OSTROVSKÁ PÍSEŇ (MKapP A LVII. l, list 8b) l <S>lovo do světa stvořen<i>e v božství schováno, jež pro Evino z<h>řěšenie na svět posláno. 5 2 Dievcě dřéve porozenie jest zvěstováno, z Davidova pokolenie božsky vzchováno. 3 Ot něhože náše křčenie 10 jménem nazváno, pro drahé náše spasenie židóm prodáno. 4 I pro náše vykúpenie na smrt prodáno, 15 jehož nám slavné vzkřiešenie vesele dáno.
JESU KRISTE, ŠČEDRÝ KNĚZE (NMP rukopisné zlomky 1. A. c. 24) l Jesu Kriste, ščedrý kněze, s Uotcem, Duchem jeden Bože, tvoje ščedrost náše sbožie. 5 2 Ty jsi <ny>nie sde přěd námi, pro tvé muky, svaté rány smiluj sě, Tvorče, nad námi! 3 A tys prolil tvú kre<v> pro ny, 10 z věčné smrti vykúpils ny, otpustiž nám nášě viny. 4 Anděli jdú spievajíce, Tv<orci v> slávě klekajíce, 15 chválu jemu vzdávajíce. 5 Svatá Maří, Buožie Máti, ty nám račiž spo<má>hati, daj nám tvého Syna znáti. 20 6 Křikněmž všickni k Hospodinu, ať nám spustí naši vin<u> i dá nám v ráji dědinu. 73
25 7 V š i c hn i n e b u dě m b e z n ě ho. ostavmy sě diela zlého a nehněv<ajmy> viec jeho. 8 O t če, Sy n u, D u še s va t ý, 3tí neda j naš i m duš ie m z t rá ty, naplň ná mi kuó r desát ý. 9 Spasiteli dušě, těla, rač ostřieci zlého diela, 35 daj d uši, by t ě v idě la. 10 Svatá Maří p ř< istup k súd >u, všichn i svě tí k s vé mu li du, dř éve n ež li d uše zb ud u. 40 Kyrie leison! 11 Nejmějž, Tvorče, na ny hně<vu> pro tvú Matku žalostivú, pro muky tvé a bolest tvú. 45 12 Viemy, Tvorče, že máš rány, rucě, nozě, bok <prok>lány, život vešken bičovaný. 13 Lícě svatého znamenie 50 ostavil si dle pomněnie: Tělo <sva>té a Krve tvoje.
14 Pro tvé muky i bolesti a tvé Matky pět žalostí 55 zbav nás smutka, daj ra<dost>i. 15 Pójděm, pójděm, Buóh přěd námi, a budemy jemu známi, ať sě smiluje nad námi. 60 16 <Sv>atá Maří, jdi přěd námi, prosiec Syna svého za ny, za ny, za hřiešné křesťany. 65 17 Ktož tuto pie<seň> zpievají, Buožie muky pamatují a jich paměť znamenají. 18 Přijměmž všickni požehná<nie> 70 našim hřiechóm na zbavenie, našim dušiem na spasenie. 19 Ujměmž všickni za ten pramen, <ať ná>s nežže věčný plamen, 75 rcěmyž všickni vóbec: Amen! Amen! Amen! 75
MODLITBA KUNHUTINA (NUK VII G 17 d, list 146b / 15lb) l Vítaj, Kráľu všemohúcí, ve všech miestiech vševidúcí, všech kajúcích milujúcí, věčný život dávajúcí! 5 2 Všeho kvietie krašše ktvúcí, všech svietlostí / viece stvúcí, svým milým sě zjevujúcí, je rozkošně kochajúcí! I46b 147a 3 Vítaj, slavný Stvořiteľu, 10 vítaj, milý Spasiteľu, vítaj, věrný náš přieteľu, všie dobroty davateľu! 4 Vítaj, v núzi těšiteľu, všeho hořě zbaviteľu, 15 vítaj, divný slaviteľu i rozkošný krmiteľu! 5 Děkujemy tobě z tvého z milovánie velikého, z potřebného, z radostného, 2o z vysokého i z ščedrého:,, 6 ež si ráčil ny stvořiti, velmi / drazě vykúpiti, 147b, nebesa dens otvořiti a svým Tělem obdařiti. 76
25 7 Ch vá la t ob ě, Bož e, z to ho, ježe č iníš d ivóv mnoho divnú mocú slo va tvého v ru kú p opa v še li kéh o. 8 Tu sv é di vy ty z jev u ješ, 30 když nás h řiešnýc h na vščěvuješ, chléb v své Tě lo pr o měňu ješ, z ví na svú K re v uč iň uj eš. 9 V chlebnéj tváři ty sě skrýváš, božskú svě tl ost tu pok rýváš, 35 cěle v oplatce přebýváš, cěle na / nebi počíváš. I48a 10 Ani na nebi jsi věcší, ani v oplatce jsi menší, ani na nebi světlejší, ani v oplatce temnější. 11 Na nebi jsi věštek zjevně, v oplatce jsi věštek tajně, jakož na nebi jsi slavně, takož v oplatce jsi divně. 45 12 Když tak divně k nám přichodíš, s sobú anjely přivodíš, k velikéj čsti nám to hodíš, když k nám s anjely přichodíš. 13 Tvé jest Tělo naplněno, 50 divně když jest učiněno, mocným slovem usvaceno, / věrným srdcem uchváceno. 14Sb 77
14 To každému jmieti za to, jež jest srdcem takéž vzato, 55 jakož ústy vzemše svato: Augus ti n jest svědek na to. 15 N a to s vě d ka s l u nce j m á m y : když<to>na ně vzpomínámy, m n oh o p o p rs kó v v í dá m y, 60 avšak je dno s lunce zná my. 16 K d y ž t o b ud e r o z l o m e n o, v mále část m i rozd ro beno, po vše m s vě tu roz dě len o, vše křesťjanstvo obděleno. 65 17 Kakož koli i prokniemu málo dáno jest věr/nému, všako cěle jest prvniemu, cělo dáno i druhému, 18 cěle dáno jest třetiemu, 70 <cěle také i čtvrtému,> c ěl e v ě r n ě ti s ú c i e m u, cě le ji st ě p o s l e d n i e m u. 19 A v š a k p r o t o n e n i e d v o j e B o ž i e T ě l o a n i t r o j e : 75 v e v š ec h m i e st ie c h v š e j e d n o je, tako věří srdce moje. 8o 20 Děž jest z Dievky porozeno, téže na křížů umořeno, téže v zemi pohřebeno, téže z mrtvých jest vzkřiešeno. 78
21 Ale tako jest vzkřiešeno, jakož ovšem oslaveno, též n a / ne be zp od viž en o, též v oplatcě posvaceno. 85 90 95 100 105 22 Te n C h lé b ž i vý ne j de do l ó v, na výsoť jde k Otcu do móv, krmě jest všěch apoštolóv i všěch svatých i anjelóv. 23 P ro to p ro sí m, Bož e, te be, živý i rozkošný Chlebe, aby o tv o řě dn es neb e, dal n á m šče d ré da ry z se be. 24 Daj dós to jně tě v ída ti i dóstojně p řij íma ti, aby mohl ty s Matku jmieti chvály z toho i vši světí. 25 Rači ny dens nakrmiti, živé krmě nasytiti, / jejé silú posíliti, jejé rozkoš v dušu vlíti. 26 Daj nám za hřiechy plakati i jich právě sě pokáti, tobě z daróv děkovati, tě všiem srdcem milovati. 27 Pro tvé svaté porozenie i pro těžké tvé truzenie, pro žalostné prorazenie i pro křivé otsúzenie, 150a 79
28 pro tvé nuzné roztěženie, 110 pro hanebné oběšenie i pro hrozné okrvavenie i pro krásy tvé zbavenie, 29 pro tvé hořké umořenie, pro túžebné po/hřebenie 115 i pro slavné tvé vzkřiešenie i p ro di vné vzp odv i žen ie 150b 30 prosím, Bože, tvé m ilost i i veliké tvé ščedrosti, aby zbavil škařědosti 120 hřiešné také i těžkost i. 31 Rači hřiechy otpustiti i jich plně očistiti a mě jiných uchovati, ďjábly ot nás vzdalevati. 225 32 Rači zlobi v nás umníti a dobroty přibaviti, dušu s tělem uzdraviti, tvého hněva ny zbaviti. 33 Daj života polepšenie, 130 zlé žádosti / uhašenie, pravé milosti rozženie a děl dobrých rozmnoženie. 34 Rači s tobú ny sjednati i tě právě daj poznati, 135 na tě veždy zpomínati a v tom život náš konati. 80
35 Rači s námi tehdy býti, když jest duši těla zbýti, a nás v hoře neuvoditi, 140 li že v rozkoš provoditi. 36 Daj nám s Matkú tě vidúce kralevati v tobě jsúce a tě v sobě viec jmajúce, v rozkoši sě kochajúce. 1-15 37 Tě výše všech milujúce a ve zboží plavajúce, / <s> svatými sě seznajúce a s anjely zpievajúce, 151b 38 všeho kvietie krašše ktvúce, 150 veždy roz<koš>ně živúce, nikdy neumierajúce a věčně sě radujúce. Amen. Tuto jmenuj A i kohož chceš, živé, mrtvé. 6 Nejstarší česká duchovní lyrika 8I