ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2011 VYPRACOVAL: MGR. RODAN GERIŠ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno 1
Část 1 Úvod Pro sledování bylo v roce 2011 vybráno 11 významných rekreačních nádrž. Hlavními kriterii pro posuzování biologické kvality vody byla koncentrace chlorofylu a spolu se složením fytoplanktonu ze směsného čtyřmetrového vzorku epilimnia, získaného odběrovou trubicí. Zpráva začíná srovnáním koncentrací chlorofylu-a pro jednotlivé přehrady a měsíce (tabulky č. 1 a 2); pro srovnání je zařazena také tato tabulka pro rok předcházející (2010). Barevně jsou odlišeny jednotlivé základní taxonomické skupiny fytoplanktonu, dominující při odběru, kdy koncentrace chlorofylu a přesáhla 30 g/l. Další část je zaměřena na stručný popis rozvoje fytoplanktonu ve vegetační sezóně 2011 v jednotlivých nádržích. U nádrží, u kterých byl sledován také zooplankton, je v tomto roce uvedeno jeho stručné zhodnocení. Zvláštní pozornost je věnována výskytu planktonních sinic a zvláště vodního květu. V poslední části je shrnuta úvaha o biologické kvalitě vody ve sledovaných nádržích a jejich rámcové srovnání. 2
Tabulka č. 1 Koncentrace chlorofylu a v μg/l v rekreačních nádržích Povodí Moravy, s. p. v roce 2010 nádrž/měsíc duben květen červen červenec srpen září říjen průměr prům. s. max. Brno 24,9 27,0 50,0 5,3 18,5 31,0 4,4 23,0 24,6 50,0 Jevišovice 42 39,4 105 57 103 44,2 8,1 57 77,3 105 Letovice 12,3 8,2 4 21 49,6 23,9 3,6 17,5 24,6 49,6 Luhačovice 20,5 33,1 27,8 27,8 24,3 18,1 25.3 24,5 33.1 Mor.Třebová 116 52,1 23,6 72,1 79 117 123 83,3 72,9 123 N. Mlýny - horní nádrž 77,8 97,5 121 48,3 99 183 43,5 95,7 112,8 183 N. Mlýny - střední nádrž 121 92,2 154 33,3 93,9 217 52 109 124,6 217 N. Mlýny - dolní nádrž 57,4 68,4 114 16,4 15,5 23,2 21,4 45,2 42,3 114 Oleksovice 28 3,3 14,3 5,9 126 51,9 40,3 38,5 49,5 126 Vranov 5,8 2,8 3,2 26,2 72,9 35,2 >2,5 20,9 34,4 72,9 Bystřička 6,8 3,1 13,5 13,8 <2,5 <2,5 6,2 7,6 13,8 Horní Bečva 25,6 <2,5 2,9 <2,5 8,8 <2,5 7,9 6,5 2,9 25,6 Tabulka č. 2 Koncentrace chlorofylu a v μg/l v rekreačních nádržích Povodí Moravy, s. p. v roce 2011 nádrž/měsíc duben květen červen červenec srpen září říjen průměr prům. s. max. Brno 28,9 21,1 5,2 22 55,1 10,5 29,5 24,6 23,2 55,1 Jevišovice <2,5 12,7 62,3 477 117 153 36,3 122,6 202,3 477 Letovice 19,8 <2,5 4,9 11,3 7,2 13 6,8 9 9,1 19,8 Mor. Třebová 58,4 14 <2,5 410 177 172 19,8 121,6 117,7 410 N. Mlýny - horní nádrž 46,6 48,7 19,3 49,7 102 119 96,9 68,9 72,5 119 N. Mlýny - střední nádrž 70,2 170 33,5 67,6 143 74,5 117 96,5 79,7 170 N. Mlýny - dolní nádrž 15,4 15,1 11,3 40,7 120 53,1 3 36,9 56,3 120 Oleksovice 29,3 5,5 16,2 45,4 112 55,7 44 57,3 112 Vranov 32,4 <2,5 <2,5 15,7 7 21,8 <2,5 11 11,1 32,4 Bystřička 34,3 5,5 25,2 26,1 16,2 8,4 5 17,2 19 34,3 Horní Bečva 7,5 12,6 7,2 <2,5 48,5 15,1 <2,5 13 17,7 48,5 Vysvětlivky: 1. Vybrané charakteristické hodnoty max. - maximální zjištěná hodnota v měsících duben říjen průměr - průměrná hodnota koncentrace chlorofylu a v μg/l v měsících duben - říjen prům.s. - průměrná hodnota koncentrace chlorofylu a v μg/l v měsících červen - srpen 2. Hlavní skupiny fytoplanktonu, převažující v nádrži sinice - modrá krásnoočka - fialová skrytěnky olivová rozsivky - červená zelené řasy - světle zelená obrněnky vínová zlativky - žlutá 3
Část 2 Rozvoj fytoplanktonu v jednotlivých nádržích 1. Brněnská přehrada Počátkem dubna dominoval fytoplanktonu Brněnské nádrže rozsivkový vegetační zákal, tvořený převážně druhem Stephanodiscus hantzschii. Tento stav byl v nádrži určující i o měsíc později, druhové spektrum se však poněkud změnilo ve prospěch centrických rozsivek Cyclostephanos dubius a Cyclotella pseudostelligera. Počátkem června v období clear water převažovaly ve fytoplanktonu tělesa nádrže od rokle po hráz skrytěnky, zvláště druhy Cryptomonas reflexa a Cryptomonas marssonii. Na konci měsíce se rozvinul pro tuto nádrž i roční období nezvyklý a intenzivní rozsivkový zákal, tvořený druhem Asterionella formosa. Byl doplněn vzdušný dusík fixujícími sinicemi rodu Anabaena a Aphanizomenon, které však zaujímaly pouze nevýznamnou součást biomasy. Na konci července a v srpnu již fytoplanktonu dominovala penátní rozsivka Fragilaria crotonensis, vytvářející rovněž intenzívní zákal, doplněný sinicemi rodů Microcystis a Aphanizomenon. O měsíc později v září se taxonomické složení řas a sinic příliš nezměnilo, pouze na profilech Mečkov a Zouvala byla důležitou částí fytoplanktonu obrněnka Ceratium furcoides. Počátkem srpna se opět pomnožila rozsivka Asterionella formosa. Jarnímu zooplanktonu dominovali vířníci, hlavně druhy Synchaeta oblonga, Keratella cochlearis a Conochilus unicornis. Počátkem června již byly více zastoupeny perloočky rodu Bosmina a druhy Daphnia galeata a Daphnia cucullata. Na konci června dominovala ve větší části tělesa perloočka Bosmina coregoni. Tento druh byl významně zastoupen i v červenci a s ním naupliová stadia buchanek a druhy rodu Daphnia. Počátkem srpna převažovaly hlavně naupliová a copepoditová stadia buchanek. V září v nádrži dále dominovala Bosmina coregoni, v profilu u hráze hlavně vířník Conochilus unicornis. Nejpočetnější zástupci zooplanktonu v říjnu byli vířníci rodu Synchaeta. Perloočka Bosmina coregoni Po trofické stránce byla přehrada v roce 2011 typicky eutrofní, čemuž odpovídaly průměrné i maximální koncentrace chlorofylu a i složení fytoplanktonu. Zatímco jarní období rozvojem centrických rozsivek potvrdilo dlouholetý vývoj a rovněž rozvoj skrytěnek rodu Cryptomonas v období clear water nelze považovat za nikterak výjimečný, rozvoj rozsivky Asterionella formosa na přelomu června a července však již obvyklý není a je s největší pravděpodobností důsledkem promíchání (ať již umělého nebo přirozeného) nádrže. Tato rozsivka byla doplňována 4
slabším vodním květem dusík fixujících sinic, jejichž rozvoj je v tomto období běžný a není zpravidla spojen s masovým rozvojem biomasy. Rozsivka Fragilaria crotonensis, která ovládla fytoplankton od poloviny července až do září, se může v silné biomase vyskytovat jako alternativa microcystisového vodního květu v letním období ve většině eutrofních nádrží spravovaných Povodím Moravy, s.p. Čím je přesně favorizován oproti rodu Microcystis není zatím známo, stratifikované nádrže jí vyhovují, zdá se však, že její rozvoj je zvýhodňován nižší teplotou vody, tak jak tomu bylo v roce 2011. Tato rozsivka upozadila sinicový vodní květ i v jiných nádržích, kde se sinice rodu Microcystis běžně až masově vyskytují (Vranov, Vír, Mostiště). Typický fytoplankton profilů Mečkov a Zouvalka v létě 2011 - slabší vodní květ tvořený sinicí Microcystis aeruginosa, rozsivka Fragilaria crotonensis a obrněnka Ceratium furcoides Typické letní společenstvo Brněnské nádrže v roce 2011 2. Letovice (Křetínka) Po silném dubnovém rozvoji drobné skrytěnky Rhodomonas minuta se v období clear water v květnu a v červnu prosadila větší skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červenci dominovala zelená kokální řasa Planktosphaeria gelatinosa a v srpnu se opět mírně prosadily skrytěnky a slabý vodní květ (Microcystis aeruginosa, Woronichinia naegeliana). Tyto společenstva spolu se slabší populací rozsivky Fragilaria crotonensis ovládly epilimnium i v září. V říjnu se nejvíce pomnožila sinice Woronichinia naegeliana. Dubnovému zooplanktonu dominovaly buchanky, zvláště druh Cyclops vicinus. V květnu se k tomuto druhu přidala velká perloočka Daphnia galeata, jejíž silný rozvoj pokračoval až 5
do července. V srpnu se prosadily buchanky Mesocyclops leuckartii a vznášivka Eudiaptomus gracilis, v září se významnou součástí zooplanktonu opět stala Daphnia galeata, jejíž populace dosáhla svého maxima v říjnu. Nádrž v tomto roce odpovídala mezotrofii a v létě zaznamenala zlepšení dokonce i oproti roku 2010. Planktosphaeria gelatinosa - zelená kokální řasa typická pro letní fytoplankton nádrže Letovice Jarní zooplankton nádrže Letovice (vznášivka Eudiaptomus gracilis a buchanka Cyclops vicinus) 3. Oleksovice V dubnu byl zjištěn poměrně silný rozsivkový zákal, tvořený hlavně druhem Nitzschia acicularis, po květnovém poklesu biomasy se v červnu mírně rozvinuly zelené kokální řasy a také pikoplanktonní sinice Merismopedia tenuissima. Tyto řasy a sinice přetrvaly jako dominanty fytoplanktonu až do srpna, kdy se přidalo velké množství drobných centrických rozsivek a zároveň jsme naměřili maximální koncentraci chlorofylu a. Při snížené biomase vytrvala tato společenstva i v září, v říjnu byla nádrž vypuštěná. Nádrž odpovídala hypertrofii a ve srovnání s rokem 2010 byla situace velmi podobná. Krásnoočko Euglena sp., obvyklé v nádrži Oleksovice 6
4. Jevišovice Po nepatrném zastoupení fytoplanktonu v dubnu došlo v květnu k slabšímu rozvoji skrytěnky Cryptomonas reflexa. Již v polovině června byl vytvořen silný vodní květ, tvořený hlavně sinicemi Anabaena flos aquae, Aphanizomenon flos aquae a Microcystis aeruginosa. V červenci jsme naměřili vůbec nejvyšší koncentraci chlorofylu a v povodí Moravy. Dominantami byly sinice Anabaena flos aquae a Microcystis aeruginosa. V srpnu a v září byla vytvořena silná biomasa vláknité sinice Planktothrix agardhii. V říjnu převažovala opět skrytěnka Cryptomonas reflexa. Stav odpovídal silné hypertrofii. Jedná se podle rozvoje fytomasy v roce 2011 o nejhorší přehradu. Je zároveň jediná, ve které po větší část vegetační sezóny převládal masový sinicový vodní květ! Anabaena flos aquae - sinice, která se významně podílela na vodním květu v červnu a v červenci v roce 2011 v nádrži Jevišovice Planktothrix agardhii vláknitá sinice, tvořící mohutnou biomasu v nádrži Jevišovice v srpnu a v září 2011 5. Nové Mlýny horní nádrž V jarních měsících při poměrně vysoké biomase dominovaly rozsivky Stephanodiscus hantzschii a Nitzschia gracilis, počátkem června biomasa poklesla a prosadila se skrytěnka Cryptomonas reflexa. Koncem června vzrostla koncentrace chlorofylu a a současně se silně pomnožily zelené kokální řasy a skrytěnka C. reflexa. V srpnu a v září dominovala velká centrická rozsivka Actinocyclus normanii, ke které se v září a v říjnu přidal silný vodní květ tvořený vláknitými sinicemi rodu Aphanizomenon. Nádrž odpovídala podobně jako v předchozím roce silné hypertrofii, pozitivní byla pouze absence biomasové dominance planktonních sinic. 6. Nové Mlýny střední nádrž V dubnu a v květnu převažovaly ve vysoké biomase centrické rozsivky, zvláště pak druh Stephanodiscus hantzschii, počátkem června se rozvinuly zelené kokální řasy a skrytěnky, koncem měsíce se slabším vodním květem přidaly sinice rodu Aphanizomenon. Od počátku 7
srpna až do října dominovala velká centrická rozsivka Actinocyclus normanii. V září se přidal vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon flos aquae a v říjnu se poměrně silně rozvinula rovněž vláknitá sinice Planktothrix agardhii. Nádrž v tomto roce odpovídala typické hypertrofii. 7. Nové Mlýny dolní nádrž V dubnu se v nádrži rozvíjely hlavně rozsivky (Stephanodiscus hantzschii, Nitzschia acicularis, Nitzschia gracilis), v květnu pokračoval rozvoj centrických rozsivek a skrytěnek. V červnu došlo k dalšímu poklesu biomasy a slabšímu rozvoji vláknité sinice Anabaena sigmoidea. Koncem června již byl rozvinut vodní květ sinice Aphanizomenon flos aquae. K nejvyššímu rozvoji biomasy došlo počátkem srpna, kdy se nezvykle prosadila pozoruhodná, invazivní, centrická rozsivka Actinocyclus normanii. Nízké počty buněk oproti vysoké koncentraci chlorofylu a vysvětluje mimořádný objem buněk této rozsivky. Actinocyclus normanii vytvářel velkou část biomasy také počátkem září, kdy jí ovšem dominoval vodní květ, tvořený sinicemi Aphanizomenon flos aquae a Microcystis aeruginosa. V říjnu objem biomasy řas a sinic poklesl na hodnoty chlorofylu a blížící se nule. V dubnovém zooplanktonu převažovali vířníci Brachionus calyciflorus, od května až do července buchanky a hlavně jejich naupliová stadia, počátkem srpna se prosadila velká perloočka Daphnia galeata, jejíž rozvoj mohl v této době souviset s rozvojem rozsivky Actinocyclus normanii. Daphnia galeata byla významnou součástí zooplanktonu až do podzimu. Nádrž odpovídala, podobně jako v roce 2010 hypertrofii. Velké perloočky: Daphnia galeata Daphnia pulicaria 8. Bystřička Koncem dubna jsme zaznamenali silný vegetační zákal, způsobený rozsivkami (Asterionella formosa, Diatoma tenuis, Fragilaria acus). V květnu v době clear water převažovala drobná skrytěnka Rhodomonas minuta, koncem června se opět zvýšila biomasa a fytoplanktonu dominovala rozsivka Cyclotella balatonis a zelené kokální řasy. Na přelomu července a srpna 8
ovládla biomasu skrytěnka Cryptomonas reflexa a podobně tomu bylo na konci srpna, kdy byl vytvořen slabý vodní květ (Microcystis aeruginosa, Microcystis flos aquae a Woronichinia naegeliana). Tyto planktonní sinice dominovaly i v září a v říjnu, kdy významně klesl obsah chlorofylu a. Nádrž v tomto roce odpovídala typické eutrofii a oproti roku 2010 je možno konstatovat výrazné zhoršení biologické kvality vody. 9. Horní Bečva Po jarním nevýrazném rozvoji skrytěnky Cryptomonas reflexa došlo k poklesu koncentrace chlorofylu a na hodnoty blízké nule. Koncem srpna došlo k rozvoji blíže neurčených zelených řas a rozsivky Fragilaria crotonensis. V září biomasa opět poklesla a obnovila se populace skrytěnek, která přetrvala i v říjnu. Nádrž podobně jako v minulém roce odpovídala lepší eutrofii. 10. Moravská Třebová Po intenzivním rozvoji centrických rozsivek Cyclostephanos dubius a Stephanodiscus hantzschii v dubnu došlo k silnému poklesu biomasy v květnu a v červnu, při rozvoji skrytěnek. V červenci se prosadila obrovská biomasa, tvořená hlavně drobnými zelenými bičíkovci, masovým rozvojem skrytěnky Cryptomonas reflexa a intenzivním vodním květem, tvořeným vláknitou sinicí Aphanizomenon flos aquae. V srpnu dominovaly centrické rozsivky (Cyclostephanos dubius ) a vodní květ, tvořený vodním květem druhu Aphanizomenon yezonense. V září se opět prosadil intenzivní skrytěnkový zákal druhu Cryptomonas reflexa. Cyclostephanos dubius a Cryptomonas reflexa dominovali fytoplanktonu při mnohonásobném poklesu biomasy v říjnu. Nádrž v tomto roce odpovídala silné hypertrofii, rozvoj fytoplanktonu však byl ještě silnější, než v předchozím roce 2010. Coelastrum microporum zelená kokální řasa obvyklá ve fytoplanktonu VD Moravská Třebová 9
11. Vranov Průhlednost v nádrži se v tomto roce vyznačovala výrazným a dlouhotrvajícím obdobím clear water a příznivými hodnotami ve zbytku vegetační sezóny. Na jaře se rozvinula populace centrické rozsivky Stephanodiscus binderanus a koncentrace chlorofylu a dosáhla hodnoty 32,4 μg/l. V květnu a v červenci poklesla biomasa fytoplanktonu na minimum a dominovaly hlavně skrytěnky. V červenci se rozvinula populace rozsivky Fragilaria crotonensis a zelené kokální řasy Planktosphaeria gelatinosa. Tato společenstva při poklesu koncentrace chlorofylu a na polovinu přetrvala i v srpnu. V září se poměrně silně rozvinul zelený zákal krásivky Staurastrum manfeldtii a v říjnu se při téměř nulové koncentraci chlorofylu a prosadily skrytěnky. Dubnovému zooplanktonu dominoval vířník Polyarthra dolichoptera, v období clear water se prosadila velká perloočka Daphnia galeata, která se významně podílela na poklesu biomasy fytoplanktonu. Od června až do srpna byly v zooplanktonu významně zastoupeny menší perloočky Bosmina longirostris a Bosmina coregoni. V září dominoval vířník Keratella cochlearis. Perloočky Chydorus sphaericus a Ceriodaphia quadrangula ovládly zooplankton v říjnu. Nádrž v tomto roce odpovídala slabší eutrofii, podle letních měsíců však téměř mezotrofii. Drobné perloočky: Chydorus sphaericus Ceriodaphnia quadrangula ) Fytoplankton VD Vranov (září 2011) 10
Vysvětlení některých pojmů: Trofie úživnost prostředí, v našem případě vody. Je dána množstvím živin a jejich dostupností pro řasy, sinice a vyšší rostliny ve vodním prostředí. Jednotlivé konkrétní vodní lokality (přehrada, rybník, profil na řece atd.) je možno řadit do tříd trofie. Trofii je možno posuzovat podle různých autorů a podle různých parametrů. Stupně (třídy trofie): Oligotrofie málo úživné nádrže, čistá, průzračná voda, zanedbatelné koncentrace chlorofylu a (maxima nanejvýš do koncentrace 10 g/l). Nevyskytuje se sinicový vodní květ. Nejsou kyslíkové deficity. V povodí Moravy snad pouze VN Karolinka. Mezotrofie střední úživnost, slabé vodní květy a silnější vegetační zákaly se vyskytují vzácně, maxima chlorofylu a nanejvýš do 30 g/l, vysoká průhlednost vody, mohou se vyskytovat přechodné kyslíkové deficity. V povodí Moravy vodárenské nádrže Landštejn, Slušovice, Opatovice, Koryčany, možná Nová Říše a Ludkovice, z rekreačních nádrží pouze Horní Bečva. Tyto nádrže se mohou blížit některými parametry k oligotrofii, některými eutrofii. Eutrofie silná úživnost, běžně se vyskytují koncentrace chlorofylu a nad 30 g/l, průhlednost vody klesá až na hodnoty kolem jednoho metru, sinicové vodní květy se vyskytují často, kyslíkové deficity jsou samozřejmostí. Na této úrovni je většina nádrží v povodí Moravy. Slabě eutrofní je například Bystřička, Boskovice nebo Vír, silně eutrofní Mostiště, Znojmo, Plumlov, Jevišovice aj. Hypertrofie nadměrná úživnost, maximální koncentrace chlorofylu a přesahuje 100 g/l, silné a dlouhotrvající vodní květy jsou často nahrazovány mohutnou biomasou zelených řas a rozsivek, průhlednost klesá někdy až na několik centimetrů (střední Novomlýnská nádrž, Oleksovice, Moravská Třebová, Brněnská přehrada, Fryšták). Poznámka: Uvedené přehrady v této kapitole v závorkách jsou do trofického stupně řazeny podle dlouhodobého vývoje, v kapitole shrnutí jsou přehrady hodnoceny pouze podle vývoje ve vegetační sezóně 2011. Fytoplankton - je společenstvo řas a sinic, udržujících se většinu svého životního cyklu ve volné vodě buďto prostým vzlínáním nebo různými způsoby aktivního pohybu (bičíky, plynové měchýřky). Nejsou to tedy například chomáče řas přirostlých ke dnu a k různému vodárenskému zařízení. Charakteristika základních skupin fytoplanktonu Sinice - tyto organismy jsou díky své stavbě buňky a chemismu v ní řazeny mezi bakterie. Termíny cyanobakterie a sinice znamenají totéž. Sinice se vyskytují ve všech vodárenských nádržích, pouze v těch úživných však způsobují intenzivní vodní květ. Vodní květ je terminus technicus, který si často různí autoři v různých zemích vykládají velice různě. V současnosti se jich však většina blíží této společné charakteristice: Vodní květ je takové intenzivní pomnožení planktonních sinic, kdy dochází ke tvoření okem viditelných struktur, například vloček, žmolků, jehliček, kousků nebo hladinových čmouh a povlaků. Jeho intenzita kolísá od jemných průsvitných nazelenalých vloček až po situaci, kdy povrchovou vrstvou vodního květu není možno prohodit odběrový železný kyblík. Vodní květ působí potíže estetické, pachové a při 11
svém rozkladu přispívá k odčerpávání kyslíku. Největším problémem je jeho toxicita. Předpokládaná je u všech druhů sinic, potvrzena pouze u některých. Nejznámější toxické sinice jsou například Microcystis aeruginosa, M.ichthyoblabe, M.viridis, Aphanizomenon flosaquae, sinice rodu Anabaena, Planktothrix agardhi, dále jsou potom známy druhy, u kterých toxicita nebyla zjištěna například Microcystis wessenbergii (nebyla však zjištěna pouze nejčastěji sledovaná toxicita, zapříčiněna mikrocystiny, ostatní méně známé typy toxicity bude nutno i u tohoto druhu ověřit). Je důležité dodat, že toxické druhy mohou být toxické na určité lokalitě, v určité části vegetační sezóny a za určitých životních podmínek. Při změně těchto podmínek může toxicita klesat, zvyšovat se, nebo úplně zmizet. Proto je důležité její měření na stejné lokalitě průběžně opakovat v době masového výskytu sinic. Tato náročná a finančně nákladná zkouška mimo jiné upozornila na skutečnost, že sinice jsou často nejtoxičtější v době počínajícího odumírání vodního květu. Rozsivky jsou to jednobuněčné řasy, jejichž buňka leží v často nádherně zdobené schránce z kysličníku křemičitého. Preferují kalnější vodu a poněkud nižší teplotu, některé druhy však mohou být významnou složkou letního fytoplanktonu. Mohou působit hnědé zákaly a silné pachové závady vody (např. VN Hubenov). Často převažují ve fytoplanktonu v jarních měsících. Zlativky řasy často hnědozelené až zlatožluté barvy, která při masovém pomnožení určuje zbarvení vody. Některé vytváří schránku a preferují čistější a chladnější vodu. Vyskytují se zvláště v jarních a v podzimních měsících v kvalitnějších nádržích (Karolinka, Slušovice, Landštejn). Mohou působit zelenohnědé až zlatohnědé zbarvení vody spojené s pachovými a chuťovými závadami surové vody. Skrytěnky poměrně velcí bičíkovci schopni účinného samostatného pohybu pomocí bičíků, kteří se tedy mohou pohybovat nahoru za světlem a dolů za živinami. Využívají situace, kdy jedno společenstvo řas mizí a druhé nastupuje a využijí uvolněného životního prostoru pro své pomnožení. Většinou nepůsobí velké vodárenské potíže. Mohou však vodu zabarvit do olivově zelena. Jsou zranitelné rozvojem velkého zooplanktonu. Obrněnky pohybové schopnosti podobné jako u skrytěnek, jejich buňka je pokryta silným pancířem. Vzácně se mohou pomnožit a způsobit zelenohnědý (VN Ludkovice) nebo červenohnědý (VN Koryčany 1995) vegetační zákal. Někdy jsou schopny při přemnožení působit pachové a chuťové závady vody. U sladkovodních (na rozdíl od mořských) druhů v našich ekologických podmínkách nebyla zatím prokázána toxicita. Zelené řasy obrovská skupina rozmanitých řas, které mají společné složení barviv, které určují jejich jasně zelenou barvu. V eutrofních a v hypertrofních nádržích jsou schopny za určitých podmínek vytlačovat a nahrazovat v letním období sinice (např. Plumlov, Luhačovice, Moravská Třebová). Vodárensky je to skupina nesmírně rozmanitá a problémy mohou působit například druhy, které díky své malé velikosti snadno pronikají filtry. 12
Část 3 Shrnutí Rok 2011 byl v letním období výrazně teplotně podprůměrný. Na vrcholu vegetační sezóny došlo ke dvěma prudkým poklesům teploty vzduchu a následně vody, které měly za následek ovlivnění složení fytoplanktonu. Zatímco v roce 2003 se vyskytly sinice jako dominanty při současném překročení koncentrace chlorofylu a 30 μg/l celkem 14, v roce 2004 pouze 6, v roce 2005 se silnější sinicový vodní květ vyskytl 9, v roce 2006 rovněž 9, v roce 2007 celkem 13, v roce 2008 už 19, v roce 2009 to bylo 13. V roce 2010 pouze jednou v případě srpnového rozvoje sinic v nádrži Jevišovice. V roce 2011 to bylo 7, z toho však 4 v nádrži Jevišovice. Hodnota koncentrace chlorofylu a 30 μg/l byla v roce 2003 překročena při rozvoji libovolné skupiny řas nebo sinic 45, v roce 2004 35, v roce 2005 celkem 36, v roce 2006 pouze 24, v roce 2007 celkem 28, v roce 2008 to bylo 36 a v roce 2009 celkem 41. V roce 2010 byla překročena celkem 39 a v roce 2011 to bylo 32. Překročení koncentrace chlorofylu a 100 μg/l, které již indikuje hypertrofní situaci v nádrži, jsme v roce 2003 zaznamenali 9, v letech 2004 i 2005 3, v roce 2006 pouze 2, v roce 2007 7, v roce 2008 9, v roce 2009 11. V roce 2010 jsme zaznamenali rekord 12 překročení, který byl nyní v roce 2011 opět překročen 13. překročení v posledních dvou letech souvisí s hydrologicko-meteorologickými podmínkami, které silně favorizují zvláště rozsivky, jež jsou schopny dlouhodobě tvořit vysokou biomasu. Část 4 - Závěr Mimořádná sezóna 2011 se velmi podobala složením fytoplanktonu a intenzitou jeho rozvoje předchozímu roku 2010. Nízké teploty v letním období zapříčinily favorizaci centrických rozsivek (např. Actinocyclus normanii v novomlýnských nádržích) a současně promíchaný vodní sloupec v některých přehradách umožnil větší obohacení živinami, které mělo za následek silný rozvoj biomasy. Většina zjištěných masových vodních květů byla omezena na hypertrofní nádrž Jevišovice. Hypertrofii v tomto roce odpovídaly nádrže Jevišovice, Moravská Třebová, Oleksovice a všechny tři novomlýnské nádrže. Eutrofii Brno, Bystřička a Horní Bečva, slabé eutrofii Vranov. Za mezotrofní bylo v tomto roce možno označit nádrže Letovice. 13