SANKČNÍ POLITIKA Z POHLEDU PRAXE. 18.listopad, Praha

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "SANKČNÍ POLITIKA Z POHLEDU PRAXE. 18.listopad, Praha"

Drahomíra Dušková
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 SANKČNÍ POLITIKA Z POHLEDU PRAXE Výzkumný projekt Teoretické a trestněpolitické aspekty reformy trestního práva v oblasti trestních sankcí GA ČR - P408/12/ listopad, Praha Jan Rozum IKSP

2 Expertní šetření S-SZ-PÚ S a SZ okresní(obvodní) úroveň (86), 3 dotazníky - první tři z abecedního seznamu celkem rozesláno 258 PÚ - vedoucí středisek PMS (74) Návratnost dotazníků S. 62% (160), průměrná délka praxe - 14,5 let SZ 72,1% (186), průměrná délka praxe - 16,5 let PÚ 60,1% (45) Šetření bylo koncipováno jako anonymní - naprostá většina respondentů se ke svým názorům otevřeně hlásila

3 Expertní šetření S-SZ-PÚ Dotazníkové šetření (2013) zaměřeno do několika oblastí: vybrané alternativní sankce - TDV, OPP, peněžitý trest, institut dohledu dopad nového trestního zákoníku na praxi v oblasti ukládání trestů spolupráce subjektů při ukládání a výkonu alternativ problematika resocializace, na opatření ke snížení recidivy

4 Přehled o počtu osob odsouzených a o uložených trestech v letech ROK Počet všech odsouzených NEPO trest PO trest Obecně prospěšné práce Peněžitý trest Domácí vězení ,2 % ,3 % % ,5 % ,1 % ,7 % ,7 % ,2 % % ,2 % ,3 % ,5 % ,6 % ,9 % ,8 % ,3 % ,9 % ,4% ,5 % ,7 % ,5 % ,8 % ,2 % ,5 % ,3% ,3 % ,6% ,9 % ,9 % % % ,1 % ,9 % ,3 % % ,2% ,2% 228 0,3% 398 0,6% 177 0,2%

5 Složení odsouzených ve VTOS podle délky uloženého trestu Rok do 3 měsíců od 3 do 6 měsíců od 6 do 9 měsíců od 9 měs. do 1 roku od 1 do 2 roků od 2 do 3 roků od 3 do 5 roků od 5 do 7 roků od 7 do 10 roků od 10 do 15 roků Nad 15 roků Doživotí C e l k e m

6 Hodnocení trestního kodexů Škála alternativních trestů Hodnocení celkové úrovně trestních kodexů Soudci a státní zástupci hodnotili shodně Zákon č.140/1961 Sb. 2,4 Zákon č.40/2009 Sb. 2,6 Probační úředníci Zákon č.140/1961 Sb. 3,02 Zákon č.40/2009 Sb. 2,18 Škála alternativních trestů je podle soudců i státních zástupců dostatečná (S 90,6%, SZ 91,6%)

7 Trest domácího vězení Zavedení TDV Všechny tři skupiny respondentů hodnotí zavedení TDV pozitivně Největší podporu u probačních úředníků 98%, přínos v zakotvení TVD shodně uvedlo 58% soudců a státní zástupci Komentáře respondentů TDV málo využíván - chybí systém elektronického monitoringu účinný nástroj kontroly a důležitý předpoklad řádného výkonu TDV TDV hodnocen obecně jako přísný trest, pozitiva nejsou zpřetrhány sociální vazby, možnost udržení zaměstnání Nedostatek vhodných pachatelů (často bez bydliště), kterým lze trest uložit. Nikdy nebude ukládán v rozsahu předpokládaném Msp

8 Trest domácího vězení Hodnocení právní úpravy TDV Soudci Státní zástupci Nepůsobí v praxi problémy 32,5% 31,4% Způsobuje v praxi problémy 45% 34% Neví/nemá jednoznačný názor 22,5% 34,6% 45% soudců a 34% státních zástupců - právní úprava TDV působí v praxi problémy Předmětem kritiky - právní úprava přeměny TDV v trest odnětí svobody dle 61 TrZ

9 Trest domácího vězení Efektivita TDV bez elektronického monitoringu 63% soudců a 74% státních zástupců nevěří v efektivní výkon TDV bez elektronického monitoringu 59% probačních úředníků naopak věří v efektivní výkon TDV i bez elektronického monitoringu

10 Trest domácího vězení Komentáře respondentů k výkonu TDV Nejčastější komentáře všech skupin respondentů: jednoznačně k problematice elektronického monitoringu - absence, urychlené zavedení, zvýšení četnosti TDV, efektivní kontrola Probační úředníci upozorňovali na časové nároky spojené s kontrolou výkonu trestu - ubírá prostor pro jiné činnosti Část komentářů probačních úředníků se kriticky vztahovala k práci soudů a spolupráci s PMS: soudy ukládají TDV v některých případech nevhodně, a to bez předchozího šetření PMS soud nereaguje dostatečně rázně na zprávy o tom, že odsouzený podmínky výkonu trestu porušuje

11 Trest OPP Hodnocení právní úpravy OPP Při porovnání právní úpravy s předchozí se názory soudců a státních zástupců rozcházely 41% soudců považuje současnou úpravu za horší 29% soudců považuje současnou úpravu za lepší 41% státních zástupců považuje současnou úpravu za lepší 19% státních zástupců považuje současnou úpravu za horší

12 Trest OPP Hodnocení právní úpravy OPP z hlediska úpravy podmínek výkonu Komparace s dřívější úpravou nevyzněla jednoznačně ani u probačních úředníků 38% probačních úředníků hodnotilo lépe novou úpravu 26% probačních úředníků hodnotilo lépe předcházející úpravu

13 Trest OPP Obligatorní vyžádání zprávy probačního úředníka 56% soudců a 49% státních zástupců vnímá zavedení povinnosti vyžádat zprávu jako změnu k horšímu 28% soudců a 24% státních zástupců vnímá zavedení povinnosti vyžádat zprávu jako změnu k lepšímu 98% probačních úředníků vnímá zavedení povinnosti vyžádat zprávu jako změnu k lepšímu

14 Trest OPP Komentáře S a SZ k problematice zpráv probačního úředníka podle většiny S a SZ povinné vyžádání zprávy probačního úředníka představuje procesní úkon, který prodlužuje trestní řízení podstatně menší část respondentů spatřuje ve zprávě probačního úředníka prostředek napomáhající lepší individualizaci trestu OPP, která přispívá k jeho zdárnému výkonu

15 Trest OPP Komentáře PÚ k problematice zpráv šance na lepší vykonatelnost trestu OPP probační úředník dokáže rozpoznat klienty, u nichž je odhodlání k vykonání trestu obecně prospěšných prací natolik slabé, že jeho uložení nelze považovat za vhodné pomoc soudu při individualizaci trestu zpráva umožňuje zhodnotit i zdravotní způsobilost pachatele k výkonu trestu OPP

16 Trest OPP Komentáře respondentů k právní úpravě OPP Nejvíce kritických připomínek (bez komentáře k 314e TŘ): prodloužení doby na vykonání uloženého trestu OPP z jednoho roku na dva roky všechny tři skupiny respondentů (odsouzení jsou méně motivováni k výkonu trestu, tendence trest odkládat, složitěji se vyjednávají podmínky s poskytovateli) možnost přeměny trestu OPP v trest TDV či peněžitý trest S,SZ a část PÚ (nevýchovné nahrazování jedné alternativy za druhou, ztráta motivace trest OPP vykonat)

17 Trest OPP Komentáře respondentů k právní úpravě OPP Pozitivní hodnocení S a SZ: nová právní úprava přeměny - jedna hodina jeden den

18 Trest OPP Největší překážky v oblasti výkonu OPP podle probačních úředníků přístup odsouzených a obtíže s umístitelností odsouzených - nespolehlivost, pasivita, nízká motivace a neochota trest vykonat, nízká pracovní morálka (někdy i včetně chybějících pracovních návyků a smyslu pro řád); špatný postoj k dodržování stanovených povinností; klienti páchají majetkovou trestnou činnost přímo na pracovišti; tendence klientů podvádět, a to prostřednictvím náhradníků kritiku postoje klientů k výkonu trestu někteří respondenti spojovali s výše diskutovanou změnou v délce lhůty, případně s možností, že nevykonané práce nejsou automaticky přeměněny na trest odnětí svobody, ale i na jiné (alternativní tresty)

19 Trest OPP Největší překážky v oblasti výkonu OPP podle probačních úředníků spolupráce se soudy větší efektivitě výkonu trestu obecně prospěšných prací by přispělo, pokud by soudy rychleji či pružněji reagovaly na návrhy na přeměnu trestu u odsouzených, kteří stanované podmínky neplní Respondenti nevolají po legislativní změně, ale pouze po zdokonalení stávající praxe!!!

20 Peněžitý trest Hodnocení právní úpravy peněžitého trestu 60% soudců a 47% státních zástupců považuje současnou úpravu za horší Nespokojenost respondenti vyjadřovali: s právní úpravou přeměny nevykonaného peněžitého trestu dle 69 odst. 2 a 3 TrZ ukládání peněžitého trestu v denních sazbách dle ustanovení 68 TrZ, které je podle respondentů nepřehledné a nepraktické za významnou komplikaci označila velká část soudců také obligatorní vymáhání nezaplaceného peněžitého trestu (dle ustanovení 343 TŘ) před tím, než je možno přikročit k jeho přeměně v jiný trest

21 Práce s pachateli trestné činnosti Co vede podle expertů k úspěšné resocializaci odsouzených? motivace žít v souladu se zákony vlastní aktivita a zájem řešit problémy, s nimiž se ve své životní situaci potýká při snaze omezovat kriminalitu či recidivu pachatelů nemůžeme spoléhat pouze na trestní politiku, neboť trestná činnost je podmíněna řadou sociálních, ekonomických i jiných faktorů

22 Práce s pachateli trestné činnosti Respondenti doporučovali zaměřit se více na oblast postpenitenciární péče: velký význam přikládají pracovnímu zařazení odsouzených, a to jak v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, tak po propuštění navrhována byla opatření typu domů na půli cesty (podpora bydlení) či vhodných resocializačních programů

23 Děkuji za pozornost

Podobné dokumenty

Spolupráce PMS se soudy a státními zastupitelstvími: zaostřeno na dohled

Spolupráce PMS se soudy a státními zastupitelstvími: zaostřeno na dohled Jan Tomášek seminář IKSP, 18. listopadu 2014 Názory pracovníků PMS ve výzkumech IKSP Spolupráce PMS se soudy a státními zástupci