Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_377_VES_17 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná správa 3 Forma denní Datum tvorby Srpen 13 Anotace Zdroje Text slouží k výuce a samostudiu, celek tvoří základy pro orientaci v předmětu Veřejná správa, obsahuje také cvičení, pro práci s vyučovaným tématem. Společná kontrola činností je prováděná pomoci dataprojektoru nebo na PC Ilustrace, pokud není uvedeno jinak, jsou screeny obrazovky a jejich úprava, archiv autora a kliparty MSOFFICE.
Evangelický kostel Bazilika Navštívení Panny Marie Židovský hřbitov kaple sv. Jana Nepomuckého kaple sv. Jana Křtitele kostel sv. Jošta Krucifix Železniční stanice Frýdecký Zámek škola Bezručova Soukromá střední odborná škola (dříve ekonomická) sousoší Krista restaurace Radhošť kašna na Frýdeckém náměstí
Základní kámen byl položen 8. května r. 1910. Autorem stavby je Hans Pohl Baumaister u. Dampfriegelei - Besitzer Friedek 1909
Římskokatolická bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je poutním barokním chrámem, dostavěným roku 1777. Roku 1999 byl kostel povýšen na basiliku minor.
Židovský hřbitov ve Frýdku byl vystavěn roku 1882, do té doby museli místní Židé pohřbívat své mrtvé na těšínském hřbitově. Hřbitov s hřbitovní budovou byl vybudován na okraji Frýdku při tehdejší císařské silnici do Těšína a Haliče a celý pozemek o rozloze 14 674 m 2 byl ohrazen. Pohřební bratrstvo Chevra kadiša však bylo založeno až roku 1896.
Farní kostel sv. Jana Křtitele byl založen asi v polovině 14. století. První zmínka o něm pochází z roku 1447, kdy nacházíme v seznamu far, které odvedly svatopetrský halíř, i faru frýdeckou. Listinou knížete Kazimíra II. z roku 1490 bylo u tohoto kostela zřízeno místo kaplanské a 1. srpna 1604 potvrdil pán Frýdku Bartoloměj Bruntálský z Vrbna příjmy frýdeckého faráře z vrchnostenských důchodů.
Datum přesného založení neznáme. Údajně byl dle jedné listiny vystavěn r. 1612 vně města hrabětem Bartolomějem Bruntálským z Vrbna, pánem na Frýdku.
Provoz na nové trati byl zahájen 1. ledna 1871 a umožnil lepší a rychlejší spojení nejen s nejbližším okolím, ale prostřednictvím Severní dráhy císaře Ferdinanda, na kterou byla v Přívoze napojena, i s dalšími místy vznikající železniční sítě celé habsburské monarchie.
Frýdecký zámek je dominantou náměstí ve Frýdku. Pochází z poloviny 14. století, kdy ho zde nechala vybudovat knížata z Těšínska a hrad měl sloužit ochraně zemské hranice s Moravou a obchodní cesty. Kromě toho měl za úkol chránit i nově vznikající městěcko Frýdek.
Před 120 lety, v roce 1 888, byl slavnostně položen základní kámen školy, kterou v necelých 10 měsících vystavěli a pro výuku chlapců v německém jazyce v tehdejším Frýdku otevřeli.
Založení naší školy je datováno ke dni 1. 9. 1991. Prošla mnoha proměnami, které byly spjaty se sídlem školy, názvy školy i vyučovacími strukturami. K nejzásadnější změně dochází k 1. 9. 1996, kdy ředitelkou, zřizovatelkou a jednatelkou společnosti se stává Mgr. Miluše Pacíková, která postupně otevírá maturitní studijní obory Veřejnosprávní činnost a následně Sociální činnost, oba ve formě denního a dálkového studia.
Vzácné barokní sousoší Krista klesajícího pod křížem v areálu nového městského frýdeckého hřbitova na východním okraji Frýdku-Místku. Sousoší, které lze nalézt při hlavní vstupní bráně hřbitova z roku 1894, stávalo původně pod zámeckou štěpnicí (ovocným sadem patřícím k frýdeckému zámku) u tzv. Kolloredovského mostu přes řeku Ostravici. Plastika, která pochází z roku 1777, jak dokládá vytesané datum na zadní straně podstavce, byla na hřbitov přemístěna v roce 1974.
Proslulá frýdecká secesní kavárna Radhošť ve Frýdku-místku byla slavnostně znovu otevřena v roce 2009 po rekonstrukci. Budova je zapsaná v seznamu kulturních památek. Kávárna se nachází v samotném centru města Frýdek-Místek nedaleko frýdeckého náměstí vedle Městského Úřadu v krásné historické budově. Reprezentativní prostředí a příjemný salonek je ideální pro konání jakýchkoli akcí. Návštěvníci Radhoště mohou obdivovat rekonstruované malby, včetně štukové části.
Uprostřed hlavního frýdeckého náměstí Zámeckého náměstí stojí jedna z významných městských památek, kašna se sochou sv. Floriána. Právě ve sv. Floriána se všichni modlili, aby se městu vyhnuly požáry, povodně a válečné pohromy. Na něj se každou noc při své obchůzce městem obracel frýdecký ponocný voláním: Svatý Floriáne, toť té dědiny patrone, chraň nás od věčného ohně. Velké požáry postihly Frýdek mnohokrát. Například roku 1592, 1688, 1702, Ještě 11. dubna 1848 postihl střed města zničující požár.
Hřbitovní kaple Kaple P. Marie Kostel sv. Jakuba Kostel sv. Jana a Pavla Kostel Všech svatých bývalá radnice Národní dům
Hřbitovní kaple nazývaná také Vojenská pochází z roku 1893, kdy na pozemcích u Mlýnského náhonu vznikl nový místecký hřbitov, kde se ale pohřbívalo jen do roku 1972.
V Místku Na hlínách, v části Bahno, stojí nedaleko polního letiště rozsáhlejší kaple obklopená stromořadím. Stavba má věž se zvonicí a za dvojitými vstupními dveřmi stojí na boku několiv lavic, vpředu oltář. Kaple je vzorně udržovaná, ale bliží informace o ní chybí.
Místecký kostel sv. Jakuba dominující náměstí Svobody je nejstarším ze tří místeckých kostelů. První dochovaná zpráva o kostele v Místku pochází z r. 1582, kostel byl tehdy zasvěcen sv. Mikolášovi. Byl dřevěný, zděný jen v kněžišti až po vítězný oblouk a byl v gotickém slohu. Zřejmě byl založen zároveň s městem na počátku 15. století. Na hlavním oltáři měl obraz sv. Mikoláše na zlatém pozadí. V kostele byly 3 oltáře, hlavní křídlový a 2 postranní. Tehdy kostel ještě neměl věž a kolem něj byl hřbitov.
Římskokatolický farní kostel sv. Jana a Pavla v Místku. Základní kámen byl položen 21. 4. 1763. Kostel byl budován v pozdně barokním slohu na půdorysu kříže z popudu tehdejšího děkana a místeckého faráře p. Františka Josefa Čejky, pod vedením zednického mistra N. Orlíčka v letech 1763-9. Kostel tvoří hlavní chrámová loď, sakristie a kaple sv. Inocence. První mše zde byla sloužena P. F. J. Čejkou 25.6.1769 na svátek Panny Marie a 12.9.1784 byl slavnostně posvěcen olomouckým arcibiskupem Antonínem Theodorem z Colloreda.
V roce 1715 zachvátil město Místek mor, kterému podlehlo na 400 občanů. Manželé Rudolf a Rozálie Widomusovi nechali postavit tento kostel Všech Svatých, na poděkování Pánu Bohu za záchranu života před tímto zhoubným morem. V roce 1720 byla dokončena první část kostela (dnešní presbytář). Stavba druhé části (chrámové lodi a kůru) pokračovala od roku 1728 a byla hotova v roce 1730. V kostele je barokní interiér. Až do roku 1893 byl kolem kostela hřbitov.
Historiská budova z roku 1898 byla projektována známým architelktem Josefem Hudetzem. Nad vstupními dveřmi byly umístěny dvě sochy umělce Josefa Skotnici. Sochy se nazývají "Poctivost" a "Píle". V současné době budovu využívá Základní umělecká škola.narodil se zde také významný lékař a spisovatel vědecké literatury Prof. Dr. František Chvostek.
V 2. pol. 19. stol. se čím dál více obyvatel zemí českých začínalo hlásit ke své národnosti. Zakládali nejrůznější české spolky a kulturní organizace, které pro setkávání i program potřebovaly důstojné místo. Tak i v Místku vyrostlo podle projektu brněnského architekta A. Tebicha toto kulturněspolečenské centrum českých občanů Místku. Základní kámen položili zedníci 12. května 1896 a už za necelého půl roku stála přední část, která téměř 3 roky sloužila Matičnímu gymnáziu.