UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY OBECNÁ TEORIE A DĚJINY UMĚNÍ A KULTURY TEZE DISERTAČNÍ PRÁCE Johann Anton Koželuch (1738-1814) Život a dílo Johann Anton Koželuch (1738-1814) Life and Work Ludmila Mikulášová Školitel: Prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. 2014 1
1. Úvod Johann Anton Koželuch (1738-1814) - psán též jako Giovanni Antonio Koželuch či Joanne Antonio Koželuch 1 - byl přední osobností českého, zejména pražského hudebního života druhé poloviny osmnáctého a začátku devatenáctého století, a to nejenom jako skladatel duchovní i světské hudby, ale také jako ředitel významných kůrů, basista a hudební pedagog. Obliba některých jeho chrámových děl přetrvává na kostelních kůrech až do dnešních dnů. Od konce dvacátého století vydávají společnosti v Čechách i v zahraničí hudební nosiče s některými jeho chrámovými skladbami (mše, duchovní árie). 2 O tomto skladateli však dosud neexistuje kvalitní monografie, 3 odborný soupis jeho děl zatím nikdo nevyhotovil. 2. Stav bádání Johannu Antonu Koželuchovi je dosud věnována jediná monografie, a to od Rudolfa Fikrleho. 4 Práce však nevyhovuje vědeckým parametrům zejména pro nedostatečné citování uložení pramenů a subjektivní, ničím nepodložené autorovy závěry zejména v hodnocení Koželuchova díla. Tyto závěry, co se týče oper, přebírá autor od Otakara Kampera. 5 Slovníková hesla, 6 napsaná po smrti Koželuchově, vycházejí vesměs z Dlabacžova lexikonu, 7 případně jsou doplněna hodnocením díla, převzatým z Fikrleho a Kamperovy práce, či vlastním názorem autora hesla (věty typu psal s oblibou konc. pro hoboj a fagot viz ČSHS s. 728. Přitom o Koželuchově oblibě či nechuti komponovat koncertní skladby nemáme nejmenší doklady). Někde také Johannu Antonu Koželuchovi připisují díla Leopolda 1 Jeho jméno uvádím záměrně v této podobě, jak se sám podepisoval. Původní tvar příjmení Koželuch respektuje ještě na zač. 20. století Antonín Podlaha (viz PODLAHA, Antonín. Catalogus collectionis operum artis musicae quae in bibliotheca capituli metropolitani pragensis asservantur zde nalezneme též tvary Koželuchova hudba apod.). Rovněž zahraniční literatura a hudební nosiče zachovávají dodnes v převážné míře jeho jméno i jméno bratrance Leopolda v původní podobě Koželuch. Gramatická úprava na tvar Koželuh vychází z česky psané literatury konce 19. a poté 20. století a ze zahraniční literatury, která z této české literatury vychází. V této disertační práci jsem se rozhodla všechna vlastní jména psát podle dobového úzu a nikoli podle pozdějších počeštěných podob. 2 např. CD Grace Davidson A Portrait, Metronome B000ZOTD3Q (July 8, 2008), Velká Británie. 3 Jediná monografie FIKRLE, Rudolf. Jan Ev. Ant. Koželuh : Život, dílo a osobnost svatovítského kapelníka zcela nevyhovuje vědeckým parametrům. 4 FIKRLE, Rudolf. Jan Ev. Ant. Koželuh : Život, dílo a osobnost svatovítského kapelníka. 5 KAMPER, Otakar. Hudební Praha v XVIII. věku. 6 WURZBACH, Constant von. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, 13. Bd., s. 90-92. SRB- DEBRNOV, Josef. Slovník hudebních umělců slovanských. MÜLLER, Rudolf. Koscheluch Joseph [sic!] Ant. In: Allgemeinde Deutsche Biographie, s. 739-40. EITNER, Robert. Biographisch Bibliographischer Quellen- Lexikon der Musiker und Musikgelehrten, 5. Bd., s. 419. RIEMANN, Hugo. Musiklexikon, s. 753. ŠTĚDROŇ, Bohumír. Koželuh Jan Ev. Antonín Tomáš. In: Československý hudební slovník osob a institucí, 1. díl, s. 728 729. POŠTOLKA, Milan: Johann Antonin Kozeluch. In: New Grove, s. 851-852. 7 DLABACŽ, Johann Gottfried. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien, 2. Bd, s. 113 114. 2
Koželucha (např. Srb-Debrnov Korunovační kantátu). Velmi zdařilé je heslo v MGG (1958). 8 Autor Othmar Wessely vychází z Fikrleho monografie, doplňuje údaje jako dosud první autor o nové informace, např. o Koželuchových žácích. Vyzdvihuje Koželuchovu učitelskou činnost dle Dlabacže, chrámovou hudbu hodnotí dle dobových svědectví (např. AMZ). Hodnocením světské hudby se nezabývá. Cenné je podrobné uvedení výskytu jednotlivých skladeb, dále ikonografických pramenů - litografie v monografii Fikrleho a olejomalby v komorním sále Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni, která je v tomto slovníku i reprodukovaná. V novějším MGG (2003) 9 vychází životopis skladatele ze staršího vydání slovníku, heslo se spíše zaměřuje na doplnění nových poznatků a literatury (např. je zde uvedeno na pravou míru, že učitelem Josepha Proksche nebyl Johann Anton Koželuch, nýbrž jeho syn Wenzel Koželuch). Koželuchovými operami se zabývá Otakar Kamper v knize Hudební Praha v XVIII. věku. 10 Věnuje jim celou kapitolu, přichází se subjektivními či ahistorickými závěry: např. áriím chybí půvab a vřelost, zpěv někdy neodpovídá náladě veršů, koloratury jsou mechanické. Tato hodnocení přebírá Fikrleho monografie, 11 a dále většina slovníků, také Vachulka Ladislav v Českém umění dramatickém 12 (např. koloratury mechanické, bez tvůrčího ducha - srov. Kamper s. 207, Vachulka s. 40, Fikrle s. 54, ČSHS s. 729). Kamila Hálová je autorkou několika prací o Koželuchových operách. První, z roku 1989, vznikla jako diplomová práce a věnuje se opeře Il Demofoonte. 13 Její disertační práce se zabývá proměnami Metastasiova libreta v 18. století a Koželuchovou operou Alessandro nell Indie. 14 V roce 2001 publikovala Hálová studii Koželuhova operní prvotina na scéně Divadla v Kotcích. 15 V této práci mám však nejasnosti kolem některých autorčiných závěrů. Např. odstavec Přestože Alessandro je v jistém smyslu protagonistou dramatu, jeho árie nepatří k těm nejzdařilejším. Všechny tři ( ) jsou velmi efektní, pěvecky náročné, s dlouhými koloraturami, doprovázené orchestrem rozšířeným o různé dechové kombinace ( ). Důraz na efektnost árií souvisí zajisté s charakteristikou této postavy ( ), jistě však měla na zhudebnění textů vliv i osobnost pěvce, pro kterého byla role psána. Koželuhova Alessandra zpíval Giovanni Ansani, tehdy čtyřiadvacetiletý tenor stojící na začátku své velmi úspěšné 8 WESSELY, Othmar. Koželuch Johann Anton. In: Die Musik in Geschichte und Gegenwart. 9 HÁLOVÁ, Kamila, MIKULÁŠ, Jiří. Koželuh. In: Musik in Geschichte und Gegenwart, s. 586-588. 10 KAMPER, Otakar. Hudební Praha v XVIII. věku, s. 195-207. 11 FIKRLE, Rudolf. Jan Ev. Ant. Koželuh : Život, dílo a osobnost svatovítského kapelníka, s. 54. 12 České umění dramatické : Zpěvohra, s. 40. 13 HÁLOVÁ, Kamila. Opera Il Demofoonte Jana Antonína Koželuha. 14 HÁLOVÁ, Kamila. Alessandro nell Indie. Proměny Metastasiova libreta v 18. století a stejnojmenná opera Jana Antonína Koželuha. 15 HÁLOVÁ, Kamila. Koželuhova operní prvotina na scéně Divadla v Kotcích, s. 321 332. 3
kariéry, která se nevyhnula tak prestižním místům, jakými byly Neapol (1777-1779), kde pěvec nastudoval nejméně čtrnáct rolí ( ), nebo Londýn (1781-1782). Ansani patří k nejúspěšnějším zpěvákům, které v dějinách italské opery v Praze najdeme, a snad právě jeho mládí a ambicióznost mohou vysvětlit okázalé a poněkud povrchní hudební zpracování árií. 16 Moje otázka zní, zda okázalost, efektnost, pěvecká náročnost a dlouhé koloratury mohou být samy o sobě důkazem o poněkud povrchním hudebním zpracování árií? Práce Milady Jonášové Trolda a svatovítská sbírka hudebnin 17 se zmiňuje mj. o Troldových spartacích Koželuchových skladeb. Cenné je autorčino porovnání notových pramenů ke Koželuchovu offertoriu Praecatus est Moyzes s fugou Memento Abraham, aby zjistila předlohu, ze které Trolda spartoval. Poukazuje tak na verze, kdy Koželuch ponechal fugu Černohorského a sám překomponoval začátek a konec skladby (tuto verzi spartoval i Trolda dle Koželuchova autografu, kde Koželuch na titulním listu skutečně uvádí, že se jedná o fugu Černohorského), a na verzi, kdy Koželuch sám překomponoval i fugu dle Černohorského stylu. Notových pramenů se také týká příspěvek Ludmily Mikulášové Johann Anton Koželuch (1738-1814) ve sbírce Ondřeje Horníka. 18 Dále se Koželuchovi věnují už jen dílčí regionální studie či články. Jedná se o text Jaroslava Čecha o Koželuchově působení v Rakovníku. 19 Studie sice nedostatečně cituje uložení pramenů a v několika případech uvádí ničím nepodložené dedukce autora, ale přináší zatím jako jediná cenné poznatky k tomuto období skladatelova života. Dále se jedná už jen o drobné články. 20 Závěrem lze konstatovat, že odborná literatura k Johannu Antonu Koželuchovi je zatím nedostačující, slovníky převážně přebírají ve svých heslech staré práce Kampera a Fikrleho, z novějších studií máme k dispozici pouze práce Kamily Hálové o Koželuchových operách. Studie Milady Jonášové a Ludmily Mikulášové se nezabývá a ani nemá za cíl zabývat se Koželuchovou tvorbou, i když přinášejí užitečné postřehy k pramenům. Téma Koželuchových oper je v literatuře o tomto skladateli nejvíce zastoupeno, o ostatní, byť stěžejní, části Koželuchovy tvorby, máme úplné minimum. Co se pramenů týče, vycházím z pramenné literatury (převážně literatura vydaná za života Koželucha: Dlabacž, Gerber, dobový periodický tisk, Jahrbuch der Tonkunst aj.), ale i 16 tamtéž. 17 JONÁŠOVÁ, Milada. Trolda a svatovítská sbírka hudebnin, s. 263-278. 18 MIKULÁŠOVÁ, Ludmila. Johann Anton Koželuch (1738-1814) ve sbírce Ondřeje Horníka, s. 26-31. 19 ČECH, Jaroslav. Jan Evangelista Antonín Tomáš Koželuh v Rakovníku, s. 45 51. 20 např. TIETZE, Zdislav. Rodák z Velvar, s. 4. ŠPECINGER, Otakar: Jan Ev. Ant. Koželuh 180 let úmrtí, s. 11. ŠPECINGER, Otakar. Hudebník Jan Antonín Koželuh vyrůstal ve Velvarech, později se vracel do Veltrus, s. 3. 4
nová literatura přinášející soupisy hudebních sbírek katalogy, články (např. Mustol K.: Bohemika v hudebním archivu v Čenstochové, Zprávy Bertramky, č. 59, Praha 1969). Všechna vydání Gerberova slovníku obsahují stručné heslo, ale důležité jsou tam odkazy na jinou dobovou literaturu, z děl zmiňuje oratorium La morte d Abel. U Dlabacže nacházím podrobný životopis a soupis díla, včetně dvou oper a dvou oratorií. U chrámové hudby vypisuje pro množství jen druhy (litanie, offertoria apod.). Jako jediný uvádí, že Koželuch chtěl roku 1808 svá offertoria a graduale vydat tiskem, ale pro nezájem předplatitelů od svého záměru upustil. Dlabacž uvádí i nejrozsáhlejší odkazy na další dobovou literaturu. Jak Dlabacž, tak Gerber hodnotí Koželucha kladně. Zpráv z dobového periodického tisku znám zatím málo, a to převážně díky výběru zpráv o hudbě, které sestavil Jiří Berkovec. 21 Dále jsem studovala archivní dokumenty (matriky, spisovna magistrátu hl. města Prahy, rodinné šlechtické archivy, pozůstalostní dokumenty ad.). 3. Cíl disertační práce Cílem disertační práce je vytvořit monografii o životě, působení a díle pražského hudebního skladatele Johanna Antona Koželucha (1738-1814). První díl práce nejprve sleduje skladatelovu životní a profesní dráhu, všímá si zázemí a postavení, které ovlivňovalo jeho tvorbu či kompoziční odkaz. Závěr prvního dílu je věnován vybraným aspektům jeho tvorby, která je hodnocena na základě srovnání s dobovým hudebním kontextem. Druhý díl disertační práce obsahuje tematický katalog skladeb Johanna Antona Koželucha. Na základě muzikologického bádání je nesporné, že Johann Anton Koželuch patří k nejvýznamnějším osobnostem českého hudebního života druhé poloviny osmnáctého a počátku devatenáctého století a jeho odkaz jistě přesahuje i hranice této země. Tato disertační práce přináší nové poznatky k hudební historii nejen české, ale i středoevropské. 4. Struktura Disertační práce se skládá ze dvou dílů. První díl nejprve sleduje skladatelův život, který ovlivňoval i jeho tvorbu. V závěru prvního dílu jsem se zaměřila na vybrané aspekty jeho tvorby, a to na dva hlavní okruhy. Jednak na kompoziční proces, což mně umožňuje existence skic a pracovních autografních partitur, dochovaných především v Knihovně a archivu Pražské konzervatoře, a na stručné hodnocení oratoria La Morte d Abel, které bylo 21 BERKOVEC, Jiří. Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století. BERKOVEC, Jiří. Musicalia v pražském periodickém tisku 1800-1825. 5
považováno za nezvěstné, ale jeho autograf jsem identifikovala v italském Bolzanu. Druhý díl disertační práce obsahuje tematický katalog skladeb Johanna Antona Koželucha. 5. Nové poznatky k životu J. A. Koželucha Díky studiu pramenů v archivech se v této disertační práci podařilo upřesnit dosud uváděné skutečnosti ke Koželuchovu životu a dílu, a objevit nové. Disertační práce zpřesňuje poznatky o činnosti Koželucha v Rakovníku a uvádí zcela nové, dosud neznámé údaje o působení Koželucha jako kantora ve Velvarech. Podařilo se zjistit i zajímavé rodinné zázemí a vztahy k rodině otčíma Eustacha Střebského, včetně toho, že Koželuch byl v kontaktu se svými nevlastními sestrami, což nebylo v dosavadní literatuře známo. Poprvé se tato práce zabývá též poznatky k rodině skladatelovy manželky Rosalie, ze kterých vyplývá, že pocházela z jedné z nejvlivnějších rodin Velvar. Z rodinné korespondence se podařily prokázat i přátelské vazby mezi rodinou Johanna Antona Koželucha a jeho bratrance, ve Vídni působícího, Leopolda Koželucha. Cenné údaje k životopisu skladatele poskytl pozůstalostní spis, který poukazuje na utěšené majetkové poměry skladatele, patřil totiž mezi movitější hudebníky Čech, ve srovnání např. s Franzem Duschkem či Vinzenzem Maschkem. Je to vzácný poznatek k sociálnímu postavení hudebníků v Čechách v 18. století. Zdá se, že Koželuch byl starostlivým otcem, dbal na výchovu svých dětí. Svoje dva syny dal studovat na malostranské gymnázium, Vinzenz Emanuel navštěvoval dokonce univerzitu. Dceři patrně umožnil studium klavíru u Leopolda Koželucha, umožnil jí stát se klavírní virtuoskou. 6. Vybrané aspekty tvorby J. A. Koželucha a nové poznatky k jeho dílu Co se díla týče, byly určeny hudebniny v Knihovně a archivu Pražské konzervatoře jako nesmírně cenný soubor Koželuchových pracovních autografních partitur, byla vůbec poprvé provedena jejich analýza, která odhalila, že prameny obsahují množství skic, z nichž některé se podařilo identifikovat. Umožnilo to poznání, že Koželuch přistupoval velmi svědomitě a kriticky při kompozici svých děl, a to i při tvorbě krátkých užitkových chrámových skladeb. Tyto autografy a skici jsou u skladatelů působících v Čechách na přelomu 18. a 19. století zcela unikátní. Díky tomu, že se mi podařilo identifikovat hudební materiál oratoria v italském Bolzanu, jsme také mohli poznat, že Koželuch patří k významným tvůrcům italského oratoria. Po provedení spartace a analýzy pramene oratoria La Morte d Abel víme, že toto dílo je srovnatelné se špičkovými skladbami, např. s oratorii Josefa Myslivečka. 6
Na základě muzikologického bádání je nesporné, že Johann Anton Koželuch patří k nejvýznamnějším osobnostem českého hudebního života druhé poloviny osmnáctého a počátku devatenáctého století a jeho odkaz jistě přesahuje hranice této země. Disertační práce přináší nové poznatky k hudební historii nejen české, ale i středoevropské. 7. Tematický katalog Jde o první verzi katalogu. Při evidování Koželuchových skladeb jsem se nejprve zaměřila na stěžejní sbírky, v nichž se nacházejí rukopisy jeho děl. Jedná se o Archiv Pražského hradu, Sbírku hudebnin Svatovítské katedrály, kde se nachází mnoho cenných autografů tohoto skladatele. Pomůckou mi byl katalog Jiřího Štefana. 22 Dle databáze RISM a SHK bylo možno zjistit díla, která by se měla nacházet v archivu Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, v současné době fyzicky nedostupná. Za nesmírně cenné považuji prameny v Knihovně a archivu Pražské konzervatoře, kde se nachází celá kolekce Koželuchových autografů ze skladatelovy pozůstalosti. Další oblastí mého zájmu byly prameny nacházející se v hudebně-historickém oddělení Národního muzea Českého muzea hudby. Jedná se především o dobové opisy jeho skladeb, ale i několik autografů. Pro zjišťování zejména dobových opisů skladeb jsem pracovala s databází RISM, SHK a s hudebními katalogy, 23 dále s publikací Průvodce po pramenech k dějinám hudby. Fondy a sbírky uložené v Čechách, 24 uvádějící další místa výskytu notových záznamů Koželuchových skladeb, které dosud nejsou v SHK podchyceny. Mým cílem bylo postupně mapovat výskyty jednotlivých skladeb, upřesňovat a doplňovat údaje o nich, a především ověřovat notové zápisy Koželuchových skladeb, zda se jedná skutečně o jeho díla, pokusit se určit alespoň jejich přibližnou dataci. 8. Prameny AHMP, fond: C. k. malostranské německé státní gymnázium v Praze AHMP, fond: MHMP I, Hlavní spisovna AHMP, fond: MHMP I, Judiciální soud AHMP, fond: Sbírka matrik AHMP, fond: Sbírka papírových listin IV. oddělení ANM, fond: Šternberk Manderscheid, korespondence 22 ŠTEFAN, Jiří. Ecclesia metropolitana pragensis catalogus collectionis operum artis musicae. Díl I. 23 Z katalogů zejména FREEMANOVÁ, Michaela. Catalogus Collectio Fratrum Misericordiae Kukussiensis. FREEMANOVÁ, Michaela. Fratrum misericordiae artis musicae collectiones in Bohemia et Moravia reservate. PEŠKOVÁ, Jitřenka. Collectio Ecclesiae Březnicensis. PULKERT, Oldřich. Domus Lauretana Pragensis. 24 BUŽGA, Jaroslav, et al. Průvodce po pramenech k dějinám hudby : Fondy a sbírky uložené v Čechách. 7
CZ-BER, hudebniny CZ-Pak, hudebniny, rukopisy CZ-Pk, hudebniny CZ-Pnm, hudebniny I-BZtogggenburg, hudebniny, libreto CZ-Pst, rukopisy, libreto Muzeum města Prahy, kresby NA, fond: ČG NA, fond: Desky zemské NA, fond: Jesuitica (JS) NA, fond: Policejní ředitelství Praha, spisy všeobecné registratury konskripce PL-KRZ, hudebniny PNP, fond: Památníčky SOA Litoměřice, fond: Řád cisterciáků Osek SOA Praha, fond: Matriky SOA Praha, fond: Velkostatek Křivoklát SOA Praha SOkA Kladno, fond: Archiv královského města Velvar SOA Praha SOkA Kladno, fond: Hudební archiv Velvary SOA Praha SOkA Kladno, fond: Pozůstalost Vincence Emanuela Koželuha SOA Praha SOkA Rakovník, fond: Archiv města Rakovník 9. Literatura BERÁNEK, Jiří. K otázce hudební složky českých korunovačních slavností v roce 1791 : Na okraj jednoho problému Mozartovské historiografie. Miscellanea musicologica. Nr. 30, 1983. s. 81-110. BERKOVEC, Jiří. Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století. 1. vyd. Praha : Státní knihovna ČSR, 1989. 272 s. BERKOVEC, Jiří. Josef Ferdinand Norbert Seger a jeho škola. In: Hudební věda. Roč. XXXII, č. 3, Praha, 1995. ISSN: 0018-7003. s. 287-298. BERKOVEC, Jiří. Musicalia v pražském periodickém tisku 1800-1825. Praha : Národní knihovna, 2011. 206 s. ISBN 978-80-7050-594-6. Bertramka : Věstník Mozartovy obce. Roč. III., č. 1, rok 1972, s. 9. Bible : Písmo svaté Starého a Nového zákona. Podle ekumenického vydání z r. 1985. [S. l.] : Biblická společnost, 1990, s. 24. BRAUNBEHRENS, Volkmar. Salieri : Hudebník v Mozartově stínu. Přeložila Vlasta Reittererová. Praha : Nakladatelství H & H, 2007. ISBN 978-80-7319-060-6. 197 s. BURNEY, Charles. Through Bohemia to Dresden, 16. 18. September [1772]. In: A Musical Travelogue of the 18 th Century. 2 nd edition, 1775. BUŽGA, Jaroslav, et al. Průvodce po pramenech k dějinám hudby : Fondy a sbírky uložené v Čechách. 1. vyd. Praha : Academia, 1969. 324 s. CRAMER, Carl Friedrich. Magazin der Musik. 2. Jhg. Hamburg : in der Musicalischen Niederlage, 1784, s. 207. 8
ČECH, Jaroslav. Jan Evangelista Antonín Tomáš Koželuh v Rakovníku. In: Věstník. Roč. XXXVIII. Rakovník : Musejní spolek, 2000. s. 45-51. ČELEDA, Jaroslav. Josef Mysliveček : Tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského. Praha : Josef Svoboda, 1946. 285-[III] s. ČERMÁK, Rudolf, Velvarské školství v minulých stoletích. Velvary : Knihtiskárna Fr. Němce, 1913, 16 s. České umění dramatické : Zpěvohra. HUTTER, Josef, CHALABALA, Zdeněk (ed.). Praha : Šolc a Šimáček, 1941, 384 s. Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1., A-L. ČERNUŠÁK, Gracian, ŠTĚDROŇ, Bohumír, NOVÁČEK, Zdenko (redaktoři). 1. vyd. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 2., M-Ž. ČERNUŠÁK, Gracian, ŠTĚDROŇ, Bohumír, NOVÁČEK, Zdenko (redaktoři). 1. vyd. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s. DIES Albert Christoph. Biographische Nachrichten von Joseph Haydn. Wien : Camesinaische Buchhandlung, 1810, s. 211 212. DLABACŽ, Johann Gottfried. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag : Haase, 1815. EGGEBRECHT, Hans Heinrich. Hudba a krásno. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106- 479-3, 219 s. Ein Künstler-Album. In: Signale für die Musikalische Welt, Leipzig, 6. 12. 1868, Nr. 52, s. 1092. EITNER, Robert. Biographisch Bibliographischer Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten, 5. Band, Leipzig : Breitkopf & Härtel, 1901. FIKRLE, Rudolf. Jan Ev. Ant. Koželuh : Život, dílo a osobnost svatovítského kapelníka. Praha : Ludvík Nerad, 1946. FREEMANOVÁ, Michaela. Collectio Fratrum Misericordiae Kukussiensis. Praha : Supraphon, 1998. FREEMANOVÁ, Michaela. Fratrum misericordiae artis musicae collectiones in Bohemia et Moravia reservate. Praha : Národní knihovna České republiky, 2013. FUKAČ, Jiří. Die Oratorienaufführungen bei den prager Kreuzherren mit dem roten Stern als Typ lokaler Musikfeste. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. H, Řada hudebněvědná. 1994, vol. 43, iss. H29, s. [69] - 89. GERBER, Ernst Ludwig. Historisch-biographisches Lexicon der Tonkünstler: welches Nachrichten von dem Leben und den Werken musikalischer Schriftsteller, berühmter Componisten, Sänger, Meister auf Instrumenten, Dilettanten, Orgel- und Instrumentenmacher. Leipzig, 1790. GERBER, Ernst Ludwig. Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler. Erster Theil, Leipzig : A. Kühnel, 1812. HÁLOVÁ, Kamila. Opera Il Demofoonte Jana Antonína Koželuha. [s.l.], 1989. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Diplomová práce. HÁLOVÁ, Kamila. Alessandro nell Indie. Proměny Metastasiova libreta v 18. století a stejnojmenná opera Jana Antonína Koželuha. [s.l.], 1997. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Disertační práce. HÁLOVÁ, Kamila. Koželuhova operní prvotina na scéně Divadla v Kotcích. Hudební věda. 2001, roč. 38, č. 3 4, s. 321 332. ISSN 0018-7003. 9
HÁLOVÁ, Kamila, MIKULÁŠ, Jiří. Koželuh. In: Musik in Geschichte und Gegenwart. Personenteil 10, Kasel : Bärenreiter, 2003. s. 586-588. HAVLÍN, Otokar, GOLLOVÁ, Božena. Okresní archiv v Kralupech n Vlt. pobočka ve Velvarech : Archiv : Lokační soupis : Fondy M Archiv král. města Velvar. [s.l., s. a.]. Rukopis uložen v SOA Praha SOkA Kladno. HÖRNER, Stephan. Cannabich, familie. In: MGG, Personenteil 4, Bärenreiter, Kassel etc. 2000, s. 87 88. CHINI, Tarcisio, TONINI, Giuliano. La raccolta di manoscritti e stampe musicali "Toggenburg" di Bolzano (secc. XVIII-XIX). Cataloghi di Fondi Musicali Italiani 5. Torino : EDT, 1986. 307 s. JAKUBCOVÁ, Alena. Astre brillant, favorable aux amans : Zápisy v památníku Vincenzie Maschkové. In : Miscellanea theatralia. ŠORMOVÁ Eva, KUKLOVÁ, Michaela (ed.). Praha : Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-180-5. JAKUBCOVÁ, Alena, Domenico Fischietti. In: JAKUBCOVÁ, Alena, et al. Česká divadelní encyklopedie : Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Praha : Divadelní ústav, Academia, 2007. ISBN 978-80- 7008-2012-0 (Divadelní ústav), ISBN 978-80-200-1486-3 (Academia), s. 176 a 178. JÍROVEC, Vojtěch. Vlastní životopis Vojtěcha Jírovce. Přeložil František Bartoš. Praha : Topičova edice v Praze, 1940. 148 s. JONÁŠOVÁ, Milada. Trolda a svatovítská sbírka hudebnin. Hudební věda. 2000, roč. 37, č. 3-4, s. 263 278. ISSN 0018-7003. KADLEC, Matěj. Studenti a žáci piaristických škol ve Slaném 1667 1777 : Jejich počet, věk, lokální a sociální původ. [s.l.], 2012. 153 s. Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity. Magisterská diplomová práce. KAMPER, Otakar. Hudební Praha v XVIII. věku. Praha : Melantrich, [1936], 254 s. Kritika hudebního textu : Metody a problémy hudební filologie. K vydání připravila Maria CARACI VELA; české vydání připravili Alena JAKUBCOVÁ, Angela ROMAGNOLI, Jiří K. KROUPA. 1. vyd. Praha : Koniasch Latin Press, 2001. 457 s. ISBN 80-85917-57-2. KONRAD Ulrich, Mozarts Schaffensweise : Studiem zu den Werkautographen, Skizzen und Entwürfen. Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Philosophisch-Historische Klasse; Folge 3, Nr. 201. Göttingen : Vandenhoeck & Ruprecht, 1992, ISBN 3-525-82588-9, s. 383. LA MORTE D ABEL. Tom. III. In: OPERE DRAMMATICHE Del Signor Abate PIETRO METASTASIO ROMARO POETA CESAREO. SETTIMA EDIZIONE Notabilmente accresciuta, e corretta. VOLUME TERZO. IN ROMA, MDCCXLI. A spese di Gio:Lorenzo Barbiellini Libraro a Pasquino. Presso il Bernabò, e Lazzarini. Con licenza de Superiori., s. 122 154. LANDON, Robbins H. C., Mozart s Last Year 1791. London : Thames and Hudson, 1988. 240 s. LEDVINKA, Martin. Čtvrtá studentská muzikologická konference, Praha 24. května 2012. Hudební věda, 2012, roč. 49, č. 1 2, s. 222-223. LUCA, Ignaz de. Kofler, Anne Marie. In: Das gelehrte Oesterreich : Ein Versuch. I. díl, 2. sv. Wien : Joh. Thom. Edlen v. Trattnern, 1778, s. 323-324. LUCA, Ignaz de. Koželuh, Johann Anton. In: Das gelehrte Oesterreich : Ein Versuch. I. díl, 2. sv. Wien : Joh. Thom. Edlen v. Trattnern, 1778, s. 324. MEUSEL, Johann Georg. Teutsches Künstlerlexikon oder Verzeichnis der jetztlebenden teutschen Künstler. Lemgo : in der Meyerschen Buchhandlung, 1778, 1779 a 1812. MIKULÁŠ, Jiří. Vinzenz Maschek : Ausstellung zum 240. Geburtstag des bedeutenden Prager Musikers. Praha : Jiří Mikuláš & Národní muzeum - Muzeum české hudby, 1995. 17 s., příl. soupis exponátů. 10
MIKULÁŠ, Jiří. Vinzenz Maschek (1755-1831) : Výstava k 240. výročí narození významného pražského hudebníka. Praha : Jiří Mikuláš & Národní muzeum - Muzeum české hudby, 1995. 17 s., příl. soupis exponátů. MIKULÁŠ, Jiří. Echo : Vícesborové kompozice v hudebním životě Čech druhé poloviny 18. století. In: Barokní Praha Barokní Čechie 1620-1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.-27. září 2001, sestavili Olga Fejtová, Jiří Pešek a Vít Vlnas. Praha : Scriptorium, 2004. s. 69-73. ISBN: 80-86852-06-7 (Archiv hl.m. Prahy) a 80-86197-59-X (Scriptorium). MIKULÁŠ, Jiří. Ferradini Antonio. In JAKUBCOVÁ, Alena, et al. Česká divadelní encyklopedie. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Praha : Divadelní ústav, 2007. ISBN 978-80-7008-2012-0, s. 168-169. MIKULÁŠ, Jiří. Vinzenz Maschek. In JAKUBCOVÁ, Alena, et al. Česká divadelní encyklopedie : Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Praha : Divadelní ústav, Academia, 2007. ISBN 978-80-7008-2012-0 (Divadelní ústav), ISBN 978-80-200-1486-3 (Academia). s. 364-367. MIKULÁŠ, Jiří. Vinzenz Maschek (1755-1831) : Život a dílo. [s.l.], 2011. I. díl, 312 s. II. díl, 620 s. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Disertační práce. Školitel: Prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. MIKULÁŠ, Jiří. Dožínky v Bubenči roku 1792 jako plenérová inscenace s hudbou Vinzenze Maschka. Divadelní revue. 2012, roč. 23, č. 2, s. 49-73. ISSN 0862-5409. MIKULÁŠOVÁ, Ludmila. Tři slavná jména na muzejním tisku. Musicalia : Časopis Českého muzea hudby. 2009, roč. I, č. 1-2, s. 122-126. ISSN 1803-7828. MIKULÁŠOVÁ, Ludmila. Johann Anton Koželuch (1738-1814) ve sbírce Ondřeje Horníka. Muzikologické fórum : Časopis České společnosti pro hudební vědu. 2012, roč. I, č. 1, s. 26-31. ISSN 1805-3866. MÜLLER, Rudolf. Koscheluch Joseph [sic!] Ant. In: Allgemeinde Deutsche Biographie, 16. Band, Leipzig 1882, s. 739-40. NETTL, Paul. Mozart in Böhmen. Prag : Neumann u. Comp., 1938. 255 s. NOVÁK, Vladimír, MAŠLANOVÁ, Ludmila. Musicae navales pragenses : Pražské lodní hudby 18. století studie texty analýzy. Varia musica 4. Praha : Národní knihovna v Praze, 1989. 178 s. ISBN 80-7050-151-0. OWENS, Jessie Ann. The Milan Partbook : Evidence of Cipriano de Rore s Compositional process. In: Journal of the Amecican Musicological Society, 37, 1984, č. 2, s. 270 298. PARODI, Elena Biggi. Catalogo tematico delle composizioni teatrali di Antonio Salieri. Lucca : Libreria Musicale Itaiana, 2005 (Strumenti della Ricerca Musicale, 8). CLVIII + 957 s. ISBN 88-7096-307-1. Pazdírkův hudební slovník naučný : II. : Část osobní. Svazek prvný, A-K. ČERNUŠÁK, Gracian, HELFERT, Vladimír (redaktoři). Brno : Ol. Pazdírek, 1937. 614 s. PEČMAN, Rudolf. Josef Mysliveček. Praha : Editio Supraphon, 1981. 280 s. PEŠKOVÁ, Jitřenka. Collectio Ecclesiae Březnicensis. Praha : Supraphon 1983. PETRÁŇ, Josef. Kalendář : Velký stavovský ples v Nosticově Národním divadle v Praze dne 12. září 1791. Praha : Československý spisovatel, 1988. 295 s. PETRÁŇ, Josef a kol. Počátky českého národního obrození : Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století. Praha : Academia, 1990. 324 s. ISBN 80-200-0061-5. PELKER, Bärbel. Ramm, (Johann) Friedrich. In: MGG, Personenteil 13, Bärenreiter etc., Kassel 2005, s. 1252. PODLAHA, Antonín. Catalogus collectionis operum artis musicae quae in bibliotheca capituli metropolitani pragensis asservantur. Praha : Metropolitní kapitula, 1926. 11
POŠTOLKA, Milan. Leopold Koželuh : Život a dílo. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1964. POŠTOLKA, Milan. Mladý Joseph Haydn : Jeho vývoj ke klasickému slohu. Praha : Panton, 1988. 238 s. POŠTOLKA, Milan: Johann Antonin Kozeluch. In: New Grove, London 2002, s. 851-852. PROCHÁZKA, Rudolf František. Hudební památky stol. XVI. XX. Pražské konzervatoře hudby : [Hudební výstava k oslavě stoletého trvání konservatoře hudby v Praze : Květen 1911 : Katalog]. Praha : nákladem kons. hudby v Praze, [1911], 51 s. PROKSCH, Joseph. Biographisches Denkmal aus dessen Nachlaβpapieren errichtet von Rudolf Müller. Reichenberg : R. Müller ; Prag : In Commission-Verlage der J.G. Calve schen k.k. Hof- und Universitäts- Buchhandlung (Ottomar Beyer), 1874. 501 s. PULKERT, Oldřich. Domus Lauretana Pragensis. Praha : Supraphon 1973. RIEMANN, Hugo. Musiklexikon. 7. Auflage, Leipzig : Max Hesses Verlag, 1909. RÖSCH, Ivan. Václav A. Koželuh : Kvinteto. [s.l.], 1981. Pražská konzervatoř. Diplomová práce. RYBA, Jakub Jan. Můj život a hudba. Rožmitál pod Třemšínem : Společnost Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem, Národní knihovna České republiky, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, 2005. 51 s. ISBN 80-7050-476-5. RYOM, Peter. Verzeichnis der Werke Antonio Vivaldis. Kleine Ausgabe, Leipzig : VEB Breitkopf & Härtel Musikverlag, 1974, s. 104. Římský misál. Přeložil a poznámkami liturgickými opatřil P. Marian Schaller benediktin v Emauzích. Praha : Bohuslav Rupp, 1947 SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800: catalogo analitico con 16 indici. Indici I. Cuneo : Bertola & Locatelli, 1993. Schematismus für das Königreich Böhmen auf das Jahr 1834, s. 42. SCHMIEDER, Wolfgang. Thematisch-systematisches Verzeichnis der Werke Johann Sebastian Bachs. Leipzig : VEB Breitkopf & Härtel Musikverlag, 1986, s. 594. SCHÖNFELD, Johann Ferdinand von. Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag : Faksimile - Nachdruck der Ausgabe Wien 1796. Mit Nachwort und Register von Otto Biba. München : Musikverlag Emil Katzbichler, 1976. 194, xiv s. ISBN 3 87397 400 2. SPIKA. Koželuh Jan Antonín : (Podobizna na str. 409.). In: Světozor. 1872, roč. 6, č. 35, s. 411. SRB-DEBRNOV, Josef. Slovník hudebních umělců slovanských. III Kov-Pis, rukopis in CZ-Pnm. STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda : Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. Praha : Jan Steinbauer, 2008. [citováno 16. 3. 2014]. Text v češtině. Dostupný z WWW: http://www.steinbauer.biz/familytree/herites.htm#_toc219631152. Studijní nadání v království českém. I. sv. Praha : Nákladem c. k. místodržitelství pro Čechy, 1894, s. 314-315. Světozor. 30. 8. 1872, Nr. 35. ŠEBESTA, Eduard. Popis obyvatelstva hlavního města Prahy z roku 1770 : I. Staré Město. Praha : Nákladem Rodopisné společnosti československé v Praze, 1933. 387 s. ŠPECINGER, Otakar: Jan Ev. Ant. Koželuh 180 let úmrtí. In: Zpravodaj z Velvarska, č. 3, (03. 1994), s. 11. 12
ŠPECINGER, Otakar. Hudebník Jan Antonín Koželuh vyrůstal ve Velvarech, později se vracel do Veltrus. Mělnicko, roč. 43, č. 7, (11.2. 2004), s. 3. ŠTEFAN, Jiří. Ecclesia metropolitana pragensis catalogus collectionis operum artis musicae. Díl I. Praha : Supraphon, 1983. 480 s. The Breitkopf Thematic Catalogue 1762-1787. BROOK, Barry S. (ed.) New York : Dover Publications, 1966. TIETZE, Zdislav. Rodák z Velvar. In: Kladenská záře, 1988, roč. 38, č. 49, s. 4. TOMAN, Prokop. Střebský Eustach Augustin. In: Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. Praha : Tvar, 1950, s. 498. TOMÁŠEK, Jan Václav. Vlastní životopis Václava Jana Tomáška. Praha : Topičova edice, 1941. 375 s. TROJAN, Jan. Opera buffa. In: Slovník české hudební kultury. Praha : Editio Supraphon 1997, ISBN 80-7058- 462-9, s. 655. VACEK, František. Paměti královského města Velvar. Praha : F. Vacek, 1884, 386 s. VAŠÁK, Pavel a kol., Textologie. Teorie a ediční praxe. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-638-2, s. 117-118. VOLEK, Tomislav. Hudba u Fürstenbergů a Waldsteinů. In: Miscellanea Musicologica. Sv. VI. Praha : Katedra dějin hudby FFUK, 1958. WALTER, Rudolf. Musikgeschichte des Zisterzienser-Kloster Grüssau von Anfang des 18. Jahrhunderts bis zur Aufhebung im Jahre 1810. Kassel Basel London New York Prag : Bärenreiter, 1996. (Musik des Ostens (Ostmittel-, Ost- und Südosteuropa 15). ISBN 3-7618-1260-4. ISMN M-006-31588-8, s. 240. WESSELY, Othmar. Koželuch Johann Anton. In: Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Band 7, Kassel : Bärenreiter, 1958. WURZBACH, Constant von. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 13. Theil. Wien, 1865. 10 Zkratky a zkrácené citace AHMP Archiv hlavního města Prahy AMZ Allgemeine musikalische Zeitung, Leipzig ANM Archiv Národního muzea ČG České Gubernium MGG Die Musik in Geschichte und Gegewart MHMP Magistrát hlavního města Prahy CZ-BER Státní oblastní archiv Praha Státní okresní archiv Beroun CZ-Pak Archiv Pražského hradu: Knihovna metropolitní kapituly CZ-Pk Knihovna a archiv Pražské konzervatoře CZ-Pnm Národní muzeum České muzeum hudby, Praha CZ-Pst Knihovna kláštera premonstrátů (Strahovská knihovna) 13
ČSHS Československý hudební slovník osob a institucí I-BZtogggenburg Biblioteca privata dei Conti Toggenburg, Bolzano I-BZa Archivio di Stato, Biblioteca, Bolzano NA Národní archiv, Praha ÖNB Österreichische National Bibliothek, Wien PL-KRZ - Cysterski Košcioł Parafialny, Krzeszów Kamiennogórski (= Grüssau) PNP Památník národního písemnictví, Praha RISM - Répertoire International des Sources Musicales SHK Souborný hudební katalog ČR, in: Národní knihovna, hudební oddělení, Praha SOA Praha Státní oblastní archiv v Praze SOA Praha SOkA Kladno Státní oblastní archiv v Praze, pobočka Státní okresní archiv Kladno SOA Praha SOkA Rakovník Státní oblastní archiv v Praze, pobočka Státní okresní archiv Rakovník 14