Lunární Sabat: Základ proroctví o 2300 dnech A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby. (Daniel 8,14) Toto proroctví, zahrnující nejdelší časovou periodu v Bibli, bylo shromažďujícím voláním velkého Milleritského hnutí v letech okolo 1840 a stalo se základem k ustanovení Církve adventistů sedmého dne. Tři data tohoto proroctví jsou pevně zakotvena. Proroctví začíná na podzim roku 457 p.n.l. s příkazem k obnovení a výstavbě Jeruzaléma. Prvních sedmdesát týdnů roků sahá k podzimu roku 34 n.l., kdy evangelium začalo být hlásáno k pohanům po ukřižování Štěpána. Uprostřed posledního sedmiletého týdne byl Mesiáš zabit při Jeho ukřižování. Dalších 1810 let končí v roce 1844. Toto je jednoduchý matematický výpočet, se kterým je většina adventistů dobře obeznámena: 2300 457 (odečíst, protože to bylo p.n.l.) +1 (protože neexistuje rok 0) = 1844. To nám dokazuje, že rok 31 n.l. byl rokem ukřižování. Ale jak došli Millerité k přesnému datu konce tohoto proroctví? Millerité chápali, že svatyně byla očišťovaná každý rok v Den smíření. Leviticus 23 udává datum pro Den smíření jako desátý den sedmého měsíce. Podle Gregoriánského kalendáře vychází desátý den sedmého měsíce uprostřed léta, ne na podzim, jak zjistili Millerité! Millerité věděli, že aby nalezli Den smíření, a přesné datum konce 1 proroctví o 2300 letech, musí použít Biblický kalendář, který je založen výhradně na pohybech nebeských těles.
Nebe použilo toto mocné prorocké hnutí k obnovení poznání původního kalendáře pro tento svět. Doprovázející porozumění o očištění svatyně se stalo základní naukou Církve adventistů sedmého dne, která vyrostla z tohoto Milleritského hnutí. Je nešťastné, že za méně než 100 let později Církev adventistů sedmého dne zcela zapomněla, jak Millerité dospěli k přesnému datu 1 pro Den smíření v roce 1844 a konečnému datu proroctví o 2300 dnech. V roce 1938 ustanovil prezident Generální konference J. L. McElhaney výzkumný výbor, aby prozkoumal tuto záležitost. Ve výboru byli Dr. Leroy Froom, předseda; Dr. Lynn Harper Wood, tajemník; Dr. M. L. Andreasen a starší F. C. Gilbert, mezi jinými známými lídry v církvi CASD. Jejich pečlivé studium Milleritských metod a Biblického kalendáře je vedlo ke zcela neočekávanému a nevítanému odhalení: Když je Sabat počítán podle Biblického kalendáře, nepřipadá na sobotu! Když pečlivě procházeli prorocké linie proroctví 2300 dnů, došli k dalšímu šokujícímu zjevení: ačkoli Bible jasně uvádí, že Yahushua byl ukřižován v den Pesachu, šestý den týdne, Pesach nepřipadal v roce 31 n.l. na pátek! Následky tohoto zjištění jsou obrovské a dalekosáhlé. Počáteční datum 457 p.n.l. pro začátek proroctví o 2300 dnech je nenapadnutelné. Proto je jen jediný rok, ve kterém mohl a byl Mesiáš ukřižován: rok 31 n.l. Když se však Biblický kalendář aplikoval na lunace Měsíce v roce 31 n.l., ukázalo se, že k ukřižování došlo podle dnešního kalendáře v úterý 2 24. dubna a ne v pátek 27. dubna. Problém byl jasný: Pokud by byl rok 31 zavržen jako rok ukřižování, pak by proroctví o 2300 dnech nezačínalo v roce 457 p.n.l. a proto ani nekončilo v roce 1844. Navíc týdenní cyklus Biblického kalendáře neodpovídá týdennímu cyklu moderního kalendáře, protože není možné, aby byl Yahushua ukřižován v pátek v roce 31, a současně byl ukřižován v šestý den Biblického týdne. Další výzkum potvrdil toto nevítané odhalení. Hodně z tohoto výzkumu se dochovalo v Grace Amadon Collection v Centru pro adventistický výzkum (Center for Adventist Research) na Andrews University. Další
dokumenty jsou uchovány v Oddělení archívů a statistik Generální konference adventistů sedmého dne (Archives and Statistics Department of the General Conference of Seventh-day Adventists). Vyšetřovací výbor nevěděl, co má dělat. Studovali následky prezentace Biblického kalendáře církvi. M.L. Andreasen napsal četné dopisy, ve kterých doporučoval, aby Církev nepřijala Biblický kalendář se svým týdenním cyklem a svými Sabaty řízenými skrze Nový Měsíc. Většina těchto dopisů není dostupná běžnému adventistovi. Nicméně hlavní Andreasenovy argumenty jsou dobře shrnuty v nedatovaném dopise, který poslal spolučlenovi vyšetřujícího výboru, Grace Amadonovi: M. L. Andreasen Nebylo by jednoduché vysvětlit lidem, že by Bůh, který obhajoval a zřídil takové uspořádání, byl velmi znepokojen ohledně přesného sedmého dne. Pokud by vysvětlení bylo možné a lidé by nakonec přistoupili na změnu tohoto svátečního dne a stabilitu sedmého dne, mohli bychom se domnívat, že si časem zvyknou na toto uspořádání. Ale než by si na to zvykli, přišla by další změna.... A jiná změna, a pak jiná změna... Není v tom žádná jednotnost a jen co by si lidé zvykli na jistý řád, den by se opět změnil. Toto je více, než může běžný člověk pochopit, a když půjdeme nyní k lidem s takovým návrhem, musíme očekávat, že výsledkem bude chaos.... Pokud by mělo být v tomto novém kalendářním schématu, jehož přijetí zvažujeme, dovoleno, aby lokální komunity měly právo na svá vlastní pozorování [Měsíce]..., zůstávalo by stále otázkou, zdali by byli na místě vhodní muži, kompetentní k takovému pozorování.... Kdyby lidé zachovávající Sabat také obhajovali tento nový návrh kalendáře, výsledný zmatek by nám v ničem nepomohl... Upřímně podpořit plán, který je nyní před námi, se mi zdá... ve svých důsledcích tak naložený dynamitem s TNT, že bychom si měli dávat dobrý pozor. S největší vážností varuji výbor před touto věcí. Obávám se následků.... (M. L. Andreasen, Grace Amadon Collection, Andrews University, Box 2, Folder 4.) Evangelisté CASD poukazují na nauku o očištění svatyně, které započalo na podzim roku 1844, jako na jedinečný a výjimečný příspěvek Adventismu k Protestantské pravdě. Tato nauka je však neoddělitelná od Biblického luni-solárního kalendáře a ovlivňuje to, kdy nastává Sabat.
Skutečnost, že Církev adventistů sedmého dne zachovává Sabat v sobotu už tak dlouho let, není žádným důkazem toho, že sobota je Biblický Sabat. Není žádné omluvy pro nikoho, kdo zaujme postoj, že už není více pravdy, která má být zjevena, a že všechny naše výklady Bible jsou bezchybné. Skutečnost, že jisté nauky jsou naším lidem považovány za pravdu po mnoho let, není důkazem toho, že naše představy jsou neomylné. Délka času nedělá z bludu pravdu a pravda si může dovolit být férová. Žádná pravá nauka o nic nepřijde při hlubokém prozkoumání. (E. G. White, Review & Herald, Dec. 20, 1892.) Ti, kdo tíhnou ke starým zvykům a dávným omylům, ztratili ze zřetele skutečnost, že světlo stále narůstá na stezce těch, kdo následují... [Yahushuu]; pravda je neustále odhalována... [Yahuwahovu] lidu. Musíme neustále postupovat, pokud chceme následovat našeho Vůdce. Jedině když kráčíme ve světle, které na nás září, následujeme pravdu, která je otevřená našemu chápání, přijímáme větší světlo. Nemůžeme být omluveni tím, že přijímáme jen světlo, které měli naší otcové před sto lety. Kdyby naši... bohabojní otcové viděli to, co vidíme my, a slyšeli, co slyšíme my, přijali by toto světlo a kráčeli v něm. Pokud toužíme napodobit jejich věrnost, musíme přijmout pravdy zjevené nám, tak jako oni přijali pravdy prezentované jim; musíme udělat to, co by udělali oni, kdyby žili v naší době. (E. G. White, Historical Sketches, 1891, p. 197.) Světlo narůstá. Je třeba se rozhodnout. Buď se vzdáš soboty jako Biblického sedmého dne Sabatu a přijmeš pravý Biblický Sabat vypočítaný podle původního luni-solárního kalendáře, nebo budeš lpět na sobotě a vzdáš se proroctví o 2300 dnech, roku 1844 a nauky o svatyni. To jsou vzájemně vylučující se nauky. Světlo narůstá. Budeš ho následovat? Když upřímný ale mýlící se člověk uslyší pravdu, buď se přestane mýlit, nebo přestane být upřímný. (Richard Humpal, JD)
1 Millerité došli k závěru, že Den smíření připadl v roce 1844 na 22. října. WLC však věří, že toto datum bylo mylné pro řadu důvodů, klikni zde pro podrobné vysvětlení. Je nutné si všimnout, že Millerité správně rozpoznali, že Biblické měsíce, a s tím i data uvnitř měsíce, jsou závislé na lunárním cyklu. 2 Úplněk nastal 25 dubna v roce 31 n.l., což by byl první den Svátku nekvašených chlebů (Abib 15), vypočítaný od prvního svítání po luni-solární konjunkci - což se rovná dnešní středě. To znamená, že Yahushua byl ve skutečnosti ukřižován podle dnešního kalendáře v úterý, což by byl Abib 14. I za použití metody prvního viditelného srpku měsíce pro určení dne Nového Měsíce, kterou zastávali Millerité, nevychází ukřižování na pátek, ale na středu dle dnešního kalendáře. Nedá se to nijak obejít: Spasitel nemohl být ukřižovaný v roce 31 n.l. v pátek.