SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky, lomikámeny, netřesky - travinná veg.: vysoké druhy třtin - křovinná veg.: rybíz alpínský, skalník celokrajný, jeřáby, tis, líska, růže, zimolezy - fauna: bezobratlí: specifické skupiny obratlovci: dravci (výr velký, sokoli), plch zahradní, netopýři Starší terminologie: Vápnomilné skalní stepi - na vápnitých horninách, mělká půda; často teplomilné druhy, do 500 m n.m. - druhově bohatá společenstva (často se prolínají se skalní lesostepí) - travinná vegetace: kavyly, sveřepy, kostřavy - keře: hlohy, růže - fauna bezobratlých a drobných obratlovců bohatá: okáč skalní, ještěrka zelená, blanokřídlý hmyz, řada brouků, pavouků Acidofilní skalní stepi - na chudých silikátových a písečných podkladech, suché prostředí - travnaté porosty: kostřava ovčí, pavinec, třezalka tečkovaná, rozchodník prudký - fauna výrazně chudší, ale specifická (bezobratlí)
STEPNÍ STANOVIŠTĚ (SUCHÉ TRÁVNÍKY) Úzkolisté suché trávníky - nízké porosty trsnatých travin na suchých půdách na svazích: na vápenci, čediči, vápnitých pískovcích, na spraších (dříve tzv. Černozemní stepi) - kavyly, kostřavy, pýr prostřední - druhově bohatá společenstva: hlaváček jarní, katrán tatarský, pelyněk pontický - sysel obecný, řada bezobratlých: cvrčci, kudlanka nábožná, řada druhů sarančí, blanokřídlí, tesaříci r. Dorcadion, žížaly... Širokolisté suché trávníky - druhově bohaté porosty s větším množstvím širokolistých bylin, na mírných svazích - druhově velmi bohaté, někdy výskyt jalovců a/nebo orchidejí - fauna luk a pastvin: řada druhů bezobratlých, ptáci (loviště, hnízdiště), savci aj. Acidofilní suché trávníky - nízké travinné porosty na kyselých podkladech - ovsíř luční, kostřava ovčí, bojínek tuhý hvozdík kartouzek, saranče modrokřídlá Vřesoviště - výskyt v nížinách, pahorkatinách i horách, dominance vřesu obecného - suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (většinou druhotná) - podhorská a horská vřesoviště: borůvky, brusinky, někdy i jalovec
Trávníky písčin a mělkých půd STEPNÍ STANOVIŠTĚ (Váté písky a jiné písčiny) - na náplavech velkých řek, na pískovcích, specifické podmínky - z dřevin dnes hlavně borovice, v minulosti doubravy, dubohabřiny či bory - psamofilní flora a fauna, rozdíly v Čechách a na Moravě - polabské písčiny téměř zanikly zalesněním - na Moravě vápnité písčiny s bohatými společenstvy flora: smil písečný, kostřava písečná, hvozdík chrpovitý, máčka ladní... fauna: řada bezobratlých: mravkolvi, kutilky, kudlanka, brouci (chroust mlynařík), motýli (okáč písečný ), ploštice... ptáci (dudek), plazi (ještěrka zelená, užovka hladká) Hadcové stepi a skalní stepi - na hadcových podkladech - specifické podmínky (půdní vrstva tenká, nedostatek vápníku, přebytek hořčíku a některých kovů) - specifické druhy rostlin, řada druhů bezobratlých, drobní živočichové Druhotné stepi a lesostepi - na prudších svazích: křovinaté stráně - ekosystémy vzniklé s přičiněním člověka: zarůstající louky či paseky, staré sady, vinice... - ekosystémy zcela antropogenní: haldy a výsypky po těžbě (viz dále), železniční a silniční náspy, protipovodňové hráze... - některé bezcenné, jiné s výskytem určitých druhů
PROBLEMATIKA OCHRANY STEPNÍCH EKOSYSTÉMŮ Příčiny úbytku těchto ekosystémů: Přeměna na pastviny, vinice, sady, pole (minulost) Cílené zalesňování Chatová či jiná výstavba Zarůstání dřevinami Těžba písku, vápence, kamene aj. Zarůstání invazními rostlinami Drop velký (Otis tarda 1996)
PROBLEMATIKA OCHRANY STEPNÍCH EKOSYSTÉMŮ Způsoby péče o stepní ekosystémy: bránit zarůstání křovinami a lesem: - přímými zásahy (pomocí křovinořezů, řízeným vypalováním) nebo - extensívní pastvou (kozy, ovce) nebo - ojediněle kosením u stepí s výskytem druhů raně sukcesních stadií občasně narušovat povrch nebo použít řízené maloplošné vypalování (vojenské oblasti!) zásahy i pastvu časově sladit s nároky chráněných druhů zvětšit plochy stanovišť u lesostepí udržovat mozaiku bylinné a křovinné vegetace Získání ploch pro stepní a lesostepní ekosystémy: likvidací invazních druhů dřevin: odstraněním dřevin, případně i řízeným vypálením, s následným odstraněním zeminy a zavedením pastvy využitím odkrytých ploch po těžbě (výsypky...) viz dále využitím obhospodařovaných druhotných stanovišť (silniční a železniční náspy, hráze, průseky pod elektrickým vedením...) využitím městských zelení parků, trávníků
Radovesická výsypka - studijní plocha (a budoucí přírodní rezervace?)
SKALNÍ STANOVIŠTĚ LOMY JEJICH REKULTIVACE? Příklady ochranářsky úspěšných lokalit po ukončení těžby: - Hády u Brna (část lomu) - Kotouč u Štramberka - Rasová v Bílých Karpatech
Velkolom Čertovy schody Český kras