ernst Körner: 400 Jahre Stadtrecht Neumark im Böhmerwald Jubiläumsausgabe (Möhle-Druck GmbH, Nördlingen, 1998) Pohled na malebnou vesničku Všeruby (Neumark) téměř na státní hranici v pozadí vlevo je patrné bavorské městečko Eschlkam a vzadu napravo v mlze německo-česká vesnice Myslív (Schneiderhof). Vzpomínám na svého dědečka Otu Tulačku, který prožil v komunistických žalářích 15 let. 2 Nikdy z něho nemluvila zloba, ale naopak vyzařoval moudrost člověka, 2 Ota Tulačka (1913 1991), vůdčí osobnost ilegální skupiny, která vyvíjela na Kdyňsku rozsáhlou protistátní činnost. Skupina byla napojena na americké velvyslanectví v Praze a ministerstvo zahraničních věcí. Kromě organizování ilegálních přechodů se Ota Tulačka přímo účastnil také příprav ozbrojeného převratu plánovaného majorem Miloslavem Jebavým v březnu 1949. Rozsudkem Státního soudu v Praze ze dne 17. 5. 1950 sp. zn. Or I/II 1728/49 ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 1951 sp. zn. To V 64/50 byl uznán vinným trestným činem velezrady a vyzvědačství podle 1 odst. 1 písm. c), odst. 2, 5 odst. 1 zákona č. 231/48 Sb. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání na doživotí a k dalším trestům peněžitému trestu ve výši 20.000, Kčs, propadnutí veškerého jmění a ztrátě čestných práv občanských na dobu 10 let. Byl vězněn na Pankráci, v Novém Jičíně, ve Valdicích, na Mírově, v Leopoldově a propuštěn dne 4. března 1964. 14