Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Představitelem zákonodárné moci v České republice je Parlament ČR, který je tvořen dvěma komorami: Poslaneckou sněmovnou Senátem 2 Posláním Parlamentu ČR je především: legislativní činnost, projednávání a příjímání zákonů. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo vyššího samosprávného celku. Legislativa v širším významu přestavuje soubor právních norem, zákonů a předpisů. Tento soubor v České republice zahrnuje obrovské množství dokumentů a ve značné míře se dotýká činnosti všech ekonomických subjektů. 3 4
Jedná se o soustavu zákonů, vyhlášek a předpisů, která zahrnuje vliv vládních a politických orgánů, odborových organizací. Jsou v nich definovány určité hospodářské, ekologické, bezpečnostní, jakostní a zdravotní požadavky. Stát těmito pravidly chrání celospolečenské zájmy, spotřebitele i výrobce. Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. Návrh zákona se předkládá písemně a musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Poslanecká sněmovna usnést. Náležitosti uvádí Zákon č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 5 6 Navrhovatel může vzít svůj návrh zákona zpět až do ukončení druhého čtení zákona. Poté může vzít takový návrh zpět jen se souhlasem Poslanecké sněmovny. Návrh zákona se předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny. Ten jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům. Pokud není navrhovatelem vláda, požádá ji, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila. Vláda zasílá své stanovisko k návrhu zákona předsedovi Poslanecké sněmovny. 7 8
Po vyjádření vlády k návrhu zákona nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů od doručení žádosti, doporučí organizační výbor do 15 dnů předsedovi Poslanecké sněmovny zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády (bylo-li předloženo včas) do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení. 9 10 Předseda Sněmovny přihlédne k doporučení organizačního výboru a rozhodne o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze Poslanecké sněmovny. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům, má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení a navrhne přikázání návrhu zákona k projednání výboru nebo několika výborům. Návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejméně 10 dnů před schůzí Poslanecké sněmovny, na které má dojít k jeho prvému čtení. 11 12
Prvé čtení návrhu zákona Návrh zákona uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, kterého určí organizační výbor nebo předseda Poslanecké sněmovny. O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po níž se Poslanecká sněmovna může usnést, že jej vrátí navrhovateli k dopracování, nebo že jej zamítá. Nerozhodne-li tak, přikáže Poslanecká sněmovna návrh zákona k projednání výboru, popřípadě několika výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Poslanecké sněmovny. 13 14 Kterýkoli z poslanců může předložit jiný návrh na přikázání; o takovém návrhu rozhodne Poslanecká sněmovna bez rozpravy. Byl-li návrh zákona přikázán výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování. Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Tuto lhůtu může Poslanecká sněmovna zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 20 dnů. Jen se souhlasem navrhovatele lze takovou lhůtu prodloužit o více než 20 dnů. 15 16
Výbory, jimž nebyl návrh zákona přikázán k projednání, mohou své stanovisko k návrhu zákona sdělit Poslanecké sněmovně a výboru, který návrh zákona projednává, a to i písemně; totéž mohou učinit i jednotliví poslanci. Druhé čtení návrhu zákona Výbor, popřípadě výbory, jimž byl návrh zákona přikázán, předloží po jeho projednání předsedovi Poslanecké sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí Poslanecké sněmovně, zda má návrh zákona schválit či nikoliv. 17 18 Doporučí-li v usnesení změny nebo doplňky návrhu zákona, přesně je formuluje. Nejméně pětinová menšina všech členů výboru může předložit předsedovi Poslanecké sněmovny oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení výboru. Předseda Sněmovny zajistí vytištění usnesení výboru, popřípadě oponentní zprávy k návrhu zákona, a doručí je všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona. 19 20
V druhém čtení uvede návrh zákona navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj výboru nebo zpravodajové výborů. O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může Poslanecká sněmovna vrátit návrh zákona výborům k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá. Nerozhodla-li Poslanecká sněmovna, že návrh zákona vrací výborům k novému projednání nebo že jej zamítá, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Poslanecká sněmovna se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. 21 22 Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Pozměňovací návrhy, popřípadě jiné návrhy, se dají vytisknout a předseda Poslanecká sněmovny je zašle neprodleně všem poslancům. I po podrobné rozpravě může Poslanecká sněmovna vrátit návrh zákona výborům k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá. Třetí čtení návrhu zákona Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 24 hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů, poslancům. 23 24
Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. 25 Na závěr třetího čtení Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. 26 Účast Senátu v zákonodárném procesu Návrh zákona, s nímž Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, zašle její předseda bez zbytečného odkladu Senátu. Schválí-li Senát návrh zákona, s nímž vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas, nebo se k němu do 30 dnů od jeho postoupení neusnese anebo vyjádří usnesením vůli nezabývat se takovým návrhem, je návrh zákona přijat. Jestliže Senát návrh zákona usnesením zamítne, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od doručení usnesení, předloží Poslanecké sněmovně, aby o něm hlasovala znovu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Poslanecká sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. 27 28
Jestliže Senát vrátí Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od doručení poslancům,předloží Poslanecké sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem. Přijme-li Poslanecká sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat. Neschválí-li Poslanecká sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Poslanecká sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. 29 30 Při novém projednávání návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut nebo Poslanecké sněmovně vrácen, nejsou v Poslanecké sněmovně přípustné pozměňovací návrhy. Účast prezidenta republiky v zákonodárném procesu Předseda Poslanecké sněmovny postoupí přijatý zákon prezidentu republiky. Vrátí-li prezident republiky přijatý zákon Poslanecké sněmovně do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen, rozešle se stanovisko prezidenta poslancům. 31 32
Předseda předloží vrácený zákon Poslanecké sněmovně na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od jeho doručení. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Setrvá-li Poslanecká sněmovna na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. K platnosti přijatého zákona je nutné jeho vyhlášení, tj. uveřejnění ve Sbírce zákonů České republiky. 33 34 Poslanecká sněmovna Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, starších 21 let, občanů ČR, kteří jsou voleni na dobu 4 let a to systémem poměrného zastoupení (výsledek volby je stanoven podle poměru hlasů, které jednotlivé politické strany získaly). Senát Senát má 81 senátorů, občanů ČR, starších 40 let, kteří jsou voleni na základě většinového systému na 6 let, ovšem každé 2 roky se volí nová 1/3 senátorů. 35 36
Senát Předseda a místopředsedové senátu Předseda Senátu: Milan Štěch 1. místopředseda Přemysl Sobotka Místopředsedové Senátu: Alena Gajdůšková Alena Palečková Petr Pithart Zdeněk Škromach Senát Výbory Senátu Organizační výbor Mandátový a imunitní výbor Ústavně-právní výbor Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Výbor pro záležitosti Evropské unie Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku 37 38 Senát Komise Senátu Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Volení komise 39 Senát Senátorské kluby: 81 členů Senátorský klub České strany sociálně demokratické: 41 členů Senátorský klub Občanské demokratické strany:25 členů Senátorský klub Křesťanské a demokratické unie Československé strany lidové: 6 členů Klub TOP 09 a Starostové: 5 členů Senátoři nezařazení do klubu: 4 členové 40