Savci nejvyvinutější obratlovci - MAMMALIA - Různá velikost - Tvar těla - Způsob života Rozmanitá skupina živočichů, která se přizpůsobila nejrůznějšímu prostředí. Až 5000 druhů na Zemi. Znaky: mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 C až 39 C tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky-tvoří podsadu, osiníky a pesíky- tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové (sexuální) a mléčné naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět) savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení ) z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky), tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky; v dolní čelisti mají jedinou kost VÝVOJ - DRUHOHORY éra plazů, předchůdci savců byli drobní plazi (200mil.let) - TŘETIHORY éra savců (65mil.let)
Lovec ještěrek, hmyzu a drobných savců Leptictidium nasutum byl před 50 až 40 miliony lety obvyklým obyvatelem lesních porostů. Podle některých badatelů se pohyboval podobně jako dnešní klokani.
Entelodont byl příbuzný dnešních prasat. Vyznačoval se agresivitou a nápadně malou mozkovou kapacitou. Mnohé z nalezených lebek nesou stopy zápasů. Tato zvířata dosahovala výšky 2,1 metru a hmotnosti jedné tuny. Nalezené kosterní pozůstatky pocházejí z Mongolska, Severní Ameriky a Evropy z období před 45 až 25 miliony lety. - ČTVRTOHORY éra člověka (2mil.let) FOTOGALERIE: www.savci.upol.cz www.naturfoto.cz/savci.html www.tichyphoto.com/foto-savci/ STAVBA TĚLA: - orgánové soustavy
STAVBA TĚLA SAVCŮ Savci jsou vývojově nejpokročilejší obratlovci. Vyvinuli se na začátku druhohor ze savcotvorných plazů (Therapsida). Největšího rozvoje dosáhli v třetihorách - koncem třetihor a začátkem čtvrtohor nastala klimatická změna a hodně savců vymřelo. Savci se přizpůsobili i vodnímu (kytovci, ploutvonoţci) a vzdušnému (letouni) prostoru. Jsou to teplokrevní ţivočichové - izolační vrstvu tvoří srst. - nejmenší savec je rejsek (asi 2g) a největší je plejtvák obrovský(aţ 100t) Stavba těla savců: kůţe - obsahuje řadu specializovaných ţláz - mazové, potní, pachové, mléčná ţláza - srst - je dvojí - krátké chlupy (pesíky), krátké chlupy (podsada) - pravidelně se vyměňuje - línání - chlupy - hmatové(kolem dutiny ústní) vousy, oční brvy, ţíně - na končetinách - nehty, kopyta, drápy - na hlavě - rohy, parohy kostra - je plně zkostnatělá - páteř je rozčleněna na oddíl krční, hrudní, bederní, kříţový a ocasní
- krční - sedm obratlů - 1. je nosič (atlas), 2. je čepovec (axis) - hrudní - hrudní ţebra se napojují na hrudní kost (sternum), některá ţebra mohou být volná - kříţový - čtyři kříţové obratle srůstají v kost kříţovou (os sacrum) - některým skupinám chybí klíční kost (clavicula) a nebo je zakrnělá, protoţe jim brání v pohybu - např. kopytníci a některé šelmy Způsob našlapování: - ploskochodci - došlapují na prsty a záprstní nebo zánártní kůstky - hmyzoţravci, hlodavci, primáti - prstochodci - došlapují jen na prsty nebo jen na poslední články prstů - většina šelem - kopytníci - došlapují na špičky posledních prstových článků, jejichţ počet můţe být redukován - koňovití, turovití svalstvo - je bohatě rozrůzněno - mimické svaly - vyjadřují pocity jedinců - ţvýkací svaly - jsou mohutně vyvinuty (savci na rozdíl od jiných obratlovců zpracovávají mechanicky potravu uţ v ústní dutině) - bránice - plochý sval, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní a spolu s meziţeberními svaly zajišťuje dýchací pohyby nervová soustava - zvětšení mozku, rozvoj druhotné kůry mozkové v koncovém mozku (u vývojově pokročilejších druhů savců je její povrch zvětšen vrásněním) - mozeček - je na povrchu zvrásněný u všech savců - mícha - nedosahuje aţ do ocasní části páteře jako u jiných obratlovců, ale končí v kříţové oblasti - vedle nervové regulace je zdokonalena i regulace hormonální smysly: - hmat - konečky prstů, hmatové fousky v oblasti pysků, chodidla - chuť - jazyk
- čich - čichová sliznice na stropě dutiny nosní, kopytníci mají i Jacobsonův orgán - sluch - zevní ucho, ušní boltec, střední ucho - 3 sluchové kůstky - kladívko, kovadlinka a třmínek, vnitřní ucho - zrak - noční i denní vidění, savci s nočním viděním nevidí barevně trávicí soustava - rozlišený chrup - mléčný x trvalý, některým savcům narůstá chrup 3x - 4x za ţivot(slon) - členění zubů - řezáky(dentes incisivi), špičáky - tesáky(d. canini), stoličky(d. molares) - chybí v mléčném chrupu, třenové zuby(d. praemolares) - do dutiny ústní ústí 3 páry slinných ţláz - ţaludek - u býloţravců má komplikovanější stavbu a bývá rozdělen do několika částí(přeţvýkavci - bachor, čepec, kniha, slez) - nejdelším oddílem TS je tenké střevo - slepé střevo - je vyvinuto zvláště u býloţravců - dochází tam k trávení celulosy za pomoci symbiotických bakterií dýchací soustava - velké, silně roztaţitelné plíce, vnitřní povrch plic je zvětšen soustavou plicních sklípků - hlasové orgány - hlasivky jsou v hrtanu cévní soustava - savci mají pouze levou aortu - červené krvinky jsou bezjaderné - tělesná teplota je kolem 36 o C vylučovací soustava: - pravé ledviny, všichni mají močový měchýř rozmnoţovací soustava: - párové pohlavní ţlázy - zárodek se vyvíjí v děloze, kde je vyţivován placentou SYSTÉM SAVCŮ: Třída: SAVCI(Mammalia) Podtřída: Vejcorodí(Prototheria) Podtřída: Ţivorodí(Theria) Řád: Ptakořitní(Monotremata) Nadřád: Vačnatí(Metatheria)
Řád: Vačnatci(Marsupialia) Nadřád: Placentálové(Placentalia) Řád: Hmyzoţravci(Insectivora) Řád: Letouni(Chiroptera) Řád: Primáti(Primates) Řád: Chudozubí(Edentata) Řád: Hlodavci(Rodentia) Řád: Šelmy(Carnivora) Řád: Zajícovci(Lagomorpha) Řád: Chobotnatci(Proboscidea) Řád: Lichokopytníci(Perissodactyla) Řád: Sudokopytníci(Artiodactyla) Řád: Kytovci(Cetacea) Podtřída: VEJCORODÍ Řád: PTAKOŘITNÍ - nejprimitivnější savci, spojují znaky savců a plazů, mají kloaku a krkavčí kost, tělo je kryto srstí, jeţury mají kromě ní i bodliny, termoregulace ještě není dokonalá, ze smyslů je hlavní čich, oči jsou malé a mají zachovanou mţurku Ptakopysk podivný - čelisti připomínají zobák ptáků, vajíčka mají podobu vajec plazů(mají koţovitou blánu), na zadní končetině v oblasti paty mají jedový trn - ústí tam jedová ţláza Jeţura australská - má taky jedový trn na patě, je vzácná, chráněná
Podtřída: ŢIVORODÍ Řád: VAČNATCI - Austrálie, Severní Amerika, Jiţní Amerika - anatomicky jednotná skupina savců, z pánve vybíhají vakové kosti přes které se přetahuje vazivová blána a kůţe čímţ vznikne vak, ve kterém je jedna nebo i více bradavek, samice rodí embrya, která se instinktivně dostanou do vaku, přilípnou se k bradavce a tam rostou. Pokud jsou příznivé podmínky rodí se mláďata po celý rok. Vačice - osídlila Severní a Jiţní Ameriku Klokan červený Vakoveverka - převáţně býloţravé, mezi předníma a zadníma nohama mají létací blánu, která jim umoţňuje hladký klouzavý pohyb Koala medvídkovitá - ţiví se listy eukalyptu Nadřád: PLACENTÁLOVÉ - největší skp. savců - zárodek je vyţivován v těle matky v děloze placentou - mají nejvyvinutější mozek Řád: HMYZOŢRAVCI
- aktivní především v noci, ţiví se převáţně hmyzem a ţíţalami, hlavička je protáhlá v rypáček, v zimě upadají do stavu strnulosti - hibernace Krtek obecný Jeţek západní, východní Rejsec vodní Řád: LETOUNI - přizpůsobili se pohybu ve vzduchu, protaţené prsty mezi kterými je nataţená vazivová blána, k letu slouţí převáţně přední končetiny, zadní slouţí k zavěšování, orientují se hlavně sluchem, orientují se vysíláním ultrazvukových signálů echolace Vrápenec malý Netopýr velký, hvízdavý hibernace Kaloň býloţravec
Upír obecný - napadá velké savce a ţiví se jejich krví Řád: PRIMÁTI = NEHETNATCI - vývojově navazují na hmyzoţravce, většina je přizpůsobena k ţivotu na stromech končetiny jsou vysoce pohyblivé, na prstech jsou nehty, palec se můţe postavit proti ostatním prstům - uchopovací schopnost, hlavním smyslem je zrak - dokonalé prostorové vidění, rozvoj koncového mozku - psychické schopnosti Podřád: NIŢŠÍ PRIMÁTI = POLOOPICE - chlupatý obličej, velké oči, noční aktivita, ţiví se ovocem Lemur kata Outloň Podřád: VYŠŠÍ PRIMÁTI
- opice s denní aktivitou a) Ploskonosé - široká nosní přepáţka, chápavý ocas Vřešťani Malpa kapucínská - J.Amerika, o mláďata se stará samec a samici je dává jen na krmení b) Úzkonosé - nikdy nemají chápavý ocas, Afrika, Asie Kočkodani - Afrika, stromové opice Paviáni - ţijí v stepních oblastech Makak Rhesus - na základě pokusu s jeho krví byl objeven RH faktor Podřád: LIDOOPI - nejdokonalejší primáti, nemají ocas, ve větvích se pohybují zavěšováním za prodlouţené přední končetiny Gibon - Asie, býloţravec, chytrý Orangutan - Asie Šimpanz učenlivý - Afrika, všeţravec, agresivně loví v tlupách jiné opice, sociální utvářění tlup - vţdy je jeden vedoucí samec. Pokud je samec svrţen nový samec zabije všem kojícím samicím mláďata, aby byly schopny nového oplodnění a udělá si nová mláďata.
Gorila obecná - Afrika, 180 cm i více, 70-110 kg, býloţravec, tlupu také vede jeden samec, mláďata se učí od dospělých stravovat a pečovat o potomky, v tlupe bývá kolem 16ti goril Řád: CHUDOZUBÍ - Jiţní Amerika Pásovec devítipásý - polyembryonie - z jednoho vajíčka se můţe narodit několik mláďátek Mravenečník - ţiví se čistě jen mravenci - má srostlé čelisti a dlouhý lepivý jazyk Lenochod Řád: HLODAVCI - aţ na vyjímky jsou to býloţravci, mají dva hlodáky, které stojí proti sobě - jsou ostré, sklovina je pouze na přední straně zubu a ze zadu se zuby obrušují, v zadní části čelistí jsou stoličky, mezi stoličkami a hlodáky je mezera - diastema, jsou to ploskochodci - našlapují na celé chodidlo Sysel obecný - jiţní Čechy Veverka obecná - černá nebo rezavá Bobr evropský - byl našim největším hlodavcem,ale byl v 19. stol vyhuben Hraboš polní - náš nejhojnější hlodavec Norník rudý - vyskytuje se v lesích Myš domácí Potkan Krysa Myšice - má větší oči neţ myš domácí a ţije ve volné přírodě Ondatra piţmová - pochází ze Severní Ameriky Křeček zlatý - pochází za Sýrie, je chován pro laboratorní účely Morče domácí - pochází z Jiţní Ameriky Řád: ZAJÍCOVCI - stavbou těla i způsobem ţivota se podobají hlodavcům, v horní i dolní čelisti mají po čtyřech řezácích - 2 dlouhé a 2 krátké, dlouhé řezáky dorůstají, sklovina je kolem celého zubu Králík divoký - rodí holá mláďata Zajíc polní - rodí chlupatá mláďata Řád: ŠELMY
- specializovaní masoţravci s úplným chrupem, jsou přizpůsobení většinou k lovu ţivé kořisti dokonalé smysly, klíční kost je zakrnělá nebo úplně chybí aby nebránila v rychlém pohybu a) Pozemní šelmy - chrup má prodlouţené špičáky a zvětšené trháky(poslední horní třenový zub a první dolní stolička) Kunovití
- menší šelmy, protáhlý tvar těla, kratší končetiny, u řitního otvoru mají pachové ţlázy Tchoř stepní Skunk Kuna skalní, lesní Lasice kolčava - u nás nejhojnější Hranostaj - bílé zbarvení zimní srst, černá špička ocasu Jezevec lesní - všeţravec, vyhrabává rozsáhlé systémy podzemních doupat Vydra říční - vázána na vodu, mezi prsty má plovací blánu, hlavní potravou jsou ryby Medvědovití Medvěd hnědý všeţravec Psovití - štíhlé šelmy s vysokými končetinami, našlapují na prsty, drápy nemají zataţitelné, obličejová část lebky je protaţená, řada druhů ţije ve smečkách, kořist zpravidla loví štvaním Liška obecná - ţije samotářsky Vlk Kočkovité šelmy - zkrácená obličejová část lebky, velké oči, většina druhů má zataţitelné drápy Kočka divoká Rys ostrovid Levhart - Afrika, Asie jaguár - Amerika Tygr - Asie Lev - Afrika Gepard - při útoku je schopen vyvinout nejvyšší rychlost ze suchozemských savců b) Ploutvonoţci - druhotně se přizpůsobili ţivotu ve vodě, končetiny mají ploutvovitý tvar, zadní končetiny jsou namířeny dozadu a nahrazují ocasní ploutev, jako tepelná izolace slouţí vrstva podkoţního tuku, často ţijí ve velkých společenstvích Lachtani - mají zachovány ušní boltce a mohou ještě postavit zadní končetiny pod tělo Tuleni - ušní boltec nemají, zadní končetiny slouţí pouze jako kormidlo, po zemi se pohybují plazením
Řád: CHOBOTNATCI - horní řezáky jsou přeměněny ve vyčnívající kly, chobot má na konci 1-2 chápavé prsty, ţijí ve stádech, ochočení sloni jsou pouţíváni jako pracovní zvířata Slon indický Slon africký - větší, 2 chápavé prsty Řád: KYTOVCI - tělo nabylo rybího tvaru s vodorovně postavenou ocasní ploutví, vřetenovitý nebo torpédovitý tvar těla, srst je zredukována, silná podkoţní vrstva tuku - termoregulace, pohybují se úhozy ocasem, nemají ušní boltce, mají velké ledviny - vylučují hodně soli, horší zrak, ale velice dobrý sluch, dýchají plícemi, mláďata menších kytovců dosahují dospělosti po roce, u velkých kytovců jsou mláďata dospělá ve třech aţ pěti letech, potomky kojí matka asi půl roku velmi tučným mlékem(asi 50% tuku a 12%bílkovin) Podřád: OZUBENÍ Vorvaň - vydrţí dlouho pod vodou Delfín - obývá teplá moře celého světa Podřád: KOSTICOVCI Velryba grónská - Antarktida, aţ 10t Velryba malá - Nový Zéland, Austrálie
Velryba černá - Atlantik, Tichý oceán, má na hlavě hrbol Plejtvák šedý Plejtvák obrovský = Modrá velryba - ve všech oceánech, je vzácný Řád: LICHOKOPYTNÍCI - našlapují na špičky posledních prstových článků, osa končetin prochází třetím prstem, obličejová část lebky je protaţená Nosoroţec bílý - nejtěţší, potravou mu je tráva Nosoroţec sumaterský - má srst a 2 rohy Kůň Převalského - Mongolsko Osel - Asie, Afrika, ţije ve stepích, polopouštích a pouštích (mezek = oslice + kůň, mula = klisna + osel) Zebra Bohmova, níţinná, horská, Grévyho Tapír indicius, americký Řád: SUDOKOPYTNÍCI - našlapují většinou na třetí a čtvrtý prst, obličejová část lebky je protaţená a) Nepřeţvýkavci - mají úplný chrup, špičáky jsou zvětšené Prase divoké - všeţravec
Prase bradavičnaté - Sahara Hroch obojţivelný - Afrika, ţije v blízkosti vod, kde tráví většinu dne, v noci se vydává na souš na pastvu Čeleď: Velbloudovití Velbloud dvouhrbý Lama - Jiţní Amerika b) Přeţvýkavci - potravu přeţvykují, mají sloţený ţaludek, rostlinnou potravu neukusují,ale škubou pomocí silného jazyka Čeleď: Jelenovití Srnec - Evropa, Asie, 15-30kg, 70cm v kohoutku Jelen evropský Daněk skvrnitý Los evropský - největší zástupce parohaté zvěře Sob Čeleď: Ţirafovití - dlouhý krk, ale jako ostatní savci má pouze 7 krčních obratlů, 2 nebo 4 růţky, potravou je listí Ţirafa mramorovaná Čeleď: Turovití - asi 120 druhů, ţijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, rohy neshazují, ale dorůstají Kamzík horský Koza domácí Ovce domácí Muflon Pavůl - Indie Antilopa losí - Afrika, největší(aţ 1t) Antilopka trpasličí - Afrika, nejmenší(asi 25cm) Bizon prérijní Gazela Afrika SYSTÉM SAVCŮ: www.savci.upol.cz/_system.htm CO TAKHLE TESTÍK??? (není-li uvedeno jinak je v testových otázkách správná pouze jedna odpověď)
1. Přiřaďte k uvedeným koţním útvarům místo na těle, kde se nacházejí. K písmenu zapište číslo správné odpovědi. a) řasy 1) okolí čenichu a očí a) b) hmatové vousy 2) delší chlupy srsti b) c) pesíky 3) kratší chlupy srsti c) d) podsada 4) okraj očních váček d) 2. Co to znamená, kdyţ řekneme, ţe pes líná?. 3. Pozorně si přečtěte text a odpovězte na otázky. Oporu těla tvoří kostra. Skládá se z lebky, páteře, hrudníku a kostry končetin. Páteř je sloţena z obratlů. Krčních obratlů je vţdy sedm. První se jmenuje nosič a druhý čepovec. Hrudník je sloţen z kosti hrudní, hrudních obratlů a ţeber. Chrání srdce a plíce. Končetiny různých savců mají různou stavbu, především kvůli rozdílnému způsobu pohybu. a) Které typy obratlů páteře savců znáte?. b) První obratel páteře se nazývá nosič. Co nese?. c) Které vnitřní orgány jsou uloženy v hrudním koši?. d) Proč se končetiny různých savců liší svým tvarem?. 4 Seřaďte části trávicí soustavy tak, jak ne sebe navazují. Pouţijte číslice 1 7. dutina ústní jícen hltan ţaludek tlusté střevo tenké střevo konečník 5. Potrava v těle savců je rozkládána pomocí trávicích šťáv produkovaných různými ţlázami. Napište, které to jsou.
a) b) c) 6. Jakou funkci mají uvedené typy zubů savců. Napište, k čemu slouţí. řezáky špičáky stoličky 7. Doplňte text Srdce savců má dvě a dvě. Krev v těle proudí ve dvou obězích: velkém, kterému se říká téţ.. a v malém neboli. 8. Vyberte a označte skupinu smyslů, pomocí kterých se savci orientují v prostředí? a) čich, chuť, sluch b) sluch, zrak, chuť c) čich, sluch, zrak d) hmat, čich, chuť 9. Opravte chybné věty. Napište je ve správném znění na volný řádek. a) Savci jsou vţdy stejného pohlaví. b) Jejich oplození je vnější. c) Z oplozeného zárodku se vyvíjí vajíčka. d) Savci většinou kladou ţivá mláďata. 10. Pokud o krávě prohlásíme, ţe je březí, co máme na mysli? Označte správnou odpověď. a) je neplodná b) je připravena se pářit c) v jejím těle se vyvíjí mládě d) připravuje se k porodu 11. Přiřaďte k uvedeným ţlázám jejich funkci. K písmenu zapište číslo správné odpovědi. a) pachová ţláza 1) potrava pro nově narozená mláďata a) b) mazová ţláza 2) ochlazování těla při vyšších teplotách b) c) potní ţláza 3) označování území, které savec obývá c) d) mléčná ţláza 4) promašťování a izolace pokoţky d)
12. K jednotlivým orgánům napište, do které orgánové soustavy patří. Vybírejte z těchto orgánových soustav: nervová (NS), vylučovací (VS), trávicí (TS), kosterní (KS), dýchací (DS). a) ledviny f) čelist b) pletenec g) plicní sklípky c) hltan h) močovod d) hrtan g) slinivka e) mícha i) průdušinky 13. V následujících skupinách slov je vţdy jedno slovo, které do skupiny nepatří. Vyškrtněte ho a na volný řádek odůvodněte svůj výběr. a) nosohltan, průdušinky, průdušky, bránice, plíce b) mezimozek, koncový mozek, srdce, střední mozek, mozeček c) podsada, hmatové vousy, chlupy, pesíky, škára STAVBA TĚLA SAVCŮ ŘEŠENÍ 1. a) 4; b) 1; c) 2; d) 3 2. Pes ztrácí chlupy, obnovuje srst. Většinou k výměně srsti dochází dvakrát v roce. 3. a) krční, hrudní, bederní, kříţové, ocasní b) lebku c) srdce a plíce d) adaptace na prostředí 4. 1 - dutina ústní; 2 hltan; 3 jícen; 4 ţaludek; 5 - tenké střevo; 6 - tlusté střevo; 7 - konečník 5. a) slinné ţlázy b) játra c) slinivka břišní 6. a) ukousnutí, uštípnutí, oddělení kousku potravy b) usmrcení kořisti c) rozmělnění potravy na kaši 7. komory, předsíně, tělní, plicním 8. c) čich, sluch, zrak 9. a) Savci jsou vţdy odděleného pohlaví.
b) Jejich oplození je vnitřní. c) Z oplozeného vajíčka se vyvíjí zárodek. d) Savci většinou rodí ţivá mláďata. 10. v jejím těle se vyvíjí mládě 11. a) 3; b) 4; c) 2; d) 1 12. a) VS; b) KS; c) TS; d) DS; e) NS; f) KS; g) DS; h) VS; g) TS; i) DS 13. a) bránice Je to sval, není součástí dýchacích cest a dýchací soustavy. b) srdce Není součástí nervové, nýbrţ oběhové soustavy. c) škára Není součástí srsti, je to součást kůţe (vazivová tkáň). REKORDY SAVCŮ: www.savci.upol.cz/faq/rekordy.htm