VLIV POVODNĚ A SUCHÉHO JARA NA PLEVELE V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH Influence of flood and dry sping on weeds in workong conditions

VLIV POVODNĚ A SUCHÉHO JARA NA PLEVELE V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH Influence of flood and dry sping on weeds in workong conditions Winkler, J. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav agrosystémů a bioklimatologie Abstrakt Vyhodnocování druhového složení plevelového společenstva bylo provedeno na polích v katastru Olomouc-Holice pomocí fytocenologických snímků v letech 1998 až 2000. V roce 1997 byla část tohoto katastru postižena povodní a jaro roku 2000 bylo výrazně suché. Celkem bylo vyhodnoceno 751 fytocenologických snímků zapsaných v ozimé pšenici a v jarním ječmenu. Nárůst výskytu na zaplavené části katastru nastal pouze u druhů, rozmnožujících se převážně generativně (Equisetum arvense, Persicaria amphibia, Avena fatua, Galium aparine, Chenopodium album, Thlaspi arvense, Veronica persica). Pokles výskytu nastal u druhů Apera spica-venti, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Elytrigia repens, Papaver rhoeas a Viola arvensis. Suché jaro (rok 2000) způsobilo omezení druhové pestrosti plevelů a většina druhů plevelů zaznamenala pokles výskytu a pokryvnosti. Jistou toleranci k suchu prokázaly víceleté druhy. Jediným pozitivně reagujícím druhem byl druh Artemisia vulgaris. Klíčová slova: plevele, povodeň, sucho, fytocenologické snímky Abstract Evaluation of weed structure of weed society was made on fields in Olomouc-Holice land registry by phytosociological relevés in 1998 2000. In 1997 one part of this land registry was hit by flood and spring season was significantly dry. In total there were taken 751 phytosociological relevés in winter wheat and spring barely. Higher occurrence on flooded part was observed only in case of species reproducing mainly in generative way (Equisetum arvense, Persicaria amphibia, Avena fatua, Galium aparine, Chenopodium album, Thlaspi arvense, Veronica persica). Lower occurrence was in case of species Apera spica-venti, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Elytrigia repens, Papaver rhoeas and Viola arvensis. Dry spring (2000) limited structure of weed society and most weed species registered lower occurrence and lower cover ability. Perennial species proved some tolerance to dry conditions. Only one species had positive reaction - Artemisia vulgaris. Key words: weeds, floods, drought, phytosociological relevés Úvod Srážky jsou rozhodujícím zdrojem půdní vláhy a základním předpokladem pro zásobování rostlin vodou (Havlíček et al., 1986). Množství srážek je jedním z určujících faktorů druhové skladby rostlin na daném stanovišti. Voda patří k nejvýznamnějším vegetačním činitelům a je potřebná pro přežití, růst a rozmnožování rostlin. Jednotlivé roky se od sebe odlišují množstvím srážek a teplotami. 674

V roce 1997 byla část katastru Olomouc-Holice postižena povodní, rok poté bylo prováděno vyhodnocování druhového složení plevelového společenstva tohoto katastru. Tento ojedinělý jev zasáhl do vývoje agrofytocenóz a narušil přirozený vývoj jednotlivých druhů plevelů. Vedle ročníků, jejichž úhrny srážek a průměry teplot se liší jen málo od dlouhodobých průměrů, vyskytují se ročníky s extrémními hodnotami. Jaro roku 2000 bylo z pohledu dlouhodobých průměru velmi suché a teplé, což velmi negativně ovlivnilo pěstované plodiny. Suché a teplé jaro samozřejmě působilo na celou agrofytocenózu, jejíž součástí jsou také plevele. Jaký vliv měly tyto dva zajímavé jevy (povodeň a sucho) na druhovou skladbu a na některé plevelné druhy se pokusí odpovědět tento příspěvek. Materiál a metody Zájmové území se rozkládá na katastru Olomouc Holice, které leží v okrese Olomouc. Území patří do řepařské výrobní oblasti, podoblast Ř1 (Kolektiv, 1996). Půdní fond je tvořen převážně ornou půdou o celkové výměře 1140 ha. Katastr Olomouc Holice se nachází v geomorfologické oblasti Hornomoravský úval. Terén je převážně rovinný až mírně svažitý. Nadmořská výška je v rozmezí 205 až 235 m n. m. Terén se postupně svažuje k západní hranici katastru, kterou tvoří řeka Morava. Zájmové území patří do teplého a suchého klimatického regionu (Kolektiv, 1996). Meteorologické údaje byly použity z meteorologické stanice Olomouc hvězdárna. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek činí 517 mm, dlouhodobý průměr teplot je 9,1 C. Dlouhodobé průměry srážek a teplot za jednotlivé měsíce jsou uvedeny v tabulce 1. Srážky a teploty za jednotlivé měsíce pro roky 1997 až 2000 jsou uvedeny v tabulkách Tab. 2 až Tab. 5. Roční úhrn srážek činí 585,4 mm, průměrná roční teplota je 8,4 C pro rok 1997. Roční úhrn srážek činí 526,4 mm, průměrná roční teplota je 8,6 C pro rok 1998. Roční úhrn srážek činí 580,4 mm, průměrná roční teplota je 10,0 C pro rok 1999. Roční úhrn srážek činí 495,5 mm, průměrná roční teplota je 10,2 C pro rok 2000. Tab. 1 Dlouhodobé průměry srážek a teplot za jednotlivé měsíce Měsíce I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Srážky 14,8 14,4 22,5 37,8 54,6 72,1 72,8 56,7 65,8 38,0 40,1 27,5 (mm) Teploty ( C) - 1,1 0,5 4,2 9,1 14,4 17,3 19,6 19,5 14,0 8,7 3,0-0,9 Tab. 2 Srážky a teploty za jednotlivé měsíce pro rok 1997 Měsíce I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Srážky 16,5 11,1 8,4 10,0 70,6 66,0 229,4 21,9 26,2 23,7 75,1 26,5 (mm) Teploty ( C) - 5,2 0,8 4,0 5,9 14,3 17,8 17,8 20,0 14,2 6,6 3,6 1,0 Tab. 3 Srážky a teploty za jednotlivé měsíce pro rok 1998 Měsíce I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Srážky (mm) Teploty ( C) 8,2 1,6 16,1 47,0 37,4 75,1 57,0 39,0 120,7 88,0 22,2 14,1 0,2 2,0 2,6 10,4 14,0 17,6 18,9 18,5 13,4 8,3 0,0-3,1 675

Tab. 4 Srážky a teploty za jednotlivé měsíce pro rok 1999 Měsíce I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Srážky (mm) 27,7 50,1 67,9 6,5 44,5 93,6 80,9 37,3 16,6 56,4 41,3 57,6 Teploty ( C) 3,4 0,4 4,7 13,9 15,2 17,0 20,2 20,3 16,7 8,6 6,1 0,0 Tab. 5 Srážky a teploty za jednotlivé měsíce pro rok 2000 Měsíce I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Srážky (mm) Teploty ( C) 25,3 20,4 72,2 12,0 21,9 37,2 131,5 29,2 14,6 25,8 72,4 33,0-3,3 2,3 4,5 12,8 16,2 18,8 16,9 20,0 13,2 12,6 7,0 0,9 Vyhodnocování druhového složení plevelového společenstva bylo provedeno podle metodiky Kűhna (1982). Základem této práce jsou fytocenologické snímky, které byly zapisovány v typickém místě porostu, maximálně 10 m od okraje pozemku tak, aby nebyly způsobeny příliš velké škody na porostu. Snímky byly zapisovány od července do srpna před sklizní plodiny. Velikost plochy snímků činila 12 m 2. Ve snímcích bylo odhadována celková pokryvnost, pokryvnost pěstované plodiny a pokryvnosti jednotlivých druhů plevelů. Celková pokryvnost a pokryvnost plodiny byla zapsána v %, k zapsání pokryvnosti jednotlivých druhů plevelů byla použita Domin Hadačovu stupnici (Prach, 1994). Stupnice je uvedena v Tab. 6. Snímky byly zapisovány tak, aby přibližně na 1,6 ha připadal jeden snímek. Tab. 6 Domin Hadačova stupnici Body stupnice Pokryvnost + několik málo exemplářů 1 do 1 % 2 1 % - 3 % 3 3 % - 5 % 4 5 % - 10 % 5 10 % - 25 % 6 25 % - 33 % 7 33 % - 50 % 8 50 % - 75 % 9 75 % - 90 % 10 90 % - 100 % Pro vyhodnocení vlivu povodně byly porovnány fytocenologické snímky z pozemků z části katastru, která byla v předchozím roce zaplavena a z pozemků, které zaplaveny nebyly. Snímky byly zapisovány v porostech ozimé pšenice a jarního ječmene. V porostech pšenice bylo zapsána na zaplavené části 125 snímků a na nezaplavené části bylo zapsáno 107 snímků. V porostech ječmene bylo zapsána na zaplavené části 49 snímků a na nezaplavené části bylo zapsáno 63 snímků. Pro vyhodnocení vlivu suchého jara v roce 2000, byly porovnány snímky zapsané v roce 1999, který byl z pohledu srážek příznivější pro vývoj rostlin a snímky zapsané v roce 2000. V porostech pšenice bylo zapsána v roce 1999 82 snímků a v roce 2000 bylo zapsáno 159 snímků. V porostech ječmene bylo zapsána v roce 1999 69 snímků a v roce 2000 bylo zapsáno 97 snímků. Názvy nalezených druhů byly uvedeny dle Kubáta (KUBÁT, et al 2002). 676

Získané údaje byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky zastoupení jednotlivých druhů plevelů a jejich pokryvnosti byly zpracovány pomocí mnohorozměrné analýzy ekologických dat. Výběr optimální analýzy se řídil délkou gradientu (Lengths of Gradient), který byl zjištěn segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byla použita kanonická korespondenční analýza CCA (Canonical Correspondence Analysis). Při testování průkaznosti dle testu Monte-Carlo bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována za pomoci počítačového programu Canoco 4.0. (Ter Braak, 1998). Výsledky a diskuze Vyhodnocení vlivu povodně V porostech ozimé pšenice na zaplavených pozemcích bylo nalezeno 103 druhů plevelů, na nezaplevelené to bylo 93 druhů. Počet snímků, ve kterých se jednotlivé druhy vyskytovaly a sumy bodů jejich pokryvností jsou uvedeny v Tab. 7. V porostech jarního ječmen na zaplavených pozemcích bylo nalezeno 85 druhů plevelů, na nezaplevelené to bylo 75 druhů. Počet snímků, ve kterých se jednotlivé druhy vyskytovaly a sumy bodů jejich pokryvností jsou uvedeny v Tab. 7. Tab. 7 Zastoupení jednotlivých druhů plevelů v ozimé pšenici a jarním ječmenu Plevele v ozimé pšenici Plevele v jarním ječmen Zaplavená Nezaplavená část část Zaplavená část Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Nezaplavená část Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Druhy plevelů Druhy plevelů Aethusa cynapium 5 1,4 3 0,3 Acer pseudoplatanus 1 0,1 Amaranthus powelli 2 1,1 Aethusa cynapium 2 0,2 Amaranthus retroflexus 10 1,9 3 0,3 Achillea millefolium 1 0,1 Anagallis arvensis 13 9,5 33 23,4 Amaranthus retroflexus 3 0,3 3 0,3 Apera spica-venti 66 154,3 69 156,1 Anagallis arvensis 39 67,6 35 36,9 Arctium lapa 4 4,1 11 21,1 Apera spica-venti 7 6,3 19 31,2 Arctium tomentosum 62 126,7 34 66,6 Arctium lapa 12 15,2 Armoracia rusticana 2 2,0 3 9,0 Arctium tomentosum 20 46,3 12 22,2 Arrhenatherum elatius 1 3,0 Arrhenatherum elatius 1 1,0 Artemisia vulgaris 31 36,9 14 21,2 Artemisia vulgaris 22 44,4 25 52,4 Atriplex oblongifolia 1 0,1 Atriplex patula 1 0,1 Atriplex patula 19 18,7 4 7,0 Atriplex sagittata 6 7,1 3 2,2 Atriplex prostrata 2 0,2 Avena fatua 21 35,2 10 11,4 Atriplex sagittata 2 2,1 2 2,1 Bromus erectus 1 2,0 Avena fatua 35 78,6 13 22,2 Calystegia sepium 2 4,0 1 1,0 Bolboschoenus maritimus 3 7,0 Camelina sativa 1 0,0 Brassica napus subsp. napus 2 0,2 Capsella bursa-pastoris 2 1,1 7 10,1 Bromus hordeaceus 4 9,0 Carduus acanthoides 5 2,4 9 7,3 Bromus sterilis 20 27,1 5 9,0 Cirsium arvense 25 49,3 33 69,3 Calamagrostis epigejos 2 6,0 Consolida regalis 1 1,0 677

Calystegia sepium 4 6,1 Convolvulus arvensis 11 17,2 15 35,2 Capsella bursa-pastoris 18 17,5 12 9,4 Descurainia sophia 2 2,0 3 2,1 Carduus acanthoides 12 13,6 2 0,2 Echinochloa crus-galli 14 30,2 19 51,1 Carum carvi 4 2,2 Elytrigia repens 46 116,0 54 174,2 Cerastium holosteoides 6 11,0 2 3,0 Epilobium ciliatum 1 0,1 Cichorium intybus 2 2,0 Equisetum arvense 12 18,4 2 5,0 Cirsium arvense 36 59,8 44 96,2 Equisetum palustre 1 1,0 Conium maculatum 1 1,0 4 11,1 Erysimum cheiranthoides 1 0,1 Consolida regalis 3 5,0 Euphorbia cyparissias 1 0,1 Convolvulus arvensis 20 33,4 16 35,1 Euphorbia helioscopia 16 5,1 11 8,8 Conyza canadensis 3 0,3 1 1,0 Fallopia convolvulus 21 26,5 32 38,1 Dactylis glomerata 1 0,1 Fumaria officinalis 1 0,1 1 0,1 Descurainia sophia 31 71,4 8 16,0 Galeopsis tetrahit 2 0,2 Echinochloa crus-galli 51 145,2 35 98,1 Galinsoga parviflora 6 8,3 Elytrigia repens 101 312,1 87 300,1 Galium aparine 23 35,0 22 34,2 Epilobium ciliatum 3 0,3 Geranium pusillum 1 0,1 1 0,1 Equisetum arvense 8 11,2 4 10,0 Glechoma hederacea 3 0,3 Equisetum palustre 2 8,0 1 5,0 Gnaphalium uliginosum 1 0,1 Erigeron annuus 2 6,0 Helianthus tuberosus 4 16,0 2 10,0 Erodium cicutarium 3 0,3 Heracleum sphondylium 4 0,3 Euphorbia cyparissias 2 0,2 1 4,0 Hypericum perforatum 4 16,0 Euphorbia helioscopia 23 15,8 8 7,2 Chamomilla recutita 6 14,0 Fallopia convolvulus 86 156,0 48 72,7 Chenopodium album 38 105,3 35 55,9 Fumaria officinalis 2 0,1 Chenopodium ficifolium 9 11,2 Galeopsis tetrahit 2 0,1 Chenopodium hybridum 6 8,1 Galinsoga parviflora 1 0,1 1 0,1 Chenopodium pedunculare 5 6,1 Galium aparine 90 197,6 47 82,4 Chenopodium polyspermum 11 18,1 Geranium pratense 1 0,1 Chenopodium strictum 3 6,0 6 9,2 Geranium pusillum 14 29,2 1 1,0 Chenopodium suecicum 4 7,0 Glechoma hederacea 1 0,1 2 1,1 Kickxia spuria 1 0,1 Gnaphalium uliginosum Lactuca serriola 2 1,1 1 0,1 Helianthus tuberosus 2 7,0 8 29,1 Lamium album 3 2,2 3 2,1 Heracleum sphondylium 2 0,2 2 2,1 Lamium purpureum 15 8,7 13 8,7 Hordeum murinum 1 3,0 Lathyrus tuberosus 4 8,1 Hordeum vulgare 2 3,0 Linaria vulgaris 1 0,1 Hypericum perforatum 1 1,0 Lolium perenne 1 3,0 13 37,0 Chamomilla recutita 7 11,1 3 8,0 Lycopus europaeus 4 3,2 Chenopodium album 83 131,8 34 30,2 Malva neglecta 1 0,1 Chenopodium ficifolium 9 18,0 1 1,0 Matricaria discoides 3 1,2 Chenopodium hybridum Medicago lupulina 4 7,1 3 0,3 Chenopodium pedunculare 1 1,0 Medicago sativa 2 1,1 Chenopodium polyspermum 6 2,5 4 7,1 Mentha aquatica 2 6,0 Chenopodium strictum 1 0,1 Mentha arvensis 1 0,1 Chenopodium suecicum 2 2,1 Myosotis arvensis 4 4,1 7 11,1 Kickxia spuria Myosoton aquaticum 2 0,2 Lactuca serriola 13 6,8 11 19,3 Oxalis fontana 2 0,1 Lamium album 2 2,1 2 4,0 Papaver rhoeas 6 3,4 Lamium purpureum 11 4,7 9 3,6 Pastinaca sativa 1 1,0 1 0,1 Lapsana communis 3 2,1 Persicaria amphibia 19 28,6 Lolium perenne 8 14,1 Persicaria hydropiper 4 3,2 Lotus corniculatus 1 0,1 Persicaria lapathifolia 6 6,2 Lycopus europaeus 4 5,2 Persicaria maculosa 7 6,2 3 5,1 Malva neglecta 1 0,1 Persicaria mitis 1 1,0 678

Matricaria discoides 3 3,1 9 6,6 Phragmites australis 5 2,0 Medicago lupulina 9 11,4 7 3,5 Plantago major 17 22,5 5 7,2 Medicago sativa 1 0,1 Plantago uliginosa 3 3,1 4 6,1 Mentha arvensis 3 4,1 1 6,0 Poa annua 1 2,0 15 30,1 Myosotis arvensis 5 10,0 19 28,3 Poa palustris 2 2,0 Myosoton aquaticum 4 5,2 Polygonum aviculare 23 28,5 22 16,0 Papaver rhoeas 19 40,1 25 48,4 Potentilla anserina 4 12,0 1 2,0 Pastinaca sativa 3 3,1 Ranunculus repens 2 5,0 Persicaria amphibia 34 77,8 5 20,0 Raphanus raphanistrum 1 0,1 Persicaria hydropiper 2 0,2 Roripa sylvestris 3 1,2 Persicaria lapathifolia 6 12,2 Rubus sp. 2 8,0 Persicaria maculosa 11 13,5 6 7,1 Rumex crispus 8 3,4 Persicaria mitis 2 4,0 Rumex obtusifolius 3 4,2 Phragmites australis 3 6,0 Salix alba 1 0,1 Plantago major 16 33,3 10 13,4 Scutellaria galericulata 1 0,1 Plantago uliginosa 1 0,1 Silene latifolia 11 5,8 10 10,4 Poa annua 12 29,0 25 75,0 Silene noctiflora 6 7,2 Poa palustris 12 26,1 Silene viscosa 2 0,2 Polygonum aviculare 67 86,4 55 58,8 Sinapis arvensis 14 13,7 3 0,3 Potentilla anserina 4 10,1 2 4,0 Stachys annua 3 8,0 Potentilla reptans 3 6,0 Stachys palustris 6 20,0 Ranunculus repens 1 1,0 1 1,0 Stellaria media 8 3,6 6 1,5 Raphanus raphanistrum 1 0,1 Symphytum officinale 19 42,2 1 5,0 Roripa sylvestris 7 8,4 Taraxacum officinale 3 1,2 Rumex crispus 5 9,1 1 0,0 Thlaspi arvense 17 5,3 11 4,7 Rumex obtusifolius 8 8,3 3 0,2 Tripleurospermum inodorum 18 34,1 35 61,1 Senecio vulgaris 3 0,3 Triticum aestivum 4 9,0 Setaria pumila 1 3,0 Tussilago farfara 3 7,0 Setaria viridis 2 2,0 Urtica dioica 5 1,4 5 4,3 Silene latifolia 17 12,1 5 13,0 Urtica urens 2 2,0 Silene noctiflora 2 2,1 1 0,1 Veronica agrestis 1 0,1 Silene viscosa 1 1,0 Veronica hederifolia 6 9,1 16 7,9 Sinapis arvensis 14 11,9 11 3,9 Veronica persica 27 33,6 7 4,4 Solanum nigrum 1 0,1 1 0,0 Veronica polita 2 2,0 6 6,2 Stachys annua 3 2,2 3 12,0 Vicia tetrasperma 3 2,1 3 8,0 Stachys palustris 3 12,0 Vicia villosa 6 8,1 1 0,1 Stellaria media 11 15,1 6 3,4 Viola arvensis 7 4,4 17 16,7 Stellaria nemorum 4 4,0 Symphytum officinale 8 14,0 4 11,0 Taraxacum officinale 16 19,4 11 4,8 Thlaspi arvense 21 24,2 9 9,2 Trifolium pratense 1 0,1 Tripleurospermum inodorum 89 240,6 64 157,7 Triticale 2 0,2 Tussilago farfara 1 5,0 Urtica dioica 11 4,8 13 11,7 Urtica urens 1 0,1 2 0,2 Veronica agrestis 1 0,1 Veronica hederifolia 9 7,3 6 6,3 Veronica chamaedrys 1 1,0 Veronica persica 16 27,0 5 5,1 Veronica polita 2 0,2 Vicia tetrasperma 3 3,1 10 5,6 679

Vicia villosa 1 2,0 1 3,0 Viola arvensis 30 51,3 43 56,9 Výsledky vyhodnocení zaplevelení vybraných polních plodin byly zpracovány pomocí analýzy DCA. Délka gradientu u dat získaných ze všech polních plodin byla 4,389 a z tohoto důvodu byla vybrána pro následující zpracování dat kanonická korespondenční analýza (CCA). Podle frekvence výskytu a pokryvnosti různých plevelů bylo analýzou CCA vytvořeno prostorové uspořádání plevelných druhů. Všechny tyto údaje jsou vyjádřené graficky pomocí ordinačních diagramů (Obr.1). Nejčastěji se vyskytující druhy plevelů a zaplavená na nezaplavená část jsou zobrazeny body, které mají odlišený tvar a barvu. Jestliže se bod příslušného druhu nalézá ve stejném kvadrantu nebo se nachází v blízkosti bodu pro určitou plodinu, je jeho výskyt více vázán právě k této plodině. Výsledky analýzy CCA pro všechny plodiny jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 pro všechny kanonické osy, a vysvětlují 14,0 % celkové variability v datech. Podle ordinačního diagramu Obr. 1 můžeme druhy rostlin rozdělit do několika skupin. V první skupině jsou plevele, které se častěji nebo s vyšší pokryvností vyskytovaly v porostech ozimé pšenice a jarního ječmene na zaplavené části katastru a jsou to: Arctium tomentosum, Avena fatua, Bromus sterilis, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Descurainia sophia, Geranium pusillum, Galium aparine, Chenopodium album, Chenopodium ficifolium, Persicaria maculosa, Persicaria amphibia, Plantago major, Polygonum aviculare, Stachys palustris, Symphytum officinale, Thlaspi arvense a Veronica persica. Druhou skupinu tvoří druhy, které měly vyšší frekvenci výskytu nebo pokryvnost v nezaplavené části v obou sledovaných plodinách. Jedná se o druhy: Arctium lapa, Apera spica-venti, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Elytrigia repens, Helianthus tuberosus, Chamomilla recutita, Lolium perenne, Myosotis arvensis, Papaver rhoeas, Poa annua, Silene latifolia a Viola arvensis. Do třetí skupiny můžeme zařadit druhy, které byly více ovlivněny jiným faktorem než zaplavením pozemků v předchozím roce a tato analýza je nezahrnuje. Do této skupiny můžeme zařadit druhy: Anagallis arvensis, Artemisia vulgaris, Echinochloa crus-galli, Euphorbia helioscopia, Tripleurospermum inodorum a Veronica hederifolia. Obr. 1 Ordinační diagram vyjadřující výskyt a pokryvnost vybraných druhů plevelů na zaplavený a nezaplavených pozemcích 680

Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním diagramu: Zapleven zaplavená část pozemků v roce 1997, Nezaplav nezaplavená část pozemků ; Druhy plevelů:anas arve Anagallis arvensis, Ape spic Apera spica-venti, Arc lapa Arctium lapa, Arc tome Arctium tomentosum, Art vulga Artemisia vulgaris, Ave fatu Avena fatua, Bro ster Bromus sterilis, Cap burs Capsella bursa-pastoris, Cir arve Cirsium arvense, Con arve Convolvulus arvensis, Des soph Descurainia sophia, Ech crus Echinochloa crus-galli, Ely repe Elytrigia repens, Equ arve Equisetum arvense, Eup heli Euphorbia helioscopia, Fal conv Fallopia convolvulus, Gal apar Galium aparine, Ger pusi Geranium pusillum, Hel tube Helianthus tuberosus, Cha recu Chamomilla recutita, Che albu Chenopodium album, Che fici Chenopodium ficifolium, Lol pere Lolium perenne, Myo arve Myosotis arvensis, Pap rhoe Papaver rhoeas, Per amph Persicaria amphibia, Per macu Persicaria maculosa, Pla majo Plantago major, Poa annu Poa annua, Pol avic Polygonum aviculare, Sil lati Silene latifolia, Sta palu Stachys palustris, Sym offi Symphytum officinale, Thl arve Thlaspi arvense, Tri inod Tripleurospermum inodorum, Ver hede Veronica hederifolia, Ver pers Veronica persica, Vio arve Viola arvensis. Vyhodnocení vlivu suchého jara roku 2000 V porostech ozimé pšenice na zaplavených pozemcích bylo nalezeno 103 druhů plevelů, na nezaplevelené to bylo 93 druhů. Počet snímků, ve kterých se jednotlivé druhy vyskytovaly a sumy bodů jejich pokryvností jsou uvedeny v Tab. 8. V porostech jarního ječmen na zaplavených pozemcích bylo nalezeno 85 druhů plevelů, na nezaplevelené to bylo 75 druhů. Počet snímků, ve kterých se jednotlivé druhy vyskytovaly a sumy bodů jejich pokryvností jsou uvedeny v Tab. 8. Tab. 8 Zastoupení jednotlivých druhů plevelů v ozimé pšenici a jarním ječmenu Plevele v ozimé pšenici Plevele v jarním ječmen Rok 1999 Suché jaro rok 2000 Rok 1999 Suché jaro rok 2000 Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Počet snímků ve kterých se druh vyskytoval Druhy plevelů Druhy plevelů Aethusa cynapium 4 3,3 1 0,1 Achillea millefolium 1 1,0 Achillea millefolium 1 2,0 2 3,1 Amaranthus powelli 3 8,1 4 8,0 Amaranthus retroflexus 4 1,3 4 2,2 Amaranthus retroflexus 10 21,1 10 11,5 Anagallis arvensis 24 31,3 15 17,5 Anagallis arvensis 31 41,6 22 14,2 Anthemis arvensis 2 0,2 Anthemis arvensis 1 0,1 Apera spica-venti 52 143,1 63 170,1 Apera spica-venti 10 13,2 5 3,4 Arctium lapa 3 10,0 1 2,0 Arctium lapa 2 6,0 Arctium tomentosum 34 75,2 43 69,9 Arctium tomentosum 29 69,3 21 38,4 Armoracia rusticana 1 2,0 1 2,0 Armoracia rusticana 1 3,0 Artemisia vulgaris 25 48,2 49 96,9 Artemisia vulgaris 34 77,4 27 61,2 Atriplex oblongifolia 1 0,1 Atriplex oblongifolia 1 0,1 Atriplex patula 12 11,4 13 8,6 Atriplex patula 2 1,1 7 5,4 Atriplex prostrata 1 1,0 2 1,1 Atriplex prostrata 1 2,0 1 2,0 Atriplex sagittata 1 0,1 3 0,3 Atriplex sagittata 4 1,3 1 0,1 Avena fatua 9 19,2 14 9,7 Avena fatua 33 70,7 30 79,1 Bolboschoenus maritimus 5 17,0 Brassica napus subsp. napus 3 1,2 2 1,1 Brassica napus subsp. napus 3 4,1 2 0,2 Bromus sterilis 3 6,0 1 1,0 681

Bromus sterilis 5 4,2 22 74,0 Capsella bursa-pastoris 9 5,5 15 10,8 Capsella bursa-pastoris 15 11,9 25 19,4 Carduus acanthoides 7 11,3 10 8,5 Carduus acanthoides 9 16,2 21 17,8 Cerastium holosteoides 1 1,0 1 0,1 Cerastium holosteoides 1 1,0 1 0,1 Cirsium arvense 25 65,3 35 89,3 Cichorium intybus 2 4,0 Convolvulus arvensis 14 36,1 21 62,0 Cirsium arvense 39 104,1 58 138,2 Daucus carota 1 0,1 2 6,0 Conium maculatum 1 0,1 Descurainia sophia 7 6,3 2 0,2 Consolida regalis 1 3,0 Echinochloa crus-galli 33 105,1 66 216,7 Convolvulus arvensis 19 53,0 36 90,1 Elytrigia repens 56 202,1 54 180,5 Conyza canadensis 7 6,2 2 0,2 Epilobium ciliatum 1 3,0 Daucus carota 2 6,0 3 2,1 Equisetum arvense 7 17,0 3 7,0 Descurainia sophia 4 6,1 11 5,7 Equisetum palustre 1 1,0 Digitaria sanguinalis 1 2,0 Erigeron annuus 1 3,0 2 4,0 Echinochloa crus-galli 29 91,2 11 19,1 Erodium cicutarium 1 0,1 Elytrigia repens 73 317,0 130 452,1 Euphorbia helioscopia 11 3,8 13 5,1 Epilobium ciliatum 1 0,1 2 0,2 Fallopia convolvulus 19 19,8 11 6,6 Equisetum arvense 3 8,0 15 31,1 Fumaria officinalis 2 0,2 Equisetum palustre 5 6,0 Galinsoga parviflora 5 9,1 3 2,2 Erigeron annuus 2 4,1 1 3,0 Galium aparine 30 70,1 20 17,0 Erodium cicutarium 1 0,1 4 6,2 Geranium pusillum 2 1,1 5 5,2 Erysimum cheiranthoides 2 7,0 3 12,0 Helianthus tuberosus 4 19,0 11 41,1 Euphorbia cyparissias 3 4,0 2 4,1 Hyoscyomus niger 1 0,1 Euphorbia helioscopia 14 3,2 7 2,5 Hypericum perforatum 1 1,0 2 3,0 Fallopia convolvulus 27 31,6 49 44,3 Chamomilla recutita 4 7,0 8 9,3 Galeopsis tetrahit 2 0,2 Chenopodium album 30 67,7 39 70,0 Galinsoga parviflora 2 0,2 Chenopodium ficifolium 2 1,1 1 0,1 Galium aparine 37 74,1 46 84,8 Chenopodium pedunculare 3 1,2 19 46,2 Geranium pratense 1 0,1 Chenopodium polyspermum 10 8,5 1 0,1 Geranium pusillum 8 8,4 4 2,2 Chenopodium strictum 11 25,2 6 14,1 Glechoma hederacea 2 4,0 1 1,0 Chenopodium suecicum 8 14,1 1 0,1 Helianthus tuberosus 1 2,0 2 7,1 Kickxia spuria 3 4,1 Hordeum vulgare 1 1,0 Lactuca serriola 5 7,2 2 5,0 Hypericum perforatum 3 2,2 1 1,0 Lamium amplexicaule 1 0,1 Chamomilla recutita 8 18,0 10 7,5 Lamium purpureum 7 4,3 9 1,8 Chenopodium album 24 24,9 26 16,5 Lapsana communis 1 4,0 Chenopodium ficifolium 6 10,0 1 0,1 Lepidium ruderale 5 6,1 Chenopodium pedunculare 2 0,2 Lolium perenne 1 4,0 5 10,1 Chenopodium polyspermum 3 2,1 5 5,1 Malva neglecta 1 0,1 1 3,0 Chenopodium strictum 4 3,2 1 2,0 Matricaria discoides 3 2,1 1 2,0 Chenopodium suecicum 1 2,0 2 1,1 Medicago lupulina 4 2,2 1 0,1 Lactuca serriola 13 13,3 20 27,7 Medicago sativa 1 2,0 Lamium album 1 2,0 Melilotus officinalis 1 2,0 Lamium purpureum 12 11,4 4 0,4 Mentha arvensis 1 2,0 Lapsana communis 3 4,1 Myosotis arvensis 1 0,1 3 6,0 Lathyrus tuberosus 1 2,0 2 4,0 Papaver rhoeas 6 6,3 2 0,2 Lepidium ruderale 4 3,2 Persicaria amphibia 12 33,1 4 18,0 Lolium perenne 2 6,0 16 57,0 Persicaria hydropiper 1 0,1 Malva neglecta 1 0,1 1 1,0 Persicaria lapathifolia 2 0,2 1 0,1 Matricaria discoides 8 5,5 3 2,1 Persicaria maculosa 1 3,0 2 6,0 Medicago lupulina 4 1,3 2 0,2 Persicaria mitis 1 0,1 Medicago sativa 2 4,0 8 14,1 Phragmites australis 1 4,0 Mentha arvensis 4 9,1 3 2,1 Plantago major 30 61,1 18 28,5 Myosotis arvensis 6 12,0 20 39,2 Plantago uliginosa 2 6,0 682

Myosoton aquaticum 2 7,0 Poa annua 9 26,0 10 31,0 Papaver rhoeas 9 8,2 25 44,4 Polygonum aviculare 21 44,1 28 52,7 Pastinaca sativa 1 0,1 Raphanus raphanistrum 2 1,1 Persicaria amphibia 10 41,0 21 66,0 Roripa sylvestris 4 5,2 3 6,0 Persicaria hydropiper 1 0,1 1 4,0 Rubus sp. 1 3,0 Persicaria lapathifolia 2 0,2 3 3,1 Rumex obtusifolius 1 2,0 Persicaria maculosa 1 2,0 Scutellaria galericulata 1 2,0 Phragmites australis 5 14,0 Setaria pumila 5 13,1 Plantago major 30 55,3 15 14,7 Silene latifolia 6 6,3 4 0,4 Poa annua 16 51,0 17 54,1 Silene noctiflora 2 3,0 Poa palustris 4 8,0 9 17,0 Sinapis alba 1 2,0 Polygonum aviculare 46 93,2 49 65,2 Sinapis arvensis 6 12,0 4 0,4 Potentilla anserina 4 6,1 Solanum nigrum 1 2,0 1 0,1 Raphanus raphanistrum 4 2,1 Sonchus arvensis 3 2,2 Roripa sylvestris 4 10,2 2 0,2 Sonchus oleraceus 5 1,4 4 2,3 Rubus sp. 5 17,0 Stachys palustris 5 10,1 2 5,0 Rumex crispus 1 0,1 4 2,2 Stellaria media 7 10,1 Rumex obtusifolius 7 4,3 Symphytum officinale 4 11,0 3 5,1 Setaria pumila 3 8,0 Taraxacum officinale 3 4,0 8 8,4 Silene latifolia 6 12,0 16 24,6 Thlaspi arvense 11 2,0 4 0,4 Silene noctiflora 2 1,1 9 13,3 Trifolium arvense 1 0,1 Silene viscosa 1 0,1 Trifolium pratense 2 0,2 Sinapis arvensis 6 2,4 2 1,1 Trifolium repens 1 0,1 Sonchus oleraceus 2 0,2 1 0,1 Tripleurospermum inodorum 45 130,3 35 52,2 Stachys palustris 4 7,0 11 21,3 Triticum aestivum 4 6,0 Stellaria media 10 8,4 Urtica dioica 5 6,2 1 3,0 Symphytum officinale 1 0,1 6 13,0 Veronica agrestis 4 1,3 Taraxacum officinale 16 18,6 6 6,2 Veronica hederifolia 1 1,0 Thlaspi arvense 17 7,2 5 1,4 Veronica persica 8 9,1 6 3,3 Trifolium arvense 3 0,3 Veronica polita 19 21,5 9 3,7 Trifolium pratense 1 2,0 Vicia tetrasperma 2 3,1 Tripleurospermum inodorum 58 205,0 77 172,9 Vicia villosa 1 0,1 Triticum aestivum 10 10,3 Viola arvensis 17 19,3 11 3,9 Urtica dioica 2 4,0 6 9,1 Veronica agrestis 1 0,1 6 2,4 Veronica hederifolia 5 7,2 Veronica persica 7 8,3 11 14,1 Veronica polita 14 20,1 25 20,0 Vicia tetrasperma 3 1,2 2 1,1 Vicia villosa 1 4,0 1 4,0 Viola arvensis 21 18,8 51 57,5 Výsledky vyhodnocení zaplevelení vybraných polních plodin byly zpracovány pomocí analýzy DCA. Délka gradientu u dat získaných ze všech polních plodin byla 4,317 a z tohoto důvodu byla vybrána pro následující zpracování dat kanonická korespondenční analýza (CCA). Podle frekvence výskytu a pokryvnosti různých plevelů bylo analýzou CCA vytvořeno prostorové uspořádání plevelných druhů. Všechny tyto údaje jsou vyjádřené graficky pomocí ordinačních diagramů (Obr.2). Výsledky analýzy CCA pro všechny plodiny jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 pro všechny kanonické osy, a vysvětlují 8,5 % celkové variability v datech. Podle ordinačního diagramu Obr. 2 můžeme druhy rostlin rozdělit do několika skupin. V první skupině jsou plevele, které se častěji nebo s vyšší pokryvností vyskytovaly v roce 683

2000 v porostech ozimé pšenice a jarního ječmene a jsou to: Artemisia vulgaris, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Equisetum arvense, Chenopodium pedunculare, Myosotis arvensis, Persicaria amphibia, Stachys palustris. Druhou skupinu tvoří druhy, které měly vyšší frekvenci výskytu nebo pokryvnost v roce 1999 v obou sledovaných plodinách. Jedná se o druhy: Amaranthus retroflexus, Anagallis arvensis, Arctium tomentosum, Carduus acanthoides, Fallopia convolvulus, Galium aparine, Chamomilla recutita, Chenopodium strictum, Plantago major, Polygonum aviculare, Taraxacum officinale, Tripleurospermum inodorum, Veronica persica, Veronica polita. Do třetí skupiny můžeme zařadit druhy, které byly více ovlivněny jiným faktorem než rokem sledování a tato analýza je nezahrnuje. Do této skupiny můžeme zařadit druhy: Avena fatua, Apera spica-venti, Bromus sterilis, Echinochloa crus-galli, Elytrigia repens, Chenopodium album, Lactuca serriola, Papaver rhoeas, Helianthus tuberosus, Lolium perenne, Poa annua, Silene latifolia, Viola arvensis. Obr. 2 Ordinační diagram vyjadřující výskyt a pokryvnost vybraných druhů plevelů v roce 1999 a v roce 2000 Amaranthus retroflexus, Ana arve Anagallis arvensis, Ape spic Apera spicaventi, Arc tome Arctium tomentosum, Art vulg Artemisia vulgaris, Ave fatu Avena fatua, Bro ster Bromus sterilis, Cap burs Capsella bursa-pastoris, Car acan Carduus acanthoides, Cir arv Cirsium arvense, Ech crus Echinochloa crus-galli, Ely repe Elytrigia repens, Equ arve Equisetum arvense, Fal conv Fallopia convolvulus, Gal apar Galium aparine, Hel tube Helianthus tuberosus, Cha recu Chamomilla recutita, Che albu Chenopodium album, Che pedu Chenopodium pedunculare, Che stric Chenopodium strictum, Lac serr Lactuca serriola, Lol pere Lolium perenne, Myo arve Myosotis arvensis, Con arve Convolvulus arvensis, Pap rhoe Papaver rhoeas, Per amph Persicaria amphibia, Pla majo Plantago major, Poa annu Poa annua, Pol avic Polygonum aviculare, Sil lati Silene latifolia, Sta palu Stachys palustris, Tar offi Taraxacum officinale, Tri inod Tripleurospermum inodorum, Ver pers Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním Veronica persica, Ver poli Veronica polita, diagramu: 1999 rok sledování 1999, Sucho Vio arve Viola arvensis. rok sledování 2000; Druhy plevelů:ama retr Závěr Následek povodně i suché jaro výrazně ovlivnilo druhové složení plevelů v ozimé pšenici i v jarním ječmenu. Pravděpodobně vlivem povodně se zvýšil výskyt především u druhů kterým vyhovuje zamokření (Equisetum arvense, Persicaria amphibia, Stachys palustris, Symphytum officinale) a také u některých jednoletých druhů, kde může předpokládat, že povodeň narušila dormanci jejich plodů a semen a tak se zvýšil jejich výskyt v zaplavené části 684

(Avena fatua, Bromus sterilis, Galium aparine, Chenopodium album, Thlaspi arvense, Veronica persica). Naopak vyšší zastoupení některých druhů na nezaplavené části mohlo být způsobeno poklesem jejich výskytu na zaplavené v důsledků povodně a to díky odumření plodů a semen v půdě nebo vegetativních rozmnožovacích orgánů (Apera spica-venti, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Elytrigia repens, Papaver rhoeas, Poa annua, Viola arvensis). Suché jaro roku více umožňovalo vyšší výskyt především druhům s hlubším kořenovým systémem, který těmto druhům umožnil zajištění vody z podzemních zdrojů (Artemisia vulgaris,cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Equisetum arvense, Stachys palustris). Naopak celá řada druhů především jednoletých v době suchého jara omezila klíčení a pravděpodobně díky sekundární dormaci nevyklíčila a proto byl jejich výskyt vyšší v roce 1999 (Amaranthus retroflexus, Anagallis arvensis,fallopia convolvulus, Galium aparine, Polygonum aviculare, Taraxacum officinale, Tripleurospermum inodorum, Veronica persica, Veronica polita). Přesné zmapování vztahu plevelů a počasí by si vyžádalo dlouhodobé sledování druhového spektra a meteorologických údajů na jedné lokalitě. Je ovšem zřejmé, že tato vazba existuje a její objasnění by umožnilo odhadovat intenzitu zaplevelení podle průběhu počasí. Dále je však zřejmé, že jednotlivé faktory (sucho, povodeň) působí na plevele rozdílně a někdy také protichůdně, což poměrně komplikuje jejich objasnění a konstatování přesných závěrů. Dedikace Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU číslo: TP 3/2011 Optimalizace pěstitelských postupů v suchem ohrožených oblastech. Použitá literatura Havlíček, V. et al. (1986): Agrometeorologie, SZN Praha. Kolektiv (1996): Půda situační a výhledová zpráva. MZe ČR, VÚZE, Praha. Kubát, K.(ed). 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha. 927 s. ISBN 80-200- 0836-5 Kűhn, F. (1982): Plevele jako ekologické indikátory. In: Plevele v agroekosystému metody integrovavé ochrany, Sborník přednášek. ČSVTS, Dům techniky Brno. Prach, K. (1994): Monitorování změn vegetace, metody a principy. ČÚOP, Praha. Ter Braak, C., J., F. (1998): CANOCO A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4.0.). Report LWA-88-02 Agricultural Mathematics Group. Wageningen, 1998. Kontaktní adresa 1. autora: Ing. Jan Winkler, Ph. D., Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, e-mail: winkler@mendelu.cz 685