Trest domácího vězení hmotněprávní a procesněprávní aspekty

MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Katedra trestního práva Bakalářská práce Trest domácího vězení hmotněprávní a procesněprávní aspekty Jan Buchta 2010/2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trest domácího vězení hmotněprávní a procesněprávní aspekty zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.... 2

OBSAH OBSAH... 3 ÚVOD... 5 1. VZNIK TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ... 6 2. REKODIFIKACE TRESTNÍHO ZÁKONA... 8 3. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ (HMOTNĚPRÁVNÍ)... 10 4. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ (PROCESNĚPRÁVNÍ)... 16 5. POSTUP PROBAČNÍHO ÚŘEDNÍKA PŘED ULOŽENÍM TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ... 21 5.1. Kroky institutu předběžného šetření... 24 5.1.1. Úvodní konzultace s obviněným na středisku Probační a mediační služby... 24 5.1.2. Návštěva v místě bydliště pachatele... 26 5.1.3. Zpracování Stanoviska Probační a mediační služby k možnosti uložení a výkonu trestu domácího vězení... 27 6. ČINNOST PROBAČNÍHO ÚŘEDNÍKA V RÁMCI VÝKONU KONTROLY TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ. 29 6.1. Proces provádění namátkové kontroly... 29 6.2. Nedodržení podmínek trestu domácího vězení... 30 7. ELEKTRONICKÝ MONITORING... 32 7.1. Technologické otázky elektronického monitoringu... 32 7.2. Elektronický monitoring v Evropě... 33 7.3. Probace a elektronický monitoring... 34 8. SROVNÁNÍ S NORSKÝM MODELEM... 35 8.1. Proces uložení trestu domácího vězení... 36 8.2. Práce s klientem při výkonu trestu domácího vězení... 37 9. AKTUÁLNÍ STAV TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 38 9.2. Vyjádření soudů... 38 9.2.1. Krajský soud v Plzni (trest uložen ve dvou případech)... 39 9.2.2. Krajský soud v Brně... 39 9.2.3. Krajský soud v Českých Budějovicích (uloženo 10 trestů po 13 šetřeních)... 39 9.2.4. Městský soud v Praze... 40 9.2.5. Krajský soud v Praze (dosud žádný trest)... 40 9.2.6. Krajský soud v Ostravě... 41 9.2.7. Krajský soud v Hradci Králové... 42 3

9.2.8. Krajský soud v Ústí nad Labem... 43 ZÁVĚR... 45 POUŽITÉ ZDROJE... 46 ANOTACE... 47 KLÍČOVÁ SLOVA... 47 ANNOTATION... 47 KEY WORDS... 47 ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE... 48 4

ÚVOD Problematika trestu domácího vězení je v současné době velmi diskutována a díky tomu se tak dostala do povědomí mého zájmu. Vybral jsem si toto téma i z důvodu mého druhého studijního zaměření (sociální pedagogika), protože v souladu s trestním právem tvoří dobré předpoklady pro náhled na činnost Probační a mediační služby. Cílem této práce je deskriptivní metodou vytvořit přehledný soubor informací o novém trestu domácího vězení a zreflektovat aktuální poznatky z jeho zavedení do praxe. Součástí toho je i porovnání se zahraničním modelem vybral jsem si Norský model, abych mohl touto prací podat informace i o typech trestu domácího vězení z evropského státu, který není součástí Evropské unie. Samozřejmě jsem při tomto výběru zohlednil i funkčnost elektronického kontrolního systému, který je v této zemi užíván. Jako další cíl jsem si stanovil popis a rozbor současné legislativní úpravy týkající se trestu domácího vězení, a to jak po hmotněprávní, tak po procesněprávní stránce. Především se pak chci zaměřit na samotnou činnost Probační a mediační služby při spolupráci se soudy a popsat podrobněji jednotlivé úkony spojené s kontrolou výkonu trestu domácího vězení. V neposlední řadě je pak v zájmu této práce popsat ve zkratce popsat i systémy elektronického monitoringu užívané v jiných zemích a dát tak do povědomí čtenáře různé možnosti budoucího využití takového monitoringu i na území České republiky. 5

1. VZNIK TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ Trest domácího vězení vznikl původně v USA, podle p. Ščerby začal být užíván již v osmdesátých letech 20. století 1. V podobné verzi se potom objevuje i v Evropě ve Velké Británii, Belgii, Nizozemsku, Francii, Švédsku a Norsku. Byl vždy především chápán jako nejpřísnější alternativa k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za účelem možnosti průběžné resocializace pachatele trestného činu a je kompromisem mezi nepodmíněným trestem odnětí svobody a mírnými alternativními tresty, jako je např. trest obecně prospěšných prací. Na území České republiky však můžeme trest domácího vězení v právní úpravě najít již v trestním zákoně 117/1852 ř. z., o zločinech, přečinech a přestupcích, což je téměř o jedno století dříve, než udává tvrzení p. Ščerby. Tuto skutečnost však chápu tak, že p. Ščerba hovoří především o vzniku trestu domácího vězení v modernější formě, tedy s použitím technologie elektronické kontroly. Trestní zákon č. 117/1852 pak byl zrušen až trestním zákonem z roku 1950 (č. 86/1950 Sb.). V systému trestních sankcí z roku 1852 se objevovaly především dva stupně trestu vězení. První stupeň znamenal pobyt odsouzeného ve věznici s možností docházet do zaměstnání, druhý stupeň pak znamenal pobyt odsouzeného ve věznici s volbou zaměstnání, které mu bylo zvoleno danou věznicí. K druhému stupni pak přináležel i zákaz styku s jinými osobami bez přítomnosti dozorce. Domácí vězení bylo pak alternativou spíše k prvnímu stupni trestu vězení a odsouzenci mohlo být uznáno podle 246 buď jen na přípověď odsouzence, že se nevzdálí, anebo tak, že se mu postaví stráž. 2 Pokud by odsouzenec porušil toto ustanovení a vzdálil se od svého bydliště, zbytek trestu by musel vykonat ve veřejné věznici. Jako jedním z důležitých předpokladů pro zvolení trestu domácího vězení místo trestu vězení mohla také být bezúhonnost trestaného. Časové rozmezí vězení, ukládané tehdejším soudem, se pohybovalo od 24 hodin do 6 měsíců. Nejdelší možná hranice trestu se pak mohla odchylovat vzhledem k novější právní úpravě. 1 ŠČERBA, F. Právní úprava nových alternativních trestů. Bulletin Advokacie. 2009, č. 10/2009, s. 86. 2 Zákon č. 117/1852 ř.z. 6

Ve výjimkách v 260 zákona číslo 117/1852 pak můžeme nalézt i úpravu v případě změny trestní sankce z peněžité pokuty na trest vězení. Trest domácího vězení zde mohl být uložen i v případě, kdy nebyla doplacena část z peněžité pokuty. V případě, že by pokuta byla pod 10 K, byla by doba trestu minimálně 12 hodin. Současná podoba trestu domácího vězení v České republice byla uvedena s příchodem nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. s platností od 1. ledna 2010 3. Při diskuzích na téma trestu domácího vězení poslanci velmi často uváděli, že je v plánu i zavedení elektronické kontroly, ale z důvodu finanční náročnosti tohoto řešení byla zatím zvolena kontrola formou namátkového docházení probačního úředníka. V březnu 2010 ministerstvo spravedlnosti vyhlásilo výběrové řízení na provozovatele elektronického kontrolního systému s požadavkem o vytvoření náramků, které by měli odsouzenci připevněny na zápěstí. Ve spojení s tímto výběrovým řízením však byla vytvořena aféra spojená s pochybnostmi o spravedlivém výběru provozovatele a o celou soutěž se zajímal i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který vydal předběžné opatření zakazující podepsání smlouvy s případným vítězem výběrového řízení. Výběrové řízení tak bylo zrušeno a vytvoření elektronického monitoringu bylo odloženo. Jako jeden z důvodů se uvádí i souvislost s úspornými řešeními současné vlády. 3 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník 7

2. REKODIFIKACE TRESTNÍHO ZÁKONA Nový trestní zákoník č. 40/2009 vzešel z vládního návrhu zákona s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jeho účinnost je datována k 1. lednu 2010. Ve sbírce zákonů byl však publikován již 9. února 2009. S příchodem nového trestního zákoníku musely být pochopitelně upraveny i jednotlivé postupy určené pro trestné činy, pro které by mohly mít změny v platné právní úpravě rozporný výklad. Týká se to především trestných činů spáchaných od 9. února 2009 (tedy od publikace trestního zákoníku ve sbírce) do 31. prosince 2009 (tedy do konečné platnosti stávajícího trestního zákona), dále trestných činů pokračujících, jejichž části byly spáchány za platné účinnosti trestního zákona i trestního zákoníku a stejně tak musely být zodpovězeny i otázky rozhodování. Trestné činy, které byly spáchány od 9. února 2009 do 31. prosince 2009 mohly být tedy posuzovány podle nového trestního zákoníku, ale jen v případě, pokud by sankce dle nové právní úpravy byla pro pachatele příznivější. V případě trestných činů, které označujeme jako trestné činy pokračující (tzn. více spáchaných trestných činů za sebou), jejichž část byla spáchána v době platnosti zákona č. 140/1961 Sb. (trestního zákona) a druhá část již v době platnosti zákona č. 40/2009 (trestního zákoníku), užil by se trestní zákoník, neboť by byl účinný v době dokončení jednání. Při rozhodování u trestných činů, jichž se týká rekodifikace trestního zákona, je důležité neopomenout zákaz retroaktivity, který zakazuje označování činů jako trestných v případě, není-li trestnost tohoto činu uvedena v dřívější právní úpravě. Jako výjimku v zákazu retroaktivity lze spatřovat v 2 odst. 1 trestního zákoníku (40/2009 Sb.), který udává, že pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje. 4 To se týká hlavně trestů, které jsou v novém trestním zákoníku pro pachatele trestného činu příznivější. Podle důvodové zprávy k rekodifikaci trestního zákona nový pro pachatele příznivější zákon tedy působí nazpět, avšak přísnější trestní zákon nemá zpětnou působnost (zákaz retroaktivity přísnějšího zákona). 4 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník 8

Co se týče procesního předpisu, užije se vždy ten, který je účinný v době rozhodování. Současně s rekodifikací přichází i změna v kategorizaci trestných činů. Současný trestní zákoník rozlišuje dvě kategorie trestných činů, a to: Přečiny jsou to všechny nedbalostní trestné činy bez ohledu na trestní sazbu a všechny úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby do 5 let. Právě přečiny jsou důležité pro pozdější kapitoly věnující se trestu domácího vězení. Zločiny mezi zločiny řadíme všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Zařazujeme sem i zvláštní kategorii zvlášť závažné trestné činy, jejichž dolní hranice trestní sazby je od 10 let. Ve výrokové části rozsudku musí být vždy uvedeno, zda se jedná o přečin nebo zločin. Vznikly také dva nové tresty trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. K trestu domácího vězení se budu dostávat v příštích kapitolách, zkráceně tedy o trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce: Na rozdíl od trestu domácího vězení je u tohoto trestu maximální výměra až 10 let (při ukládání trestním příkazem a u mladistvého maximálně 5 let). Jde o trest, který spočívá v zákazu účasti na přesně vymezených sportovních, kulturních a jiných společenských akcích. S domácím vězením má tento trest společné, že je zde potřeba spolupráce s probačním úředníkem. U trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce může probační úředník stanovit podmínky probačního plánu, který může obsahovat i povinnost dostavovat se v době konání zakázané akce k útvaru Policie České republiky nejbližšímu bydlišti odsouzeného. 9

3. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ (HMOTNĚPRÁVNÍ) Ustanovení, které upravuje hmotněprávní stránku trestu domácího vězení, nalezneme v 60 61 trestního zákoníku (40/2009 Sb.) 5 : 60 Domácí vězení Soud může uložit trest domácího vězení až na dvě léta, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže a) vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a b) pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese. Jako samostatný trest může být trest domácího vězení uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. Nestanoví-li soud v rozsudku jinak, trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. 5 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník 10

Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé. 61 Náhradní trest odnětí svobody Ukládá-li soud trest domácího vězení, stanoví pro případ, že by výkon tohoto trestu byl zmařen, náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok. Zmařením trestu domácího vězení se rozumí nedodržení jeho podmínek stanovených v 60 odst. 3 až 5; v takovém případě soud rozhodne o výkonu celého náhradního trestu odnětí svobody a zároveň stanoví i způsob jeho výkonu. 60 Domácí vězení Z odstavce 1 lze tedy vyčíst, že trest domácího vězení může být uložen do maximální hranice trestní sazby do 2 let, ale zároveň zákon nestanoví dolní hranici trestní sazby, je tedy možné stanovit dobu výkonu trestu na výrazně nižší než dvě léta. Je pak ovšem na uvážení soudu, zda trest plní svou funkci. V tomto výkladu je také velmi zřejmý rozdíl mezi pojetím trestu domácího vězení v České republice a pojetí tohoto trestu v zahraničí. Jiné státy totiž počítají lhůtu pro výkon trestu řádově v měsících a nikoli v letech. Proto je možné, že i v našich podmínkách bude málokdy využívána plná výše trestní sazby. Dále musí jít o pachatele přečinu. Jak jsem již poznamenal výše, pachatel přečinu je pachatel nedbalostního trestného činu či úmyslného trestného činu s horní hranicí trestní sazby 5 let. U osob mladistvých se nerozlišuje kategorizace na přečiny a zločiny, jedná se u nich o provinění. Dle 6 odst. 3 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže platí pro posouzení provinění spáchaného mladistvým trestní zákon 6, použije se tedy v plném rozsahu právní úprava obsažená v trestním zákoníku. 6 Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) 11

Úkolem soudu je dle odstavce 1 i posouzení povahy a závažnosti spáchaného přečinu, musí tedy být posouzeno naplnění skutkové podstaty trestného činu, okolnosti, za nichž byl přečin spáchán a také společenskou škodlivost tohoto přečinu. K posouzení poměrů pachatele je pak nutné přihlédnout k řadě faktů, které mohou ovlivnit rozhodnutí, zda uložit trest domácího vězení či nikoliv. Patří sem hlavně kriminální minulost pachatele, místo jeho bydlení, způsob vedení domácnosti, zaměstnání a finanční situace, závazky a povinnosti pachatele mimo domov, zdravotní stav, rodinné poměry, aj. Vedle trestu domácího vězení může být uložen i jiný trest, zpravidla to bývá peněžitý trest nebo jiný majetkový trest. Ovšem doprovázet jej může mimo jiné např. i další nově zavedený trest zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Společně však nemůže být vedle domácího vězení logicky uložen trest odnětí svobody nebo trest obecně prospěšných prací. Odstavec č. 1 dále hovoří o písemném slibu pachatele, že se ve stanovenou dobu bude zdržovat v určeném místě a bude spolupracovat s kontrolním orgánem (Probační a mediační službou ČR, popř. delegovanou osobou způsobilou k výkonu kontroly). Písemný slib je zpravidla adresován rozhodujícímu orgánu a musí být sepsán za přítomnosti úředníka Probační a mediační služby ČR, jehož podpis zde musí také být uveden. Jde vlastně o svobodný projev pachatele se souhlasem, že má zájem o nápravu svého jednání a je velmi důležitý pro rozhodnutí soudu bez tohoto slibu nemůže soud uložit trest domácího vězení a musí navrhnout trest jiný. Jako další částí 60 je odstavec č. 2, jehož znění jasně dává najevo, že se trest domácího vězení může uložit i samostatně a vyjadřuje tak alternativní povahu tohoto trestu. Samozřejmě s tím souvisí další ustanovení uvedené v odstavci č. 1, především posouzení povahy a závažnosti trestného činu. Úlohou 3. odstavce je již bližší konkretizace obsahu trestu domácího vězení. Především je zde stanovena doba, kdy musí být odsouzený přítomen na místě uvedeném v rozsudku. Ve dnech pracovního klidu a pracovního volna je to po celý den a v pracovních dnech musí být doma od 20:00 do 5:00. 7 Odsouzený může v tuto dobu opustit své bydliště pouze za předpokladu, musí-li se ze zásadních důvodů dostavit do zaměstnání nebo povolání nebo potřebuje-li poskytnutí zdravotní péče. V každém případě musí neprodleně informovat 7 ŠÁMAL, P. et al. Trestní zákoník: komentář. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009-2010. 2 sv. 12

probačního úředníka a byla-li mu poskytnuta zdravotní péče, je potřeba i vyjádření zdravotního zařízení, které péči poskytovalo. Lhůta však není pevně stanovena a soud ji může upravit tak, aby vyhovovala pracovním poměrům odsouzeného a nebyla příliš přísnou sankcí. V moci soudu je upravit trest domácího vězení i pouze na tzv. víkendový trest, který by odsouzenému ukládal povinnost nacházet se v určeném obydlí pouze ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Ovšem celková délka trestu by se poté mohla vyšplhat i k nejvyšší možné hranici, tj. 2 roky. Jako příklad uvádím řidiče nákladního vozidla, jehož výkon zaměstnání mnohdy nedovoluje být každý den v určenou dobu ve svém bydlišti. V takovém případě by mu soud mohl stanovit délku trestu např. na rok a půl s odůvodněním, že se má na místě svého bydliště nacházet jen v době víkendu. Jako další výjimku pak odstavec č. 3 uvádí i možnost navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo jiných náboženských shromáždění v době výkonu trestu domácího vězení. Odstavec č. 4 pojednává o možnosti uložení vedle trestu domácího vězení i přiměřené omezení či povinnost, a to pouze na dobu výkonu trestu. Podle 48 odstavce 4 může takovým omezením či povinností být 8 : a) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, b) podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, c) podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením podle tohoto zákona, d) podrobit se vhodným programům psychologického poradenství, e) zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami, f) zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob, g) zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek, h) zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, i) uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku, j) veřejně se osobně omluvit poškozenému, nebo k) poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění. Je-li tedy např. pachatel trestného činu odsouzen k trestu domácího vězení za trestný čin spáchaný pod vlivem návykových látek, může mu být soudem přidělena povinnost docházet v průběhu výkonu trestu do detoxikačního zařízení. V případě omezení může být 8 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník 13

odsouzenému např. zakázán styk s poškozenou osobou. Pokud je pachatelem mladistvá osoba, může mu být podle soudem uloženo výchovné opatření. V případě, že by takto odsouzený pachatel trestného činu nesplnil soudem uloženou povinnost či omezení, mohl by mu být nařízen celý náhradní trest odnětí svobody. Dále se v odstavci 4 nachází možnost soudu přikázat odsouzenému náhradu škody způsobené přečinem. Odsouzený tak má povinnost podle svých sil uhradit poškozenému vzniklé škody, a to do konce výkonu trestu domácího vězení. Pokud je pachatelem osoba ve věku blízkém věku mladistvých, může pro něj platit odstavec č. 5, podle kterého mu může být stejně jako osobě mladistvé vedle trestu domácího vězení uloženo i výchovné opatření. Zpravidla se pojmem blízký rozumí osoba, jejíž věk příliš nepřekračuje 18 let. V praxi nejčastěji do 20 let. Mezi výchovná opatření dle zákona o soudnictví ve věcech mládeže patří 9 : a) dohled probačního úředníka, b) probační program, c) výchovné povinnosti, d) výchovná omezení, e) napomenutí s výstrahou. Dle vlastní zkušenosti s lektorstvím v oblasti terciární prevence kriminality spatřuji jako nejlépe vyhovující probační program (konkrétně Právo pro každý den ), jehož náplň dává možnost docházení odsouzeného do lekcí tematicky zaměřených na rozvoj nejen právního povědomí. Zastává tak důležitou funkci předcházení páchání další trestné činnosti a funkci resocializace odsouzeného. 61 Náhradní trest odnětí svobody Jak je uvedeno v odstavci č. 1, je-li zmařen výkon trestu domácího vězení, hrozí odsouzenému náhradní trest odnětí svobody až do výše 1 roku. Toto vyjádření musí být soudem stanoveno v rozsudku o trestu domácího vězení. Náhradní trest odnětí svobody je v tomto případě nepodmíněný. 9 Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) 14

Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 3-5 60, je trest domácího vězení zmařen a soud může odsouzenému uložit výkon celého náhradního trestu odnětí svobody. 15

4. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ (PROCESNĚPRÁVNÍ) Procesněprávní stránku trestu domácího vězení nalezneme v zákoně č. 41/2009 Sb. v 334a 334h 10 : 334a Nařízení výkonu trestu domácího vězení Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení stalo vykonatelným, předseda senátu zašle odsouzenému nařízení výkonu tohoto trestu, v kterém určí a) počátek výkonu tohoto trestu a b) místo výkonu tohoto trestu. Počátek výkonu trestu domácího vězení stanoví předseda senátu tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záležitosti. Místo výkonu trestu stanoví předseda senátu v obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se odsouzený zdržuje, a to s přihlédnutím k jeho osobním a rodinným poměrům; je-li odsouzený zaměstnán, přihlédne i k místu výkonu zaměstnání a k možnostem dopravy do zaměstnání. 334b Kontrola výkonu trestu domácího vězení Kontrolu výkonu trestu domácího vězení zajišťuje Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umožňuje detekci pohybu odsouzeného nebo namátkovou kontrolou prováděnou probačním úředníkem; za tímto účelem je odsouzený povinen probačnímu úředníkovi umožnit vstup do místa výkonu trestu. 334c Nedodržování podmínek výkonu trestu domácího vězení Nedodržuje-li odsouzený stanovené podmínky domácího vězení a uložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti, sdělí tuto skutečnost provozovatel elektronického 10 Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku 16

kontrolního systému nebo probační úředník vykonávající kontrolu bezodkladně soudu, který výkon trestu nařídil. 334d Odklad a přerušení výkonu trestu domácího vězení Předseda senátu může z důležitých důvodů na potřebnou dobu odložit nebo přerušit výkon trestu domácího vězení. Pominou-li důvody odkladu nebo přerušení, předseda senátu odklad nebo přerušení odvolá. Doba, po kterou byl výkon trestu domácího vězení odložen nebo přerušen, se nezapočítává do doby výkonu trestu. Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. 334e Změna trestu domácího vězení Na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo probačního úředníka nebo i bez takového návrhu rozhodne předseda senátu z důležitých důvodů o změně místa výkonu trestu domácího vězení, doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, a přiměřených omezení a přiměřených povinností stanovených odsouzenému; přitom nesmí v neprospěch odsouzeného změnit počet hodin v týdnu, po které se má odsouzený zdržovat v obydlí, a rozsah přiměřených omezení a přiměřených povinností. O změně trestu domácího vězení rozhodne předseda senátu bez zbytečného odkladu i po vykázání ze společného obydlí podle jiného právního předpisu. Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. 334f Upuštění od výkonu trestu domácího vězení Ministr spravedlnosti může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do ciziny nebo předán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu. 17

Soud může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhoštěn. Nedojde-li k vydání odsouzeného do ciziny, k jeho předání podle odstavce 1 nebo k vyhoštění podle odstavce 2, anebo vrátí-li se v těchto případech vydaný, předaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se trest domácího vězení nebo jeho zbytek vykoná. Soud může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku též tehdy, zjistíli, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí duševní. Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. 334g Nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody O nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. 334h Ministerstvo spravedlnosti může vyhláškou stanovit podrobnosti kontroly výkonu trestu domácího vězení. Z uvedených vychází, že soud musí v rozsudku uvést konkrétní počátek a místo výkonu trestu domácího vězení a je umožněno odsouzenému, aby si před začátkem výkonu trestu zařídil veškeré záležitosti spojené s výkonem. Jako místo výkonu trestu soud zpravidla určí buď místo trvalého bydliště odsouzeného, nebo místo, kde se odsouzený zdržuje nejčastěji. Nezbytnou součástí stanovení místa musí být i přihlédnutí k poměrům a k místu výkonu zaměstnání odsouzeného. Tedy pokud je třeba pachatel trestného činu odsouzen za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle 199 trestního zákoníku (40/2009 Sb.), je logické, že by mu soud neměl uznat výkon trestu domácího vězení v místě společného bydliště s poškozenou osobou. 18

Dále je určeno, že kontrolu výkonu trestu zajišťuje středisko Probační a mediační služby místně příslušné k obydlí zvolenému jako místo výkonu trestu. Kontrola probíhá namátkovou kontrolou, ale v trestním řádu se již objevuje i zmínka o elektronickém kontrolním systému, který by měl být v budoucnu vládou České republiky pořízen a zaveden do praxe. Tento elektronický kontrolní systém by pak měl detekovat i pohyb odsouzeného. V obou případech ale bude vždy umožněno probačnímu pracovníkovi (či odborníkovi na trest domácího vězení) vstoupit do místa výkonu trestu. Toto je i součástí písemného slibu odsouzeného. Zákon pamatuje i na závažné důvody, kvůli kterým by mohl být výkon trestu přerušen či odložen. Tato zvolená doba se však nezapočítává do celkové doby výkonu trestu. Trest se tak prodlouží o dobu jeho přerušení. Jako závažné důvody pro přerušení trestu může být například poskytování dlouhodobé zdravotní péče mimo místo výkonu trestu. 11 Kromě doby výkonu tresu může být změněno i místo výkonu trestu, např. z důvodu vypovězení nájemné smlouvy a nutné změny bydliště odsouzeného. Změněny mohou samozřejmě být i přiměřená omezení a povinnosti odsouzeného, ale v žádném případě nesmí být tato omezení a povinnosti (stejně tak i počet hodin v týdnu) změněna v neprospěch odsouzeného. V případě, že by odsouzený měl být vydán na základě evropského zatýkacího rozkazu jinému členskému státu Evropské unie, nebo měl-li by být odsouzený z nějakého důvodu vyhoštěn, může být celý výkon trestu nebo jeho zbytek zrušen. Stejně tak by se postupovalo i v případě, když by se zjistila u odsouzeného nevyléčitelná nemoc, která by ohrožovala jeho život nebo pokud by se u něj zjistila nevyléčitelná nemoc duševní. Dále je zákonem upraveno, že nařídit výkon náhradního trestu odnětí svobody, předseda soudu není povinen pouze na návrh probačního úředníka, ale může tak učinit i bez něj, ovšem ve veřejném zasedání. Jako důležitou povinnost odsouzenému ukládá zákon také povinnost platit veškeré náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení. Tyto náklady a způsob úhrady stanovuje vyhláška, ve které je uvedena sazba 50,- Kč na každý kalendářní den, ve kterém odsouzený 11 ŠÁMAL, P. et al. Trestní zákoník: komentář. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009-2010. 2 sv. 19

alespoň z části vykonával trest domácího vězení 12. Tato částka pak musí být uhrazena do třiceti dní od doručení výzvy k zaplacení příslušnému soudu. Pokud by nebyla zaplacena, soud by ji vymáhal dle jiných právních předpisů. Soud může rozhodovat o povinnosti hrazení nákladů spojených s výkonem trestu domácího vězení i po vykonání části tohoto trestu, vždy však nejméně po jednom měsíci výkonu. V tomto případě by povinnost odsouzeného uhradit tuto částku byla omezena lhůtou do deseti dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí. Podrobnosti spojené s kontrolou odsouzeného probačním úředníkem jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti. Stejný postup jako při zajištění výkonu trestu domácího vězení se užije i v případě podmínečného propuštění, jehož součástí bylo rozhodnutí o povinnosti odsouzeného zdržovat se ve zkušební době v určeném čase ve svém obydlí. 12 Vyhláška č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady. 20

5. POSTUP PROBAČNÍHO ÚŘEDNÍKA PŘED ULOŽENÍM TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ Činnost Probační a mediační služby v rámci přípravného řízení a řízení před soudem je velmi důležitá především z důvodu získání potřebných informací pro naplnění podmínky vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele 13. Spolupráce Probační a mediační služby s obviněným tak umožňuje zjistit pro soud všechny informace, které jsou rozhodující při soudním řízení. Bez této činnosti probačního úředníka by zřejmě mohlo dojít k více případům, kdy by nebyl trest domácího vězení úspěšně vykonán. Podobně tomu bylo při ukládání trestu obecně prospěšných prací, kde byla převyšující úspěšnost vykonání trestu při spolupráci s Probační a mediační službou nad úspěšností vykonání trestu bez této spolupráce. Platná právní úprava sice neupravuje povinnost zapojení Probační a mediační služby do řízení, ovšem Probační a mediační služba tak může učinit i bez podnětu učiněného orgány činnými v trestním řízení. Ovšem musí splnit podmínky, že pachatel musí souhlasit se svou spoluprací s Probační a mediační službou a Probační a mediační služba musí informovat osobu činnou v trestním řízení o vstupu do případu a ideálně navázat s ní navázat spolupráci založené na vzájemném poskytování informací. Probační úředník smí vstoupit do případu ve fázi před uložením trestu domácího vězení dvěma způsoby 14 : a) Soud nebo státní zástupce přímo požádá Probační a mediační službu o zjištění informací o pachateli, které jsou potřebné pro splnění podmínek trestu domácího vězení a informuje soud i o možnostech uložení a výkonu trestu domácího vězení. Zjišťování těchto informací bude v tomto případě provádět středisko Probační a mediační služby, které je místně příslušné v okrese, kde se obviněný nejčastěji zdržuje (nebo zde má nahlášen trvalý pobyt) a předpokládá se tedy, že by na tomto místě byl vykonáván trest domácího vězení. 13 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník 14 Odd. KAM, PS Parole, Čádová, J. Metodický postup PMS ČR v oblasti zajištění možnosti uložení a kontroly výkonu trestu domácího vězení. Verze 21. 10. 2009. Praha 2009. 21

b) Jako druhá možnost by mohla být situace, kdy již byla v případě zahájena spolupráce s Probační a mediační službou v rámci přípravného řízení nebo řízení před soudem a středisko by v průběhu tohoto řízení vyhodnotilo, že by bylo vhodné nařízení trestu domácího vězení. V tomto případě je však nezbytná vzájemná konzultace tohoto faktu s osobou činnou v trestním řízení a informování způsobilého odborníka pro trest domácího vězení ve středisku Probační a mediační služby. Při práci probačního úředníka před uložením trestu domácího vězení, která spočívá ve zjištění možnosti uložení a výkonu trestu domácího vězení (hovoříme zde o tzv. institutu předběžného šetření), je důležité se především zabývat analýzou základních rizik a potřeb jak u pachatele trestného činu, tak i u oběti trestného činu. Samotný institut předběžného šetření rozhodně nemá omezovat jinou činnost Probační a mediační služby v tom samém případu, jako je např. poskytování mediačního řízení. Spíše naopak, pracovníci Probační a mediační služby by v tomto případě měli spolupracovat a vyměňovat si navzájem informace, které by mohly jednak pomoci při institutu předběžného šetření (např. kdyby při mediaci bylo zjištěno vhodné místo pro předpokládaný výkon trestu domácího vězení) nebo by přímo institut předběžného šetření vylučovaly. Vzhledem ke krátkodobé praxi ukládání tohoto trestu na území ČR nelze s jistotou vyjmenovat všechna rizika, která by institut předběžného šetření vylučovala, tato rizika se zřejmě budou v nadcházejících letech teprve rozpoznávat. Ovšem již teď lze s jistotou některá tato rizika označit 15 : a) Uložení trestu domácího vězení a stejně tak i samotné využití institutu předběžného šetření pro uložení tohoto trestu v žádném případě nemůže být uplatněno, je-li pachatel závislý na omamných či psychotropních látkách. Pro ověření této skutečnosti je třeba doložení potvrzení této skutečnosti od příslušného lékaře, nestačí neodborné posouzení probačního úředníka založené na odpozorování. Pokud se pachatel brání odbornému lékařskému posouzení, neodpovídá tak podmínkám pro uložení trestu domácího vězení. b) Jako dalším rizikem je pobyt pachatele ve stejné domácnosti jako oběť trestného činu (např. při trestném činu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle 199 trestního zákoníku). Probační úředník se v tomto případě snaží ve spolupráci s pachatelem najít jiné místo, kde by mohl být vykonáván trest domácího vězení, 15 Odd. KAM, PS Parole, Čádová, J. Metodický postup PMS ČR v oblasti zajištění možnosti uložení a kontroly výkonu trestu domácího vězení. Verze 21. 10. 2009. Praha 2009. 22

avšak přihlíží k tomu, aby toto místo nebylo v bezprostřední blízkosti s obydlím oběti. c) Nemůže-li být s jistotou označeno místo, kde se pachatel nejčastěji zdržuje a bylo by tak vhodné pro výkon trestu domácího vězení, taktéž nemůže být tento trest uložen. Při řízení s takovýmto pachatelem, který nedisponuje stabilním místem svého bydliště, je tedy snahou probačního úředníka zjistit, zda je schopen pachatel tuto skutečnost změnit a je-li tedy ochoten přistoupit na potřebnou podmínku uložení trestu domácího vězení - určení místa dlouhodobého pobytu pachatele. Pokud je odsouzeným např. student, který pobývá ve všedních dnech na studentských kolejích v jiném okrese než je okres jeho trvalého bydliště a na víkendy se vrací do místa svého trvalého bydliště, soud by dle současných ukazatelů z praxe neuložil trest domácího vězení už z toho důvodu, že by kontrolu musela provádět dvě střediska Probační a mediační služby v odlišných okresech. Soud by v tomto případě přihlédl raději k méně komplikované alternativě trestní sankce (např. trest obecně prospěšných prací)- Pokud by se však studentské koleje nacházely ve stejném okrese jako okres trvalého bydliště a obě místa by tak spadaly pod místní příslušnost jednoho střediska, mohl by soud připustit tuto možnost s formulací, že by probační úředník prováděl kontrolu v určitém čase na studentských kolejích a v určitém čase v místě trvalého bydliště. d) Trest domácího vězení nemůže být uložen ani v případě, vyžaduje-li závažný zdravotní stav pachatele intenzivní lékařskou péči. V tomto případě by totiž nemohla být jasně stanovena doba, po kterou by se musel odsouzený nacházet v místě výkonu. e) Jako diskutabilním rizikem může být i pobyt pachatele mimo svůj domov z důvodu dlouhodobých pracovních cest. Zasahují-li tyto pracovní cesty i do dní pracovního klidu (víkendy, svátky, ), nelze opět s jistotou stanovit dobu, po kterou se má odsouzený nacházet v místě výkonu. Ovšem, jsou-li tyto cesty pouze ve všední dny, avšak zasahují i do pozdních nočních hodin, může být trest domácího vězení uložen v podobě prodloužení doby trestu i do plné výše (2 roky) s tím, že by byl odsouzenému uložen tzv. víkendový trest a odsouzený by se tedy v místě výkonu musel nacházet jen v období volna a pracovního klidu. Institut předběžného šetření se skládá ze tří kroků (úvodní konzultace s obviněným na středisku Probační a mediační služby, návštěva v místě bydliště pachatele a zpracování 23

Stanoviska Probační a mediační služby k možnosti uložení a výkonu trestu domácího vězení), které si podrobněji popíšeme dále a v rámci jeho provádění je nutná spolupráce pracovníků Probační a mediační služby zaměřených jednak na přípravné řízení trestní a jednak na trest domácího vězení. V rámci jeho provádění je zjišťováno: základní informace o obviněném, rodinná, sociální, pracovní a zdravotní situace obviněného, okolnosti trestného činu, jejichž výklad by mohl být důležitý při zjišťování rizik a potřeb obviněného, postoj pachatele ke spáchanému trestnému činu, a zda je ochoten nést odpovědnost za své jednání a následky tohoto jednání, potřeby a zájmy oběti spáchaného trestného činu, rizika znemožňující výkon trestu domácího vězení, vhodnost uložení trestu domácího vězení, ochotu a motivaci pachatele podstoupit trest domácího vězení. V případě mladistvého pachatele se pak ještě přihlíží k výchovnému působení na pachatele, a jestli nemůže tento uložený trest zhoršit situaci v rodině a ohrozit tak především rodičovskou výchovu. Tyto skutečnosti má v kompetencích probační úředník, jehož specializací je jednání s mládeží a doporučuje se, aby tento probační úředník intenzivně spolupracoval s probačním úředníkem, jehož specializací je trest domácího vězení. Důležitou roli v případě mladistvého mají i rodiče, se kterými by měl probační úředník konzultovat možná rizika doprovázející výkon trestu a na základě zjištěného postoje rodičů k výkonu trestu posoudit jeho vhodnost. 5.1. Kroky institutu předběžného šetření 5.1.1. Úvodní konzultace s obviněným na středisku Probační a mediační služby Jak již bylo výše uvedeno, probační úředník může do případu vstoupit dvěma způsoby a podle toho také můžeme rozlišovat dva způsoby úvodní konzultace na středisku. Pokud probační úředník byl osobou činnou v trestním řízení přímo osloven k zjištění možnosti uložení a výkonu trestu domácího vězení, předpokladem jeho práce bude zjišťování všech potřebných údajů. Pokud však oslovil probačního úředníka se specializací na trest domácího 24

vězení jeho kolega se specializací na přípravné řízení, jde spíše o převzetí již zjištěných skutečností a jejich ověření či doplnění. Probační úředník pak přímo v úvodní konzultaci nejdříve zjišťuje základní informace vypovídající o rodinné a osobní anamnéze pachatele, které jsou důležité hlavně k pochopení vzájemných vztahů v rodině, zjišťují, zda vedl dosud svůj život řádně, nebyl-li někdy např. léčen v psychiatrické ambulanci a celkově tak zajišťují prvotní navázání informativního vztahu mezi probačním úředníkem a pachatelem. S tím souvisí samozřejmě i informace a okolnosti, které mají určitou spojitost se spáchaným trestným činem a mohou tak hrát důležitou roli při posuzování možnosti výkonu trestu domácího vězení. Tyto informace samozřejmě je poté možno porovnat s fakty získanými samotným vyšetřováním. U pachatele je dále zjišťována jeho kriminální minulost. Zjišťuje se, zda byl již v minulosti trestán za stejný, podobný či jiný trestný čin, pokud ano, tak v jakém počtu, rozsahu a typu byly tyto činy spáchány a nemají-li určitý stupňovaný trend. To znamená, jestli náhodou pachatel nepostupuje od méně závažných trestných činů po závažnější. Neméně důležité je pak zjišťování osobních poměrů pachatele, mezi které bych především zařadil typ bydlení, to znamená, v jakém typu obydlí se pachatel zdržuje, pokud je vázán nějakou nájemní smlouvou (možné je i čestné prohlášení majitele objektu, že zde tato osoba smí bydlet), s čímž souvisí i doba platnosti této smlouvy. Dále je třeba vědět, kolik dalších osob žije ve společné domácnosti s pachatelem, v jakém jsou vztahu k pachateli (rodinném, přátelském, partnerském, ) a také i přítomnost domácích zvířat. Jako takovou technickou částí potom je zjišťování celkové lokality, kde by byl trest domácího vězení a důležitých detailů, jako je např. domovní zvonek, jmenovka na zvonku, poštovní schránka, bezpečnostní systémy (alarm, kamerový systém apod.) a v neposlední řadě také možnost přístupu k obydlí. V konzultaci s pachatelem se probační úředník snaží dojít i k otázkám finanční situace pachatele či celé jeho rodiny v závislosti na informacích o zaměstnání. Zde je opět potřeba zjistit podrobnější detaily, jako je pracovní smlouva nebo dohoda, typ a forma zaměstnání, doba (např. rozvrh směn) a místo výkonu zaměstnání. Pokud je pachatelem student, tak je důležitým podkladem potvrzení o studiu, typ (prezenční, kombinované), místo studia, rozvrh a, jak jsem již výše uváděl, je velmi potřebnou informací pobyt spojený se studiem. 25

Je možné, že je pachatel vázán povinnostmi mimo svůj domov, ať už je to z důvodu poskytování sociální či zdravotní péče rodinnému příslušníkovi, nebo z důvodu náboženských obřadů. I tyto informace jsou pro probačního úředníka stěžejní při doporučení k výkonu trestu domácího vězení. Dalšími informacemi, zjišťovanými při úvodní konzultaci jsou pak mimo jiné: zdravotní stav pachatele (dlouhodobá zdravotní péče, náchylnost k nemocem, závislosti), rodinné poměry pachatele (osoby, žijící ve společné domácnosti, postoj těchto osob k pachateli a ke spáchanému trestnému činu), volný čas a zájmy pachatele, náhled pachatele na odškodnění oběti a možnosti takového odškodnění, a rizika recidivy. Další krok, který probační úředník provede při úvodní konzultaci, směřuje již k domluvení návštěvy probačního úředníka v obydlí pachatele a součástí této návštěvy samozřejmě může být i doplnění výše zmíněných informací. Návštěvu probační úředník smí vykonat i za doprovodu jiné osoby zde vidím jako důležitou podmínku dobré spolupráce jednotek policie s Probační a mediační službou. 5.1.2. Návštěva v místě bydliště pachatele Návštěva probačního úředníka v místě bydliště pachatele je realizována z důvodu ověření zjištěných faktů z úvodní konzultace, jejich upřesnění či zjišťování skutečností nových, nebo také s cílem samotné kontroly výkonu trestu domácího vězení. Úkolem probačního úředníka je seznámit se s prostory obydlí a navázat kontakt s osobami žijícími ve společné domácnosti s pachatelem. Osobně vidím velkou výhodu právě v této terénní práci probačního úředníka, neboť pachatel je zde ve svém přirozeném prostředí, takže se i chová přirozeně a nemá tolik možností zkreslování informací jako v prostředí kanceláře střediska Probační a mediační služby. Navíc si zde sám probační úředník může na vlastní oči zjistit, zda se nemohou v obydlí či v okolí objevit rizika spojená s výkonem trestu. Jedinou snad nevýhodou v tomto případě může být neočekávané (třeba i afektivní) chování pachatele, které může být v některých situacích dosti nebezpečné. Proto bych spíše doporučil, aby bylo pravidlem, že se probační úředník účastní takové návštěvy jen v doprovodu druhé osoby. 26

Možnost probačního úředníka navštívit obydlí pachatele lze rozdělit do tří možných typů takových návštěv, v rámci lepší přehlednosti zde zahrnuji i typy, které spadají do fáze, kdy již byl trest domácího vězení pravomocně uložen: Prvním typem je návštěva u pachatele v době institutu předběžného šetření, která slouží hlavně ke zjištění, zda je možné a vhodné uložení trestu domácího vězení a také slouží k ověřování faktů zjištěných v době úvodní konzultace a probačnímu úředníkovi dává velmi vhodnou příležitost navázání pozitivního vztahu mezi jím a pachatelem. V rámci této návštěvy probační úředník zpravidla vede profesionální rozhovor (dle mého názoru nejlépe částečně připraveným) s pachatelem a tímto rozhovorem nabývá nových informací či ověřuje informace již získané 16. Druhým typem je návštěva v době, kdy již byl sice pravomocně uložen trest domácího vězení, avšak nebyl ještě nařízen jeho výkon. Předpokladem pro tuto návštěvu je již existence souhlasu pachatele se vstupem do jeho obydlí za účelem zajištění podkladů pro soudní proces. Probační úředník touto návštěvou představuje pachateli a osobám žijícím ve společné domácnosti, jakým způsobem bude probíhat kontrola výkonu trestu domácího vězení a poučuje je o právech a povinnostech spojených s tímto výkonem. Tato návštěva jasně vymezuje místo a prostor, kde bude výkon trestu probíhat. Posledním typem návštěvy je samotná kontrola výkonu trestu domácího vězení. Tato návštěva je již umožněna ze zákona, odsouzený je tedy povinen kontrolu umožnit a pustit probačního úředníka do místa výkonu. Tuto návštěvu však nemusí provádět pouze probační úředník, ale i jiní pracovníci střediska Probační a mediační služby s místně příslušnou působností. 5.1.3. Zpracování Stanoviska Probační a mediační služby k možnosti uložení a výkonu trestu domácího vězení Třetí fáze činnosti probačního úředníka před uložením trestu spočívá v sepsání stanoviska, ve kterém spojuje všechny informace zjištěné v předchozích dvou krocích a analyzuje tak možnost uložení trestu. Po vytvoření takového stanoviska v písemné podobě je toto stanovisko představeno i odsouzenému, aby měl možnost se k němu případně vyjádřit. 16 Odd. KAM, PS Parole, Čádová, J. Metodický postup PMS ČR v oblasti zajištění možnosti uložení a kontroly výkonu trestu domácího vězení. Verze 21. 10. 2009. Praha 2009. 27

Nezbytnou součástí stanoviska je i písemný slib odsouzeného, že se bude ve stanovené době zdržovat na stanoveném místě 17. 17 Odd. KAM, PS Parole, Čádová, J. Metodický postup PMS ČR v oblasti zajištění možnosti uložení a kontroly výkonu trestu domácího vězení. Verze 21. 10. 2009. Praha 2009. 28

6. ČINNOST PROBAČNÍHO ÚŘEDNÍKA V RÁMCI VÝKONU KONTROLY TRESTU DOMÁCÍHO VĚZENÍ V současné době není k dispozici v České republice elektronický monitoring, z toho důvodu se v případě kontroly výkonu trestu využívá namátkových kontrol, které přímo provádí probační úředník či jiná osoba ze střediska Probační a mediační služby pověřená k této činnosti formou osobních návštěv v místě určeného obydlí odsouzeného. Hlavním úkolem probačního úředníka při namátkových kontrolách je ověřování, zda 18 : odsouzený se zdržuje ve stanovenou dobu v určeném obydlí, řeší náhradu škody z trestného činu, platí náklady trestního řízení a náklady trestu domácího vězení, plní uložené povinnosti a omezení. Kromě toho probační úředník pomáhá odsouzenému řešit jeho osobní problémy, především formou poradenství a odborné pomoci s cílem vést odsouzeného k řádnému životu. Tyto namátkové kontroly také slouží ke kontaktu probačního úředníka s osobami žijícími ve společné domácnosti s odsouzeným a k prevenci nové trestné činnosti. 6.1. Proces provádění namátkové kontroly Namátkové kontroly jsou uskutečňovány nepravidelně a podle uvážení probačního úředníka, který frekvenci těchto návštěv stanoví podle určitých skutečností. Mezi tyto skutečnosti patří motivace klienta k výkonu trestu domácího vězení, pokud má probační úředník určité pochybnosti o jeho motivaci, je pravidlem, že naplánuje častější namátkové kontroly. S tím samozřejmě souvisí i dosavadní zodpovědnost a spolehlivost ze strany odsouzeného při výkonu trestu. Jako další skutečnosti, které mohou zvýšit frekvenci kontrol je závažnost trestného činu, za něž je trest domácího vězení uložen, riziko spojené s případným mařením výkonu 18 Odd. KAM, PS Parole, Čádová, J. Metodický postup PMS ČR v oblasti zajištění možnosti uložení a kontroly výkonu trestu domácího vězení. Verze 21. 10. 2009. Praha 2009. 29

trestu, výsledky dosud realizovaných kontrol a pokud jsou uloženy, tak i povinnosti a omezení uložené s trestem. V zákoně je uvedeno, že namátkovou kontrolu provádí vždy probační úředník osobně v době mezi 20:00 a 5:00 za doprovodu druhé osoby. Doba je různě měnitelná, záleží na rozhodnutí soudu s přihlédnutím k potřebám či zaměstnání odsouzeného. Doprovod druhé osoby je však vždy třeba, především z bezpečnostních důvodů. Touto druhou osobou může být další pracovník Probační a mediační služby či strážník policie (Policie ČR, obecní policie). Spolupráce s Policií ČR pak musí být podložena žádostí podanou ze strany Probační a mediační služby dle ustanovení 44 zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Kontroly trestu mohou být doplněny i vzdálenými kontrolami (např. telefonicky). Při plánování frekvence namátkových kontrol musí probační úředník splnit ze zákona povinnost, že odsouzený musí být zkontrolován alespoň 3x za měsíc. Ke každé namátkové kontrole musí mít probační úředník u sebe služební mobilní telefon, formulář Záznamu o kontrole a formulář Sdělení o porušení trestu domácího vězení. Při samotném procesu kontroly pak probační úředník navštíví místo, kde se má odsouzený zdržovat a jako první krok užije identifikaci odsouzeného předložením občanského průkazu. V případě, že klient není zastižen na uvedené adrese, je vše zapsáno do Záznamu o kontrole a odsouzenému je na viditelném místě zanechán vyplněný formulář Sdělení o porušení trestu domácího vězení, který obsahuje i informaci, aby odsouzený neprodleně kontaktoval probačního úředníka s odůvodněním nepřítomnosti. 6.2. Nedodržení podmínek trestu domácího vězení Odsouzený je povinen v případě vědomé skutečnosti, že nebude přítomen v určenou dobu na určené adrese, předem o tom informovat probačního úředníka, který zhodnotí, zda je uvedený důvod v souladu s výkonem trestu. Pokud však nastane nepředvídatelná situace, kdy odsouzený nemá možnost předem informovat probačního úředníka, musí odsouzený o této skutečnosti informovat hned, jak mu to situace dovolí. V každém případě, není-li nepřítomnost odsouzeného nijak odůvodněna, je nahlíženo na tento fakt jako na maření výkonu a probační úředník informuje bezodkladně soud, který 30