Vládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
|
|
- Martina Kolářová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. I Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb., ústavního zákona č. /2012 Sb. a ústavního zákona č. /2012 Sb., se mění takto: 1. V čl. 72 odstavec 2 zní: (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí být podán písemně nejméně padesáti poslanci a musí v něm být uvedena osoba, která má být jmenována předsedou vlády.. 2. V čl. 72 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: (3) Poslanecká sněmovna projedná návrh na vyslovení nedůvěry vládě nejdříve čtyřicet osm hodin po jeho podání. (4) K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Prezident republiky jmenuje předsedu vlády na návrh Poslanecké sněmovny. (5) Nebyl-li návrh na vyslovení nedůvěry vládě přijat, je hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry téže vládě přípustné nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne hlasování o předchozím návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Před uplynutím této doby je hlasování o takovém návrhu přípustné, jen je-li podán nejméně osmdesáti poslanci.. Čl. II Přechodné ustanovení Při vyslovování nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou, v jejímž volebním období tento ústavní zákon nabyl účinnosti, se postupuje podle Ústavy České republiky ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona. Čl. III Účinnost Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
2 2 DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část Návrh novely Ústavy České republiky vychází z Programového prohlášení vlády a jeho hlavním cílem je zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou do ústavního pořádku České republiky. Princip vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě, na rozdíl od nyní platného institutu vyslovení nedůvěry vládě, spočívá na tom, že kromě samotného vyslovení nedůvěry vládě musí být dosaženo shody Poslanecké sněmovny na tom, kdo bude jmenován novým předsedou vlády. Navrhovaná právní konstrukce má za cíl zamezit vzniku krize vládnutí v zemi po vyslovení nedůvěry vládě se všemi důsledky, zejména ekonomickými, z toho plynoucími. S navrhovanou ústavní změnou se současně předkládá i novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jejímž smyslem je zajistit praktickou realizaci zavedení ústavního institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě. 1. Platná a navrhovaná právní úprava Platná právní úprava: Problematika vyslovení důvěry nebo nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou Parlamentu je upravena přímo v Ústavě České republiky (dále jen Ústava ), a to v článcích 35, 44, 68 a 71 až 73 Ústavy. Ústava umožňuje Poslanecké sněmovně usnesením přijmout nebo zamítnout návrh na vyslovení důvěry vládě nebo návrh na vyslovení nedůvěry vládě, a to za předpokladu, že jí byl návrh na vyslovení důvěry, resp. nedůvěry vládě předložen. Procesní podmínky předložení návrhu na vyslovení důvěry, resp. nedůvěry vládě a podmínky hlasování o těchto návrzích Ústava upravuje odlišně s tím, že preferuje stabilitu vlády, která je důležitá pro činnost orgánů moci výkonné. Návrh na vyslovení důvěry vládě V čl. 68 odst. 3 Ústavy je podání žádosti vlády o vyslovení důvěry ze strany Poslanecké sněmovny konstruováno jako povinnost vlády a vyslovení důvěry vládě lze v tomto případě chápat jako podmínku setrvání nově jmenované vlády, která odráží výsledek voleb do Poslanecké sněmovny, v úřadě. Na rozdíl od právní konstrukce povinnosti požádat o vyslovení důvěry vládě, je v čl. 71 Ústavy dána obecně vládě možnost kdykoli v průběhu výkonu svého úřadu předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry. Svou iniciativou si tak zajišťuje posílení svého postavení v Poslanecké sněmovně, neboť je Poslanecké sněmovně odpovědna (čl. 68 odst. 1 Ústavy). Návrh na vyslovení důvěry předkládá Poslanecké sněmovně vláda podle čl. 71 Ústavy. K přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry vládě je, v souladu s čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy, třeba, aby se pro vyslovení důvěry vládě vyslovila nadpoloviční většina přítomných poslanců, přičemž Poslanecká sněmovna je v tomto případě usnášeníschopná, je-
3 3 li přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců tzn. že s vyslovením důvěry vládě musí souhlasit alespoň 34 poslanců, přičemž přítomno tomuto hlasování musí být nejméně 67 poslanců. V opačném případě, kdy Poslanecká sněmovna zamítne návrh na vyslovení důvěry vládě, je vláda povinna podle čl. 73 Ústavy podat demisi do rukou prezidenta republiky, který tuto demisi přijme. V případě, že by vláda demisi nepodala, prezident republiky ji podle čl. 75 Ústavy odvolá sám. Následně prezident republiky podle čl. 68 odst. 2 Ústavy jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda do 30 dnů ode dne svého jmenování předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry (čl. 68 odst. 3 Ústavy). Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, podá do rukou prezidenta republiky podle čl. 73 odst. 2 Ústavy demisi a prezident republiky následně jmenuje podle čl. 68 odst. 2 a 4 Ústavy nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Také tato vláda předstoupí do 30 dnů od svého jmenování před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. A pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, podá vláda demisi do rukou prezidenta republiky a prezident republiky jmenuje předsedou vlády osobu, kterou mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny a na návrh takto jmenovaného předsedy vlády prezident republiky jmenuje ostatní členy vlády. Následně i tato vláda v čele s předsedou vlády jmenovaným prezidentem republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry, a pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, může prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustit podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlásit nové volby do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. Zvláštní případ žádosti o vyslovení důvěry vládě je zakotven v čl. 35 odst. 1 písm. b) a v čl. 44 odst. 3 Ústavy, kdy vláda může spojit otázku důvěry svládním návrhem zákona a požádat Poslaneckou sněmovnu, aby skončila projednávání vládního návrhu zákona do 3 měsíců od jeho předložení. Neusnese-li se Poslanecká sněmovna jako celek (ať už kladně nebo záporně) v takovém případě do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, může být Poslanecká sněmovna prezidentem republiky rozpuštěna. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Podmínky, za kterých může Poslanecká sněmovna vyslovit vládě nedůvěru, jsou specifikovány v čl. 72 Ústavy. Písemný návrh na vyslovení nedůvěry vládě může Poslanecké sněmovně předložit nejméně 50 poslanců, Ústava tedy stanoví dolní nepodkročitelnou hranici počtu poslanců nezbytných pro přeložení návrhu na vyslovení nedůvěry vládě a dále také stanoví povinnost předložit tento návrh písemně. K přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě je, v souladu s čl. 72 odst. 2 Ústavy, třeba, aby se pro vyslovení nedůvěry vládě vyslovila nadpoloviční většina všech poslanců (tj. alespoň 101 poslanců). Pokud se Poslanecká sněmovna usnese na vyslovení nedůvěry vládě, je vláda povinna podle čl. 73 Ústavy podat demisi do rukou prezidenta republiky, který tuto demisi přijme. V případě, že by vláda demisi nepodala, prezident republiky ji podle čl. 75 Ústavy odvolá sám. Následně prezident republiky podle čl. 68 odst. 2 Ústavy jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů a následuje již výše popsaný proces podle čl. 68 Ústavy, který taktéž může skončit rozpuštěním Poslanecké sněmovny vsouladu s čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy avyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. Jak vyplývá z výše uvedeného, Ústava preferuje stabilitu vlády jako vrcholného orgánu důležitého pro činnost moci výkonné před zásadou, podle níž by vláda mohla být sesazena stejnou většinou a podle stejných pravidel, jako byla do své funkce nastolena tehdy,
4 4 když Poslanecká sněmovna vyslovovala vládě svou důvěru podle čl. 68 a 39 odst. 1 a 2 Ústavy. Přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě z podnětu poslanců je tedy procesně složitější než přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry vládě. Navrhovaná právní úprava: Záměrem předloženého návrhu novely Ústavy je zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou do ústavního pořádku České republiky, což by přispělo k vyšší stabilitě vlády a moci výkonné jako celku, neboť Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědna, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vládě, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v České republice destabilizuje. Stávající právní úprava institutu vyslovení důvěry vládě zůstává zachována, předložený návrh novely Ústavy se jí nedotýká. Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě není v Evropě institutem neznámým. Vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě je známo například ústavám Spolkové republiky Německo, Španělska, Polska, Slovinska a Maďarska. Ve Spolkové republice Německo může Spolkový sněm v souladu s čl. 67 Základního zákona vyjádřit nedůvěru kancléři pouze zvolením jeho nástupce, a to nadpoloviční většinou všech členů. Mezi návrhem a hlasováním musí uplynout 48 hodin. Je-li hlasování o novém kancléři úspěšné, Spolkový sněm požádá spolkového prezidenta, aby dosavadního kancléře odvolal a jmenoval jeho nástupce zvoleného Spolkovým sněmem. Spolkový prezident musí této žádosti vyhovět. Španělská ústava upravuje problematiku vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě v čl. 113 a 114 odst. 2. Podle španělské ústavy se pro vyslovení nedůvěry vládě musí vyjádřit absolutní většina členů Kongresu, a to na návrh nejméně jedné desetiny členů Kongresu a s podmínkou, že je navržen alespoň 1 kandidát na předsedu vlády. Během následujících 2 dnů po podání návrhu je možné navrhnout další alternativní kandidáty na předsedu vlády. Hlasování o nedůvěře vládě není možné zahájit dříve než po uplynutí 5 dnů ode dne podání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Pokud Kongres vysloví vládě nedůvěru, vláda podá demisi do rukou krále. Následně král jmenuje nového předsedu vlády zvoleného Kongresem, který automaticky také již disponuje důvěrou Kongresu. Pokud návrh na vyslovení nedůvěry vládě není úspěšný, nelze již žádný další návrh na vyslovení nedůvěry vládě v daném volebním období Kongresu podat. Polská ústava umožňuje Sejmu, v souladu s čl. 158, vyslovit konstruktivní nedůvěru vládě za předpokladu, že návrh podá alespoň 46 poslanců, návrh bude obsahovat jméno kandidáta na předsedu vlády a pro vyslovení nedůvěry vládě bude hlasovat většina členů Sejmu. Hlasování o nedůvěře vládě se nesmí konat dříve než 7 dnů ode dne podání návrhu. Pokud Sejm vysloví vládě nedůvěru, vláda podá demisi do rukou polského prezidenta. Následně prezident Polska jmenuje nového předsedu vlády zvoleného Sejmem a ostatní členy vlády na návrh Sejmem zvoleného předsedy vlády. Další návrh na vyslovení nedůvěry vládě nesmí být podán dříve než za 3 měsíce ode dne podání návrhu na předchozí hlasování o nedůvěře vládě. Dříve než za 3 měsíce je možné podat návrh na vyslovení nedůvěry vládě pouze za předpokladu, že ho předloží nejméně 115 poslanců Sejmu a bude splňovat ostatní výše uvedené náležitosti. Slovinská ústava v čl. 116 umožňuje Národnímu shromáždění vyslovit vládě nedůvěru pouze zvolením nového předsedy vlády, a to na návrh nejméně 10 poslanců a hlasy
5 5 nadpoloviční většiny všech poslanců. Hlasovat o volbě nového předsedy vlády je možné nejdříve za 48 hodin po podání návrhu. Dříve než za 48 hodin od podání návrhu je možné hlasovat pouze tehdy, souhlasí-li s tím nejméně dvě třetiny všech poslanců, nebo v případě nouzového nebo válečného stavu. Dosavadní vláda, které byla vyslovena nedůvěra, vykonává vládní funkce až do okamžiku, kdy nová vláda složí slib před Národním shromážděním. Maďarská ústava z roku 2011 zakotvuje institut vyslovení konstruktivní nedůvěry předsedovi vlády v čl. 21. Návrh na vyslovení nedůvěry předsedovi vlády může podat jedna pětina poslanců s tím, že tento návrh musí obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Hlasování o nedůvěře předsedovi vlády se musí konat nejdříve za 3 dny a nejpozději do 8 dnů ode dne podání návrhu. Pro vyslovení nedůvěry předsedovy vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny poslanců Parlamentu. Vyslovením nedůvěry předsedovi vlády je automaticky zvolen novým předsedou vlády kandidát uvedený vnávrhu na vyslovení nedůvěry. Uvedené evropské právní úpravy institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě se sice v detailech liší, nicméně mají tři rysy společné: (i) (ii) v momentě hlasování o nedůvěře vládě musí být známé jméno kandidáta na nového předsedu vlády; pro vyslovení nedůvěry vládě se musí vyslovit nadpoloviční většina všech členů příslušné parlamentní komory a (iii) prezident republiky, resp. král je povinen v případě vyslovení nedůvěry vládě výsledek akceptovat a jmenovat předsedou vlády toho, kdo byl uveden v návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Podle předloženého návrhu české ústavní úpravy institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že jí návrh na vyslovení nedůvěry vládě písemně předloží nejméně 50 poslanců a tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády, který bude s touto kandidaturou souhlasit. Poslanecká sněmovna projedná návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na své schůzi, která se uskuteční nejdříve 48 hodin poté, co jí byl návrh podán. Takto stanovená lhůta pro projednání návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě významně snižuje riziko přijetí rychlých a překvapivých politických řešení. Pro vyslovení nedůvěry vládě, a současně i pro vyslovení souhlasu s navrženým kandidátem na jmenování novým předsedou vlády, bude hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců, tj. v tomto směru nedochází ve srovnání s nyní platnou právní úpravou institutu vyslovení nedůvěry vládě k žádné změně. Vysloví-li Poslanecká sněmovna vládě nedůvěru, jejíž součástí je i návrh na jmenování nového předsedy vlády, předseda Poslanecké sněmovny o tom informuje prezidenta republiky, který je návrhem Poslanecké sněmovny na jmenování nového předsedy vlády vázán. Prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Členové vlády složí do rukou prezidenta republiky slib. Dosavadní vláda, které Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru, podá do rukou prezidenta republiky demisi, kterou prezident republiky přijme (čl. 73 odst. 2 a 3 Ústavy). Pokud by vláda demisi nepodala, přestože ji byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra, pak ji prezident republiky odvolá (čl. 75 Ústavy). Nebude-li návrh na vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě přípustné nejdříve až po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat. Před uplynutím 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě
6 6 přípustné jen tehdy, bude-li nový návrh podán nejméně 80 poslanci a současně bude splňovat všechny ostatní výše uvedené podmínky. Takto stanovený vyšší počet poslanců v případě podání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě v časovém období do 6 měsíců od posledního projednávání obdobného návrhu Poslaneckou sněmovnou lze chápat jako pojistku před případným zneužíváním tohoto ústavního institutu, jehož aplikací dochází k určité nestabilitě politické situace v zemi a prohlubování politické krize. Vláda, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh Poslanecké sněmovny jako důsledek vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě, předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry podle čl. 68 odst. 3 Ústavy. Nezíská-li tato vláda důvěru Poslanecké sněmovny, podá do rukou prezidenta republiky podle čl. 73 odst. 2 Ústavy demisi a prezident republiky, tentokrát již bez návrhu, jmenuje podle čl. 68 odst. 4 Ústavy nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Také tato vláda předstoupí do 30 dnů od svého jmenování před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. A pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, podá vláda demisi do rukou prezidenta republiky a prezident republiky jmenuje předsedou vlády osobu, kterou mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny a na návrh takto jmenovaného předsedy vlády prezident republiky jmenuje ostatní členy vlády. Následně i tato vláda v čele s předsedou vlády jmenovaným prezidentem republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry, a pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, může prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustit podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlásit nové volby do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. V případě, že by kandidát na nového předsedu vlády uvedený vnávrhu Poslanecké sněmovny po vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě v době před svým jmenováním prezidentem republiky dodatečně odmítl funkci předsedy vlády, nebo po svém jmenování prezidentem republiky podal demisi, anebo zemřel, a to vše ještě před rozhodnutím Poslanecké sněmovny o návrhu na vyslovení důvěry vládě, pak se bude postupovat podle ustanovení čl. 68 odst. 2 Ústavy a prezident republiky jmenuje sám bez návrhu Poslanecké sněmovny předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a následuje již výše popsaný proces podle čl. 68 Ústavy, který taktéž může skončit rozpuštěním Poslanecké sněmovny vsouladu s čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy avyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. V tomto případě existuje teoretická možnost celkem 3 pokusů vlády o získání důvěry Poslanecké sněmovny podle čl. 68 odst. 3 Ústavy před rozpuštěním Poslanecké sněmovny prezidentem republiky podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. Zatímco v případě, že vláda, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh Poslanecké sněmovny jako důsledek vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě, nezíská důvěru Poslanecké sněmovny podle čl. 68 odst. 3 Ústavy, existuje teoretická možnost pouze 2 pokusů vlády o získání důvěry Poslanecké sněmovny před rozpuštěním Poslanecké sněmovny prezidentem republiky podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. 2. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Návrh novely Ústavy respektuje obecnou dikci Ústavy a ústavní principy a nedotýká se podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami a obyčeji ani s ostatními prameny mezinárodního práva.
7 7 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Předložený návrh ústavního zákona se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do výlučné působnosti každého členského státu Evropské unie, návrh tak není ani v rozporu se závazky, vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, tj. s primárním a sekundárním právem Evropské unie, s obecnými zásadami práva Evropské unie a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, ani na jiné veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava se sice přímo podnikatelského prostředí netýká, nicméně stabilita vlády obecně je považována za pozitivní jev, který se rovněž pozitivně promítá i do podnikatelské sféry, a to zejména pokud jde o zahraniční podnikatelské subjekty vyžadující politickou stabilitu země, v níž podnikají, jako nezbytnou podmínku pro své ekonomické angažmá. 5. Předpokládané sociální dopady a dopady na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí. 6. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rovné postavení mužů a žen. 7. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace není v tomto případě provedena, neboť navrhovaná legislativní změna má procesní charakter a podle části 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, schválených usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, se RIA v těchto případech neprovádí.
8 8 K čl. I K bodům 1 a 2 (čl. 72 Ústavy) II. Zvláštní část Poslanecká sněmovna bude moci vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že návrh jí na vyslovení nedůvěry vládě písemně předloží nejméně 50 poslanců. Tento návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí obsahovat už i jméno kandidáta na nového předsedu vlády, aby bylo již před samotným hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě jasné, kdo je kandidátem na nového předsedu vlády, pokud by byla vládě vyslovena Poslaneckou sněmovnou nedůvěra. Nezbytnou podmínkou pro předložení návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je i skutečnost, že kandidát na nového předsedu vlády navržený v návrhu se svou kandidaturou souhlasí. Poslanecká sněmovna projedná návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na své schůzi, která se uskuteční nejdříve 48 hodin poté, co jí byl návrh podán. K vyslovení nedůvěry vládě je nezbytné, aby pro návrh hlasovala nadpoloviční většina všech poslanců. Vysloví-li Poslanecká sněmovna vládě nedůvěru, předseda Poslanecké sněmovny o tom informuje prezidenta republiky. Prezident republiky je návrhem Poslanecké sněmovny na jmenování nového předsedy vlády vázán, což přispívá ke stabilizaci poměrů na politické scéně. Prezident republiky jmenuje takto navrženou osobu předsedou vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Členové vlády složí do rukou prezidenta republiky slib. Dosavadní vláda, které Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru, podá do rukou prezidenta republiky demisi, kterou prezident republiky přijme (čl. 73 odst. 2 a 3 Ústavy). Pokud by vláda demisi nepodala, přestože ji byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra, pak ji prezident republiky odvolá (čl. 75 Ústavy). Nebude-li návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě přípustné nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat. Před uplynutím 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě přípustné jen tehdy, bude-li nový návrh podán nejméně 80 poslanci a bude splňovat všechny ostatní výše uvedené podmínky. Důvodem pro toto řešení je snaha omezit účelové návrhy na vyslovení nedůvěry vládě, avšak při současném respektování čl. 68 odst. 1 Ústavy, podle kterého je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně po celé volební období. K čl. II (přechodné ustanovení) Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě bude do ústavní praxe zaveden až po nových volbách do Poslanecké sněmovny, a nebude se tak vztahovat na Poslaneckou sněmovnu, v jejímž volebním období tato právní úprava nabyla účinnosti. K čl. III (účinnost) Novela ústavního zákona nabude účinnosti dnem 1. ledna Takto stanovené datum zohledňuje čas nezbytný k projednání návrhu na změnu Ústavy. Navrhuje se, aby i současně předkládaný návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny nabyl účinnosti ke stejnému datu.
9 9 V Praze dne 11. dubna 2012 RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády Mgr. Karolína Peake, v. r. místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády
10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR
10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR Cvičení č. 1. 1. Co je to legislativní proces? 2. Kdo všechno u nás může navrhnout zákon? 3. Kdo má v zákonodárném procesu právo veta? 4. V čem spočívá rozdíl mezi schvalováním
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 6. volební období 446 Senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky,
VíceZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské
VícePoslanecký návrh. ze dne o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny
Poslanecký návrh Z Á K O N ze dne 2018 o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 28/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 28/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno
VíceV l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne. 2018,
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
VíceJednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Jednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ČÁST I. OBECNÁ ČÁST Čl. 1 Předmět úpravy Jednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
VíceÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR III.12 Moc zákonodárná a tvorba práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,
VícePoslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č.
VíceVÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR
VÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR PhDr. Petr Kolář, Ph.D. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Informační podklad č. 1.172
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 277/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 277/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 56/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 56/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých
VíceVolební řád pro volby ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i. Rada Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i. (dále jen Rada ), vydává na základě
Volební řád pro volby ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i. Rada Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i. (dále jen Rada ), vydává na základě a) 18 odst. 2 písm. d) a 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 341/2005 Sb.,
VícePracovní list. Mgr. Ing. Šárka Dytková
Ústava ČR 1. část Pracovní list Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 22/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 22/0 Návrh poslanců Víta Kaňkovského a Patrika Nachera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
VíceVládní návrh ZÁKON. ze dne..2018,
Vládní návrh ZÁKON ze dne..2018, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
VíceVOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE
Platnost: 26. 10. 2017 Účinnost: 26. 10. 2017 VOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Akademický senát Policejní akademie České republiky
VíceVOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE
Platnost: 21. 8. 2017 Účinnost: 21. 8. 2017 VOLEBNÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Akademický senát Policejní akademie České republiky v Praze se podle 9 odst. 1 písm.
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 309/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 309/0 Návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc zákonodárná. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Hlava druhá Ústavy (čl. 15 53) lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 188/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní
VíceV l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne. 2015, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2015, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 234/2014
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz
ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Návrh. poslanců Radima Vysloužila a Václava Cempírka.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období 485 Návrh poslanců Radima Vysloužila a Václava Cempírka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh. poslance Waltera Bartoše. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 896 Návrh poslance Waltera Bartoše na vydání zákona kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 173/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 173/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů,
VíceLEGISLATIVNÍ PRAVIDLA SIMULOVANÉHO ZASEDÁNÍ VLÁDY
LEGISLATIVNÍ PRAVIDLA SIMULOVANÉHO ZASEDÁNÍ VLÁDY Tato legislativní pravidla jsou zjednodušenou verzí legislativních pravidel vlády, určená výhradně pro účely simulovaného zasedání vlády. V případě, že
VíceVolební řád pro volby na Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, v. v. i.
Volební řád pro volby na Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Rada Psychologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. (dále jen Rada ) vydává na základě a) 18 odst. 2 písm. d) a 20 odst. 1 písm.
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh. poslance Michala Doktora. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období Návrh poslance Michala Doktora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona
VíceVnitřní předpisy Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Akademický senát Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích schválil podle 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., v platném znění, dne 22.11.2016 a Rektorát Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
VíceKoaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Hnutí ANO 2011, zastoupené předsedou Andrejem Babišem a předsedou poslaneckého klubu Jaroslavem Faltýnkem
VíceJEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY
JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY Akademický senát Pedagogické fakulty se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
VíceVolební a jednací řád Akademického senátu Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ze dne 19. března 2009
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 19. března 2009
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov Parlament České republiky
Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Představitelem zákonodárné moci v České republice je Parlament ČR, který je tvořen dvěma komorami: Poslaneckou sněmovnou Senátem 2 Posláním Parlamentu
Více(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Řád volby kandidáta na funkci děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Akademický senát Katolické teologické fakulty se podle
VíceZÁKON ze dne 2018, ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Ústavním soudu
ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Parlament se usnesl na tomto
VíceJak se bude volit prezident České republiky
Jak se bude volit prezident České republiky 1. Kandidáta může navrhnout každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR. 2. Navrhovat
VíceV l á d n í n á v r h. ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 6 odst.
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 599/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 599/0 Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka, Heleny Langšádlové, Jana Chvojky, Jiřího Petrů, Stanislava Křečka, Milady Halíkové,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.03 Integrovaná střední škola
VíceP o s l a n e c k ý n á v r h ZÁKON. ze dne 2018,
P o s l a n e c k ý n á v r h ZÁKON ze dne 2018, kterým se mění zákon č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
VíceNáv rh Zastupitelstv a Morav skoslezského kraje
Náv rh Zastupitelstv a Morav skoslezského kraje ZÁKON ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
VíceVýkonná moc v ČR. Moc výkonná dle Ústavy ČR. Prezident republiky 7.12.2011. pátek 11. listopadu 2011
Výkonná moc v ČR pátek 11. listopadu 2011 výkonná dle Ústavy ČR Prezident republiky (čl. 54 66 Úst.) Vláda (čl. 67 78 Úst.) Ministerstva (čl. 79) Správní úřady (čl. 79) Státní zastupitelství (čl. 80) Prezident
VíceZákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: Důvodová zpráva
Důvodová zpráva IV I. Obecná část Hodnocení dopadů regulace (RIA) V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2017 schváleným usnesením vlády ze dne 14. prosince 2016 č. 1121 k návrhu nebyla zpracovávána
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 768 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - 2 - III.
VíceČl. I. 2. V 59 odst. 4 písm. b) se slova odborná údržba nahrazují slovy bezpečnostně technická kontrola.
ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 164/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 164/0 Návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí
VíceMgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_5_PRÁVO_1.05_Moc zákonodárná. Výkladová prezentace k tématu Moc zákonodárná
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.
VíceMoravské gymnázium Brno s. r.o. Mgr. Kateřina Proroková. Státní moc legislativa pracovní list
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Státní moc legislativa pracovní list Ročník
VíceParlament České republiky Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 242 Návrh poslanců Michala Haška, Jiřího Paroubka, Zdeňka Škromacha, Lubomíra Zaorálka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 190/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 190/0 Návrh poslance Ondřeje Veselého a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Vládní návrh. zákon ze dne ,
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období 638 Vládní návrh zákon ze dne...2003, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období. Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2006 V. volební období 55 Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje,
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceČl I. ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o registrovaném partnerství
1 Zákon č. ze dne... 2013 kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů a mění a doplňují další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České
VíceZÁKON ze dne 2012, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona
VíceROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled
ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena
VíceJednací řád Sněmu a Schůze delegátů
Jednací řád Sněmu a Schůze delegátů 1 Svolávání Sněmu 1. Sněm svolává Předseda nebo Místopředseda oznámením zveřejněným na internetových stránkách Unie a rozeslaném Delegátům a Komisařům na e-maily zřízené
VícePolitický systém ČR. Politologie a mezinárodní vztahy. Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií
Politický systém ČR Politologie a mezinárodní vztahy Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií Obsah Základní charakteristiky politického systému ČR Legislativní vymezení Dělba
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly.
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období 333 Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických
VíceNávrh. ZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Čl.
Návrh ZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V
VíceVládní návrh. zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Vládní návrh ZÁKON ze dne... 2014, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 70/2013 Sb.,
VíceJ E D N A C Í Ř Á D AK ADEMICK ÉHO SENÁTU ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. září 2017 pod
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2013 VI. volební období
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2013 VI. volební období Návrh poslance Ladislava Šincla na vydání zákona o výplatě dodatečné náhrady za pohledávky vedené u Union banky, a. s., v konkursu
VíceJ E D N A C Í Ř Á D AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY ARCHITEKTURY ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze schválil podle 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, dne. Jednací řád Akademického
VíceVnitřní předpisy Mendelovy univerzity v Brně. JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ ZE DNE 20. dubna 2017
JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ ZE DNE 20. dubna 2017 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
VíceFAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE
FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE Praha 2019 Akademický senát Fakulty lesnické
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Senát funkční období
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Senát 2010 7. funkční období Návrh senátora Marcela Chládka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
VíceJEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE. Článek 1 Akademický senát jako orgán fakulty
N Á V R H JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE Článek 1 Akademický senát jako orgán fakulty (1) Akademický senát Národohospodářské fakulty Vysoké školy
VíceOBSAH. ÚSTAVA ČESKé REPuBLIKy... 1
OBSAH Autoři komentáře............................................. X Přehled autorů a jimi zpracovaných částí komentáře................ XIII Seznam použitých zkratek......................................
VíceFAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE
FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE Praha 2017 Akademický senát Fakulty životního
VíceVOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FŽP
VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FŽP Akademický senát Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
VíceVnitřní předpisy Akademie múzických umění v Praze
způsob usnášení, usnáší se AS AMU aklamací. Na návrh kteréhokoli člena se však AS AMU může usnést na tajném hlasování k jakékoli otázce. K přijetí návrhu o tajném způsobu hlasování stačí nadpoloviční většina
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 877 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti - 2 - ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění zákon
VíceVOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FŽP
VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FŽP Akademický senát Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
VíceNávrh. ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 960 Návrh poslanců Jaroslava Fialy, Marka Bendy, Bohuslava Sobotky, Zdeňka Jičínského a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se
VíceP A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y. 3. volební období 885/2. Pozměňovací návrhy
P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P o s l a n e c k á s n ě m o v n a 2001 3. volební období 885/2 Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Senátní návrh. na vydání. zákona
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období 168 Senátní návrh na vydání zákona kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
VíceZákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/korna2mhuwys) DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část 1. Důvod předložení 1.1 Název DŮVODOVÁ ZPRÁVA Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Nezbytnost navrhované právní úpravy a
VíceV l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne 2014,
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění
VíceVYHLÁŠKA ze dne ,
VYHLÁŠKA ze dne.. 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších
VíceJEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE FAKULTY DOPRAVNÍ
Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze schválil dne 28. června 2017 vnitřní předpis Českého vysokého učení technického v Praze doc. Ing. Jan Janoušek, Ph.D. předseda Akademického senátu
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Čl. I. Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament
Vícekterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období 144 Návrh poslanců Stanislava Křečka, Miroslava Váni a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
VíceDůvodová zpráva. I. Obecná část. 1.1 Zhodnocení platného právního stavu
Důvodová zpráva I. Obecná část 1.1 Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů
VíceVolební a jednací řád Akademického senátu VŠB-TU Ostrava
Účinnost dokumentu od: 30.6.2006 Volební a jednací řád Akademického senátu VŠB-TU Ostrava Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/7 Volební
VíceVOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FLD
VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD AS FLD Akademický senát Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
VíceN á v r h ZÁKON. ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
N á v r h III. ZÁKON ze dne. 2018, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST
VíceVolební a jednací řád Akademického senátu Českého vysokého učení technického v Praze Fakulty stavební
Vnitřní předpis Českého vysokého učení technického v Praze Fakulty stavební byl schválen Akademickým senátem Českého vysokého učení technického v Praze dne 26. září 2007. Doc. Ing Petr Konvalinka, CSc.
VíceJEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
U n i v e r zita o brany v B r n ě F a kulta vojenského zdravotnictví Třebešská 1575, Hradec Králové, PSČ 500 01, datová schránka hkraife JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2002 4. volební období Návrh poslanců Michaely Šojdrové, Evy Novákové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 902/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 902/0 Návrh poslance Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
VíceKOMORA ZÁCHRANÁŘŮ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB ČESKÉ REPUBLIKY. Dělnická 44, Olomouc V O L E B N Í Ř Á D
V O L E B N Í Ř Á D Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky 1 Východiska a působnost 1. Volební řád Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky (dále
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 44/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 44/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 184/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 184/0 Návrh poslanců Adolfa Beznosky, Petra Fialy, Ivana Adamce, Martina Novotného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon České
VíceZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č.165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb.
ZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č.165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
VíceHlasovací a jednací řád
Hlasovací a jednací řád I Základní ustanovení článek 1 Jednací a volební řád Společenství vlastníků jednotek Puškinova č.o/č.p 523/45, 524/47 a 525/49 Vyškov ( dále jen SVJ) upravuje postup orgánů družstva
VíceJEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU
JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ze dne 19. 6. 2017; č.j. 11788/2017-591 Článek 1 Úvodní ustanovení Akademický senát Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity
VíceJEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 13. ledna 2017
Více