Příloha č. 2 Průvodce krajinou Mikulovsko-Falkensteinska Bc. Markéta Zajíčková Mendelova univerzita Brno, Zahradnická fakulta Lednice Pro účely diplomové práce: Interpretace a prezentace památky zahradního umění Studijní program: Zahradní a krajinářská architektura Obor: Management zahradních a krajinářských úprav Ročník: 2. Rok: 2016/2017
Průvodce krajinou Mikulovsko-Falkensteinska
Obsah: Komponovaná krajina Mikulovsko-Falkensteinska Průvodce Okruhy Mapa okruhů a zastavení Přehledná mapa mikulovského panství 1675 (vydáno 1802) Zámek Zámecká bažantnice Pruský hřbitov Alej Vídeňská Alej směr Sedlec Olivetská hora Svatý kopeček Kozí hrádek Šibeniční vrch Ostrov Tichý 5 7 8 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 3
Zaniklé sádky Mušlovský lom Mušlovské rybníky Mariánský mlýn Zaniklý rybník nad Mariánským mlýnem Zámecká obora (R) Kreusberg (R) Falkenstein (R) Historický mlýn (R) Zdroje obrazové dokumentace Zdroje textové dokumentace 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 35 4
Komponovaná krajina Mikulovsko-Falkensteinska Krajinou Mikulovsko-Falkensteinska rozumíme oblast rozkládající se jižním směrem od města Mikulova až ke vzdálené dominantě hradu Faleknsteinu. Jedná se o rozlehlou převážně rovinatou plochu, zvlněnou kopcovitými výběžky, které i přes své nevelké rozměry zaujímají postavení krajinných dominant. Mírným údolím pak protéká potok Včelínek, pramenící u rakouské obce Kleinschweinbarth odkud teče směrem k Mikulovu, kde se stáčí u kopce Šibeničník a pokračuje dále k Sedlci. 1 Právě v tomto údolí započaly již za vlády Lichteinsteinů, tedy v období od 13. století, které spadá do středověké epochy, první krajinářské úpravy v podobě vysoušení bažinatého údolí potoka Včelínku. Vysoušení plochy bylo dosaženo pomocí výstavby rybniční sítě, která se ve svých fragmentech dochovala až do dnes, kdy je stále jedním z hlavních krajinotvorných prvků, i přesto, že její rozsah byl během let značně omezen. Potoční a s ní spojená rybniční soustava tak tvoří pomyslnou páteř zdejší, v budoucnu komponované, krajiny. Dalšími objekty, které zde vznikly již za vlády rodu Lichtensteinů, byly užitková zahrada v prostoru pozdější bažantnice a zámecká obora rozkládající se v prostoru mezi rybníkem Šibeničníkem a kopcem Kreusberg. Největší změny však započínají, stejně jako v ostatních částech prostoru, za vlády kardinála Dietrichsteina, který navazuje na stávající upořádání krajiny, jehož krásu a hospodářský potenciál dále rozvijí ve společném konsenzu. V tomto období je do prostoru kolem Mikulova umisťována řada objektů, které navazuji na zdejší způsoby obhospodařování krajiny, a postupně zde vzniká unikátní celek šlechtického velkostatku se všemi jeho náležitostmi. 5
Mimo vinařství, kterému vévodí především Pálavské svahy ležící severně od Mikulova, se v údolí Včelínku velmi dařilo chovu ovcí, rybolovu, chovu zvěře v oborách, pěstování ovoce a další rostlinné produkci. V 16. a 17. století jsou tak do krajiny umisťovány především budovy mlýnů, myslivny, ovčíny, sádky a sýpky a jsou zakládány nové vinice, sady, štěpnice, rybníky, pastviny, pole a zahrady. I přesto, že se jedná o objekty hospodářského využití, v krajině byly umisťovány a začleňovány s důrazem na její estetiku a i tyto objekty si tak brali za úkol krajinu určitým způsobem dotvářet a vylepšovat zcela v duchu éry pozdní renesance až manýrismu. 2 Do této hospodářsky komponované krajiny pak byly vkládány prvky druhého v daném období velmi důležitého aspektu a to náboženské stavby. Jasnou dominantou je v tomto ohledu stavba kostelu svatého Šebestiána na Svatém kopečku, s k němu vedoucí kalvárií. Mimo soustavu staveb na svatém kopečku byla do krajiny postupně umístěna i řada drobných sakrálních objektů jako jsou křížky, kapličky či boží muka. Nejčastěji byly umisťovány na významná místa podél cest, na křižovatky cest, či na upomínková místa. Mimo hospodářskou a náboženskou funkci musela krajina panovníkovi poskytovat i prostor k zábavě, pobavení, odpočinku, uvítání návštěv apod. Především k těmto účelům pak sloužil unikátně pojatý ostrov Tichý na Novém rybníce. Se zámkem byl spojen cihlovým padacím mostem a dva kilometry dlouhou alejí zachovanou v krajině dodnes. Na ostrově byl postaven letohrádek s okrasnou zahradou, vinicí a ovocným sadem. K dalším stavbám podobného významu pak patřila i podzámecká zahrada dnes známá jako bažantnice, která své největší krásy dosáhla snad v 17. století, kdy zde byla vytvořena přísná formální barokní úprava s až klasicistními rysy. 6
Průvodce Průvodce stručně popisuje některá z míst, která spoluutvářeli komponovanou krajinu v dávné historii a jejichž pozůstatky je možné najít až do dnes. Spíše než poskytnutí množství informací je jeho cílem otevřít Vám nový svět, který se v této krajině skrývá a v současnosti je poměrně dobře uschován před zraky většiny návštěvníků, kteří do těchto končin zavítají. Některé artefakty dřívějších staveb je tak opravdu nutno hledat v české džungli, ale o to větší je pak snad radost badatele, když se předním rozestoupí křoví a objeví se cihlový most stojící dnes uprostřed pole, tůně obehnané cihlovými zdmi, jejichž dřívější účel chovu mladých ryb dnes odhalí už jen skutečně málokdo nebo Vám již bude zcela jasné proč je část polí na Rakouské straně hranice obehnána kamennou zdí a proč je na Mikulovském koupališti ta historická brána?. Ano je pravdou, že řada z uvedených památek by si zasloužila své znovuobjevení a navrácení zpět na čestné místo které jim patří, k tomu však lze přispět především zájmem společnosti o stav a vývoj našeho historického dědictví a k tomu snad svou špetkou přispěje i tento drobný průvodce. 3 Objekty, které jsou na následujících stranách popsány jsou seřazeny do tří okruhů, jedná se však pouze o navrhované trasy a návštěvníka v žádném případě nemají v úmyslu omezovat v jeho vlastním trasování a bádáním dle libosti. 7
Okruhy Okruh P1 Délka: 8km Počet zastavení: 8 Určení: pěší turistika Jedná se o nejkratší okruh převážně vedoucí městem a jeho bezprostředním okolím Vzhledem k průběhu trasy (Svatý kopeček) je určen pro pěší turistiku Jednotlivá zastavení: zámek, zámecká bažantnice, Pruský hřbitov, Vídeňská alej, Alej směr Sedlec, Olivetská hora, Svatý kopeček, Kozí hrádek 8
Okruh P2 Délka: 17km Počet zastavení: 10 Určení: primárně pěší turistika, možné i cyklistické využití Druhý delší okruh je určen opět převážně pro pěší turistiku, jelikož nevede primárně po cyklistických stezkách, nepřekonává však významnější terénní bariéry a je tak možné jej využitý i pro účely cyklistiky pokud je počítáno se sníženým komfortem. Jednotlivá zastavení: zámek, Šibeniční vrch, ostrov Tichý, zaniklé sádky u ostrova tichý, Mušlovský lom, Mušlovské rybníky, Mariánský mlýn, zaniklý rybník nad Mariánským mlýnem, Kozí hrádek 9
Okruh C Délka: 38 km Počet zastavení: 9 Určení: cyklistika Okruh směřuje k nejvzdálenějším cílům celé soustavy na Rakouském území. Tam kde to směr trasy umožňoval je primárně veden po cyklistických stezkách případně po jiných zpevněných trasách Jednotlivá zastavení: zámek, zámecká obora (R), Kreusberg (R), Falkenstein (R), Historický mlýn (R), ostrov Tichý, zaniklé sádky u ostrova Tichý, alej směr Sedlec, zámecká bažantnice 10
Mapa okruhů a zastavení: 1) Zámek 2) Zámecká bažantnice 3) Pruský hřbitov 4) Alej Vídeňská 5) Alej směr Sedlec 6) Olivetská hora 7) Svatý kopeček 8) Kozí hrádek 9) Šibeniční vrch 10) Ostrov Tichý 11) Zaniklé sádky 12) Mušlovský lom 13) Mušlovské rybníky 14) Mariánský mlýn 15) Zaniklý rybník nad Mariánským mlýnem 16) Zámecká obora (R) 17) Kreusberg (R) 18) Falkenstein (R) 19) Historický mlýn (R) 4 11
Přehledná mapa mikulovského panství 1675 (vydáno 1802) 15 8 1 14 12 13 5 7 6 2 3 9 11 4 10 1) Zámek 2) Zámecká bažantnice 3) Pruský hřbitov 4) Alej Vídeňská 5) Alej směr Sedlec 6) Olivetská hora 7) Svatý kopeček 8) Kozí hrádek 9) Šibeniční vrch 10) Ostrov Tichý 11) Zaniklé sádky 12) Mušlovský lom 13) Mušlovské rybníky 14) Mariánský mlýn 15) Zaniklý rybník nad Mariánským mlýnem 16) Zámecká obora (R) 16 12
1) Zámek Hrad Mikulov 14. století Objekt: Zámecký areál Mikulov 7 8 Po požáru 1945 Zahrada 19.stol. 5 Vznik: Původně hrad, nazámek přestavěn během 16. a 17. století, Vládnoucí rody: 13.-16. stol. Liechtensteinové, 16.-20. stol. Dietrichsteinové Popis: Původně hradní sídlo umístěné na skalnatém výběžku na jižním úpatí Pálavských kopců, bylo přebudována na reprezentační sídlo v renesančním později manýristickém a dále barokním slohu. Největší část úprav proběhla v 17. století za vlády kardinála Františka Dietrichsteina. Při přestavbách v 16. stol. byly vytvořeny terasy kolem zámku, umožňující založení zahrady. Ta byla pravděpodobně založená jako renesanční, později manýristická s prvky baroka, na počátku 19. století pak byla přebudována na romantický krajinářský park. Budova zámku i zahrady byla velmi silně poškozena požárem v roce 1945. Zajímavosti: Velmi silné vazby kardinála F. D. na Itálii, především pak oblast Toskánska, se pozoruhodně odrazili při přestavbě zámeckého areálu i města jako celku, na kterém se podílela řada italských umělců a architektů. Odtud také přízvisko Mikulova Malá Itálie. Kašna 19.stol. 6 Dnešní stav: Zámecká zahrada byla veřejnosti otevřena (po požáru) opět až v roce 2002. Současný stav je dílem obnovy, dle návrhu prof. Ivara Otruby, která byla dokončena v roce 2015 a odkazuje na manýristickou a barokní etapu jejího vývoje. 13
2) Bažantnice 11 12 13 1 1 Bažantnice roku 1743 Po 1743 barokní úprava Objekt: Užitkové zahrady později bažantnice Výřez - Přehledná mapa mikulovského panství 1802 současnost Barokní brána bažantnice 19. století 9 10 Vznik: počátek 15. století ( první zmínky v urbáři o zahradách v tomto prostoru) Popis: Vzhledem k omezené možnosti vytvořit zahrady v bezprostřední blízkosti zámku, byly vytvořeny zahrady v podzámčí, právě zde. Urbář z roku 1560 popisuje toto místo jako prostor se dvěma mlejny větrnými s zahradou, štěpnicí a chmelnicí. V 18. století pak byly zahrady přebudovány na bažantnici, s čímž souvisí i výstavba zdi a barokní brány. V tomto období také převažují lesní porosty. V 19. století chov bažantů končí a je zde vytvořena osově souměrná barokní kompozice, členěná alejemi a průhledy. Poslední nezachycenou etapou jsou ovocné školky, které zde byly až do 20. století. Zajímavosti: Želví rybník (1) v jihozápadním cípu bažantnice (skutečně sloužil k chovu želv). Pěstování moruší v poslední fázi vývoje a s tím provázaná výroba hedvábí. Současný stav: Došlo k povolení výstavby satelitní čtvrti, která tento prostor velmi necitlivě a nevratně poškodila. Dodnes zachovány jen velmi omezené fragmenty v podobě alejí v jižní části objektu a brána z dob barokních úprav (pravděpodobně) od významného architekta Antonína Grimma (dnes zabudována do ohrazení koupaliště). 14
3) Pruský hřbitov 16 Současnost Objekt: Hřbitov Pruských vojáků Vznik: 1866 červen-září 14 Popis: Pruský hřbitov vznikl během Rakousko-Pruské války, kdy v červenci roku 1866 vstoupila pruská vojska do Mikulova, který postupně zaplavila. Dle dochovaných údajů se jednalo až o 45 000 osob. Úmrtí vojáků, kteří jsou zde pochování, však nebylo za přičiněno vojenským konfliktem, ale epidemií cholery, kterou do města zavlekly. Této chorobě podlehlo v 19. století přibližně 30 000 Čechů a 50 000 Moravanů. Údaje o přesném počtu těl na zdejším hřbitově se různí, ale všechny se shodují na počtu mírně přesahujícím 200 obětí. Mimo vojáky pruské armády podlehlo choleře přibližně i 500 občanů Mikulova. Po roce 1945 prostor spadá do pohraniční zóny a pomalu tak došlo k chátrání hřbitova až téměř k jeho úplné devastaci. Fotografie kolem roku 1900 15 Zajímavosti: Kromě Pruského hřbitova se v těsné blízkosti nacházel ještě hřbitov Francouzských vojáků, které postihl obdobný osud jako vojsko pruské. Jednalo se však již o rok 1805 a epidemii tyfu. Současný stav: Objekt prošel v roce 2014 celkovou obnovou, včetně restaurování náhrobků, pomníků, obnovy cestní sítě a sadových úprav. 15
4) Vídeňská alej 1 2 Stav v roce 1675 18 19 Alej Vídeňská 19. století (pravděpodobně po obnově) Současnost 17 Objekt: Alej lemující dříve hlavní cestu k Drasenhofenu směřující dále na Vídeň Vznik: není zcela přesně datováno, snad 17. století Popis: Alej (1) je zakreslena již na mapě zachycující stav v roce 1675, která však byla překreslena dle předlohy až v roce 1802, na předloze z roku 1672 alej není patrná. Přesné datování založení aleje tak není zcela zřejmé. Jendou z možností datace založení je období vlády Marie Terezie, kdy tento krajinný prvek dosahuje největšího rozmachu, který je reakcí na císařské nařízení z roku 1752 O povinnosti výsadby stromořadí podél všech nových cest. Vysazovány měly být především ovocné dřeviny, které přinášely i užitek hospodářský. Pravděpodobně současně byla založena alej doprovázející cestu vycházející ze severní části Mikulova směrem na Brno (2). Další aleje jsou následně patrné až na mapách III. Vojenského mapování z let 1876 1878. Zajímavosti: Druhá nejstarší alej v okolí Mikulova. Současný stav: Alej se aktuálně nachází ve špatném stavu. Žádoucí by byla její obnova jakožto jednoho z dokladů komponované krajiny a historického vývoje oblasti. 16
5) Alej Sedlec 1 22 současnost Clemens Beuttler 1672 20 23 Stav 2.pol 18. stol. (I. Vojenské mapování) současnost 21 Objekt: Historická alej lemující cestu z Mikulova směrem na Sedlec Vznik: přesná datace není známa, objevuje se však již na nejstarších dostupných mapách (Clemense Beutler olejomalba 1672) Popis: Jedná se o nejstarší alej v území Mikulovska, založenou pravděpodobně kardinálem Dietrichsteinem při úpravách krajiny. Její vznik je možné dát do souvislost s krajinářskými úpravami na ostrově Tichém (dříve Portz), ke kterému směřovala. Alej podél hlavní silnice končila u rybích sádek (1) na břehu Nového rybníka. Na mapách pozdější datace je doplněna ještě alej kolem menší cesty vedoucí k cihlovému mostu spojující pevninu a ostrov Tichý. Alej byla obnovena v roce 1814 výsadbou jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). Současný stav: Původní alej se nyní nachází ve fázi rozpadu, byla obnovena v roce 2015 výsadbou lip, změna taxonu byla pravděpodobně vyvolána především opakujícím se silným napadáním klíněnkou parazitující na listech jírovců. Původní jírovcová alej je postupně odstraňována dle aktuálního stavu jedinců. 17
6) Olivetská hora 26 Sandro Botticelli Utrpení v zahradě, kolem roku 1550 Fotografie počátek 20. století 24 25 Objekt: Nový prvek komponované krajiny Getsemanská zahrada pod Olivetskou horou Vznik: Pojmenování Olivetská hora kardinál František z Dietrichsteina, nový projekt Getsemanské zahrady 2015 Popis: Tento projekt je dokladem toho, že ani historické kompozice krajiny nemusí být chápany jako zakonzervované celky bez možnosti zásahu. Olivetská hora je místem v Jeruzalémě významně spojeným s životem Ježíše Krista. Zdejší olivový sad označovaný jako Getsemanská zahrada byla dle biblického příběhu místem jeho odpočinku, rozjímání a kázání. Rovněž se jedná o místo jeho zatčení po poslední večeři. Podobenství skalnatého výběžku a plošiny která je vytvořena pod Svatým kopečkem, s Olivetskou horou a Golgotou, si všiml již kardinál František z Dietrichstein, za kterého se označení Olivetská hora začalo používat. Tento nově pojatý prostor tak navazuje na dílo jež je postupně formováno od počátku 17. století a velmi citlivě a s úctou jej rozvijí. Zajímavosti: Mimo významu duchovního a historického je tato oblast i unikátním, na území ČR vzácným, stanovištěm travobylinných společenstev vápencových stepí. Typickými zdejšími druhy rostlin jsou například kosatec nízký (Iris pumila), mateřídouška časná (Thymus praecox), rozchodník bílý (Sedum album), řebříček panonský (Achillea pannonica), ožanka horská (Teucrium montanum), tařice skalní (Alyssum saxatile), které na jaře a v létě zdobí zdejší svahy záplavou postrobarevných květů. 18
7) Svatý Kopeček 28 Objekt: křížová cesta a kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku Vznik: počátek s výstavbou 1623 Popis: Křížová cesta na mikulovský Svatý kopeček je tvořena 14 zastaveními, z nichž část byla vytesána do skály, ostatní jsou pak tvořeny samostatně stojícími kapličkami. Snad nejvýraznější dominantou tvořící jedinečnou tvář Mikulova je právě kostel sv. Šebestiána, ležící na vrcholu Sv. kopečku, který je součástí křížové cesty. Křížovou cestu nechal vystavět kardinál František z Dietrichsteina, důvodem k výstavbě byly především duchovní potřeby, zároveň se však jedná o dobu rekatolizace, jde tedy i o převzetí místa využívaného historicky k pohanským tradicím a přetvoření pro účely katolické církve. Zároveň výstavba takto rozsáhlého díla naplňuje i cíl kardinála Františka Dietrichsteina a to povýšení postavení Mikulova na významné duchovní, vzdělanostní, společenské a poutní město. Část Veduty z roku 1727 27 Zajímavosti: Původní název kopce byl Tanzberg, tedy taneční vrch. Ke změně názvu dochází právě v souvislosti s výstavbou křížové cesty. Původní počet zastavení byl 7, v 18. století byl však závazně uznán počet 14 a soubor byl tak o dalších 7 kaplí doplněn. Za vlády Josefa II v letech 1780-1790 bylo velmi silně usilováno o zrušení celého komplexu a dokonce došlo až k odsvěcení kostela. Současný stav: Pouť je zde konána 1. zářivou neděli na svátek Nanebevzetí Panny Marie a je při ní vynášena černá loretánská madona trvale umístěna v kostele sv. Václava. 19
8) Kozí hrádek Současnost 29 30 31 Malba, Rudolf Huber 1840 Současnost Objekt: Dvoupatrová gotická obranná věž Vznik: pravděpodobně 15. století, některé prameny uvádějí již polovinu stol. 14. Popis: Jedná se o dvoupatrovou gotickou věž, která byla postavena ještě v době, kdy stál na dnešním Zámeckém kopci hrad. Tato dělostřelecká věž pak byla postavena jakožto vnější posílení fortifikace hradeb. Od této doby je jedním z prvků, které nezaměnitelně spoluutváří podobu Mikulova až do dnešních dní. Díky své unikátní pozici na vysokém skalním bradle nad městem byl využíván i jako vyhlídkové místo do okolní krajiny a na město. V roce 1894 je v tomto prostoru započato s komplexními úpravami, které jej měli definitivně přizpůsobit jeho rekreační funkci. Dochází tedy k výsadbám okrasných keřů (především šeříků), podél hlavní cesty byla vysazena alej z ořešáků a v roce 1930 je věž přebudována na vyhlídku. Zajímavosti: Kozí hrádek je často jedním z pohledových cílů při průhledech z města do krajiny. Tento efekt se nazývá scorcio, jeho cílem je co možná největší pocit propojení města s okolní krajinou. Jedná se o prvek italské renesance, která měla při tvorbě dnešního Mikulova hlavní slovo. Současný stav: Oblast Kozího vršku prošla v roce 2007 přírodně-krajinářskou úpravou, která opět vrací místu jeho reprezentativní charakter odpovídající významu jednoho z vyhledávaných turistických cílů v oblasti. 20
9) Šibeniční vrch 34 současnost Císařské povinné otisky 1826 Ovsíř stepní 32 33 Objekt: Skalní výběžek ležící jižně od Mikulova, který se stal místem poprav Vznik: Hrdelní právo bylo Mikulovu uděleno ve 14. století, s tím souvisí i výstavba šibenice a pojmenování kopce i přilehlého rybníku Popis: Jak je patrné z názvu kopce, jedná se o popravčí místo. Na mapách I. vojenského mapování je patrná značka pro pravděpodobně zděnou stavbu čtvercového půdorysu, kterou byla právě šibenice a název Galgen berg tedy šibeniční kopec (vrch). Hrdelní právo měl Mikulov až do roku 1844. Od roku 1792 však byly tresty vykonávány v městě nadřazeném tedy Znojmě. Zajímavosti: Výskyt trávy ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), která je reliktním druhem z období konce doby ledové. Dokazuje existenci trvalého bezlesí od konce této epochy. Její výskyt na našem území je velmi ojedinělý, jedinou druhou oblastí nálezu je České středohoří. Současný stav: Dnes je Šibeniční vrch známý především díky svému ekologickému významu. Jedná se o jednu z nejdéle chráněných oblastí na území ČR a to od roku 1927. V současnosti je zde vyhlášena přírodní rezervace Šibeničník. 21
10) Ostrov Tichý 37 17. století 38 současnost 35 Úprava ostrova 19. století 36 současnost Objekt: Ostrov Tichý na rybníce Nový (dříve Portz) Vznik: 17. století (chybí přesné datování) Popis: Na formálně upraveném ostrově se dříve nacházel letohrádek (zachován dodnes), na který navazovala okrasná zahrada s vinicí a libosadem. Kolem ostrova vedla okružní cesta chráněná z vnějšku zdí s několika průlomy, které sloužily jako průhledy na okolní dominanty (zámek Mikulov, zřícenina Falkenstein, Valtice). S pevninou byl ostrov propojen cihlovým padacím mostem, část rovněž zachována dodnes. Zajímavosti: Podzemí ostrova je protkáno sítí chodeb jejichž účel a cíl není dodnes přesně znán. 1672 Návštěva císaře Leopolda I s manželkou, na některých plánech jsou vidět na rybníce dvě gondoly jako reminiscence na tuto událost. Současný stav: Zachována pouze severní část rybníka, letohrádek je v soukromém majetku a probíhá jeho postupná oprava. 22
11) Rybí sádky Clemens Beutler 1672 41 42 současnost Mapa 1675 současnost 39 40 Objekt: Rybí sádky na Mušlovském potoce Vznik: první polovina 15. století Popis: Stavba rybích sádek byla vytvořena na Mušlovském potoce přitékajícím do Nového rybníka v jeho severní části. Vzhledem k tomu, že kolem této stavby procházela hlavní panská cesta, lemovaná alejí, vedoucí k mostu na ostrov Tichý (dnes Portz), jistě se jednalo o stavbu, která měla mimo hospodářský účel i estetickou hodnotu. Zajímavosti: Rybářství bylo v 15. a 16. století velmi významným hospodářským odvětvím. Ryby z Mikulovsko-Lednické soustavy byly vyváženy do Vídně, Dolního Rakouska, ale i do Brna a dalších moravských měst. Současný stav: Stavba sádek je rozpadlá, dnes připomínají stavbu pouze zbytek zdi a sklepního prostoru, zarostlé v náletovém porostu dřevin, tůně a náhon. 23
13) Mušlovský lom Uzavřený lom Mušlovský vápenec 48 Mušlovský vápenec Kašna na západní zámecké terase 46 47 Objekt: Bývalá pískovna Vznik: není datován Popis: Jedná se o prostor bývalé pískovny, která je v současnosti především významnou paleontologickou lokalitou. Do tělesa nezpevněných písků prostupují řasové vápence Hrušeckého souvrství. K jejich vrstvení docházelo v období Bádenu, tedy přibližně před 13,6 mil. let, při opakovaném zaplavování mořem. Vápence jsou tak velmi bohaté na těla mlžů, plžů, korálnatců a obratlovců. V posledních letech bylo nalezeno i několik exemplářů žraločích zubů. Zajímavosti: Mušlovský vápenec byl hojně využíván při sochařské výzdobě Mikulovského zámku a zahrad. Například dodnes zachovalé kašny (na hlavním parteru a na západní straně zámku) byly vyrobeny právě z Mušlovského vápence. Současný stav: Lom je v současné době nepoužívaný, a stává se častým cílem geologických a paleontologických výprav. 24
12) Mušlovské rybníky 3 4 Horní Mušlovský rybník 43 1 2 Objekt: Soustava rybníků na Mušlovském potoce 45 Mapa 1675 Vznik: 14. 16. století 4 3 Obnovené rybníky 44 Popis: V Mikulovském panství byla vytvořena soustava tří velkých rybníků, které jsou alespoň ve zmenšených rozměrech dochovány dodnes, velká soustava je tvořena rybníkem Šibeníkem, Novým a Nesytem, dále na ně navazují rybníky Lednické pánve Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Na mikulovskou soustavu se u rybníka Tichý napojuje malá soustava šesti Mušlovských rybníků, dva z nich (1)byly umístěny až nad Mariánským mlýnem (2) a sloužili jako pro něj určené nadržovací nádrže. Zajímavosti: Zdejší rybniční soustava dosahovala dříve obdobného věhlasu jako například soustava Třeboňská, která je v dnešní době pravděpodobně tou v Čechách nejznámější. Bohužel v oblasti Moravy došlo postupně k vysoušení většiny rybníků. Současný stav: V současné době opět vyvstává potřeba zadržování vody v krajině k čemuž jsou soustavy menších vodních nádrží, které nezasahují do vodních poměrů v krajině tak negativně jako velké přehrady, poměrně ideálními. Z Mušlovských rybníků byly zatím obnoveny pouze dva a to Horní (3) a Dolní (4) M. rybník. Do budoucna se zvažuje obnova i další části soustavy. 25
14) Mariánský mlýn Mariánský mlýn současný stav Mariánský mlýn současný stav 51 Mariánský mlýn 1672 Mariánský mlýn 19. stol. 49 50 Objekt: Historický mlýn na Mušlovském potoce Vznik: první zmínky se vyskytují v urbáři z roku 1560 Popis: Mariánský mlýn patří k velmi starým objektům dotvářející krajinu kolem Mikulova. Vzhledem k řadě vodních toků a ploch, které na tomto území byly vytvořeny v 14.-16. století, je postupně krajina dotvářena i řadou hospodářských budov, odpovídajících tomuto vývoji, jako jsou právě mlýny. Řada mlýnů se tak nachází v údolí potoka Včelínku jak na území Rakouska tak i dále po proudu směrem k Lednici. Zajímavosti: Vzhledem k dobovým souvislostem je možné, že se na stavbě Mariánské mlýna podílel řád Novokřetěnců, který zde působil v 16. a 17. století, stejně jako se zasloužili i o stavbu mlýna u rybníka Nového (dnes restaurace). Tento řád měl velký vliv na rozvoj a kvalitu zemědělství, mimo mlýnů se zasloužili o výstavbu sklepů, pivovarů i měšťanských domů. Současný stav: V současné době je mlýn v soukromém vlastnictví a není udržován v příliš dobrém technickém stavu. V jeho bezprostřední blízkosti se nyní nachází zatopený Janišův lom. 26
15) Zaniklé rybníky 1 1672 53 současnost 52 1 současnost 54 Objekt: Dva z rybníků ukončující Mušlovskou soustavu Vznik: pravděpodobně stejně jako zbytek soustavy 15.-16. století Popis: Dva rybník se původně nacházely výše po toku Mušlovského potoka nad Mariánským mlýnem (1). Z mapy je patrný doprovod stromořadí podél potoka propojujícího oba rybníky, je tak jasné, že se jednalo o hospodářsky využívanou oblast, na krajinotvorbu a estetický aspekt však ani v případě hospodářských staveb nebylo zapomínáno. Hlavním smyslem rybníků bylo vytvoření zásob vody pro Mariánský mlýn, který se nachází dále po proudu. Současný stav: V současnosti jsou oba rybníky vysušeny a jejich bývalá plocha je využívána jako orná půda. 27
16) Obora 2 1 57 Současnost pohled ze zámku Mikulov Objekt: zámecká obora - Tiergarten 2 55 Clemens Beuttler 1672 Vznik: 14. století Popis: Již na Rakouské straně hranice mezi rybníkem Šibeníkem (1) a obcí Kleinschweinbarth s kopcem Kreusberg (2) se již od dob Lichtensteinů rozkládá panská obora, německy Tiergarten. Plocha obory je na mírném svahu exponovaném směrem k zámku a tvořila tak bezesporu jednu s významných pohledových cílů, které byly dokladem ovládnutí celého okolního prostoru. Celá obora byla obehnána zdí, její vnitřní prostor byl pak pravidelně geometricky členěn průseky v lesním porostu na šest čtverců. V objektu se nacházel oborní rybník v její severozápadní části, hájovna a hospodářský dvůr. Ve středu byl vystaven letohrádek, který tak ležel přímo na spojnici osy zámecké zahrady a hradu Faleknsteinu. 2 současnost 56 Současný stav: Dodnes je dochována větší část zdi, i přesto, že vnitřní prostor je dnes využíván jako orná půda, díky zdi je tento prvek v krajině stále identifikovatelný. 28
17) Kreuzberg Clemens Beutler 1672 59 současnost 60 Památník Südmähren kreuz 58 Objekt: Homolovitý kopec ležící mezi Mikulovem a Falkensteinem Vznik: Dnešní význam po roce 1946 Popis: Kopec ležící po pravé straně toku potoka Včelínku, má zcela odlišný tvar než okolní vápencová bradla. Jeho tvar homole připomíná spíše útvary, které se na území ČR nacházejí především v Českém středohoří a mají svůj tvar daný svým sopečným původem. V tomto případě se však jedná po geomorfologické stránce o zcela stejný útvar jako jsou okolní kopce, tedy vápencová bradla. Kreuzberg je jednou z dominant tohoto prostoru, které umožňuje jedinečný pohled na Mikulov a jeho okolí na straně jedné a hrad Flakenstein na straně druhé. Právě díky své pozici se toto místo stalo pietním prostorem, kde jsou umístěny lavičky a kříže, jakožto památníky Německého obyvatelstva dosunutého po 2. světové válce z Mikulova a okolních obcí. 29
18) Falkenstein Pohled ze zámku přes údolí potoka Včelínku k hradu Falkenstein 63 Müllerova mapa 1673-1721 61 Objekt: zřícenina hradu Falkenstein Vznik: polovina 11. století Popis: Tento hrad na Rakouské straně hranice, který pomyslně uzavírá prostor Mikulovsko-Falkensteinska, byl postaven ještě přibližně o 200 let dříve než hrad mikulovský. Z počátku měli oba objekty velmi podobný vývoj jakožto obranné a strážné objekty v pohraničí. Dějiny však určili hradu v Mikulově přerod na unikátní renesanční sídlo, zatímco hrad ve Falkensteinu byl až do 16. století lenním a zástavnním panstvím, tedy nebyl v soukromém majetku jeho obyvatel. Do roku 1571, zde hospodařil rod Babenbergů v tomto roce pak hrad přechází do soukromého vlastnictví. V 17. století byl pak hrad dobyt Švédy nedošlo však k jeho zničení, největší podíl na jeho devastaci měl až jeho majitel Johan Willhelm Trautson, který toto hradní dílo využíval především jako zdroj stavebního materiálu. Hrad Falkenstein současnost 62 Současný stav: Dnešním vlastníkem je Georg-Thurn-Vrintse. Hrad je opět otevřen veřejnosti a v sezóně je zde pořádána řada programů a akcí. Postupně bylo také započato s archeologickými výzkumy objektu. 30
19) Glasermühle Sedlec 65 Stav v roce 2008 Drasenhofen Steinbrunn III. Vojenské mapování 1876-1878 64 Objekt: historický mlýn na potoku Včelínku - Glasermühle Vznik: pravděpodobně 16-17. století Popis: Mlýn je pouze jedním z řady vodních i větrných mlýnů, které se v daném území nacházely. Jejich velký rozvoj, navázaný na rozmach celého zemědělství je pravděpodobně spoje s řádem Novokřetěnců, kteří zde v daném období působili. Jejich vliv na konkrétní stavby je však dnes již pouze dohadem. Řád Novokřtěnců přináší do zemědělské výroby kvalitu, preciznost, technickou vyspělost a hlavně manufakturní tendence od výroby zboží až po hospodářské stavby na klíč. Díky rekatolizaci však dochází v roce 1622 k vyhnání tohoto řádu, přibližně čtvrtina se však rozhodla přestoupit na katolickou víru a nadále pokračovat ve své činnosti v této oblasti. Ruiny jednoho z větrných mlýnů je možné najít mezi obcemi Falkenstein a Drasenhofen, další vodní mlýn se pak nachází na břehu rybníka Nový, tento mlýn byl přestavěn a nyní je využíván jako hotel a restaurace. Současný stav: Mlýn je v současné době v soukromém vlastnictví a byl plně rekonstruován a přestavěn pro účely bydlení. 31
Zdroje obrazové dokumentace: Úvodní strana: fotodokumentace autorky 1) fotodokumentace autorky 2) Neuveden. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 3) fotodokumentace autorky 4) Ortofotomapa. In: Česk2017-04-25]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/wms_ortofoto_pub/wmservice.aspx Neuveden. Přehledná mapa Mikulovského panství 1675. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 5), 6) RMM Mikulov, fotoarchiv 7) ŠIMEČEK, PLAČEK. Mikulov In: Castles.cz: Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezka [online]. 1945 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.castles.cz/zamekmikulov/galerie-obrazky-nakresy-historie.html 8) Neznámý. Mikulov In: Castles.cz: Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezka [online]. 1945 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.castles.cz/zamekmikulov/galerie-obrazky-nakresy-historie.html 9) Ortofotomapa. In: Česk2017-04-25]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/wms_ortofoto_pub/wmservice.aspx 10) RMM Mikulov, fotoarchiv 11) Neuveden, MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.59 12) Neuveden, MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.60 13) Neuveden. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 14), 15) RMM Mikulov, fotoarchiv 16),17) fotodokumentace autorky 18) Neuveden. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 19) RMM Mikulov, fotoarchiv 20) BEUTTLER, Clemense In:BRICHTOVÁ, Dobromila, ŠIMŮNEK, Robert, ed. Mikulov, Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. Historický atlas měst České republiky. ISBN 9788072861989. 21), 22) fotodokumentace autorky 32
23) Historické mapy Mikulov. In: Old maps online [online]. 2013 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.oldmapsonline.org/en/south_moravian_region 24) BOTTICELLI, Sandro. Utrpení v zahradě. In: Artmuseum [online]. 2017 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/reprodukce2_pohled.php?dilo_id=3999. 25) RMM Mikulov, fotoarchiv 26) fotodokumentace autorky 27) Neuveden. BRICHTOVÁ, Dobromila, ŠIMŮNEK, Robert, ed. Mikulov. Obr.č.78, Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. Historický atlas měst České republiky. ISBN 9788072861989. 28) 29) 31) fotodokumentace autorky 30) HUBER,. BRICHTOVÁ, Dobromila, ŠIMŮNEK, Robert, ed. Mikulov. Mapa č.84, Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. Historický atlas měst České republiky. ISBN 9788072861989. 32) Historické mapy Mikulov. In: Old maps online [online]. 2013 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.oldmapsonline.org/en/south_moravian_region 33) PODEŠVA, Zdeněk. Helictotrichon desertorum. In: Botany [online]. 2017 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/helictotrichon-basalticum/ 34) fotodokumentace autorky 35) STÖCKELR Ferdinand., MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.146 36) 38) fotodokumentace autorky 37) neuveden, MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, 39) Neuveden. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 41) BEUTTLER, Clemense In:BRICHTOVÁ, Dobromila, ŠIMŮNEK, Robert, ed. Mikulov, Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. Historický atlas měst České republiky. ISBN 9788072861989. 40) 42) fotodokumentace autorky 43) fotodokumentace autorky 44) Ortofotomapa. In: Česk2017-04-25]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/wms_ortofoto_pub/wmservice.aspx 45) Neuveden. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 46) 47) 48) fotodokumentace autorky 49) Neuveden. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 50) RMM Mikulov, fotoarchiv 33
51) 52) fotodokumentace autorky 53) ) Neuveden. MZA Brno, fond F18 Hlavní registratura Dietrichsteinů, mapa č.12 54) Ortofotomapa. In: Česk2017-04-25]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/wms_ortofoto_pub/wmservice.aspx 55) BEUTTLER, Clemense In:BRICHTOVÁ, Dobromila, ŠIMŮNEK, Robert, ed. Mikulov, Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. Historický atlas měst České republiky. ISBN 9788072861989 56) Ortofotomapa. In: Česk2017-04-25]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/wms_ortofoto_pub/wmservice.aspx 57) 58) 60) fotodokumentace autorky 59) BEUTTLER, Clemense In:BRICHTOVÁ, Dobromila, ŠIMŮNEK, Robert, ed. Mikulov, Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. Historický atlas měst České republiky. ISBN 9788072861989 61) Historické mapy Mikulov. In: Old maps online [online]. 2013 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.oldmapsonline.org/en/south_moravian_region 62) 63) fotodokumentace autorky 64) RIGASOVÁ, Milada. Krajina našich předků: Mikulovsko-Falkensteinsko. Mikulov: Město Mikulov, 2007. ISBN 9788023991659. 34
Textové zdroje: BRICHTOVÁ, Dobromila, ŠIMŮNEK, Robert, ed. Mikulov. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. Historický atlas měst České republiky. ISBN 9788072861989. BRICHTOVÁ, Dobromila a Jan HALADY. Mikulov: [město, ve kterém zpívají domy]. Mikulov: ARC, 1998. ISBN 80-86172-08-2. BRICHTOVÁ, Dobromila a Jan IVIČIČ. Obnova barokních kašen mikulovského zámku. In: RegioM : zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace, 2007, s. 153-162. ISBN 978-80-85088-44-1. FLEKALOVÁ, Markéta. Komponované krajiny. Brno: Mendelova univerzita, 2011. ISBN 978-807-3755-362. Historie rybníků na Břeclavsku. Dolní morava [online]. 2013 [cit. 2017-04-28]. Dostupné z: http://www.dolnimorava.org/attachments/historie_rybniku_na_breclavsku.pdf KOUDELA, Miroslav. Mikulovská hradní kaple v listinách 14. století. In: RegioM..: zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace, 2012, s. 43-50. ISBN 978-80-85088-44-1. KULIŠŤÁKOVÁ, Lenka. Pozdně renesanční a raně barokní krajina Mikulovsko-Falkensteinska. In: Komponovaná kulturní krajina a možnost její obnovy a zachování: přednášky z odborného semináře konaného v Olomouci ve dnech 22.-23. dubna 2010. Olomouc: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2010, s. 45-55. LÍBAL, Dobroslav. Mikulov. Brno, 1970 Městské hrdelní soudy na Břeclavsku. Štarha, Ivan. Malovaný kraj. Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka. 33, č. 3, (1997,) s. 11 MIKLÍN, Jakub. Zrod Svatého kopečku u Mikulova. In: RegioM..: zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace, 2012, s. 51-61. ISBN 978-80-85088-44-1. RIGASOVÁ, Milada. Krajina našich předků: Mikulovsko-Falkensteinsko. Mikulov: Město Mikulov, 2007. ISBN 9788023991659. RIGASOVÁ, Milada. Projekt vegetačních úprav Dolního paloučku pod Olivetskou horou na jihozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově.. In: RegioM..: zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace, 2014, s. 30-42. ISBN 978-80-85088-46-5. RIGASOVÁ, Milada. Novokřetěnci a jejich odkaz v krajině vinařské oblasti na jižní hranici Moravy a Weinviertelu. In: RegioM. Mikulov: RMM, 2010, s. 100-116. ISBN 978-80-85088-48-9. SVOBODA, Miroslav a Jiří SYNEK. Mikulov za Prusko-Rakouské války v roce 1866. In: RegioM..: zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace, 2015, s. 22-103. ISBN 978-80-85088-48-9. TRAMPOTA, František. Výsledky menších archeologických výzkumů ve vztahu ke stavební historii Mikulova. In: RegioM..: zpravodaj Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace, 2015, s. 12-20. ISBN 978-80-85088-48-9. Zřícenina hradu Falkenstein. Falkenstein [online]. Falkenstein, 2012 [cit. 2017-04-26]. Dostupné z: http://www.falkenstein.gv.at/system/web/zusatzseite.aspx?detailonr=218006053&sprache=8 35
Vypracovala: Bc. Markéta Zajíčková Mendelova univerzita Brno, Zahradnická fakulta Lednice Pro účely diplomové práce: Interpretace a prezentace památky zahradního umění Studijní program: Zahradní a krajinářská architektura Obor: Management zahradních a krajinářských úprav Ročník: 2. Rok: 2016/2017 36