Hradec Králové CZ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ HRADECKO Salon republiky
1
2 OHNISKO ARCHITEKTONICKÉ MODERNY Město Hradec Králové se pyšní tím nejlepším z české moderní architektury, která se zde začala rozvíjet na počátku 20. století. Na projektování zdejších stavebních skvostů se podíleli nejvýznačnější architekti té doby Jan Kotěra a Josef Gočár. Ale výraznou stopu tu před první světovou válkou a v prvorepublikové éře zanechali i další špičkoví tvůrci, například Otakar Novotný, František Sander, Vladimír Fultner, Bohumil Waigant či Osvald Polívka. Hradec Králové v čele s progresivním starostou Františkem Ulrichem udával od počátku 20. století tón architektonického pokroku nejen ve východních Čechách, ale dokonce i v rámci celé země. Někdejší josefínská pevnost se začala rychle měnit ve vzor velkorysého urbanismu a odvážné architektury. 1 Muzeum východních Čech vestibul v přízemí. 2 František Sander vodní elektrárna Hučák na Labi, 1909 1912. FRANTIŠEK ULRICH 1859 Hradec Králové 1939 Rokycany Byl český advokát, poslanec, autor básní a prózy. Jako dlouholetý starosta města Hradce Králové (1895 až 1929) patřil k nejvýznamnějším osobnostem jeho novodobých dějin. Ve své funkci se postaral o to, aby po zrušení hradecké pevnosti roku 1884 a zboření hradeb byl prostor kolem historického jádra urbanisticky promyšlen a využit. 1
3 1 2 Jan Kotěra Okresní dům, 1903 1904 Při zadání městské zakázky projektu Okresního domu roku 1901 bylo architektovým úkolem nejen navržení kancelářské budovy, ale i budovy hotelové, která se měla provozně spojit s rohovým starším hotelem budovou s pseudorokokovou fasádou. Jan Kotěra muzeum, 1906 1913 Vnější vzhled stavby ovlivňuje také kontrast barev a materiálů, interiéry vynikají účelností, jednoduchostí a elegantní výzdobou.
PRŮKOPNÍK KOTĚRA Hradec Králové se stal ohniskem moderní architektury zejména zásluhou Jana Kotěry, který ve městě působil od počátku 20. století na pozvání starosty Ulricha. V letech 1903 1904 byla podle jeho projektu vystavěna budova Okresního domu s fasádou ve stylu ornamentální secese. Objekt byl v roce 1911 začleněn do komplexu Grandhotelu Urban, který Kotěra rovněž upravoval a dostavoval. V letech 1906 1913 vznikala jeho nejvýznamnější stavba, která se stala ikonou české architektury té doby městské průmyslové muzeum na labském nábřeží (dnes Muzeum východních Čech). Úchvatný asymetrický objekt byl navržen zcela v duchu funkčního využití jednotlivých částí, takže jeho vnitřní provoz se promítl do zvolených forem exteriéru. Kotěra pro Hradec Králové také upravoval předpolí Pražského mostu, které doplnil o čtyři kiosky, oblouky s osvětlením, sloupky se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky. JAN KOTĚRA 1871 Brno 1923 Praha Architekt a teoretik architektury, urbanista, návrhář nábytku a výtvarník, narozen v Brně, studoval na Odborné škole stavitelské v Plzni, od roku 1894 na vídeňské akademii, v roce 1898 podnikl studijní cestu do Itálie, vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění v Praze, byl členem spolku výtvarných umělců Mánes.. 4 Jan Kotěra Pražský most na Labi, 1910. 3
6 5 4 Josef Gočár schodiště na Staré město, 1911. Josef Gočár úprava okolí Masarykova pomníku, 1923 Na náměstí stojí řada architektonicky významných domů, které byly projektovány podle urbanistického plánu Josefa Gočára. Čelní stranu náměstí tvoří budova bývalé Anglobanky s kubistickým dekorem.
VIZIONÁŘ GOČÁR Tvář města, které se dodnes honosí přezdívkou Salon republiky, nejdůkladněji formoval Josef Gočár. Jeho první realizací bylo v roce 1910 velkolepé schodiště vedoucí do historického jádra. Po vzniku republiky sjednotil Gočár fasády domů na hradeckém Masarykově náměstí, které se staly kulisou pro pomník našeho prvního prezidenta. Ve dvacátých a třicátých letech v Hradci vytvořil řadu monumentálních veřejných staveb, které se pro město staly symbolickými. Řadí se k nim i několik školních budov, postavených vesměs z režného cihlového zdiva a inspirovaných tehdejší nizozemskou architekturou. Podle Gočárových plánů vznikla nejprve koželužská (dnes strojnická) škola na levém břehu Orlice (1923 1924) a poté se jeho aktivity přesunuly na Tylovo nábřeží při Labi. V letech 1926 1928 byla postavena mateřská škola, která vytvořila spojovací článek mezi dvěma symetricky navrženými komplexy obecných a měšťanských škol. Celý soubor korunuje budova gymnázia s typickým zalomeným nárožním průčelím. Jeho kompozici dotváří proslulá socha Vítězství od Jana Štursy. JOSEF GOČÁR 1880 Semín 1945 Jičín Jedna z nejvýraznějších osobností architektury první poloviny 20. století. Od roku 1903 studoval v ateliéru Jana Kotěry na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v Kotěrově škole a později i pracoval v jeho ateliéru. Jeho samostatná tvorba po roce 1908 je považována za vrchol české moderní architektury. Významná je též Gočárova urbanistická tvorba. 7 Josef Gočár gymnázium 1925 1927, fotografie na obálce. 5
6 OTAKAR NOVOTNÝ 1880 Benešov 1959 Praha Architekt a teoretik architektury studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Jana Kotěry, byl členem spolku Mánes a na vysoké škole také vyučoval. Otakar Novotný palác Steinský-Sehnoutka, 1932 1933. 8 DALŠÍ ARCHITEKTI Salon republiky není jen Kotěra a Gočár. Ve městě v první polovině 20. století působila celá řada vynikajících architektů. Každý z nich představil něco nového, ojedinělého a samozřejmě funkčního. Za všechny jmenujme např. Otakara Novotného, který je spojován především s palácem Steinský- Sehnoutka na Ulrichově náměstí. V letech 1928 1929 byla budova projektována pro majitele textilní továrny, což připomíná v atice umístěná šestidílná figurální alegorie textilu s Merkurem uprostřed. Dalším architektem, který ve městě zanechal velmi výraznou stopu, je Oldřich Liska. Do Hradce Králové se dostal jako projektant již v roce 1909, měl tak možnost podílet se na regulaci a urbanistické koncepci města. Na Velkém náměstí můžeme obdivovat Špalkův obchodní dům, který svého času tvořil se sousední Galerií moderního umění tzv. hradecké mrakodrapy, na Masarykově náměstí jsou to pak obytné domy, které Gampe, CC BY-SA 3.0
Oldřich Liska Městské lázně, 1932 1933. nesou Liskův podpis. Nejčastěji je však tento architekt spojován s budovou Českobratrské církve evangelické, která již od roku 1911 stojí naproti Mýtské ulici vedoucí na staré město. Zastřešení věže připomíná husitskou helmici, na průčelí je pak výrazným prvkem zlatý kalich. Neméně důležitým dílem Oldřicha Lisky jsou Městské lázně stojící na Eliščině nábřeží. Po svém dokončení v roce 1933 byly nejmodernějšími v celém Československu, a to především díky umělému vlnobití od firmy Kolben a Daněk. I přes modernizaci lázní a přeměnu na aquacentrum zůstalo vlnobití stále vyhledávaným prvkem. Sousední budova Sokolovny z let 1929 1930 je dílem architekta Milana Babušky. Její areál tvoří tělocvična, lehkoatletický stadion, ale také restaurace a koncertní sál pro tehdejší sokolskou filharmonii, nyní Filharmonii Hradec Králové. Jak již bylo řečeno, architektů, kteří se na výstavbě města podíleli, je dlouhá řada. Vedení města podporovalo nejen veřejné budovy a bytovou výstavbu, ale také realizaci 9 OLDŘICH LISKA 1881 Kamhajek 1959, Brno Je považován za architekta severovýchodních Čech a jeho ateliér se stal ve 20. 50. letech 20. století nejvýznamnější projekční kanceláří tohoto regionu. 7
Josef Fňouk Novákovy garáže, 1932 Palác automobilových garáží byl postaven ve spolupráci s objednavatelem Jaroslavem Novákem, který byl průkopníkem automobilového průmyslu. Ve své době patřily Novákovy garáže k nejmodernějším stavbám svého druhu. 10 8 Bohumil Waigant Tesařova vila, 1929 Vila vznikla v puristickém stylu s detaily expresionismu a art deco, které jsou nejvíce patrné v zachovaných interiérech domu. A to především v rozsáhlé schodišťové hale, která je vybavena volným i vestavěným autorským mobiliářem. 11 nových komunikací, mostů, nábřeží, náměstí a zakládalo parky. Stavební činnost v Hradci Králové ve 20. a 30. letech měla ohlas doma i v zahraničí. Přijížděli sem zástupci řady měst, aby poznali metody zdejší výstavby, představitelé města byli zváni na mezinárodní kongresy o urbanismu. Město, dosud malé svým rozsahem, získávalo velkoměstský ráz a oprávněnou pověst Salonu republiky.
9 10 16 12 8 6 1 3 15 13 4 14 5 11 7 2 1 2 3 4 5 6 7 8 Muzeum východních Čech vodní elektrárna Hučák Okresní dům Pražský most Gočárovo schodiště Masarykovo náměstí Gymnázium J. K. Tyla palác Steinský-Sehnoutka 9 10 11 12 13 14 15 16 Městské lázně Novákovy garáže Tesařova vila Magistrát města Krajský soud evangelický kostel Galerie moderního umění sokolovna HRADEC KRÁLOVÉ, SALON REPUBLIKY 1. vydání, 2015 Na přípravě článků se podílely: Hradecká kulturní a vzdělávací společnost / www.hradecko.eu a Krajský úřad Královéhradeckého kraje Fotografie: Jaroslav Kocourek, Ctibor Košťál, Miroslav Podhrázský, archiv Muzea východních Čech, archiv města Hradec Králové, Wikimedia Commons Mapy, grafická úprava, zlom: freytag & berndt Praha tisk: HART PRESS, spol. s r.o. Královéhradecký kraj, 2015 freytag & berndt Praha Vyšlo v rámci projektu: Podpora rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji
www.kralovehradeckyregion.cz HRADEC KRÁLOVÉ E67 33 Labe 35 E67 11 11 Orlice 333 37 be La E442 35 Tyto informační brožury byly vytvořeny v rámci projektu Podpora rozvoje cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.