1 Sdělení redakce Čtenáři zřejmě neunikne, že v miniseriálu Jiří Koláře byl předřazena čtvrtá část. Autor se v ní věnuje údajům o rozmístění seniorů podle městských obvodů Ostravy. Posun v pořadí vyvolal požadavek několika čtenářů, abychom těmto údajům dali přednost. Třetí část bude publikována v nejbližší době. Udělejme něco pro seniory!.. Spočítejme je! (4. díl) Jiří Kovář Abstrakt Článek prezentuje základní údaje o rozmístění počtu seniorů (= trvale bydlících obyvatel starších 55 let) na území správních obvodů Ostravy podle výsledků sčítání lidu 2011. Toto rozmístění není zcela pravidelné; výraznějšími odchylkami jsou absolutní kumulace seniorů (a v tom zejm. žen) v Porubě a relativní kumulace nejstarších obyvatel města v obvodu Vítkovice, který je jinak charakteristický nejnižším věkovým průměrem. Klíčová slova Ostrava, městské obvody, senioři, počet, struktura. Ostrava je specifickým velkoměstem v mnoha směrech, mj. z hlediska historickosprávního vývoje, z pohledu urbanistického a sídelně geografického a konečně i s ohledem na současné územně správní uspořádání. Její lokalizace v pánevní poloze a na soutoku několika řek (zde Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny) je sice shodná, jako u jiných velkých měst, ale jinak je Ostrava město svým osudem spíše výjimečné. Původně okrajové území států (českého, polského a později i německého) a ve státě, na rozhraní Moravy a Slezska, se sice navzdory někdejším hranicím zformovalo v jeden celek, ale politický vývoj v minulosti (i zcela nedávné), dodnes zanechal stopy v jeho tváři. Jako velkoměsto se Ostrava nevytvářela klasickým, organickým růstem z jednoho centra, ale spíše kobercovým způsobem, souběžnou a chaotickou industrializací a stavebním srůstáním jednotlivých původních sídel revíru. V nejmladší vývojové fázi byla dotvořena do strukturního celku s jedním městským a dvěma velkými sídlištními jádry. To vše nakonec, po roce 1989, ovlivnilo současné správní uspořádání města do 23 velmi rozdílných městských obvodů. Ta rozdílnost je dána nejen faktory minulého vývoje, ale především politickou situací na počátku roku 1990, kdy záleželo pouze na uvažování a aktivitě obyvatel jednotlivých částí města, zda a jak se emancipují v jeho nově se tvořícím modelu správy. Oproti původním čtyřem velkým obvodům si tak svou samostatnost zajistila celkem logicky řada okrajových urbanistických celků - někdejších samostatných obcí, k tomu i diskutabilní celky uvnitř velkoměstského organismu (Pustkovec, Nová Ves), přičemž jiné s nimi srovnatelné celky
2 zůstaly integrované ve větších obvodech (sídliště na jihu města, Přívoz, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Koblov, Antošovice, Bartovice). Takto vzniklá administrativní struktura není sice z odborných hledisek organická, ale poskytuje výchozí datovou základnu pro posouzení prostorového rozložení populace seniorů (na pozadí celkového rozložení obyvatel města) na jeho území. Tab. č. 1 Rozložení obyvatelstva Ostravy podle správních obvodů (2011) počet obyvatel kumulativní P.č. součet % abs. v % podílů 1 Ostrava-Jih 106 973 36,11 36,11 2 Poruba 66 603 22,48 58,59 3 Moravská Ostrava a Přívoz 38 661 13,05 71,64 4 Slezská Ostrava 21 161 7,14 78,78 5 Mariánské Hory a Hulváky 12 270 4,14 82,92 6 Vítkovice 6 916 2,33 85,25 7 Radvanice a Bartovice 6 493 2,19 87,44 8 Polanka n. O. 4 698 1,59 89,03 9 Svinov 4 301 1,46 90,49 10 Stará Bělá 3 760 1,28 91,77 11 Hrabová 3 622 1,23 93,00 12 Michálkovice 2 985 1,01 94,01 13 Petřkovice 2 916 0,98 94,99 14 Krásné Pole 2 730 0,92 95,91 15 Třebovice 1 805 0,61 96,52 16 Nová Bělá 1 764 0,60 97,12 17 Hošťálkovice 1 599 0,54 97,66 18 Martinov 1 496 0,51 98,17 19 Plesná 1 262 0,42 98,59 20 Proskovice 1 212 0,41 99,00 21 Lhotka 1 192 0,40 99,40 22 Pustkovec 1 129 0,38 99,78 23 Nová Ves 676 0,22 100,00 Ostrava celkem 296 224 100 x Největší obvod zahrnuje více než třetinu obyvatel města, dva největší více než polovinu, prvních devět obvodů v pořadí představuje více než 90 % obyvatel Ostravy, ostatních dvanáct necelých 10 %. Vedle rozdílného počtu obyvatel charakterizují obvody i rozdíly v jeho struktuře. Signalizují je i údaje o průměrném věku. Tab. č. 2 Průměrný věk obyvatelstva městských obvodů
3 Pořadí průměrný průměrný věk věk 1 Vítkovice 38,8 2 Nová Ves 39,0 Ostrava 41,2 3 Slezská Ostrava 40,0 4 Michálkovice 40,0 14 Radvanice a Bartovice 41,3 5 Plesná 40,1 15 Hrabová 41,4 6 Ostrava-Jih 40,2 16 Petřkovice 41,6 7 Mor. Ostrava a Přívoz 40,6 17 Hošťálkovice 42,1 8 Stará Bělá 40,6 18 Mar. Hory a Hulváky 42,2 9 Polanka n. O. 40,8 19 Svinov 43,1 10 Nová Bělá 41,0 20 Martinov 43,1 11 Proskovice 41,0 21 Pustkovec 43,1 12 Lhotka 41,0 22 Třebovice 43,5 13 Krásné Pole 41,2 23 Poruba 43,7 Rozdíl zhruba 5 let mezi Vítkovicemi a Porubou se laikům nemusí zdát až tak významný; přesto je. Navíc: nejmladším obvodem jsou Vítkovice, těžkým průmyslem ovlivněná čtvrt se starším bytovým fondem, která má své roky slávy již dávno za sebou, naproti tomu nejstarším obvodem je sídlištní celek Poruby, což můžeme označit jako velký paradox. Vítkovice zřejmě vděčí za svůj primát koncentraci tzv. sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva, jež je mj. charakteristické vysokou plodností žen a tudíž větším podílem dětské složky, Poruba po zastavení bytové výstavby postupnému stárnutí tzv. nástupních souborů obyvatel a odchodu mladých manželských párů. Rozložení bydlících obyvatel je tedy velmi nerovnoměrné a rozložení seniorské populace to do značné míry kopíruje, jen podíly na celkovém počtu ostravských seniorů jsou od předchozích mírně odlišné. Teoreticky by oba ukazatele mohlo ovlivňovat rozmístění domovů pro seniory; pokud jsou ale tato zařízení umístěna v obvodech s větším počtem obyvatel, tak zkreslení může být jen minimální. Tab. č. 3 Absolutní počet a relativní podíl seniorů v obvodech města P.č.* počet seniorů počet seniorů P.č.* abs. v % abs. v % 1/1 Ostrava-Jih 29396 32,84 13/14 Krásné Pole 839 0,94 2/2 Poruba 23916 26,72 14/12 Michálkovice 817 0,91 3/3 Mor. Ostrava a Přívoz 10961 12,24 15/15 Třebovice 606 0,68 4/4 Slezská Ostrava 5860 6,54 16/16 Nová Bělá 532 0,59 5/5 Mar. Hory a Hulváky 4069 4,55 17/17 Hošťálkovice 509 0,57
4 6/7 Radvanice a Bart. 2011 2,25 18/18 Martinov 484 0,54 7/6 Vítkovice 1796 2,01 19/22 Pustkovec 396 0,44 8/9 Svinov 1509 1,68 20/20 Proskovice 366 0,41 9/8 Polanka n. O. 1397 1,56 21/21 Lhotka 365 0,41 10/10 Stará Bělá 1144 1,28 22/19 Plesná 351 0,39 11/11 Hrabová 1122 1,25 23/23 Nová Ves 171 0,19 12/13 Petřkovice 903 1,01 Ostrava celkem 89 520 100,00 * Pořadí podle abs. počtu seniorů/pořadí podle abs. počtu obyvatel. Ukazatel průměrného věku zohledňuje celou škálu vlivů, doplníme ho proto jednoduchým výpočtem podílu seniorů na počtu obyvatel jednotlivých obvodů. Pořadí Tab. č. 4 Podíl seniorů na počtu obyvatel jednotlivých obvodů obvod podíl v % Pořadí obvod podíl v % 1 Poruba 35,91 Ostrava celkem 30,22 2 Svinov 35,08 3 Pustkovec 35,08 15 Nová Bělá 30,16 4 Třebovice 33,57 16 Polanka n. O. 29,74 5 Mar. Hory a Hulváky 33,16 17 Mor. Ostrava a Přívoz 28,35 6 Martinov 32,35 18 Plesná 27,81 7 Hošťálkovice 31,83 19 Slezská Ostrava 27,69 8 Hrabová 30,98 20 Ostrava-Jih 27,48 9 Radvanice a Bartovice 30,97 21 Michálkovice 27,37 10 Petřkovice 30,97 22 Vítkovice 25,97 11 Krásné Pole 30,73 23 Nová Ves 25,30 12 Lhotka 30,62 13 Stará Bělá 30,43 14 Proskovice 30,20 Zároveň je potřeba podívat se na početní poměr mužů a žen mezi seniory. Obecně platí, že v důsledku vyšší úmrtnosti mužů v populaci převažují ženy. Platí to i pro Ostravu. Tab. č. 5 Struktura obyvatelstva Ostravy podle pohlaví Obyvatelstvo celkem 296 224 muži 142 829 ženy 153 395 SR* 1074 * SR = sex ratio (poměr pohlaví), zde počet žen připadajících na 1 tis. mužů.
5 U seniorů je samozřejmě tento poměr mnohem výraznější. Je zajímavé, že vyšší podíl žen, než je průměr města, mají jen tři obvody, přičemž zcela extrémní je postavení Poruby. Tu lze s nadsázkou označit jako obvod seniorek. Tab. č. 6 Počty mužů a žen mezi seniory a poměr pohlaví Pořadí muži ženy SR* 1 Poruba 9594 14322 1493 2 Nová Ves 72 99 1375 3 Mariánské Hory a Hulváky 1723 2346 1362 Ostrava 37971 51549 1358 4 Vítkovice 764 1032 1351 5 Ostrava-Jih 12535 16861 1345 6 Moravská Ostrava a Přívoz 4678 6283 1343 7 Třebovice 262 344 1313 8 Lhotka 159 206 1296 9 Nová Bělá 232 300 1293 10 Martinov 212 272 1283 11 Petřkovice 397 506 1275 12 Hrabová 494 628 1271 13 Slezská Ostrava 2595 3265 1258 14 Radvanice a Bartovice 895 1116 1247 15 Hošťálkovice 227 282 1242 16 Plesná 158 193 1222 17 Michálkovice 368 449 1220 18 Svinov 685 824 1203 19 Krásné Pole 381 458 1202 20 Polanka n.o. 648 749 1156 21 Stará Bělá 533 611 1146 22 Proskovice 172 194 1128 23 Pustkovec 187 209 1118 * SR = sex ratio (poměr pohlaví), zde počet žen připadajících na 1 tis. mužů. Zbývá podívat se na věkovou skladbu vlastního souboru seniorů. U seniorů je samozřejmě tento poměr mnohem výraznější. Na úrovni celého města lze konstatovat, že na počet seniorů působí zejména řád vymírání. Bez ohledu na výkyvy v porodnosti obyvatelstva ČR ve 20. století s narůstajícím věkem počet a podíl seniorů celkem pravidelně klesá. Tab. č. 7 Věková skladba seniorů ve vybraných obvodech (v %) P.č. 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+
6 1 Ostrava-Jih 25 24 20 13 8 6 4 2 Poruba 19 21 20 16 12 8 4 3 Moravská Ostrava a Přívoz 27 23 17 12 9 7 5 4 Slezská Ostrava 24 24 18 12 8 7 7 5 Mariánské Hory a Hulváky 22 26 17 12 10 8 5 6 Vítkovice 28 23 14 9 7 8 11 7 Radvanice a Bartovice 23 23 20 12 8 8 6 8 Svinov 22 25 19 14 9 6 5 9 Polanka n. O. 25 25 17 12 10 7 4 Ostrava celkem 24 23 19 13 9 7 5 Ve vybraných obvodech (tvořících 90 % souboru seniorů města) je situace s drobnými odchylkami obdobná až na Vítkovice. Zdejší ústavní zařízení pro seniory (Domov pro seniory Magnolie, Sirotčí, 75 lůžek a Domov pro seniory Sluníčko, Syllabova, 180 lůžek) jsou pravděpodobně min. jednou z příčin vysokého podílu nejstarších skupin seniorské populace obvodu.